Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Bylinná léčba

fytoterapie je velmi silným nástrojem TČM. Bylinná směs se skládá z více bylin, každá bylina má svou funkci a hierarchické postavení a společně táhnou za jeden provaz.

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Akupunktura

spolu s fytoterapií patří k nejsilnějším metodám, kterými terapeut ovlivňuje zdravotní stav pacienta. Terapeut ovlivňuje body na akupunkturních drahách, kterými protéká qi(čchi). Volbou bodů a jejich stimulací napomáhá harmonizovat tok qi (čchi) a tudíž navození rovnováhy v organismu.

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Dietetika podle pravidel TČM

nesprávnou stravou lze hodně uškodit a správnou stravou jen trochu napravit.

V praxi to znamená, že například vegetariánství typu “dám si svíčkovou bez masa”, nebo jogurt po ránu, nám může po určité době způsobit velké zdravotní problémy, ale pouze následnou úpravou jídelníčku by vlastní léčba trvala dlouho.

Dietetika je důležitá, protože stravou každý den a několikrát denně ovlivňujeme rovnováhu organizmu. Stravování založené na smysluplných pravidlech může spoustě zdravotních problémům předejít.

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Qi Gong

Qigong je prastaré čínské cvičení. Pravidelným cvičením se prohlubuje schopnost jedince vnímat jemnohmotnou energii, úroveň qi (čchi) v těle se zvedá, bloky se rozpouštějí a qi (čchi) volně plyne. Cvičení se pozitivně odráží na fyzickém i psychickém stavu člověka

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Diagnostika v TČM aneb co vás čeká při vstupním pohovoru s terapeutem

Diagnostika v tradiční čínské medicíně je velice propracovaný systém, díky němuž si terapeuteut dokáže vytvořit obraz o stavu jednotlivých orgánů i organizmu jako celku.

Základem diagnostiky je rozhovor s pacientem, během kterého terapeut postupně probere deset důležitých okruhů, jako je například spánek, dýchání, zažívání, bolesti, psychika atd. . Následuje vyšetření jazyka a diagnostika pulzu.

Po získání všech těchto důležitých informací terapeut navrhne nejlepší způsob řešení obtíží.

Celková doba vstupního pohovoru většinou zabere zhruba 60 minut.

  • Těšíme se na Vaši návštěvu, kterou si můžete domluvit na telefonu 603 867 578
  • Petr Němec, praktik TČM
  • o terapeutovi

San Cai Centrum
Okružní 1025
252 64 Velké Přílepy Kontaktovat nás můžete:
telefonicky: 603 867 578
e-mailem: [email protected]

Provozní doba:
pondělí – čtvrtek
8:30 – 12:00 14:00 – 18:00
pátek
8:30 – 12:00 14:00 – 16:00

Akupunktura | Inspirita

Akupunktura patří k nejsilnějším prostředkům, kterými ovlivňujeme zdravotní stav pacienta. Pomocí tenkých jehel působí terapeut na body na akupunkturních drahách, neboli meridiánech, kterými protéká energie qi (vitální energie).

Aby byl člověk zdravý, musí být qi v harmonii a volně proudit. Pokud se někde vyskytne nerovnováha, tělo reaguje nejdříve lehkým diskomfortem (změny nálady, pocity tlaku nebo mírné bolesti v těle apod.) později vznikem nemoci.

Pomocí akupunktury můžeme vyrovnat energii již při prvních obtížích a tím zabránit onemocnění.

Akupunktura může být používána samostatně, v kombinaci s fytoterapií (bylinnou terapií) nebo i s jiným druhem terapie (masáže, cvičení, dietetika, psychosomatika atd.)

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Role klienta a terapeuta

V terapiích tradiční čínské medicíny se klient aktivně podílí na své léčbě a svým aktivním přístupem napomáhá úspěšnosti celého léčebného procesu.

 

Čínská diagnostika

Nedílnou součástí terapie v tradiční čínské medicíně je velmi důkladná diferenciální diagnostika založená především na teorii Yin/Yang a pěti prvků.

V průběhu pohovoru klade terapeut množství otázek ohledně zdravotního stavu, životního stylu, stravy apod., dále provádí pohmat pulzu a diagnostiku z jazyka.

Takto terapeut určí základní povahu problému a podle toho i nejvhodnější léčebný postup.

Tento postup je pro další úspěšnou léčbu velmi důležitý, protože podle základního ponaučení v TČM lze „stejné nemoci léčit odlišným způsobem a odlišné nemoci léčit stejným způsobem“. To znamená, že stejné onemocnění může mít u různých lidí a za různých podmínek odlišné příčiny a proto i následná léčba se bude lišit podle povahy onemocnění.

Pro ilustraci tady je výčet nejčastějších diagnóz, které v Inspiritě denně řešíme:

Terapeut TCM pomáhá jinak. Komplexně

Autor: Sekotová Lucie / Téma: Základy teorie tradiční čínské medicíny / Vydáno: 5.3.2021Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně

Chystáte se na svou první návštěvu kliniky tradiční čínské medicíny? Máte z ní trochu obavy, protože nevíte, co máte očekávat? Není třeba se ničeho bát, děláme vše pro to, abyste byli spokojeni. 

První návštěva 

Pojďme si otevřeně říct, jak to na naší klinice TCM CLINIC chodí. V první řadě je třeba se objednat. Ideálně telefonicky u našich kolegyň na recepci. První společné setkání bude ca na hodinu, kdy terapeut celkově posoudí Váš zdravotní stav a navrhne léčebný postup.  Den před domluvenou návštěvou Vám kolegyně zašlou sms zprávu, v níž připomínají čas a místo vyšetření. Na první návštěvu je lepší přijít o pár minut dříve, protože je třeba zvládnout nutnou administrativu a založit Vám kartu. Po příchodu na recepci kliniky obdržíte formulář k vyplnění. Nečekejte nic složitého, pouze osobní údaje a souhlas s jejich zpracováním. Na uvedenou adresu zasíláme případnou bylinnou léčbu. Podepsaný formulář předejte recepčním a poté si pro Vás již přijde terapeut. Vstupní vyšetření začíná!

Vstupní vyšetření

Terapeut se Vám představí a nastíní postup dnešní návštěvy. Čeká vás přibližně 60minutový vstupní pohovor, během kterého terapeut mapuje silné a slabé články Vašeho organismu. Podrobně se vyptáváme na vše související s Vaším zdravotním stavem, bereme v úvahu příznaky nemoci tak, jak se mění v čase, Vaši konstituci, vlivy prostředí, ve kterém žijete i vliv ročního období.  Pracujeme s propracovaným systémem tzv. Deseti otázek, které umí krok po kroku odkrýt hlavní disharmonie v těle. Mnohdy se ptáme i na to, co s Vaším zdravotním problémem zdánlivě nemusí souviset. Ale v lidském organismu je vše propojeno se vším. A čím více informací máme k dispozici, tím lépe dokážeme stanovit diagnózu z pohledu tradiční čínské medicíny a na ní navázat správnou a účinnou léčbu. Pokud byste měli pocit, že jste terapeutovi opomněli něco důležitého sdělit, vždy je prostor informaci doplnit buď později e-mailem, nebo při kontrole. Vhodné je také donést lékařské zprávy. I ty nám pomohou udělat si celkový obraz Vašeho zdravotního stavu. Po zevrubném rozhovoru následuje diagnostika z jazyka a pulzní diagnostika. Obě metody nám prohloubí pohled na Vaše tělo. Ze získaných dat sestavíme obraz nerovnováhy (neboli nemoci) a navrhneme strategii léčby.

Na naší klinice pracujeme s pěti hlavními metodami tradiční čínské medicíny – fytoterapie (bylinná léčba), akupunktura, dietetika založená na principech čínské zdravovědy, masáže tuina a cvičení qigong. Správná kombinace metod vede k navrácení organismu do stavu rovnováhy, která se rovná zdraví. 

TCM léčí kořen nemoci  Je však třeba si uvědomit, že léčebné nástroje TCM pracují jinak než klasické léčivé preparáty užívané v moderní medicíně. Její práce je systematická a napravuje vytvořené nerovnováhy v organismu, aby časem tělo již žádnou pomoc nepotřebovalo a samo se udržovalo ve stavu zdraví. 

V cestě za uzdravením hraje roli i to, jak dlouho trvají potíže, se kterými za námi pacienti přicházejí. Některé se léčí dny, jiné potřebují týdny, ba i měsíce.

Nejlepších a nejrychlejších výsledků se dosahuje u klientů, kteří s terapeutem spolupracují a ruku v ruce s léčbou upravují i svou stravu a celkový životní styl.

Někdy k plnému uzdravení vede delší cesta než slupnout pilulku, ale stojí to za to!

Kontrola  Kontrola je pro nás i pro Vás velmi důležitá, protože nám umožňuje upravovat léčbu aktuálnímu zdravotnímu stavu. Její načasování záleží na potížích a navržené léčbě. Pokud je vhodná akupunktura, většinou se s terapeutem budete scházet ca jednou týdně po dobu min. čtyř týdnů.

Posléze se může interval akupunkturních sezení prodloužit, až už nebude žádné ošetření jehličkami třeba :-). V případě, že bude přidána i bylinná léčba, kontroly se dělávají těsně před dobráním domluvené léčebné dávky, aby se zvolená směs mohla upravit podle aktuálního zdravotního obrazu.

Většina pacientů pociťuje zmírnění potíží ve velmi krátké době, což potvrzuje, že tradiční čínská medicína má své nezastupitelné místo v péči o lidské zdraví.  Chcete její sílu vyzkoušet? Jakmile budeme opět otevření, můžete se objednat ke vstupnímu vyšetření. TCM CLINIC, Národní 11, Praha 1, 2. patro.

 tel: 230 234 777, mobil: 603 512 165. Více na www.tcmclinic.cz

P. S.  V případě, že jste k nám na kliniku objednaní a z jakékoliv důvodu se nemůžete dostavit, dejte nám to prosím vědět min. 24 hodin předem. Zájemců o naše služby je mnoho a byla by škoda, aby termín propadl. Děkujeme!

Souvisedjící články

Jazyk – zrcadlo našeho organizmu (21.4.2020)
O příčinách nemocí (7.4.2020)
Zdraví versus nemoc ve staré Číně a dnes (7.4.2020)
Koncept pěti prvků (7.4.2020)
5 úschoven a 6 skladišť (7.4.2020)

Čínský Lékař – přírodní medicína a léčba dle TČM

Zde máte možnost přečíst si něco málo o odlišnostech západní a východní medicíny a lépe se tak zorientovat v silných a slabých stránkách každé z nich.

Objektivní srovnání západní a tradiční čínské medicíny 

Čínská bylinná terapie – hlavní metody léčby v tradiční čínské medicíně1. Odstranění příčin choroby

Orientální lékařský přístup je založen na hledání příčin onemocnění a jeho příznaků. Jakmile jsou základní příčiny nemoci vyléčeny, příznaky daného onemocnění jsou čím dál tím menší a člověk se začíná uzdravovat. Západní medicína se naopak soustředí na potlačení těchto příznaků a projevů nemoci, což vede jen k prohlubování vlastní nemoci, která se neustále vrací a šíří dál.

2. Komplexní léčba oproti omezené léčbě

Čínská medicína je založena na konceptu těla jako celku. Proto si uvědomuje souvislosti mezi jednotlivými nemocemi a orgány, díky kterým je schopna odhalit skryté příčiny nemocí.

Budete mít zájem:  Autosedačka má chránit zdraví dítěte. Řada z nich to nesplňuje

Orientalisté zobrazují lidské tělo jako mikrokosmos, který je tvořen složitými vztahy mezi jednotlivými orgány i mezi tělem a duchem.To co dělá člověka člověkem tedy podle orientální tradice není jen soubor nejrůznějších tkání a orgánů, ale jedná se o harmonický celek.

Tradiční čínská medicína si je také velice dobře vědoma toho, že lidské tělo samo nejlépe ví, jak se léčit. Zaměřuje se tedy na jeho podporu a navracení ztracené rovnováhy, aby opět mohlo plnit svoji úlohu samoléčení. Lidské tělo se nachází ve stavu dynamické rovnováhy a má svou vlastní neuvěřitelně vysokou léčivou sílu.

3. Bylinky proti chemickým lékům

Jen velmi malé množství západních lékařů je obeznámeno s uměním bylinné léčby.Oproti tomu východní lékaři po celá staletí studovali, vyvíjeli a testovali přírodní bylinnou léčbu na lidech, přičemž velmi důkladně dokumentovali výsledky. Tyto starověké orientální bylinné formule tak byly přivedeny k dokonalosti a staly se významným nástrojem léčení chorob.

V umění přírodního léčitelství byly zavrženy všechny procedury a postupy, které se projevily jako neúčinné nebo měly nežádoucí účinky. Čínská medicína dodržuje přísné standardy své bylinné terapie, mimo jiné i z důvodu péče o vlastní pověst.

4. Pacienti vždy chtěli být léčeni bezpečně a efektivně

Orientální lékaři vždy vycházeli vstříc požadavkům svých pacientů na účinnou a zároveň bezpečnou léčbu. Vyvíjeli proto neustále nové formule a prováděli další a další experimenty. V opačném případě by přišli o zákazníky, ale co je mnohem důležitější, přišli by o svou čest a pověst.

To byla jedna z mnoha hybných sil vývoje a vzrůstu čínské medicíny. Orientální recept – to není náhodný soubor bylin, ale kombinace léčebných komplexů, jejichž cílem je vyvolat prospěšné účinky pro pacienta.

Například, recept může obsahovat rostlinné komplexy, které kombinují tonický, usnadňující odkašlávání, močopudný a protitoxický efekt. Do téměř každého přípravku je zahrnuto několik různých rostlin stejného typu působení. Proč? Zřejmě proto, že bylo vzato v úvahu to, že různí lidé reagují na konkrétní lék jinak.

Záměrem bylo vyvolat univerzální působení na různé organismy. Tuto „nadbytečnou“ terapii si tradiční čínská medicína může dovolit jen proto, že nepoužívá toxické léky.

Orientální lékaři léčili nejraději rostlinami starověkého původu, především bezkvětou flórou. Nejstarší a staré rostliny v dávných východních recepturách se vyskytují dvakrát tak často, jak fylogeneticky mladé rostliny.

V západní medicíně – naopak. Analýza složení rostlin zařazených do seznamu pro použití čínské a západní medicíny také ukazuje vážný rozdíl. Moderní medicína často používá rostliny, mezi něž patří látky s účinky podobným zásaditým látkám extrémně silného působení, nazvané alkaloidy.

Původem nejstarší rostliny mají nízký obsah alkaloidů. Hlavní část léčivých rostlin je určena pro obecné účinky na tělo a většina z nich patří k symptomatickým prostředkům. To jsou komponenty usnadňující odkašlávání, vyvolávající pocení, projímadla atd.

, zatímco polovina rostlinných léčivých přípravků, které se používají na západě, jsou léky lokálního působení.

Zajímavé je, že východ dává přednost kořenům, hlízám a oddenkům a tyto části rostlin se vyskytují v 70% všech receptů. Na západě se naopak lékaři zajímají především o „špičky“ zástupců flóry. Je také pozoruhodné, že 85 rostlin ze „seznamu receptů“ i dnes tvoří jídelníček Číňanů, Korejců a Tibeťanů.

Zvláště jasný účinek má tradiční čínská medicína na ty nemoce, kde západní medicína nemůže dosáhnout významného úspěchu. Patří mezi ně nevyvážená imunita, chronická onemocnění plicní a trávicí soustavy, nemoce spojené s trvalými virovými chorobami (opakující se genitální herpes (opar), chronický virový zánět jater) atd.

5. Západní a východní bylinné metody: hlavní rozdíly

Západní věda se zaměřila na extrakci z rostlin různých účinných látek, které jsou pak převedeny do terapeutických přípravků a používají se k léčbě onemocnění. Čínská medicína používá stejné komponenty, ale bez jejích oddělování od přirozených nosičů, aby je tělo mohlo samo získat a řídit všechny procesy.

Studie ukazují, že organismus bere tyto složky jako obyčejné potraviny a vybírá z nich to, co je v dané situaci potřeba pro zahájení procesu obnovování nebo aby se zabránilo zhoršení stavu a zdraví.

Takže, v čínské medicíně tělo samo reguluje celý proces získávání potřebných látek, zatímco v západní medicíně všechno probíhá v laboratoři.

Tělo často reaguje na laboratorní materiály neočekávaným způsobem, odhaluje nežádoucí účinky a nepříznivé dopady, které často zastiňují nebo neutralizují očekávané pozitivní výsledky.

„Průměrná životnost nového léku nebo doba jeho vrcholného použití je asi 20 let“, řekl Dr. Wayne Jonas, ředitel Centra alternativní medicíny, National Institutes of Health USA. „Homeopatie se nemění po dobu téměř 200 let, akupunktura – více než 2.000 let, spiritismus – nejméně 20.000 let, bylinná terapie je pravděpodobně nejstarší, používá se více než  200.000 let.“

Různé orientální formule používané k léčbě mnoha druhů nemocí, výsledky i kvalita jejich působení se odráží v minulých staletích.

6. Diagnostika

V západní medicíně se posouzení zdravotního stavu provádí porovnáním tradičních ukazatelů fyziologických funkcí u testovaných pacientů s obecně uznávanými standardy.

Pokud většina ukazatelů zapadá do normálních hodnot, lékaři konstatují, že člověk je zdravý.Pulzní diagnostika je velmi přesné a jemné umění, které stanoví analýzu stavu organismu podle tepu člověka.

Je překvapující, že orientální doktoři naprosto přesně určí diagnózu, aniž by se předem ptali pacienta na jeho nemoci.

Na druhé straně západní medicína často ignoruje stížnosti pacienta v případě, že výsledky laboratorních studií nevykazují žádné onemocnění.

7. Orientální filozoficko-vědecké metody proti západním vědeckým metodám

Čínská medicína je založena na filozoficko-vědeckém přístupu. To jsou pojmy a faktory, které je obtížné odhalit, cítit nebo změřit. Tyto pojmy orientální lékaři považují za velmi důležité pro úspěšnou léčbu onemocnění.

Západní „vědecká“ metoda tyto faktory nevnímá.Současná západní věda je v relativně rané fázi vývoje – fáze pokusů a omylů, zatímco východní zdravotnický systém prošel zkouškou času.

Existuje mnoho oblastí, kde západní lékaři mohou studovat a s respektem i bez předsudků se učit ze znalostí východní medicíny.

Lidé získají velký přínos z východních léčebných postupů, které absolvovaly obrovské investice času a úsilí v oblasti výzkumu po dobu mnoha tisíc let.

8. Nízké náklady na léčbu pomocí orientální medicíny

Použitím východních lékařských postupů vláda, soukromé pojišťovny i spotřebitelé mohou ušetřit 60% až 98% nákladů na zdravotní péči.Je tomu tak proto, že léčba je neinvazivní, domácí, což znamená, že pacient nemusí pobývat v nemocnici. Například, pacientovi byly úspěšně odstraněny ledvinové kameny pomocí přírodních bylinných formulí a akupunktury. 

Je známo, že neurologická bolest související s virovou infekcí může být snadno odstraněna třemi až pěti bylinnými formulemi, ale v západním světě na to není žádný lék, s výjimkou dočasné úlevy od bolesti.

  • Neurologickou bolest nespojenou s persistenci viru v organismu je možné odstranit pouze pomocí akupunktury (žádný takový postup není na Západě).
  • Střevní obstrukce může být odstraněna po použití tří až pěti bylinných formulí, zatímco na Západě je jediným řešením chirurgický zákrok.
  • Vysoký krevní tlak může být trvale snížen během několika měsíců, v závislosti na stavu pacienta, zatímco podle běžné západní medicíny musí pacient brát léky po celý život.

Tyto příklady jsou nekonečné. Nejhorší je nemít znalosti těchto výkonných a cenově dostupných metod léčby. Místo hledání nereálné alternativy, využijte možnosti tradiční čínské medicíny.

Fytoterapie

Fytoterapie – bylinná léčba. Je velmi silným nástrojem TČM, bylinné směsi se skládají z několika bylin, každá bylina má svou funkci a hierarchické postavení ve směsi a společně táhnou za jeden provaz. Odvar z bylinné směsi je to nejsilnější, co nám byliny dokážou předat.

Využívají se v Číně rostoucí byliny, doplněné o minerálie a ojediněle i živočišní produkty.

Nevyužívají se naše léčivky. Ne, že by byly méně účinné, ale proto, že čínská medicína je svázaná staletou empirií a postupy. Nedá se tedy říct – když je pampeliška hořká, můžeme ji použít místo jiné hořké čínské byliny. Za čtyři tisíce let zkušeností je v čínské fytoterapii přesně popsáno co která bylina, potažmo co každá její část, dělá.

Kořen má v popisu práce něco jiného, než stonek, listy, nebo květ. Aby toto platilo, musí být zachována tzv. geoautenticita. Tzn., že v bylinné směsi použijeme léčivku, která historicky pochází z oblasti, kde se po tisíciletí vyskytovala a kde se i dnes pěstuje. Jenom tak máme zaručeno, že bude mít požadované vlastnosti, které jsou popsány v odborných textech.

Fytoterapie je metoda, která léčí materií – tedy něčím, co je obsaženo v bylinách a vařením se z nich vyloučí. Účinky jednotlivých bylin ve směsi se synergicky načítají a výsledný efekt převyšuje účinek každé dílčí byliny. V tom spočívá důvod lpění na dodržování starých osvědčených předpisů. Po určité době podávání se organizmus začne vracet do ztracené rovnováhy.

Zpočátku právě díky pomoci bylin, které jej k tomu nutí, postupem času se však dávky léčivek pozvolna snižují až do ztracena a člověk zůstává zdráv. Nejde tedy o celoživotní substituci, ale o výuku organizmu. Od tohoto scénáře jsou možné odchylky – někdy, zvláště u akutních, kratší dobu trvajících případů, se bylinky mohou po zlepšení zdraví vysadit skokem.

Budete mít zájem:  Nová opatření proti koronaviru od středy 14. října

A také obráceně – u závažných či velmi chronických metod, „síla bylin“ již nestačí na změnu, pouze na podporu a směsi se podávají dlouhodobě.

Bylinné směsi dostává klient na předepsaný počet dnů, do následující kontroly. Při ní se směs dále upravuje podle aktuální potřeby, nebo se snižuje dávka v závěrečných fázích terapie.Čínské bylinné směsi mohou mít několik podob:

Odvar (tang): Původní metoda podávání bylin, nejúčinnější ale také chuťově nejméně vábná. Řídí se Konfuciovým „dobrý lék chutná hořce, dobrá rada drásá uši“.

Bylinné granule/tablety: Lisované bylinky v granulové formě. Chuťově bezproblémové, účinností nižší než odvary.

Lisované pilulky (wan): Lisované tradiční směsi do malých kuliček. Chuťově naprosto bezproblémové, účinností opět nižší než u vařených bylin. Rovněž vhodné pro doléčení či u méně problémových stavů.

První část nepříliš optimisticky laděného Konfuciova citátu v záhlaví se velmi dobře hodí  pro charakteristiku většiny čínských bylinných odvarů, což pozná každý, kdo si odvar  připravuje.

Nemoc vždy znamená vykolejení z normálu, dané ztrátou vnitřní rovnováhy organizmu, kdy mnohé tělesné či duševní pochody již neprobíhají podle původního plánu. Pro čínskou medicínu tento stav znamená nutnost nekompromisního a cíleného návratu ke ztracené rovnováze.

Léčebně se podávají přesně definované dávky jednotlivých bylin, sestavených ve směsi na základě léčebných účinků. Chuťové vlastnosti jsou zde až druhořadé – pro chuťový zážitek si uvařme dobrý zelený čaj.

Bylinná léčba v této podobě je jedním z nejúčinnějších nefarmakologických léčebných postupů vůbec. Koncentrace odvaru vypovídá o množství vyvařených účinných látek, které navzájem tvoří složitou mozaiku zacílenou na ovlivnění celého organizmu.

Jak bylo řečeno při konzultaci, v čínské medicíně se neléčí nemocná část organizmu, ale celek, protože neexistuje žádný orgán či funkční pochod lidského těla, který by neměl vazbu k mnoha jiným částem. Byliny nemají bezprostřední potlačující efekt, například u bolesti, ani nevybičovávají organizmus k vyšším výkonům atd.

Jednoduše řečeno učí organizmus s jejich pomocí obnovit původní rovnovážný stav, tj. upamatovat se na to, jak fungoval před nemocí. Jak dlouho tato obnova trvá, záleží na délce nemoci, její závažnosti a rovněž na tom, jak člověk v současnosti žije.

Nejsme totiž ve skleníku, pouze my, naše nemoc a tato bylinná směs, převážná většina lidí se „léčí za pochodu“, kde často přetrvávají vlivy nemoc vyvolávající či zhoršující (počasí, psychika, jídlo, práce, stres…). Proto jsou součástí léčby v čínské medicíně i opatření týkající se životosprávy, o kterých bylo rámcově pohovořeno během konzultace.

Je to ona druhá část výroku v záhlaví a týká se hlavně pokusu o zvolnění životního tempa a aktivity, snahy o zdravé stravování a pokusů o „žití v přítomnosti“, tedy ne myšlenkami ve včerejších nepříjemných prožitcích či obavách ze zítřka. Čínští mudrci tvrdí, že ani jedno, ani druhé dnes neovlivníme.

Poradna celostní medicíny,homeopatie, tradiční čínská medicína Praha

Tradiční čínská medicína (TČM) je u nás známa především díky akupunktuře a léčbě čínskými bylinami. Tento více jak pět tisíc let starý komplexní léčebný systém zahrnuje ovšem i další metody: léčbu stravou, úpravu životosprávy, masáže a harmonizující cvičení.

Méně známá, ale zato velmi podstatná je základní teorie čínské medicíny, z níž všechny praktické metody vycházejí.

Výběr daného léčebného postupu u kterékoliv z výše uvedených metod je totiž podmíněn znalostmi o tom, jak organismus funguje v normálním stavu, jak vznikají chorobné procesy, jaké jsou jejich příčiny a jakým způsobem jsou odstranitelné.

Pro čínskou medicínu je charakteristický celostní přístup v pojímání člověka, který je zde chápán jako buňka v organismu vesmíru, která je s ním spojena a podléhá stejným zákonům jako celý vesmír. Tatáž jednota pak platí uvnitř lidského těla – jeho jednotlivé části jsou propojeny a vzájemně se ovlivňují.

Základními pilíři tradiční čínské medicíny jsou učení o jinu a jangu a pěti prvcích, dále učení o čchi (vnitřní energii), krvi a tělních tekutinách, učení o síti drah, učení o vnitřních orgánech, učení o příčinách nemocí a učení o mechanismu nemocí.

V každém člověku jsou zastoupeny jak kategorie jin a jang, tak pětice základních elementů tvořících vesmír – dřevo, oheň, země, kov a voda. Tradiční čínská medicína dále rozděluje vnitřní orgány na plné (cang) – srdce, plíce, slezina, játra, ledviny; a duté (fu) – žlučník, žaludek, tenké a tlusté střevo, močový měchýř a tzv. trojitý zářič.

V tomto kontextu přísluší každému orgánu jeden z pěti elementů. Jak je patrno, čínská terminologie hojně využívá metafory z přírody – např. pod pojmem srdce se neskrývá orgán v dutině hrudní, ale je jím myšlen vnitřní řídící orgán, kde zároveň sídlí lidská duše a mysl.

V harmonickém stavu je jin a jang v rovnováze, všech pět prvků je zastoupeno rovnoměrně a čchi proudí energetickými drahami (meridiány), stejně jako krev cévami, plynule.

Tradiční čínská medicína nespočívá jen v hmatatelných a měřitelných jevech. Co je pomíjivé a neviditelné, je stejně důležité jako to, co je měřitelné a viditelné. Čínské myšlení nevytrhuje věci z kontextu, ale začleňuje je zpět do přírody.

Neodděluje živé od neživého. Vše se vztahuje ke všemu a je součástí nekonečného koloběhu rození. Čínská medicína nachází uplatnění jak u akutních onemocnění, tak u chronických a zejména funkčních onemocnění.

A právě ta jsou doménou léčby v tradiční čínské medicíně.

Součástí každé konzultace je v tradiční čínské medicíně vedle pohovoru (dotazování) a pozorování (vyšetření pohledem) i vyšetření jazyka a pulsu. Na základě takto získaných informací je pak stanovena, případně revidována diagnóza.

V čínské medicíně zahrnuje léčba vedle akupunktury a užívání čínských bylinných směsí i doporučení k úpravě stravování a ke změně stereotypů, kterými si klient – byť mnohdy nevědomky – poškozuje zdraví. Základním předpokladem dosažení optimálních výsledků v tradiční čínské medicíně je ovšem aktivní a pozitivní přístup klienta spočívající mj.

v trpělivosti (není to cesta na týden), ochotě sám/sama na sobě pracovat, v pravidelném cvičení a uplatňování samoléčebných metod.

Strava dle tradiční čínské medicíny (čínská dietetika)

Při sestavování léčebného jídelníčku se v čínské medicíně na prvním místě zohledňuje konstituce klienta (jin/jang), jeho nemoc, roční období a klimatické pásmo.

Následuje výběr potravin podle povahy jin/jang, podle termických účinků (chladné, osvěžující, neutrální, teplé, horké), podle chuti (kyselá, hořká, sladká, pálivá, slaná) – přičemž vše je ve vztahu k jednotlivým elementům (dřevo, oheň, země, kov, voda) a orgánům.

Fytoterapie

Léčba čínskými bylinami je další z klíčových metod tradiční čínské medicíny. Mezi základní kritéria rozdělení účinků čínských bylin patří chuť, termické účinky a ovlivňování konkrétních meridiánů.

Čínské byliny jsou většinou předepisovány ve směsích, kde se jejich účinky kombinují. Existují ve formě tablet, granulí či směsí k přípravě odvarů.

Hotové, léty ověřené čínské bylinné směsi ve formě tablet se nazývají patentní formule.

Akupunktura

Pravděpodobně nejznámější metodou tradiční čínské medicíny je akupunktura. Cílem celotělové akupunktury je harmonizace těla ošetřením aktivních bodů prostřednictvím zavádění speciálních tenkých jehel do kůže.

Aktivní body – je jich známo několik set – jsou mezi sebou propojeny systémem energetických drah – meridiánů.

V poradně alternativní medicíny ERLEICHDA pracuji i s dalšími metodami stimulace aktivních bodů: s přikládáním baněk a „moxováním“ neboli požehováním, což je prohřívání aktivních bodů pelyňkem.

Aurikuloterapie (ušní akupunktura, mikrosystém ucha)

O rozšíření této metody se zasadil v polovině 20. století francouzský lékař Paul Nogier, který na základě studia čínských pramenů a dlouholetého bádání vytvořil „mapu“ ucha tím, že do ní zakreslil všechny orgány a tkáně.

Při aurikuloterapii je vždy ucho odrazem aktuálního zdravotního stavu a psychického rozpoložení člověka. Metoda pracuje s body, které jsou spontánně bolestivé nebo citlivé při vyšetření sondou.

Tyto body jsou následně ošetřovány jehlami, semínky či ohmmetrem.

Zpět na výpis novinek

TCM BOHEMIA – produkty tradiční čínské medicíny

5 orgánů Zang a 6 orgánů Fu

Teorie orgánových systémů se v tradiční čínské medicíně pojí s konceptem pěti elementů a vitálních substancí, které vyživují naše tělo. Než si vysvětlíme, co vlastně Zang – Fu systém znamená, uděláme si malý výlet do historie.

Zobrazit více

Teorie orgánových systémů se v tradiční čínské medicíně pojí s konceptem pěti elementů a vitálních substancí, které vyživují naše tělo. Než si vysvětlíme, co vlastně Zang – Fu systém znamená, uděláme si malý výlet do historie a řekneme si, jak vlastně došlo k pojmenování Zang a Fu. 

Ve staré Číně byly pitvy zakázány, jediný způsob, jakým dávná společnost získávala informace o anatomii a funkčnosti lidského těla, byly veřejné popravy. Být katem bylo v tehdejší době velice vážené povolání. A právě kati si povšimli, že vnitřnosti lze rozdělit na dva hlavní typy. První typ tzv.

Zang orgány neboli plné orgány jsou velice choulostivé. Mohou být při sebemenším nešetrném zacházení porušeny s významnou ztrátou krve. Druhý typ orgánů není tak citlivý. Když je kati nařízli, neteklo z nich tolik krve jako z prvního typu, byly duté, proto je pojmenovali duté orgány tzv.

Fu orgány. 

Zang orgány jsou označovány jako plné, uloženy hluboko v těle a pro lidský život tak naprosto nezbytné. Jedná se o orgány, které nám zajišťují základní životní funkce. Fu orgány nejsou uloženy tak hluboko a pokud dojde k jejich poranění, člověk může přežít. Plné orgány se řadí k jinu a duté orgány k jangu. 

Tradiční čínská medicína znala z počátku 10 orgánů. Až později se k nim přidaly další dva. Bylo to 5 Zang orgánů: srdce, slezina, plíce, ledviny a játra, které jsou jinové.

Budete mít zájem:  Su Jok – když semínka pomáhají léčit

A 5 jangových orgánů Fu: žaludek, žlučník, tenké střevo, tlusté střevo a močový měchýř.  O těchto orgánech neměli Číňané přesné informace, avšak jejich základní představa byla správná.

Například již dávno před naším letopočtem věděli, že srdce funguje v lidském těle jako pumpa a popohání krev. O krevním oběhu tak měli alespoň tušení a základní informace (pro porovnání, v Evropě k tomu došlo až díky lékaři W. Harveymu za doby třicetileté války).

V pozdější době k těmto orgánům přibyly ještě další dva: perikard („obal srdce“) a „trojitý zářič“. Orgán „trojitý zářič“, trochu tajemný, z pohledu moderní medicíny neznámý. Svojí činností by se dal připodobnit funkčnímu okruhu.

Již jsme se v textu zmínili, že anatomické představy o orgánech ve staré Číně neodpovídaly úrovni dnešních znalostí. Čínští lékaři se tak více než strukturou orgánů, zabývali jejich funkčností. 

Srdce, císař lidského tělaSrdce jako „vládce“ řídí a hlídá všechny orgány v těle.

Již staří Číňané věděli, že srdce má na starosti krev a je hlavní silou krevní distribuce. Kromě oběhu má na starost i cévy, jejich kvalitu, pružnost a průchodnost.

Srdce patří pod prvek ohně, který je horký a šlehá nahoru. Jeho úkolem je ohřívat, vysušovat, a řídit tepelnou regulaci. 

Srdce je sídlem psychiky, emocí a lidského vědomí, vládne ostatním orgánům. Hlavní emocí srdce je radost. Další jeho funkcí je vliv na temperament, dlouhodobou paměť a spánek. 

Podle barvy pleti na tváři je možné zhodnotit stav srdečních funkcí. Pokud je bledá, odkazuje na nedostatek srdeční energie. Srdce má vztah k jazyku, neboť k němu vede jedna ze spojek akupunkturních drah. 

Patologické stavy, které se týkají srdce se z části shodují s našimi představami z moderní medicíny. Patří sem funkční poruchy spojené s palpitacemi, poruchami srdečního rytmu a taktéž potíže spojené se spánkem. 

Slezina, správce sýpek

Slezina společně s žaludkem řídí trávení. Z pohledu čínské medicíny přepravuje a přeměňuje potravu (i tekutiny). Slezina ovládá krev, má za povinnost držet krev „pohromadě“ (v cévách).

Další její funkcí je držet orgány na svém místě.  Slezina obhospodařuje končetiny a hlídá stav svalstva. Pokud je energie sleziny nedostatečná, rty jsou bledé. Emocí sleziny je přemýšlení (přemítání).

 

Nejčastějšími klíčovými patologickými příznaky je: únava se zhoršením po jídle, řídká stolice, chladné ruce, nohy a nos, závratě po postavení. 

Plíce, kancléř císařského dvora

Plíce jsou nazývány kancléřem, tedy nejvyšším správním úředníkem hned po vládci.

Plíce řídí dýchání a jsou zdrojem energie, kterou distribuují do celého organizmu.

Číňané vypozorovali i určitý vztah plic k ledvinám, což můžeme dávat do souvislosti se vznikem některých typů otoků. Plíce mají na starosti pokožku, ochlupení a hlas. Emocí plic je smutek (zármutek). 

Patologické stavy, které souvisejí s plícemi se týkají převážně horních a dolních cest dýchacích jako např. dušnost, kašel a dále již zmiňovaná kožní onemocnění (včetně alergických). 

Ledviny, kořen života

Ledviny jsou kořenem života a zdrojem tzv. prenatální energie. Je to energie, která nám byla dána do vínku, ta, o kterou jsme se nepřičinili. V ledvinách se uchovává energie po našich předcích tzv. energie Jing. Měli bychom se řídit pravidlem: „Žij tak, aby sis trochu uložil než trochu vybral“.

Když si budeme tvořit energetický přebytek, který budeme ukládat do ledvin, tak budeme žít dlouho a radostně. Když každý den ale utratíme trochu více než vyděláme, tak začne ubývat naše ledvinová esence a rychle zestárneme.

Esence Jing je původcem lidského organismu, umožnuje reprodukci, napomáhá růstu a vývoji, doplňuje krev a je kořenem obranné energie. 

Všem již známo, že ledviny řídí vodu a rozdělují ji ostatním orgánům. Dále pomáhají plicím při nadechování. Na kvalitu ledvin ukazují zuby, kosti a vlasy. Jejich smyslovým orgánem jsou uši. Hlavní emocí ledvin je strach. Ledviny nám ovlivňují krátkodobou paměť a učení. To, jakou máme vůli a výdrž souvisí právě s nimi. 

Patologický stav ledvin se projevuje poruchami močení či bolestí beder a kolenou. 

Játra, armádní generálVe staré Číně věděli, že játra jsou orgánem, který vykonává důležité funkce v souvislosti s krví a dalšími tělními tekutinami (o chemických dějích v játrech nemohli mít ani potuchy).

Dále bylo známo, že játra řídí průchodnost (prvek dřevo= expanze, proudění) a to jak fyzickou (trávení, koloběh energie a krve, koloběh dalších tělních tekutin, menstruační cyklus) tak psychickou (duševní a emoční pohodu).

Játra uchovávají a řídí spotřebu krve, když se člověk hýbe, krev jde do drah, když je v klidu, jde do jater (Wang Ping; dynastie Tang). Mají-li játra dost krve, nohy mohou chodit, ruce se hýbat a prsty uchopovat (Huang Di Nei Jing Su Wen).

K okruhu jater patří žlučník, vazivo, šlachy, klouby a svaly. Dobrý stav jater poznáme na nehtech. Smyslovým vývodem jater jsou oči. Jaterní emocí je hněv. Nejčastější patologické stavy jater se projevují bolestí hlavy, nervozitou a podrážděnosti, zhoršením příznaků před menstruací (PMS), choroby spojené s očními poruchami. 

Tenké střevo, výběrčí přebytkůTenké střevo pomáhá řídit oddělování čistého (energie) od kalného (nestrávené zbytky z potravy). Již dříve Číňané věděli, že je součástí trávicího systému a že pomáhá v přeměně potravin na užitečnou energii. 

Patologické stavy se týkají převážně poruch zažívání jako je nadýmání či bolesti břicha.

Žaludek, správce sýpekŽaludek přijímá a zpracovává potravu. Mezi orgány Fu má výsadní postavení. Upravuje potravu pro slezinu. Ta pak rozhoduje, co je dobré si nechat a čeho se naopak zbavit. Žaludek nejprve rozmělní potravu pomocí žaludečních šťáv a slezina začne analyzovat, co kam rozešle. Oproti slezině, žaludek řídí klesání energie. 

Patologické stavy tohoto orgánu jsou vesměs spojeny s trávicími potížemi. 

Tlusté střevo, správce nad stokamiTlusté střevo má na starosti vyměšování zbytků potravy, částečné vstřebávání vody a tvorbu stolice. Patologické stavy, které souvisejí s tlustým střevem je zácpa a průjem. Tlusté střevo má vliv na svůj sdružený orgán, plíce. Proto se při zácpě můžou dostavit potíže dušnosti a kašle. 

Močový měchýř, správce nad vodními nádržemiMočový měchýř řídí uskladňování a vylučování moči. Je pod nadvládou ledvin (vylučování moči je řízeno pomocí ledvin). Patologie močového měchýře jsou především spojeny s močovými cestami (nadměrné močení, inkontinence, bolestivé močení, retence moči). 

Trojitý zářič, správce nad vodními kanályTajemný orgán trojitý zářič není kam přiřadit a nejedná se o orgán v pravém slova smyslu. Trojitý zářič nemá tvar. 

Existují 2 názorové skupiny: původní názor zní, že trojitý zářič je beztvarý orgán, který představuje 3 počáteční místa vzniku energie. Druhý názor, pozdější už pojímá trojitý zářič jako hmotný orgán.

Někteří jim míní pohrudnici a pobřišnici, jiní celou břišní a hrudní dutinu. Byl tím patrně míněn funkční okruh, který se rozděloval na 3 jednotky: horní, střední a dolní zářič.

Jeho funkcí je přepravovat energii a tekutiny. 

Horní zářič je jako mlha, zaujímá oblast přibližně od bránice nahoru. Horní zářič je dutina hrudní, která souvisí s činností plic a srdce. Střední zářič je jako bažina. Je to místo mezi pupíkem a bránicí.

Souvisí s trávicími procesy spojenými s činností sleziny, žaludku (a anatomicky jater a žlučníku). Je místem, kde se potrava přetváří v energii. Dolní zářič je jako kanál. Nachází se mezi pupíkem a pánevním dnem.

Funkčně souvisí s vylučováním a je tak spojen s ledvinami, tenkým a tlustým střevem, močovým měchýřem (funkčně s játry a žlučníkem).

Vzhledem k tomu, že trojitý zářič podporuje roznášení energie a přepravu tekutin po celém těle, projevují se jeho poruchy různými stagnacemi v podobě nadýmání, pocitů plnosti, vodnatých otoků apod.

Onemocnění horního zářiče je provázeno kašlem a pocity dušnosti. Poruchy středního zářiče vedou k zažívacím potížím: nadýmání, zácpa, kručení ve střevech, průjem.

Pokud není v pořádku dolní zářič promítá se to negativně ve funkci močení: zástava močení a krev v moči; vyprazdňováním. 

Žlučník, cenzor lidského organizmuŽlučník je odpovědný za skladováni žluče a její vylučování. Tím pomáhá trávení, alespoň z pohledu čínské medicíny. Číňané, kteří přirovnávali žlučník k „cenzorovi“, mu přičítali vlastnosti jako je rozhodnost a schopnost překonávat stresové okamžiky v našich životech. Žlučník tedy řídí rozhodnost a kuráž. 

Osrdečník, strážce císařeStejně jako je císař obklopen prostředníky, kteří jej chrání, musí i srdce být obklopeno zástěnou v podobě osrdečníku.

Mluvíme-li o průniku škodliviny do srdce, znamená to, že patogen prostoupil osrdečníkem. Osrdečník tak představuje ochranu a bariéru před vnějšími patogeny.

V určitých případech s poruchou perikardu souvisí i některé poruchy psychiky jako je zmatenost, poruchy vědomí apod. 

(Zdroj: ANDO, Vladimír. Klasická čínská medicína: základy teorie. 6. české vydání. Hradec Králové: Svítání plus, 2014. ISBN 978-80-86601-28-1.)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector