Zánět žlučníku neboli cholecystitida je poměrně častý a velmi nepříjemný problém, který postihuje především ženy starší 40 let. Žlučník je dutý orgán, který se nápadně podobá hrušce a je uložen pod játry v malé prohlubni. Slouží především ke skladování a koncentrování žluči, která je produkována játry. Játra však produkují žluč poměrně zředěnou, ve žlučníku je ze žluče odčerpána voda a dojde tak ke koncentraci.
Žluč má nezastupitelnou funkci ve správném fungování našeho zažívání, podílí se totiž na trávení a vstřebávání tuků. Zároveň spolu s pankreatickou šťávou, která je produkována slinivkou břišní, neutralizuje žaludeční šťávy a chrání tak trávicí trakt před poškozením.
Denně vyprodukují játra kolem 1 litru žluči. Žluč se začne tvořit po jídle na nervový popud.
Jelikož je cholecystitida často spojena se zánětem žlučových cest, je nezbytné osvětlit také jejich průběh. Vývod žlučníku se spojuje s vývodem jater a dále pokračuje jako žlučovod. V konečném oddíle se žlučovod spojuje s vývodem slinivky břišní a ústí do duodena neboli dvanáctníku.
Příčiny zánětu žlučníku
Původcem zánětu je určitý mikroorganismus, který ve žlučníku způsobí infekci. Do žlučníku se může dostat dvojím způsobem:
- Bakterie Escherichia Coli vstupuje do organismu střevní cestou a do žlučníku se dostane z tenkého střeva.
- Infekce může do žlučníku vniknout také krevní cestou, kdy krev, která zásobuje živinami žlučník, obsahuje také mikroorganismy. Mezi ty patří nejčastěji streptokoky.
Velkou roli ve vzniku cholecystitidy hrají také žlučové kameny. Ty bývají hlavním rizikovým faktorem rozvoje zánětu žlučníku.
Příznaky a komplikace zánětu žlučníku
Projevy cholecystitidy jsou velmi různé a závisí na několika faktorech. Především se jedná o celkový zdravotní stav nemocného, věk a pohlaví. Zvýšené riziko vzniku mají ženy po porodech a obézní jedinci.
Lehký zánět může probíhat asymptomaticky, těžký zánět může nemocného ohrozit na životě. Onemocnění se projeví horečkou a charakteristickou bolestí v oblasti pravého nadbřišku. Bolest je zprvu kolikovitá, později se stává trvalou.
Nemocný trpí nevolností a zvracením.
Pokud se jedná o rozsáhlý zánět, může dojít k závažným komplikacím, zvláště pokud nemocný včas nevyhledá lékaře. Stěna žlučníku se může protrhnout a vylitý obsah by vážně poškodil orgány dutiny břišní. Ve vzácných případech může cholecystitida přejít v zánět pobřišnice, což je velmi nebezpečný stav.
Diagnostika cholecystitidy
Lékař diagnostikuje zánět žlučníku na základě pohmatového vyšetření nemocného. Velký důraz je kladen také na podrobné prozkoumání anamnézy a rizikových faktorů.
Léčba cholecystitidy
Je několik způsobů jak léčit zánět žlučníku. V první řadě se přistupuje k léčbě konzervativní, která je založena na přísné dietě, podávání léčiv, které utlumí stahy žlučníku a ledových obkladech. Pokud tento postup nepomůže, přistupuje se k chirurgickému odstraněnížlučníku.
Bolest žlučníku: Příčiny, projevy a lékařská i domácí léčba
Za bolestí žlučníku se může skrývat soubor různých příčin. K nejčastějším patří koliky, kameny nebo záněty různého původu. Jak rozpoznat problém a co proti němu dělat?
Příznaky bolesti žlučníku
Doktor Charles Patrik Davis pro server Medicinenet.com upozorňuje, že žlučníkové záchvaty mohou mít různé projevy:
Může jít o bolest stálou i přerušovanou, lokalizovanou pouze v břiše nebo mírně střílející dozadu. Intenzita může být od mírné až po silnou v závislosti na příčině bolesti.
Jak poznám, že bolí žlučník a ne jiná část břicha?
Poměrně obtížně. Anatomicky je žlučník úzce spojen s játry. Komunikuje s nimi prostřednictvím kanálků, jimiž putuje žluč. Žlučovod ústí na druhé straně do duodena (dvanáctníku), tedy části tenkého střeva. Těsně nad dvanáctníkem se navíc připojuje ke žlučovodu slinivka. Laicky je tedy poměrně těžké odhalit, odkud přesně bolest vychází.
Gastroenterolog a hepatolog MUDr. Karel Lukáš dává přesnější návod:
Podráždění žlučníku se projevuje tlakem v pravém podžebří a pocity na zvracení. Bolest často vystřeluje až do zad. Může jít i o biliární koliku, která je vyvolaná stahem žlučníku. Taková bolest je kolísavá, nepříjemná až šokující.
Příčiny bolesti žlučníku
Odborné zdroje se shodují v tom, že nejčastější příčinou bolesti žlučníku bývají kameny. Podle statistik jsou ženy ohroženy žlučníkovými kameny dvakrát častěji než muži.
K nejčastějším příčinám bolesti patří:
- Úplné nebo částečné ucpání žlučovodů, nejčastěji žlučníkovými kameny
- Zánět různého původu (cholecystitida) – mohou ho způsobit kameny, autoimunitní onemocnění apod.
- Kombinace obojího – částečné nebo úplné ucpání žlučovodů a následný zánět
Žlučníkové kameny (cholelitiáza)
Vznikají, když se cholesterol a další látky proudící žlučovodem promění v tvrdší formu kamenů. Když kámen přechází do tenkého střeva nebo se zasekne ve žlučovodu, dochází k bolesti.
Příčiny mohou být různé. Svou roli hrají i dlouhodobě špatné stravovací návyky nebo nedostatečný pitný režim.
Faktory zvyšující riziko žlučníkových kamenů
- Genetika (žlučníkové kameny v rodině)
- Ženské pohlaví (estrogen zvyšuje cholesterol v žluči)
- Věk nad 40 let (hladina cholesterolu v krvi s věkem roste)
- Americký nebo mexický původ (etnická zátěž)
- Cukrovka, Crohnova nemoc a další interní choroby provázané poruchou látkové výměny
Biliární kolika
Při tzv. biliární kolice se žlučník stahuje a bolí. Žlučovod přitom může, ale nemusí, být ucpán kamenem.
Projevy biliární koliky:
- Bolest střílející k pravému rameni nebo špičce lopatky
- Nevolnost, zvracení
- Kolika obvykle ustoupí do 5 hodin
Mírná bolest může přetrvávat celý den. Lékař rozhodne, zda je nutný operační zákrok nebo ne.
Žlučníkový záchvat nezpůsobují jen kameny
Může jít i jen o shluk většího množství žluči, který způsobí „nabobtnání“ žlučníku.
Projevy mohou být různé:
- Bolest lokalizovaná na pravé straně hrudního koše
- Bolest u pravé lopatky
- Nevolnost, zvracení, plynatost, průjmy
Dalšími příznaky problémů se žlučovody jsou tmavá moč a světlá stolice.
Infekce celého žlučového systému (cholangitida)
Zde už jde o velmi závažný stav. Projevuje se horečkou, zmateností, nízkým krevním tlakem, silnými bolestmi břicha a někdy i změnou barvy pokožky na žlutavou. Zde již není prostor čekat, stav vyžaduje okamžité lékařské ošetření.
Jaká vyšetření vám lékař provede?
Nejprve vás vyšetří pohmatem. Až 95 % pacientů reaguje při akutní cholecystitidě bolestivě na tzv. Murphyho příznak. Lékař zatlačí pod pravým žeberním okrajem a vyzve k hlubokému nádechu. Pokud ucítíte bolest, platí to za první neklamný příznak akutního problému.
Dále vám lékař provede krevní testy včetně jaterních. Žlučníkové kameny lze spolehlivě detekovat ultrazvukem. CT nebo magnetická rezonance naznačí víc o případných probíhajících změnách v orgánech.
Jaká léčba bude následovat?
Záleží na nálezu z vyšetření i vašich subjektivních pocitech. Mnoho lidí trpí žlučníkovými kameny a ani o tom neví, protože samy o sobě nebolí.
Akutní záchvaty lékaři v závislosti na příčině obtíží řeší buď chirurgicky (nejčastěji rozbitím kamenů) nebo léky. Ty zahrnují široké spektrum od analgetik až po žlučové soli.
K radikálnímu chirurgickému řešení – odstranění žlučníku – většinou lékaři přistupují až při opakovaných nebo chronických potížích.
Problémy se žlučníkem v těhotenství
Podle chirurgů představuje akutní cholecystitida druhý nejčastější problém, který u těhotných žen řeší (první je zánět slepého střeva). Těhotné ženy mají větší riziko komplikací spojených se žlučníkovými kameny než ženy netěhotné.
První pomoc z domácí lékárničky
Než sáhnete po babských radách, musíte mít 100% jistotu od lékaře, že váš problém nevyžaduje okamžité chirurgické řešení.
Ke zklidnění žlučníku při bolestech vyzkoušejte:
- Mátu peprnou
- Vojtěšku
- Jablečný ocet
Nejvhodnější jsou teplé odvary – připravte si čaj z máty peprné nebo rozpusťte 2 lžíce jablečného octa v teplé vodě.
Dobře fungují také:
- Kurkuma, která díky kurkuminu zklidňuje žlučník.
- Doplňky stravy na bázi hořčíku – zmírňují křeče a bolesti.
Nedostatek hořčíku naopak může podle serveru Healthline.com podporovat tvorbu žlučníkových kamenů.
TIP: Při bolesti namočte ručník do teplé vody a cca 15 minut jej nechte ležet na břiše. Uvolníte křeče a tlak na žlučové cesty.
Žlučníková dieta
Frekvenci žlučníkových kolik můžete zkusit snížit nízkotučnou dietou se zvýšeným příjmem vlákniny. Už vzniklých kamenů vás však nezbaví.
Vyhněte se:
- Potravinám s vysokým obsahem nezdravých, průmyslově zpracovaných tuků
- Rafinovaným uhlohydrátům, hlavně bílému pečivu a cukru
TIP: Přečtěte si, které potraviny smíte a nesmíte jíst při žlučníkové dietě. Pozornost věnujte i technologické úpravě surovin.
Navyšte příjem vlákniny
- Z ovoce a zeleniny
- Celozrnných obilovin, rýže, kuskusu a quinoy
Jak snížit výskyt žlučníkových kamenů?
MUDr. Charles Patrik Davis radí:
Pití kávy a pravidelné cvičení může snížit výskyt žlučníkových kamenů.
Národní ústav pro léčbu cukrovky, trávicích a ledvinových chorob doporučuje týdně aspoň 150 minut pohybu. Stačí svižná chůze. Pohyb zároveň optimalizuje hladinu cholesterolu v krvi.
Snižte svou váhu na optimum, ale pomalu
Server HealthLine.com varuje,že nadváha a obezita zvyšují riziko žlučníkových kamenů. Nadváha totiž znamená větší riziko výskytu cholesterolu v žluči. Nehubněte však příliš rychle. Při drastické dietě naopak játra produkují cholesterolu více. Proto jídlo nevynechávejte, ale hubněte zdravě.
Rizika při zanedbání nemocí žlučníku
Záleží na příčině vašich potíží. Při dlouhodobém zanedbávání léčby hrozí:
- Ztráta hmotnosti, problémy s příjmem potravy
- Porušení rovnováhy elektrolytů v těle
- Vážné infekce slinivky nebo pobřišnice
- Vzácně až rakovina žlučníku
Neignorujte první příznaky a vyrazte k lékaři na vyšetření. Tělo vám dá zpětnou vazbu, jestli postupujete v léčbě správně.
bolest břicha dieta hubnutí těhotenství vláknina žlučník
Zánět žlučníku
Cholecystitida znamená zánět žlučníku. Rozlišujeme chronickou cholecystitidu a akutní cholecystitidu. Chronická cholecystitida je název pro tlustostěnný, fibroticky změněný ( tj. vazivově změněný ), kontrahovaný (tj. svráštělý ) žlučník.
V klinických oborech se název používá při chronickém onemocnění žlučníku, které je charakterizováno typickými příznaky s opakovanými žlučníkovými kolikami. Sliznice žlučníku může být změněna zvředovatěním, zjizvením, žlučník uvnitř většinou obsahuje tzv. sludge ( tj.
bahno ) nebo přímo konkrementy, které často vyvolávají blokádu žlučového vývodu ze žlučníku. Tento nález nás svádí k tomu, že uvedené změny přičítáme destrukčním ( tj. ničivým ) a reparačním ( tj. hojivým ) pochodům po předchozích akutních zánětech. Anamnéza ( tj.
předchorobí ) zde může být zcela němá. Mezi klinickým a patologickým nálezem je jen malá vzájemná souvislost.
Chronická cholecystitida prakticky vždy souvisí s cholecystolitiázou ( tedy přítomností kamenů ve žlučníku ). Při akutní cholecystitidě se jedná o akutní zánět stěny žlučníku vznikající obvykle v souvislosti s blokádou žlučového vývodu ze žlučníku konkrementem.
Přestože je akutní cholecystitida nejběžnějším důsledkem cholecystolitiázy, přesný patofyziologický podklad onemocnění není dosud plně objasněn. Žlučníková sliznice může secernovat tekutinu do nitra žlučníku proti zablokovanému ductus cysticus ( tj. žlučovému vývodu ze žlučníku ).
Pak postupně dochází ke změně ve složení žluče včetně obsahu žlučových solí, fosfolipidů, dokonce i cholesterolu, což vede k rozvoji slizničního zánětu. Pozdními změnami bývají i tepenné uzávěry a tkáňová ischémie ( tj. nedokrevnost tkání ). Akutní cholecystitida není s výjimkou vzácných případů způsobena bakteriální infekcí.
Mikrobiologická vyšetření žluči získané v průběhu operace, provedené během probíhajících prvních dnů onemocnění akutní cholecystitidou, jsou včetně kultivačních nálezů pozitivní pouze u méně než třetiny případů. Akutní cholecystitida je spojena s cholecystolitiázou u více než 95 procent nemocných..
Akutní zánět žlučníku bez přítomnosti konkrementů ( tzv. akutní akalkulózní cholecystitida ) představuje vždy vážné onemocnění, které se objevuje v dospělém i dětském věku při poúrazových stavech, dále také po závažných operacích, po rozsáhlejších popáleninách nebo u jiných vážných onemocnění. Dlouhodobá tzv.
parenterální výživa ( tj. výživa podávaná do žíly pacienta formou infúzí ) vytváří podmínky pro městnání žluče a rozvoj akutní akalkulózní cholecystitidy.
Klinický obraz chronické cholecystitidy je charakterizován opakovanými biliárními kolikami – tj. záchvatovitými bolestmi břicha s typickými klinickými projevy. Akutní cholecystitida se projevuje akutní záchvatovitou bolestí břicha ( tzv. akutní biliární kolikou ), kterou většina pacientů ( téměř ¾ pacientů ) prodělala již někdy v minulosti.
Bolest břicha se postupně stupňuje, přemísťuje se do pravého podžebří, často vystřeluje i do úhlu pravé lopatky. Obyčejně se u pacientů objevuje nevolnost i zvracení. Během několika hodin pozorujeme tzv. „ défense musculaire „ ( tj. svalové stažení ) pravé poloviny břišní stěny, zpočátku bez dalších známek tzv. peritoneálního dráždění ( tj. dráždění pobřišnice ).
U méně než poloviny nemocných s akutní cholecystitidou je pohmatem možno nalézt zvětšený žlučník. Často se ale objevuje při vyšetření pohmatem bolestivost pravého podžebří vázaná na hluboký nádech ( tzv. Murphyho příznak ). Zpočátku onemocnění nacházíme zvýšenou teplotu a laboratorně prokazujeme v krevním obraze lehčí neutropenii ( tj. pokles určitého typu bílých krvinek ).
Ke klinickému zlepšení dochází běžně při akutní cholecystitidě po 2 až 3 dnech, zcela k ústupu všech potíží zpravidla po 1 týdnu. Někdy se však mohou vyvinout velmi vážné komplikace, které signalizují příznaky, jako jsou vysoké teploty, leukocytóza ( tj. zvýšený počet bílých krvinek v krevním obraze ), defénse musculaire ( tj.
stah svalů pravé poloviny břišní stěny ), bolestivost v pravém podžebří při vyšetřování pohmatem. Tyto klinické příznaky někdy spolu s nálezem ileozního stavu ( tj. nálezem střevní neprůchodnosti ) zpravidla svědčí pro rozvoj komplikací jako je empyém žlučníku ( tj. hnisavý zánět žlučníku ), gangréna žlučníku ( tj.
odumření stěny žlučníku v důsledku těžkého zánětu ) nebo perforaci žlučníku ( tj. proděravění stěny žlučníku a únik jeho obsahu do volné dutiny břišní ). Všechny tyto komplikace vyžadují nezbytně urgentní chirurgický výkon. Pokud se k příznakům akutní cholecystitidy připojí žloutenka nebo blokáda odtoku žluče, lze předpokládat, že došlo k částečné blokádě společného žlučovodu ( tj.
ductus choledochu ) konkrementy a že dochází v přilehlém okolí žlučovodů k akutnímu zánětu. Případný vzestup sérové hladiny enzymů amyláz nás upozorňuje ( není to však jasný průkaz ) na možnou diagnózu tzv. biliární pankreatitidy ( tj. zánětu slinivky břišní způsobeného onemocněním žlučníku či žlučových cest ). Tzv. akutní akalkulózní cholecystitida ( tj.
zánět žlučníku bez přítomnosti konkrementů ) většinou nemívá na začátku typické úvodní klinické příznaky charakteristické pro onemocnění žlučníku. V dalším průběhu pak klinické příznaky i objektivní nález mají již charakteristické znaky cholecystitidy. Je třeba ale zmínit, že se poměrně často vyskytuje tzv. fulminantní průběh nemoci ( tj.
velmi rychlý a vážný průběh ), který bývá spojený s úplným odumřením ( tzv. gangrénou ) stěny žlučníku nebo její perforací ( tj. proděravění stěny žlučníku ). V takovém případě je zcela nezbytný okamžitý neodkladný chirurgický výkon – cholecystektomie ( tj. odstranění žlučníku ).
Pokročilý zánět žlučníku může vést k odumření jeho stěny ( vzniká tzv. gangréna stěny žlučníku ), což vyvolává podráždění pobřišnice a může vést postupně až k velmi nebezpečnému vážnému onemocnění – difúznímu zánětu pobřišnice, v lepším případě k tvorbě nitrobřišního abscesu ( tj.
hnisavého ložiska uvnitř dutiny břišní ). Dále může zánět stěny žlučníku vést k vycestování konkrementu do tenkého střeva a vyvolat blokádu tenkého střeva ( tzv. biliární ileus ). Konečně zánět v okolí žlučovodů může vést k blokádě odtoku žluče, a tím k projevům žloutenky ( tzv. obstrukční ikterus – tj.
žloutenka vyvolaná blokádou žlučovodů ).
Podezření na probíhající akutní cholecystitidu získáme na základě výsledku fyzikálního vyšetření ( zjišťujeme palpační bolestivost v pravém podžebří vázanou na hluboký nádech – tzv. Murphyho příznak ) a klinických příznaků ( tj.
typické bolesti břicha v pravém podžebří, často s vystřelováním do úhlu pravé lopatky, nevolnost, zvracení, teplota, stažení svalů pravé poloviny břišní stěny ). Potvrdit diagnózu lze nejpřesněji provedením scintigrafického nebo ultrasonografického vyšetření.
Sloučeniny iminodioctové kyseliny značené radioizotopem jsou po aplikaci do žíly pacienta rychle vychytávány játry a následně vyloučeny žlučí. Použitím těchto izotopových metod se postupně zobrazují játra, dále mimojaterní žlučovody, žlučník a dvanácterník. V případě, že nedojde k zobrazení žlučníku při dobrém zobrazení jater, předpokládáme uzávěr ductus cysticus ( tj.
žlučového vývodu ze žlučníku ). Tento nález podporuje s 95 procentní senzitivitou ( tj. schopností určit diagnózu u přítomné choroby ) klinickou diagnózu akutní cholecystitidy. K upřesnění a potvrzení diagnózy akutního zánětu žlučníku je cenné ultrasonografické vyšetření ( používá se jednorozměrná ultrasonografie typu A-modus ), která prokáže ztluštění stěny žlučníku.
Při ne zcela typických klinických příznacích může být diagnostika akutní cholecystitidy obtížná. Diferenciálně diagnosticky ( což znamená, že je nutno vyloučit choroby, které se mohou projevit podobnými klinickými příznaky ) připadá v úvahu cholangitida ( tj. zánět žlučovodů ), pankreatitida ( tj. zánět slinivky břišní ), apendicitida ( tj.
zánět slepého střeva ), peptický vřed žaludku nebo dvanácterníku, případně pleuritida ( tj. zánět pohrudnice ). Každá klinická jednotka má svůj charakteristický klinický obraz. Scintigrafie žlučových cest a ultrasonografické vyšetření umožňují přesnou diagnostiku akutní cholecystitidy.
Léčení chronické cholecystitidy, která je prakticky vždy spojená s výskytem konkrementů ve žlučníku, je možné pouze operačním odstraněním žlučníku – tj. cholecystektomií. Podáváním léků proti bolestem pouze pomáháme pacientovi překlenout dobu do provedení operace.
Léčba akutního zánětu žlučníku spočívá, samozřejmě kromě podávání léků proti bolestem, především v hrazení ztrát vody a iontů v podobě infúzí iontových roztoků podávaných do žíly pacienta. Dále zpravidla zavádíme nosem sondu do žaludku k odčerpávání žaludečního obsahu. Pacient samozřejmě musí vynechat příjem potravy ústy.
V podezřelých případech zahajujeme léčbu antibiotiky ( tj. léky proti bakteriální infekci ). Téměř u všech nemocných se žlučníkovou kolikou a akutním zánětem žlučníku má operační odstranění žlučníku ( tzv. cholecystektomie ) léčebný význam.
Při potvrzeném onemocnění, u nemocných s běžným operačním rizikem, může být provedena časná, plánovaná operace během prvního nebo druhého dne onemocnění. V případě nezbytné léčby onemocnění jiného tělesného orgánu s cílem snížení operačního rizika ( obvykle jde o onemocnění srdce a plic – tzv.
kardiopulmonálního systému ) se chirurgický výkon odkládá na pozdější dobu a pokračuje se v tzv. konzervativní léčbě ( tj. podávání léků včetně antibiotik, obkladů apod. ). V případě přidružení akutní cholecystitidy k jinému akutnímu onemocnění lze provést operační cholecystektomii i s několikatýdenním odkladem.
Jestliže máme ale podezření na rozvoj komplikující gangrény ( tj. odumření stěny žlučníku ), perforace ( tj. proděravění stěny žlučníku ) nebo empyému ( tj. hnisavého zánětu žlučníku, kdy je žlučník vyplněn hnisem ), jež jsou spojeny s nárůstem bolestí břicha, nárůstem počtu bílých krvinek v krevním obraze a horečkou, je zcela nezbytné okamžité provedení chirurgického výkonu spočívajícího především v odstranění žlučníku.
U malého počtu operovaných se po operačním odstranění žlučníku objevuje opět nová záchvatovitá bolest břicha, která odpovídá svým charakterem původní žlučníkové kolice, případně se opakuje původní klinický obraz obtíží. Patogeneze tohoto stavu i klinický průběh nejsou zatím dobře objasněny. Stenóza papily ( tj.
zúžení oblasti vyústění společného žlučovodu do dvanácterníku ), která může vzniknout před i po provedené cholecystektomii, byla popsána jako organická a funkční porucha tzv.
Vaterova segmentu ( což je oblast zahrnující konečnou část společného žlučovodu a svěrač v něm umístěný ), která je příčinou vzniku bolesti při překážce odtoku žluči nebo sekretu se slinivky břišní. Vzácně se lze setkat s tzv. papilární fibrózou sfinkterů ( tj.
vazivovou přeměnou svěrače v konečné části společného žlučovodu ), vznikající pravděpodobně v důsledku předchozího zánětu nebo poškozením této oblasti při operačním výkonu. U zbývajících nemocných s dysfunkcí sfinkterů ( tj. s poruchou funkce svěračů ) nejsou při projevu klinických příznaků a funkčních poruchách přítomny žádné organické změny.
U obou skupin nemocných se setkáváme s opakovanými kolikovitými bolestmi, jež jsou spojeny v různé míře s přechodným vzestupem hodnoty sérové hladiny bilirubinu, hladin enzymů svědčících pro blokádu odtoku žluči ( jedná se o tzv.
cholestatické enzymy – gamaglutamyltransferázu a alkalickou fosfatázu ), případně nacházíme rovněž zvýšenou sérovou hladinu enzymu amylázy. Přímou cholangiografií ( tj. rentgenovým zobrazením žlučových cest ) nebo pankreatografií ( tj.
rentgenovou metodou zobrazení vývodů slinivky břišní ) lze zachytit rozšíření žlučových cest, méně často i rozšíření vývodů ze slinivky břišní. Rozšíření vývodů je vždy spojeno se zpomaleným odtokem sekretu ( více než 45 minut ve žlučových cestách a více než 15 minut ve vývodech ze slinivky břišní ).
Přímými endoskopickými metodami lze naměřit zvýšený tlak svěračů. Diagnosticky nejcennější jsou nálezy vyšetření ERCP ( tzv. endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie – tj. endoskopického vyšetření žlučových cest a vývodů ze slinivky břišní ) a pravděpodobně i výsledky manometrického vyšetření svěračů ( tj. přímé měření tlaku svěračů ).
U některých nemocných lze objevit malé zbytkové konkrementy ve žlučových cestách, které zde zůstaly po operačním odstranění žlučníku ( tzv. remanentní konkrementy ). U nemocných s objektivním klinickým nálezem je léčebným výkonem tzv. endoskopická papilotomie ( tj. endoskopické rozříznutí zúženého vývodu společného žlučovodu ), což však neplatí pro nemocné s pouhými subjektivními příznaky bolesti. Přechodné bolesti břicha, které vznikají v důsledku onemocnění Vaterovy papily, mohou být impulsem k provedení operačního odstranění žlučníku. Onemocnění Vaterovy papily však může být i příčinou pokračujících pooperačních bolestí.
7 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit
[email protected]. 7. 2013 17:20:20
Chtel sem se zeptat strasne me boli pravy bok pod zebrama… Nemohu se spatne se mi dycha, ani lezet na nem nemohu,. Ja si myslim ze je to jen namozene. Je to mozne nebo se mylim…? Dekuji moc za odpoved. 2 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit
2Petr Kadlec19. 10. 2018 5:22:06
Dobrý den, na ultrazvukovém vyšetření žlučníku mi bylo zjištěno, že je svraštělý s menším množstvím žluči. Koliku jsem prodělal cca před rokem a v té době mi byla zjištěna přítomnost konktementu cca 2,1 cm. Na zmiňovaném novém vyšetření nebyla jeho přítomnost potvrzena. Měla by mě současná situace nějak znepokojovat? Děkuji za odpověď.
Zánět žlučníku
Infekce vzniká nejčastěji ve spojení se žlučovými kameny, které stagnují ve žlučovodu a tím brání odtoku žluče, což urychluje vznik infekce. Zánět žlučníku může být také zapříčiněn infekcí ze střevních mikroorganismů, převážně bakterií E.coli nebo z krve. Rozlišujeme dvě formy onemocnění: akutní a chronické, obě se projevují odlišnými symptomy.
Příznaky zánětu žlučníku
Chronická cholecystitida, která se projevuje nenápadně pobolíváním břicha, nechutenstvím, pocitem plnosti, může velmi snadno přejít do akutního záchvatu.
Ten se objeví poměrně náhle, břicho je tvrdé na pohmat, bolestivé v pravém podžebří a celkový stav doprovází teplota. Může se objevit zvracení, nechutenství, zimnice, třesavka.
Je-li stav spojen s nedostatečným odtokem žluči, může vzniknout žloutenka.
Léčba zánětu žlučníku
Léčbu stanoví lékař podle aktuálního stavu pacienta. V zásadě se vychází ze dvou možností, a to buď přistoupit k operaci u neakutního stavu, anebo nastupuje neinvazivní léčba, která je založena na klidovém režimu na lůžku, podávání léků proti bolesti a horečce, přikládání ledových obkladů.
Podání antibiotik je vždy na zvážení ošetřujícího lékaře, protože zmírnění projevů infekce může utlumit i jiné důležité symptomy. V některých těžkých případech se zavede infuze a sonda do žaludku, pomocí které dochází k podávání tekuté stravy a léků.
Pacient také musí dodržovat přísnou jaterní dietu s nízkým obsahem tuků. K operaci se přistupuje v akutním stavu pouze v případě, že hrozí zánět pobřišnice nebo v prvních 48 hodinách, kdy je stav velice vážný. Jinak se operace plánuje až po uklidnění a vyléčení akutního zánětu. Operace probíhá buď laparoskopicky, nebo otevřením dutiny břišní.
Léky
Při léčbě se podávají léky na tlumení bolesti, snížení horečky a někdy antibiotika na přeléčení zánětu.
Bylinky
Na zmírnění příznaků se doporučuje pít směsi bylinek složené z kořene čekanky a pampelišky, natě máty, řepíku a ožanky a rozemletého plodu ostropestřce.
IndividuálníTýden nebo operace a následná rekonvalescence
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.
Domácí léčba, jak si pomoci
Léčení cholecystitidy by nikdy nemělo probíhat bez dohledu lékaře. Dodržování střídmého stravování s nižším obsahem tuků pomáhá mírnit počáteční potíže. Žlučové kameny likviduje křen. Smíchejte 1 lžíci nastrouhaného křenu s 1 lžící medu a octa, pijte na lačno.
Vyšetření
Laboratorní vyšetření odhalí zvýšené bílé krvinky nebo zvýšené jaterní markery, bilirubin a amylázy. Zásadní pro diagnostiku je ultrazvuk, podle kterého lékař pozná přítomnost kamenů a prosáknutí žlučníkové stěny.
V těhotenství
V těhotenství se u žen vyskytují problém se žlučníkem ve zvýšené míře, ale projevují se obvykle jinak než klasickou bolestí břicha, a to většinou zvracením a migrénami.
Kdy jít k lékaři
Lékaře navštivte při bolestech břicha, nechutenství, zvýšené teplotě a tvrdém břiše na pohmat.
ZÁNĚT ŽLUČNÍKU
Žlučník (vesica fellea) je umístěn na spodní straně jater v malé prohlubni. Je to menší váček velikosti citrónu o objemu zhruba 40-70 cm3. Jeho hlavní funkcí je skladování a koncentrace žluči, takže by se dalo říct, že je to vakovitá nádržka na žluč.
Žluč je produkována v játrech, „jaterní žluč“ je ale mnohem méně koncentrovaná. Žlučník odčerpá z „jaterní žluči“ vodu a zbylou koncentrovanou šťávu skladuje.
Ze žlučníku vychází jeho vývod (ductus cysticus), který se po zhruba třech centimetrech spojuje s vývodem jater (ductus hepaticus communis) a dále pokračují jako žlučovod (ductus choledochus).
V konečném úseku se pak žlučovod spojuje s vývodem slinivky břišní a ústí do prvního oddílu tenkého střeva – dvanáctníku (duodena).
Žluč je produkována v množství cca 0,7 – 1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin ( žlučivý pigment-barvivo).
Žluč je vylučována po jídle na nervový popud. Podílí se hlavně na trávení a vstřebávání tuků, ale také spolu se šťávou slinivky břišní (pankreatická šťáva) neutralizuje žaludeční trávicí šťávy, a tím chrání střevo před poškozením.
Popis cholecystitidy
Zánět žlučníku (cholecystitis) může být spojen se zánětem žlučových cest (cholangitis) nebo také nemusí. Zánět bývá zpravidla vyvolán infekcí nějakým mikroorganismem.
Jsou dvě cesty, kterými se může do žlučníku infekce dostat. Cesta střevní vede z tenkého střeva přes vývody (viz základní popis orgánu), infekce je způsobena hlavně střevní flórou, většinou E.coli, pro kterou není sliznice žlučníku uzpůsobena.
Druhá cesta je krevní, kdy se infekce dostane ke žlučníku přes tepny, které přivedou již infikovanou krev (většinou tyto mikroorganismy – salmonela, streptokok nebo tyfus).
Zánět žlučníku může být také spojen s výskytem žlučových kamenů ( cholelithiasis).
Průběh zánětu závisí na mnoha faktorech: na nebezpečnosti (virulenci) dané infekce, věku nemocného i na jeho aktuálním stavu. Horší průběh bývá u lidí s cukrovkou (diabetem).
Infekce způsobuje poškození stěny žlučníku a vyvolává změny v jeho okolí. Poškození stěny může být tak velké, že dojde k provalení žlučníku „navenek“ do dutiny břišní (perforaci). Zánět se může šířit do okolí nezávisle na tom, zda je stěna žlučníku provalena nebo nikoliv.
Žluč, pokud je ve žlučovodech nebo žlučníku obsažena, je zahoustlá příměsí hlenu nebo zkalená příměsí hnisu, rovněž může také obsahovat mikroorganismy, které zánět žlučníku způsobují a odvádět je do střeva.
Mikroorganismy jsou pak obsaženy ve stolici a mohou tam být rozpoznány – identifikovány.
Rizikové faktory cholecystitidy
Mezi rizikové faktory patří žlučové kameny, ty mohou být různého původu a složení a způsobují 90 % akutních zánětů žlučníku. Jde o cholesterolové kameny, pigmentové kaménky a smíšené kameny. Některé při zánětu vznikají, jiné ho můžou způsobit.
Hlavní riziko je při pohybu kaménku, pokud se zaklesne v některém zúžení nebo pokud poškodí stěnu žlučníku nebo vývodu. Žlučové kamínky mohou také úplně ucpat žlučové cesty, čímž zabrání odtoku žluči a někdy i šťávy slinivky břišní. Hromadění těchto šťáv může způsobit další poškození.
Dalším rizikovým faktorem je infekce určitými mikroorganismy na jiném místě v těle, ty se pak mohou krví z hlavního ložiska přenést a usadit ve žlučníku.
S mírnou nadsázkou se dá také říct, že rizikovým faktorem je věk nad 40 let a ženské pohlaví, protože zánět žlučníku se vyskytuje u 40-ti % žen nad čtyřicet let. Zvýšený výskyt je také u žen po porodech a u obézních lidí. Faktem také je, že mírný zánět může proběhnout bez zřejmých příznaků a bolestí, bez povšimnutí.
Prevence cholecystitidy
Hlavní prevence je směřována ke kvalitní, vyvážené a pravidelné stravě. Riziko se také snižuje při prevenci žlučových kamenů (hlídání příjmu cholesterolu v potravě).
Příznaky a projevy cholecystitidy
Hlavními příznaky jsou teplota (do 38°C) a náhle vzniklá bolest v pravém nadbřišku. Bolest vystřeluje až pod pravou lopatku a do zad. Bolest je zprvu nárazovitá – kolikovitá (žlučníková kolika = silná bolest v podjaterní krajině)a přichází ve vlnách, později je ale trvalá.
U poloviny nemocných je onemocnění spojeno se zvracením a nevolností. Pokud se zánět šíří na jiné orgány nebo na stěnu dutiny břišní, můžeme pozorovat vyšší teploty a třesavku.
Léčba cholecystitidy
Léčba je dána aktuálním stavem pacienta. Obecně jsou dvě cesty: konzervativní – neinvazivní léčba a operační léčba.
- Neinvazivní léčba zahrnuje zákaz příjmu potravy ústy (perorální příjem; per os), podávání spazmolytik (léky tlumící stahy žlučníku) a ledové obklady.
- U těžších případů se podává infúze a je zavedena nazogastrická sonda (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky).
- Antibiotika většinou nejsou v této fázi předepsána, protože snížení příznaků infekce může vést k zastření důležitých příznaků nebo k jejich pozdnímu projevu.
Naopak jsou předepsána, pokud je rozhodnuto o chirurgické léčbě, při zhoršení stavu nemocného. Chirurgická léčba spočívá ve vyjmutí poškozeného žlučníku.
Vyjmutí probíhá laparoskopicky (malými otvory přes stěnu břišní, bez velkých znatelných jizev) nebo otevřením dutiny břišní (při větším postižení okolních struktur). Chirurgická léčba následuje po jasném určení diagnózy, zvážení celkového stavu pacienta nebo při významném zhoršení jeho stavu.
Jak si mohu pomoci sám
Zánět žlučníku je vážné onemocnění a proto by naše kroky měly v první řadě vést k odbornému lékaři. Sami pak můžeme dodržovat dietu s menším obsahem tuků a přikládat si studené obklady. Záchvaty bolesti v počátečních fázích přicházejí po požití tučného nebo těžkého jídla, proto dodržování pravidel zdravého stravování může mírnit počáteční příznaky.
Komplikace cholecystitidy
Komplikace při léčbě zánětu žlučníku jsou dány rozsáhlostí zánětu. Velké záněty můžou končit protržením (perforací) stěny žlučníku.
To vede k vylití jeho obsahu do dutiny břišní (cca u 10ti % akutních zánětů) nebo do jiného dutého orgánu (žaludek,dvanáctník), po vylití do žaludku je možné najít žlučníkové kameny ve zvratkách, pokud byste v nich takový kámen našli, neváhejte a vezměte si ho sebou k lékaři. Lékař z jeho tvaru, velikosti a barvy může mnohé zjistit.
Zánět se ale může šířit i bez protržení, pouze skrz stěnu žlučníku. V takovém případě jsou ohrožena játra, může dojít také k zánětu pobřišnice (peritonitida).
Pooperační komplikace se objevují hlavně u pacientů vyššího věku (nad 60 let), obézních, diabetiků a pacientů s akutním zánětem slinivky břišní.
Zdroj: www.vitalion.cz
Žlučníkové kameny – příznaky, komplikace a léčba
- Žlučníkové kameny představují onemocnění žlučových cest, které vzniká jako důsledek nepoměru mezi koncentracemi jednotlivých složek žluči (cholesterol, žlučové kyseliny, fosfolipidy, bilirubin).
- Žlučníkové kameny patří mezi typická onemocnění u pacientů středního a vyššího věku, mnohem častěji ovšem trápí ženy než muže.
- Mezi hlavní příčiny vzniku žlučníkových kamenů patří chorobné změny ve žlučníku a játrech, špatné stravovací návyky, velký obsah tuků v potravě, nedostatek pohybu, obezita a stres.
- Příznaky cholelitiázy mohou zahrnovat například bolest v pravém podžebří, bolesti v nadbřišku, zvracení, nechutenství, plynatost, říhání, průjmy nebo nepravidelnou stolici.
- Žlučníkové kameny mohou způsobit různé komplikace v podobě rakoviny žlučníku, žloutenky, protržení žlučníku a zánětu jater, žlučníku nebo slinivky.
- Akutní koliková forma se léčí přísnou hladovkou, spasmolytiky a klidem na lůžku, někdy je však nutné přistoupit k operaci a odstranění žlučníku, rozpuštění kamenů nebo rozbití žlučníkových kamenů rázovou vlnou.
Žlučníkové kameny (nebo také žlučové kameny) patří mezi nejčastější choroby středního věku.
Jedná se o onemocnění žlučových cest, které vzniká jako důsledek nepoměru mezi koncentracemi jednotlivých složek žluči. Přítomnost kamenů ve žlučníku a jeho vývodu je pro pacienta často velmi bolestivá a může způsobit záchvat žlučové koliky, žloutenku nebo také zánět slinivky.
Žlučník je orgán hruškovitého tvaru, který slouží ke skladování a úpravě žluči. Ta vzniká v játrech a její základní složky tvoří cholesterol, žlučové kyseliny, fosfolipidy a bilirubin. Mezi hlavní funkce žluči patří trávení a vstřebávání tuků, podílí se ale také na neutralizaci žaludeční trávicí šťávy, čímž chrání střevo před poškozením.
Cholelitiáza, jak se žlučníkové kameny odborně nazývají, patří k nejčastějším onemocněním u pacientů středního a vyššího věku, ženy ovšem trápí mnohem častěji než muže. Kameny ve žlučníku vznikají srážením jednotlivých součástí žluči kolem drobného jadérka, které je tvořeno krystalizováním některých žlučových komponent (nejčastěji cholesterolu).
Druhy žlučových kamenů
- Cholesterolové kameny – žluté, velké zhruba jako třešeň
- Pigmentové kaménky – černé nebo hnědé
- Smíšené kameny – vznikají v důsledku chronických zánětlivých změn žlučníku
Příčiny onemocnění
Vznik žlučníkových kamenů je u pacientů podmíněný výskytem chorobných změn ve žlučníku a játrech. Situaci mohou negativně ovlivnit některé nemoci, jako je jaterní cirhóza či zvýšená hladina krevních tuků, nebo také užívané léky (hypolipidemika, estrogeny) a velké množství dalších činitelů.
Rizikové faktory
- Špatné stravovací návyky
- Nedostatečný pitný režim
- Nedostatek vlákniny v potravě
- Velký obsah tuků v jídelníčku
- Nedostatek pohybu
- Obezita
- Stres
- Cukrovka
Větší výskyt žlučníkových kamenů hrozí také ženám v klimakteriu a nastávajícím maminkám, jelikož v průběhu těhotenství dochází díky zvýšené hladině progesteronu ke zhoršenému vyprazdňování žlučníku.
Žlučníkové kameny příznaky
Co se týče projevů nemoci, žlučové kameny mohou způsobit nepříjemné bolesti, ale pacienti o jejich přítomnosti také nemusí vůbec vědět. Podle toho rozlišujeme tři různé formy tohoto onemocnění:
- Asymptomatická forma
- Dyspeptická forma
- Koliková forma
BEZPŘÍZNAKOVÁ FORMA – Je nejčastější, vyskytuje se až v 70 % všech případů. Kaménky zůstávají bez povšimnutí, nezpůsobují žádné velké komplikace a výskyt tohoto onemocnění pacient většinou zjistí až během vyšetření nebo operace z důvodu jiných obtíží, nebo kameny objeví lékaři až v průběhu pitvy.
DYSPEPTICKÁ FORMA – V tomto případě doprovázejí žlučníkové kameny různé nespecifické příznaky, které zahrnují:
KOLIKOVÁ FORMA – Typickým projevem tohoto onemocnění je žlučníkový záchvat. Bolest v takovém případě vzniká náhle a může trvat několik minut nebo i hodiny. Nejčastěji se objevuje po požití tučného a mastného jídla. Charakteristické příznaky:
- Bolest v pravém podžebří
- Bolest v nadbřišku, která přechází do zad a pod lopatku
- Zvracení nebo pocit na zvracení
Možné komplikace
Ačkoliv pacienti o přítomnosti žlučových kamenů často nemají vůbec ponětí, mohou jim i přes to způsobit velice nepříjemné komplikace.
Kameny mohou srůstat s okolní tkání a postupně se tak dostanou do střev nebo břišní stěny, někdy může dojít i ke vzniku rakoviny žlučníku.
Putující žlučníkový kámen se také může zaseknout v některém zúžení a poškodit stěnu žlučníku nebo vývodu.
Pokud se kámen zasekne na počátku žlučovodu, žluč nemá kam odtékat a začne se hromadit ve žlučníku a játrech.
Může tak dojít k poškození jater, které způsobuje žloutenku, nebo poškození žlučníku, které má za následek jeho zánět nebo protržení.
Kámen se může zaseknout také ve vyústění žlučovodu a slinivky břišní do tenkého střeva, což často vede k zánětu jater, žlučníku nebo slinivky (pankreatitida).
Žlučníkové kameny léčba
Vyšetření na přítomnost žlučníkových kamenů je poměrně snadné. Lékaři provádí diagnostiku pomocí fyzikálních vyšetření a ultrazvuku, dále také laboratorním vyšetřením krve a moči nebo rentgenem břicha. Podle toho následně určí nejlepší způsob, jak se zbavit žlučníkových kamenů. Ten závisí především na tom, kterým druhem cholelitiázy pacient trpí.
Pokud se jedná o akutní kolikovou formu, je nutné dodržovat přísnou hladovku a klid na lůžku.
Léky na žlučníkové kameny v tomto případě zahrnují analgetika a spasmolytika, která tlumí bolest a stahy žlučníku.
Účinné jsou také teplé obklady v oblasti pravého podžebří nebo speciální čaj na žlučníkové kameny. Po odeznění záchvatu lékaři pacientovi naordinují žlučníkovou dietu.
Další způsoby léčby
- Operace žlučníkových kamenů a odstranění žlučníku
- Rozpuštění žlučníkových kamenů
- Rozbití žlučníkových kamenů rázovou vlnou (LERV)
- Lázeňské léčení u pacientů neschopných operace
Chirurgická léčba následuje až ve chvíli, kdy lékaři jasně určí diagnózu a zváží míru onemocnění pacienta i veškeré možné komplikace, nebo také v případě významného zhoršení pacientova stavu. Odstranění žlučníkových kamenů a žlučníku probíhá buď klasickým způsobem nebo laparoskopicky.
Žlučníkové kameny a přírodní léčba
Onemocnění žlučníku se doma léčí hlavně prostřednictvím speciální diety. Vyhnout byste se měli všem smaženým, tučným a kořeněným jídlům, alkoholu a stravě s vysokou hladinou cholesterolu.
Důležité je naopak dodržovat pravidelný pitný režim, jíst přiměřené porce a dopřát si po jídle klid. Pokud jde o babské rady, při léčbě žlučníkových kamenů se doporučuje černá ředkev.
Pomáhají také čaje z těchto bylin:
- Máta peprná
- Heřmánek pravý
- Kurkuma
- Smetánka lékařská
- Řapík lékařský
- Boldovník vonný
Pacienti by měli konzumovat jídla s nízkým obsahem cholesterolu. Sem patří například cibule, česnek, fazole, houby, jablka, oves, rýže, ryby, lněná semínka a chléb, mandle nebo vlašské ořechy.