Choroby přenosné ze zvířat na člověka – zoonózy

Tak jako např. chřipka je přenosná z člověka na psa, tak také existují některé psí onemocnění, které jsou přenosné na člověka. Vzhledem k tomu, že pes dnes velmi často, žije s majiteli v těsné blízkosti, existuje potenciální riziko nákazy.

Nejčastěji to bývájí různá parazitární onemocnění. Odborně se nemoci přenosné ze psa na člověka nazývají zoonózy. Celkově známe téměř 150 takovýchto nemocí. Naštěstí u nás se vyskytují jen některé z nich. Nejznámějším a nejobávanějším onemocněním je vzteklina.

Nejčastěji nás ohrožují nemoci přenosné parazity.  

Parazité přnášejí nemoc zvanou Larvální toxokaróza. K nákaze vajíčky škrkavky rodu Toxokara dochází jejich pozřením. Nejčastěji se nacházejí na neumyté zelenině nebo v půdě (např.

při hraní na pískovišti či při práci na zahradě). Tato vajíčka jsou obsažena v trusu štěňat a mladých psů do věku dvou let.

I když se larvy škrkavek drží v orgánech i několik let, většinou nejsou zdraví škodlivá.

Škrkavka psí

Choroby přenosné ze zvířat na člověka – zoonózy

Škrkavka – cyklus

Choroby přenosné ze zvířat na člověka – zoonózy

Leptospiróza je bakteriální onemocnění způsobené několika druhy bakterií Leptospira. Pes se může nakazit při „odlovení“ živočicha, který je nositelem těchto bakterií, ale stačí mnohem méně – když se pes napije z kaluže.

Podle konkrétního druhu bakterie se onemocnění projevuje u psa postižením např. ledvin nebo cévních stěn. Přenos na člověka není obvyklý, ačkoli byl několikrát zjištěn.

U člověka se nákaza projevuje jako nemoc jater doprovázená dále žloutenkou (známé jak Weilova žloutenka), která je pro život člověka nebezpečná.

Vzteklina je velmi nebezpečné virové onemocnění, které se u nás, díky povinnému očkování, již mnoho let nevyskytlo.Virus vztekliny, známý jako lyssavirus, je vylučován slinami, přičemž člověk je obvykle nakažen pokousáním vzteklým zvířetem.

Lyssavirus postihuje nervovou soustavu. U lidí se vzteklina projevuje nejprve podobně jako běžná chřipka. Tyto problémy se časem stupňují, až dochází k závažným problémům, které souvisí právě s nervovou soustavou. Vzteklina je stále prakticky neléčitelná.

  • Jak ochránit sebe a svého psa:
  • – dodržováním osobní hygieny
  • – povinným či nepovinným očkováním,
  • – pravidelnou kontrolou trusu
  • – odčervením zvířat cca každé tři měsíce
  • Související články:
  • Odčervení psů – Jak často a proč odčervovat psa Nejčastější parazité psů a koček

Zoonózy (nemoci zvířat přenosné na člověka), SZÚ

MUDr. Kateřina Fabiánová

Choroby přenosné ze zvířat na člověka – zoonózy

Zásadou je zabránit napadení klíšťaty při pobytu v přírodě a jejich včasné a správné odstranění, pokud k napadení došlo.

Celý článek
4. červen 2007
| RNDr. Milan Daniel, DrSc.

V tomto týdnu se na serveru novinky.cz objevil článek s trvzením, že se v ČR lze nakazit malárií a že se zde případy malárie vyskytují. V reakci na tento zavádějící článek uveřejňujeme stručnou zprávu vedoucího NRL pro dezinsekci a deratizaci CEM.

Celý článek
20. červenec 2012
| RNDr. František Rettich, CSc.

Oznámení vedení SZÚ k reportáži odvysílané dne 9. 3. 2014 Českou televizí na kanálu ČT24: “Teplo a klíšťata jdou ruku v ruce, testuje se nová vakcína“.

Celý článek
21. březen 2014
| MUDr. Barbora Macková

Světový den zdraví se každoročně slaví dne 7. dubna a to u příležitosti výročí založení Světové zdravotnické organizace . Prioritním tématem letošního roku jsou onemocnění přenášená vektory (Vector-borne diseases- VBD ).

Celý článek
2. duben 2014
| Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc.

Stručný výběr výsledků ze závěrečné zprávy. Projekt IGA č. NT11425-52010.

Celý článek
8. červenec 2015
| Bohumír Kříž, Milan Daniel, Čestmír Beneš, Marek Malý, Jan Kolář, Markéta Potůčková, Eva Štefanová

Předpověď je vydávána každé pondělí a čtvrtek (do 13.00 hodin). Předpověď stupně rizika napadení klíštětem obecným Ixodes ricinus  pomocí počítačového programu TICKPRO.

Celý článek
13. březen 2014
| Milan Daniel, Bohumír Kříž, Kamil Zitek, Vlasta Danielová, Jaroslava Holubová, Jaroslav Valter, Tomáš Vráblík, Ivan Kott

Články týkající se výskytu lymeské borreliozy.

Celý článek
3. duben 2017
|

### link article=1380 text=Klíšťová encefalitida title=Klíšťová encefalitida mode=inline ### Články týkající se výskytu klíšťové encefalitidy.

Celý článek
3. duben 2017
| MUDr. Fabiánová Kateřina

Odkaz na stránky České vakcinologické společnosti

Celý článek
17. březen 2016
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Celý článek
5. květen 2017
| MUDr. Fabiánová Kateřina

Ochrana před poštípáním komáry je základem prevence mnoha onemocnění jak na území České republiky, tak v zahraničí.

Celý článek
27. srpen 2018
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Celý článek
18. červen 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí a RNDr. Kateřina Kybicová, Ph.D., Národní referenční laboratoř pro lymeskou borreliózu

Výskyt tularémie v přírodě je dán především existencí infikovaných hlodavců, kteří jsou zdrojem nákazy, a členovců sajících krev (komáři, mouchy, blechy, ovádi, klíšťata), kteří působí jako přenašeči původce onemocnění.

Celý článek
22. červenec 2019
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Letošní sezóna klíšťat již začala a je v plném běhu. Chraňte se před klíšťaty! Lze se s nimi setkat prakticky kdekoliv – na zahradě, v parku, u vody a v lese. Klíšťata mohou přenášet různé nákazy. Hlavní zásadou je zabránit napadení klíšťaty při pobytu v přírodě a jejich včasné a správné odstranění, pokud k napadení došlo.

Celý článek
9. červenec 2020
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Ochrana je základem prevence mnoha onemocnění přenosných komáry jak na území České republiky, tak v zahraničí.

Celý článek
9. červenec 2020
| Oddělení epidemiologie infekčních nemocí

Nahoru

Choroby přenosné ze zvířat na člověka – zoonózy

Choroby přenosné ze zvířat na člověka – zoonózy

Riziko nákazy některou ze zoonóz se minimalizuje zodpovědným přístupem k péči o domácí zvířátko.

Máte domácího mazlíčka a současně býváte často nemocní? Co to asi může být? Pokud jsou běžné výsledky v pořádku, může za tím být i vaše domácí zvířátko. Ptali jsme se odbornice na infektologii.
 

Jaká onemocnění přenosné ze zvířat na lidi se vyskytují v naší republice?

V českých domácnostech se chovají nejen psi a kočky, ale i menší hlodavci – krysy, potkani, morčata, křečci, malé šelmy (například fretky) nebo různé druhy ptáků.

Většinou tato zvířátka mají kontakt s okolním světem a když ne aktuální tak v minulosti pravděpodobně měly a proto je třeba poukázat i na to, že nikdy nevíme zda zvířátko, které jsme si donesli domů není nakaženo.

Samozřejmě riziko nákazy klesá u zvířat, která jsou striktně drženy v bytě a nepohybují se volně venku.

Nemusí jevit žádné známky nemoci, jen jeho stolice, moč nebo sliny mohou být zdrojem infekce. K nákaze může dojít přímo, odřeninami na kůži po pokousání nebo poškrábání zvířetem. Nepřímo se onemocnění šíří špatně umytýma rukama, kontaminovanou stravou nebo vodou, případně vdechnutím aerosolu při čištění zvířecích příbytků.

Hlodavci (včetně doma chovaných myší, krys a potkanů) mohou člověka nakazit leptospirózou a hantavirovou infekcí. Těžký hnisavý zánět mozkových blan může vyvolat listerióza, nebezpečná především pro novorozence, seniory nebo osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem. Vzácným onemocněním je lymfocytární choriomeningitida, přenášena hlavně křečky.

S jakými chorobami se setkáváte nejčastěji?

  • Setkáváme se s různými bakteriálními, virovými a parazitárními zoonózami.
  • Mezi nejčastější u nás patří:
  • A) parazitární onemocnění:
    toxoplazmóza, toxokaróza (nejčastější příznaky: zvětšení lymfatických uzlin, bolesti břicha, svalů, teplota, kašel);

B) bakteriální onemocnění:
tularémie, listerióza, ornitóza, nemoc z kočičího škrábnutí (Při nemoci z kočičího škrábnutí několik dní až týdnů po incidentu s kočkou se objeví bolestivé zduření nejbližší lymfatické uzliny. Onemocnění může být provázeno únavou a horečkou.);

C) virová onemocnění:
hantavirová infekce, leptospiróza, lymfocytová choriomeningitida. Některé z těchto onemocnění jsou zvlášť nebezpečné pro těhotné ženy a novorozence.

Jaké případy vás oslovili? Jsou některé něčím zajímavé?

Je mnoho zajímavých případů, se kterými se denně setkáváme.
Například pacient – chovatel ptáků, který onemocněl ornitózou. Onemocnění se u pacienta projevilo jako zánět plic s těžším průběhem.

Jiným příkladem jsou těhotné ženy s toxoplazmózou, které musely být během celého těhotenství léčeny antibiotiky, a museli podstoupit amiocentézu.

Na naší klinice byl také hospitalizován mladý muž, který měl vysoké horečky, chřipkové příznaky a postupně u něj došlo k selhávání ledvin a jater. Musel být přechodně dialyzován.

Při pátrání po příčině tohoto stavu, jsme se od pacienta dozvěděli, že před onemocněním uklízel starý dům, v němž viděl pobíhat myši a krysy. Předpokládali jsme proto, že jde nákazu od hlodavců. Pacient se při úklidu domu nakazil vdechováním kontaminovaného prachu. Výsledky laboratorních vyšetření následně potvrdili hantavírusovou infekci.

Jaké jsou příznaky, při kterých je třeba se mít na pozoru?

Příznaky jsou pestré, ne vždy jednoznačné avšak třeba si dávat pozor pokud zpozorujeme:

»» Zvětšení lymfatických uzlin:
bolestivé nebo nebolestivé, postihující jednu nebo více uzlin. Zvětšení lymfatických uzlin se objevuje např. při toxoplazmóze, tularémii, listerióze a nemoci z kočičího škrábnutí;

Budete mít zájem:  Adventní Farmářský trh Obora

»» Příznaky zánětu mozkových blan:
bolest hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, světloplachost;
 

»» Kašel, dušnost:

bývají při postižení dýchacích cest, např. při ornitóze, infekci vyvolané určitým typem chlamydií přenášených ptactvem. I tularémie se v některých případech projevuje těžkým zápalem plic. Mnohem častější příčinou kašle a dechových obtíží je však alergie na srst či peří zvířat.

»» Bolesti břicha, průjem, zvracení:
často jsou způsobeny salmonelózou, Campylobakteriózou. Nejčastější zdroj salmonel představují vejce z domácího chovu.

K nákaze Campylobacter dochází po požití nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa, především grilovaného.
Děti se mohou nakazit také mazlením s koťaty a štěňaty, které vylučují bakterie ve stolici.

Chronické bolesti bříška u dětí vyvolává nákaza škrkavkami psími nebo kočičími, takzvaná toxokaróza.

Jak probíhá léčba?

Na základě již zmíněných příznaků, pozitivní epidemiologické anamnézy (údaj o chovu domácího zvířete) a různých základních i speciálních laboratorních vyšetření (vyšetření krve, moči, stolice, sekretu z dýchacích cest) lze stanovit diagnóza onemocnění.
Po stanovení správné diagnózy je možné onemocnění správně léčit. V léčbě se používají antibiotika, antiparazitární léčba, v některých případech virostatická léčba. Kromě této kauzální léčby je nutná i symptomatická a podpůrná terapie.

Při onemocněních, které postihují ledviny, je někdy nutné přistoupit k hemodialýze (např. Hantaviróza přenosná z hlodavců).
Některá onemocnění mohou mít i smrtelný průběh. Příkladem je již zmiňovaný listériový zánět mozkových blan. Nebezpečný je především pro novorozence, seniory nebo osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem.

Existuje prevence?

Riziko nákazy některou ze zoonóz se minimalizuje zodpovědným přístupem k péči o domácí zvířátko.

Očkování a pravidelné návštěvy veterináře by měly být samozřejmostí a stejně byste měli veterináře vyhledat v případech, když na svém domácím miláčkovi objevíte podezřelé příznaky.

Důležité v prevenci je hygienické zacházení se zvířaty, pravidelné odčervování psů a koček, zvýšená hygiena rukou po manipulaci s trusem zvířat.

Pokud se objeví výše uvedené příznaky onemocnění u lidí, je třeba navštívit lékaře i odborníka – infektologa. Při jeho návštěvě je třeba zmínit údaj o přítomnosti zvířete v domácnosti. Pro stanovení diagnózy to může být velmi podstatná informace.

Několik obecných rad

  • Vyhýbejte se kontaktu s toulavými a cizími zvířaty a pravidelně na to upozorňujte i své děti.
  • Myjte si ruce, na silnicích používejte speciální dezinfekční přípravky.
  • Nechoďte do bytu v botách a jednou do měsíce dezinfikujte místo, kde odkládáte obuv.
  • Zeptejte se veterináře nebo lékárníka na volně prodejné přípravky proti plísním a parazitům.
  • Pečujte o hygienu vašeho domácího miláčka, po procházce mu důkladně očistěte tlapky. Vyhýbejte se kontejnerům a místům, kde se pohybují toulavá zvířata.
  • Nezapomínejte na pravidelné návštěvy veterináře.

Nejčastější rizikové skupiny pro zoonózy

Děti

Nemoci přenosné ze zvířete na člověka se nejčastěji objevují u dětí, výjimkou nejsou ani kojenci. Děti bývají velmi spontánně a lásku k chlupatému kamarádovi projevují nejednou i polibkem či objetím. Právě tyto roztomilé momenty mohou být příčinou infekce.

Těhotné ženy

Pro těhotnou ženu a pro dítě, které čeká, je kontakt s nakaženým zvířetem velkým nebezpečím. Proto se během tohoto období raději doporučuje omezit kontakt se zvířaty.

Lidé s oslabenou imunitou

Dlouhodobě narušena přirozená obranyschopnost usnadňuje přenos infekce.

Výpis častých zoonóz

Vzteklina

je nejnebezpečnější choroba přenosná ze zvířat na člověka a proto je i očkování zvířat proti ní povinné ze zákona. Způsobuje ji virus čeledi Rhabdoviridae. Díky tomu, že byl realizován plán očkování i volně žijící zvěře v mnoha státech se podařilo toto onemocnění u nás vyhubit.

Vzteklina je vysoce nakažlivá, přenáší se slinami nakaženého zvířete. Nemoc je smrtelná, napadá centrální nervový systém. Příznaky jsou bolesti hlavy, úzkost, halucinace, agrese, slinění, strach z vody.

Podle nových informací SVS ČR bude povinností majitelů přeočkovávat své miláčky proti vzteklině podle doby účinnosti použité vakcíny a nikoliv každoročně, jak tomu bylo doposud.

Účinnost vakcín se pohybuje od 1 – 3 let.

Prevence vztekliny
Při cestování do země, kde se vzteklina vyskytuje je dobré zvážit očkování. Samozřejmostí je očkování domácí mazlíčky.

Toxoplazmóza

Toxoplazmóza je způsobena Toxoplasma gondii, mikroskopickým parazitem žijícím v střevě. Tato nemoc se často spojuje s kočkami a bojí se jí hlavně těhotné ženy.

Kočka se infikuje konzumací nakaženého syrového masa a paraziti se mohou vylučovat trusem, což se děje asi u 1% koček.

Pravděpodobněji než od kočky se můžete nakazit manipulací se syrovým masem, či z neumyté zeleniny.

Doma chované kočky, krmené vařeným masem minimalizují riziko nákazy. Psi nejsou přímým zdrojem infekce pro člověka, neboť nevylučují oocysty trusem. Příznaky jsou nechutenství, apatie, zvýšená teplota, zvracení, průjem, dušnost, křeče, poruchy pohybu, hubnutí.

Prevence Toxoplazmózy
Nekrmit kočky syrovým masem. Pískoviště pro děti chránit krytem, ​​používat rukavice při práci v zahradě. Důkladně mýt zeleninu před konzumací.

Vhodné je vyšetřování trusu koček chovaných v bytě 2 krát ročně, volně žijící alespoň 4 krát ročně. Těhotné ženy nemanipulují s trusem koček a důkladné mytí rukou je samozřejmostí.

Toxoplazmóza se léčí antibiotiky.

Dermatofytóza

Je to plísňové onemocnění kůže, chlupů a drápů (Microsporum canis, Trichophyton …). Plísně se zdržují v srsti zvířat a onemocnění se projeví hlavně u mladých a oslabených jedinců.

Příznaky jsou vypadávání srsti, tvoří se 2-3 cm kulaté ložiska, kůže je svědivá, zanícená a šupinatá. Lysiny se tvoří hlavně na hlavě, krku a končetinách. Predispozici mají i perské kočky.

Léčba je lokálními antimykotiky, při těžších případech léčebné lázně s nasazením celkových léků. Důležitá je dezinfekce domácnosti chlorovými přípravky, výměna pelíšku.

Influenza ptáků (ptačí chřipka)

Je virové onemocnění ptáků (virus H5N1), které postihuje volně žijící ptáky i drůbež. Člověk se může nakazit úzkým kontaktem s drůbeží (ptáky), jejich trusem, močí, peřím i jejich mrtvými těly.

Příznaky ptačí chřipky jsou apatie, načechrané peří, nechutenství, snížená snáška vajec, výtok z nosu, kýchání, nekrotické změny na lalocích a hřebenech, otok hlavy a končetin. Nakažené ptáci umírají během dvou dnů.

Virus usmrtí teplota nad 70 °C.

Helmintózy

Jsou to nemoci způsobené vnitřními parazity, které pronikají do trávicího traktu a někdy i do vnitřních orgánů. Způsobují je různé druhy červů (škrkavky, tasemnice ..).

Člověk se obvykle nakazí špinavýma rukama, kde se jejich vajíčka často zachytí a spolu s potravou se dostanou do trávicího traktu.

Příznaky jsou nespecifické a projeví se většinou při masivnější nákaze.

Často se vyskytují bolesti břicha, průjem, zácpa, bolesti hlavy, křeče, kožní léze, hubnutí, anémie.

Mezi nejčastější parazity patří škrkavka psů a koček (larvální toxokaróza) a netřeba podceňovat ani tasemnici psí.

Právě pro její nebezpečnost je dokonce povinné ošetření proti tasemnici i při vycestování do zahraničí. Larvy tohoto parazita se usazují v játrech, plicích a mozku, kde vytvářejí cysty.

Prevence
Hygienické zacházení se zvířaty, vyhýbat se konzumaci syrového masa, pravidelné odčervování psů a koček každé 3 měsíce. Je třeba se poradit s veterinářem, protože ne všechny přípravky na odčervení účinkují i ​​na tasemnice.

Hlavně pokud cestujete s pejskem do zahraničí, je vhodné použít širokospektrální přípravek. V mnoha zemích je přenášeno toto onemocnění komáry a váš pejsek se může snadno nakazit. Ideální je dát ho otestovat po návratu z dovolené na srdeční červivost a znovu ho ošetřit.

Od svého pejska se můžete totiž nakazit i vy sami. Léčba helmintóz spočívá v podávání antiparazitik.

Chlamydióza

Patří mezi poměrně časté bakteriální onemocnění hlavně u koček. Vyvolává ho Chlamydophila felis. Mezi kočkami se přenášejí blízkým kontaktem, či kontaminovanými předměty. Nejvíce jsou postižena malá koťata, u kterých způsobuje zánět plic, či zánět spojivek.

Příznaky mohou být kýchání, výtok z nosu, horečka, nechutenství. Toto onemocnění se často komplikuje dalšími infekcemi. Léčba spočívá v podávání cílených antibiotik a podpora imunitního systému.

Člověk se může nakazit přímým kontaktem či vdechnutím infikovaného aerosolu.

Prevence:
Okamžitá léčba nemocného zvířete, jeho izolace od ostatních zvířat do karantény, dezinfekce rukou po manipulaci s nemocným zvířetem.

Salmonelóza

Salmonelóza je bakteriální onemocnění způsobené Salmonella sp., které se projevuje průjmem, horečkou, bolestmi břicha.

Nejčastěji se člověk infikuje konzumací syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa či vajec. Vyskytuje se u zvířat krmených syrovým masem, ulovenými ptáky či hlodavci.

Od zvířete se nakazíte infikovaným trusem. Jelikož se jedná o bakteriální infekci, léčí se antibiotiky.

Prevence salmonelózy
Konzumovat dostatečně tepelně upravené maso a vejce, zvýšená hygiena rukou po manipulaci s trusem zvířat a před jídlem by měla být samozřejmostí.

Budete mít zájem:  Jak vyrobit kosmetiku doma? Naše recepty a rady…

Lymská borelióza a klíšťová encefalitida

Lymská borelióza a klíšťová encefalitida – jsou onemocnění přenášené hlavně klíšťaty, které při přisátí vylučuje do krve oběti infikované výměšky. Promořenost klíšťat v ČR je asi 10%. Boreliózu způsobuje spirochéta Borrelia burgdorferi. U zvířat se onemocnění projevuje horečkou, nechutenstvím, otokem kloubů, kulháním.

U lidí je ještě navíc patrné v místě přisátí klíštěte výrazné zarudnutí v průměru 10 cm. S postupujícím onemocněním se přidruží bolest hlavy, ztuhlá šíje, bolesti svalů a kloubů. Při neléčení postihuje srdeční sval a nervový systém. Léčí se antibiotiky.

Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus z čeledi Flaviviridae. Onemocnění začíná chřipkovými příznaky a může sama odeznít. Pokud však přejde do druhé fáze, napadá CNS (obrny nervů, poruchy sluchu, paměti, koncentrace, nespavost). Na nemoc neexistují účinné léky, léčí se příznaky.

Prevence encelfalitidy a boreliózy
Prevence je u obou onemocnění stejná. Při pobytu v přírodě zahalení těla oděvem, používání repelentů, kontrola celého těla po návratu domů a okamžité vytažení přisáté klíště. Ošetření zvířat proti klíšťatům přípravky k tomu určenými. Očkování je možné proti borelióze u psů a klíšťové encefalitidě u lidí.

Leptospiróza

U psů leptospirózu způsobují dva typy bakterie Leptospira. Jedna postihuje játra psa au lidí způsobují Weilovu nemoc a druhý typ postihuje ledviny. Oba typy se šíří infikovanou močí.

Příznaky jsou náhlá malátnost, horečka, zvracení a žízeň, krvavý průjem, žloutenka, krvácení do sliznic. Při postižení ledvin se ukládá moč v krvi, tvoří se vředy v tlamě, pes špatně dýchá, má bolesti břicha.

Po překonání onemocnění dochází k jizvení ledvin.

Prevence Leptospirózy
Používání ochranných rukavic při manipulaci s nemocným zvířetem, dodržování hygienických zásad a především očkování každého psa proti této chorobě.

Nemoc z kočičího škrábnutí

Způsobuje bakterie Bartonella henselae a až 40% koček ve světě je nositelem této bakterie. Po škrábnutí či pokousání kočkou se objevují v okolí rány červené až hnisavé vyrážky.

Postupem onemocnění se zduří lymfatické uzliny, nastupuje malátnost, bolesti hlavy, zvýšená teplota, nechutenství.

Léčba je antibiotická, bez níž by onemocnění trvalo podstatně déle a vytrápilo by imunitní systém člověka.

Podívejte se i na další nemoci přenosné ze zvířat na člověka.

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Zoonózy, to jsou nemoci zvířat přenosné na lidi. Můžete naopak také vy svého psa něčím nakazit?

Onemocnění, která jsou společná pro zvířata i lidi obecně označujeme jako zoonózy. Existuje téměř 150 potenciálních zoonóz psů a koček, avšak kromě vztekliny mají v České republice aktuální význam pouze některé parazitózy, bakteriální infekce a dermatofytózy (plísňová onemocnění).

Zvěrolékař MVDr. Petr Falta v naší radioporadně na téma: zoonózy – zvířecí nemoci přenosné na člověka.

Způsob přenosu zoonóz

Při ochraně lidí před zoonózami platí zásada snižovaní zcela blízkého kontaktu se zvířaty. Doslova intimní kontakt se zvířaty, i když jsou chována s maximální péčí, se v konečném důsledku může odrazit na zdravotním stavu majitele.

I když pejsek chodí do přírody nebo po ulici pod dozorem majitele, má možnost se infikovat očicháváním a olizováním „stop“ jiných zvířat. Majitel, který je s takovýmto psem v úzkém kontaktu, může být za čas dalším hostitelem některé zoonózy.

Zvířata s nekontrolovaným pohybem, především volně chované kočky, které často loví drobné hlodavce a ptáky, jsou z hlediska zoonóz velice rizikové. Papoušci v bytě rozprašují drobné peří i vyschlý trus. Majitel částečky vdechuje a může dojít k alergickým onemocněním nebo i k chlamydióze (tzv.psitakóze). Obdobná je situace i u dalších zvířat chovaných v domácnosti.

Jaká onemocnění přenosné ze zvířat na lidi se u nás vyskytují?

V českých domácnostech se chovají nejen psi a kočky, ale i menší hlodavci – krysy, potkani, morčata, křečci, malé šelmy (například fretky) nebo různé druhy ptáků.

Většinou tato zvířátka mají kontakt s okolním světem a když ne aktuální tak v minulosti pravděpodobně měly a proto je třeba poukázat i na to, že nikdy nevíme zda zvířátko, které jsme si donesli domů není nakaženo.

Samozřejmě riziko nákazy klesá u zvířat, která jsou striktně drženy v bytě a nepohybují se volně venku.

Hlodavci (včetně doma chovaných myší, krys a potkanů) mohou člověka nakazit leptospirózou a hantavirovou infekcí. Těžký hnisavý zánět mozkových blan může vyvolat listerióza, nebezpečná především pro novorozence, seniory nebo osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem. Vzácným onemocněním je lymfocytární choriomeningitida, přenášena hlavně křečky.

Mezi nejčastější zoonózy u nás patří:

  • A) parazitární onemocnění:toxoplazmóza, toxokaróza Nejčastější příznaky: zvětšení lymfatických uzlin, bolesti břicha, svalů, teplota, kašel.
  • B) bakteriální onemocnění:
  • C) virová onemocnění:

tularémie, listerióza, ornitóza, nemoc z kočičího škrábnutí Při nemoci z kočičího škrábnutí se několik dní až týdnů po incidentu objeví bolestivé zduření nejbližší lymfatické uzliny.

Onemocnění může být provázeno únavou a horečkou.hantavirová infekce, leptospiróza, lymfocytová choriomeningitida. Některé z těchto onemocnění jsou zvlášť nebezpečné pro těhotné ženy a novorozence.

Existuje prevence?

Riziko nákazy některou ze zoonóz se minimalizuje zodpovědným přístupem k péči o domácí zvířátko. Očkování a pravidelné návštěvy veterináře by měly být samozřejmostí a stejně byste měli veterináře vyhledat v případech, když na svém domácím miláčkovi objevíte podezřelé příznaky.

Důležité v prevenci je hygienické zacházení se zvířaty, pravidelné odčervování psů a koček, zvýšená hygiena rukou po manipulaci s trusem zvířat.

Pokud se objeví výše uvedené příznaky onemocnění u lidí, je třeba navštívit lékaře i odborníka – infektologa. Při jeho návštěvě je třeba zmínit údaj o přítomnosti zvířete v domácnosti. Pro stanovení diagnózy to může být velmi podstatná informace.

Několik obecných rad

Vyhýbejte se kontaktu s toulavými a cizími zvířaty a pravidelně na to upozorňujte i své děti.Myjte si ruce, na silnicích používejte speciální dezinfekční přípravky.

Nechoďte do bytu v botách a jednou do měsíce dezinfikujte místo, kde odkládáte obuv.Zeptejte se veterináře nebo lékárníka na volně prodejné přípravky proti plísním a parazitům.

Pečujte o hygienu vašeho domácího miláčka, po procházce mu důkladně očistěte tlapky. Vyhýbejte se kontejnerům a místům, kde se pohybují toulavá zvířata.

  1. Nezapomínejte na pravidelné návštěvy veterináře.
  2. Celou radioporadnu s MVDr. Petrem Faltou najdete v našem audio-archivu:

Nemoci od zvířat jsou všude. Obranou je hlavně hygiena

 Zoonózy, tedy infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty a lidmi, jsou ale staré jako lidstvo samo. Některé během staletí zanikly, jiné se podařilo vymýtit očkováním. Další zůstávají pro vědce stále nepřekonanou záhadou. Jejich přenašeči mohou být i mazlíčci, kteří právě odpočívají na našem gauči.

V současné době jsou známy více než dvě stovky zoonóz. Mezi ty nejčastěji se vyskytující v České republice patří salmonelóza či kampylobakterióza. „Velmi častá jsou onemocnění přenášená klíštětem, lymská borelióza a klíšťová meningoencefalitida.

Častá, ale jistě nedostatečně hlášená je toxoplazmóza, sporadicky se vyskytuje tularemie, letospi-róza, listerióza a legionelóza,“ shrnuje Dita Smíšková z I.

infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce ve své studii Zoonózy nejčastější klinické projevy a diferenciální diagnostika.

Přečíst článek ›

Zoonózy jsou velmi komplikovaná skupina infekčních nákaz. Mezi jejich původce patří viry, bakterie i parazité. Přenáší je celá řada domestikovaných živočichů.

Od koček se majitelé mohou dočkat nákazy toxoplazmózou, nemocí z kočičího škrábnutí nebo toxokarózou. Ta se přenáší skrze kontakt s kočičím, ale rovněž i psím trusem.

Sídlí v něm hlístice, které se při špatné hygieně dostanou do organismu člověka.

Český lékař pomohl celému světuCelá tisíciletí zabíjely po celém světě černé neštovice. Jen během 20. století si vyžádaly život půl miliardy lidí. Proti celosvětovému problému se v 60.

letech postavila Světová zdravotnická organizace (WHO) a do čela její sekce infekčních nemocí a boje proti neštovicím vybrala v roce 1963 Čecha, Karla Rašku. Ten vytvořil novou koncepci boje s pravými neštovicemi, která vedla ke globálnímu vymýcení této nemoci.

Za to obdržel roku 1984 v Londýně Jennerovu medaili Královské lékařské společnosti.

 Ve svém larválním stádiu se usídlí nejprve v lidském střevě. Odtud migrují dále do jater a plic. Nesou sebou horečky, dušnost, a pokud se dostanou do oka, tak i slepotu. Morčata, potkani nebo křečci, které obývají nejeden dětský pokoj, mohou být přenašeči leptospirózy nebo tularemie. Salmonelózu přenášejí ptáci a samozřejmě opeřencům už nikdo neodpáře přenos ptačí chřipky.

Typické pro zoonózy je, že se snadno šíří mezi zvířaty konkrétního druhu. Přenosem na člověka ale infekční proces většinou končí. Interhumánní přenos bývá vzácný.

Budete mít zájem:  Před odchodem na rande se raději mladí lidé depilují, než kupují prezervativy

Obtížná diganóza

Správně diagnostikovat zoo-nózu bývá pro lékaře často obtížné. „Kontakt s jedním živočichem může znamenat riziko hned několika infekcí, navíc klinický obraz jednoho onemocnění se může významně lišit u osob s funkčním a oslabeným imunitním systémem,“ upozorňuje Smíšková.

Jednoduché to není u zoo-nóz ani s očkováním, které by přenosu na lidský organismus zabránilo. Vakcíny má zatím medicína jen pro malou část z nich.

„Není náhodou, že jsou to většinou zoo-nózy virového původu, neboť jejich životní cykly jsou zpravidla mnohem jednodušší, než je tomu u bakteriálních nebo parazitických původců,“ vysvětluje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra AV ČR.

Jednoduchý vývojový cyklus, který má například virová nákaza klíšťovou encefalitidou, velmi usnadnil vývoj vakcíny, která je dnes dobře dostupná v podstatě celé české populaci.

Vakcíny se vyvíjejí dlouho

Oproti tomu další nákaza, kterou přenáší klíště, lymská borelióza, zatím snahám o vývoj vakcíny uniká. „Důvod je v samotné podstatě jejího bakteriálního původce, spirochéty lymské boreliózy,“ vysvětluje Grubhoffer.

„Ty mají mimořádnou schopnost měnit své kabátky, nebo-li povrchové struktury, a tím unikat obranným reakcím nejenom člověka, ale též široké paletě zvířecích hostitelů,“ doplňuje.

„Nalézt univerzální antigen na povrchu borelií, který by provokoval tvorbu specifických protilátek s univerzálním ochranným efektem proti celému druhovému komplexu borelií, kladlo až dosud vědcům veliký odpor,“ dodává vědec.

Možná se ale blízká na lepší časy. Momentálně je ve fázi testování vakcína proti borelióze jak ve Spojených státech, tak i v Biologickém centru Akademie věd České republiky pod vedením týmu Radka Šímy.

Přečíst článek ›

Úspěšných vakcín proti parazitárním původcům nákaz je zatím velice málo a většinou směřují ke zvířatům, nikoli lidem. Příkladem může být vakcína proti kokcidióze králíků, která je sice přenosná na člověka, lidské očkování ale dostupné není.

„Komplikovaný, velice komplexní životní cyklus parazitů je hlavním důvodem pro neúspěchy za antiparazitárními vakcínami, například proti malárii, leishmanióze, schistosomóze, cestodóze proti tasemnicím a podobně,“ dodává Grubhoffer.

Příroda zasáhla a zvíře vyloučila

Existují také nemoci, které se původně šířily přenosem ze zvířete na člověka, ale dnes už se šíří jen mezi lidmi. „Takových nemocí není málo. Říkáme jim staré zoonózy, odborně antropozoonózy.

Bývají to infekce virového původu a typické pro ně je, že se jejich původní předek rozrůznil ve své hostitelské specializaci výlučně na člověka,“ vysvětluje Libor Gruber. Patří sem například spalničky nebo pravé (černé) neštovice.

Proti spalničkám je dostupné očkování, pravé neštovice se podařilo vymýtit na konci 70. let.

Lidé se už nemusejí obávat ani přenosné dětské obrny, známé jako polio. Tu se sice nepodařilo vymýtit v plném rozsahu celosvětově, v České republice je ale nemoc vymýcena od 60. let, kdy byla v Československu vyvinuta živá perorální vakcína.

Přečíst článek ›

V posledních desetiletích se v Evropě podařilo významně eliminovat vzteklinu. A to díky vakcinaci lišek a volně žijících psovitých šelem. Očkování u nás začalo v roce 1989 na Klatovsku. Od roku 2002 je republika nákazy prostá.

Jak předcházet přenosu nákazy?• Tepelně upravujte stravu z živočišných zdrojů, jako jsou syrová vejce či maso.• Důkladně omývejte i čerstvou zeleninu před konzumací.

• Při manipulaci se zvířecím trusem si důkladně omyjte ruce. Zabezpečte, aby se trusem nepotřísnilo například oblečení.• Chraňte se repelenty a proti přisátí klíštěte.• Nekrmte vaše domácí mazlíčky syrovým masem.

• Zamezte kontaktu v domácnosti žijících mazlíčků s volně žijícími zvířaty.

• Pořizujte si koťata a štěňata zásadně odčervená, nejlépe starší šesti měsíců.

Zoonóz v EU ubývá

Veterinární i humánní dozorové orgány Evropské unie systematicky sledují výskyt onemocnění přenosných ze zvířat na člověka, tj. zoonóz.

(Zoonózy jsou infekce a nemoci, které jsou přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo, například prostřednictvím kontaminovaných potravin, mezi zvířaty a lidmi.

Závažnost těchto onemocnění člověka kolísá od mírných příznaků až po život ohrožující stavy). Situace se posledních pět let stále zlepšuje.

Nyní jsou souhrnně k dispozici údaje za rok 2008, tj. údaje, které na základě informací všech 27 členských a 4 nečlenských států Evropy zveřejnil Evropský úřad pro potraviny (EFSA).

Salmonelóza byla v roce 2008 v EU druhou nejčastěji hlášenou zoonózou u člověka. Celkem bylo hlášeno 131 468 potvrzených případů. Statisticky významný pokles salmonelóz v EU pokračoval již pátý rok po sobě. Zejména se výrazně snížily případy u lidí vyvolané S.

enteritidis, přičemž je pozorován nárůst S. typhimurium v potravinách. Salmonely byly nejčastěji zjištěny v čerstvém drůbežím mase (5,1 %), krůtím mase (5,6 %) a vepřovém mase (0,6 %). Častější případy kontaminace byly hlášeny v klíčcích, bylinách a koření.

Salmonela byla zřídka zjištěna u jiných potravin, jako jsou mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Významné snížení výskytu S. enteritidis a S. typhimurium bylo zaznamenáno u nosnic. I v ČR jsme zaznamenali významný pokles salmonel v chovech drůbeže, a to především díky programům na tlumení salmonel.

To zřejmě mělo i vliv na výskyt salmonelóz u lidí, kdy v roce 2008 došlo v rámci EU k nejvýznamnějšímu poklesu právě v ČR.

Nejčastějším onemocněním byla v roce 2008 Kampylobakterióza. V rámci EU bylo hlášeno celkem 190 566 potvrzených případů. V porovnání s rokem 2007 došlo k 5 % poklesu v počtu případů.

V potravinách byl nejvyšší počet záchytů hlášen v čerstvém drůbežím mase, kde v průměru 31 % vzorků bylo pozitivních. Kampylobakter byl rovněž zjištěn u živé drůbeže, prasat a skotu.

Výskyt tohoto onemocnění je nejčastěji spojen s nedostatečnou tepelnou úpravou například při grilování, nebo křížovou kontaminací v kuchyni. V ČR je situace s kampylobakterem srovnatelná se sousedními zeměmi, jako je Německo či Rakousko.

V roce 2008 bylo hlášeno 1 381 případů listeriózy u lidí, což představovalo pokles o 11,1 % proti roku 2007. Nicméně u listeriózy byla zaznamenaná vysoká úmrtnost až 20,5%.

Pozitivní nálezy v EU byly zjištěny především u produktů rybolovu, sýrů, masných výrobků, sendvičů s četností mezi 0,2 – 0,5 %.

  Listerie se běžně nachází v prostředí a proto je v ČR výskyt této baktérie bedlivě v rizikových potravinách sledován.

V roce 2008 byla ve zprávě Společenství rovněž poprvé analyzovaná situace s Q horečkou.

V roce 2008 bylo v rámci EU hlášeno celkem 1 594 případů u lidí, což znamená navýšení proti roku 2007, kdy bylo hlášeno 585 potvrzených případů. Q horečka u zvířat byla v rámci EU zaznamenaná nejčastěji u koz a dále pak u skotu a ovcí.

V ČR nebyl zaznamenán žádný případ jak v lidské, tak ani v animální populaci, naprostá většina pozitivních případů byla zjištěna v Holandsku.

V roce 2008 bylo rovněž hlášeno u lidí celkem 3 159 potvrzených případů infekce verotoxigenní E. coli (VTEC). U zvířat byly VTEC izolovány nejčastěji ze skotu a z hovězího masa.

V ČR nebyl žádný případ zaznamenán od roku 2004, přestože jsou poměrně časté záchyty v animální populaci, především pak u skotu.

To svědčí o dodržování hygienických a technologických postupů při zpracovávání potravin.

V roce 2008 bylo v EU potvrzeno 619 případů brucelózy lidí. Výskyt TBC a brucelózy u skotu zůstal téměř beze změn oproti roku 2007. Výskyt brucelózy ovcí a koz (B. melitensis) začal mírně klesat.

 V ČR se brucelóza ovcí nikdy u zvířat nevyskytla, nicméně riziko hrozí například turistům při konzumaci výrobků z nepasterizovaného mléka v oblasti Středomoří. Brucelóza skotu se u nás nevyskytuje od roku 1964.

Pokud jde o trichinelózu a echinokokózu bylo u lidí v roce 2008 v zemích EU zaznamenáno 670 potvrzených případů trichinelózy a 891 potvrzených případů echinokokózy. Oba druhy parazitů byly zjištěny hlavně u volně žijících zvířat. V ČR nebyl u lidí zjištěn žádný případ.

V roce 2008 bylo v EU hlášeno celkem 5 332 ohnisek onemocnění z potravin (food-born outbreaks), což představovalo 45 622 případů jednotlivých případů u lidí. Celkem bylo hospitalizováno 6 230 lidí a bylo hlášeno i 32 úmrtí.

Většina ohnisek byla vyvolána salmonelami (35,4 %), viry (13,1 %) a bakteriálními toxiny (9,8 %).  Nejvýznamnějším zdrojem kontaminace byly vejce a vaječné výrobky (23,1 %), vepřové maso a výrobky z nich (10,2 %) a společné, nebo veřejné stravování (9,2 %).

Kromě toho bylo v roce 2008 hlášeno i 12 epidemií z vody, které souvisely s kontaminací soukromých anebo veřejných zdrojů vody.

Za rok 2008 byly rovněž v EU hlášeny 4 případy vztekliny u lidí. Vzteklina je stále u zvířat hlášena především v pobaltských státech a ve státech východní Evropy a to jak u volně žijících zvířat, tak i u domácích zvířat.

Hlavním rezervoárem je liška a nově i psík mývalovitý.

  V ČR se vzteklinou nemáme problémy, jsme uznáni za zemi prostou, od 2002 u nás nebyl zjištěn jediný případ onemocnění zvířat, poslední případ u lidí byl v roce 1989 u občana vietnamské národnosti s nejasným zdrojem infekce.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector