Cholesterol z potravin nemá na zdraví vůbec žádný vliv, říká studie

V šedesátých letech minulého století našli lékaři u lidí se srdečně cévními onemocněními zúžené cévy kvůli tzv. plakům, které obsahují cholesterol s některými nasycenými tuky. Z nálezu vyvodili teorii spojující konzumaci potravin o vyšším obsahu cholesterolu s vyšším rizikem vzniku srdečně cévních (kardiovaskulárních) onemocnění. Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou celosvětově nejčastější příčinou úmrtí.Nejběžnější formou KVO je ischemická choroba srdeční (ICHS). Podstata ICHS spočívá v aterosklerotickém zúžení věnčitých tepen, které vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce. Dalším možným projevem KVO je mozková mrtvice, která postihuje především starší pacienty. Dochází při ní k náhlému uzávěru mozkové tepny a následné nedokrvenosti mozku za uzávěrou. Ischemická choroba dolních končetinje další běžnou podobou KVO. Jedná se o onemocnění tepen dolních končetin. Dlouhodobá nedokrevnost vede ke vzniku kožních defektů, které se špatně hojí, a v případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena odúmrtí tkáně s následnou infekcí.

Na základě této cholesterolové teorie nás lékaři a časopisy už několik desítek let varují před nadbytkem cholesterolu ve stravě a žilách. Výrobci potravin se bez potíží přizpůsobili volání po nízkocholesterolové dietě a hbitě zaplnili pulty obchodů stovkami dietních nízkocholesterolových a nízkutučných potravin.

Populární média a dietologové teorii přebrali a vesele šířili dále (mnozí vlastně stále šíří). Sama jsem na základě studií vykonaných a prezentovaných lékaři upozorňovala na zvýšení rizika KVO při vyšším příjmu cholesterolu a nasycených mastných kyselin, tj. potravin živočišného původu.

Dnes je však čím dál jasnější, že souvislost mezi cholesterolem ve stravě a KVO není ani zdaleka jednoznačná.

Podle odborníků je samotný cholesterol nevinný a skutečným problémem jsou mnohé potraviny, které jsou doporučovány pro zdraví cév. Chlesterol není primární příčinou srdečních onemocnění. Cholesterol je v organismu nezbytný pro tvorbu buněčných membrán, hormonů, vitamínu D a žluči, jež napomáhá trávení tuků.

Cholesterol je zásadní součástí mozkových buněk a je nezbytný pro správné fungování mysli. Mnohé studie zjistily souvislost mezi velmi nízkou hladinou cholesterolu a zvýšením rizika výskytu rakoviny, hormonálních poruch a deprese.

Cholesterol se stane problémem v okamžiku, když se v důsledku primárního poškození cév zánětem začne společně s některými druhy tuků usazovat v poškozených cévách a snižovat jejich průchodnost. Snížení až ucpání průchodnosti cév je následně příčinou jednoho z KVO. Samotné snižování cholesterolu v potravě anebo krvi proto neřeší příčinu potíží.

Uvedená fakta vysvětlují, proč po mnohaleté masivní konzumaci nízkocholesterolových a nízkotučných diet se statiny (léky snižující hladinu cholesterolu, které dnes v určitých vyspělých zemích užívá až čtvrtina dospělé populace) stále přibývá KVO.

Cholesterol se přitom neusazuje na stěnách zdravých cév, ale plní v organismu mnohé nezbytné funkce, pro které je určen. U člověka se zdravými cévami nepřispívá cholesterol ke vzniku KVO. Faktem ale je, že poškozený zoxidovaný cholesterol je škodlivý, a právě ten se přednostně stává součástí cévních plaků.

Na tato nová fakta doposud nezareagovala velká část lékařů, výrobci potravin ani běžná média. Články o cholesterolové lži se však čím dál častěji objevují v alternativních médiích, zejména se šíří cestou internetu.

Za nejděsivější považuji, že své “pravdy” (teorie o cholesterolu a KVO) se stále pevně drží farmaceutický průmysl a nadále tvrdě prosazuje předepisování statinů, tj. léků snižujících hladinu cholesterolu.

Poslední kreativní myšlenkou farmaceutů je doporučovat pravidelné pojídání statinů dokonce zdravým jedincům coby prevenci.

V médiích se objevuje i návrh na bezplatné přidávání balíčku statinů k hamburgerům ve fast food restauracích a farmaceutický gigant Pfizer právě připravuje k uvedení na trh žvýkací dětskou formu Lipitoru, léku ze skupiny statinů.

U statinů je jasné pouze to, že snižuji hladinu cholesterolu, ale neexistují jednoznačné studie, které by prokazovaly, že by snižovaly riziko vzniku KVO, a především úmrtnosti na KVO. Současně patří mezi nežádoucí účinky statinů např. bolest až ochrnutí svalů a poruchy paměti.

Nejběžnější příčiny zánětů

Nezdravá a nepřirozená strava, tj. nadbytek průmyslově upravovaných potravin, v tomto případě zejména jednoduchých cukrů, a paradoxně i velkého množství průmyslově upravovaných rostlinných olejů.

U cukrů je dnes snad největším problémem excesivní konzumace fruktózy v podobě tzv. high fructose corn syrup (HFCS), jenž je základem snad všech průmyslově upravovaných potravin.

Fruktóza se nepřenáší do buněk s pomocí inzulinu, což se může zejména z krátkodobého pohledu zdát jako prospěšné, a to zejména  pro diabetiky, ale z dlouhodobého hlediska je vysoce nevýhodné pro všechny. Fruktóza se totiž při nadbytečném příjmu urychleně přeměňuje na nevýhodné tuky a organismus zatěžující metabolity.

Cukry navíc díky depleci minerálních látek v organismu podporují vznik tzv. kyselinotvorného prostředí, které je příznivé pro rozjvinutí zánětlivé reakce.

Z tuků se na vzniku KVO podílejí především margaríny s trans mastnými kyselinami (ano, právě produkty, které nám byly potravinářským průmyslem a lékaři léta nabízeny jako řešení KVO potíží), ale také nadměrná konzumace rafinovaných rostlinných olejů, která vede k excesivnímu příjmu jinak prospěšných omega 6 mastných kyselin (MK), a takto i velmi nezdravému poměru v příjmu omega 6: a omega 3 MK. Některé omega 6 mastné kyseliny navíc v organismu metabolizují za vzniku kyseliny arachidonové, která se podílí na vzniku zánětlivých reakcí. Oleje s omega 6 MK jsou oblíbené u výrobců potravin, protože jsou stabilnější, zatímco oleje s citlivějšími omega 3 MK potravinářský průmysl téměř vůbec nepoužívá a nabízí jen minimálně.

Tuto výbušnou kombinaci jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů doplňte koktejlem chemických aditiv se zbytky chemie z konvenčního zemědělství a recept na katastrofu nejen pro naše cévy je hotov.

Shrnutí řešení, které nám nabídly potravinářské a farmaceutické firmy

  • Margaríny s trans mastnými kyselinami.
  • Široká nabídka nízkotučných potravin, ve kterých byl tuk většinou nahrazován škroby (cukry).
  • Statiny (léčiva snižující hladinu cholesterolu v krvi) s celou řadou závažných nežádoucích účinků.
  • Doporučení dopřávat si rafinovaných rostlinných olejů s převahou omega 6 mastných kyselin.

Cholesterolová teorie vedla k masívní konzumaci nízkotučných potravin, včetně zvýšení příjmu jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů, které významně podporují vznik zánětů v organismu.

Výsledkem jsou neustále stoupající počty KVO, ale navíc i obezity a diabetu. Všechny jsou přímo propojené s uvedenými nevhodnými doporučeními.

Prevence zánětů

Přirozená strava s dostatkem vitamínů, minerálních látek, enzymů, fytochemikálií a vlákniny.

Jak je možné, že vegetariáni a další příznivci rostlinné stravy mají nižší riziko vzniku KVO* než konzumenti dnes běžné masité stravy, když by konzumace cholesterolu (živočišných potravin) neměla ovlivňovat KVO? Podle mne je vysvětlením, že zdravotní prospěšnost rostlinného stravování je dána typickou přednostní konzumací přirozených potravin s mnoha cennými ochrannými živinami před jakýmikoliv polotovary. Mnozí zástupci vegetariánů a spol. vedle zdravého stravování navíc vedou zdravý životní styl spojený s dostatkem pohybu, nekuřáctvím, vyhýbáním se drogám, zdravým spánkovým režimem apod. Potřebný cholesterol není nezbytné přijímat ve stravě, organismus si jej sám produkuje, a proto nikomu nehrozí deficit cholesterolu.

Je řešením mléko, vejce a maso?

Příjem mléka byl a skutečně je rizikem pro vznik KVO, ale dnes už podle mne lze usuzovat na to, že viníkem není mléko samotné, ale jeho nepřirozené technologické úpravy, jako např. pasterizace a homogenizace.

Nepasterované mléko nejen že není příčinou alergie, ale nezvyšuje ani riziko vzniku KVO.

Pasterované mléko je totiž nejběžnějším potravinovým alergenem, a v případě, že alergie není řešena kauzálně (naprostá eliminace pasterovaného mléka včetně všech výrobků, ve kterých se nachází) způsobuje chronické zánětlivé reakce v organismu, a tím podporuje ukládání cholesterolu a tuků v cévách. Podávání antihistaminik alergikům není řešení příčiny problému, ale pouhé potlačování zevních projevů alergie. Pasterizace navíc ničí v mléce přirozeně přítomná probiotika, a následkem toho (na rozdíl od nepasterovaného mléka) nepřináší žádný prospěch trávícímu traktu.

Vejce se zdají být bezproblémová, přestože (vzhledem k jejich produkci) sama doporučuji jen ta z organického chovu anebo místních tržnic, kde farmáře znáte. Zásadní je však stále jejich šetrná úprava, to znamená spíše krátké povaření než smažení na rostlinných olejích, při kterém cholesterol obsažený ve vejcích snadno oxiduje, a navíc rostlinné oleje příjem vajec obohatí o omega 6 MK.

Maso je na vrcholu potravinového řetězce, což prakticky znamená, že se v něm hromadí veškerá rezidua z konvenčního zemědělství. Maso dnešních zvířat je díky nepřirozenému nezdravému krmení podstatně nižší kvality, než tomu bývalo dříve.

Podle mne jsou proto výživové směry upřednostňující rostlinnou stravu (plant based diets) stále velmi zdraví prospěšné, a to nejen pro lidi.

O ekonomické a ekologické výhodnosti rostlinného stravování jsem však už vícekrát psala, a proto nyní detailněji popisuji pouze zdravotní stránku problematiky.

Výborným příkladem prospěšnosti příjmu potravin z rostlinných zdrojů oproti živočišným jsou například vlašské ořechy, které dodávají omega 3 mastné kyseliny, ale na rozdíl od mořských ryb bez rizika současné konzumace těžkých kovů (zejména rtuti).

Nízkocholesterolová dieta

Dodržování nízkocholesterolové diety má stále význam ve vzácných případech genetického defektu metabolismu cholesterolu (familiární hypercholesterolemie), při kterém jeho hladiny v krvi dosahují extrémních hodnot, a také možná u tzv.

Budete mít zájem:  Dlouhý jídelní lístek – špatné znamení

cholesterol senzitivních jedinců, ale odhady počtů takových jedinců nejsou jednoznačné, objevují se dokonce pochybnosti o tom, zda vůbec existují. Donedávna se doporučovala nízkocholesterolová dieta všem, dnes běžněji asi třiceti procentům tzv. citlivé populace.

Vzácná genetická porucha ani určité procento na cholesterol senzitivních jednotlivců však nedokáže ospravedlnit plošné doporučování zdraví neprospěšných diet, a už vůbec ne léků se závažnými vedlejšími účinky.

Pravidelná konzumace nezdravých průmyslově upravovaných potravin s nadbytkem jednoduchých cukrů, trans mastných kyselin a omega 6 MK zvedá riziko výskytu KVO mnohonásobně více než samotný přijem cholesterolu. Tato nová teorie dobře vysvětluje i jinak paradoxní fakta:

  • Proč eskymáci netrpí epidemií KVO navzdory jejich stravě s extrémně vysokým příjmem cholesterolu a nasycených mastných kyselin (živočišných tuků). Cholesterol samotný není příčinou KVO.
  • Proč záliba Francouzů v tučných sýrech a krémových dezertech není doprovázena vyšším výskytem KVO oproti zemím, ve kterých jsou ženy pravidelně na dietách. Francouzi jedí především kvalitní přirozené potraviny s dostatkem ovoce a zeleniny, mnohem menší množtví polotovarů, vaří čerstvá jídla z kvalitních surovin namísto pouhého přihřívání polotovarů, nevečeří ve fast food restauracích.
  • Studie, ve kterých nízkotučná a nízkocholesterolová strava vedla až k reverzi cévních plaků. V těchto studiích se vedle nízkotučné diety podávala zejména zdravá, přirozená, převážně rostlinná strava s mnoha ochrannými faktory, režim byl navíc doplněn pohybem a psychoterapií.

Moje doporučení:

  • Maximálně upřednostňujte přirozené potraviny s převahou rostlinných zdrojů.
  • Omezujte (a nejlépe úplně vylučujte) konzumaci průmyslově upravovaných potravin, a to zejména potravin s obsahem jednoduchých cukrů a rafinovaných olejů.
  • V případě konzumace živočišných potravin upřednostňujte ty z organického zemědělství; u mléka ideálně to nepasterované.
  • Denně do jídelníčku zařazujte nejrůznější druhy zelenin s důrazem na tmavé listové saláty.
  • Vyhýbejte se margarínům s trans MK a potravinám obsahujícím margaríny a HFCS.
  • Příjem rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK vyrovnávejte příjmem zdrojů omega 3 MK. Upřednostňujte kvalitní máslo před margaríny, především mazání chleba čímkoli nahraďte zálivkami a dipy z prospěšného olivového oleje, který je nejlepším zdrojem omega 9 MK.
  • Z jídelníčku zcela vyřaďte soft drinks s nadbytkem kukuřičného sirupu (HFCS), sladké pečivo, které kombinuje zdroje trans mastných kyselin a jednoduchých cukrů, smažená jídla v restauracích, která se přednostně připravují z rostlinných olejů bohatých na omega 6 MK.

* Effects of a long-term vegetarian diet on biomarkers of antioxidant status and cardiovascular, Nutrition. 2004 Oct;20(10):863-6.

Důležité doplnění: V případě geneticky dané hypercholesterolémie jsou léky zpravidla potřebné a prospěšné, ale jedná se pouze okolo jednoho procenta ze všech případů.

Cholesterol: strašák, nebo zabiják? Zachránit život může i obyčejná procházka

Medicína sice nesmírně pokročila, ale pořád skrývá mnohem víc otázek než jasných odpovědí. Do diskusí o konkrétní léčbě chorob se navíc zapojují studie, placené z neprůhledných grantů, farmaceutičtí lobbisté anebo výrobci nejrůznějších potravin.

Vzhledem k tomu se můžeme dlouhodobě hádat o prospěšnosti či škodlivosti alkoholu a kávy, tuků živočišných i rostlinných, o správné denní porci pohybu a třeba i o plusech a minusech vegetariánství, veganství, požívání raw potravin apod.

Cukr: nový arcinepřítel

Diskuse o cholesterolu jsou ovšem zvláště ožehavé – vždyť se celosvětově týkají desítek milionů lidí a v léčbě se točí astronomické sumy. Jako prakticky u všech medicínských otázek můžete i tady najít nejrůznější názory; často přímo protichůdné.

Příkladem může být nedávná „rehabilitace“ živočišných tuků a vajec – potravin, které byly v souvislosti s cholesterolem po řadu let démonizovány.

Najednou vítáme zpět s otevřenou náručí, zatímco dříve do nebes vynášené margaríny a podobné náhražky živočišných tuků jsou právem odmítány.

Přečíst článek ›

V dokumentech Evropské kardiologické společnosti dnes najdete průzkumy (včetně megastudie shrnující výsledky bádání z téměř 50 států světa), které potvrzují, co nám zdravý rozum už dávno napovídal: že totiž pro zachování správných hladin cholesterolů („dobrého“ HDL i „zlého“ LDL) máme jíst čerstvou, pestrou a zdravou stravu, nikoli bůhvíjakými chemikáliemi prosáklé umělé tuky, uzeniny apod.

„Ve vejcích nevidím žádný problém, doporučuji ale spíš krátké povaření než smažení na olejích,“ říká k tomu Monika Bartolomějová, hlavní nutriční specialistka sítě výživových poraden Svět zdraví.

„Podobné je to i s konzumací mléka. Tady problém nevidím v mléku samotném, ale v jeho nepřirozené technologické úpravě.

Naopak margarínům s transmastnými kyselinami a potravinám obsahujícím ztužené tuky se vyhýbejte.“

Přečíst článek ›

Na zřejmě největšího nepřítele lidského zdraví byl dnes nově pasován rafinovaný cukr – ten bychom opravdu neměli konzumovat v přílišném množství, což ale ví každé malé dítě.

Hledáte vhodný druh pohybu? Zkuste jógu:

Určitý problém mimochodem představuje i stanovení optimální celkové hladiny cholesterolu v krvi: obvykle se pracuje s hodnotou 5,0 mmol/l, ale někteří odborníci prosazují hladinu 6,5 a jiní naopak až 3,5 mmol/l. I tento aspekt dobře ilustruje, kolik nejasností kolem cholesterolu a statinů ještě je. Ostatně ani pořádně nevíme, proč a jak hladiny cholesterolu u lidí kolísají…

Cholesterol: čím více, tím lépe?* Existují i teorie, podle nichž nemáme v těle dobrý a zlý cholesterol – dobré jsou oba.

To, že mají na svědomí usazeniny v krevním řečišti, prý je jen dobře – má jít o jakési „záplaty“, které cévy chrání před záněty způsobenými kyselostí v těle.

Jako důkaz se uvádí Japonsko, kde je nejvíce dlouhověkých lidí a současně zde mají jedny z nejvyšších hodnot cholesterolu na světě. Na internetu najdeme řadu studií, podle nichž nízká hladina cholesterolu způsobuje různé choroby.

* Jsou tu však i počiny hodné větší pozornosti. Například japonské ministerstvo zdravotnictví před pěti lety vyřadilo cholesterol ze svého seznamu doporučovaných hodnot různých látek v těle. Tvrdí přitom, že „cholesterol není látkou, která by si zasloužila pozorování či kterou je možné se předávkovat“. Podobné hlasy se ozývají i z USA.

Zrádné vedlejší účinky

Předmětem bouřlivých diskusí se staly i samotné „léky na cholesterol“, tedy statiny. Je jim připisován dlouhý seznam negativních vedlejších účinků – počínaje bolestmi svalů a cukrovkou přes poškození jater, chronickou únavu a nespavost až po sexuální dysfunkce.

Na druhé straně jsou tu ovšem vědecké práce, publikované například v prestižním časopise The Sciencist, podle nichž mají statiny naopak dobré vedlejší účinky – pomáhají údajně proti osteoporóze, roztroušené skleróze a Alzheimerově chorobě či senilní demenci. Proto se dokonce po určitou dobu zvažovalo, že by se jimi povinně „obohacovaly“ potraviny typu hamburgerů! Pochybnosti ale nakonec převážily, a tak z toho sešlo.

Přečíst článek ›

Objevily se totiž studie s přesně opačnými výsledky, než k jakým došel The Sciencist. Podle nich statiny mimo jiné ničí paměť, snižují imunitu a působí choroby jater.

Největší problémy prý vznikají při souběžném používání statinů a některých jiných léků (včetně běžných antibiotik). Nejvíce ohroženy jsou starší ženy trpící chorobami jater nebo ledvin.

Statiny se mimochodem „nesnášejí“ ani s některými potravinami: třeba s grapefruitem.

Je tu nový způsob léčby!

Je s podivem, jak relativně málo je otázka statinů, které užívá každý desátý Čech a jejichž účinky na zdraví pacientů mají vliv na životy milionů rodin, veřejně diskutována. Současná realita je v podstatě taková, že většina lékařů se „zakopala“ na starých pozicích, podporujících léčbu statiny, zatímco jejich odmítání je v rukou různých občanských iniciativ apod.

U občanů trpících problémy s LDL cholesterolem pak záleží hlavně na tom, do jaké míry věří klasické medicíně a jak popřávají sluchu novým trendům. Tady musíme konstatovat, že jakkoli mají Češi své lékaře rádi a věří jim, v otázce statinů řada z nich lékařská doporučení odmítá.

Přečíst článek ›

Po které zelenině sáhnout?

Užitečná je vlastně každá zelenina (i ovoce), některé ale hladinu cholesterolu přímo snižují. Například česnek, jehož hodnota je známa po staletí. Také však třeba červená řepa, mrkev, celer, rajčata anebo i docela obyčejné brambory – ty vlastně představují jakýsi „multivitamin“.

Je ovšem nezbytné zeleninu i ovoce požívat kvalitní (v zimě se skládají vlastně jen z vody a hnojiv), čerstvé a upravené tak, aby jejich léčivé vlastnosti nebyly poškozeny.

Pro řadu lidí může být nepříjemnou zprávou, že „zlý“ cholesterol v našich žilách zvedá i kouření a požívání alkoholu, o obezitě ani nemluvě.

Až další vývoj zřejmě ukáže, kdo má pravdu. Je dokonce možné, že ji tak trochu mají obě strany – pro jednoho pacienta je léčba statiny vhodná, druhému vyhovují jiné typy terapie. „Léky na snižování hladiny cholesterolu se stále vyvíjejí.

Jako nejnovější je zde asi takzvaná antiadhezivní terapie, která funguje na principu blokování vazby LDL cholesterolu na konkrétní receptory,“ říká docent Kašparovský. „LDL cholesterol je poté vracen do jater, kde se rozloží.

Tyto léky vykazují méně nežádoucích účinků.“

Rozšířením nové metody léčby by se velmi dobře vyřešilo statinové dilema. Ihned se tu však objevil další rozpor, který se týká cholesterolových diet.

Podle některých vědců, například amerického profesora Michaela Hertoga, totiž na hladinu cholesterolu v našem těle strava nemá prakticky žádný vliv! Za oceánem jsou vůbec vůči tradiční léčbě vysokého cholesterolu stále skeptičtější: dokonce se tam publikují tvrzení, podle nichž jsou snahy o snižování hladiny LDL cholesterolu dietami zbytečné, protože tělo si tuto látku vyrábí samo dle vlastního uvážení a na naše snahy nebere ohled. Publikovány byly i články, podle jejichž autorů příliš nízká hladina cholesterolu (LDL i HDL) v těle vede k častějšímu výskytu rakoviny.

Budete mít zájem:  HPV souvisí se sexem, týká se proto žen i mužů

Přečíst článek ›

Nejlepší lék? Štěstí!

Rovněž v USA pak zjistili, že nejlepší prevencí proti většině neinfekčních chorob je šťastný život. „Harmonický život, spokojenost se sebou samým a zdravý vztah k vlastnímu tělu je základem duševního i fyzického zdraví,“ podotýká k tomu Monika Bartolomějová.

Zkuste pegan dietu:

„Je obecně známo, že dlouhodobý stres zapříčiňuje řadu potíží – problémy s hmotností, špatnou pleť, sníženou imunitu a další. Harmonický život zde hodně pomůže, je ale důležité zaměřit se i na další aspekty.

Hlavně se ve své stravě snažte dávat přednost přirozeným potravinám před polotovary a jezte ve větší míře lokální potraviny a biopotraviny.

Nezapomínejte se také hýbat a volný čas trávit s lidmi, na kterých vám záleží…“

Procházka vám zachrání život

Odpovídá doc. Mgr. Tomáš Kašparovský, Ph.D., děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kolik procent české populace trpí „zlým“ cholesterolem a jak se právě ten podepisuje na průměrné délce života?Podle posledních šetření cca sedmdesát procent, přičemž více jsou ohroženi muži než ženy.

Vliv na délku života nelze jednoznačně určit. Záleží na dalších faktorech, jako je vysoký krevní tlak, obezita, kouření a věk. Pokud se vezmou v potaz všechny tyto faktory, lze ale spočítat možné zvýšené riziko úmrtí.

Je léčba cholesterolu doživotní záležitostí, nebo se pacient může – úpravou životního stylu – vyléčit sám?Úspěšnost léčby záleží vždy především na pacientově ochotě změnit životní styl. Léky sice tlumí negativní vliv cholesterolu, nicméně samy o sobě k vyléčení nevedou.

Přečíst článek ›

Může člověk sám na sobě rozeznat, že má problémy s cholesterolem?Velmi obtížně. Většina příznaků je nespecifických a objeví se až v pokročilé fázi.

O současných lécích na cholesterol se traduje, že poškozují svaly.

Je to pravda – respektive, jaké mají vedlejší účinky?Jako většina léků i ty, používané na léčbu cholesterolu, vykazují nežádoucí účinky, mezi které patří možné poškozování svalů v důsledku jejich horšího zásobení cholesterolem, který je u této tkáně více důležitý pro stabilitu buněčné membrány. Nicméně zpravidla se tyto nežádoucí účinky vyskytují při nesprávném užívání léku, případně při kombinaci s alkoholem, který může ovlivnit vstřebávání léčiva.

Nedávno došlo k „rehabilitaci“ živočišných tuků – nechystá se v současnosti zas nějaké podobné překvapení?V současné době se diskutuje, do jaké míry je možné ovlivnit hladinu cholesterolu čistě změnou stravy.

Jako významnější faktor pro ovlivnění hladiny cholesterolu se totiž jeví dostatek vhodného pohybu. Zvýšená hladina cholesterolu je především ukazatelem nezdravého životního stylu.

Většina pacientů si tuto nemoc v podstatě vypěstuje jednak špatnou životosprávou, ale především nedostatečným vhodným pohybem, kterým může být například chůze, trvající alespoň 20 minut, ideálně 45 minut denně.

Přečíst článek ›

Nestačí jen zdravě jístTři čtvrtiny Čechů a Češek mají zvýšenou hladinu cholesterolu – i děti a velmi mladí lidé. Podle současného převažujícího lékařského názoru by celková hladina cholesterolu v těle dospělého člověka neměla překročit limit 5,2 mmol/l.

Co přemíra cholesterolu způsobuje, je obecně známo – zanášení cév, které může vést k jejich ucpání s fatálními následky.

Hladinu cholesterolu, jenž je jinak v rozumné míře pro lidské tělo velice prospěšný, lze upravit užíváním medikamentů. Není však ideální spolehnout se pouze na ně.

V každém případě by člověk trpící problémy s cholesterolem (tedy tři ze čtyř našinců) měl také upravit svůj jídelníček a životní styl.

Nezbytný (i z řady jiných důvodů) je pohyb, dostatečný příjem tekutin, ovoce, zeleniny i celozrnných potravin. Samozřejmě také přiměřený podíl ryb v našem menu, to ale jistě každý ví.

  • Lékaři, zabývající se celostní medicínou, k tomu dodávají, že je nutné také žít dobrý život, být v rámci možností šťastný a spokojený se svojí existencí. To je ovšem lék, kterého se bohužel mnohým z nás (i kvůli stresu ze stálé honičky za penězi) nedostává…
  • IVO BARTÍK

Hladinu cholesterolu neovlivňuje jen to, co jíme, ale především čas, kdy tak činíme

Hlavní obsahNení důležité jen to, co jíme, ale kdy to jíme.
Foto: Profimedia.cz

Čas, kdy jíme, tedy sehrává v hladině cholesterolu velmi důležitou roli. Jak ukázala studie zveřejněná v odborném časopise Nutrition, Metabolism and Cardiovascular Diseases, které se zúčastnilo více než 1200 dospělých osob, stačí přesunout 100 kilokalorií z pozdního večera na hodinu oběda a LDL cholesterol („zlý“ cholesterol) se snížil.

Pokud navíc těchto 100 kilokalorií pocházelo výhradně z tuků, redukce cholesterolu byla výraznější.

Útrobní tuk není vidět, o to více škodí

„Tato studie potvrzuje dřívější pozorování,“ říká Massimo Federici, ředitel Centra pro výzkum aterosklerózy na římské poliklinice Tor Vergata.

„Ostatně produkce cholesterolu má tendenci růst v noci a vždy ve stejném čase. U zvířat bylo pozorováno, že absorpce cholesterolu z potravin je v noci vyšší,“ dodává.

Také pokud jde o dietu, jsou tu kromě známých indikací nové prvky. Ve stravování je třeba dávat přednosti zelenině, ovoci, výrobkům z celozrnné mouky, luštěninám, zdravým zdrojům proteinů, jako je mléko a výrobky z něho s nízkým obsahem tuku, netučná drůbež, ryby a sušené ovoce. Naopak je nutno se především vyhýbat sladkostem, slazeným nápojům a červenému masu.

Potravinový model by měl být nejen přizpůsoben individuální kalorické potřebě a zdravotnímu stavu, ale také osobním preferencím. Nejde již o to předepsat dietu zaměřenou téměř výhradně na kontrolu tuků a cholesterolu, ale jde o zdravý model přizpůsobený požadavkům jedince.

Konečně se klade důraz na správnou volbu potravin, které samy umožňují kontrolovat nasycené mastné a transmastné kyseliny a ponechávat prostor mononenasyceným a polynenasyceným mastným kyselinám.

Počínaje olivovým olejem, ořechy, sušeným ovocem a konče rozpustnou vlákninou, zvláště ječmenem, ovsem, luštěninami a pokrmům obsahujícím rostlinné steroly přítomné v obilovinách, rostlinných olejích či ovoci.

Nejúčinnější léky dokážou srazit cholesterol až o 60 procent

Zajímavá je role fyzické aktivity aerobního typu. Stačí pětkrát týdně 30 minut a hladina cholesterolu se snižuje.

„Dnes se přikládá menší význam pouhým hodnotám cholesterolu, ale větší význam kardiovaskulárnímu riziku vůbec,“ uvádí Massimo Federici.

„Hodnota LDL cholesterolu má být nižší, jestliže je toto riziko vysoké. Svou roli hraje i ‚hodný‘ cholesterol HDL. V každém případě jde především o změnu životního stylu. Kdo má kardiovaskulární choroby či aterosklerózu, měl by snížit LDL pomocí užívání statinů (léků na snížení cholesterolu) nejméně o 50 procent,“ uvádí Federici.

Hlavní zprávy

10 důvodů proč užívat vitamin D

Jisté americké web stránky věnují ohromné úsilí tomu, aby šířily informace o významu užívání vitaminu D. A zcela právem.

Mnohé klinické studie prokázaly úzkou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D v krvi a mnoha nemocemi, mezi které lze vyčíst diabetes, sklerózu multiplex, onemocnění srdce a cév, psychické potíže a deprese a mnoho dalších. Jeho užívání dokonce pomáhá při hubnutí a podporuje zdravý vývoj kostí.

Farmaceutické firmy však význam tohoto vitaminu podstatně zlehčují a prezentují raději drahé léky. Přestože vitamin D nelze považovat za všelék, už teď je jasné, že může pomoci při řešení mnoha potíží. Podívejme se nyní na to, jak ho můžeme využít ve prospěch našeho zdraví.

Fakta o vitaminu D

Tělo si produkuje vlastní vitamin D vlivem působení slunečného záření, které dopadá na pokožku. Ačkoli je slunce hlavním zdrojem vitaminu D, pro mnoho lidí je zcela nedostačující. Lidem se světlou pletí stačí pobývat na slunci zhruba 10 – 20 minut denně a mají o potřebnou zásobu postaráno.

Problém nastává hlavně v zimních měsících a chmurných dnech, kdy je slunečního svitu jen omezeně. Podobně ochranné prostředky, nezbytné jako ochrana před rakovinou kůže, zasahují do vlastní produkce tohoto vitaminu. Starší lidé a lidé s tmavší barvou pleti však potřebují více vitaminu D, slunce jako zdroj nestačí.

Podle expertů je vhodnou alternativou složení stravy a doplňky stravy o nichž se zmíníme níže.

Vitamin D posiluje zdraví kostí

Vitamin D je naprosto nezbytný pro zdraví kostí od kojeneckého věku až po stáří. Podílí se na tvorbě kostní hmoty a při mineralizaci kostí.

Pomáhá tělu absorbovat vápník ze stravy, proto hlavně ve vyšším věku je denní příjem tohoto vitaminu nezbytný. Předejdeme tak zlomeninám a křehkým kostem.

Děti potřebují vitamin D pro prevenci vůči křivici, příčiny křivých nohou slabých kostí. Přidávání vitaminu D do mléka v roce 1930 pomohlo téměř eliminovat různé nemoci.

Vitamin D a skleróza multiplex

Skleróza multiplex se vyskytuje mnohem častěji u národů žijících vzdáleně od rovníku. Již roky experti sázeli na souvislost mezi slunečním svitem, úrovní vitaminu D a touto autoimunní chorobou, která postihuje nervový systém.

Budete mít zájem:  Jíst bez problémů se zažíváním? Význam enzymů ve stravě

Nové vodítko se objevilo se studií vzácného genového defektu, které současně vedlo k nízké hladině vitaminu D a vyššího rizika sklerózy multiplex.

Přesto zatím nejsou žádná konkrétní data potvrzující skutečnost, že užívání vitaminu D, může být považováno za prevenci vůči tomuto onemocnění.

Vitamin D a diabetes

Některé studie poukazují na souvislost mezi nízkou hladinou vitaminu D a diabetem typu 2. Můžeme tedy pravidelným užíváním předejít tomuto onemocnění? Lékaři argumentují, že pro obecné doporučení k užívání vitaminu D jako prevenci proti diabetu, není dostatek důkazů, avšak už nyní se ví, že přemíra tělesného tuku a současně nízká hladina vitaminu D hrají podstatnou roli.

Vitamin D a hubnutí

Studie poukazují na fakt, že obézní lidé mají nízkou krevní hladinu vitaminu D. Tělesný tuk bohužel navazuje vitamin D a ten se pak dál v organizmu nevstřebává.

Prozatím není jasné, jestli přímo obezita stojí za nízkou hladinou vitaminu D v krvi, anebo se na tomto stavu podílí jiné související faktory.

Jedna ze studií však uvádí, že suplementace vitaminem D u obézních lidí společně s omezením příjmu kalorií, může vést ke snazšímu hubnutí. Faktem ale je, že sluneční svit hubnutí podporuje.

Nízká hladina vitaminu „D“ a deprese

Vitamin D hraje důležitou roli na vývoj mozku a jeho funkce. Jedna se slibných studií uvádí, že doplnění vitaminu D může velmi významně pomoci lidem se středně závažnou depresí. Jiná studie však dospěla k různým výsledkům. Za těchto okolností je proto lepší konzultovat užívání vitaminu D s Vaším ošetřujícím lékařem.

Vitamin D a rakovina tlustého střeva

Rakovina tlustého střeva patří mezi nejčastější typy rakoviny v ČR. Na všeobecné závěry je příliš brzo a rozhodně nelze ustanovit vitamin D za univerzální zbraň proti tomuto onemocnění. Novější typy studií však potvrzují, že lidé s vyšším obsahem vitaminu D v krvi, mají podstatně nižší riziko rakoviny tlustého střeva.

Vitamin D a rakovina

Mnoho závěrů odborných prací dospělo k tomu, že vitamin D hraje podstatnou roli v prevenci rakoviny prsu a rakoviny prostaty. Přesto tady balancujeme mezi dvěma tábory.

Někteří odborníci říkají, že pro podporu tohoto odvážného tvrzení nejsou k dispozici dostatečné údaje.

Druhé pole vědců však tvrdí, že pravda o vitaminu D je záměrně zamlčována farmaceutickými společnostmi a stojí si za tím, že užívání vitaminu D snižuje riziko onemocnění rakovinou.

Vitamin D a kardiovaskulární systém

Nízká hladina vitaminu D je často spojována s vyšším rizikem onemocnění srdce a infarktem. Zatím ale stále není jasné, kolik vitaminu D by bylo potřeba pro snížení rizika chorob srdce a cév. Příliš vysoké množství vitaminu D v krvi totiž může poškodit cévy a srdce tím, že se zvýší množství vápníku v krevním oběhu.

A faktor demence?

Starší lidé mají obecně nižší úroveň vitaminu D v krvi. Výzkumníci zjistili, že starší lidé s deficitem vitaminu D, dopadli hůř v testech na paměť a pozornost. Výsledky se srovnávali s jedinci, kteří měli hladinu vitaminu D v normě. Aby se však tato hypotéza potvrdila, je potřeba uskutečnit další výzkumy.

Vitamin D a imunita

Nedávné výzkumy provedené na univerzitě v Kodani potvrdily, že vitamin D hraje zásadní roli při aktivaci našeho imunitního systému (tzv. T buněk) vůči virům a bakteriím. Lidé, kteří zemřeli na virus H1N1, měli chronický nedostatek vitamínu D.

Vzhledem k tomu, že neměli žádnou odpověď vlastního imunitního systému, byly snadným cílem pro tento typ viru. Většina nemocných tráví mnoho času v kancelářích bez přístupu slunce.

U těchto osob se doporučuje užívání vitaminu D preventivně a poslouží zajisté lépe, než některé bylinné či „multivitaminové“ preparáty.

Načerpejte vitamin D

Hned na začátku jsme se zmínili o tom, že vitamin D získáváme především ze slunečního svitu. V zimě a brzo na jaře ho však máme nedostatek, alternativou je proto strava a doplňky stravy.

Vybírejte moudře: potraviny s obsahem vitaminu D

Kdysi se vitamin D přidával do mléka a některých potravin, v současné době je však potřeba tyto potraviny aktivně hledat. Bohaté na vitamin D jsou losos, makrela nebo mečoun.

Jiné druhy mastných ryb – tuňák, sardiny – obsahují vitamin D, ale v o mnoho menším množství. Malé množství je obsaženo i ve vaječném žloutku, hovězích játrech, cereáliích a v mléce.

Sýry obvykle vitamin D neobsahují.

Etikety potravin uvádějí, jestli jsou v nich přidané vitaminy a pokud ano, výrobci se tím rádi pochlubí. Obvykle se vitamin D přidává do mléka (i do sojového), cereálií, jogurtů, pomerančového džusu nebo chleba. Začněte den tím, že zvážíte výběr vhodných potravin s obsahem tohoto zdravého přídavku.

Vitamin D – doplňky stravy

Vitamin D můžeme hlavně v zimě doplňovat užíváním doplňků stravy. Existují 2 formy: D2 (ergocalciferol) forma, která se nachází v jídle a D3 (cholecalciferol), forma, kterou si vyrábí tělo ze slunečního svitu. Oba druhy se produkují rozdílně, podstatné je, že hladinu vitaminu D v krvi zvednou oba. Většina multivitaminových preparátů obsahuje cca 400 IU vitaminu D.

Zjistěte, jestli máte nedostatek vitaminu D

Doktor Richard Kremer z Centra zdraví univerzity v McGill publikoval studii v časopise Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism (březen 2012), která informuje, že až 59 % populace má nedostatek vitaminu D a z toho celých 25 % má extrémně nízkou hladinu. Ví se, že nízké úrovně vitaminu D souvisí s mnoha závažnými chorobami, včetně cukrovky, rakoviny, osteoporózy, kardiovaskulárními chorobami a oslabeným imunitním systémem.  Patříte mezi rizikové skupiny?

Věk nad 50 let
Tmavá kůže
Bydlení na severní straně
Nadváha, obezita, potíže s trávicím systémem
Onemocnění kardiovaskulárního systému
Alergie na mléko a laktózová intolerance
Onemocnění jater

Onemocnění trávicího systému např. Crohnova nemoc, celiakie

Symptomy nedostatku vitamínu D

Většina lidí nepocítí žádné konkrétní symptomy nízké hladiny vitaminu D, pouze ojediněle se u dospělých zjistí křehké kosti či nespecifické bolesti kostí anebo svalová slabost. U dětí nedostatek vitaminu D může vést ke křivici, která se však v dnešní době téměř nevyskytuje.

Jak zjistíme hladinu vitaminu D?

Hladina vitaminu D se zjišťuje jednoduchým krevním testem. Existují dvě formy vitaminu – D2 a D3, v krvi mohou být vyšetřeny obě formy:

Vitamin D2 je forma vyskytující se v potravinách rostlinného původu a ve většině doplňků stravy, najdeme ho často pod názvem ergokalciferol.

Vitamin D3 je forma vytvářená v těle, využívána například k léčbě závažných stavů nedostatku vitaminu D. Vitamin D3 je živočišného původu a je označován jako cholekalciferol. V letních měsících většina vitaminu D3 vzniká v kůži z cholesterolu působením ultrafialových paprsků.

Obě formy – tedy vitamin D2 a D3 – jsou konvertovány na 25-hydroxyvitamin D a poté na 1,25-dihydroxyvitamin D. Mnohé testy na vitamin D nerozlišují mezi formou D2 a D3 a uvádějí výsledek jako celkový vitamin D. Novější metody stanovení však umí tyto formy rozlišit. Hladina vitaminu D by se měla pohybovat od 20 – 30 nanogramů na mililitr (ng /mL).

Kolik vitaminu D potřebujeme?

Mezinárodně stanovená hranice pro vitamin D se nachází na úrovni 600 IU na den pro dospělé do 70 let. Lidé ve věku 71 let a výše by měli přijmout 800 IU. Některé studie doporučují ještě vyšší množství, ale nadmíra vitaminu D je škodlivá. Maximální horní hranice je stanovena na 4000 IU denně pro dospělé osoby, u dětí na 400 IU denně.

Předávkování vitaminem D

Někteří odborníci doporučují mnohem vyšší množství vitaminu D než 600 IU, ale předávkování může být nebezpečné. Vysoké množství vitaminu D může zvýšit obsah vápníku v cévách, srdci a játrech.

Institute of Medicine stanovil hranici na maximální toleranci 4000 IU denně. Tělo si produkuje vlastní vitamin D ze slunce a pokud ho má dost, pozastaví jeho produkci. Sluncem se předávkovat nelze.

Vitamin D pro kojence a děti

Mateřské mléko je nejlepším zdrojem vitaminu D, ale bohužel ho příliš neobsahuje. Kojené děti by měli přijmout asi 400 IU denně až do doby, než přejdou na jinou stravu. Zhruba 1 litr mléka pokryje denní potřebnou dávku vitaminu D. Od věku jednoho roku pak děti už nepotřebují žádnou suplementaci.

Buďte však opatrní, předávkování vitaminem D způsobuje nechutenství, žaludeční nevolnost, zvracení, velkou žízeň, bolesti svalů a další symptomy. Mnoho dětí však nepřijímá dostatek vitaminu D, protože odmítají mléko. Denní dávka pro děti představuje zhruba 400 IU – 600 IU.

Alternativou jsou proto dětské multivitaminy a nebo doplněk stravy s obsahem čistého vitaminu D.  Děti s chronickými nemocemi jako např. cystická fibróza, mají sklony k nedostatku vitaminu D, jejich rodiče by proto měli konzultovat případnou suplementaci s lékařem.

Obvykle se pro kojence a starší děti používá lék Vigantol (olej s obsahem vitaminu D3), případně doplněk stravy Avita Vitamin D (kapsle s obsahem vitaminu D3 a některých minerálních látek).

Léky v interakci s vitaminem D

Některé léky mohou způsobit, že se vitamin D nevstřebává v dostatečném množství. Patří sem: laxativa, steroidy, statiny a jiné léky na snížení cholesterolu, dále léky proti křečím, záchvatům a epilepsii. Rovněž pokud užíváte dioxin, léky na srdce, konzultuje užívání vitaminu D s lékařem.

Autor: JK, zdroj informací:

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18290718

http://www.naturalnews.com/…_breast.html

http://www.naturalnews.com/…vention.html

http://www.vitamindcouncil.org/

54 Comments on 10 důvodů proč užívat vitamin D

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *