Cholera – příznaky, příčiny a léčba

Cholera – příznaky, příčiny a léčba

Cholera je bakteriální střevní infekce, která se šíří hlavně přes kontaminovanou vodu. Hlavními příznaky cholery jsou těžké průjmy a dehydratace. Neléčená cholera může do několika hodin způsobit smrt pacienta a to i u jinak zdravých lidí.

V rozvinutých zemích, které využívají moderní způsoby likvidace odpadních vod a ošetření pitné vody, se s cholerou prakticky nesetkáme.

Nicméně v některých rozvojových zemích Afriky nebo jihovýchodní Asie je cholera stále velkým problémem. Poměrně často se vyskytuje také na Haiti.

Největší riziko epidemie cholery je v nejchudších nebo válkou zužovaných zemích a také v zemích postižených přírodními katastrofami, kde lidé žijí ve špatných hygienických podmínkách.

Naštěstí je cholera poměrně snadno léčitelná a smrti, nejčastěji způsobenou těžkou dehydratací lze zabránit levnými rehydratačními roztoky.

Příčiny

Cholera je střevní infekční onemocnění způsobené baktérií Vibrio cholerae. Příznaky cholery nevyvolává samotná baktérie ale její toxin (jed), který produkuje v tenkém střevě infikovaných lidí. Cholera toxin vyvolává masivní sekreci vody z buněk, což vede k těžkým průjmům, dehydrataci a elektrolytické nerovnováze.

  • U některých lidí nemusí baktérie způsobující choleru vyvolat žádné obtíže, nicméně nakažení lidé vylučují vibrio cholerae ve stolici, která může kontaminovat potraviny a zdroje pitné vody (například studny) a způsobit epidemii cholery.
  • Kontaminované zdroje pitné vody jsou hlavním zdrojem nákazy, zejména v přelidněných komunitách s nedostatečnou hygienou.
  • Nicméně vibrio cholerae může kontaminovat i některé potraviny, jako jsou například:
  • Plody moře: konzumace syrových nebo nedovařených plodů moře, zejména ústřic nebo krevet, které pochází z rizikových míst, může vyvolat nákazu cholerou. Například ve Spojených státech amerických se někteří lidé nakazili cholerou po konzumaci mořských plodů z Mexického zálivu.
  • Syrová zelenina a ovoce: konzumace syrové, neoloupané či neomyté zeleniny nebo ovoce, je poměrně častým zdrojem nákazy cholerou v zemích, kde se toto onemocnění vyskytuje. V rizikových zemích totiž často dochází ke kontaminaci zeleniny a ovoce z půdy, která je zalévaná kontaminovanou vodou.
  • Obilniny: v zemích, kde se cholera vyskytuje, může dojít ke kontaminaci rýže nebo obilnin po jejich uvaření (například v případě, kdy se uvařená rýže nebo zrní opláchne kontaminovanou vodou).

Příznaky

  1. Většina lidí, kteří se s původcem cholery (baktérie Vibrio cholerae) setkají, neonemocní a často ani neví o tom, že jsou nakaženi.

  2. Nicméně vzhledem k tomu, že nakažené osoby vylučují původce cholery ve stolici po dobu 7 až 14 dnů, mohou nakazit další osoby, a to hlavně prostřednictvím kontaminované vody (v nehygienických podmínkách kontaminovaná stolice znečistí zdroj pitné vody a problém je na světě).

  3. Ve většině případů se cholera projeví jen mírnými nebo středně závažnými průjmy a je tak velmi obtížné jí odlišit od jiných střevních infekcí, které rovněž způsobují průjmy.
  4. V případě, že se pacient nakazí velkým množstvím bakterií, které choleru způsobují, mohou se do několika dnůpo nákaze objevit závažnější příznaky.

  5. Obecně mezi příznaky cholery patří zejména:
  • Průjem: průjmovitá stolice při choleře má často světlou, mléčně zkalenou barvu a podobá se vodě, ve které se předtím vařila rýže. Průjmy při choleře vznikají často náhle, mohou být silné a způsobit rychlé a život ohrožující ztráty tekutin (až 1 litr tekutin za hodinu).
  • Nevolnost a zvracení: zvracení a nevolnost se objevují zejména v časném stádiu cholery a tyto obtíže mohou přetrvává několik hodin či dní.
  • Dehydratace: u cholery je dehydratace hlavním nebezpečím a pokud se nezačnou tekutiny rychle doplňovat, může pacient zemřít. Dehydratace se rozvíjí během několika hodin od prvních příznaků cholery (průjmy). Za těžkou dehydrataci se považuje ztráta tekutin odpovídající 10 % tělesné hmotnosti (nebo více). Spolu s dehydratací se objevují také další související příznaky, jako jsou zapadlé oči, extrémní únava, podráždění, vylučování malého množství nebo naopak žádné moči (oligurie až anurie), nízký krevní tlak a bušení srdce (palpitace) či poruchy srdečního rytmu. Dehydratace může vést k rychlé ztrátě minerálů a elektrolytů z organizmu (například iontů sodíku, draslíku, hořčíku nebo chlóru), což vede k takzvané elektrolytové nerovnováze.
  • Nerovnováha elektrolytů: elektrolytová nerovnováha se projevuje závažnými příznaky, jako jsou například svalové křeče (vznikají v důsledku ztrát minerálů, zejména sodíku, chlóru a draslíku).
  • Šok: ztráty tekutin a minerálů mohou vyvolat hypovolemický šok, což je stav, kdy v důsledku nedostatečného cirkulujícího objemu krve dochází k prudkému poklesu krevního tlaku a tím i k nedostatečnému zásobení tkání a orgánů kyslíkem. Neléčený hypovolemický šok může způsobit smrt do několika minut.

Kdy vyhledat lékaře?

V rozvinutých zemích je riziko, že onemocníte cholerou velmi malé. Pokud budete pobývat v oblastech, kde se cholera vyskytuje, nemusíte se nakazit, když budete dodržovat zásady hygieny a budete pít jen balenou vodu.

Pokud jste navštívili zemi, kde se cholera vyskytuje a brzy po návratu začnete trpět těžkými průjmy, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Neléčená cholera může vést k těžké dehydrataci a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Rizikové faktory

  • S výjimkou kojenců, kteří pijí mléko od matky, která choleru prodělala a jsou tak imunizováni, může dostat choleru každý.
  • Nicméně, v některých případech je riziko nákazy vyšší.
  • Mezi rizikové faktory cholery, mimo jiné, patří:
  • Špatné hygienické podmínky: epidemie cholery nejčastěji ohrožují lidi, kteří žijí ve špatných hygienických podmínkách v zemích, kde je obtížné udržet čistotou vody. Mezi taková místa patří například utečenecké tábory, chudé země a oblasti stižené hladomorem, válkou nebo přírodními katastrofami.
  • Snížená nebo žádná produkce kyseliny chlorovodíkové v žaludku: baktérie způsobující choleru nedokážou přežít v kyselém prostředí, takže žaludeční kyseliny představují dobrou ochranu před nákazou. Nicméně lidé, kteří mají v žaludku nedostatečné množství kyseliny chlorovodíkové (například pacienti s achlorhydrií, děti, starší osoby nebo lidé užívající léky na snížení kyselosti žaludku, jako jsou antacida, inhibitory protonové pumpy nebo blokátory H2 receptorů) mají vyšší riziko nákazy.
  • Pobyt s nakaženým člověkem: pokud žijete ve stejné domácnosti s někým, kdo má choleru, máte vyšší riziko, že onemocníte také.
  • Krevní skupina O: lidé s krevní skupinou nula (O) mají až 2x vyšší riziko, že onemocní cholerou než lidé s ostatními krevními skupinami. Důvod, proč tomu tak je, se zatím nepodařilo zjistit.
  • Syrové nebo nedovařené ústřice či jiné plody moře: nejčastější příčinou ojedinělých případů cholery ve vyspělých zemích, je konzumace kontaminovaných ústřic či jiných plodů moře, které pochází z vod nakažených baktérií Vibrio cholerae.

Komplikace

Cholera může poměrně rychle způsobit smrt pacienta. V nejzávažnějších případech může dojít k obrovským ztrátám tekutin a elektrolytů, což může způsobit dehydrataci a šok a smrt do několika hodin či dní od doby, kdy se objeví první příznaky.

Těžká dehydratace a šok jsou nejzávažnějšími komplikacemi cholery, nicméně, při tomto onemocnění se mohou vyskytnout i jiné komplikace, jako jsou například:

  • Hypoglykémie (nízký cukr v krvi): kritický nedostatek glukózy v krvi, která je hlavním zdrojem energie pro organizmus, nejčastěji vzniká u lidí, kteří mají tak závažné příznaky cholery, že nejsou schopni nic sníst ani v sobě udržet. Nejvíce jsou hypoglykémií ohroženy děti. Mezi její příznaky, mimo jiné, patří křeče, ztráta vědomí a v extrémních případech může být i smrtelná.
  • Hypokalémie (nízký draslík v krvi): pacienti s cholerou ztrácí při průjmech, kromě tekutin, také obrovské množství minerálů a stopových prvků, včetně draslíku. Velmi nízká hladina draslíku v krvi (hypokalémie) může narušit činnost srdce a funkci nervů a v extrémních případech může pacienta ohrozit na životě.
  • Selhání ledvin: ledviny jsou důležitý orgán, jehož hlavní funkcí je odstraňovat z těla odpadní látky močí. Pokud při choleře dojde k dehydrataci, ledviny nemohou správně plnit svou funkci (nemají „co“ filtrovat, kvůli nedostatku tekutin v těle), což vede jednak k zástavě močení (oligurii až anurii), selhání ledvin a také k hromadění odpadních látek a přebytečných minerálů v těle. K selhání ledvin při choleře nejčastěji dochází v rámci hypovolemického šoku.

Diagnostika

Přestože v zemích, kde se cholera často vyskytuje, jsou příznaky onemocnění jasné a prakticky si choleru nelze splést s ničím jiným, jediným způsobem jak onemocnění naprosto spolehlivě diagnostikovat je prokázání přítomnosti původce cholery (baktérií Vibrio cholerae) ve vzorku stolice.

Za tímto účelem jsou v rizikových zemích k dispozici rychlotesty na choleru, které dokážou rychle potvrdit případnou nákazu, což umožní včasné zahájení léčby, včasnou kontrolu případné epidemie a v neposlední řadě i snížení úmrtnosti na toto onemocnění.

Léčba

Cholera vyžaduje okamžitou léčbu, protože toto onemocnění může člověka zabít během několika hodin.

Mezi hlavní způsoby léčby cholery, mimo jiné, patří:

  • Rehydratace: cílem rehydratační léčby je nahradit ztráty tekutin a elektrolytů. K tomu se užívají speciální rehydratační roztoky, známé pod názvem orální rehydratační soli (ORS) nebo orální rehydratační roztoky. Tyto roztoky se prodávají v prášku a stačí je rozpustit v balené nebo převařené vodě a vypít. Bez rehydratace zhruba polovina pacientů s rozvinutou cholerou zemře. Nicméně díky vhodné rehydratační léčbě je úmrtnost na choleru dnes již méně než 1 %.
  • Intravenózní (infuzní) rehydratační terapie:u většiny pacientů s cholerou postačí doplňovat tekutiny orálními rehydratačními roztoky. Nicméně ve velmi závažných případech cholery, které jsou spojeny s těžkou dehydratací, je někdy nutné doplňovat tekutiny i nitrožilně.
  • Antibiotika: i když ve většině případů není antibiotická léčba cholery nutná, někdy mohou antibiotika zmírnit průjmy při choleře a zkrátit dobu léčby u těžce nemocných pacientů.
  • Doplňky stravy se zinkem: některé studie naznačují, že zinek pomáhá zmírnit příznaky průjmu a zkracuje dobu léčby cholery, a to zejména u dětí.

Prevence

Ve vyspělých zemích, včetně České republiky, je cholera velice vzácná a ojedinělé případy se vyskytují spíše jen u lidí, kteří navštíví rizikové země a nedbají hygienických opatření (například pijí vodu z neověřených zdrojů) a/nebo u lidí, kteří zkonzumují potraviny kontaminované cholerou.

Pokud cestujete do zemí, kde se cholera vyskytuje, dbejte na následující preventivní opatření:

  • Časté mytí rukou vodou a mýdlem: důležité je mýt si ruce po použití toalety a také před manipulací s jídlem či nápoji. Ruce si nejprve namočte vodou, poté je pečlivě namydlete mýdlem po dobu alespoň 15 sekund a následně opláchněte teplou vodou. Pokud nemáte k dispozici mýdlo ani vodu, použijte alkoholovou dezinfekci.
  • Pijte pouze nezávadnou vodu z bezpečných zdrojů: v rizikových zemích nikdy nepijte vodu z veřejných vodovodů nebo studní. Kupujte si balenou vodu a v ideálním případě si jí ještě sami vydezinfikujte vhodným, k tomu určeným dezinfekčním přípravkem a/nebo jí nechte projít varem po dobu alespoň 10 minut. Takto ošetřenou vodu používejte na pití, přípravu pokrmů i na čištění zubů a mytí rukou. Teplé nápoje nebo nápoje v plechovkách či lahvích jsou většinou bezpečné, ale pro klid duše je před napitím zvenku otřete zdraví nezávadným dezinfekčním přípravkem. Nepřidávejte si do nápojů led, pokud nebyl vyroben z převařené nebo vydezinfikované vody.
  • Nejezte nedovařené potraviny: jezte pouze dobře uvařené potraviny a nekupujte jídlo u pouličních stánků či v „rizikových“ provozech. Pokud si koupíte jídlo u stánku na ulici nebo v restauraci, ujistěte se, že je dostatečně prohřáté a dovařené.
  • Vyhněte se sushi a dalším syrovým nebo nedovařeným rybám či mořským plodům jakéhokoli druhu.
  • Jezte pouze ovoce a zeleninu, které se dají oloupat, jako jsou například banány, pomeranče nebo avokádo. Ovoci a zelenině, které nejdou oloupat, jako jsou například drobné bobuloviny nebo hroznové víno, se raději vyhněte. Stejně tak nejezte listovou zeleninou a saláty z ní, pokud si nejste jisti, že nejsou zdravotně nezávadné.
Budete mít zájem:  Příznaky Březosti U Fen?

Očkování proti choleře

Pro dospělé pacienty i děti od dvou let, kteří chtějí cestovat do rizikových zemí, je nejlepší ochranou proti choleře očkování.

V České republice je k dispozici vakcína s názvem Dukoral. Jedná se o nápoj, který se pije.

  1. Užívá se ve dvou (u dětí starších 6 let a dospělých) nebo třech (u dětí ve věku 2 až 6 let) dávkách s odstupem minimálně týden a maximálně šest týdnů.
  2. U dětí do 6 let se po šesti měsících doporučuje podávat posilovací dávku, u dětí starších šesti let a u dospělých se „přeočkování“ posilovací dávkovou provádí po dvou letech od ukončení posledního očkování.
  3. Důležité je, že hodinu před vypitím nápoje s očkovací látkou a hodinu po jeho vypití nesmí pacient nic jíst ani pít.
  4. Cena za jednu dávku očkovací látky proti choleře (přípravek Dukoral) se pohybuje kolem 1 300 Kč.
  5. Podrobnější informace o očkování se dozvíte v ordinaci cestovní medicíny, kterou najdete v každé krajské nebo fakultní nemocnici (někde jsou tyto ordinace i v okresních nemocnicích).
  6. Požádejte o kontakt svého praktického lékaře.

Co si z článku odnést?

  • Cholera je střevní infekční onemocnění způsobené baktérií Vibrio cholerae, respektive toxiny, které tato baktérie produkuje.
  • Nejčastější příčinou nákazy je požití kontaminované vody nebo potravin.
  • Onemocnění se projevuje úpornými průjmy, které mají bělavou barvu a vypadají jako voda z čerstvě vařené rýže.
  • Cholera může být i smrtelná, protože průjmy způsobí rychlou dehydrataci organizmu (ztrátu tekutin a důležitých iontů), což může způsobit hypovolemický šok a selhání životně důležitých orgánů (zejména ledvin).
  • Léčba cholery spočívá v rehydrataci (doplnění tekutin a iontů orálními rehydratačními roztoky nebo ve formě intravenózní infuze).
  • Nejlepší prevencí proti choleře je očkování (v ČR je k dispozici přípravek Dukoral za cenu asi 1 300 Kč za jednu dávku) a dodržování hygienických opatření, jako jsou například hygiena rukou a pití pouze balené nebo převařené vody. 

Cholera

Bakterie Vibrio cholerae (snímek z elektronového mikroskopu

Cholera je nebezpečné průjmové onemocnění, jehož původcem je gramnegativní bakterie Vibrio cholerae, nejčastěji kmeny Clasica I a El Tor. Podle nejčastějšího výskytu se nemoc také nazývá asijská cholera (cholera asiatica).[1]

Přenos choroby, prevence

Nemoc se přenáší alimentární cestou, nejčastěji pitnou vodou znečištěnou fekáliemi (v níž je Vibrio cholerae schopno přežívat až tři týdny) nebo potravinami (dny až 6 týdnů, doba přežití roste s klesající teplotou).

Účinnou prevenci představuje mytí rukou, převařování vody či její dezinfekce, dodržování základních hygienických pravidel při zacházení s potravinami. Další možností je očkování, to však není spolehlivé a účinkuje jen na půl roku.

Zdrojem nákazy je nemocný člověk, popřípadě člověk-přenašeč.

Průběh a příznaky choroby

Když jsou pozřeny bakterie cholery, většina z nich nepřežije setkání s kyselým prostředím žaludku. Přeživší bakterie projdou až do tenkého střeva, zde se začnou množit a produkovat toxin zvaný choleratoxin.

Ten působí na epitelové buňky Lieberkühnových krypt, které secernují do lumen střeva Cl-. Chloridový aniont je doprovázen sodným kationtem. Choleratoxin v zasažených buňkách blokuje GTPasu Gs-proteinů, čímž permanentně aktivuje adenylátcyklasu.

Podjednotka cholera toxinu aktivuje ADP ribosylační faktor, který podmiňuje aktivitu Gα podjednotky heterotrimerního G proteinu. Koncentrace cAMP se prudce zvýší. Kanály secernující Cl- tedy zůstávají otevřené.

Do lumen střeva jimi prochází ohromné množství chloridových aniontů doprovázených sodíkem a vodou. Ztráty vody mohou být až 26 litrů za den. Dochází také ke ztrátám HCO3- a K+.

Inkubační doba je několik hodin až dní. Příznaky jsou (u těžké varianty choroby) křečovité bolesti břicha a vodnatý průjem, zvracení.

V důsledku ztráty vody a iontů dojde ke snížení krevního objemu a acidóze, bez léčby může dojít až k úplnému vyčerpání draslíkových iontů, zhroucení homeostázy a ke smrti.

Nemoc se prokazuje přítomností vibrií ve stolici, nebo krevními testy na přítomnost protilátek.

Léčba a prognóza

Léčba spočívá v nahrazování ztracené vody a minerálů (u lehčích případů dostatečným pitím – nejlepší je solnoglukózní roztok vyvinutý pro tento účel, u těžkých případů s velkými ztrátami tekutin je nutné intravenózní doplnění), u těžších případů se nasazují antibiotika. Plně rozvinutá neléčená cholera je smrtelná asi v 50 % případů, ve vyspělých zemích při včasné diagnóze a dostupnosti lékařské péče umírá něco kolem 0,75 % pacientů. Úmrtnost při epidemiích v chudých zemích se v posledních 20 letech pohybuje mezi 3-15 %.

Historie

První prokazatelné epidemie cholery jsou známy z Indie (6. století př. n. l.).

Choleru studoval od roku 1627 holandský lékař Jacob Bontius v Nizozemské východní Indii (kolonie zřízené nizozemskou Východoindickou společností na území dnešní Indonésie). V roce 1642 ji přesně popsal. V té době se věřilo, že se nemoc šíří špatným (nočním) vzduchem. Rozšířila se z Indie do Číny v roce 1669, což byla invaze západního světa do této do té doby uzavřené říše.[2]

Osobní lékař královny Viktorie John Snow si v Londýně průběhu epidemie roku 1854 díky podrobné analýze nákazy všiml, že v londýnské čtvrti Soho se soustředí kolem vodní pumpy na Broad Street. Ti, kteří pili vodu z jiného zdroje, neonemocněli. Snow nechal 8.9.

1854 odstranit držadlo pumpy a žádné další případy onemocnění se již neobjevily.[2] Tehdy ještě nebyly objeveny mikroorganismy a Snow přesto pomocí víry v kauzalitu a statistické analýze prokázal, že se nemoc šířila prostřednictvím kontaminované pitné vody.

V roce 1854 izoloval bakterii Vibrio cholerae italský anatom Filippo Pacini, což bylo o 30 let dříve, než Robert Koch, který je často chybně považován za objevitele této bakterie.

Pandemie cholery

V historii se rozlišují tyto pandemie cholery:

  1. 1816–1826: v Asii.
  2. 1829–1851: v Evropě a severní Americe.
  3. 1852–1860: Rusko.
  4. 1863–1875: v Evropě.
  5. 1881–1896: v Evropě.
  6. 1899–1923: v Rusku a Osmanské říši.
  7. od 1961 (El Tor): mírná a převážně asymptomatická.
  8. od 1991 (O139 Bengal): spíše jen epidemie.
  9. od 2010: na Haiti.
  10. od 2015 v Iráku

Reference

  1. ↑ Maxdorf. Velký lékařský slovník [online]. Redakce Zdeňka Juránková. Maxdorf [cit. 2012-08-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b HRADECKÁ, Evita. Cholera: Jak probíhala pandemie nejhorší infekční choroby minulosti. Dotyk [online]. 2020-04-12 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 

Literatura

  • S. Silbernagl et al.: Atlas fyziologie člověka. Grada Publishing, Praha 2004, 3. české vydání

Související články

  • Cholera drůbeže

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu cholera ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo cholera ve Wikislovníku

Wikipedie neručí za správnost žádných informací v žádném článku. V případě potřeby vyhledejte odpovídajícího odborníka!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.Autoritní data: GND: 4147855-1Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Cholera&oldid=18687650“

Cholera: příznaky, léčba (infekční cholera) – Vitalion.cz

Cholera je infekční onemocnění projevující setěžkými, život ohrožujícími průjmy a zvracením. Název onemocnění jeodvozen z řeckého slova „kholera“, což označujeprůjem.

Popsána byla již ve starověku a v roce 1813 byl RobertemKochem objeven její původce- bakterie Vibrio cholerae. Tatobakterie se vyskytuje ve dvou biotypech- klasický biotyp nebo biotyp El tor,který je odolnější vůči nepříznivým podmínkám prostředí.

V roce 1961 biotyp El tor vyvolal pandemii cholery, kterázačala na Filipínách a rozšířila se na území Asie, Afriky i Evropy avyskytla se také v tehdejší ČSR.

V letech 1991- 1994 proběhla na světe zatím posledníepidemie cholery, která se vyskytla v Jižní Americe, a její původcem bylnově objeven biotyp baktérie zvaný O139 Bengal, velmi odolný vůčiléčbě. Na svědomí měl tehdy téměř 10 000 úmrtí.

Rizikové faktory cholery

Onemocnění typicky postihuje pouze člověka, výjimečně byl taképrokázán přenos i na zvířata. Zdrojem bývají živočichové (hlavněustřice, ryby), žijící ve vodě kontaminované výkaly nemocného člověka.Vibria jsou schopna množit se v jejich tělech, proto se člověk nakazípožitím nedostatečně tepelně upraveného rybíhomasa.

Také je možný i přímý přenos pitím kontaminované vody, ve kteréjsou vibria schopná přežít i několik let.

Onemocnění nastává po požití alespoň 1 milionu baktérií(toto množství platí pro zdravého dospělého člověka). Při menšímmnožství nemusí k němu dojít, protože bakterie jsou zlikvidovány kyseloužaludeční šťávou a do tenkého střeva, kde působí, se ani nedostanou.

Když tam ale proniknou, začnou se množit a produkovat cholerový toxin(choleragen), který se váže na receptor v buněčné membráně výstelkystřeva. Kanál se tím poškodí a důsledkem toho je extrémní sekrecetekutiny do tenkého střeva.

Samotná výstelka střevní ale zůstávánepoškozená.

Citlivost vůči onemocnění je podmíněna také jinými faktory-například užívání léků na snížení kyselosti žaludeční šťávy(antacida) může ulehčit vznik infekce, protože bakterie nejsou zničenyv žaludku. Samozřejmě, citlivější jsou také lidé trpícíporuchami imunity, nebo podvyživení.

Prevence cholery

Před vycestováním do oblastí, ve kterých se cholera vyskytuje endemicky(zejména povodí řeky Gangy, Brahmaputry a Indu), se doporučuje provéstočkování.

V současnosti se užívá kombinovaná vakcína obsahujícíjednak upravený cholerový toxin a také usmrcené bakterie, která se aplikujepožitím (per os).

Ovšem není úplně spolehlivá, pouze poněkud zvyšujeimunitu vůči onemocnění a její účinnost trvá přibližně6 měsíců.

Nejúčinnější prevencí proto zůstává dodržování tělesné hygieny,zejména důkladného mytí rukou před jídlem i po použití toalety,desinfekce vody, nebo její převaření před užitím.

V oblastech s výskytem cholery je doporučováno nejístnedostatečně tepelně upravené rybí maso, mořské plody, nepítvodu z vodovodu a nechladit si nápoje ledovými kostkami vyrobenýmiz nebalené vody.

Po vypuknutí onemocnění nastává čas na sekundárníprevenci, která spočívá v zabránění rozšíření infekce av postupné eliminaci zdroje nákazy.

Jedná se zejména o sběr výkalůnemocných a jejich dezinfekce, dezinfikovat se také musí veškerásplašková voda, než se vypustí do prostředí. Také oblast, ve které seinfekce objevila, musí být řádně označena.

Budete mít zájem:  Problem S Ledvinama Priznaky?

Pitná voda musí být vždypřed použitím přefiltrována, chlorována a převařena.

Příznaky cholery

Infekce se začne projevovat během několika hodin až 5 dnů po požitíkontaminované potravy nebo vody. Typicky vzniká náhlá bolest akřeče v břiše a objeví se průjem.

Ten bývávodnatý, stolice má charakter kalné hnědavé nebo našedlé tekutiny, vekteré plavou vločky hlenu, připomíná rýžový odvar.

Průjem bývá velmiúporný, stolice odchází spontánně, bez nutkání, a ve velmi krátkýchintervalech.

Nemocný tak může ztratit až jednu třetinu tělesné hmotnosti běhemněkolika hodin.

Po průjmech dochází obvykle ke zvracení, přičemžzvratky vypadají podobně jako stolice.

Extrémní ztráty tělesné vody a iontů vedou k rychle se rozvíjejícídehydrataci, krevní tlak prudce klesá a jevelmi těžko měřitelný. Srdce se pokouší udržet dostatečné prokrveníorganismu i se sníženým objemem krve, a tak pracuje s vyšší frekvencí,puls na tepnách je ale kvůli sníženému krevnímu tlaku slabě hmatný.

Kůže nemocného je suchá, je pokrytá lepkavým potem, a má sníženénapětí (turgor). Toto napětí se zjišťuje vytvořením řasy na kůži,která se jenom pomalu vyrovnává (přičemž u normálně hydratovanéhoorganismu se vyrovná téměř okamžitě).

Teplota těla klesá, sliznice ústní a nosní dutiny jsouvýrazně oschlé, jazyk je pokryt povlakem. Nemocný si stěžuje na žízeň akřeče ve svalech, má zapadlé oční bulvy, je letargický, nezvykle unavenýnebo spavý. Bývá u něj snížena, až naprosto zastavena, tvorba močia slz.

U kojenců (děti do 1 roku života) se dehydrataceprojevuje také snížením velké fontanely (vazivového lupínku na hlavě)pod úroveň okolí.

Léčba cholery

Onemocnění se prokazuje odebráním vzorku stolice, která se posílá dolaboratoře ke kultivaci- tedy vypěstování bakterií na speciálníkultivační půdě. Také se prokazuje přítomnost protilátek v krvinemocného, vůči bakterii samotné, nebo vůči jejímu toxinu.

U podezření na choleru (to znamená u osob trpících průjmy bezhoreček, které se navrátili z endemických oblastí), je povinnáhospitalizace na infekčním oddělení.

Terapie se zahajuje co nejdříve, jedná se hlavněo rehydrataci, tedy zavodnění pacienta, která mu můžezachránit život.

Při lehčím průběhu onemocnění stačí hodně pít, u vážnějšíchstavů (při ztrátách hmotnosti větších než 10%) je ale nutná rehydrataceinfuzemi, kde se kromě vody doplňují také ztracené ionty. Rychlárehydratace, zejména u starších osob, představuje účinnou prevenci předhrozícím infarktem myokardu.

Při těžším průběhu onemocnění se podávajíantibiotika, které zabraňují dalšímu množení bakteriív tenkém střevě (mají bakteriostatický účinek). Užívají se zejménatetracykliny, může se také použítchloramfenikol nebo kotrimoxazol.

Jak si pomoci sám

Zde platí, že nejlepší léčbou je důkladná prevence vznikuonemocnění.Při jeho rozvoji je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Kroměohrožení života samotného pacienta je to důležité také z důvoduzabránění dalšího šíření infekce v jeho okolí.

Komplikace cholery

Při neléčení cholery může dojít** během několika hodink úmrtí, příčinou bývá selhání krevního oběhu. U staršíchosob nebo osob s onemocněním srdce je také zvýšené riziko vzniku**infarktu myokardu, který může nastat v důsledku urychlenéfrekvence srdeční akce kvůli zabezpečení dostatečného krevního tlakui při velkých ztrátách tekutin.

Cholera je nebezpečná také pro těhotné ženy, zejména u ženv prvním trimestru gravidity hrozí potrat plodu. V pozdějším stadiutěhotenství může rychle probíhající dehydratace představovat stres proorganismus, a ten může vést k předčasnému porodu.

V minulosti docházelo při neléčení onemocnění k úmrtí ve vícenež 50% případů, zatímco nyní, při včasném zahájení vhodné terapie,úmrtnost klesla pod 1%.

Další názvy: infekční cholera, asiatická cholera, epidemická cholera, cholera El tor, nespecifikovaná cholera

Cholera

Cholera je infekční průjmové onemocnění dlouhodobě sužující lidstvo. Zdrojem nákazy je vždy člověk, a to buď nemocný, nebo pozitivní rekonvalescent, či nositel bez viditelných příznaků.

Na této stránce jsou odborně garantované informace o choleře – popis, zdroj nákazy, příznaky a ochrana a prevence. Můžete se také přímo objednat na očkování proti choleře v některém z očkovacích center.

Cholera je akutní infekční průjmové onemocnění dlouhodobě sužující lidstvo. Vyskytuje se už jen v některých rozvojových zemích jihovýchodní Asie, Afriky, na Středním východě, v Jižní Americe a zemích bývalého Sovětského svazu. Cholera se šíří velice rychle především v oblastech s nízkou úrovní hygienických standardů a nedostatečnou úpravou vody. (↑)

Zdroj nákazy

Zdrojem nákazy je infikovaný člověk, kterým může být i nosič bez viditelných příznaků. Původcem nákazy je bakterie Vibrio cholerae, která se přes kontaminovanou vodu či potravu dostává do trávicího traktu. Ročně na světě onemocní několik milionů osob. (↑)

Příznaky nemoci

Inkubační doba může být kratší než 1 den, obvykle je 2-5 dní. Onemocnění může proběhnout mírně nebo naopak začne náhle, většinou bez varovných horečnatých stavů a bolesti. Projevuje se velmi častými, řídkými průjmy, kdy stolice odchází samovolně z těla, beze stop krve. Krátce po začátku průjmů dochází i ke zvracení.

Během několika hodin organismus ztratí velké množství vody a minerálů (až 10 % tělesné hmotnosti). Dochází k extrémní dehydrataci s neuhasitelnou žízní, svalovými křečemi, poklesem krevního tlaku a selhání ledvin, které bez adekvátní náhrady vody a solí vedou ke smrti (při plném vědomí).

Antibiotická léčba má za následek pokles infekčnosti pacienta, pro léčbu je však klíčová rychlá rehydratace. (↑)

Ochrana a prevence

Základní prevencí je dodržování hygienických návyků. Vhodné je vyvarovat se zcela kontaminované vodě (včetně ledu v nápojích) a potravinám, mýt a dezinfikovat si ruce. Proti choleře existuje také účinné očkování ve formě dvou dávek nápoje až na dva roky. (↑)

Cena očkování a aktuálně dostupné vakcíny

Objednat očkování online

Upozornění: Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří plně do kompetence odborníků. Odbornou konzultaci Vám poskytnou lékaři v centrech Očkování a cestovní medicíny Avenier.

Otázka ze dne 28.02.2018

Dobrý den, v srpnu se chystám do Egypta. Jaká mám podstoupit očkování? Dobrý den, do Egypta se doporučuje očkování proti žloutenkám A+B, zkontrolujte platnost očkování proti tetanu. Nevím zda jedete na jedno místo k Rudému moři nebo zda jde o poznávací cestu.

V případě, že budete v Egyptě cestovat tak se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu.  Dále doporučujeme očkování proti choleře, jde o vakcínu v nápoji, která částečně chrání i proti cestovatelským průjmům. Můžete se objednat  na konzultaci, ev. na očkování na telef. lince 800 123 321 nebo na webu https://www.ockovacicentrum.cz/cz/objednavka-1  S pozdravem  

MUDr. Ilona Kochová

Otázka ze dne 05.05.2017

Dobrý den, mám v podstatě podobný dotaz jako jeden již zde uvedený, taktéž budeme cestovat na Kubu, ale v červenci 2017. Budeme projíždět ostrov, bydlet i u místních a budeme pobývat i v Havaně.

Chci se tedy zeptat, zda je v současné době nutno se očkovat proti choleře? Co vím, tak nákaza co byla zavlečena na Kubu z Haiti probíhala hlavně v letech 2012-2014 a pak jsem četla ještě o nějakém případu z roku 2015. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, epidemie cholery  probíhala na Kubě, a to v Havaně a ve východních oblastech země  zejména v letech 2012, 2013 . V současné době epidemické riziko není hlášeno.

Nebezpečná je především voda z neznámých zdrojů, kontaminovaná lidskými výkaly a nedostatečně tepelně zpracované jídlo s kterým manipuloval nakažený člověk. Nebezpečný je rovněž led, přidávaný do nápojů, neboť toxín této bakterie  přežívá i ve zmrazeném stavu.

V prevenci této nákazy je tedy důležité mytí si rukou, dodržování hygieny vody a potravin, zásad bezpečného stravování, nepřidávat led do nápojů, pít pouze originál balenou spíše sycenou nebo filtrovanou vodu, používat balenou vodu i na čištění zubů, ovoce a zeleninu je lépe jíst pouze oloupané. Vakcína je v nápoji. S pozdravem  

MUDr. Ilona Kochová 

Otázka ze dne 23.11.2016

Dobrý den, 12.1. odlétám jako průvodce s klienty do Barmy. Na stránkách MZV je informace o výskytu cholery v oblasti Bago, kterou bychom v rámci programu měli navštívit.

Chci se zeptat na případné riziko nákazy a možnosti případné profylaxe. Další dotaz se týká možného výskytu malárie. Budeme se pohybovat na této trase. Opět mě zajímá aktuální riziko nákazy a případná ochrana.

S klienty se uvidím zítra odpoledne. Předem tedy děkuji za rychlou odpověď. 

Dobrý den, epidemie cholery proběhla v letošním roce během června a července v Pyay okres Pegu divize (Bago Region). Projevy byly původně diagnostikovány jako gastroenteritida, ale ministerstvo zdravotnictví oblasti Rangún, prohlásilo, že testování vzorků vod v národní laboratoři objevilo koliformní bakterie a bakterie Vibrio cholerae v dodávkách vody do města.

Cholera se rozšířila i do Pyay, Paungde, Pauk Khaung, Pandaung, Thegon a Shwedaung. Během června a července stovky pacientů vyhledalo léčbu na klinice, z nichž asi 200 bylo hospitalizováno ve vážném stavu s diagnózou cholera.

Nyní je epidemie choleryna ústupu, ale místní orgány i nyní řeší protiepidemická opatření, z čehož je patrné, že hrozba opětovného propuknutí stále trvá a nelze ji podceňovat. Proto v této oblasti důrazně doporučujeme dodržovat zvýšenou hygienu vody a potravin a vyhýbat se pití vody z místních zdrojů. (pít pouze balenou vodu). Dále doporučuji Vašim klientům podstoupit očkování proti choleře.

Počet dávek a odstupy mezi dávkami této perorální vakcíny se liší dle věku očkovaného. Vakcína Dukoral chrání proti závažným projevům cholery, resp. poskytuje ochranu konkrétně před Vibrio cholerae séroskupiny O1 – původcem nejzávažnějšího typu onemocnění s častým úmrtím na závažnou dehydrataci. Imunizace vakcínou Dukoral nechrání úplně dokonale před jinými druhy vibrií – původci cholery.

​ Cholera u osob nad 6 let věku, se očkuje perorálně ve formě roztoku podáním 2 dávek před odjezdem a poskytuje ochranu na 2 roky.  Riziko malárie existuje v celé Barmě, včetně městských oblastí, kromě centra města  Yangon/ dříve Rangoon/ a  Mandalay. Výskyt malárie v zemi je v převážně v nižších nadmořských výškách pod 1000m.

Riziko malárie je prakticky celoroční, zesílené je v období  deštů  /březen – prosinec/. Přenašečem malárie jsou komáři, kteří se líhnou v močálech, v potocích, v oblastech rýžových polí. Malárie je parazitární nákaza, přičemž parazit Plasmodium falciparum /nejnebezpečnější forma malárie pro člověka/ je v Barmě zastoupena v převažujícím poměru /77%/.

Cestovatelům do této země se proto doporučuje jak při individuálních, či organizovaných cestách antimalarická profylaxe, a to preparát Malarone  /atovaquoin – proguanil/. V případě pobytu pouze v nízkém riziku expozice malárií /větší města a nejbližší okolí Yangon, na západě oblast Arakan/ lze zvážit pohotovostní stand – by léčbu též preparátem Malarone.

Budete mít zájem:  Benigní a maligní nádory – co to je a jaký je mezi nimi rozdíl?

V případě preventivní nebo stand by léčby malarie je vždy nutné doplnit medikamenty vhodnou expoziční profylaxí před komáry /repelenty s obsahem DEET Ultrathon 30%, Predator 50%, ochrana 8 – 12 hodin/  a jinými doplňky /např. moskytiéra/. Repelenty jsou důležitou prevencí i jiných nákaz přenášených komárem v této zemi jako je např.

horečka dengue, chikungunya a japonská encephalitida  /venkovské oblasti/. Vzhledem k tomu, že velká část Vaší trasy vede v nížinách podél řeky Iravádí, je ochrana proti nemocem přenášenými komáry nezbytná, včetně lékové antimalarické chemoprofylaxe. V případě zájmu o očkování, konzultaci antimalarické profylaxe a sestavení cestovní lékárničky před odjezdem se můžete obrátit na naše očkovací centra. 

S pozdravem

MUDr. Květa Bartošová

Otázka ze dne 23.11.2016

Dobrý den, mám následující dotaz: v březnu 2017 letím na Kubu příští týden budu očkován 2. injekcí proti žloutence A+B, takže 3. injekci budu mít až po návratu z Kuby. Je to dostatečné? A dále bych chtěl mít vakcínu proti choleře (jedu po celé Kubě s noclehy v soukromí. Doporučujete mi to, nebo něco jiného. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, před cestou na Kubu se doporučuje jako základní nadstandartní vakcinace proti žloutence A, B, břišnímu tyfu, meningokokům a dle  charakteru a délky pobytu lze zvážit také očkování proti vzteklině a choleře. Před cestou je rovněž vhodné zkontrolovat platnost očkování proti tetanu.

Po očkování dvěma dávkami vakcíny Twinrix budete již plnohodnotně chráněn  proti oběma typům žloutenek, třetí dávka se podává za 6 měsíců od první dávky pouze k posílení dlouhodobé protektivní ochrany.

Nevím, jaká bude epidemiologická situaci ve výskytu cholery v této oblasti v březnu 2017, ale vzhledem k minulosti proběhlým epidemiím a možnosti zavlečení této nákazy ze sousedního Haiti bych toto očkování velmi  doporučila. Vakcína se podává 2 dávkově ve formě perorálního roztoku.

S pozdravem  

MUDr. Květa Bartošová

Otázka ze dne 23.11.2016

Dobrý den, v březnu letíme na dovolenou do Panamy. Ubytovaní budeme v hotelu i se stravou, V plánu máme výlety do pralesa, průplav, hlavní město. Chtěla bych informaci, protože mám docela problémy se zažíváním /průjmy/ třeba Egypt, loni Kuba, ale tak 1-2dny /Ercefuryl mi pomáhá hned/ Jestli by nebylo dobré dát nějaké očkování a předejít těmto komplikacím.

Dobrý den, bakteriální střevní potíže, způsobené často koliformními bakteriemi, tzv., průjmy cestovatelů patří mezi nejčastější importované nákazy. Doporučuji v prevenci těchto obtíží používat  již pár dní před cestami probiotika  /např.

Biopron forte/ ve fomě tablet a pokračovat dále po celou dobu pobytu. Tím se pak sníží možnost uplatnění patogenních bakterií  v zemích s nízkých hygienickým standartem.

Pokud i přes užívání probiotik tyto střevní potíže vznikly, je možno je léčit dezinfekčně /živočišné uhlí, Smecta/, ale i léčebně antibakteriálně /chemoterapeutikum  preparát Ercefuryl/, který má ve většině případů velmi rychlý terapeutický efekt.

V prevenci průjmu cestovatelů se také v naší očkovací praxi velmi osvědčilo očkování vakcínou Dukoral .Jedná se o perorální roztok. S pozdravem  

MUDr. Květa Bartošová

Cholera

Cholera je infekční onemocnění zapříčiněné bakterií Vibrio cholerae, jehož inkubační doba je 12–72 hodin.[1]Dnes se cholera vyskytuje hlavně endemicky v jižní a jihovýchodní Indii, v oblastech se špatnými hygienickými návyky a v rozvojových státech.

Historie a rozšíření cholery[upravit | editovat zdroj]

Pacient s cholerou. Ruce pradleny podmíněné sníženým kožním turgorem jako typický příznak dehydratace způsobené cholerou. Vibrio cholerae v elektronovém mikroskopu.

V průběhu 19. a 20. století proběhlo celkem šest pandemií cholery. Společně s rozvojem dopravy se rozšířila z oblasti delty řeky Gangy a způsobila smrt miliónů lidí na celém světě. Infekce se přenášela fekálně-orální cestou a zdrojem byla hlavně voda kontaminovaná patogenními kmeny. Současná (sedmá) pandemie cholery, jejímž původcem je kmen El Tor, pochází z Indonesie a začala v roce 1961. Cholera se stále trvale vyskytuje v mnoha zemích celého světa, zejména však v chudých hustě obydlených oblastech. Za většinu nákaz je zodpovědný právě kmen El Tor. V roce 2011 zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) 589 854 případů v 58 zemích a z toho 7816 úmrtí. Předpokládá se ale, že skutečný počet nemocných je mnohem větší, kolem 3–5 milionů nemocných a 100–120 tisíc úmrtí ročně.

Etiologické agens[upravit | editovat zdroj]

Původcem onemocnění je gramnegativní tyčinkovitá bakterie Vibrio cholerae. Dnes je známo více než 200 druhů těchto bakterií, ale pouze druhy O1 a O139 jsou schopny vyvolat onemocnění.

Vibrio cholerae se klasifikuje podle fenotypových charakteristik do dvou biotypů – klasického a El Tor.

Onemocnění biotypem El tor probíhá častěji asymptomaticky než při onemocnění klasickým typem bakterie.

Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]

Vibrio cholerae žije v přírodě ve vazbě na některé druhy vodních řas a zooplanktonu, vyskytuje se zejména v pomalu tekoucích řekách subtropického a tropického pásma. K onemocnění dochází pozřením infikované vody nebo potravin – ústřice a jiné plody moře, ovoce a zelenina omyté v infikované vodě aj.

Zdrojem nákazy může být také člověk, který vylučuje vibria v průběhu onemocnění i několik týdnů po odeznění průjmů. Jedinec se může nakazit přímou fekálně-orální cestou, častější je však vzhledem k velké infekční dávce přenos nepřímý z kontaminované vody, ve které se bakterie pomnožily.

Na to, že se Vibrio cholerae přenáší vodou, přišel jistý John Snow z Anglie. Pozoroval návyky několika rodin, jejichž členové onemocněli cholerou. Zjistil, že užívají stejnou studnu a odstranil madlo od pumpy, čímž zabránil šíření infekce. John Snow se považuje za zakladatele epidemiologie.

V ČR se cholera vyskytuje pouze jako vzácná importovaná nákaza. Její inkubační doba je závislá na infekční dávce (12–72 hodin).

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Vibrio cholerae jsou neinvazivní bakterie, množí se v tenkém střevě, neproniká do střevní stěny. Hlavním faktorem jejich patogenity je jimi produkovaný choleratoxin (enterotoxin). Choleratoxin se skládá z podjednotky A a pěti B podjednotek.

B podjednotky tvoří kruh, který umožňuje přichycení na epitel tenkého střeva. Po navázání je celý komplex endocytován, část A podjednotky se uvolní a spouští nitrobuněčné děje – blokuje Gi-protein a tak nadměrně aktivuje adenylátcyklázu.

Výsledný nadbytek cAMP vede ke snížení resorpce sodíku a chloridů a stimulaci sekrece chloridů a vody do střevního lumen.

Průjem a v některých případech i zvracení tedy vznikají na základě ovlivnění transportních mechanismů pro ionty a vodu, střevní sliznice je bez histologických známek zánětu.

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

Cholera může probíhat zcela asymptomaticky, může však mít i středně závažný až těžký průběh. V případě středně závažné formy je obtížné ji odlišit od jiných onemocnění vyvolaných střevními patogeny.

Při těžkém průběhu onemocnění dochází k dehydrataci velice rychle (během několika hodin) – choleru takto jednoduše poznáme, protože při žádné jiné infekci nedochází k výrazné dehydrataci takto rychle. Pro choleru je typický náhlý začátek s vodnatými průjmy, které nejsou provázeny břišními křečemi ani tenesmy. Opakované zvracení bez nevolnosti někdy předchází před průjmem.

Typická je stolice a zvratky vzhledu rýžové vody s vločkami hlenu. Vzácně se vyskytuje i tzv. cholera sicca, kdy chybí vodnaté průjmy, dominuje distenze střeva a ileus.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Onemocnění cholerou musíme zvažovat u osob, které přijíždějí z endemických oblastí a trpí akutním průjmovým onemocněním bez doprovodných zánětlivých projevů – tělesná teplota i zánětlivé ukazatele jsou normální nebo málo zvýšené, stolice je bez příměsi krve nebo hnisu.

Cholera se vyskytuje v Indii, jihovýchodní Asii a subsaharské Africe (např. Kongo, Súdán).

Onemocnění se diagnostikuje kultivací stolice, je nutné informování mikrobiologické laboratoře o podezření na choleru, jinak při běžném zpracování vzorků může záchyt Vibria cholerae selhat.

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Klasický přístup[upravit | editovat zdroj]

Léčba cholery není složitá, je založena na rehydrataci a minerální terapii nemocného. Při mírné dehydrataci stačí perorální podávání tekutin, při střední a těžké dehydrataci volíme intravenózní substituci. Antibiotika se podávají podle závažnosti infekce.

Při dostatečné hydrataci nejsou nezbytná, ale zmírňují příznaky, zkracují dobu léčby a dobu vylučování mikroba stolicí a tím brání šíření infekce.

Mezi nejčastěji používaná antibiotika patří tetracyklin, cotrimoxazol, fluorochinolony, gentamicin (nesmí se podávat v těhotenství!) a doxycyklin (levný, zejména v rozvojových zemích).

Během posledních dvou desetiletí se ale na mnohá antibiotika u většiny kmenů Vibrio cholerae v endemických oblastech vyvinula rezistence. Tento fakt vedl vědce k výzkumu nových látek vhodných pro léčbu cholery. Při podezření na choleru je nezbytná izolace na infekčním oddělení.

Inhibice virulence pomocí přírodních produktů[upravit | editovat zdroj]

Výzkum prokázal, že jinou možností je využít k léčbě cholery výtažky bylin, koření, ovoce a jiných přírodních produktů. Některé přírodní látky učinně inhibují produkci choleratoxinu, jiné snižují jeho aktivitu nebo inhibují růst bakterií. K výzkumu byly vybrány látky, které jsou v endemických zemích snadno dostupné.

Methanolové extrakty z červených chilli papriček, sladkého fenyklu, bílého pepře, červeného pepře, skořice a anýzu byly testovány na čtyřech různých kmenech Vibrio cholerae El Tor. Všechny použité výtažky z koření prokázaly vysokou míru inhibice tvorby choleratoxinu.

Nejlepších výsledků bylo dosaženo s výtažky z červeného chilli, sladkého fenyklu a bílého pepře (inhibice více než 80 % produkce choleratoxinu). Vliv na bakteriální růst nebyl prokázán.

K dalšímu výzkumu bylo vybráno červené chilli, které je z daných surovin v endemických oblastech nejlépe dostupné. Cílem výzkumu bylo izolovat látku, která je zodpovědná za inhibici tvorby choleratoxinu. Zjistilo se, že touto látkou je kapsaicin (N-vanillyl-8-methyl-nonenamid).

Extrakt z chilli však prokázal vyšší míru inhibice produkce choleratoxinu než samotný kapsaicin, což poukazuje na možnost existence dalších sloučenin obsažených v chilli, které působí jako synergisté kapsaicinu.

Další výhodou výtažků z chilli, kapsaicinu nebo podobných látek je, že nemají negativní účinky na fyziologickou flóru lidského střeva.

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Prevencí onemocnění je dostatečná hygiena. Vibrio je poměrně neodolná bakterie, která je citlivá na vyschnutí, dezinfekci a var nad 60 °C.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • YAMASAKI, S, M ASAKURA a SB NEOGI, et al. Inhibition of virulence potential of Vibrio cholerae by natural compounds. Indian J Med Res. 2011, vol. 133 Feb, s. 232-9, ISSN 0971-5916 (Print), 0971-5916 (Linking). PMID: 21415500.
  • JULÁK, Jaroslav a Emil PAVLÍK. Lékařská mikrobiologie pro zubní lékařství. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2010. 443 s. ISBN 978-80-246-1792-3.

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. – vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. s. 465. ISBN 8024629321.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector