Chiropraxe pomůže, ale léčí jen následek, ne příčinu nemoci

Pokud trpíte chronickými bolestmi zad (případně čehokoliv jiného), možná Vás někdy napadlo, že by bylo dobré vyzkoušet nějakou z alternativních metod.

Injekce, prášky ani rehabilitace nepomáhají, a tak se zdá, že současná moderní medicína si s Vámi neví rady. Snad by nějaký léčitel s homeopatiky, akupunkturou a baňkováním mohl pomoci.

Může Vám však skutečně onen léčitel nabídnout nějakou zázračnou léčbu, o které se na medicíně neučí? Má snad léčitel nějaké znalosti, které jsou pro naše lékaře nedostupné?

Do kategorie alternativní medicíny spadají léčebné postupy, které nejsou testovány obvyklým způsobem, jako je tomu u moderní medicíny, anebo jsou testovány, ale nemají prokázaný účinek. Což je přeci trochu zarážející.

Zatímco moderní medicína používá postupy ověřené nejvyšším možným vědeckým poznáním (tzv. lege artis) a je zároveň praktikována odborníky po minimálně 6 letech studia, alternativní medicína si s tímto problémem hlavu příliš neláme.

Léčitel si udělá pochybný kurz, a aby se jeho služby lépe nabízely veřejnosti, tak byl původně proklamovaný účinek, který měl ovlivnit jakýsi tok energie po neviditelných drahách, moderními šarlatány zabalen do okouzlujícího kabátku typu „vyplavení škodlivin“ a „uzdravení všech nemocí“.

V následujících odstavcích se dozvíte, zdali mohou být alternativní metody nějak přínosné (nejen) pro chronické bolesti zad.

Chiropraxe pomůže, ale léčí jen následek, ne příčinu nemoci

Něco málo z historie

Jen pro zajímavost bych se nejprve trochu vrátil v čase do minulých dob, kdy údajně tradiční medicína „léčila lidi po tisíce let“. Je sice pravda, že tradiční léčitelství funguje již tisíce let, ovšem o léčení se příliš mluvit nedá. Například bolesti hlavy byly od doby kamenné až do konce 19.

století „léčeny“ trepanací neboli vyvrtáním otvoru do lebky, a to dokonce při plném vědomí. Ani tradiční čínská medicína nebyla o nic moudřejší. Existují záznamy od skotského chirurga Dugalda Christie, který působil koncem 19.

století v Číně, kde popisuje například to, že jediná „operace“, kterou byli čínští lékaři schopni provést, byla akupunktura, a to rovnou na všechny choroby. Ovšem ne akupunktura, jak ji známe dnes, ale vpichování chladných nebo rozžhavených jehel hluboko do náhodných míst, kde byly ponechány i několik dní.

Většinou byl zasažen nějaký vnitřní orgán a došlo k náhlému úmrtí, případně se umíralo postupně na následky infekce.

Má to nějaký smysl?

Alternativní medicína, jak ji známe dnes, nemá v podstatě jasně dané zákonitosti, a pokud má, jsou zcela iracionální a vědecky nepodložitelné. Léčitelé jsou v podstatě laici, kteří nevědomky nabízí něco, co ve skutečnosti nemá podložený účinek.

Buďto nemají ponětí o tom, co dělají, nebo si myslí, že ví, co dělají, anebo se v nejhorším případě jedná o podvodníky, kteří lidem vědomě lžou.

Nejlepší umění léčitelů není rozpoznat neviditelné dráhy, kterými proudí energie, ale schopnost vyvolat v pacientovi pocit, že jimi nabízené služby jsou zázračné „podpultovky“, jež jsou dostupné pouze pro vyvolené. Občas se však opravdu stane, že alternativní metody lidem pomohou.

Jak je to ale možné? Podívejme se nyní na několik vybraných příkladů metod, které jsou uvedené v následující tabulce, a vysvětleme si, jakým způsobem nám mohou pomáhat.

metoda popis a proklamovaný účinek skutečný účinek
akupunktura Ovlivnění toku životní energie čchi v meridiánech a odstranění nerovnováhy. Diagnostika se provádí dle hodnocení pulsu, jazyka a dechu a následná léčba vpichováním jehel do určitých bodů dle různých zásad. placebo
vakuoterapie Lidově známá také jako baňkování. Má údajně rozptýlit stagnaci krve a intersticiální tekutiny a obnovit tak tok čchi (jinak také okysličit bolavá místa, odplavit škodliviny apod.). Na kůži se přikládá skleněná baňka, ve které je podtlak, a tím se přisaje na kůži. Po aplikaci se na kůži vytvoří podlitiny kruhovitého tvaru. placebo
reflexologie Známá také jako akupresura, jedná se opět o údajné uvolnění energetických drah, které vedou od plosek nohou k jednotlivým orgánům, a tím by mělo dojít k jejich vyléčení. placebo
homeopatie Spočívá v tom, že léčitel (homeopat) hledá tzv. homeopatický lék pro klienta a jeho onemocnění, který je pak užíván dle předpisu. Homeopatika jsou silně zředěné látky, které mají stimulovat životní sílu. placebo
masáže Terapie, která díky působení tlaku na svaly a jiné tkáně napomáhá léčit zranění, zmírňuje bolest, zlepšuje krevní oběh a uvolňuje napětí. placebo nebo změna aferentace
rolfterapie Snaha o uvolnění fasciálních tkání, tak aby se obnovila přirozená rovnováha těla vůči gravitaci a pohyb se tak stal plynulým a energeticky nenáročným. placebo nebo změna aferentace
chiropraxe Léčebná manuální manipulace (lidově „škubání s krkem“), která má za cíl napravit subluxované obratle a léčit tak nemoci nejen pohybového aparátu, ale i vnitřních orgánů či různá infekční onemocnění. placebo nebo změna aferentace
osteopatie Předchůdce chiropraxe, jedná se rovněž o manuální techniky (ovšem o něco šetrnější), které mají za cíl napravit vzájemnou polohu obratlů, které údajně stlačují tepny kolem páteře a mají na svědomí všechny choroby. placebo nebo změna aferentace

Alternativní metody mohou od bolesti pomoci v zásadě dvojím způsobem. První možností je tzv. placebo, kdy dochází k subjektivnímu zlepšení zdravotního stavu pouze pod vlivem sugesce. Možností druhou je tzv.

změna aferentace.

Jedná se v podstatě o dočasnou úlevu tím, že jsou ovlivněny nervové receptory a posílají tak do mozku jiné informace, což dotyčný vnímá jako úlevu od bolesti či například pocitu „zatuhlých“ svalů.

Vezměme si jako příklad akupunkturu. Představa, že pícháním jehliček do kůže ovlivníme jakýsi tok energie, je tak absurdní, že tomu snad nikdo v naší ateistické republice ani neuvěří.

Šarlatáni však dali hlavy dohromady a vymysleli reklamy typu „vyléčení chorob, se kterými si moderní medicína neví rady“. Když se však někdy náhodou přihodí, že akupunktura skutečně pomůže, tak jediný možný přínos má v podobě placebo efektu.

Placebo ale není nic, co by moderní medicína neznala a nepoužívala. Akupunktura bohužel nemůže fungovat jinak než placebo, protože nemá žádnou smysluplnou teorii. Ani smyšlené dráhy či body není možné s přesností na povrchu těla nalézt.

Dokazuje to například studie,1 která porovnávala účinek „skutečné“ a „falešné“ akupunktury (tzn., že jehličky byly rozmístěny náhodně), a výsledek byl fascinující! Účinek skutečné a falešné akupunktury se nijak nelišil.

Chiropraxe pomůže, ale léčí jen následek, ne příčinu nemoci

Jako druhý příklad se podívejme na rolfterapii. Studie2 jasně uvádí, že fascie není možné nijak manuálně ovlivnit. Aby došlo byť jen k minimálnímu protažení, bylo by nutné použít extrémně bolestivé středověké metody.

Ostatně můžete si zkusit natáhnout fascii Vy sami doma v kuchyni, až budete okrajovat povrchovou blánu z hovězí či vepřové svíčkové.

Rolfterapie tedy nijak neovlivní fascie, ale může dočasně zvětšit či zmírnit svalové napětí a tím například krátkodobě ulevit od pocitu „zatuhlých“ svalů, nebo je také ještě více podráždit.

Nejistý přínos, velká rizika

Asi si říkáte: „Za zkoušku přece nic nedám, třeba mi to pomůže!“ Bohužel, není to pouze o tom, že vyzkoušíte některou z metod alternativní medicíny, a to bez jakýchkoliv následků. Začněme třeba jenom sdělením.

Pokud léčitel „diagnostikuje“ pacientovi, že ho bolí kyčel, protože v ní má zapouzdřeného parazita, že ho bolí záda, protože má vysunutý obratel, anebo že ho bolí hlava, protože je plný toxinů, jak to asi dotyčný zpracuje? Jak byste se cítili Vy, kdyby Vám někdo sdělil, že za Vaše bolesti může nějaký parazit? Možná se plácáte po čele, ale jsou lidé, kteří tomu plně uvěří a naplní je úzkost, která dokáže původní problém pořádně nafouknout.

U akupunktury či vakuoterapie je riziko (a stává se to) bakteriální infekce a věřte mi, že to poslední, co pacient s bolestmi potřebuje, je sepse. Příliš bolestivá masáž či rolfterapie může vyvolat zvýšenou citlivost dané oblasti a obtíže tak ještě zvýraznit.

Chiropraktické škubání s krční páteří může vyvolat migrény, chronické bolesti hlavy, či dokonce přivodit úmrtí. V neposlední řadě nezapomínejme na možný nocebo efekt.

Pokud pacient vyhledá ze zoufalství léčitele, jehož aplikovaná terapie nebude nijak účinkovat, prohlubuje se opět úzkost a vtíravé myšlenky typu „tak teď už mi opravdu nic nepomůže“.

Závěrem je také třeba zdůraznit to, že spoléháním se na alternativní metody, které jsou většinou pasivní (není vyžadována aktivní spoluúčast pacienta na léčbě), ignorujete ten nejpřínosnější způsob léčby, tedy aktivní přístup.

Jóga nebo tai-či?

Od pasivních procedur alternativní medicíny se pojďme přesunout k těm aktivním. Jedná se o cvičení propojená s východní filozofií. Účinek těchto metod cvičení je již mnohem větší než předchozí zmíněné procedury. Ne kvůli ovlivnění meridiánů nebo čchi (i když jistá spiritualita má také svůj léčebný účinek), ale zejména díky benefitům, které s sebou přináší pohybová aktivita obecně.

Chiropraxe pomůže, ale léčí jen následek, ne příčinu nemoci

Nejprve se podívejme na jógu. Není zde prostor rozebírat každý její styl, proto jen velmi zobecněně. Jóga je bezpochyby pro spoustu lidí přínosná – člověk se protáhne, zapotí, rozdýchá a odreaguje. Kombinace cvičení spolu s příjemnou atmosférou navíc násobí přínos pohybové aktivity pro celkové zdraví jak na psychické, tak i fyzické úrovni.

Je však důležité rozlišovat obecné účinky a ty cílené. Proto není dobré navštěvovat místního jogína až při bolestech zad (svalů, kloubů apod.). Problém totiž spočívá v tom, že jogín není odborník a jóga není cílené terapeutické cvičení. Jóga je v moderní společnosti doménou zejména žen středního věku.

Ty jsou většinou dost flexibilní a v józe tak vynikají, podobně jako mladé dívky v gymnastice. Bohužel, zvětšování pasivního rozsahu pohybu v kloubech bez rozvoje adekvátní svalové stability nadělá více škody než užitku a výsledek může být i výrazné zhoršení obtíží.

Některé polohy „ásany“ navíc staví klouby do velmi nevhodných poloh, které mohou být v kombinaci spolu s celkově zvýšenou hybností (tzv. generalizovanou hypermobilitou) nebezpečné jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska.

Berte tedy v úvahu tato rizika a hodiny jógy dál klidně navštěvujte, ale pouze jako sportovně-společenskou událost.

Nyní se podívejme na tai-či. Přestože to zní zaujatě, tak musím přiznat, že tai-či z mého pohledu nemá oproti józe žádné nevýhody. Jedná se o klidné cvičení, při kterém je kladen důraz na dýchání a zároveň pohyb všech končetin.

Jedná se tedy o jakousi formu meditace pohybem, díky které se naučíte lépe pracovat s Vaším tělem, dýcháním i myslí. Klouby se přitom hýbou přirozeně a v přívětivém rozsahu, který stimuluje (nedráždí) nervové receptory v kloubech.

Jinými slovy, tai-či je vhodné pro každého a nepřináší v podstatě žádná rizika.

Chiropraxe pomůže, ale léčí jen následek, ne příčinu nemoci

Co skutečně pomáhá?

A konečně se dostáváme k tomu, co je pro léčbu (nejen) bolestí pohybového aparátu skutečně přínosné a zároveň nejvíce vědecky podložené. Ten zázračný lék, který má každý k dispozici, způsobí:

  • zlepšení oběhové soustavy – snížení krevního tlaku, zlepšení poměru cholesterolu, zdravější srdce a celkové snížení srdeční úmrtnosti o 31 %
  • zlepšení psychického zdraví – pozitivní účinky na depresi srovnatelné s medikací
  • zlepšení příznaků artrózy – bolesti mírnější až o 83 %, zlepšení funkce a stability kloubů
  • zlepšení metabolismu – zmírnění kolísání hladiny cukru a případná redukce hmotnosti
  • zlepšení chronických bolestí – zmírnění bolestí až o 52 % a pozitivní vliv i na celkové vyčerpání
  • zlepšení kognitivních funkcí – zpomaluje stárnutí mozku a zvyšuje jeho výkonnost

Toto a mnoho dalších výhod s sebou přináší aktivní cvičení a pohyb.3 Mnohé jsem asi zklamal, že něco tak obyčejného, na co neexistuje reklama, funguje tak skvěle a zároveň pro všechny generace.

Pokud jste zdraví, pravidelná pohybová aktivita v podobě každodenní dynamické chůze, dechového či relaxačního cvičení a silově-kondičního tréninku je výbornou prevencí.

Budete mít zájem:  Na artrózu na rukách kloubní výživa moc neplatí

Každému přeci přijde normální si minimálně dvakrát denně provést ústní hygienu pro zdraví chrupu, tak proč by to tedy s „pohybovou hygienou“ pro zdraví zad, svalů a kloubů mělo být jinak?

No a v případě, že Vás trápí nějaké bolesti se zády nebo klouby, nechte si poradit od odborníka (tedy fyzioterapeuta!) cílené cvičení právě na Váš problém. Pokud Vám zadané cvičení nevyhovuje, dotyčný možná zvolil nevhodně – zkuste jiného odborníka.

Stejně jako lékaři existují i kvalitní a „méně kvalitní“ fyzioterapeuti. Nikdy se však s bolestmi pohybového aparátu (ani jinými nemocemi) neobracejte na maséra, léčitele či jogína. Zkrátka kdyby alternativní metody neexistovaly, nikomu by nic nechybělo.

Zato pokud člověk celé dny prosedí, chybí mu zatraceně hodně pohybu k tomu, aby byl zdravý.

Bolest zad

Chiropraxe pomůže, ale léčí jen následek, ne příčinu nemoci

„Nejúspěšnější cestou k zabránění vzniku bolesti zad je být aktivní“, radí Helga Freyer, rehabilitační sestra z Wittelsbergu. „Více se pohybovat v běžném všedním dni není tak těžké. Musí se to jen udělat.“  Jako strategii doporučuje fyzioterapeutka prověřit celodenní maraton v sezení, abychom zjistili, kdy se vyhýbáme pohybu z důvodu pohodlnosti.

Ten, kdo nebyl dlouho aktivní, musí se sportovními aktivitami zajisté začít rozumně. U mnoha lidí zaniklo v průběhu let vnímání tělesných pocitů a často se řídí špatnými pohybovými vzory“. Z tohoto důvodu musí být pohybový a svalový trénink zpočátku veden odborně vyškolenými lidmi. Vaše záda vám za to budou děkovat.

  • Dbejte při sedavých činnostech na to, aby vaše židle, na které sedíte, měla správnou výšku. Nohy mají být pevně na podlaze a kotníky stát v pravém úhlu.
  • Přímé držení těla při sezení, chůzi a stání snižuje tlakové zatížení páteře.
  • Také ve spánku se musí o páteř dobře pečovat. Pevná podložka s poddajnou matrací pomáhá předejít bolestem zad.
  • U zvedání těžkých břemen jít do kolen a z kolen zvedat nahoru. Nezvedat tak, že při tom ohýbáte záda!
  • Pravidelné cvičení zad trénuje vaše svalstvo a odlehčuje páteři.  Navíc sport pomáhá odstranit napětí a stres.
  • Pomocí koupelí a mastí, které působí tak, že prohřívají, upravují krevní oběh a tiší bolest, můžete zase rychle uvolnit napjaté zádové svalstvo. Krátkodobě mohou být také nasazeny prostředky tlumící lehké bolesti a záněty. Tyto prostředky pomáhají zejména uvolnit křeče a napětí svalů.

Člověk není stvořen k sezení

To, co kdysi bylo privilegiem králů a knížat, to se vyvinulo v nemoc lidu dnešních dnů: sezení. Člověk není stvořen k sezení. Podle své vývojové historie je vlastně čtyřnožec.

Jediný, kdo se časem vývoje narovnal a svou páteř drží spíše špatně než správně v rovnováze. Tím to nekončí. Čím méně se člověk pohybuje, tím slabší je svalstvo trupu, které záda drží.

Místo toho se při sezení napíná svalstvo permanentně chybným způsobem.

„Nejhloupějším vynálezem naší západní kultury je židle“, říká Dr. Günter Vogel, antropolog a odborník na chování při sezení.

Přesto má každý západoevropan, z hlediska statistiky, k dispozici ne méně než 50 příležitosti k sezení – včetně parkové lavičky, židlí na úřadě, v kostele, divadle a vězení. A tyto jsou využívány pilně.

Průměrně 14 hodin denně stráví člověk sezením. Sezení se mezi tím stalo dle názoru lékařů kolektivním trestem civilizovaného lidstva.

Následky? Až 80% z nás bude někdy trpět bolestmi zad.

To všechno by nemuselo být, kdyby se lidé více pohybovali a naučili se správně sedět. Neboť sezení je podle nejnovějších poznatků věda sama o sobě. “Již od dětského věku se mnohé dělá špatně“, vysvětluje prof. Eduard Schmitt, primář ortopedie univerzitní kliniky Homburg/Saar.

„Jen malé procento školáků sedí správně a na vhodném školním nábytku.“ Také vývoj dětské páteře se často narušuje nedostatečným množstvím pohybu a přílišným sezením. „Místo aby si ve volném čase hrály a řádily, sedí často kromě vyučování ještě 4 až 5 hodin u počítače nebo u televize“, říká prof. Schmitt.

„To je osudové pro pohybový aparát.“

Pohybem proti bolestem zad

Ale pomoc existuje.  U dětí to znamená zásadu: Děti musí dovádět, houpat se na židli a moci se uvolnit a uskutečnit jejich touhu po pohybu. Dospělí v sedavých zaměstnáních si mají, dle názoru lékařů, zvyknout na „dynamické“ nebo „pohybové sezení“.

To znamená stálou změnu mezi prací v sedě, ve stoje a dokonce i při chůzi. Hlavní věc: Nezůstávat sedět dlouhé hodiny ve stejné pozici. Meziobratlová ploténka, tedy náš tlumič nárazů mezi obratli páteře, se může stát rosolovitou vycpávkou.

Také svaly podpůrného a přidržovacího aparátu, které se při pohybu používají, se uvolňují a vyživují prostřednictvím pohyblivého sezení.

Důležité je také ještě mimo to vyvíjet sportovní aktivity ve volném čase, které by měly obsahovat vytrvalostní sporty, jako jsou chůze, jogging, tenis nebo plavání, stejně jako posilování ve fitness studiu, aerobik nebo gymnastika.

Lidé, kteří trpí bolestmi zad, mohou něco pro svá záda udělat a tím výrazně zlepšit kvalitu svého života.

Málokdo si uvědomuje, že většina všech bolestí zad jsou neškodné a po několika dnech sama ustoupí. S pomocí nebo bez pomoci lékaře. Krátkodobě se vyskytující bolesti můžeme často velmi rychle utlumit vlastní iniciativou. Pro zklidnění náhlé akutní bolesti je obvykle nejúčinnější klid a vhodná poloha na lůžku spojená s aplikací suchého tepla.

Jako podpůrný prostředek se místně aplikují speciální gely či masti, které prokrvují tkáň popř. obsahují i utišující složky (Diclofenac emulgel Galmed, Voltaren Emulgel). Lze použít látky, které podporují prokrvení a uvolňují bolestivé křeče svalů“, říká lékárník Dr. Peter Stein z Kolína.

Rostlinné účinné látky jako Capsaicin nebo výtažky z vrbové kůry zmenšují potíže a lékárníci je doporučují (náplasti Capsicolle, masážní hřejivé krémy a gely). Masáže a koupele nabízejí příjemné a blahodárně působící vnitřní a tělesné uvolnění.

Podporují prokrvení svalstva a uvolňují tím stávající napětí.

Nezlepšují-li se bolesti zad po několika dnech, cítíte-li se dokonce hůře nebo se přidá teplota, neotálejte s návštěvou lékaře.

„Kdo dlouho čeká a ignoruje varovné signály, riskuje poškození zdraví“, dává na zváženou Dr. Jan-Peter Jansen z Centra bolesti v Berlíně. Varovnými signály jsou např.

příznaky ochrnutí na močovém měchýři, konečníku nebo nohách. Pak musí dle názoru mnoha ortopedů nastoupit operace.

Operace nebo rehabilitační cvičení proti bolestem zad

„Díky vývoji minimálně invazivní techniky není již v dnešní době operace příliš nebezpečný zásah. Přesto operace zůstává operací a její nutnost má být dobře zvážena“, říká Dr. Mathias Psczolla, odborný ředitel klinik Loreley v St. Goaru. I přes „techniku klíčové dírky“ vznikají v místě operace jizvy.

Ty mohou být okolní tkání zalepeny a způsobovat tlak nebo tah na nervy. To může konečně vést i k obnovení bolestí. Z toho důvodu musí být vždy nejprve využity všechny možnosti konzervativní terapie, požaduje ortoped. V popředí při tom stojí léčebný tělocvik. Fyzioterapie se pokouší zlepšit pohyblivost, zpevnit svalstvo těla a stabilizovat páteř.

Použití konkrétních technik se řídí danými symptomy a přesnou diagnózou.

Skončením bolestí ztrácí, až do příštích problémů, pro většinu lidí smysl dále o záda pečovat. Pomocí cíleného, pravidelně prováděného cvičení byste však mohli mnoho udělat a minimálně podstatně prodloužit dobu do nástupu příštích bolestí zad.

Předpokladem pro aktivní pohybovou terapii či spíše denní aktivity je efektivní ošetření bolesti. „Kdo má bolesti zad, nepohybuje se rád“, tvrdí Dr. Dietmar Krause z DGK. Mnoho lidí s akutními bolestmi má strach z každého pohybu a zkouší se vyvarovat bolestí tělesnou strnulostí. Tímto chováním ale právě začíná začarovaný kruh:

  • Strach z pohybu může vést k nesprávným polohám.
  • Svalstvo je oslabeno a funkčnost pohybového aparátu se zmenšuje. Následují další bolesti.
  • Zatížení postižených se zvyšuje.

Důležité proto je, prostřednictvím ošetření bolesti včas mírnit potíže. Kdo je bez bolesti, nemusí mít strach z pohybu. Cíleným pohybovým programem může posílit svalstvo zad a stabilizovat páteř.

Dlouhodobé užívání léků proti bolesti, ale není možné doporučit. Léčba bolesti neřeší podstatu onemocnění a každé užívání léků je spojeno s možným výskytem nežádoucích účinků. Ošetření má redukovat potíže na akceptovatelnou míru.

Proto se musí nasazení léků řídit podle intenzity bolesti, tvrdí Krause.

Dobrým základem pro to jsou doporučení světové zdravotnické organizace (WHO). Podle nich mají být lehké potíže ošetřovány nesteroidními antirevmatiky (účinná látka diclofenac nebo ibuprofen), které jsou dostány i jako volně prodejné preparáty v lékárně (např. Ibuprofen Galmed 400mg, Diclofenac AL 25mg).

V případě, že vyhledáte lékařské ošetření, může být léčba různá. Někdy lékař aplikuje tzv. obstřik (injekci v blízkosti postiženého místa) nebo předepíše léky, které uvolňují svaly. Z léků proti bolesti Vám může lékař předepsat již zmiňovaný diclofenac a ibuprofen (ve vyšší dávce) a třeba i opiáty, podle intenzity bolesti a důvodu onemocnění.

Po zlepšení stavu je vhodná rehabilitace, kde dojde k dokončení ozdravného procesu. Může jít o masáže, nahřívání (parafínem, bahnem či umělým sluncem), cvičení, koupání ve speciálních vanách nebo bazéncích, elektro či magneto léčbu.

Uvolněním proti bolestem zad

Při chronických bolestech zad se doporučuje cílené a pravidelné cvičení (např. jóga, strečink). Naučit se techniku uvolnění pomáhá postiženému poznat včas vnitřní napětí a pomocí cíleného cvičení stav řešit. S pomocí stres-management-tréninku se mohou postižení naučit, se svým stresem žít tak, aby tělesné i duševní následky mohli udržet na minimu.

Související články a odkazy:

  • Moje lékárna pečuje o seniory
  • Informační leták pro seniory o problematice zdravého životního stylu (PDF soubor, 94 kB)
  • Informační leták o nebezpečí pádů ve stáří a bezpečí domova seniora (PDF soubor, 87 kB)

Svalové kontraktury

      Bolesti svalů, vyvolané přepětím svalů, jsou velice častým problémem na celém světě. V popředí stojí přepětí svalů v zádech a týlu, které mohou být příčinou chronické bolesti zad nebo hlavy. Bolesti hlavy ze svalového přepětí patří k nejčastějším formám bolestí hlavy.

      Možnými příčinami kontraktury svalů jsou chybné držení těla, dlouhé sezení, špatný způsob sezení, nevhodný náklon hlavy při sezení, sezení v předklonu (čímž je silně namáhána oblast krku a týlu), dlouhé cestování v autě, vlaku nebo v letadle, příliš měkká matrace v posteli a stres. Průvan, stres a nachlazení jsou nejčastějšími příčinami bolestí týlu. Ovšem myslete i na to, že bolesti zad mohou být i varovným signálem vyvolaným depresí, dlouhodobým přetížením, frustrací, obavami, problémy v zaměstnání nebo v rodině, se kterými se člověk hned tak nevypořádá. Co se děje ve svalech?       V důsledku špatného zatížení nebo dokonce přetížení jsou svaly špatně prokrvovány a špatně zásobovány kyslíkem a výživnými látkami. Začnou tuhnout a bolet. Vývoj nemoci je často nenápadný a může trvat i několik let. Zvýšené svalové napětí neustále zatěžuje celý pohybový aparát (kosti, šlachy, vazy), takže se tam vlastně pozdější problémy naprogramují.

      Začarovaný kruh počne bolestmi. Ty vedou k tomu, že je svalová soustava více a více přepínána, čímž dojde k dalšímu zvýšení bolesti. Nápadně mnoho lidí, kteří mají bolesti zad, má i málo vyvinuté svaly, pro které námaha spojená s držením těla znamená přetížení. V rubrice „člověk“ naleznete přesné informace k tématu svalstvo.

      V popředí stojí bolest a omezená možnost pohybu. Tlak na určité skupiny svalů nebo na některé svalové body je bolestivý. Dalším příznakem jsou vyzařující bolesti při tlaku na spouštěcí body. Příznakem přepětí zádových  svalů je „ztuhlý krk“, stav, při kterém je silně omezena možnost otáčet hlavu do stran.

Ke vzniku bolestí hlavy z přepětí svalů zbývá již jen malý krůček. Na rozdíl od migrény bolest sílí při zvýšené pohybové aktivitě. Chybí nevolnost, ovšem může být přítomna přecitlivělost na světlo nebo přecitlivělost na pachy.

Odlišení od migrény je velice důležitým prvkem léčby, protože bolesti hlavy z důvodů svalového přepětí se léčí úplně jinak než  bolesti hlavy při migréně.       Trvalý stres, vnitřní neklid, přepracování, frustrace nebo strach mohou být dalšími příčinami bolestí v obličeji.

Budete mít zájem:  Co vše může způsobovat chronickou bolest a jak se léčí?

Mnoho lidí při takových stavech zcela nevědomě napíná žvýkací svaly. Známkou jejich přepětí je pak křupání v čelistních kloubech nebo omezená schopnost pohybovat dolní čelistí.

      Následkem přepětí svalů jsou problémy s klouby, s ploténkami, šlachami a vazy, neboť ztuhlé svaly udržují celé tělo ve špatné poloze. Klouby a páteř jsou nadměrně zatěžovány, šlachy a vazy se nadměrně natahují nebo naopak zkracují. Přepěté a tvrdé svaly v zádech tlačí na krevní cévy.

      Následkem toho se do mozku dostává méně krve a kyslíku, což se projeví v poruchách krevního oběhu, nevolnosti a pocitu neklidu.       Trvají-li  bolesti příliš dlouho, mohou se stát samostatatným chronickým onemocněním.

  U 17% všech lidí nově odcházejících do důchodu jsou důvodem chronické bolesti  zad!

      Následkem silných bolestí bývá také  pasivita, deprese a snížení sociální aktivity: tyto vlivy pak bolesti dále zhoršují.

      Je-li svalové přepětí příčinou bolestí zad, dají se ve svalech najít na tlak citlivé ztvrdlé body (spuštěcí body). Tlak na některý z nich vyvolá vystřelující bolest a případně svalové záškuby. Bolest je obvykle omezena na určitou oblast, vymezenou průběhem nervu, který je drážděn.

      Není-li možné bolesti jednoznačně vysvětlit přepětím svalů, vyšetří lékař pohyblivost  páteře, protože výchozí příčinou bolestí mohou být změny obratlů, kloubů a vazů páteře.

Stejně jako svalové přepětí může škodit páteři a kloubům tím, že si vynucuje po delší dobu špatné držení těla, mohou být naopak změny páteře nebo kloubů příčinou svalového přepětí a bolestí svalů. Typickým příkladem je skolióza.       Diagnózu pomohou stanovit i výsledky dalších vyšetření.

Laboratorní vyšetření krve ukáže, zda neprobíhá zánětlivé onemocnění. Scintigrafie kostí pomůže vyloučit nebo potvrdit podezření na nádor nebo nádorové metastázy, změření denzity kostního minerálu ukáže na probíhající osteoporózu atd.

      Při podezření na bolest hlavy ze svalového přepětí je velice důležité, aby od vás lékař dostal co nejvíce informací. Popiště vlastní pozorování bolestí: Kdy se bolest vyskytuje, ve kterých situacích, jak dlouho bolest trvá, zda ji provázejí další potíže jako je nevolnost nebo  závrať, v jaké síle a jaký typ bolesti se vyskytuje (trvalá, kolísající,..), zda máte poruchy spánku.

      Při dlouhotrvajících potížích může být užitečné začít vést deník, do kterého si přesně zapisujete dobu výskytu bolestí, typ bolesti, v jaké situaci se bolest objevila a další příznaky.

      I přes přítomnost bolestí byste se měli snažit nepřestat se pohybovat. Jsou-li bolesti tak silné, že vás při pohybu podstatně omezují, je vhodné vzít některý z léků na tišení bolesti.

      Při bolestech hlavy způsobených kontrakturami svalů by měly být jen ve výjimečných případech užívány léky, které svalové napětí uvolňují (myorelaxancia). Ty sice křečové napětí svalů odstraní a sníží tím i bolest, ale při jejich delším užívání může dojít k psychické závislosti a k vedlejším účinkům jako je závrať nebo únava.

Kromě toho nejsou všechny bolesti hlavy způsobeny pouze svalovým přepětím. Většinou dobře snášenými léky jsou paracetamol a kyselina acetylsalicylová (aspirin). Dobrým rostlinným prostředkem proti bolestem je olej z máty peprné, který je aplikován na pokožku. Při bolestech hlavy je nanesen a rozetřen v oblasti spánků, čela a týlu.

Již po 15 až 30 minutách je patrné zmírnění bolesti. Tento druh léčby je dobrou alternativou k lékům, kromě toho šetří žaludek a játra.       Dalším přírodním prostředkem k léčbě bolesti je čaj z vrbové kůry. Tento výtažek z vrby obsahuje látky, které jsou v těle přeměněny na bolest tišící kyselinu acetylsalicylovou.

Protože nejprve musí proběhnout proces této přeměny, účinek se dostaví později. Proto se hodí vrbová kůra k léčbě lehce až středně chronických bolestí, méně k léčbě akutních bolestivých stavů. Výhodou je, že nedochází k snížení srážlivosti krve jako při užívání syntetické kyseliny acetylsalicylové v podobě tablet.

(Je ovšem třeba poznamenat, že odporně hořká chuť vrbového extraktu byla před více než sto lety hlavním podnětem k tomu,  aby byla účinná látka, kyselina acetylsalicylová, připravena v čisté formě.).

      Také čertův dráp (Hapargohytum procumbens) byl již dávno v minulosti používán některými národy k léčbě bolesti svalů. Používána je část z kořenů, která se dá dokonce koupit jako již připravený prostředek. Rostlina pochází z Jižní Ameriky.

Obsažené látky působí slabě tišícím způsobem. Protože je velmi dobře snášen, hodí se tento prostředek i k léčbě dlouhodobých bolestí zad a bolestí hlavy.

Přípravek ale není vhodný pro pacienty, kteří trpí žlučovými kaménky, a pacienti s žaludečními nebo dvanácterníkovými vředy ho nesmí užívat vůbec.

Léčba bez použití léků:       Léčba bez použití léků stojí při bolestech z přepětí svalů v popředí.  

Léčba teplem:       Teplo je u svalových kontraktur na prvním místě. Zvyšuje prokrvování a uvolňuje svaly. Vazivo se stává elastičtější a kloubní maz tekutější.

Jako zdroj tepla se dají použít zábaly, teplé koupele (s přísadami, které uvolňují svaly, například jalovec), sauna, infračervené světlo, náplasti nebo masti obsahující látky, které zvyšují prokrvování (k dostání v lékárně).  

Chiropraktická opatření:       Vykazují dobré výsledky, jsou-li přítomny nějaké blokády páteře nebo chybné držení zad, které jsou příčinou svalového přepětí. Chiropraktické zásahy ovšem musí být – zvláště v oblasti krku a krční páteře – prováděny velice pečlivě řádně vyškoleným chiropraktikem.  

Masáže:       Masáže uvolňují svalové kontraktury a zvyšují elastičnost vazů. Existuje mnoho různých technik masírování. Masáže se nehodí při  poruchách krevní srážlivosti nebo při čerstvém zranění.  

„Stretch and spray“:       Tato metoda se u svalových kontraktur hodí velice dobře. Chladivý sprej je nastříkán na bolestivé partie. Tím se sval stane necitlivým a může být natažen. Nakonec následuje znovuohřátí svalu, aby mohl být dobře uvolněn.  

Injekce lokálních anestetik:       Při bolestech zad ze svalového přepětí je často do spuštěcího bodu aplikována injekce s lokálním anestetikem.

Tato léčba musí být mnohdy provedena vícekrát, dokud není „začarovaný kruh“ bolest – kontraktura – bolest přerušen. Možným vedlejším účinkem může být alergická reakce.

Tato metoda nesmí být používána při akutních zánětech a u pacientů s těžkým srdečním onemocněním.  

Ultrazvuk:       Ultrazvukové vlny proniknou zhruba do hloubky 8 cm pod kůži. Jimi vyvolané vibrace podporují prokrvování a uvolňují i hlubší části svalů. Předpokládá se, že ultrazvuk ovlivňuje také vodivost nervů, které přenášejí signály bolesti.  

TENS (Transkutánní elektrická nervová stimulace):       Při této metodě jsou elektricky stimulována nervová zakončení buď ve spouštěcích nebo v akupunkturních bodech. Tím dojde k zmírnění bolesti. Tato metoda působí na podobném principu jako lokální anestezie.  

Cvičení:      Cvičení spojuje cviky na uvolnění svalů s cviky k jejich posílení.  

Autogenní trénink:      Pomocí pravidelného autogenního tréninku se můžete naučit vědomému uvolňování svalů.

      Trpím bolestmi hlavy. Mohou mít  přímý vztah ke svalovému napětí?       Svalové napětí může být důvodem, ale ne jediným.

I když přesné mechanismy vzniku bolesti zatím nejsou vysvětleny, ví se, že v mozku je zvláštní  „filtr bolesti“, ve kterém hraje roli mimo jiné i přenašeč nervových signálů serototnin.

Při dlouhodobých bolestech, při bolestivých podnětech z dlouhodobě přepínaných svalů nebo při stresu, nedostatku spánku nebo nadměrné konzumaci alkoholu jsou látky regulující bolest spotřebovány a mozek si začne bolest plně uvědomovat.

U některých lidí se může vyskytovat nedostatek těchto látek dokonce trvale. To vysvětluje, proč někteří lidé začnou mít bolest hlavy již při nepatrných podnětech. Ten, kdo má k sklony k těmto problémům, by měl obzvláště dávat pozor na to, aby si zbytečně nepřepínal svaly například špatným způsobem sezení.

      Jak se odlišuje bolest , která je zapříčiněná svalovou kontrakturou, od fibromyalgie?       V obou případech svaly bolí, tlak na svaly bolí, teplo a lehký tělesný pohyb  bolest zmenšuje. Pacienti si také v obou případech stěžují na únavu a špatný spánek. Zatlačení prstem na sval ale většinou hned napoví, o jaký typ bolesti se jedná.

Jsou-li příčinou svalové kontraktury, nalezne často lékař ve svalech ztvrdlé „spouštěcí body“. Tlak vyvolává vystřelující bolest, v mnoha případech i místní záškuby svalů. Vystřelující  bolest je často omezena pouze na určitou oblast. Také u fibromyalgie se vyskytují na bolest citlivější body. V tomto případě se jmenují „tender points“ (bolestivé body).

Ty jsou sice také citlivé na bolest, ale při tlaku na ně bolest nevystřeluje do okolí. Injekce anestetika do spouštěcích bodů („trigger points“) vede k zmenšení bolesti, naopak do bolestivých bodů nemá žádný význam.

      Rozdílný je i počátek bolesti: bolesti vyvolané  svalovou kontrakturou začínají akutně, ztuhlost a bolest při fibromyalgii naopak začíná pozvolně, pacient je dlouho bez potíží.

      V průběhu fibromyalgie se pak projevují ještě vegetativní symptomy, například suchá ústa, silné pocení nebo třesení rukou.

16 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

1Ludmila Hrubá15. 4. 2013 12:27:22

Dobrý den, prosím o radu,co pomůže od bolesti svalů hýždí, stehen, lýtek jak by se zkracovaly nebo táhly dolů až do křeči, více v pravé noze, kyčel i koleno, nemohu chodit.Ani tabl. někdy nezaberou, obv.dr. řekla , nic jiného není, mám střídat Zaldiar Por, Dorsiflex 200, Meloxicam Mylan 15, Novalgin. Bolesti jsem měla od 7/2011 do 10/2012 , kdy byla provedena dekomprese L2/3 , L3/4. V r. 1998 op. beder.pát. L4/5 .Opravdu není jiná možnost od bolesti pomoct ? Děkuji za odpověď Hrubá 6 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

2Sosna Marek8. 7. 2013 17:02:46

Dobrý den , slyšel jsem od par lídí něco o jakém si uvolňovači svalů a šlach. Pokud něco takového je , nemohli by jste mi doporučit nějaký užívaný veřejností? předem děkuji za odpověď , s pozdravem Sosna Marek 0 Líbí se mi Odpovědět Nahlásit

3monda6. 2. 2014 18:47:54

Dobrý večer , mám problémy s dolnými končatinami, Bolia ma obe nohy , napínajú mi svaly alebo niečo vo svaloch . Ked sa postavím , tak vždy mi napnú obe nohy -svaly ,,bolí ma to. Ráno ked vstanem mám veľmi slabé obe nohy , musím s nimi trochu pocvičiť ,ale len trochu ,alebo akonáhle by som viac s nimi hýbala , tak ma moc rozbolia. Ked sedím na stoličke a nohy si vyložím iba na stolček do rovnej polohy , tak mi v nich niečo tak napne , že ma začnú bolieť , mám pocit akoby som mala skrátené svaly. neviem čo už mám s tým robiť. Mám aj mravenčenie v nohách viac v ľavej skôr na chodidle to cítim, a mám nepokoj stále musím pohybovať nohami.Ide mi to až do žalúdka tá nervozita. Niekedy mám pocit ako keby ma po podlahe vozilo, tak to cítim , ten nepokoj. Veľmi zlú rovnováhu mám. Na ľavej strane zátylku mi zalieva teplo , ktoré mi ide až do ľavého ucha, ktoré mi zostane celé červené . Stále si myslím že mám v tom zátylku chybu , a to m i spôsobuje aj tú zlú rovnováhu pri chôdzi , musím ísť pomaly.Mala som aj vyšetrenie ct mozgu ,bolo ok. Bývam unavená . Mala som veľa vyšetrení , ale nič sa nenašlo. Užívam Neurol 1 mg denne, Magnéziu 500 mg 1 tbl denne a 2 tbl Thiaminu a nič mi nepomáha . Nohy bolia a sú veľmi slabé, niekedy v oblasti od kolena nadol , v lýtkach, niekedy v stehnách , a na stehnách cítim aj veľkú odpornú dráždivosť. Pri chôdzi nejdem tak ako ja by som chcela , ale nohy idú tak ako oni chcú a sú veľmi zaťažené ,ako keby som v nich nosila nejaké ťažké závažie .Nemôžem len pochopiť prečo po každom jednom postavení , ked sa postavím mi v oboch nohách sa napnú svaly ,alebo niečo vo svaloch , je to po každý jedenkrát- stále, čo mi to môže spôsobovať ? skadiaľ to ide ? či z toho zátylku , ucha , alebo už neviem skadiaľ .Strašne je to nepríjemné ja už neviem kde mám ísť za kým mám ísť ako si pomôcť??? ,a je to každý jeden deň,–hrôza takto už žiť.Prosím vás poradte mi -dakujem,.

Budete mít zájem:  Aktivní uhlí na zuby – recept na domácí zubní bělící pastu s aktivním uhlím – jak ji vyrobit?

Chiropraktik: Léčí, nebo zničí vaše záda?

Šikovný chiropraktik vám pomůže od bolesti pohybového ústrojí během chvíle

„To ne! Nemůžu se hnout!“ bleskne mi hlavou, když po doskoku basketbalového míče zůstanu pod košem v předklonu. Bolest v zádech vystřeluje tak bolestivě, že naprosto zmrazila všechny mé pohyby. Chytl mě předpisový houser. Nezvednu se nahoru, neohnu ani dolů… Co teď?

O hodinu později už ležím na speciálním rehabilitačním lehátku a pod rukama chiropraktika se v mém těle ozývá křupy křup. Hmaty, tahy, rychlými pohyby mě uvolňuje, „rovná“, aby vyskočené žebro či jiné časti těla zase uvedl do původního stavu. „My fyzioterapeuti jsme ale proti chiropraxi.

Při ní totiž jde o extrémní zátěž na klouby,“ říká fyzioterapeutka Jindřiška Svěráková. „Cíl chiropraxe je uvolnit za každou cenu a chodí i přes přirozenou bariéru kloubu, vazu, svalu. Chiropraktici nečekají na ,fenomén tání', což je přirozená reakce kůže či podkoží.

Ale jdou do patologie – čímž většinou, místo aby pomohli, spíše zablokují víc,“ myslí si.

Sama mám s chiropraktikem (naštěstí) jen výborné zkušenosti. Jako ve všem je to totiž v člověku a jeho schopnostech. Už mnohokrát mi „ten můj“ pomohl, když jsem například nemohla kvůli naraženým žebrům skoro dýchat po pádu z koně. Nenechal mě na holičkách po špatném seskoku padákem, ani když jsem téměř nevstala z postele po předchozím běhu v bahně.

Pokaždé (což je maximálně jednou za rok), když u něj s bolestí ležím na lehátku a on se mi snaží pomoci, spolu řešíme, kde jsem udělala chybu. Aby má páteř a celkově všechny klouby byly v pořádku, poradil mi zásadně běhat po tvrdším terénu, doporučil cviky na uvolnění beder, na spaní tvrdší matrace a pro psaní na počítači ukázal správný posez….

Chiropraktik řeší okamžitě důsledek, příčinu jen někdy

„Výtky proti chiropraktikovi máme i proto, že ve většině případů nedělají prevenci,“ doplňuje Jindřiška Svěráková. „Needukují pacienta, čím by si mohl pomoci sám, jak se zbavit problému, ale dělá pacienta závislým na něm.

Naopak my se snažíme osvětlovat, pacienta poučíme, co je prevence, čekáme na přirozenou regeneraci těla a s tím pracujeme,“ dodává odbornice a popisuje, jak kolikrát měla pacienta po absolvování návštěvy chiropraktika. „Pacient byl na uvolnění krční páteře a stal se z něj chronik.

Stále se mu potíže opakují a stále vyhledává odbornou pomoc, protože se problému nezbavil. Náš cíl je vyléčit pacienta, aby se problém už nikdy nevrátil, včetně poučení, co dělat v případě, kdyby se mu obtíže náhodou vrátily.“

Že stále váháte, kdože je ten chiropraktik? Zcela laicky, možná až hloupě: ten, kdo vám škubne hlavou, částí zad, achilovkou, loktem… tak, že vám uvolní zablokování způsobující bolest. Uvolněním beder dokáže například pomoci i ženám, kterým se nedaří otěhotnět. A výčet by mohl pokračovat.

„Jestli je tato záležitost dobrá, nebo špatná nelze jednoznačně říci,“ vyjadřuje se MUDr. Alena Vrbická z pražské Nemocnice Na Františku. „Záleží na tom, kdo a jak ji provádí. Chiropraktik využívá manipulace – dojde na konec rozsahu pohybu a překoná přirozenou bariéru tkáně. Fyzioterapeut dělá maximálně mobilizaci kloubu, což znamená, že chce dojít jen ke koncovému rozsahu pohybu.“

Přesně tak, pokud vás bolest zad „chytá“ často, je jasné, že něco není v pořádku. Může jít o židli, na které sedíte. O postel, na níž spíte. O boty, v nichž chodíte. Všechno souvisí se vším. Ale jde o jedno: mít záda bez bolesti. „Proto pokud pracujete většinu času během dne vsedě, musíte si nejen dobře nastavit počítač, židli a stůl.

Ale i kompenzovat sedavé zaměstnání a shrbená záda pohybem, který vás jich zbaví. Příklad? Plavání. Jóga. Cílené protahování či rehabilitační cvičení a jiné. „Aby vás totiž záda nebolela, je potřeba oslabené svaly posilovat, zkrácené protahovat. S tím vám poradí nejen fyzioterapeuti, ale také trenéři či instruktoři,“ radí MUDr.

Alena Vrbická.

Příčin toho, proč se vám například zablokují záda, zůstanete jako já v předklonu nebo neotočíte po probuzení hlavou, je mnoho. Chiropraktik i fyzioterapeut by měli jít v první řadě po příčině. Co si tedy vyberete: čekat, nebo se snažit bolestem předejít?

Jan Hnízdil » Nemoc dítěte bývá vzkazem rodičům: Málo se mi věnujete

Negativní emoce se přenášejí jako epidemie. Pokud je matka v napětí, děti to intenzivně vnímají, negativními emocemi se nakazí a začnou stonat.

Odpovědi na otázky redaktorky mgr. A. Bartošové, časopis Betynka

Která nejčastější onemocnění malých dětí (batolat, předškoláků) se dají zahrnout do těch „psychosomatických“? (Svým způsobem jsou to všechna?).

Psychosomatická onemocnění, jako zvláštní choroby, neexistují. Každý člověk je psychosomatický, každá nemoc má svůj díl tělesný a psychický. Nemoc je informace o tom, jaký člověk je, v jakém prostředí a jakým způsobem žije. Informace o tom, že ve svém životě dělá nějakou chybu nebo žije ve zdraví nepříznivých podmínkách, nedobrých vztazích rodiny, společnosti.

Děti to nejčastěji sdělují (somatizují) bolestmi hlavy (mají toho plnou hlavu), dušností (mají v rodině „dusno“), nočním pomočováním nebo průjmy (doma je to k posrání) , opakovanými infekcemi…Když kašlou, tak třeba proto, že na ně rodiče kašlou.

Místo toho, aby se zamysleli sami nad sebou, spěchají k lékaři, aby dítěti naordinoval chemický lék, kašel potlačil a mohli na něj dál kašlat..

Rodiče se často točí v kruhu – dítě je často nemocné, z toho jsme pak ve stresu… Jak pochopit, že to je kruh a stres spouštěč – a vystoupit z toho kruhu?

Každé dítě čas od času onemocní. Problém je, když je nemocné dlouhodobě nebo opakovaně. V takovém případě je nutné zaměřit pozornost na rodinné vztahy nebo problémy ve škole. Zdravé dítě může žít jen ve zdravé rodině, pokud se vztahy v rodině nezmění, má jen malou šanci se uzdravit. Místo dítěte v takovém případě posílám na léčení rodiče. Osvědčeným způsobem je rodinná, případně partnerská terapie. Rodiče se přestanou hádat, napětí v rodině povolí, a dítě se pak uzdraví samo, bez léků a bez doktorů.

Druhým pólem jsou naopak zase matky, které vědí, že svojí životní nepohodou zdraví jejich dítěte neprospívají. Pocit viny je opět vrhá do kruhu… (Vnímáte to také tak?)

Negativní emoce se přenášejí jako epidemie. Pokud je matka v napětí a nervozitě, děti to intenzivně vnímají, negativními emocemi se „nakazí“ a snadno onemocní. Nejčastěji nějakou infekcí, což zpětně stresuje matku. Obranyschopnost – imunita je úzce spojená s psychikou.

Pokud je člověk v dobré náladě, uvolněný, má dobrou imunitu. Pokud je v napětí, neklidu, úzkosti nebo dokonce depresi, je imunita oslabená. Důležité je, aby matka, případně oba rodiče, pochopili svoji roli ve stonání dítěte. Místo pocitu viny je potřeba pracovat na řešení příčiny.

Klidná maminka rovná se klidné a zdravé dítě.

Jak mají rodiče rozeznat, že dítě kašlem nebo průjmem somatizuje emoční problém nebo vztahové potíže mezi rodiči, od situace, kdy má „normální“ infekt? Nebo vnímáte i infekci jako důsledek nějaké nerovnováhy organismu (a tedy jako psychosomatický problém)?

Nerozlišuji „normální“ infekt nebo infekt „psychosomatický“. Onemocnění dítěte je vždycky informace o tom, že jej něco trápí, je přetížené. V první řadě je proto potřeba pátrat po příčině a dítěti vytvořit vhodné podmínky k tomu, aby se uzdravilo, podpořit jeho samoúzdravné schopnosti. Teprve když na zvládnutí nemoci jeho vlastní síly nestačí, přijdou na řadu léky.

Když dítě často trpí na záněty průdušek nebo bolesti v krku, málokterý rodič riskne nepodání antibiotik (lékaři často diagnostikují angínu bez výtěru) – navíc je to jednodušší řešení, než začít chodit na vlastní terapii. Jak je přesvědčíte? Jak argumentujete?

Jak komunikovat s lékařem, když vnitřně nesouhlasíte s antibiotikovou léčbou svého dítěte?

Antibiotika většinou není nutné nasazovat okamžitě. Pokud dítě nemá vysoké teploty a výrazné příznaky infekce, radím rodičům pár dní počkat a pokusit se nemoc zvládnout klidem, zábaly, čaji, vitamíny. Důležité je, aby při opakovaných infekcích rodiče i lékař pátrali nejen po bakterii, která infekci vyvolala, ale také o životních souvislostech, které oslabily imunitu dítěte. Lékař, který to nedělá a není ochoten o tom s rodiči diskutovat, okamžitě sahá po receptu, předepisuje antibiotika, není dobrý lékař.

Dítě ale není jen bezmocná loutka rodičů, reagující svou nemocí na jejich situaci. Má svoje vlastní zázemí, území, prostor, v rámci kterého může spoustu věcí rozlousknout. Radíte někdy přímo dětem? Jak se dá pracovat na rozvoji jejich autoimunity (vnitřní síly, odolnosti, štítu…)? Nebo radíte jen rodičům malých marodů?

Mám osvědčený způsob. Nejdřív si popovídám o stonání dítěte s rodiči. Pak je poprosím, aby mne nechali s dítětem o samotě, zeptám se, co jej trápí, jak to u nich doma vypadá. Děti to mívají v hlavě dokonale srovnané. Jejich slova zapíšu a pak bez jakékoliv vlastní interpretace ukážu rodičům.

Většinou vůbec netuší, jakou roli hrají ve stonání dítěte oni sami. Před časem ke mně přišla maminka s desetiletou Janou. Pět let se trápí s opakovanými infekcemi. Za poslední rok brala sedmkrát antibiotika. Maminka s ní obešla řadu lékařů, ležela i v nemocnici.

Žádné vyšetření příčinu, oslabení imunity, neodhalilo. O samotě mi Jana všechno pověděla. Rodiče se před pěti lety rozvedli. Byl to pro ni šok. Nejenže ztratila milovaného tátu, ale stěhováním přišla o všechny kamarádky. Maminka si našla nového přítele, věnuje se budování firmy, na Janu nemá čas.

Jana je zoufalá, bezradná, opuštěná. Její stonání není voláním po antibiotikách. Když jsem se jí zeptal, co potřebuje k uzdravení, řekla mi: „Maminku mám moc ráda. Přála bych si, aby se mnou byla častěji, o víkendech jezdila na výlety, držela mne za ruku, povídala si se mnou…“.

Maminka to nejprve oplakala, ale pak pochopila a přijala. Cestu k uzdravení jsem tedy neporadil já, ale vlastní dcera.

Můžete prosím shrnout, co potřebuje dítě, aby bylo zdravé?

Klidné, rozumné a laskavé rodiče. Vzhledem narůstajícímu počtu úzkostných, neklidných a stonajících dětí jich začíná být akutní nedostatek. Prášků máme víc než dost.

MUDr. Jan Hnízdil, Centrum komplexní péče Dobřichovice, autor knihy „Mým marodům.“.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *