Chemie v kosmetice – na jakou si dát pozor?

Největší lidský tělesný orgán je kůže. Protože chrání naše vnitřní prostředí před infekcemi i vnějším prostředím a navíc poměrně jasně definuje náš vzhled, máme tendenci se o ni starat. Složení produktů, které na pleť aplikujeme, bychom nicméně měli podrobit zkoumání. Do kůže se totiž vstřebá až 60 % všech látek, které na ni naneseme (a u dětí je to dokonce ještě více)!

Ve výpisu složení produktů je najdete pod názvem minerální olej, Paraffinum Liquidum, parafín, vazelína, propylenglykol, Petrolatum

Minerální olej a další ropné deriváty vznikají jako vedlejší produkty při těžbě ropy. Říkáte si ale, že vazelína se přece používá po desetiletí a žádné nebezpečí z její aplikace neplyne, ba naopak?

Pravda je, že po aplikaci vazelína k pleti přilne a utvoří na ní kompaktní vrstvu. Může tak ochránit před mrazem, větrem či jinou nepřízní počasí. V tom ovšem tkví i její největší negativum, stejně jako dalších derivátů ropy.

Ucpávají totiž póry, neumožňují pleti dýchat a ztěžují absorpci dalších aktivních látek. Navíc zhoršují schopnost pleti eliminovat toxiny a podporují rozvoj akné. Zpomalují také regeneraci a obnovu pleti, stejně jako vývoj a růst nových kožních buněk, čímž se podílí na předčasném stárnutí.

Samy ropné deriváty navíc neobsahují žádné vyživující látky, které by kůži byly ku prospěchu. S vědomím toho, že jsou nicméně tvořeny z ropy a že pleť vstřebává na 60 % aplikovaných produktů je jen na vašem zamyšlení, zda skutečně chcete, aby vaše pleť, potažmo organismus obsahoval ropu… Vsadíme se, že ne.

Čím je nahradit? Hydratační magnety, ceramidy, včelí a rostlinné vosky, lanolin, bambucké máslo, rostlinné oleje jsou jen některé z alternativ.

Parabeny

Coby konzervační látky se parabeny využívají po desetiletí a navzdory vědeckým zkoumáním jsou stále považovány za bezpečné.

Propylparaben, Isobutylparaben, Isopropylparaben, Butylparaben, Methylparaben, Ethylparaben a jejich soli působí v produktech proti plísním, bakteriím a dalším škodlivým mikroorganismům a díky jejich obsahu zůstávají kosmetické produkty déle čerstvé a účinné. A navíc jsou levné!

Není proto divu, že je s oblibou používá většina kosmetických firem do různých produktů, make-upem počínaje, přes sprchové gely, šampony až po pleťové vody či tělová másla a deodoranty.

Bohužel, výzkumy naznačují, že parabeny v organismu svým chováním napodobují estrogeny.

Přímá souvislost mezi parabeny a rakovinou prsu nebyla nikdy zveřejněna, o propojení aktivit estrogenů a rakoviny prsu se nicméně ví již léta.

Negativní vliv mají parabeny také na endokrinní soustavu a ovlivňují i soustavu reprodukční, zejména v případě mužů, kdy studie prokázaly, že snižují počet spermií a navíc se mohou podílet i na rozvoji rakoviny varlat.

Přečtěte si o škodlivých účincích parabenů:

Chemie v kosmetice – na jakou si dát pozor? Parabeny v kosmetice mohou mít vliv na mužskou plodnost Mnoho firem se v současnosti zaměřuje kosmetiku bez parabenů. Jsou skutečně ale parabeny takový strašák, kterého je třeba se bát, nebo je to vše jen velká mediální bublina? A jak je to s jejich vlivem na rakovinu prsu a kvalitu mužských spermií?

Ftaláty

Tato skupina esterů kyseliny ftalové je častou složkou kosmetiky i produktů péče o domácnost, působí totiž jako změkčovadlo polymerů, zejména dříve tolik oblíbeného PVC (polyvinylschloridu). Právě díky ftalátům jsou produkty z plastu měkčí a ohebnější.

Z kosmetiky se nejčastěji nachází v lacích na nehty, parfémech, pleťových vodách a produktech určených na úpravu vlasů, jako jsou tužidla a laky.

Mezi nejznámější ftaláty patří DBP, DMP a DEP, přičemž použití DEHP a DBP, dvou nejškodlivějších ftalátů, Evropská unie již zakázala.

V kosmetice vyrobené v Unii by se tedy již tyto dva ftaláty nacházet neměly, pozor je tedy třeba si dát zejména na produkty vyrobené mimo EU.

Na organismus působí jako endokrinní disruptory, tedy negativně ovlivňují žlázy s vnitřní sekrecí. Podle některých vědeckých zkoumání lze vystavování organismu těmto látkám spojovat s vyšším rizikem vzniku rakoviny prsu a také vrozenými vývojovými vadami. Prokázaný je i jejich negativní účinek na plodnost (mimo jiné snižují kvalitu spermií), játra, ledviny, plíce a krevní srážlivost.

Problematické ovšem je, že na produktech nejsou většinou ve výpisu ingrediencí ftaláty psané přímo, ale skrývají se pod názvem parfém (fragrance). V produktech totiž fixují jejich parfemaci.

Pokud chcete mít jistotu, že váš parfém či lak na vlasy neobsahuje ftaláty, hledejte na obalu ujištění, že neobsahuje (syntetické) parfemační látky nebo že je naopak parfemován výhradně esenciálními oleji.

Chemie v kosmetice – na jakou si dát pozor?

Umělá barviva

Uměla barviva pod označením FD&C či D&C se do kosmetických produktů přidávají pro zlepšení jejich vzhledu. Obvykle se jedná o produkty z ropy nebo uhelného dehtu. Tedy opět nic, co byste si chtěli aplikovat na pleť a nechat vstřebat do organismu.

Ohledně těchto barviv panují obavy ohledně jejich karcinogenity a neurotoxicity, na pleť mohou působit dráždivě a spojovány bývají i s výskytem poruch pozornosti u dětí (ADHD). V Evropské Unii je jejich používání zakázané, pozor si proto dejte u produktů vyrobených mimo EU.

Patří mezi ně především:

  • E 104 Chinolinová žluť (FD&C Yellow No 10, Cl potravinářská žluť 13)
  • E 110 Žluť SY (syn. Gelborange S, Cl potravinářská žluť 3, Oranžová žluť S, Žluť FCF, FD&C Yellow 6, Sunset Yellow)
  • E 123 Amarant (Cl potravinářská červeň 9, syn. Viktoriarubin O, FD&C Red 2)
  • E 127 Erythrosin (Cl potravinářská červeň 14, FD&C Red No.3)
  • E 129 Červeň Allura AC (CI potravinářská červeň 17, FD&C Red 40)
  • E 132 Indigotin ( syn. Indigocarmine, Blue 2, CI potravinářská modř 1, Indigocarmine, FD&C Blue No. 2)
  • E 133 Brilantní modř FCF (syn. Brilliant blue FCF, Blue 1, CI potravinářská modř 2, FD&C Blue No. 1)

SLS a SLES

Sodium Lauryl Sulphate a Sodium Laureth Sulphate

SLS a SLES se využívají jako součásti produktů, kterými drhnou kapotu vašeho auta kartáče v automyčce, v čistidlech na podlahy a přípravcích na odmaštění motorů. A také v 90 % kosmetických produktů, které pění. Jsou totiž levné a po kontaktu s vodou zajistí produktům krásnou pěnu.

Jedná se ale o leptavá činidla, která dráždí kůži, plíce a oči. Po aplikaci mohou vysušovat kůži, utvářet na ní šupinky a v případě pokožky hlavy mohou být příčinou lupů a svědění.

Mohou vedle toho reagovat s dalšími složkami produktů, a stát se tak rakovinotvornými a ještě škodlivějšími. Negativní vliv mají na reprodukční soustavu, imunitní systém a poškozovat mohou i játra.

Hydrochinon

Velmi oblíbenou látkou na zesvětlení pleti je hydrochinon. Vzniká jako meziprodukt při výrobě barviv a motorových paliv.

Coby velmi toxická a účinná látka mění při topické aplikaci strukturu pleti a inhibuje produkci a hromadění melaninu, čímž účinně redukuje nadměrnou pigmentaci. Toliko k jeho pozitivním účinkům…

V organismu působí rakovinotvorně, proto je jeho použití v kosmetických produktech vyrobených v Evropské unii zakázáno a stejný postup již začínají uplatňovat i v USA. Kromě toho se po jeho aplikaci objevují alergie a podráždění. Při zkoumání na zvířatech byly pozorovány ještě závažnější účinky jako poškození jater, ledvin a žaludku a častější rozvoj onkologických onemocnění.

Žádnou ze zmiňovaných, potenciálně nebezpečných látek nenajdete v produktech britské značky Medik8.

Nejhorší látky v kosmetice, na které si dát pozor

Chemie v kosmetice – na jakou si dát pozor? zdroj: unsplash.com

Konvenční kosmetický průmysl se řídí heslem: „Co není zakázáno, je dovoleno!“ Anebo ještě lépe – co není dostatečně otestováno a na co máme patent, to je dovoleno. Proto se čím dál více setkáváme s (v nejlepším případě) alergickými reakcemi na konvenční kosmetické výrobky.

V horším případě si jejich používáním vykoledujete vážná onemocnění nebo třeba neplodnost. Se současným nastavením trhu, tedy prodat za každou cenu, se na nejedné barevné reklamě setkáte s uplacenou celebritou nebo nějakou autoritou, která výrobek mnohdy ani nepoužívá.

Přes všechny snahy o to, aby Evropská unie „zatnula tipec“ kosmetickým podvodníkům a hazardérům s lidským zdravím, je průmysl zaměřující se na krásu pořád jeden velký, ne zrovna dobře ovladatelný rybník.

A ten je plný těch, kteří se snaží vydělat, ale je jim jedno, že to odnese zdraví jejich klientů. Není to tak dávno, co jedna z veleznámých amerických firem vyrábějící dětskou kosmetiku čelila několika žalobám ohledně vzniku rakoviny u jejích klientek.

Firma všechny soudy prohrála a musí jim platit stamilionové odškodné.

Proč vlastně firmy používají chemikálie škodlivé lidskému zdraví bez ohledu na to, jestli zničí hormonální systém svých zákaznic anebo jim vyvolají na kůži nepěknou alergii? Odpověď je jednoduchá. Chemie je levná. A čím více dáte do výrobku chemie, tím více na něho můžete „napálit“ cenu.

Pokud jste navíc již hodně známá firma a čerpáte z toho, že máte mnohaletou tradici a zákazníci vás berou jako zaručenou kvalitu, je to pro vás ještě lehčí.

Takže můžete dejme tomu vyrobit krém, který má hodnotu maximálně dvě stě korun a následně ho prodat s pořádnou reklamou za dva tisíce i více.

Co jsou nejčastěji používané ingredience v konvenční kosmetice a jak fungují?

Nebezpečné šampony a sprchové gely

Podívejme se třeba na složení běžného šamponu proti lupům (případně nějakého sprchového gelu): Uhelný dehet, který je známý karcinogen, se používá do šamponů, které jsou určené pro vysušenou pokožku bojující s lupy, a také se z něho vyrábí barviva – například červená.

Dále pak může tento šampon obsahovat potenciálně karcinogenní látky DEA či TEA, které se používají jako emulgátory. Tyto látky se mohou nahrazovat 1,4-dioxanem, který se sice může vyskytovat ve složení, ale výrobci ho neradi uvádí.

Dávejte pozor na látky s příponou -eth, protože se jedná o etoxylované mastné alkoholy (alcohol ethoxylates) a jejich deriváty. Určitě v něm najdete sodium lauryl sulphate – pěnidlo a emulgátor, který dráždí pokožku a může být kontaminovaný dalšími látkami. Ten se často přidává i do zubních past.

K tomu všemu přidejte ještě nějakou tu syntetickou parfemaci a barvivo, z ropy samozřejmě. Tyto látky jsou spojovány s ADHD, poruchami pozornosti a rakovinou.

V šamponu se může nacházet také formaldehyd, známá karcinogenní látka, která bývá uvolňovaná z chemikálií bronopol, DMDM ​​hydantoin, diazolidinyl urea, imidazolidinyl urea a quaternium-15.

Budete mít zájem:  Psychoterapie – co to je a jak probíhá?

A určitě v něm budou naše staré známé parabeny, které se používají jako konzervační látky a jsou spojované s rakovinou a neplodností. PEGy neboli deriváty polyethylene glycolu, které fungují jako kondicionéry a čističe. Navíc jsou spojovány s rakovinou, znečištěním půdy a vod.

Kromě jmenovaných může být součástí vašeho sprchového gelu nebo šamponu i parafenylendiamin (PPD), který na pokožce vytváří film zabraňující kůži uvolňovat z těla toxiny.

Krémy, dentální hygiena a gely na ruce plné jedů

Krém na obličej i tělo patří mezi základní výbavu ženy. Co může obsahovat? Tak třeba hydrochinon, který se používá pro zesvětlování pokožky. Je zakázaný ve Velké Británii a spojovaný s narušením endokrinního systému a rakovinou. Klidně v něm najdete i minerální oleje. Sice se více používají do dětské kosmetiky, ale ani zde nejsou výjimkou. Mají za úkol zvlhčovat pleť, ale ačkoli se tváří přírodně, pochází z petrochemického průmyslu. Oxybenzone je povětšinou součástí kosmetiky na opalování, hromadí se v tukových tkáních a je to alergen, hormonální disruptor, který poškozuje buňky a při používání těhotnými ženami má za následek nízkou porodní váhu dítěte. Silikony jsou další složkou krémů a tělových mlék, které zabraňují pokožce dýchat.

Antibakteriální gely a mýdla jsou kapitola sama pro sebe.

Kromě PEGů, které v nich fungují jako zesilovač schopnosti látek pronikat od pokožky, jsou velmi často kontaminované známými karcinogeny 1,4-dioxanem a ethylenoxidem.

Často v nich najdeme nechvalně známé látky SLS a SLES. SLES se původně používal jako průmyslový odmašťovač a ve vztahu k pokožce působí jako silně dráždivá látka. Také poškozuje ledviny a dýchací cesty.

Hojně používanou látkou v antibakteriálních gelech a mýdlech je triclosan, který podle výzkumů stojí za rakovinou a funguje jako hormonální disruptor, najdeme ho také v zubních pastách.

Jako konzervační látky se používají parabeny, ty najdete snadno podle předpon propyl-, isopropyl-, butyl- a izobutyl-. Fungují jako hormonální disruptory. Přidávají se bohužel také do make-upů, šamponů a kondicionérů, gelů a pěn na holení.

Problémem je, že každá z chemických látek, která se používá v běžné konvenční kosmetice, může být z výroby nějak kontaminovaná. Častými kontaminanty jsou těžké kovy jako nikl, olovo nebo kobalt.

Když vůně nejsou vůně

Respektive jsou to ropné produkty. V konvenčních vůních prakticky nenarazíte na nic přírodního. Všechno to jsou jenom smíchané chemické komponenty, které u přírody ani neležely. Parfém, za který dáte nekřesťanské peníze a jehož výrobní hodnotu byste ani nechtěli znát, je plný parád, jako jsou ftaláty a umělá barviva.

Co na tom, že je v hezké lahvičce? Celkově pojem „parfum“ ve složení běžné kosmetiky je jedna z vůbec nejdráždivějších látek, která je uváděná mezi nejčastějšími alergeny. Také je spojována s astmatem, závratěmi, bolestmi hlavy, alergiemi, vznikem rakoviny prsu a reprodukčních vrozených vad. Ftaláty se mimo kosmetický průmysl používají i jako změkčovadla plastů.

Toxický make-up

Hledali byste v produktech, kterými se denně zkrášlujete, toluen? Tento známý endokrinní disruptor z petrochemické dílny je nedílnou součástí konvenčních laků na nehty a vlasy. Nebývá na výrobku uváděn a často se skryje pod složku „parfum“. Případně jej najdete pod jmény benzen, ethylbenzen, methylbenzen. Je to silné chemické rozpouštědlo, používané hlavně v malířském a natěračském průmyslu. Výpary z něho jsou spojovány s poškozením plodu, a proto by s ním neměly přijít do styku těhotné ženy. Do stejné kategorie patří formaldehyd. Další toxickou složkou laků na nehty je dibutyl ftalát, rakovinotvorné činidlo. Další ftaláty hledejte ve složení pod názvy dibutyl phthalate (DBP), dimethyl phthalate (DMP), diethyl phthalate (DEP).

Do make-upu se přidávají i ropná barviva. Najdeme v nich často stopy olova a rtuti, známých karcinogenů a alergenů.

Ve rtěnkách se mohou vyskytovat látky butylated hydroxyanisole (BHA) a butylated hydroxytoluene (BHT), jsou to stabilizátory a vonné složky, které působí zároveň jako konzervanty, dráždí pokožku a narušují činnost endokrinního systému.

Pokud chcete kupovat novou dekorativní kosmetiku, zaměřte se na to, jestli neobsahuje diethanolamin (DEA), který je regulátorem pH, dráždí pokožku a vykazuje toxicitu. Propylenglykol je organický alkohol běžně používaný jako tonikum.

Je klasifikován jako dráždivý pro kůži a poškozující kožní film. Je spojován se vznikem dermatitidy. Pokud chcete mít 100% jistotu, že si na tělo nebo tvář nenanášíte ani jeden z těchto děsů, je na čase si zkontrolovat složení vaší kosmetiky.

Na co si dát pozor u běžných kosmetických produktů

Začali jste se zajímat o přírodní kosmetiku a o to, jaké věci používáte na pokožku svou nebo svých dětí? Ale pořád tápete v tom, které složky jsou vlastně problematické a které jsou v pořádku? Tak právě pro Vás jsem sepsala článek, kde jsem rozdělila problematické ingredience podle kategorií kosmetiky. V článku najdete ty nejčastěji používané problematické složky. 

Vlasová kosmetika

Vlasová kosmetika často obsahuje vodní složku a proto je nutná přítomnost konzervantů. Bez nich by produkt prostě nevydržel a také by nebyl příliš bezpečný.

Možná Vám slovo konzervant zní jako sprosté slovo, ale konzervant je náš přítel, jde jen o to, jaký se zvolí.

Nejčastějšími a ne vhodnými konzervanty jsou PARABENY – jsou častým alergenem, zasahují do přirozené aktivity pokožky a mohou způsobovat hormonální nerovnováhu. Jejich označení je phenyl-, methyl-, otyl-, butyl-paraben apod.

Další nedílná součást vlasové kosmetiky jsou povrchově aktivní látky, nebo-li tenzidy. To je ta složka, který pění a čistí a je tedy v šamponech také nutností. Tenzidy, které se vyskytují ve vlasové kosmetice nejčastěji a měli byste si na ně dávat pozor jsou SLS a SLES – sulfáty. 

Ve vlasové kosmetice se mohou vyskytovat také emulgátory, například DEA (Diethanolamine), MEA (Monoethanolamine) a TEA (Triethanolamine) a také PEG a PPG. Tyto emulgátory mohou způsobovat podráždění a v kombinaci s dalšími chemikáliemi mohou být karcinogenní, např. při výrobě PEG a PPG jsou používány jedovaté plyny, které mohou obsahovat karcinogeny.

Další častou složkou jsou SILIKONY, které jsou nebezpečné hlavně pro přírodu, protože nejsou vůbec biologický odbouratelné. 

Určitě jste narazili nejen u vlasové kosmetiky na zkratku EDTA ve složení. Tato složka je v přírodě taky špatně rozložitelná.

Na všechny výše vypsané látky byste si měli dávat pozor samozřejmě nejen ve vlasové kosmetice, mohou se vyskytovat prakticky všude, některé z nich i v čistících prostředcích.

Nezávadnou vlasovou kosmetiku – šampuky a tuhý kondicionér můžete nakoupit zde. 

Pleťová a tělová kosmetika

V pleťové a tělové kosmetice mohou být problematickou složkou opět hlavně konzervanty a emulgátory. Kromě výše zmíněných doporučuji dávat pozor také na konzervanty Triclosan – ten najdete zejména v odličovacích přípravcích, ale také v deodorantech nebo zubních pastách. Ten narušuje přirozenou funkci kůže a může způsobovat poškození jater, ledvin a vyvolat rakovinu. 

V mém Odličovacím mléku nenajdete ani jednu z výše uvedených problematických složek. Složení můžete prozkoumat zde.

Formaldehyd a sloučeniny, které ho uvolňují též může vyvolávat rakovinu. 

BHA (Butylated Hydroxyanisole) a BHT (Butylated Hydroxytoluene) jsou využívány spíš jako antioxidanty, tedy zabraňují žluknutí a najdete je v kosmetice, která obsahuje oleje nebo tuky a také v dekorativní kosmetice. Tyto látky mohou snižovat plodnost a vyvolat rakovinu žaludku. 

Diazolidinyl Urea, Imidazolidinyl Urea, Methenamine a Quaternium-15 jsou konzervanty, které do těla uvolňují Formaldehyd, poškozují buňky, jsou karcinogenní a mutagenní, ničí prospěšné kožní bakterie. 

Nejčastějšími emulgátory v pleťové a tělové kosmetice jsou již dříve zmíněné PEG a PPG. Mohou se skrývat i pod dalšími názvy, například s koncovkou -eth- Laureth, Ceteareth nebo třeba i Polysorbate. 

Častou složkou zejména v mastích bývá Petrolatum, Paraffin, Paraffinum Liquidum – jedná se o ropné produkty, které mohou způsobovat rakovinu kůže a jsou velmi špatně biologicky odbouratelné. Tyto složky se hojně používají i v kosmetice pro děti. 

Čistě přírodní masti nemohou NIKDY obsahovat ropné produkty. Najdete je zde. 

Ve složení kosmetiky, nejčastěji peelingů, můžete najít také mikroplasty a to například pod názvy polyethylen (polyethylene – PE), polypropylen (polypropylene – PP), polyethylentereftalát (polyethylene terephthalate – PET), polymethylmethakrylát (polymethyl methacrylate – PMMA), polytetrafluorethylen (polytetrafluoroethylene – PTFE) nebo nylon. Mikroplasty znečištují řeky a oceány, odkud je již nelze odstranit.

Takovou podle mě samostatnou kapitolou v tělové a pleťové kosmetice jsou opalovací přípravky. Tam je potřeba dávat pozor zejména na chemické filtry. Mezi nejčastější chemické filtry patří Oxybenzone, Avobenzone, Oxyphenone, Benzophenone, Methoxicinnamate.

Je lepší vyhledávat přípravky s minerálními filtry a to je oxid zinečnatý a oxid titaničitý. Oxid titaničitý je sporný, protože často obsahuje nanočástice. Ty se mohou vyskytnou i u oxidu zinečnatého, ale výrobce je povinen tuto skutečnost uvést na etiketě. O problematice chemických a minerálních filtrů a všeho, co s tím souvisí bych ráda sepsala samostatný článek. 

Naše opalovací přípravky samozřejmě obsahují minerální filtr oxid zinečnatý. Jejich složení si můžete prohlédnout zde. 

Škodlivé látky v kosmetice a drogerii? Na těchto 11 si dejte pozor!

Pokud vám záleží na zdraví vás a vašich blízkých a také třeba na stavu našeho životního prostředí, pak se nejspíše o různá rizika sami zajímáte. V současné době je k dispozici spousta informací, což je na jednu stranu dobré, ale na druhou stranu: kdo se v tom má vyznat? Tento článek vám může posloužit jako základní průvodce, jak odhalit škodlivé látky, kterým je lepší se vyhnout.

Budete mít zájem:  Julínek se vrací. Jste rádi?

Škodlivé látky a ošklivá chemie?

Chemie sama o sobě samozřejmě škodlivá není. Existují chemické látky, bez kterých se naše tělo neobejde. Bohužel ale také existují takové, které nám mohou způsobovat méně či více závažné zdravotní problémy. Výrobci ze zákona samozřejmě nesmí prodávat výrobky obsahující zdraví škodlivé látky.

Jsou také povinni na každém výrobku uvést jeho složení. Ale víme, že v praxi to mnohdy vypadá jinak. Za prvé je často testována pouze škodlivost jednotlivých složek, ale už ne škodlivost toho, když je smícháme dohromady. Další věc je, že některé látky nemusí, ale mohou být škodlivé.

Bohužel se některé takto rizikové látky používají do výrobků v podstatě úplně zbytečně (např. pro bohatší pěnu, která sama o sobě nemá žádné čisticí účinky). Riziko se navíc zvyšuje ve chvíli, kdy máme podobně potenciálně nebezpečných prostředků v domácnosti více, a to většinou máme.

A co složení? Čtete ho a rozumíte mu?

Věnovat pozornost složení se vyplácí

Ano, ve složení výrobků je všeobecně náročné se vyznat a u těch kosmetických a drogistických to platí obzvlášť. Zejména, pokud nemáte titul v chemickém oboru. I u vyznačeného složení přípravků se ale jejich výrobci musí řídit několika pravidly.

Jednotlivé složky se uvádějí pod nadpisem Ingredients, někdy také INCI, a jsou seřazeny podle podílu na obsahu. Jako první je tedy vždy uvedena ta složka, které výrobek obsahuje nejvíce. Výjimkou jsou ale složky, jejichž obsah je menší než 1 %. Tyto složky se uvádí často např.

v tabulce bokem a mohou být seřazeny libovolně. Názvy látek podléhají mezinárodní úmluvě, takže složky se budou jmenovat stejně jak u nás, tak třeba v Německu. To je sice pozitivní, ale samotné názvy nám toho bohužel stejně často moc neřeknou.

Proto jsme pro vás připravili seznamu těch nejvíce rizikových látek s jejich přesným označením a taky s důvody, proč jsou považovány za potenciálně nebezpečné.

TIP: Dopřejte svému tělu jen tu nejlepší péči! Jak? Přečtěte si náš článek 9 olejů, které vaší pleti svědčí nejvíce.

Přírodní versus umělé

Přírodní není vždy dobré a umělé není vždy zlé. Mnoho z látek z našeho seznamu je ryze přírodních, ale přesto se jimi ve větším množství můžeme dokonce otrávit. A abychom vyrobili krém na obličej nebo prostředek na mytí nádobí, musíme ryze přírodní suroviny uměle zpracovat. Ačkoliv obliba čistě přírodních složek stále více roste, i ony mají své nevýhody.

Jednou z nich je menší účinnost. To je viditelné zejména u dekorativní kosmetiky. Přírodní složky fungují jinak, jejich účinek je ale zase dlouhotrvající. Produkty, které neobsahují umělé konzervační látky, vydrží podstatně kratší dobu. A je také nutné vědět, že i složky získané z přírody mohou způsobovat alergické reakce (ořechy, med a další).

Vždy vyzkoušejte na přední části zápěstí, jak reagujete na daný produkt.

Je přírodní kosmetika opravdu tak zázračná?

Pokud jste dlouho používali kosmetiku s obsahem různých umělých složek a rozhodnete se přejít na přírodní kosmetiku, počítejte s určitými reakcemi vašeho těla. To se totiž očišťuje a zpočátku to může vypadat tak, že se jeho stav zhoršuje.

Viditelné je to například u pleti nebo vlasů. Přírodní složky jim totiž dodávají přirozený vzhled. A ten často není takový, jaký jsme si zvykli vídat v reklamách. Pokud chcete mít dlouhé a husté řasy, možná vám přírodní řasenky nebudou vyhovovat.

Nečekejte zázraky a sami se rozhodněte, co je pro vás důležité. Záleží jen a pouze na vás, kde jste schopni případně slevit ze svých nároků. A pokud jsou oblasti, ve kterých se úžasných účinků nedokážete vzdát, vůbec nic se neděje.

Je důležité vědět, co vašemu tělu opravdu škodí, a pokud jste schopní a ochotní změnit i jednu drobnost, bude to mít pozitivní vliv.

Co znamená ekologická drogerie?

Lidé po ekologické drogerii (ale také kosmetice a jiných výrobcích) nejčastěji sahají ze tří důvodů. Prvním z nich je ekologické složení, všechny nebo alespoň většina složek mají přírodní původ. Tyto látky nezatěžují životní prostředí, což je důvod druhý.

A třetím důvodem je netestování těchto výrobků na zvířatech a často veganské složení (bez látek živočišného původu). Abyste měli 100% záruku, že vámi vybraný produkt splňuje přesně ty podmínky, které po něm vyžadujete, dívejte se nejen po složení, ale také po certifikátech.

Těch existuje velké množství a každý o výrobku sděluje něco jiného. Seznam renomovaných certifikátů, kterým lze opravdu věřit, najdete zde.

TIP: S ekologickou drogerií souvisí také další pojem: ekologická domácnost. Pokud chcete vědět víc, máme pro vás článek Ekologická domácnost: poradíme vám, jak začít.

Vytvořte si svou vlastní drogerii

Ocet, jedlá soda, citrón a obyčejná voda – z těchto čtyř ingrediencí si můžete vyrobit vlastní čisticí prostředky! Smícháním vody a octa v poměru 1:2 získáte univerzální čistič vhodný na všechny druhy povrchů.

Pokud vodu a ocet smícháte v poměru 1:1, vytvoříte si prostředek na mytí oken. Pomocí vody a octa se dá umývat také podlaha. Doporučená dávka je polovina šálku octa na 2 l vody, v případě dřevěných podlah volte raději dvojnásobné množství vody.

Pro vyčištění odpadu do něj stačí nalít směs vytvořenou z vody, octa a trochy jedlé sody. Smíchejte jedlou sodu se šťávou z citrónu a vznikne vám pasta, kterou můžete vyčistit dlaždice a obklady.

A pokud vám ocet moc nevoní, můžete vždy přidat trochu kapek esenciálního oleje – vaše domácnost bude nejen čistá, ale také nádherně provoněná.

Škodlivé látky a jejich označení

Některé chemické látky vytváří sloučeniny, takže jejich označení ve složení výrobků je dlouhé a složité. Je pak pro laiky náročné odhadnout, co daný název znamená a co vlastně konkrétně obsahuje. Pokud budete dávat přednost těm výrobkům, které mají 100% nebo většinové přírodní složení, žádné škodlivé látky by v nich být neměly.

Jistotu vám dají certifikáty, které opravdu zaručují, že daný výrobek neobsahuje nic škodlivého. Další možností je samozřejmě internet, existují seznamy různých chemických látek obsažených v drogerii nebo kosmetice a stránky, které se této problematice podrobně věnují.

Základem je znát aspoň ty nejškodlivější nebo potenciálně velmi škodlivé látky a vyhnout se všem přípravkům, které je obsahují.

1. EDTA

Tato látka (a také její soli, např. disodium EDTA a další) pomáhají s odstraněním tvrdosti vody. Je to ale toxin, který se v přírodě těžko rozkládá a způsobuje znečištění podzemních vod a tím často i pitné vody.

2. Hliník

Tento lehký kov objevíme ve složení pod názvy aluminium, aluminium zirkonium nebo aluminium chlorohydrate. Používá se zejména v deodorantech a antiperspirantech, kde ucpává žlázy a póry a je spojován s různými zdravotními obtížemi a je u něj také riziko karcinogenity.

3. Parabeny

Konzervační látky prodlužující trvanlivost výrobků. Jsou velmi sporné, protože byly objeveny v tkáních žen postižených rakovinou prsu. Jejich karcinogenita ale nebyla potvrzena. Mohou vyvolávat alergie a je také možné, že se usazují v lymfatických uzlinách, ledvinách a játrech.

4. Ropné deriváty

Minerální olej (mineral oil, paraffinum liquidum), parafín (paraffin) nebo vazelína (petrollatum) vytváří na pokožce neprodyšný film. Tím ji mimo jiné chrání před nepříznivými vlivy okolí, zároveň ale brání její přirozené regeneraci, znečišťují ji a ucpávají póry.

5. Silikony

Mají koncovky -cone, – thiconol, -silane nebo -siloxane a vytváří film, díky kterému jsou vlasy hebké, ale také neohebné, lámavé a více se mastí. Hebčí je i pokožka, ale protože přes tento filtr nemohou projít škodlivé látky, je také zanesená, s ucpanými póry a náchylná k akné a vráskám.

TIP: Pokud jste při čtení složení stále trochu zmatení, zkuste se podívat na Biooo.cz. Pod tímto odkazem najdete seznam složek běžně obsažených v kosmetice, u kterých si rovnou můžete ověřit, zda jde o látky přírodního, nebo umělého původu, či zda jde o látky zdraví škodlivé.

6. Sulfáty

Laurylsulfát sodný (sodium lauryl sulfate, SLS) a laurethsulfát sodný (sodium lauryl ether sulfate, SLES) jsou tzv. pěnidla. Prostředky díky nim lépe pění. Narušují ale přirozený ochranný film pokožky, způsobují její vysoušení a podráždění a snižují její obranyschopnost.

7. Syntetické emulgátory a stabilizátory

Poznáte je podle předpony PEG nebo koncovky -eth (PEG-300, Laureth-4). Používají se především v krémech, protože usnadňují pronikání látek do pokožky. Ale i těch škodlivých. Narušují strukturu pokožky a mohou na ně vznikat alergie a při jejich výrobě se používají jedovaté látky.

8. Triclosan

Pomáhá v boji s bakteriemi, ale také se hromadí v tukových tkáních a může způsobovat alergie, poškození buněk, narušovat hormonální rovnováhu a způsobovat vývojové vady. Znečišťuje vody a výrazně tak ohrožuje i životní prostředí.

9. Umělá parfemace a barviva

Tyto látky se přidávají do přípravků, aby hezky voněly a vypadaly. V kosmetice a drogerii se používají více parfémy (parfum), s umělými barvivy se častěji setkáme v potravinách (E100-E199). Dochází k jejich hromadění v tukové tkáni a mohou způsobovat alergii, migrény či dýchací potíže.

10. Voda

Voda (aqua) napomáhá množení bakterií a mikroorganismů a přípravek, který ji obsahuje, se neobejde bez umělých konzervantů. Je to sice paradoxní, ale voda při vnějším užívání může vysušovat pokožku, takže její obsah v krémech a mastích je nevhodný.

11. Zjasňovací prostředky

Optické zjasňovací prostředky (OZP) jsou chemické látky odrážející světlo, díky kterým vypadá např. prádlo bělejší a jasnější. Existuje jich asi 400 druhů a pro člověka mohou být toxické, způsobovat alergie, nebo vývojové či reprodukční vady. V přírodě se špatně rozkládají.

Budete mít zájem:  Jaké bylinky obsahuje provensálské koření

Obchody, kde koupíte TOP neškodlivou kosmetiku a drogerii

Chemické látky v kosmetice aneb koktejlový efekt

Obsah ledničky, nejen z hlediska kvantity, zajímá stále více lidí. Důkazem je tomu i neutichající zájem o naše testy potravin a o informace, které pomohou rozkrýt jejich složení, jako je náš webový katalog éček, který se těší vaší velké oblibě.

Mezi povolenými látkami je množství takových, jež se netěší nevinné pověsti a jimž se obezřetný spotřebitel rád vyhne. Stejně tak je to s kosmetikou. Historie je plná poučení z negativních následků použití lidských vynálezů bez dostatečného předběžného zkoumání možných negativních dopadů.

Nejznámějším případem budiž DDT, problematický insekticid kolující v přírodě dodnes. V padesátých letech se přitom zdálo a přesvědčivě tvrdilo, že se jedná o látku účinnou a člověku i přírodě neškodnou.

Dnes zažíváme podobné „uhranutí“ v podobě nanomateriálů, o nichž nikdo neví, co mohou v dlouhodobém horizontu působit, či v případě geneticky modifikovaných organismů.

Předmětem našeho zkoumání ale tentokrát jsou látky nazývané odborně endokrinní disruptory, lidsky řečeno látky s negativními účinky na hormonální systém živých organismů. Zdaleka nejde jen o ten náš. Člověk jako vynálezce a producent těchto látek zodpovídá za jejich vypouštění do přírody a za následné ničení životního prostředí.

Mezi látky narušující hormonální systém patří mimo již zmíněného DDT látky všeobecně známé jako zdraví ohrožující, jako změkčovadla plastů (ftaláty), bisfenol A používaný při výrobě plastů, polychlorované bifenyly (PCB) přidávané do barev, dioxiny a mnohé další.

Použití části z těchto látek je regulované nebo zakázané, existuje však množství těch, jejichž účinky nejsou dostatečně prozkoumány a běžně a hojně se používají.

Mezi hlavní účinky připisované hormonálním narušitelům patří především poruchy související s plozením dětí a s vývojem.

Předčasná puberta, nádory prostaty či prsu, snížená kvalita spermií, deformace pohlavních orgánů, ale i poruchy chování jsou nejčastěji citovanými následky účinků na lidský organismus. U zvířat jsou účinky podobné.

Účinky látek narušujících hormonální systém se mohou projevovat i potomků „zasažených“ živočichů.

Právě kosmetika je často v souvislosti s endokrinními disruptory skloňována nejčastěji.

Především proto, že valná část běžně používané kosmetiky se skládá z nemalého množství rozličných chemických látek, dále proto, že některé látky podezřelé z vlivu na hormonální systém jsou prominentními složkami kosmetiky jako konzervanty, antibakteriální látky nebo sluneční filtry, a v neposlední řadě proto, že hlavními uživateli kosmetiky jsou stále ještě ve velké míře ženy. To, co nás ovšem zajímalo nejvíc, bylo, jaké množství rizikových látek běžný spotřebitel denně prostřednictvím kosmetiky přijme a jaké to může mít následky. To, o čem se zatím příliš neví a co vzbuzuje množství otazníků, se nazývá koktejlový efekt.

Sto gramů

Abychom zjistili, jaké látky přítomné v kosmetice mohou mít potenciálně rizikové účinky, sestavili jsme několik typických scénářů použití kosmetiky, tedy jakou kosmetiku a v jakém množství používá typický spotřebitel.

Typickým spotřebitelem pro nás byla žena s hmotností 60 kilogramů. Vycházeli jsme z dat publikovaných vědeckým výborem pro bezpečnost spotřebitelů Evropské komise a z publikovaných dat týkajících se použití rizikové kosmetiky těhotnými ženami od Dánské technické univerzity.

V základní „sadě“ běžně používané kosmetiky bylo mimo jiné pleťové mléko, deodorant ve spreji, tuhý antiperspirant, krém na obličej, krém na ruce, mýdlo, šampón, sprchový gel a zubní pasta. Scénáře použití jsme sestavili s použitím opalovacího přípravku a také bez něj.

Naše výpočty ukázaly, že běžný spotřebitel spotřebuje přibližně sto gramů různé kosmetiky denně.

Ve spolupráci s odborníky (sedm toxikologů z různých zemí) jsme pak stanovili pro každou látku na našem seznamu její rizikovost.

V úvahu jsme pochopitelně vzali její koncentraci ve výrobcích, ale především to, kolik látky je lidské tělo schopno vstřebat v závislosti na jejím použití.

Na první pohled je jasné, že riziko je nutné posuzovat jinak v případě šampónu, který se oplachuje, a v případě krému, jenž se vstřebává do pokožky. I tak je ale třeba vzít v potaz, že kromě vlivu na lidské zdraví je zde stále problém znečištění životního prostředí.

Je nutno poznamenat, že informace, kolik té které látky dokáže přejít do lidského těla a jaká je vlastně riziková koncentrace, jsou mnohdy kusé. Z vědeckého hlediska jde o relativně neprobádanou oblast, a tak jsme informace skládali z jednotlivých střípků.

„Zatím máme stále velmi málo vědeckých údajů o některých látkách.

Vzhledem k jejich molekulární struktuře samozřejmě máme představu o jejich možných účincích na hormonální soustavu, ale jsou potřeba doplňující výzkumy,“ říká k nedostatku vědeckých informací Urs Ruegg, profesor farmakologie na Univerzitě v Ženevě. O důvod víc k předběžné opatrnosti.

Pro studii, kterou pro nás provedli naši kolegové z Francie, Dánska, Švýcarska a Velké Británie ve spolupráci s Evropskou spotřebitelskou organizací BEUC, jsme vybrali celkem 66 kosmetických přípravků prodávaných vesměs v celé Evropě. Všechny z nich obsahovaly některé z kontroverzních látek. V laboratoři jsme zkoumali přítomnost a koncentraci dvaceti látek, které prokazatelně narušují hormonální systém nebo jsou z tohoto účinku alespoň „důvodně podezřelé“.

Nespolehlivé údaje Vedlejším produktem testu bylo také zjištění, že údaje na obalech (INCI) ne vždy odpovídají skutečnosti.

Ve sprchovém gelu Nivea jsme objevili nedeklarovaný konzervant fenoxyethanol, v podkladu Max Factor butylparaben. Na druhou stranu více než polovina testované kosmetiky některé uvedené látky vůbec neobsahovala. Zdá se, že výrobci si tímto nechávají zadní vrátka pro změny ve složení. Od 11. července ovšem platí nová, přísnější regulace, která tyto odchylky netoleruje.

Pozor na filtry a konzervanty

Největší riziko představují látky vstřebávané kůží. U těch látek, jejichž rizikovost je doložená, jsme počítali míru rizika při běžném každodenním používání kosmetiky s jejich obsahem.

Brali jsme v úvahu výše zmíněný koktejlový efekt vznikající mísením různých látek z různých druhů kosmetiky.

Prokazatelné riziko vzniká tehdy, když celková dávka přesáhne koncentraci, u níž lze předpokládat důsledky v hormonální soustavě.

Možné riziko bylo u většiny látek nízké. Přesto mnohé z nalezených látek vyvolávají znepokojení. Konkrétně jde o propylparaben, hojně využívaný konzervant, některé UV filtry jako ethylhexyl methocinnamát či oktyl methocinnamát.

Ty lze nalézt nejen v opalovacích přípravcích, ale stále více v běžné kosmetice, jako jsou tělová mléka či make-upy. Používání UV filtrů tam, kde to není nutné, má tedy i svou stinnou stránku.

Nehledě na to, že pouhá přítomnost UV filtrů například v krému na obličej nemusí znamenat, že výrobek skutečně chrání před následky slunečního záření.

Za upozornění stojí i antibakteriální látka triclosan, byť její použití je málo rozšířené a v kosmetice jí lze nalézt již jen výjimečně.

„Vzhledem k výsledkům testů a velkému množství alternativ není důvod panikařit,“ shrnuje Patrick Thonneau, jeden z toxikologických odborníků, který se na studii podílel. „Zvláště pak, když na trhu existuje mnoho kosmetických výrobků, které nežádoucí látky neobsahují.“ Můžete si tedy vybrat. Jen musíte pečlivě číst složení a vědět, čemu se vyvarovat.

Výsledkem naší studie je výzva výrobcům a dozorovým orgánům. Výrobci by měli přestat používat látky, které mají prokazatelný negativní vliv na hormonální systém, a také látky, u nichž panuje podezření z těchto účinků. Dozorové orgány a vědci by se měli více věnovat vyhodnocování toxicity jednotlivých látek, ale především by měli brát v potaz výše zmíněný koktejlový efekt.

Více a méně riziková kosmetika

Mýdla a oplachovatelné výrobky: nepatrné riziko

Sprchové gely, mýdla, šampóny a kondicionéry, tedy všechna kosmetika, která se oplachuje, má na hormonální systém uživatele malý vliv.

Do kontaktu s pokožkou přichází jen po krátkou dobu a obsahuje jen málo rizikových látek, které by mohly projít kůží. Testovaná kosmetika navíc obsahovala jen malé množství konzervantů.

UV filtry lze bohužel najít v tekutých mýdlech. Výrobci se tím snaží zajistit zachování jejich lákavé barvy.

V případě zubní pasty a ústní vody dochází nevyhnutelně k jejich částečnému polykání. Při jejich výběru dbejte zvýšené opatrnosti a vyhněte se těm, které deklarují obsah propylparabenu či triclosanu.

Oplachovatelná kosmetika nepředstavuje bezprostřední riziko při použití, ale chemikálie z ní končí v odpadní vodě a dostávají se tak do životního prostředí.

Make-up a líčení: omezené riziko

Vesměs ženy používají denně pár miligramů očních stínů, řasenky či laku na nehty. Toto množství je velmi malé. Díky tomu představují tyto výrobky jen malé riziko. Oční linky jsou sice plné konzervantů, ale jejich použití je ospravedlněno nutností zabránit mikrobiologické kontaminaci.

Balzámy na rty a rtěnky se podobně jako zubní pasty částečně polykají. Vybírejte výrobky bez ethylhexyl methocinnamátu a bez propylparabenu.

Nejznepokojivější z líčidel je tekutý make-up. Většina z testovaných obsahovala překvapivě velké množství rizikových látek, od siloxanů (deriváty silikonu změkčující pleť) přes konzervanty a UV filtry. Tekutý make-up se částečně vstřebává a používané množství může být relativně vysoké.

Tělové krémy, mléka, deodoranty: znepokojivý koktejl

Tělová mléka, denní krémy, opalovací krémy či deodoranty jsou určeny k dlouhodobému setrvání na kůži.

Naše výpočty ukázaly, že právě tato kosmetika se nejvíce podílí na koktejlu potenciálně narušujícím hormonální systém. Mohou obsahovat konzervanty jako propylparaben se znepokojivými estrogenními účinky.

Nalezli jsme jej v 38 z 66 testovaných druhů kosmetiky. Některé tělové krémy, deodoranty a vlasová kosmetika obsahují siloxany.

Pleťové krémy často obsahují více nežádoucích látek, například zmíněný UV filtr ethylhexyl methocinnamát. Naproti tomu opalovacím přípravkům se rozhodně i přes zvýšené riziko nevyhýbejte. Hrozba vzniku rakoviny kůže je mnohem významnější než důsledky endokrinních disruptorů.

Ze dvou zel je třeba zvolit to menší.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector