Náš grunt je ryze česká franšízová síť prodejen zaměřených na kvalitní čerstvé potraviny.
Pro své prodejny s tradičními českými a moravskými výrobky franšíza Náš grunt nabízí produkty malých a středních tuzemských výrobců a farmářů s ohledem na domácí původ, chuť a tradiční způsoby zpracování bez umělých náhražek a doplňků.
Dodává na trh poctivé uzeniny, kvalitní maso, chléb pečený tradičním způsobem, jogurty a sýry, vejce z volných výběhů, zeleninu z českých pěstitelských lokalit, mošty a pálenky z ovoce z místních sadů, víno, med a mnoho dalšího včetně regionálních specialit.
Franšíza Náš grunt na pultech svých prodejen nabízí také kvalitní BIO produkty, částečně jsou zastoupeny i bezlepkové a další potraviny. Dominují však klasické čerstvé produkty s prověřenou kvalitou.
Náš grunt pro své franšízové prodejny dodavatele zboží opravdu pečlivě vybírá a prověřuje – důležitá je pro franšízu Náš grunt nejen kvalita výrobků a složení, ale velmi zásadní je také chuť.
V roce 2010 byla otevřena první farmářská prodejna v ČR, budovaná formou uceleného konceptu, s příznačným názvem Náš grunt
[quote]„Při startu našeho podnikání jsme zvažovali několik směrů. Ve finále jsme si uvědomili, že na českém trhu není žádný obchod zaměřený právě na české produkty. Naší jednoznačnou prioritou byla kvalita. Velmi nás proto těšilo, když jsme našli podobně smýšlející dodavatele, se kterými se nyní setkáváte v našich prodejnách,“ říká Jiří Málek, jeden ze zakladatelů společnosti Náš grunt.[/quote]
Druhý člen zakládajícího týmu franšízy Náš grunt, Aleš Kotěra, se s námi podělil o své podnikatelské zkušenosti – prozradil, jak se odhodlal začít podnikat, jak si vede jeho franšízový koncept v praxi a také vyzývá začínající podnikatele k tomu, aby při rozhodování o budoucím podnikání, vzali do úvahy i podnikání pod franšízovou značkou a proč…
Franšíza Náš grunt a Aleš Kotěra…
Pane Kotěro, co Vás přivedlo k podnikání a proč zrovna lokální farmářské produkty?
Po několika letech práce v korporátních firmách jsem se rozhodl pro vlastní podnikání. Spolu se společníkem jsme hledali díru na trhu a našli jsme ji v podobě chybějících obchodů zaměřených na kvalitní domácí potraviny.
Po měsících příprav tak vznikl koncept kamenných farmářských prodejen Náš grunt, jehož jsem spoluzakladatelem a spolumajitelem.
To, že jsme s uvedenou myšlenkou přišli na trh jako první, nám dalo značný náskok a nyní máme cca 30 prodejen po celé ČR.
Chcete koupit franšízu, hledáte vhodný podnikatelský záměr? Od nás získáte zaručené nápady na podnikání i návody jak podnikat a jak začít podnikat s franchisou víme nejlépe…
“ width=“273″ class=“aligncenter wp-image-2021 lazyload“ src=“https://www.topfranchising.cz/wp-content/uploads/2014/12/banner-newsletter-2-%E2%80%93-kopie-300×101.png“>
Dnes již lidé opět (díky Bohu) vyhledávají kvalitní poctivé produkty a neorientují se pouze na nejnižší cenu. Proto předpokládám, že podnikání s domácími či farmářskými potravinami musí být v dnešní době dobrý podnikatelský záměr. Je to tak?
V současnosti zákazníci stále více dbají na to, co jedí. Původ, složení a kvalita potravin hraje při rozhodování ve výběru produktů čím dál tím větší roli.
Náš grunt nabízí svým zákazníkům kvalitní potraviny vyrobené z nejlepších surovin s jasným původem od malých a středních tuzemských výrobců a farmářů. Rostoucí trend zájmu umožňuje i růst naší sítě a jednotlivých prodejen.
Trend zároveň vidíme jako dlouhodobý, s dobrou perspektivou do budoucna.
Být součástí prosperujícího řetězce, ať už se bere v úvahu franšíza Náš Grunt či jiná značka, má jasné výhody. Můžete prozradit, jaké výhody poskytuje partnerům Váš koncept?
Franšíza Náš grunt je klasický franšízový systém, který svým partnerům poskytuje kompletní know-how, školení, pomoc při realizaci a vedení prodejny, obchodní nástroje a techniky, marketingové nástroje a další podporu centrály. Další z velkých výhod je široká síť dodavatelů a vlastní centrální sklad a logistika. Díky tomu mohou prodejny využívat širokou paletu produktů.
Co nabídnete potenciálním zájemcům o spolupráci s franšízou Náš Grunt? Proč by měli chtít začít podnikat právě s Vámi?
Spolu s klasickými franšízovými nástroji (viz. předchozí otázka) neustále pracujeme na rozvoji a zlepšování konceptu. Snažíme se tak svým partnerům a zákazníkům poskytovat stále nové produkty, služby a servis.
Může si franšízový koncept Náš Grunt pořídit i člověk, který nemá podnikatelské ani manažerské zkušenosti?
Manažerské nebo podnikatelské zkušenosti jsou velkou výhodou pro vybudování prosperující prodejny, nikoliv však podmínkou. Díky silnému zázemí a široké podpoře ze strany franšízora, lze úspěšně provozovat podnikání s franšízou Náš Grunt i bez těchto zkušeností.
Jak se dlouhodobě daří vašim franšízantům provozujícím obchody Náš Grunt v ČR?
Většina prodejen vykazuje dlouhodobě nárůsty tržeb a dosahuje očekávaných výsledků. Franšíza obecně dává podnikateli vyšší jistotu úspěchu, než samostatné podnikání, nikoliv však 100%. Proto, jako v každém systému, někdy dochází ke změně provozovatele či uzavření neefektivní pobočky. Cílem franšízora je nastavit taková kritéria, aby těchto případů bylo minimum.
Kolik má Náš Grunt aktivních franšíz a ve kterých městech máte v letošním roce v plánu otevřít nové prodejny?
Aktuálně máme, vedle vlastních třech prodejen, dalších 26 aktivních franšíz Náš Grunt po celé republice. V letošním roce plánujeme otevřít dalších 5 prodejen. Nejbližší realizované budou v Praze 2 na Francouzské ul. a v Hlučíně.
Ve spotřebě potravin existují dva protipóly – lidé hledající zdravé potraviny, kteří jsou ochotni si připlatit za kvalitu a ti, kteří hledají potraviny za nejnižší ceny. Těch z druhé skupiny je v ČR bohužel stále převaha, jak podporujete franšízanty, aby jim obchod dobře prosperoval?
Podporu naši franšízanti pociťují v oblasti marketingu a PR v mnoha oblastech a směrech, pravidelně spouštíme kampaně zaměřené na různá období a události, edukujeme širokou veřejnost např. pravidelnými výstupy našich dodavatelů v rádiu a do prodeje uvádíme a propagujeme zajímavé nové produkty s odkazem na vysokou kvalitu.
Snažíme se tím přimět k zamyšlení i zákazníky, kteří preferují levné a mnohdy nekvalitní potraviny. V tomto nám pomáhá i obecný trend a kauzy spojené s hromadnými dovozy nekvalitních potravin.
Franšíza Náš grunt také spolupracuje s Nadací Avon, která bojuje proti rakovině prsu. Více o projektu.
Jakou klientelu obsluhuje franšíza Náš Grunt? Stojí Vaše prodejny převážně na stálých klientech?
Typickým zákazníkem našich prodejen je člověk, který nechce utrácet za potraviny plné náhražek, zajímá se o své zdraví a zdraví své rodiny nebo si chce prostě jen pochutnat na dobrém jídle.
Každá prodejna má vybudovanou silnou základnu stálých zákazníků, kterých si vážíme a v současnosti pro ně navíc rozjíždíme věrnostní systém.
No a co je také velmi důležité – jsme velice rádi, když do našich prodejen zavítají noví zákazníci na doporučení těch stávajících.
Najde se dostatečně silná kupní síla i na malých městech? Nebo je Vaše franšíza určena spíše pro velká města?
Vhodná jsou města s 20 000 a více obyvateli. Nicméně prodejny nám úspěšně fungují i v menších městech. Důležitá je celková kupní síla místa. Proto každou lokalitu spolu se zájemcem důkladně prověřujeme.
Na letošní rok plánujete dokonce prodej vlastních výrobků. Proč jste se tak rozhodli?
Díky vlastním produktům můžeme lépe uspokojit potřeby našich zákazníků. Již nyní tak máme například šunku zpracovávanou pouze pro prodejny Náš grunt. Vlastní výrobky budeme postupně rozšiřovat.
Co byste doporučil lidem, kteří chtějí začít podnikat s kvalitními lokálními potravinami?
Je to určitě odvětví, které má budoucnost. Aby podnikateli obchod dlouhodobě fungoval, musí se mu věnovat na plno a neustále jej rozvíjet a posouvat. Současně musí najít vhodné dodavatele s dobrými podmínkami.
Za nás budeme pochopitelně rádi, pokud takový podnikatel do úvah o byznysu zapojí i možnost spolupráce s franšízou Náš grunt a osloví nás, ať už přímo s dotazy k franšízovému konceptu nebo jen se zájmem o nezávaznou schůzku.
Nabídka franchisové spolupráce Náš grunt je umístěna v Katalogu franchis.
autor: Magda Malá
“ width=“273″ class=“aligncenter wp-image-2021 lazyload“ src=“https://www.topfranchising.cz/wp-content/uploads/2014/12/banner-newsletter-2-%E2%80%93-kopie-300×101.png“>
Chcete být zařazeni do REGISTRU KANDIDÁTŮ – zájemců o podnikání formou franchisingu a chcete být podrobněji informováni o franchisách i konkrétních nabídkách? Registrujte se zde a my Vás budeme dle Vašich požadavků informovat o toma, jaké jsou aktuální podnikatelské příležitosti ve franchisingu – která franchisa v ČR hledá partnera pro dlouhodobou spolupráci dle Vašich požadavků.
Sledujte náš KATALOG FRANCHIS, kde je aktuální nabídka franchis a kde naleznete odpovědi na otázky ohledně konkrétních franchisignových konceptů. Pokud Vás budou zajímat další podrobnosti, nebo Vás zaujme konkrétní franchisa a měli byste zájem o schůzku se zástupcem dané franchisy, NEVÁHEJTE NÁS KDYKOLIV KONTAKTOVAT, JSME TADY PRO VÁS!
Franchising – odkazy, které se Vám mohou hodit…
Přemýšlíte, v čem podnikat? Napadla Vás už možnost podnikat ve franchisingu? Lámete si hlavu a nevíte, jak začít podnikat s konkrétní franchisou? Pomůžeme Vám!
Pokud se o franchisové podnikání zajímáte, ale nemáte úplně jasno v tom, jaké má franchising výhody či nevýhody, přečtete si tento článek. Anebo pořád tápete ve franchisingové hantýrce? Připravili jsme pro Vás krátký příspěvek, kde Vám ve franchisingové terminologii uděláme jasno. Nebo již nákup franšízy delší dobu zvažujete, ale chtěli byste vědět, na co si dát pozor či nač se připravit?
V záložce „články“ naleznete veškeré odpovědi na různé otázky v jednotlivých příspěvcích, avšak pokud na našem webu odpověď na Váš dotaz nenajdete, velmi rádi Vám odpovíme osobně – neváhejte nás kontaktovat s jakýmikoli otázkami či připomínkami! Jsme tady pro Vás.
Krumlov už není asijským ostrovem na jihu. Teď chce lákat turisty z Česka
Z dvorku je odtud vidět přímo na věž s korouhví ve výšce 89 metrů nad Vltavou. Stačí jen otevřít dveře do ulice, vyjít pár schodů a návštěvník se během chvilky dostane na nádvoří českokrumlovského zámku.
I proto patří penzion Petra Vachty mezi ty nejoblíbenější ve městě. Teď je však prázdný.
„Na léto nějaké rezervace máme. Moc jich sice není, ale to není nic neobvyklého. V tuhle dobu jsme nikdy neměli léto vyprodané. V tomhle jsem pořád optimista,“ líčí muž, který v Českém Krumlově podniká už 18 let.
Kvůli koronakrizi teď ale sčítá škody, jaké nikdy nezažil. Polovinu jeho zákazníků tvoří lidé z Česka, zbytek jsou turisté ze zahraničí. Právě této skupině pak dominují hosté z Asie. S cizinci však podnikatel nyní nepočítá.
„Je jasné, že se teď musíme soustředit na tuzemskou klientelu. Nic jiného nám ani nezbývá. Doufáme, že se to zase rozjede. My máme štěstí v tom, že neplatíme nájem. To ale řada podnikatelů říct nemůže. Samozřejmě mají obavy z toho, co bude. Budou to mít těžké,“ uznává Vachta.
Český Krumlov, ze kterého se v posledních letech stal asijský ostrov na jihu Čech, turisté z Číny, Tchaj-wanu či Koreje opustili. Proto nyní přicházejí o peníze místní podnikatelé, ale i radnice. V městské kase by na konci roku mohlo chybět několik desítek milionů korun.
„Těžko se to počítá, ale pár ukazatelů máme. Loni jsme vybrali devět milionů korun na ubytovacím poplatku. Uplynulé měsíce vypadly a vyhlídky teď nejsou pozitivní, takže s podobnou částkou počítat nemůžeme.
Další ukazatel je zhruba 26 milionů, které jsme měli letos získat díky parkování zájezdových autobusů. Toto číslo nenaplníme. Dál jsme odpustili platbu za předzahrádky do konce srpna a možná do konce roku, což dělá přibližně tři až pět milionů.
Když se to hodně hrubě pokusím odhadnout, může to dát v součtu asi 50 milionů,“ vypočítává místostarosta Martin Hák.
Oficiální čísla jeho slova potvrzují. Podle Českého statistického úřadu bylo Asiatů v hromadných ubytovacích zařízeních za únor meziročně o 61 procent méně. V březnu kleslo číslo dokonce o téměř 95 procent. Právě turisté z Číny, Korejské republiky či Tchaj-wanu přitom v posledních letech plnili ulice Krumlova, který je od roku 1992 na seznamu světového dědictví UNESCO.
„Já jsem průvodcem přes 25 let a mohu potvrdit, že něco takového Krumlov ještě nezažil. Sám jsem se musel vrátit k původnímu zaměstnání stavaře,“ líčí jednatel Sdružení průvodců Český Krumlov Oto Šrámek.
Právě průvodci patří mezi ty, na které krize dopadla nejintenzivněji. Ve městě je totiž několik desítek lidí, již provádějí turisty v nejrůznějších jazycích od italštiny přes ruštinu až po japonštinu.
„Hodně nás to všechny zasáhne. Uvidíme, kdy se otevřou hranice a dorazí první turisté. Den za dnem je to ale horší. Alespoň částečně by se to mohlo vrátit v nadcházejících měsících. Kdyby ale nastala další vlna omezení spojených s nouzovým stavem, byl by to už rok, a to je velký problém. Některé průvodce by to zlikvidovalo,“ upozorňuje Šrámek.
Cílem je přilákat české hosty
Návrat zahraničních hostů si přejí i velké hotely. Řada z nich totiž těžila především z příjezdů velkých skupin. Ty často zůstávaly jednu noc, ale jejich počet v posledních letech rostl.
„U nás tvoří hlavní část obyvatelé Dálného východu. Ti přijedou na jednu noc a míří dál. Někteří zůstávají třeba přes víkend. Máme i hosty z Ameriky či Austrálie. Mluví se o tom, že jsme tuto poptávku vytvořili my, ale tak to není. Ta poptávka vznikla v Asii a my na ni reagovali,“ hodnotí ředitel hotelů Růže a Oldinn Přemysl Grunt.
Český Krumlov se tak kvůli událostem z posledních měsíců výrazně proměňuje. „Cizinci jsou teď pryč a naším úkolem je přilákat české hosty a snad i ty slovenské a později i rakouské a německé. Spolupracujeme na tom s městem i Jihočeskou centrálou cestovního ruchu. Teď je v kurzu spíše příroda než město, ale my jsme svou velikostí něco na pomezí, což by nám mohlo pomoci,“ uvádí Grunt.
Snad se nevrátí tak intenzivní masový turismus
Město má nyní paradoxně šanci současné situace využít. „Krumlov se může nadechnout a my ostatně taky. Masová turistika byla v poslední době stále intenzivnější. Všechno se soustředilo do jednoho dne. Nyní je šance objevit krásy města a okolí o něco víc. Nejen rodiny s dětmi mají možnost poznat Krumlov podrobněji a zůstat u nás déle. V tom vidím velkou šanci,“ domnívá se Grunt.
Za pravdu mu dává místostarosta Hák. „Doufáme, že se nevrátí tak intenzivní masový turismus. Ta situace u nás byla na hraně. Kdyby to postupovalo tímhle tempem, bylo by potřeba řešit nějaká omezení, ke kterým přistoupili v Benátkách či Dubrovníku.
Svým způsobem máme radost, že se teď můžeme soustředit na návštěvníky z Česka, Rakouska, Německa, Slovenska či Maďarska. Pro Krumlov je to nová šance.
Chceme, aby šel turismus do kvality místo kvantity,“ ujišťuje s tím, že se mohou lidé těšit na řadu akcí, kterými ulice ožijí a lidé při nich město uvidí z jiné perspektivy.
K tomu všemu ale povede dlouhá cesta. V současnosti jsou ubytovací zařízení v Českém Krumlově plná ze zhruba 20 procent. Jak se podařilo přilákat nové návštěvníky do vylidněného asijského ostrova, se ukáže na konci letní sezony.
Náš venkov: Vdolečky jsou grunt — Česká televize
- 00:00:56 Začíná čtvrtý košt
vdolečků ve Vlčnově. - 00:01:00 Letos se přihlásilo devatenáct
vzorků z celého okolí. - 00:01:05 Od Strání, Veselí nad Moravou,
Žítkové,Bánova,Uherského Hradiště, - 00:01:10 dokonce i ze Zádveřic a ze Sušic.
- 00:01:14 My anonymně vylosujeme
čísla každému vzorku - 00:01:17 a pod tím číslem se vystavují.
- 00:01:19 Krájíme koláčky na polovinu,
aby se co nejvíce lidí uspokojilo. - 00:01:24 A lidé hodnotí první
tři nejlepší vzorky. - 00:01:28 My jsme chtěli, aby byly tvarohové,
- 00:01:30 ale bohužel některé pekárny pečou různé.
- 00:01:33 Tak nám posílají makové i ořechové.
- 00:01:36 Ale tvarohové
jsou jednoznačně nejlepší. - 00:01:41 Někdy vyhraje pekařka,
která má větší zkušenost, - 00:01:43 protože peče doma,
ale peče pro známé, nebo na svatby. - 00:01:47 A někdy vyhraje
velká zavedená pekárna. - 00:01:50 A nejsou to vždycky z Vlčkova.
- 00:02:10 -Donesla jsem vám ochutnat koláčky.
- 00:02:12 -A jsou z Vlčkova?
00:02:14 -Jsou, nejlepší.
Naberte si chlapci.
- 00:02:16 -Jsme hladoví, už jich moc nezbývá.
- 00:02:18 -Jsou lepší, než babiččiny.
- 00:02:21 -To jsi hodná,
že sis na nás také vzpomněla.
00:02:27 Je to lepší než nic. To je pravda.
- 00:03:01 Svatební koláčky jsou na Slovácku z tradičního pečiva nejoblíbenější.
- 00:03:06 My jich vyrobíme asi kolem
150 tisíc kusů měsíčně. - 00:03:10 Receptura se v podstatě nijak
neliší od tradiční domácí, - 00:03:14 jak mají naše babičky.
- 00:03:16 Základem je dobré
probalované těsto s máslem - 00:03:19 a kvalitní tvarohová náplň.
- 00:03:22 Díky tomu, že máme
technologická zařízení - 00:03:25 můžeme produkovat
větší množství výrobků. - 00:03:28 A tím uspokojit
celou síť našich prodejen. - 00:03:32 Veškeré velké zakázky na svatby,
oslavy a různé příležitosti. - 00:03:37 A při tom zachovat
stále stejnou kvalitu. - 00:03:40 V dnešní době se ženám,
hlavně mladé generaci, - 00:03:44 tedy mimo mě, nechce doma péct,
tak si raději koláčky koupí. - 00:03:49 A mají jistotu,
že jsou opravdu dobré. - 00:03:52 Doma by se jim třeba
nemusely podařit. - 00:04:02 Před takovými padesáti roky chodili
ženské do búd tak akorát dělat. - 00:04:07 Kopat do vinohrada,
oplévat, stříhat. - 00:04:11 Aby si sedli u dobrého vína
- 00:04:13 a z pohárka upíjely,
to neexistovalo. - 00:04:17 Ty dobu už jsou
naštěstí dávno pryč. - 00:04:20 My chodíme do vlčnovských
búd velice rady. - 00:04:23 Chodíme si sem zazpívat
a popít dobrého vína. - 00:04:26 Také se podle vlčnovských
búd i jmenujeme. - 00:04:29 Vlčnovské búdové umělkyně.
- 00:04:32 A když si tady zpíváme a popíjíme,
tak chlapi doma hlídají děcka. - 00:04:37 Protože všechny jsme
velice dobré matky - 00:04:40 a nenechaly bychom doma děcka samotné.
- 00:04:42 Musí bát doma trošku rozpis,
- 00:04:44 aby se vědělo,
kdo může jít a kdo bude doma. - 00:04:47 No, my tady zpíváme,
pijeme bez chlapů. - 00:04:51 Ale když se nějaký objeví,
tak nám to nevadí. - 00:04:54 A ani to nemusí být ten náš.
- 00:04:57 -No není pravda, že by nám chlapi
při té zábavě až tak nechyběli.
00:05:03 Ale zase umíme se pobavit i samy. Však se tady jedna z nás i vdávala.
- 00:05:08 Měla tady krásnou svatbu.
- 00:05:11 Starosta ji udělal
přímo tady v búdách. - 00:05:14 A při takové příležitosti
se napeče vždycky moc vdolečků. - 00:05:19 Ale nejvíc se jich
napeče na Jízdu králů. - 00:05:23 -To máš pravdu, náš Martin, když byl králem v roce 2003,
- 00:05:27 to jsme jich měli
asi tři tisíce napečených.
00:05:30 A vždycky se snědli.
Nabídněte si, dobré jsou.
- 00:05:32 -To jsi pekla sama?
- 00:05:34 -Tož, co jsi hloupá?
- 00:05:35 -A teď mě děvčata řekněte, která pečete doma vdolečky.
- 00:05:40 Já tedy rozhodně ne.
- 00:05:42 -Ne, na to už není čas.
- 00:05:44 -Většinou si necháváme napéct.
- 00:05:46 -Je to pohodlnější a hlavně
rychlejší. - 00:05:49 – Je faktem, že bez vdolečků
- 00:05:51 se u nás ve Vlčnově
neobejde žádná oslava. - 00:05:53 Ale je pravda,
že je s nimi moc práce. - 00:05:56 Všechny jak jsme tady,
jsme zaměstnané ženy.
00:05:58 Staráme se o děti, o domácnost.
Máme práce nad hlavu.
- 00:06:01 A že bychom ty volné chvilky,
- 00:06:02 co si ušetříme, chtěli trávit
u trouby, to ani náhodou. - 00:06:06 Ale neznamená to,
že vdolečky péct neumíme. - 00:06:09 Alespoň my všechny,
co jsme tady vlčnověnky. - 00:06:12 Maminky nás je naučily péct, ještě když jsme byly děvčice.
- 00:06:15 Takže kdyby bylo potřeba,
tak bychom je napekly. - 00:06:18 Ale tak, jak to umí pekařky
tady u nás v pekárnách, - 00:06:21 a máme jich tady ve Vlčnově
už několik, tak takhle to neumíme.
00:06:24 Tomu se nemůžeme vyrovnat.
To jsou ty pravé umělkyně.
00:06:30 Pojďme si děvčice zazpívat.
00:06:32 Už jsme tady dlouho
a bez zpěvu to nepůjde.
00:06:36 Naladíme. .
- 00:07:29 Začínám už péct
vdolečky od roku 1958. - 00:07:36 A to jsem k tomu přišla tak,
že jsem byla pozvaná vařit - 00:07:40 jako kuchařka na svatbu.
- 00:07:41 A šla jsem o den dřív a viděla jsem, jak ženské mísí vdolečky.
- 00:07:48 To se dostavily kmotřenky,
tetičky a sousedé. - 00:07:53 A každá donese koš
a v tom koši máslo, tvaroh, vejce - 00:08:00 a všechny ingredience, které je
zapotřebí na ty vdolečky. - 00:08:06 Tak dvě ženské donesly
takové veliké dřevěné necky. - 00:08:10 Dali tam tu mouku a všechny
ingredience a začaly mísit. - 00:08:17 Když to bylo vymísené,
- 00:08:19 tak to těsto vyhodily na stůl,
na prostěradla. - 00:08:23 A ukrajovaly kousky,
dávaly tvaroh a zabalovaly.
00:08:29 To nebyly tyto vdolečky, co teď.
To byly ty, co se dříve pekly.
00:08:34 A bylo to prostě, když se to prostěradlo sundalo ze stolu,
00:08:38 tak to prostěradlo bylo plné másla.
Protože vytáhlo ten tuk.
- 00:08:46 No, vdolečky nebyly
špatné na tu dobu. - 00:08:49 Na jiné jsme nebyli zvyklí,
takže byly dobré. - 00:08:53 Ale postupně, časem, tady jedna
paní udělala takový to recept.
00:08:58 Že se udělají dvě těsta.
Základní je žloutkové a tukové.
00:09:04 To tukové se vkládá do toho
žloutkového, proválí se to dvakrát.
00:09:09 A po třetí se nakrájí a balí se.
Dává se tvaroh a zabalí se.
- 00:09:15 Dovnitř se dává tvaroh, jak vidíte.
- 00:09:18 Na to se dávají povidla,
potře se to rozšlehaným vajíčkem - 00:09:22 a nakonec se tam dá posýpka.
Ten tuk, který se tam dal,
00:09:28 ten tam zůstává. To je základ.
- 00:09:31 Není v tom prostěradle,
ale je v těch buchtách. - 00:09:35 Tím jsou ty buchty a koláče
takové měkké a chutné. - 00:09:39 A měly by lístkovat.
- 00:09:41 Musím se podívat do té trouby,
abych je nespálila. - 00:09:45 A je o to takový zájem,
že se až divím, - 00:09:51 jak moc to jde na odbyt.
- 00:09:56 Pečivo patřilo v minulosti
v lidovém prostředí - 00:10:01 nejen k pokrmům, ale vystupovalo
i jako součást rodinného - 00:10:05 a výročního obyčejového cyklu.
- 00:10:08 Jako slavnostní pečivo
u těchto příležitostí. - 00:10:11 Ke slavnostnímu pečivu na Slovácku
patřily a dodnes patří vdolečky.
00:10:16 Koláče, koláčky, nebo vdolečky.
Jak se místně nazývají.
- 00:10:21 Známe je jako malé pečivo
- 00:10:23 plněné tvarohem, na povrchu
s povidlím a drobenkou. - 00:10:28 Těm ovšem dříve předcházely
velké pecové vdolky. - 00:10:32 Zhruba od konce 19.století,
devadesátých let, - 00:10:37 se začínají objevovat ty malé
vdolečky s náplní uvnitř. - 00:10:44 Vdolečky nesměly chybět
na žádném svátečním stole. - 00:10:48 Byly součástí vánočního stolu,
- 00:10:51 pekly se na hody,
ale nejvíc ovšem na svatby. - 00:10:55 Podle zámožnosti rodin se na svatby
peklo i přes sto plechů. - 00:10:59 To znamená více, než 600 koláčů.
- 00:11:03 Pekly je většinou ženy
z příbuzenstva a vdolečky - 00:11:06 byly součástí svatební hostiny.
- 00:11:10 Ale také si je odnášeli svatebčané
jako výslužku s sebou domů. - 00:11:29 Aby nám ta smetana
nestříkala na zástěry. - 00:11:40 ZPĚV
- 00:11:57 Tak jindy, to se peklo
třikrát za týden. - 00:12:01 V neděli musel být zákusek, tatínek
náš říkal – ani jsme nic nepekli? - 00:12:08 A když jsme nepekli,
tak si vzal chleba. - 00:12:11 V pondělí se obyčejně dělaly
bramborové placky, nebo tak něco. - 00:12:17 Ve středu se zadělalo na buchty
a pátek se pekly koláče. - 00:12:22 Ty děcka, neměli co jiného jíst,
tak měli to pečivo. - 00:12:28 Toho masa pravda nebylo.
- 00:12:32 Co se v zimě zabilo, do jara se to snědlo.
- 00:12:35 Ledničky nebyly, mrazničky nebyly.
- 00:12:38 A tak potom už se dělaly hlavně
bramborová jídla a koláčky. - 00:12:48 Koláčky, ty se dělávaly
jedině ve svátky, s hrozinkami.
00:12:56 A tady se to jenom potrnkovalo.
Ani tvaroh nebyl.
00:13:02 Když se neodstřeďovalo
a nebylo to odstředěné mléko.
00:13:05 Když nebyl tvaroh,
tak se ten koláč jenom
00:13:08 potřel trnkami a posypal makem.
Ani posýpka se nedávala.
00:13:14 To se dělaly jenom
takové věci na svatbu.
00:13:18 ZPĚV
00:13:35 A dnes? Když jsou ta děcka menší,
tak ještě ty koláče mají rádi.
00:13:40 Ale ty velcí?
00:13:42 Ty bramborové, ty dělám těm
našim vnukům skoro každý týden.
00:13:49 Jinak říkají, že se z toho
tloustne. Ale není to pravda.
00:13:56 Když je pohyb,
tak se ani netloustne.
00:14:00 Já mám už tolik roků
a ještě jsem byla před třemi týdny
00:14:05 až ve Vracově na kole. A pořád.
00:14:09 Já když nejedu na kole, tak jsem
nemocná. To musí být pohyb.
00:14:16 -Babi, myslím, že už to bude.
00:14:24 -Už je to. Hurá.
00:14:27 Teď se to udělá takhle. .
- 00:14:31 Teď se to musí tak vymačkat,
aby se podmáslí z toho vymačkalo. - 00:14:36 -Aby tam bylo víc másla
a míň toho podmáslí. - 00:14:43 -Ještě je to tuhé.
00:14:45 -Pro chlapce dáváme zkrojky.
Aby se na ně děvčata smála.
- 00:14:49 -Ale opravdu si pochutnáte.
- 00:14:53 Veselá je dědina,
kde se milá zrodila. - 00:15:03 Veselá je dědina,
kde se milá zrodila. - 00:15:15 Ale ešče je veselejší,
kde je můj najmilejší. - 00:15:25 Ale ešče je veselejší,
kde je můj najmilejší. - 00:15:38 Esli ty mě ráda máš
prodej pole, vše co máš. - 00:15:47 Esli ty mě ráda máš
prodej pole, vše co máš. - 00:15:58 Prodaj pole, vinohrady,
vysvoboď ňa milá z vojny. - 00:16:13 Vinohrady neprodám,
vínko ráda popíjám - 00:16:49 Skryté titulky
Martina Vrbská - 00:16:51 .
Český grunt
Vypadá to, že padla další meta na cestě návratu k dobrému jídlu.
V Praze se otevřela prodejna zcela nového typu – Český grunt.
Pokud se nemýlím, je to v Praze a u kamenné provozovny vůbec poprvé, kdy
je koncept postaven výhradně na našich lokálních potravinách.
Jistě, jsou tu farmářské trhy a stovky bio obchodů, kde produkty malých
českých producentů a farmářů taky najdete. Jsou tu třeba i prodejny
regionálních výrobků Českého ráje nebo Královehradeckého kraje. Tahle nová prodejna je ale podle
mě začátek nové vlny, kdy se dobré české produkty začnou prosazovat samy
za sebe (bez nálepky bio). Sám se vlastně divím, že to někoho napadlo až
teď! 😉
O co vlastně vůbec jde?
Český grunt je malá prodejna potravin, kde se zaměřují na striktní
výběr kvalitních potravin od středních a malých výrobců a farmářů.
Jejich nabídka v podstatě kopíruje farmářské trhy, navíc ale přináší
veškerý komfort a servis, který může dodat jen kamenná prodejna.
Zkušenosti ze svého prvního nákupu jsem dal podrobně
na Scuk, tady vypíchnu jen pár aspektů, které s tím souvisí.
První
příjemný šok – hned po vstupu má člověk úplně stejný pocit, jako
kdyby vstoupil do specializovaných italských nebo francouzských lahůdek.
Člověk tak nějak podvědomě hledá parmskou šunku, parmezán nebo rilettes,
ale omyl – místo toho jsou tu naše fajné potraviny. Možná je to
nepatrná blbost, ale tohle byl pro mě osobně zásadní okamžik. 😉
Druhý příjemný šok – s výběrem produktů si dal někdo opravdovou
práci a na jedno místo se podařilo dostat opravdu zajímavé produkty
v nejrůznějších kategoriích. Spoustu z nich jsem viděl vůbec poprvé.
Potěšilo mě taky, že nabízejí opravdu široký výběr uzenin a všechny
pěkně na váhu rovnou z kráječe. Mají i čerstvé maso a kupu mléčných
výrobků.
Všechno má na prodejně svoje místo a prodavačky produkty
znají – umí o nich říct něco víc, než jen cenu.
Vady na kráse?
Ale jo. V zásadě mě rozladily dvě věci. Nechám na vás, jak jsou
zásadní. První – provozovatelé byli zatím líní přidat ke všemu
zboží popisky, ze kterých vyčtu přesný původ a název produktu.
Týká se
to hlavně zeleniny a uzenin, kde dali jenom cenu a nazdar.
Když jsem se na
tohle psal prodavačky, řekla mi, že se mám prostě zeptat a že se jim
třeba dodavatelé zeleniny mění tak rychle, že to nejsou schopni
doplňovat.
Po konkrétním dotazu na mě kulometně vypálila jednotlivé oblasti, ze
kterých daný ovozel pochází, praktická informační hodnota je ale nízká.
Obě prodavačky se naplno věnují zákazníkům před vámi, při volném
procházení zboží jste tak bez informací. Ovozel bez popisky beru
u přímého prodejce, který za produktem stojí.
Pokud někdo zboží přeprodává, měl by dodat maximum možných
informací, jinak ve mně vzbuzuje nedůvěru. Je taky velká škoda, když
jména výrobců stojí v pozadí nebo nejsou vůbec vidět. Koliduje to
s celým konceptem prodejny, která z dobrého (a ještě hodně mladého)
jména lokálních potravin žije.
Rozčílila mě taky nabídka „Čerstvých farmářských vajec
z Klíčan“ od Ing. Bačiny. Ten název je na krabici obrovskými písmeny a
má asi navozovat idylku krásných vajíček od slepic z farmy.
Ve
skutečnosti jsou to ale obyčejná klecová vejce z kategorie 3, byť
z klecí obohacených.
Nevím, jak to vnímáte vy, ale u mě to není
férová praktika a nevidím jediný důvod, proč taková vajíčka za 4 Kč
kupovat.
Konec brblání. Českému gruntu fandím a doufám, že se podobné prodejny
objeví všude. Pokud to máte blízko, omrkněte to a napište mi do diskuze,
co si o prodejně myslíte. Zajímá mě taky, jestli něco podobného už
dávno neexistuje (budu mile rád za troubu).
A kde je teď další stupeň? Tak třeba profesionální řezník-uzenář,
který prodává pouze maso z farmových chovů a který vyrábí všechny
svoje uzenářské výrobky tradičními metodami z masa s původem. Sci-fi?
Nechejme se překvapit, za jak dlouhu se v Česku naplní… 🙂
Cuketko,
až k nám zavítáš jednou do Loun, objednám Tě na návštěvu do
řeznictví U Kristů.
Malý krámek, který jakoby zaspal dobu, ale ještě že tak. V pondělí
zavřeno, protože se zabíjí a připravuje maso, škvaří sádlo atd. Na
prodejně produkty vlastní jasně označené. Prodávají i průmyslově
vyráběné, ale vybírají.
Pokud se mi zastezkne po něčem méně obvyklém, stačí se zmínit, zatím
nebylo nic, co by neuměl pan majitel sehnat a i rád poradí. Prostě
člověk, kterého jeho krámek baví a je to znát.
- Ale obchod s lokálními produkty nám tu chybí, škoda.
Milan:
jé, díky za tip 😉 hned jsem je přidal na Scuk:
http://www.scuk.cz/vyhledavani/?…
vypadá to jako ideální místo, které tam chceme mít a šířit! Louny
nejsou až tak daleko, prozkoumáme 🙂
Byl jsem tam asi před týdnem. Nabídka dost mizerná, mají tam pár
věcí. Vím přitom o hromadě dalších kvalitních tuzemských potravin,
které by tam mohli mít. Kupil jsem si tam nějaké koláčky, byly
z obvyklého ošizeného vodného tuhého těsta. Nemám důvod se tam
vracet.
V českém gruntu, samozřejmě.
David:
o hromadě dalších věcí, které by mohly být kdekoliv, víme asi
každý 😉
Njn, když si votevírám krám, tak ho nemám
třičtvrtěprázdnej, ne?
David:
pořád nerozumím – vám chyběla určitá část sortimentu, nebo
nějaké konkrétní věci z dané části? kdybyste se mi tak rovnou
vymáčknul, bylo by to hnedle jasnější. styl – koupil jsem si tam
nějaké koláčky a je to celé na nic, to nepomáhá 😉
pečivo jsem nezkoumal, ale třeba v uzeninách byl výběr skoro jako
v uzenářství, z ovozelu jen základy, sýry z několika farem -různé
typy (ale málo zrajících), maso – viděl jsem jen kuře celé a půlky,
zbytek sortimentu byl tak jeden dva výrobci od každého.
na smíšené
potraviny a na start mi to přišlo velmi slušné – jak říkala kami ve
své recenzi (http://www.scuk.cz/d/cesky-grunt/#…) – „takový
trvalý trh“. jsem si jistý, že budou časem vše rozšiřovat –
klíčové pro mě je, že to tenhle koncept prodejny vůbec napadl. na téhle
platformě a nápadu je postupné zaplňování a hledání zajímavých
výrobců už jen to poslední. jak to rozvinou dále a potom od nich
případná konkurence je jenom na nich 😉
Pane C. dyk v tom krámě nebylo skoro nic 🙂 Co k tomu mám dodat. Víte
jaký musí být na vinohradech nájem? Tak tomu musí odpovídat nabídka
v obchodě, notabene novém.
David:
no jo, ale dostat to z vás, že to bylo prázdný, to je kumšt 😉 teď už
to prázdné rozhodně není.
Tak koukám, že jsme se včera snad všichni sešli v Českém gruntu 🙂
Prázdné to tam nebylo.
Ale byla jsem tam brzy dopoledne a pult s uzeninami se
vykupoval dost rychle – přede mnou byli dva pánové v montérkách, jeden
z nich bral 3× 15dkg nějakého salámu, asi svačinové balíčky pro
kamarády.
Sama jsem kupovala plátek šunkové tlačenky a už jí měli dost
kousíček. Takže odpoledne, pokud uzeniny nemají někde připravené další,
už bude tenhle pult fakt skoro prázdný. Ale ostatní regály byly plné
úplně normálně.
Navíc zrovna přivezli 60 jogurtů Němec, tolik se jich
ani do jogurtového regálu nemohlo vejít.
Koláčky jsem prodávat neviděla, ale je fakt, že jsem je ani nehledala.
Chleba s paraořechy neměl chybu, nejen kvůli ořechům, ale i těsto je
takové pěkně hutné a nakysle chlebově vonící, žádná buchta.
Asi se za ten týden nějak dozásobili? Nebo to bylo tím, že jsem přišla
zrovna, když jim přivezli zboží? Fakt nevím.
kami:
tak já byl po obědě a uzenin byla ještě hromada 😉 potěšilo mě, že
mají docela kšeft – místní to evidentně adoptovali ajko běžné
potraviny a chodí tam na takové ty svačinové věci – pár deka salámu,
pečivo, sýr 😉
Tusite nekdo jake maji otviraci hodiny prosim?
Voy: podle jejich stránek Po-Pá 7:30–19, So 8:30–13
C: Dyk to píšu hned nahoře: „mají tam pár věcí“. A ty koláčky
byly fakt eklhaft.
No tak máte zcela pravdu, Vaše postřehy mohu jedině potvrdit a
odsouhlasit. Já jsem dnes byl na Praze 10 na Kubánském náměstí na tamním
farmářském trhu, kde pán s vejci byl také. A mohu potvrdit, že jsem si
jedno balení koupil na zkoušku a jsem též hodně v rozpacích a příště
si je kupovat asi nebudu.
Žloutek je oranžový, ale to je díky triku, že
zobají kukuřici, takže má krátkého trvání. Farmovaný chov mne doslova
šokoval. Nevím, co si mám představit pod pojmem obohacená klec. To jako
o tu kukuřici a pšenici? Farmářská vejce si představuji poněkud
jinak.
10 ks vajec M z Klíčan od Ing Jaroslava Bačiny mne stálo 25 Kč… Nyní
pátrám informace o této farmě, zdá se, že ani webovou prezentaci nemají.
4 Kč za kus za takové vajíčko bych určitě nedal, ale i těch 2,50 za
klec vejce je dost.
Bohužel dnes tam jiná vajíčka v prodeji nebyla a oproti
Kauflandu či Lidlu pochopitelně lepší tato vejce jak no name z dovozu
v oněch marketech.
http://agross.cz/ –
podařilo se mi dopátrat webovo ustránku toho producenta vajec
z Klíčan.
Pro mne osobne jsou klecova vejce neprijetelna a tyto chovatele se snazim
nepodporovat, Vubec nechapu, ze takovy prodejce se dostane na Farmarske trhy.
Pro mne velke zklamani.
Na první fotce zde – http://ceskygrunt.cz/…rodejna.html – je v regálu
v druhé řadě odspoda napravo objednu lahev od půllitrové kofoly vidět dva
druhy nějaké limonády ve skleněných lahvích. Netušíte, co to je?
17, Jaja: Naprosto totožný názor. Good on you!
18: Tvar lahví by imho odpovídal limonádám z pivovaru Černá hora, což
by bylo super, Grena strčí Kofolu s klidem do kapsy a ani ostatní nejsou
špatné.
jj, ja tam byla vcera a limosky a sodovky z cerny hory tam taky maj… jinak
my jsme se tam sli juknout vcera po praci cca v 6 vecer a v kramku fakt nic
moc nemeli- uzenin par zbytku, pecivo vyprodany, mlecne zbozi probrany atd. Asi
pres den dorazilo moc scukaru. Nicmene v tom malu si neslo nevsimnout skvarkovy
pomazanky. MNAAAAM!!! A navic pani prodavacka zrovna dopekla cerstvy housky,
takze jsme je meli uplne varici!!!
Oni tam pečou přímo v prodejně housky? Jako normální? :O
20. Díky! to bude nejspíš ono.
Byl jsem tam asi před 14 dny a dnes odpoledne, kdy jsem se dostal opět na
Vinohrady a musím říct, že hodně zamakali.
Rajčata z Ovčár, broskve ze
Spomyšle (mimochodom výborný-šťavnatý a sladký), podestýlková vajíčka
a nové uzeniny od nějaké paní z Bystřice (nebo tak nějak, každopádně
z Benešovska).
Výběr sýrů byl snad ještě větší a koupil jsem si
výborný lázeňský oplatky z Hořic, který jsem nikde jinde neviděl.
Super koncept a je vidět, že se snaží!!!
Fajnový! Byla jsem tam dneska poprvé, po zavírací době po 19 hodině
vesele a s úsměvem prodávali dál a nad sortimentem jsem fakt koukala –
opravdu velký výběr uzenin, sýrů, mléčných věcí a nabídli mi
stáčené víno z Čejkovic.
Co mě dostalo asi nejvíc – když se
omlouvali, že nemají už chleba (v 19:15), a tak mi nabídli zabalený
předpečený chleba z Držkovské pekárny na domácí dopečení – takže
dneska doma peču chleba :-). Uvažujou prý nad další prodejnou.
Moc
fandím !
a navic cerna hora ma adraku – zazvorovou limonadu s cukrem,johoho..od te
doby, co jsme stravila tyden dvacet km od cerne hory shanim jejich znackovou
prodejnu v Praze.. a vida, nemusela jsem cekat dlouho(od te doby znamena tyden
a pul:-))
Zdravím,
komentář k začátku článku, kde je odkaz na královéhradecké místní
potraviny… hledal jsem, několikrát prošel celý Kopeček nahoru a dolu a
kromě obvyklých krámků jsem na nic nenarazil, buď se ten obchod předemnou
schovává nebo tam prostě neni… Už jsem o tom psal na Scuk, že jde
možná o záměnu, ale zatím to tam pořád visí… jinak podle mojí teorie
jde o záměnu s tímhle obchodem http://www.regiopro.cz který je kousek vedle a popis
záhadně sedí.
Jinak další typ v HK co by na Scuku nemělo chybět je tenhle obchod http://www.pivonka-hk.cz/ to
je jedno z míst, kvůli kterému mě moc mrzí, že se z HK zakrátko
stěhuju… pan majitel v pivě odborník na slovo vzatý ( i když postavu na
to teda nemá) a mimo ohromně obsáhlé stálé nabídky z malých pivovarů
je tam neustále k mání nějaké to pivo „limited edition“ většinou
speciální piva z malých várek určených pro pivní slavnosti apod (které
majitel vytrvale objíždí a takovéto dobroty nám tu ke koštu nabízí!)
to farfalla: jestli ti chutná zázvorová limonáda tak doporučuju zkusit
home made, čerstvý zázvor udělá divy. vím, že tím českého výrobce moc
nepodpořím, ale opravdu to není těžké a výsledky stojí zato!
Vašku – potvrzeno, jde o záměnu míst, napravíme 😉
Uz jsem prodejnu taky navstivil. Prodejna vypada sympaticky, prodavacky
usmevave. Sortiment sice ne buhvi jak rozsahly, ale par veci jsem si vybral a
byl jsem s nimi spokojen.
Jednak broskve – bylo napsano odkud, ale to si
nepamatuju, byly maly sladky, zraly, dal nejaky domaci jogurt s visnema –
dobry, kozi salam – podle cedulky 55% koza 45 % vepř – na chuť dobry,
nijak vyrazne koreneny, takze spis jemny, typ polotvrdy – neco jako turista,
chutovy ocas jineho nez veproveho masa a to byla zrejme ta koza, a nakonec
vybornej dalamanek velky. az pudu zase kolem, urcite se zastavim a neco si jiste
vyberu…
Uz jsem prodejnu taky navstivil. Prodejna vypada sympaticky, prodavacky
usmevave. Sortiment sice ne buhvi jak rozsahly, ale par veci jsem si vybral a
byl jsem s nimi spokojen.
Jednak broskve – bylo napsano odkud, ale to si
nepamatuju, byly maly sladky, zraly, dal nejaky domaci jogurt s visnema –
dobry, kozi salam – podle cedulky 55% koza 45 % vepř – na chuť dobry,
nijak vyrazne koreneny, takze spis jemny, typ polotvrdy – neco jako turista,
chutovy ocas jineho nez veproveho masa a to byla zrejme ta koza, a nakonec
vybornej dalamanek velky. az pudu zase kolem, urcite se zastavim a neco si jiste
vyberu…
Prodejna se mi libi a kolacky mi tam chutnaji. Tvaroh co tam prodavaji, je
vyborny. Jsem rada, ze takovato prodejna existuje, rozhodne jim drzim palce.
Jinak tenhle blog je super, taky lide co posilaji komentare, maji zajimave
postrehy, rada si tady poctu.
Taky se mi libi, ze jsou prodavacky sympaticke, je videt, ze majitel je dobre
proskolil a jim neni zatezko usmivat se na lidi. To se taky vsude nevidi.
tak uz jsem tam taky byla, bylo to fajn – spousty piva a nejake pecivo,
jen na me padal trochu stisneny pocit ze spousty volneho mista a k tomu presila
prodavacek… tak snad pribude potravin i dalsich nakupujicich:-)
Byla jsem tam včera a potěšil mě nejen výběr, ale i ochota a
příjemné vystupování prodávajících, určitě doporučuju alespoň
navštívit:-)
Specialists argue that personal
loans help a lot of people to live the way they want, because they can feel
free to buy needed things. Furthermore, banks offer sba loan for all people.
Komentáře jsou uzavřeny.