Češi o umělém oplodnění vědí málo

Česká populace nevzkvétá. Podle studie institutu IHME Washingtonské univerzity, zveřejněné ve vědeckém magazínu Lancet, poklesne do roku 2100 počet narozených obyvatel Česka takřka o třetinu – oproti současným 10,59 milionu nás bude na konci století už jen 6,73 milionu.

Pokud vám tedy na vrcholu koronavirové pandemie vyhovovaly vylidněné ulice a liduprázdná náměstí, můžete bouchnout lahev šampaňského, protože letošní rok je podle studie pro Čechy rekordní a více jich už na světě ve stejnou chvíli přinejmenším do konce století nebude.

Úhrnná plodnost v
českých zemích má podle studie do roku 2100 poklesnout na 1,37
dítěte do rodiny (v porovnání s 1,58 dítěte z roku 2017) a
matematika je v tomto ohledu neúprosná – zplodí-li dvojice méně
než 2,1 dítěte, demografická křivka nabere kurz pod čáru
ponoru a populace oficiálně vymírá.

Vymírání populace je přitom paradoxně, jak píše v komentáři k výsledkům studie server BBC, z jistého úhlu pohledu „success story“.

Apokalyptické vyhlídky populačního sešupu do zapomnění jsou především symptomem toho, že ženám se v tom kterém společenském uspořádání dostalo tak vysokého stupně emancipace, že mohou rozhodovat o svém životním směřování, studovat a vrhat se do kariérního boje – důsledkem čehož jsou historicky ve všech takových pozorovaných civilizacích radikálně se snižující počty nově narozených dětí.

Třiadvacet zemí světa se podle studie dočká na konci století toho, že jejich populace poklesne na polovinu – včetně Španělska či Japonska, které už budou pouze stárnout. Co se konkrétních čísel týče, zmíněná studie hovoří o tom, že kupříkladu počet obyvatel Japonska poklesne do konce století ze současných 128 na 53 milionů.

Je nasnadě, že výzkum přichází zrovna v období, kdy se z oborového šoku, který způsobil koronavirus ve všech myslitelných odvětvích, vzpamatovávají také české reprodukční kliniky, tedy centra, jež poskytují stárnoucí populaci záchranu ve formě asistované reprodukce.

České reprodukční kliniky patří k celosvětově uznávané špičce (na oborových globálních konferencích hrají zástupci českých klinik zasloužený prim) a zahraniční zájemkyně o asistovanou reprodukci tvořily před úderem covidu-19 polovinu i větší díl veškeré jejich klientely – s tím, že jak se zájem o asistovanou reprodukci zvyšuje, rostly i jejich počty. Do chvíle, kdy se zavřely hranice.

„Na naší klinice tvořila zahraniční klientela přibližně 50 procent všech pacientů a uzavření hranic, rušení letů a další opatření spojená s prevencí proti šíření viru výrazně ovlivnily naše fungování,“ vypočítává manažer kliniky asistované reprodukce IVF Cube Ing. Ondřej Šebestík.

Tato konkrétní klinika měla zavřeno několik týdnů a současně opadl i bezprostřední zájem jejích pacientek, které vyčkávaly na další vývoj pandemie. V číslech se tak klinika propadla na nulu klientek (korelující s nulou obratu) – které se však nyní už postupně vracejí.

„Provoz je v tuto chvíli již na přibližně 70 až 80 procentech stavu před covidovou krizí,“ říká Šebestík. „Pro pacientky nese současná situace velkou výhodu ve zkrácení objednacích lhůt, takže zatímco jsme byli k některým lékařům zvyklí objednávat pacientky i s více než dvouměsíční čekací dobou, nyní dostanou termín s prodlevou přibližně týden až čtrnáct dnů.“

Z rozhovorů se zástupci českých reprodukčních klinik přitom vyplývá jeden zajímavý faktor – zatímco pro značnou část původně převažující zahraniční klientely je cesta do Česka nadále takřka nedostupná, zájem české klientely se bezprecedentně zvýšil. Neznamená to, že by v době letadel přilepených k ranvejím zahraniční klientela zcela zmizela.

Češi o umělém oplodnění vědí málo
Klinika Repromeda | Foto Repromeda

Existují i případy, kdy pacienti pojímají cestu do Česka jako road trip – Ing. Šebestík má v živé paměti pár, který přijel autem z Velké Británie a přespával na parkovištích: „S párem jsme byli po celou dobu v kontaktu a jejich příjezd jsme očekávali, ale složené sedačky a peřiny za oknem v autě na parkovišti před klinikou na mě přesto působily velice intenzivně,“ říká.

Čas je pro plodnost největší nepřítel a lidé neváhají sáhnout ani k radikálním opatřením, protože tikání biologických hodin není žádný mýtus, ale přírodní zákon.

„Zejména pro ty ze zahraničních klientů, kdo byli v průběhu léčby, bylo zastavení procedur náročné; měli za sebou mnoho dávek hormonů a jejich příběhy jsou velmi těžké,“ říká Edouard Perra, jednatel skupiny Unica a partner česko-kanadské společnosti Axes Health, pod niž spadají kliniky reprodukční medicíny Unica Praha a Unica Brno. „Věk je největší nepřítel plodnosti, takže když zastavujete léčbu, jde o hodně.“

Co se nárůstu české klientely týče, evidentně to vypadá, že stejně jako koronakrize utlumila přísun zahraničních klientů, tak nebývale podnítila ty české. Tento vzestup sleduje i majitelka a generální ředitelka kliniky pro léčbu neplodnosti Repromeda MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

„Co se týče počtu klientů, momentálně nám nahrazují zahraniční klienty ti čeští, kteří jako by chvíli stáli a nyní chtějí dohnat to, co kvůli covidu na jaře nestihli, nebo využívají situace, kdy mají určitou nejistotu v zaměstnání,“ říká doktorka Veselá.

„Některé nové klientky vidí, že se třeba jejich rodinné firmě nyní úplně nedaří, a tak toho období chtějí využít pro mateřskou dovolenou. Řada žen podle mne přemýšlí i tak, že na trhu práce bude nyní horší nabídka a že si tu dobu raději prožijí na mateřské a rodičovské dovolené.“

Klinika Repromeda, která měla před pandemií ze zahraničí třetinu klientek, je nyní přibližně na 60 procentech původní klientely a zažívá nápor českých klientek, byť, jak dodává doktorka Veselá, je příliš brzy na to, aby se tato situace dala označit za trend.

K něčemu ale ohledně smýšlení českých klientek reprodukčních klinik během koronavirové krize viditelně došlo. Všímá si toho i Edouard Perra ze skupiny Unica. „V našem případě tvořila zahraniční klientela 50 procent, přičemž šlo o klienty z 26 zemí světa,“ říká.

V dubnu jsme měli kvůli zavření hranic ze zahraničního programu příjmy na nule a propad českých pacientek činil 70 procent, takže jsme se dostali na nějakých 15 procent tržeb.

“ Věci ještě zdaleka nejsou zpět v normálu, říká Perra, ale něco se děje – českých klientek je nyní více než kdy dříve.

Perra vysvětluje: „Jako by si lidé během krize uvědomili, že početí je třeba neodkládat – a mám pocit, že otázky neúplné rodiny a neplodnosti jsou teď pro mnohé priorita. Spousta lidí, kteří by si dříve zaletěli v létě radši do Thajska, teď raději zůstala doma a žádá od nás diagnostiku plodnosti.“

Zvýšený zájem českých pacientek dorovnávající úbytek zahraniční klientely potvrzuje i respektovaný MVDR.

Daniel Hlinka, spoluzakladatel kliniky Prague Fertility Centre a „otec“ prvního dítěte narozeného pomocí metody CSI (přenos jedné spermie do vajíčka pod mikroskopem) z čtyřiadevadesátého roku.

V jeho klinice Prague Fertility Centre, kterou spoluzaložil s MUDr. Sonjou Lazarovskou, tvořily před koronou zahraniční klientky plných 80 procent.

„Pomalu se vzpamatováváme, ale jedeme na nějakých 50 procent původních příjmů,“ říká Hlinka, jehož klinika nyní taktéž zaznamenává nebývalé množství Češek. „Myslím si, že se nad sebou mnohé ženy zamyslely,“ říká Hlinka. „V tomto období se zkrátka a dobře evidentně spousta lidí rozhýbala směrem k rodině, a tak máme nyní oproti dřívějšku dvojnásobek českých pacientek.“

Doktor Daniel Hlinka však přes to přese všechno považuje koronavirové období ve vztahu k tématu plodnosti za pouhou „epizodku“, pouhou vlnku v moři daleko širšího a zásadnějšího problému, který se nejen na Českou republiku řítí – jak vidno právě z premisy studie zmiňované v úvodu článku. „Mnohem zásadnější téma je reprodukční schopnost celé populace, která se projevuje na demografii. A demografie je vlak, který se těžko rozjíždí a dlouhou setrvačností pak ještě jede, než zabrzdí,“ říká Hlinka.

Češi o umělém oplodnění vědí málo
Klinika Repromeda | Foto Repromeda

„Celá Evropa a všechny vyspělé krajiny mají reprodukční koeficient kolem 1,5; Bulharsko je za zenitem, Itálie vymírá, s Japonskem jsou to nejstarší státy. Tedy všechny země, které se dostaly na určitou úroveň vývoje, demografie a emancipace, mají před sebou mnohem větší problém, než je nákaza covidem-19.“

Doktor Hlinka připomíná, že s vysokou životní úrovní vzniká ve společnosti tendence k genderovému vyrovnání, což je pozitivum, které má však negativní populační dopad: emancipovaná žena už není pod tlakem být v první řadě rodičkou. „Takže bude mít jedno, maximálně dvě děti, a ne více. Tím se populace dostane na koeficient 1,6, což je jednoznačné vymírání společnosti.“ Jak již bylo zmíněno, pro udržitelnou populaci je třeba koeficientu 2,1.

Což je druhý a neméně zásadní rozměr výsledků, které do budoucna vykresluje studie z magazínu Lancet. Průměrný věk se bude v důsledku rození méně dětí zvyšovat, populace bude stárnout a objeví se problémy jako neřešené důchodové zabezpečení a služby pro seniory. „Největší populace u nás byly tzv. Husákovy děti,“ připomíná doktor Hlinka.

„Tenkrát se narodilo dětí kolem koeficientu 2,8 – tyto ročníky ale začnou za 15 let přicházet do důchodu, a to bude pro tento stát obrovský průšvih: nebude totiž vědět, co si počít s  tou obrovskou masou lidí, kteří nebudou produkčně aktivní, ale budou vyžadovat služby; a budou mít relativně i peníze, ale nebudou je mít jak utratit. A když budou nemocní, nebude se o ně mít kdo starat. Protože ročníky, co jsou za nimi, jsou méně početné, bude jich méně a budou mít také méně dětí, které budou mít ještě méně dětí. A to je tendence, která se blíží na celou Evropu,“ dodává doktor. Výzkum jeho slova potvrzuje.

Budete mít zájem:  Kvasinky a protikvasinková dieta

Celý obor reprodukční medicíny je symptomem právě takové tendence.

Není divu, že se globální hodnota trhu s umělým oplodněním nyní vyčísluje na 52 miliard dolarů, počet zákroků se podle některých analýz bude minimálně do roku 2026 zvyšovat o 10 procent ročně a jejím směrem se ubírá velký zájem investorů; Hospodářské noviny odhadují, že skupina z Babišova svěřenského fondu FutureLife, která působí v Česku, na Slovensku i v Británii a nakupuje s oborem spřízněné firmy v Rumunsku i Irsku, je druhým největším celoevropským hráčem v umělém oplodnění.

Shrňme si to. Čím jsou ženy ve společnosti emancipovanější a vzdělanější, tím méně rodí dětí.

Současně se prodlužuje doba prvního početí a ženy se rozhodují pro to, že budou mít děti, mnohdy už dávno poté, co jsou vůbec ještě schopny reprodukce.

Věk prvorodiček se za pár let posunul o celé desetiletí – nejsou to už dvacátnice, ale třicátnice. Každý odborník přitom potvrdí, že ženy jsou schopné bezproblémové reprodukce v průměru do 33 let. Pak začnou problémy.

Ředitelka kliniky Repromeda Kateřina Veselá vysvětluje, v čem vězí jádro pudla: „U žen do 33 let je kvalita vajíček v průměru dobrá; od 33 let ale začíná jejich kvalita klesat v tom smyslu, že se v nich kumulují chromozomové vady, související s věkem – můžeme si to představit tak, že vajíčka jsou kalendářně o něco starší než ta žena, která je ve vaječnících má.“

Vajíčka, oocyty, se totiž vytvářejí ještě v našem prenatálním životě. Proto jsou vajíčka o několik měsíců starší než žena, která je nosí v těle, a čas ji nekompromisně tlačí.

„Je proto třeba si uvědomit, že třiatřicetiletá žena má sice krásný věk, ale třiatřicetileté vajíčko už je hraniční a v 35 či 37 letech už je skoro, řekněme, po záruční lhůtě.

“ V takové situaci se kumulují vady, a proto s věkem ženy výrazně klesá úspěšnost početí a porodu zdravého dítěte, stejně jako úspěchu mimotělního oplození.“

Paradoxem je, že stejně jako pravděpodobnost úspěšného početí z výše zmíněných důvodů klesá, věk prvorodiček rok od roku stoupá. Co se týče pacientek, které přicházejí na kliniky, jako je právě například Repromeda Kateřiny Veselé, bývá jim dnes v průměru 38 let. I to je paradox – ženy jsou vzdělanější než kdy dříve, ale mnohdy se domnívají, že rodit děti mohou stále.

Vidno je to kupříkladu v narůstajícím trendu tzv. „social freezingu“, tedy zmrazení vajíček na dobu, kdy bude žena ochotna počít. I zde však dochází k častému omylu, že se zmrazením vajíček lze začít kdykoli.

„Social freezing může být spolehlivou pojistkou pro pozdější otěhotnění,“ připomíná Ing. Ondřej Šebestík z kliniky IVF Cube. „Zásadní je však social freezing podstupovat v nízkém věku, dokud lze čerpat z velké a kvalitní ovariální zásoby.

“ Toto ženy v mnoha případech nevědí.

I proto populace stárne, proto hovoří studie z Lancetu o masovém vymírání i českého národa – a proto se byznysu v oboru reprodukční medicíny bude v budoucnu velice dařit, korona nekorona.

Umělé oplodnění: Metody, kterým vděčí mnoho rodičů

Zatímco umělé oplodnění bylo ještě před pár lety spíše výjimečnou událostí, dnes dává naději na zplození potomka mnohým párům, kterým se za více než rok nepodařilo počít dítě přirozenou cestou. Úspěšnost asistované reprodukce je téměř 40procentní.

Vyšetření muže i ženy

Nejprve je třeba zjistit, proč se ženě nedaří otěhotnět. Jako první se vyšetřuje muž, protože tato vyšetření jsou jednodušší a levnější. Po odběru spermií se udělá spermiogram, na jehož základě lékař zjistí například, zda spermie nejsou pomalé, což bývá častou příčinou nemožnosti zplodit dítě. U žen to bývá zejména nedozrávání vajíček a neuhnízdění vajíčka v děloze.

Příčiny neplodnosti

Stres, rychlý životní styl, nedostatek odpočinku, tlak společnosti, stejně jako i nezdravá strava se podepisují na rostoucím počtu párů, kteří nedokáží počít dítě přirozeně. Proto stoupá počet dětí, kterým pomohla na svět asistovaná reprodukce.

Neschopnost počít dítě bývá z jedné třetiny na straně muže, z jedné třetiny na straně ženy a z třetiny u obou partnerů. Zbytek tvoří tzv. neobjasněná neplodnost, kdy může být příčinou například psychika.

Příčiny mužské neplodnosti:

  • Genetické poruchy
  • Neplodnost po nemoci nebo úrazu
  • Málo spermií – méně než 15 milionů v mililitru ejakulátu
  • Slabá pohyblivost spermií
  • Špatný tvar spermií
  • Nepřítomnost spermií v ejakulátu

Příčiny ženské neplodnosti:

  • Genetické poruchy
  • Porucha činnosti vaječníků – chybějící nebo nepravidelná ovulace
  • Poruchy štítné žlázy
  • Poškození nebo absence vejcovodů – srůsty, neprůchodnost
  • Endometrióza – ložiska děložní sliznice jsou i mimo ni
  • Problémy s dělohou – srůsty, myomy, nesprávný tvar
  • Cervikální faktor – cervikální hlen obsahuje protilátky proti spermiím, bakterie
  • Abnormalita pochvy
  • Imunologické příčiny – tělo vytváří protilátky proti uhnízdění vajíčka, proti spermiím
  • Věk – od 25.roku plodnost klesá, výrazně po 35. roce věku ženy
  • Psychika – stres, nebo i přílišná touha po dítěti

Plodnost můžete podpořit životním stylemČeši o umělém oplodnění vědí málo

Metody umělého oplodnění

Po důkladném vyšetření se určí způsob umělého oplodnění.

IUI – intrauterinní inseminace

Nejjednodušší způsob umělého oplodnění je zavedení spermií přímo do dělohy, tedy co nejblíže k vajíčku. Tento způsob se využívá, pokud je spermiogram normální nebo má jen mírné odchylky a žena má pravidelnou ovulaci.

IVF – in vitro fertilizace

Oplodnění „in vitro“ znamená oplodnění vajíčka mimo tělo ženy. Ta podstoupí hormonální léčbu, po které její tělo produkuje více vajíček. V anestezii se zralá vajíčka odeberou a následně se oplodní spermiemi.

Oplodněním více vajíček se zvyšuje šance na úspěch (a také na dvojčata či trojčata), ale i cena zákroku. Oplodněné vajíčko čeká v misce ve vhodných kultivačních podmínkách.

Externě oplodněné vajíčko se po určitém čase vloží při embryotransferu do dělohy.

ICSI, PICSI, IMSI – mikromanipulační techniky

Mikromanipulační techniky se využívají v případech poruch spermií a dávají naději na otcovství mužům s velmi pomalými spermiemi nebo s jejich velmi nízkým počtem. Při nich se pod mikroskopem spermie zbaví bičíku a injekčně vpraví přímo do cytoplazmy zralého vajíčka.

ICSI – intracytoplazmatická injekce spermií se využívá při nízkém počtu nebo slabé pohyblivosti spermií.

IMSI – intracytoplazmatická injekce morfologicky selektované spermie se volí v případě, že spermie nemají ideální tvar a vybírá se ta nejideálnější.

PICSI je metoda, při které se vybere ta spermie, která by za normálních okolností pravděpodobně vajíčko oplodnila i sama. Na její určení slouží protein, který přirozeně obklopuje vajíčko a za normálních okolností se na něj spermie přirozeně naváže. Při této metodě proces probíhá v Petriho misce.

K mikromanipulačním metodám oplodnění se kromě poruch spermiogramu přistupuje, pokud je ženě nad 35 let, pokud se při odběru získalo 5 a méně vajíček, či v případech, že předchozí umělé oplodnění byly neúspěšné, nebo skončili potratem.

Asistovaný hatching

Embryo je během kultivace chráněno obalem, z něhož se musí dostat, aby se v děloze uhnízdilo. Tento obal může být tak pevný, že ho embryo nedokáže samo přetrhnout a tudíž se v děloze neuhnízdí. Při asistovaném hatchingu se obal mikropipetou naruší a tím se otevře pro embryo. Tato metoda se volí i když budoucí rodiče požadují genetické vyšetření embrya.

Kryokonzervace vajíček a embryí

Po odběru vajíček a i při nadměrném množství embryí je možné vajíčka i embrya zmrazit a použít později. Žena už tedy nemusí podstoupit náročnou hormonální léčbu ani odběr vajíček.

Vajíčka se dají zamrazit i „pro jistotu“, například, když ženu čeká onkologická léčba ohrožující její plodnost, nebo pro účely darování. Embrya se po rozmrazení zkontrolují, krátce kultivují a pak vloží do dělohy budoucí maminky.

Při kryokonzervaci jsou vajíčka i embrya uchovávány v tekutém dusíku při teplotě -196 °C. Stejně se uchovávají i spermie.

Těhotenství po týdnech: Co se děje ve vašem těle?Češi o umělém oplodnění vědí málo

Po umělém oplodnění

Těhotenství po umělém oplodnění probíhá tak, jako kdyby začalo přirozeně. Po samotném zákroku byste se měly nějaký čas šetřit, aby se embryo dobře zahnízdilo. Pokud to nevyšlo, nepropadejte depresi. Když to budete potřebovat, zajděte za psychologem a on vám poradí, jak negativní pocity zpracovat.

Zdroj: reprogenesis.sk, tlacovespravy.sme.sk, modrykonik.sk

Umělé oplodnění bolí hlavně psychicky, připouští koordinátorka z centra asistované reprodukce

S početím dítěte má problém až 20 procent párů. Pro většinu z nich je neúspěšné snažení o miminko frustrující záležitostí a odhodlat se k návštěvě centra pro asistovanou reprodukci také nebývá jednoduché. V zásadě by do něj měl ale zamířit každý pár, který se o otěhotnění pokouší déle než rok, potvrzuje Nina Aderito.

Umělé oplodnění je citlivé téma, a asi také proto je s ním spojena celá řada mýtů. „Největší klišé je, že umělé oplodnění je zdarma,“ začíná výčet těch nejčastějších bývalá koordinátorka. „Za jeden pokus o IVF pár zaplatí přibližně 20 tisíc korun. Zdravotní pojišťovny přispívají na čtyři pokusy, pokud si žena nechá zavést pouze jedno embryo.“

Budete mít zájem:  Budou ve čtvrtek v případě stávky farmářské trhy?

„Další mýtus je možná to, že k oplodnění nepotřebuji partnera, že stačí přijít s tím, že chci miminko. Stává se to naštěstí minimálně, ale tu a tam někdo takový přijde,“ pokračuje Aderito.

Po 42. roku věku ženy dávají lékaři dvě procenta šance na porod zdravého dítěte. Ideální věk pro otěhotnění je 20 až 25 let. Nina Aderito

Bolest duše je nejhorší

Častá je také domněnka, že umělé oplodnění je snadné a nebolestivé. Klientka ale musí počítat s aplikací injekcí s hormonálními léky, narkózou při odběru vajíček, ale také s psychickou bolestí. „Ta je u umělého oplodnění nejhorší,“ upozorňuje.

„Nejhorší je frustrace z nejistého výsledku. Dáte do toho úplně všechno – srdce, peníze, čas i svoje tělo, ale nikdo vám nezaručí, že nedojde k potratu, že se plodu nic nestane a že dojde k úspěšnému porodu. Je to trnitá a bolestná cesta.“

I na mužích záleží

Sedavé zaměstnání a vyhřívané sedačky, to je největší problém, pokud jde o mužskou neplodnost. Roli hraje i stres nebo nevhodná strava, říká Nina Adreito. Problematický je ale také třeba notebook na klíně, dodává.

Odběr spermatu je pro muže choulostivá záležitost. Kliniky jim k tomu poskytují dostatek soukromí, ale sperma může klient přinést i z domova. Musí to ale být do hodiny po odběru a sperma by mělo mít po celou dobu teplotu těla.

Co vás čeká na klinice?

Pár projde nejprve kompletním zdravotním screeningem, který by měl odhalit prvotní příčinu neplodnosti, například neprůchozí vejcovody, problematický spermiogram, věk… Na jeho základě lékaři určí nejvhodnější další postup.

Nejjednodušší metodou asistované reprodukce je inseminace, tedy zavedení odebraného spermatu do dělohy. Jde o jednoduchý, rychlý a nebolestivý zákrok, který celý hradí zdravotní pojišťovna. Jeho nevýhodou je poměrně malá úspěšnost.

Metoda IVF (In vitro fertilizace) neboli oplodnění ve zkumavce spočívá v odběru pohlavních buněk rodičů (vajíček a spermatu) a jejich spojení mimo tělo v laboratorních podmínkách.

Před odběrem musí žena podstoupit hormonální stimulaci, díky níž se z vaječníku uvolní víc vajíček najednou. Samotný odběr probíhá v lokální nebo celkové anestezii a trvá asi 15 minut.

Po spojení se spermií odborníci kultivují vajíčko ve zkumavce a zhruba po pěti dnech vyberou jedno až dvě nejlépe se vyvíjející embrya, která zavedou do dělohy. Ostatní embrya zamrazí pro další možné použití.

Když se umělé oplodnění nepodaří, bývá zklamání párů obrovské. Měli by být proto předem dobře informovaní, aby věděli, které varianty mohou nastat. Někteří si totiž mohou myslet, že jakmile podstoupí umělé oplodnění, budou mít automaticky miminko.

Jak funguje dárcovství vajíček nebo spermatu? Může si pár vybrat dárce podle svých představ o miminku? A mohou rodiče sledovat vývoj embrya ve zkumavce? Poslechněte si celý rozhovor v aplikaci mujRozhlas.

Neplodným ženám pomůže unikátní metoda. Vyšetří zralost vajíček

S pomocí nové techniky nyní lékaři vyšetří zralost jejich vajíček předtím, než je uměle oplodní a zavedou do dělohy. Pokud ještě nejsou zralá, nechají je lékaři v klidu na misce i několik hodin zrát.

Přečíst článek ›

Tato metoda je v rámci České republiky unikátní. Lze ji označit za „záchranářskou“ pro ženy, u kterých se nedaří umělé oplodnění kvůli malému počtu zralých vajíček. Většinou platí, že vajíčko dozraje do 36 hodin po injekci hormonu, který dozrání vajíčka spouští. Lékaři pak vajíčko odeberou, oplodní odebranými spermiemi a vzniklá embrya vloží znovu do těla ženy.

„Ne každá žena, která ale stimulaci podstupuje, reaguje podle šablony. Některým pacientkám nestačí vajíčko úplně dozrát, což před odběrem nelze poznat. Pokud však dojde k umělému oplodnění nedozrálého vajíčka, je šance na úspěšné těhotenství mizivá. To ukazují nejen starší publikované práce, ale i výsledky naší probíhající studie,“ říká poradkyně kliniky Reprofit Zuzana Holubcová.

Přečíst článek ›

„Mikroskopií s využitím polarizovaného světla se umíme podívat do odebraného vajíčka a s pomocí světelného filtru a počítačové kalkulace zhodnotit, zda je vajíčko zralé a připravené k oplodnění.

Nebo jestli je třeba ještě několik hodin počkat a nechat je v klidu dozrát.

Naše dosavadní výsledky ukazují, že využitelnost embryí z plně zralých vajíček je více než dvojnásobná oproti těm, které jsou oplozena předčasně,“ vysvětluje Holubcová.

Její tým potenciál této metody ověřoval téměř dva roky. Nejdříve testovali dárcovská vajíčka, poté spustili studii na vajíčkách pacientek, kterých se problém přímo týkal a které se zařazením do studie souhlasily.

„Za tuto dobu prošlo studií více než 200 pacientek. Metoda již pomohla k narození osm dětí a další těhotenství stále běží. Použití polarizační mikroskopie nám umožňuje optimálně načasovat oplození. Je to šance i pro ženy, které by jinak nemohly otěhotnět,“ doplňuje Holubcová.

Vzpomíná na případ, kdy ženě odebrali 17 vajíček, a ta se při bližším prozkoumání ukázala jako nedostatečně zralá, a tudíž nevhodná k oplození. Tím, že počkali několik hodin, 12 z nich dozrálo a žena má nyní zdravého chlapečka.

Přečíst článek ›

Důvody, proč u některých žen vajíčka v obvyklém termínu nedozrají, lékaři neznají. „I na běžné léky reagujeme odlišně. Stejně je tomu s reakcemi žen na hormonální léčbu,“ vysvětluje vědecká poradkyně.

Mikroskopie s využitím polarizovaného světla není v reprodukční medicíně nová, dosud se ale používala k jiným účelům. Nové je využití této techniky v kontextu poznatků o vývoji vajíčka.

„Je to metoda pro obtížné případy.

Reprofit ji jako součást individualizovaného přístupu k léčbě neplodnosti provádí zdarma pro indikované pacienty, kteří se tak zároveň zapojí do naší probíhající studie,“ uzavírá vědkyně.

Páry, které budou chtít vidět, jak metoda funguje, se mohou v rámci dne otevřených dveří přijít na brněnskou kliniku podívat. 

Přečíst článek ›

Umělé oplodnění je nadějí pro neplodné páry. Do konce 21. století se díky tomu narodí 400 milionů dětí

Přes 400 milionů – tolik dětí by se podle britských vědců mohlo do konce 21. století narodit pomocí asistované reprodukce. Právě o prázdninách si připomínáme 42 let od narození první dívky, počaté „ze zkumavky“ – Lousie Brown. Česká republika patří mezi evropské špičky v oboru a lékařskou pomoc zde vyhledává stále více tuzemských i zahraničních pacientů.

Vývoj jde rychle dopředu

„Když se ohlédneme třeba jen deset let zpět, vidíme velké změny zejména v oblasti léčiv a přístrojů v laboratořích. Dokážeme například mnohem lépe monitorovat vývoj embryí.

Je to jako kdybychom se před deseti lety na embryo dívali přes dno lahve a nyní používali mikroskop. Díky moderním technologiím máme tolik informací, že je někdy ani neumíme přesně vyhodnotit.

Technika je v tomto případě zatím před lidskými zkušenostmi,“ říká MUDr. Bagócsi z brněnské kliniky reprodukční medicíny Reprofit.

Bezpečnější proces

Podle doktora Bagósciho se významně zlepšila také bezpečnost celého procesu oplodnění. Ať už se jedná o manipulaci s buňkami a embryi, nebo o léčbu pacientů. „Dříve měla většina žen podstupujících léčbu nepříjemné hyperstimulační syndromy. Setkávali jsme se s nimi opravdu denně. Dnes už k tomu díky moderním lékům dochází jen zřídka,“ popisuje MUDr. Bagócsi.

Problémem je věk léčených žen 

Přestože věda urazila obrovský kus cesty a lékaři mají k dispozici ty nejmodernější přístroje, výsledky umělého oplodnění meziročně stagnují. Úspěšnost léčby končící porodem dítěte se dlouhodobě pohybuje mezi 20 a 30 %. Důvod je podle odborníků prostý.

Pro pomoc si do center asistované reprodukce chodí čím dál starší páry, kterým se nedaří přirozeně počít. „Na vstupu celého procesu umělého oplodnění pracujeme s horším materiálem, a přestože máme nejlepší technické vybavení, nejsme schopni dosáhnout lepších výsledků.

Tento trend vidíme po celém světe,“ vysvětluje MUDr. Bagócsi.

Důležité je přijít včas

„Setkáváme se opravdu s naivními představami, že je umělé oplodnění všemocné, ale tak to opravdu není. Například páry, ve kterých má žena 43 let nebo více, mají bohužel pouze 5% šanci na úspěch. Jen v Česku v posledních deseti letech vzrostl průměrný věk neplodných párů usilujících o léčbu z 33,6 na 36 let. U nás na klinice je pak průměrný věk párů dokonce 39 let.“

Co s tím? 

Řešením je podle lékařů větší osvěta o plodnosti a plánování zakládání rodiny. Lidé odkládají početí potomka nejčastěji kvůli vybudování vhodného zázemí, kariéře nebo cestování a umělé oplodnění vnímají při problémech jako spásné řešení.

„Nikoho samozřejmě nenutíme mít děti v 19 letech, ale lidé by měli mít dostatek informací, aby si mohli založení rodiny naplánovat.

Podle vzoru celebrit si často myslí, že pomocí umělého oplodnění mohou otěhotnět v jakémkoli věku, což je samozřejmě hloupost,“ říká MUDr. Bagócsi.

Pomůže i umělá inteligence

Specialisté přesto nepředpokládají, že by se trend odkládání rodičovství v nadcházejících letech příliš měnil. Na práci lékařů z reprodukčních klinik tak bude odkázáno stále více párů. Změny naopak čekají vědce pracující v laboratořích.

„Čím dál více informací o embryích bude zpracovávat umělá inteligence. Ta podle nejrůznějších parametrů vybere to nejkvalitnější embryo k zavedení. Předejde tak řadě neúspěšných pokusů, které jsou pro páry emočně velmi náročné,“ popisuje MUDr.

Bagócsi.

Češi jsou na špičkové úrovni

Umělé oplodnění je podle odborníků v České republice dlouhodobě na špičkové úrovni a může konkurovat řadě zahraničních center. I proto vyhledávají pomoc českých lékařů i pacienti ze zahraničí.

Budete mít zájem:  Kontaktní čočky mohou nosit i kojenci

„Můžeme být pyšní, v naší zemi je obor reprodukční medicíny opravdu vyspělý. Stačí ale málo a vše se může změnit.

Například různými legislativními zpřísněními, které by mohly výrazně zhoršit podmínky dostupnosti léčby pro pacienty,“ uzavírá MUDr. Bagócsi.

KAM DÁL: Tajemství požáru Národního divadla. Údajní viníci si odseděli jeden týden a skutečný žhář asi zůstal neznámý.

Mladí mají zkreslené představy o své plodnosti, často vše oddalují a pak jsou překvapení

Hlavní obsahS odkládáním mateřství na později může vyvstat řada potíží.
Foto: Profimedia.cz

Přirozená plodnost žen je mezi mladými lidmi značně přeceňována. Většina si vůbec nepřipouští nějaké potíže s případnou neplodností, a to často ani tehdy, kdy se jim delší čas otěhotnět nedaří.

Experti na reprodukční medicínu se proto rozhodli mladé lidi v tomto směru více vzdělávat, aby nedocházelo k tak velkému množství lidí bojujících především kvůli vyššímu věku s neplodností.

O případném rodičovství by měli mladí lidé uvažovat několik let dopředu a zohlednit svůj životní styl. „Jestliže se žena v 35 letech rozhodne, že chce mít dítě, a teprve na tom začíná pracovat, je to pozdě. V této době už se jí snižuje kvalita vajíček a úměrně s tím klesá i šance na otěhotnění,“ varuje odborník na léčbu neplodnosti Štěpán Machač, garant projektu Moje reprodukční zdraví.

Problémy s plodností má dnes přibližně každý šestý pár. Za posledních deset let se počet cyklů, jež mají vést k léčbě neplodnosti, téměř zdvojnásobil. Pomoc reprodukčních klinik přitom vyhledávají stále starší páry.

„Často k nám přijdou lidé, kteří očekávají, že se úspěšnost umělého oplodnění pohybuje kolem 80–90 %. Přitom šance, že žena ve věku do 35 let takto otěhotní a porodí své dítě z jednoho léčebného cyklu, je jen 20–30 %. Jakmile žena překročí hranici 40 let, můžeme se bavit maximálně o jednotkách procent,“ varuje lékař Tomáš Bagócsi z reprodukční kliniky Reprofit.

Ideální věk pro otěhotnění se pohybuje kolem 22–24 let, v Česku vystoupal průměrný věk prvorodiček nad 30 let.

Odborníci se shodují, že po jednom roce marných pokusů o otěhotnění je vhodné dohodnout se na konzultaci s odborníkem. Pokud neplodnost způsobuje nějaká zdravotní komplikace, dokážou si s ní ve většině případů lékaři poradit. „Mnohem častěji však před sebou máme zdravý pár ve věku kolem 40 let, kterému se nedaří otěhotnět jen kvůli vyššímu věku,“ dodává Štěpán Machač.

Příznaky, které vás mohou včas upozornit na poruchy plodnostiZdraví

Příčiny neplodnosti jsou dnes mezi oběma pohlavími rozložené rovnoměrně. U mužů bývá nejčastějším důvodem nedostatečná kvalita a kvantita spermií, která může být též ovlivněna věkem.

S každým rokem navíc přibývá spermií s různými stupni poškození a přibývá i nejrůznějších mutací, které mohou zkomplikovat početí.

Hlavní zprávy

Blíží se konec umělého oplodnění? | Žena.cz

Bez darovaných pohlavních buněk – spermií nebo vajíček –  by pro mnoho párů zhasla poslední možnost, jak mít vlastní dítě.  Kdo však jsou a odkud se berou dárci?  

U nás nyní dobře funguje program anonymního darování pohlavních buněk, který je nezbytnou součástí léčby neplodnosti. Jenže s tím má být konec, což by navždy změnilo osudy tisíců lidí. K horšímu.

Likvidace léčby neplodnosti?

Česká republika však vážně zvažuje zrušení anonymity dárců. Dosud si neplodné páry mohly být jisté, že pokud využijí pro umělé oplodnění vajíčko či spermie od dárce, bude pro ně i jejich budoucího potomka navždy anonymní. V budoucnu by však rodiče měli být povinni dětem prozradit, kdo je jejich biologický otec nebo matka.

Doporučujeme: Umělé oplodnění i po padesátce?

Navrhovaná změna by zcela jistě vedla k ukončení dárcovských programů z důvodů nezájmu dárců, a tím k podstatnému zhoršení úspěšnosti léčby neplodnosti, upozorňují odborníci. Zákonodárci si před časem sice vyžádali názor odborné společnosti, ale připomínky nebyly zohledněny. 

Většina dárců, ale i dárkyň, kterých postupně rovněž přibývá, přiznávají, že pokud by věděli, že nezůstanou pro případné potomky anonymní, nikdy bych se do toho nepustili.

Anonymní dárci – jediná možnost

Představte si situaci. Je vám kolem čtyřicítky a najednou vám u dveří postupně zvoní deset – dvacet – třicet i víc dětí, které jsou výsledkem třeba dvacet let starého darování pohlavních buněk a nyní chtějí znát svého biologického rodiče.

Málokdo by byl ochoten se vyrovnat s tím, že se po nevyzpytatelně dlouhé době objeví nový potomek. Do rodinných vazeb by to vneslo spoustu problémů.

Čtěte také: Umělé oplodnění: Jen pro bohaté?

Už proto o anonymitu stojí i opačná strana – neplodní pacienti. Podle údajů až polovina párů se nesvěří ani svým příbuzným se skutečností, že mají problém s početím. Pokud využijí darované buňky, je to ještě mnohem víc. Pouze 5 % párů přizná, že své dítě mají z darovaných buněk. 

Přiznaná identita narušuje vztahy 

A co třeba při narození jakkoliv postiženého dítěte, což se i při špičkové prenatální péči může stát? „Velmi bych se obával zhoršení vztahů mezi dárkyní a příjemkyní. A to je jen jeden z důvodů, proč si myslím, že má darování pohlavních zůstat buněk anonymní,“ připomíná MUDr. Jan Šulc, vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny GEST.

„Nejsme proti možnosti zavedení tzv. Open identity, tedy možnosti darovat vajíčka či spermie neanonymně, ale považujeme za zcela zásadní pokračování možnosti i anonymního darování,“ shodli se účastníci sympózia, které proběhlo před nedávnem v Brně. „Velmi diskutabilní se nám zdá také omezení darování na vznik maximálně osmi embryí,“ uvedl k tomu doktor Šulc. 

Vajíček na darování je stále málo 

O darovaná vajíčka byl zatím obrovský zájem. Třeba v Německu, Rakousku, Itálii, ale i ve Skandinávii je totiž dárcovství nelegální, a proto ženy odtud jezdí otěhotnět do ČR.

V zemích, kde není dárcovství anonymní, dárce prakticky nemají. „Celou léčbu zcela zlikvidovali.

Takže ti, kteří ji potřebují, jezdí všude možně po světě, finančně se to prodražuje a pro mnohé je pak léčba nedostupná. Pacienti tam musí někdy čekat i několik roků. Přitom ženy stárnou a často pak rezignují.

Situace u nás by byla stejná,“ varuje šéf brněnského centra Unica Zdeněk Malý.

A k zahraničním pacientům, kteří se obracejí na centra s anonymními dárci v cizině, by se tak připojili i Češi.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

  • S vajíčkem od kamarádky předběhnete frontu
  • Domácí krabičková dieta: Ušetří čas, peníze i zdraví
  • Horoskop na celý rok 2013: Máte se těšit, nebo bát?

Vstoupit do galerie | 7 7 příznaků nedostatku spánku: Zívání k nim nepatří!
     Video Mohlo by Vás také zajímat: Dvořák může vést ČT jen pár měsíců. Policie byla psychologické divadlo, říká Rožánek | Video: Michael Rozsypal

Češky si nechávají zmrazit vajíčka a počet případů roste

Věk prvorodiček se v Česku dlouhodobě zvyšuje. V současnosti si ženy své první dítě nejčastěji pořizují ve třiceti. Statistiky však ukazují, že plodnost žen po jejich 35.

roce výrazně klesá a z tisícovky z nich se přirozenou cestou podaří otěhotnět pouze každé padesáté. Také proto se ženy čím dál častěji odhodlávají k takzvanému social freezingu.

Termín, který prozatím v češtině nemá svůj ekvivalent, znamená preventivní zmražení vlastních zdravých vajíček či spermií pro budoucí využití.

„Žen se zájmem o zmražení oocytů přichází přibližně pětkrát více než v minulých letech,“ říká pro deník Metro Kateřina Veselá, ředitelka brněnské kliniky Repromeda. Podle lékařů je ale povědomí Čechů o social freezingu zatím velmi malé. „Buď o ní vůbec nevědí, nebo mají zkreslené informace,“ všímá si Štěpán Machač, vedoucí lékař kliniky asistované reprodukce IVF Clinic v Olomouci.

  • Až na 80 tisíc korun vyjde zmražení vajíček na 10 let.
  • V ceně jsou léky, díky kterým pacientka vyprodukuje více vajíček najednou a uskladnění vajíček. V případě muže je celá procedura levnější, vyšetření a založení kryobanky jeho spermií může stát něco kolem tří až čtyř tisíc korun a následné skladování je stejné jako v případě vajíček, tedy zhruba 3 tisíce korun na rok. Pojišťovny na social freezing přispívají jen v případě onkologických pacientů.

Málo lidí například ví, že zmražení pohlavních buněk je možné provést skutečně na dlouhou dobu, v případě spermií či embryí jsou zkušenosti s užitím po skladování delším než dvacet let.

„V případě vajíček je s tím zatím méně zkušeností, protože se to neprovádí tak dlouho, ale dá se očekávat, že řadu let vajíčka skutečně v tekutém dusíku přečkají bez výrazné ztráty šance na oplození,“ říká Veselá.

Použití vajíček je omezeno pouze zákonem, který v současnosti udává jako hranici pro mimotělní oplození věk 49 let.

Ačkoliv některé reprodukční kliniky prezentují zmrazení pohlavních buněk jako trend budoucnosti, řada lékařů upozorňuje, že by ženy social freezing měly využívat jen jako krajní možnost.

Metoda je doporučována zejména jako preventivní opatření pacientům, kteří musejí podstoupit například náročnou onkologickou léčbu.

„Ideální by ženy na tuto metodu neměly spoléhat a dítě by si měly pořídit ještě než jim bude třicet let,“ radí Štěpán Budka, vedoucí lékař kliniky Pronatal Kolín. Ten také upozorňuje na to, že v současnosti podstupují tuto proceduru často pacientky, které se na ní nehodí. „Zejména ženy vyššího věku,“ říká Budka.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *