Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Mezi osvědčené byliny, které urychlují léčbu nachlazení a rýmy patří především dvanáctero následujících rostlin, které bychom v nevlídném období rozhodně neměli opomíjet. Jedná se o diviznu, pampelišku, levanduli, rýmovník, černý bez, řepík, šalvěj, rozmarýn, šišák, tymián, heřmánek a rakytník.

Začněme u rakytníku řešetlákového, který je znám jako zásobárna vitaminu C a A. Rovněž jeho organické kyseliny mají značné biostimulační účinky a právě díky těmto složkám rakytník podporuje náš imunitní systém.

Rakytník se vyplatí užívat nejen při nachlazení a rýmě, ale také při chřipce, angíně a nejrůznějších virózách. Rakytník navíc zajišťuje také povzbuzující činnost jater a plic a je vynikajícím prostředkem pro očistu organismu od toxických zplodin.

Užívat můžete plody i šťávu.

Rýmovník (Plectranthus) rostlinu z rodu Plectranthus si můžete pěstovat celoročně doma za oknem jako pokojovou rostlinu. Již sám vzhled rostliny napovídá, že patří do čeledi hluchavkovitých.

Dužnaté listy rýmovníku po rozemnutí výrazně voní po mátě, meduňce a kafru, a tak mnohdy postačí je rozdrtit a přičichnout si a zbaví vás rýmy. Blahodárné účinky této rostliny při rýmě a nachlazení jsou prokázané.

Takže máte-li rýmovník doma, stačí při rýmě sáhnout po jeho aromatických listech.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi Zdroj: shutterstock.com

V žádné domácí lékárničce by neměla chybět ani tinktura z řepíku lékařského (Agrimonia eupatoria). Řepík lékařský je bylina se silnými protizánětlivými účinky.

Tinktura z něj je velmi účinná při rýmě, kašli a bronchitidě. Při těchto potížích se denně kloktá.

Řepík můžete také popíjet ve formě čaje anebo si dopřát bylinnou směs velmi účinnou při chrapotu smíchanou z řepíku, měsíčku, šalvěje, slézu a tymiánu.

Pokud jste byli na jaře dostatečně pilní a připravili jste si na zimu dostatek pampeliškového medu, můžete jej právě při nachlazení a rýmě skvěle využít. Na léčbu kašle a nachlazení se využívá odedávna.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi Zdroj: shutterstock.com

Máte-li k dispozici levanduli lékařskou (Lavandula angustifolia), ať už sušenou, nebo čerstvou, využijte silný odvar nebo tinkturu z ní připravenou k inhalacím nebo ke kloktání. Pro účely léčby katarů cest dýchacích a bronchitidy je to ideální bylinný přípravek. Levandule je osvědčenou bylinou, která pomáhá i při astmatu.

V lidovém léčitelství má významnou úlohu a respekt také černý bez (Sambucus nigra). Máte-li jej nasušený, uvařte si z jeho květů čaj, který vám při respiračních onemocněních zcela jistě uleví.

Dokáže nejen stimulovat pocení, ale také snižovat teplotu a uvolňuje dýchací cesty od usazeného sekretu.

Ve formě čaje jej můžete kombinovat například s lipovým květem nebo hluchavkovým květem, případně s podbělem nebo diviznou.

  • Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi Zdroj: shutterstock.com
  • Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi
  • Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi
  • Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Celá galerie 11

Divizna (Verbascum) i sama o sobě dokáže zbavovat organismus kašle i bronchitidy. Konkrétně to dokážou odvary z některých druhů divizny, například z divizny velkokvěté, divizny malokvěté a divizny sápovité. Stejné druhy se uplatní i při léčbě astmatu.

Výrazné dezinfekční účinky má také rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis). Proto se využívá při inhalacích, aby působil proti nachlazení a počínající rýmě.

Kromě tymiánu se za účinné přírodní antibiotikum počítá také šišák bajkalský (Scutellaria baicalensis). Je rovněž zařazen do čeledi hluchavkovitých. Kvůli svým antibiotikálním účinkům je vhodný jako prevence proti chorobám z nachlazení.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi Zdroj: shutterstock.com

Zapomenout nesmíme ani na heřmánek pravý (Matricaria chamomilla). Ten dokáže zklidnit nejen žaludek, ale také rýmu a kašel. Pravidelné užívání heřmánkového čaje vás těchto potíží rychle zbaví. Lidové léčitelství s ním počítá i při kašli a chrapotu, neboť působí dezinfekčně.

Protizánětlivé účinky jsou pro kázány i u šalvěje lékařské (Salvia officinalis). Při potížích jako jsou bolest v krku a kašel se doporučuje kloktat odvar nebo tinkturu z šalvěje. Její skvělé účinky jsou dávno prokázány. Kromě nachlazení zlepšuje především odkašlávání.

Bylinky, které se nám můžou hodit na podzim

Imunitní systém je v podstatě obranyschopnost našeho těla čelit nepříznivým vlivům, které naše tělo napadají zvenčí – kromě různých bakterií a virů jsou to i nejrůznější mikroskopické houby (plísně) a parazité. Jakmile je naše tělo napadeno, imunitní systém ihned reaguje a vysílá do boje protilátky. Právě na podzim je imunitní systém oslabený a je potřeba ho trochu „nakopnout“.

Angínovník

Této čínské mírně jedovaté bylince se u nás velice dobře daří jako pokojové rostlině. Oddenek angínovníku se používá při onemocnění endokrinních žlaz, působí močopudně, takže je vhodný pomocníkem při onemocnění ledvin a močových cest a působí také příznivě při nadýmání a zácpě.

Běžnější je však žvýkání listu – listy obsahují látky, které pomáhají při angíně a zahlenění. Žvýkáme malý kousek listu asi 3x denně. Nedoporučuje se žvýkání delší, jak půl minuty, angínovník sice obsahuje látky, které znecitlivují bolavý krk, ale může se objevit i alergie a otok dýchacích cest.

Takže „všeho s mírou a dobrého pomálu“.

Nedoporučuje se užívat v těhotenství, při kojení a není vhodný ani pro malé děti.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Česnek

Je dalším zázrakem mezi bylinkami.

Je známo, že má vysoce antimykotické a antibakteriální účinky (umí zničit 500 z 560 známých kmenů zlatého stafylokoka a umí zatočit i s obávanou kandidovou plísní, která způsobuje nádorová onemocnění), jedná se o velice silné přírodní antibiotikum (o přírodních antibiotikech se dozvíte více v některém z dalších připravovaných článků). Naprosto skvělý je při léčbě dýchacích cest.

Trpíte-li na pálení žáhy a pocity těžkosti po některých jídlech, je dobré z česneku před užitím vyndat střed (stroužek jednoduše podélně rozřízneme a střed vyloupneme). Při problémech s dýchacími cestami je dobré pít 3x denně tzv.

česnekové mléko (0,5 litru mléka zahříváme s 0,25 l vody, přidáme prolisovaný česnek a jakmile směs dosáhne bodu varu, plamen stáhneme na minimum a vaříme, dokud se směs nezredukuje alespoň na polovinu. Poté směs přecedíme, dle chuti osladíme a pijeme teplé.

A pokud vám zrovna kombinace česneku a mléka nevoní, pořád existuje česnečka, topinky s česnekem,…a tak 🙂

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Rakytník

Rakytník je díky obsahu nejrůznějších vitamínů a dalších látek velice užitečnou léčivkou. Zejména rakytníkový olej velice příznivě působí při léčení popálenin, omrzlin a dalších kožních nemocí, umí tlumit bolest a podporuje hojení ran. Plody rakytníku díky svému složení umí mj. rozpouštět hleny a celkově podporují imunitní systém.

Co se zpracování rakytníku týče, nejvíce se mi osvědčil tento postup: Plody rakytníku odšťavním, neslazenou šťávu pak naliji do sáčků na led a takto uchovávám v mrazáku. V případě potřeby si dám kostku zmrzlé rakytníkové šťávy do hrnku s čajem, popř.

více kostek do velké konvice. Je to jednoduché a hned po ruce. Dužinu, která zbyla po odšťavňování, usuším v sušičce a dělám z ní čaj.

Nemáte-li odšťavňovač, dá se také vyrobit sirup: Plody rakytníku nameleme, propasírujeme a šťávu vaříme s cukrem (v poměru 1:1) až do zhoustnutí.

Zajímavost

  • Již zmíněný rakytníkový olej má při vnitřním užívání také antistresové a protirakovinné účinky.
  • V 1 kilogramu plodů rakytníku je takové množství vitamínů, které odpovídá půlroční spotřebě.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemiFotografie od Timo↺ licencovaná pod CC BY 2.0.

Rýmovník

Je další rostlinkou, které se daří v domácnostech coby pokojovce. Svou vůní pomáhá zprůchodňovat dýchací cesty (stačí utrhnout list a přivonět), čaj (1 list na 1 šálek vody) působí příznivě při horečkách, kašli rýmě, bolestech hlavy a malarických stavech.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Zázvor

„Běží liška k Táboru, nese pytel zázvoru…“ Taky vám jako dětem vrtalo hlavou, co to ten zázvor vlastně je? Mně ano a málokdo z dospělých mi uměl odpovědět. V posledních letech zažívá zázvor jakýsi boom a je spojován právě s bojem proti podzimním virózám.

A tak už dnes víme, že liška moc dobře věděla, jaký poklad si nese, protože zázvor, resp. zázvorový oddenek, je typická zahřívací bylinka, kterou lze používat jak zevně (prohřívací zábaly na bolavou šíji), tak vnitřně, kdy příznivě působí na trávicí systém, zvyšuje chuť k jídlu a podporuje metabolismus.

V případě nachlazení nebo prochladnutí organismu je schopný nás velice rychle prohřát.

Zázvor je díky přítomnosti shoagolu (pryskyřice) typicky ostrý, při vnitřním užívání je tedy třeba nejprve vyzkoušet, kolik „snesete“. A jako u ostatních bylin platí, že sušený je daleko silnější, než čerstvý.

Já osobně ho v případě potřeby připravuji tak, že očistím zhruba 10 cm kus oddenku, nakrájím na kousky, zaliji horkou vodou (ca. 1,5 l), nechám chvilku vychladnout až do „pitné“ teploty, přidám rakytníkovou šťávu a med. A nejen, že je tento nápoj zdravý, ale je také moc dobrý.

Mnoho lidí si rádo dává zázvor s citronem, ale tuto metodu nedoporučuji – stejně tak, jako je dle ayurvédy zázvor typicky prohřívací, tak citrusy jsou zase typicky ochlazovací (proto také rostou tam, kde rostou, že…), takže je jasné, že používat je spolu není úplně vhodné.

V tomto období má u nás v lednici své stálé místo zázvorový sirup – očistím a pokrájím cca 1 kilogram zázvoru, vařím dvě hodiny v 5 litrech vody, nechám do druhého dne pěkně vymáchat, přecedím, do vody přidám cukr a vařím do zhoustnutí.

Budete mít zájem:  Jídlo v akci? Často jen trik s menší hmotností

V lednici vydrží i několik týdnů a dá se zalévat teplou nebo studenou vodou, popř. přidávat do čaje místo medu. Zbytek zázvoru se dá usušit a použít, když doma zrovna žádný není, do obchodu je daleko a nachlazení klepe na dveře.

Používání zázvoru by se měly vyvarovat ženy v raném a pozdním stádiu těhotenství a malé děti.

Zajímavost: Zázvor ve volné přírodě nenajdete, je to vyšlechtěný druh a velice dobře si ho můžete pěstovat doma sami – stačí koupený zdravý oddenek mělce zahrabat do zeminy, dát na okno a udržovat vlhký.

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Bylinek, po kterých sáhnout v případě nachlazení je opravdu mnoho. Ale z vlastní zkušenosti musím říct, že opravdu zabírají, ať již výše zmíněné, nebo bylinkový sirup, který vyrábím z 24 druhů bylin a který se užívá právě při začínajícím nachlazení. Již na jaře se můžete těšit na bylinkový seriál, během kterého si spolu tento sirup vyrobíme.

Krásný podzim, Míša

Zdroje: vlastní zkušenosti 🙂

Byliny, které pomohou s podzimními nemocemi

Jitka Martincová pracuje v Bylinkovém ráji v čejkovickém Sonnentoru, kde se vyrábějí bylinné bio čaje. Doporučuje na podzim zaměřit se na všechny prohřívající bylinky.

Mezi ně například patří zázvor, skořice nebo lékořice.

Kromě toho, že tyto bylinky během sychravého podzimu tělo krásně prohřejí, mají také mnoho zdraví prospěšných účinků, které pomohou v prevenci i při samotném nachlazení.

Dobrým příkladem takového bojovníka je zázvor. Ten má silné antivirové účinky, působí proti plísním a detoxikuje tělo. Díky tomu zázvor posiluje imunitu. Zároveň má ale zázvor také protizánětlivé účinky, tlumí bolest a zklidňuje zažívání. Takže dokáže pomoct každému, koho právě postihla nějaká ta podzimní viróza.

Při nachlazení nejlépe chutná zázvorový čaj, který je také velmi snadný na přípravu. Stačí pouze kousek čerstvého zázvoru nahrubo nastrouhat, přelít vroucí vodou a nechat přibližně patnáct minut vylouhovat. Po scezení je možné do čaje přidat citrón nebo med.

Galerie: Lidové recepty proti nachlazení a chřipce z celého světa

Silné antibakteriální, antivirové a protiplísňové účinky má také skořice. Její velkou výhodou je, že dokáže intenzivně zahřát celé tělo. Špetku skořice do jakéhokoliv čaje by si tak měl přidávat každý, komu chladné podzimní počasí nedělá dobře.

Navzdory tomu, že svojí chutí nenadchne tak moc jako voňavá skořice, při nachlazení dokáže dobře pomoct i lékořice. I když se jí lidově říká sladké dřevo, léčivé schopnosti se ukrývají hlavně v jejím kořenu. Lékořice pomáhá především při kašli a nachlazení dýchacích cest, protože podporuje odkašlávání.

Vycházka za zdravím: rakytník, šípek, kopřiva

Mnoho účinných bojovníků proti nachlazení lze nalézt i během procházky podzimní přírodou.

Na konci srpna až října dozrávají na trnitém keři rakytníku oranžové bobule, které obsahují desetkrát víc vitamínu C než pomeranče.

Kromě toho rakytník také obsahuje vitamíny A, B, D, F, K, rutin, flavonoidy a další prospěšné látky.

Díky tomuto složení rakytník podporuje imunitu, posiluje odolnost vůči infekcím a stresu, detoxikuje organismus, pomáhá při plicních onemocněních a rozpouští hleny.

Nejlépe se všechny účinné látky z rakytníku využijí, když se jeho plody jí čerstvé. Z rakytníku je ale možné také připravovat čaj, šťávu, sirup nebo džem.

Podzimní příroda toho nabízí ale mnohem víc. „Na podzim ráda sbírám šípky. Ty jsou nabité vitamíny. Šípky můžete utrhnout a hned sníst, nebo usušit a užívat v čaji po celou zimu. Na podzim také vyrývám kořen kopřivy a suším ho na čaj. Kopřivový kořen obsahuje hodně železa a je výborný při onemocnění průdušek,“ říká Jitka Martincová ze Sonnentoru.

TIP: Šípkové recepty se špetkou nostalgie

Pomoc z květináče: rýmovník a angínovník

Pro bylinky pomáhající s podzimními neduhy není vždy nutné vyrážet jen do přírody nebo obchodu. Účinné pomocníky si lze vypěstovat i doma v květináči. Výborně se například v bytě daří rýmovníku a angínovníku.

Rýmovník je velmi nenáročná rostlina na pěstování, která roste skoro sama. I když rýmovník nevyžaduje téměř žádnou péči, odvděčí se listy plnými vonných silic. Jak už název napovídá, rýmovník pomáhá především při rýmě.

Při pocitu ucpaného nosu stačí list rýmovníku rozmačkat v prstech a přičichávat ke šťávě, která z listu vyteče. Pro lepší dýchání se také během nachlazení doporučuje rozmělněné listy rýmovníku v misce umístit na topení.

Z listů rýmovníku je však také možné připravit čaj, sirup nebo mast.

Další pokojovou rostlinou, která už svým jménem napovídá, kdy ji využít, je angínovník. Jeho listy se doporučují žvýkat při angíně, nachlazení a zánětech dýchacích cest. Žvýkáním se totiž z angínovníku uvolňují glykosidy, které dezinfikují sliznice. S angínovníkem to není dobré ale moc přehánět, aby se neobjevila alergická reakce, která naopak způsobuje otok dýchacích cest.

Další tipy pro zdraví: kurkuma a pohoda

Jitka Martincová také doporučuje s nástupem chladnějšího počasí začít pít kurkumové čaje. „Pokud někomu nedělá chuť kurkumy dobře, je možné si čaj přisladit medem a přidat trochu mléka, klidně může být i rostlinné,“ radí, jak si pití čaje co nejvíce zpříjemnit.

Aby se kurkumin, což je účinná látka obsažená v kurkumě, do těla co nejlépe vstřebával, je dobré ho konzumovat společně s pepřem. Pepř totiž obsahuje piperin, který posiluje vstřebávání právě kurkuminu. Užitečné tak jsou čajové směsi, které kromě kurkumy obsahují i pepř.

Imunitu a odolnost vůči bakteriím a virům lze ale na podzim podpořit i mnoha dalšími činnostmi. „I na podzim je důležité jíst dostatek čerstvých plodů. Dobré je například pít šťávu z mrkve a červené řepy.

Užitečné je jíst hodně česneku a cibule, a to nejlépe za syrova.

Důležité je také nezapomínat na to, že je dobré často chodit na čerstvý vzduch do přírody, dopřát si dostatek spánku, otužovat se, vyhýbat se stresu a být v pohodě,“ říká Jitka Martincová ze Sonnentoru.

Viry a bakterie pod palbou bylinek – Mgr. Jarmila Podhorná Naděje

Viry a bakterie pod palbou bylinek

Vzduchem přenosné podzimní a zimní infekce se přenášejí mezi lidmi prostřednictvím dýchacích cest. Dýchací cesty jsou vstupní i výstupní branou nákazy.

Přímý přenos je zprostředkován kapénkovou nákazou, kdy je virus šířen do okolí při mluvení, kašlání či kýchání. Takto získaná nákaza je nejvíce sdělná, protože jsou viry či bakterie živé.

Virová nákaza se přenáší vzduchem drobnými kapénkami při kašlání a kýchání, a tak snadno dochází k onemocnění těch, kteří byli v nejbližším okolí kašlajících a smrkajících.

Nákaza se šíří nepřímým způsobem prostřednictvím znečištěného vzduchu nebo znečištěných předmětů. Chřipka i nachlazení jsou nejčastější v zimě, když topení v bytech snižuje vlhkost vzduchu. Nedostatek vlhkého vzduchu vysušuje nosní sliznice a vytváří tak dokonalou základnu k množení virů a následnému onemocnění chřipkou nebo nachlazení.

Inkubační doba bývá několik dnů. Původci nemoci z nachlazení jsou Rhinoviry 30 – 50 %, Corona viry až 30 %, Adenoviry 5 %, Coxsackie A 5 % a neznáme viry až 20 %.

Horečka, která je u dětí obvyklá, bývá u dospělých přítomná zřídka. Mezi projevy respiračních virových nákaz se řadí chrapot, bolest hlavy, malátnost a apatie. Bolesti svalů jsou častější a typické u chřipky.

Také v bylinné oblasti je celá řada prostředků, které nám mohou pomoci. Především je třeba zvýšit a udržet imunitu organismu. Zde je celá řada prostředků, které nám mohou pomoci, ať již známá echinacea nebo třezalka, maralí kořen či rakytník řešetlák. Dále je velice důležité očistit tělo od virů a bakterií, zvláště v období viróz a při snížené imunitě.

Bylinky, které nám pomohou v boji proti virům: eleuterokok, grapefruit, žampion, šiitake či vrba. Bylinky působící antibakteriálně jsou pak lichořeřišnice, česnek, lékořice či bazalka posvátná.

Eleuterokok

Čertův kořen neboli „sibiřský ženšen“ je asi dvoumetrový keřík s hustě trnitými větvemi a složenými, pětičetnými, dlouze řapíkatými listy.

Drobné květy vytváří kulovitá květenství s fialovými (prášníkové) a žlutými (pestíkové) květními plátky. Plodem je kulovitá peckovička o průměru kolem 8 mm, obsahující 2 až 7 pecek.

Kvete na přelomu června a července a plody dozrávají na přelomu srpna a září.

Budete mít zájem:  Udělá psí kusy, aby pomohl

Čertův kořen nemá příliš vyhraněné nároky na půdu, je náročnější na vodu a světlo. V našich klimatických podmínkách snáší zimní teploty bez problémů, rašící rostliny však mohou poškodit pozdní jarní mrazíky. Lze jej velmi dobře množit vegetativně.

Jednou z možností jsou řízky, a to dřevité, které řežeme na samém počátku vegetace, nebo bylinné získávané koncem června. Lze také využít kořenových odkopků. Domovem Čertova kořene je Dálný východ, hlavně Přímořský a Chabarovský kraj a Amurská oblast Ruska, dále Korea, Japonsko a Čína.

V našich klimatických podmínkách je možno jej pěstovat, nikdy však nezplaňuje.

Čertův kořen působí jako adaptogen a harmonizátor, což znamená, že nespecifickým způsobem zvyšuje obranyschopnost organismu proti účinkům stresu. Snižuje i odbourává krevní cholesterol a zpomaluje sklerotizaci cév. Má příznivý vliv na tvorbu enzymů a snižuje mírně hladinu krevního cukru.

Podávání brání rozvoji nádorových metastáz, stimuluje protinádorovou aktivitu bílých krvinek, zmírňuje vnější projevy následků ozařování i celkově zlepšuje subjektivní i objektivní stav pacientů s onkologickým onemocněním. Snižuje toxicitu celé řady léků, zvyšuje odolnost organismu při protirakovinových léčebných postupech a má přímý vliv imunostimulační.

Pozitivně působí na růst Ehrlichova karcinomu. Zlepšuje také prokrvení srdečního svalu, ale i mozku, takže vlastně slouží jako prevence proti ischémii myokardu a proti náhlým mozkovým příhodám. Ovlivňuje i projevy neurasténie, vedení vzruchu nervovými vlákny i ostrost vidění.

Používá se při stavech slabosti, na doléčování infekčních chorob různého původu, na léčbu proti virům, při přepracovanosti, vyčerpání, v rekonvalescenci po operacích a po jiných těžkých chorobách.

Grapefruit

Grapefruit, někdy zkráceně grep, je subtropická dřevina pěstovaná pro své citrusové plody stejného názvu. Grapefruit byl poprvé objeven na ostrově Barbados v Karibském moři, odkud byl odvezen do Ameriky. Grep se pak pěstoval jako okrasná rostlina, jako ovoce je však populární až od 19.

století. Dnes známe čtyři barevné formy: bílý, žlutý, růžový a červený. Grapefruity obvykle rostou do výšky 5 až 6 m, vzácně až 13 až 15 m. Listy jsou tmavě zelené, dlouhé až 150 mm, úzké a neopadávají. Květy mají 5 okvětních lístků a jsou velké asi 5 cm.

Plod – grapefruit – má žlutou slupku a v průměru má 10 až 15 cm. Vnitřní dužina je dělená na oddíly, její barva je proměnlivá, od bílé a růžové až k červené. Liší se i sladkostí. Grapefruitový strom ročně rodí až 700 kusů grepu.

Pěstuje se v Brazílii, Izraeli, Texasu, Kalifornii, na Floridě nebo i v Turecku a ve Španělsku.

Lihový extrakt ze semen grepu působí až proti osmi stovkám kmenů bakterií a virů, proti stovce kmenů plísní a také proti jednobuněčným parazitům. Samotné bioflavonoidy navíc ulehčují trávení, čistí organismus a posilují imunitu, čímž napomáhají v prevenci proti nachlazení, infekcím a zápalům.

Mají též antioxidační účinky spočívající v zachytávání volných kyslíkových radikálů. V malém semínku se tak koncentruje schopnost problém řešit (ničení bakterií, virů a plísní) a zároveň posilovat organismus a problémům předcházet.

Díky mnohostrannému účinku grepových kapek můžeme říct, že je to především kandidát na čestné místo v lékárničce každé domácnosti. Ale nejen to, užívání grepových tinktur umí pomáhat v zdravotní prevenci a posilovat organismus pro boj s mnoha problémy.

Kdy můžeme grepové semínko užívat při akutních problémech a zevně? Na zevní užití je vhodný olej z grepových semínek. Olejem potíráme postižená místa, můžeme ho použít i jako kloktadlo. Blahodárně působí především při zánětech pochvy, u poševních mykóz a u parazitálních onemocněních pochvy (např. chlamydie).

Dobré zkušenosti jsou s obklady bércových vředů. Potlačuje infekce dutin, nosohltanu, průdušek, uší, ale i močových cest. Působí na záněty v ústní dutině – afty, záněty dásní, zubní kazy. Potlačuje plísně a problémy vyskytující se na kůži, na nehtech i na sliznicích – opary, akné, ekzémy, kopřivky, mykózy, dermatitidy, lupénka, pásový opar.

Při problémech vlasů a pokožky ve vlasech i u lupů pomáhá oplach roztokem grepu. Při velké trpělivosti pomůže i u likvidace bradavic. Je vhodný i při pocení nohou. Jaké možnosti má grepové semínko při vnitřním užití? Prostřednictvím účinných látek v jadérku grapefruitu nám příroda dává mocný prostředek, jak posílit imunitní systém.

Díky tomu můžeme dosáhnout zlepšení u akutních i chronických zánětů. K vnitřnímu užití jsou vhodné především tinktury, které se užívají nakapáním do tekutiny. Účinek je pomalejší a dlouhodobější. Je vhodný jako podpůrný prostředek pro astmatiky. Blahodárně působí u alergií, především potravinových.

Přispívá ke zklidnění žaludečních a střevních potíží – ať už jde o nadýmání nebo průjem či zácpu – působí i na záněty ve střevech, je vhodný při různých formách kolitidy nebo Crohnově nemoci. Působí jako přírodní antibiotikum, takže pomáhá při všech případech akutních virových a bakteriálních infekcí.

Pomáhá i zdravému organizmu bojovat s běžnými nepřátelskými viry, bakteriemi, plísněmi a parazity, které na něj denně útočí, posiluje odolnost organismu. Blahodárně působí při gynekologických problémech, zejména u zánětů a výtoků, které způsobuje Candida albicans. Je jedním z prostředků, který likviduje Helicobacter pylori, který je častou příčinou různých žaludečních potíží, pálení žáhy, dvanácterníkových vředů či dyspepsie.

Žampion

Žampion polní je stopkovýtrusná houba vyskytující se na polích, lukách a pastvinách, a to zejména tam, kde je půda dobře prohnojena pasoucím se dobytkem. Objevuje se zpravidla ve skupinách nebo kruzích. Klobouk žampionu je nejdříve polokulovitý, posléze téměř plochý a dosahuje šířky až 10 cm.

Barva žampionu je bílá, s občasnými hnědavými šupinkami. Lupeny jsou v mládí starorůžové, později charakteristicky čokoládové barvy, což je důležitý znak, který bezpečně houbu odliší od smrtelně jedovaté mochomůrky jízlivé. Pěstované žampiony jsou vlastně odrůdou polního žampionu.

Ve starší literatuře se žampion označuje jako pečárka.

Od počátku léta až do podzimu je možné sbírat zralé plodnice.

Žampiony obsahují spoustu látek, které jsou pro lidské tělo velice prospěšné. Díky těmto látkám žampionu přičítáme účinky antibiotické, protinádorové, baktericidní či protialergické. Obsah účinných látek klesá konzervací a skladováním, proto je vhodné volit výhradně formu tinktury, která se připravuje z čerstvých plodnic.

Při dýchacích alergiích je žampion účinným prostředkem a zároveň by se dal nazvat speciálním antibiotikem na horní cesty dýchací. Podporuje zdravou funkci průdušek. Příznivě také ovlivňuje krevní tlak. Posiluje obranný systém organismu a omezuje množení nežádoucích bakterií.

Šiitake

Houževnatec jedlý, známy u nás spíše jako houba šii-take, je lupenatá dřevokazná houba s kloboukem o průměru 50 až 70 mm. Nejčastěji se tato houba pěstuje v Japonsku, a to na kmíncích stromů rodu Pasania z čeledi bukovitých. Jsou to stromy, podobné malým doubkům.

Šiitake vykazuje výraznou protivirovou a protinádorovou aktivitou. Stimuluje imunitní systém organismu a tím zvyšuje jeho celkovou odolnost. Rovněž snižuje hladinu cholesterolu v krvi a zlepšuje využití a metabolismus tuků, což se projevuje ve značné protisklerotické aktivitě.

S úspěchem lze využít také k tzv. čištění krve, tedy detoxikaci organismu, a zlepšení látkové výměny. Při mnoha chorobách stavech nastupuje po aplikaci pocit zlepšení, které předchází léčivému účinku.

Z dalších účinků je třeba jmenovat působení protihistaminové, které se projevuje poměrně výrazným útlumem nejrůznějších alergií.

Vrba

Je to poměrně vysoký strom s nelámavými ohebnými větvemi. Hlavním odedávna využívaným prostředkem je kůra, která především obsahuje fenolový glykosid, salicin, dále flavonoidy, třísloviny a další cenné látky.

Nejsilnější působení je ovšem v pupenech rostliny, kde je soustředěno nejvíce účinných látek.

Zhotovené tinktury můžeme využívat jako analgetikum, antipyretikum, tedy při chorobách z nachlazení, je výrazně protivirový prostředek a také je účinné antipyretikum.

Známé je také použití při různých neuralgiích např. trojklanného nervu. Jako jeden z mála bylinných prostředků je vhodná při snižování dráždivosti nervové soustavy, u neurastenie a lehčích psychických rozladění.

Zevně je vhodné použít odvar při hnisavých defektech a vyrážkách.

Výtažky z pupenů – gemmoterapeutika jsou výborná léčiva při chřipce a jiných virózách, také jsou účinné při léčbě neuralgií, revmatismu. Využívá se jich také ke snížování dráždivosti nervové soustavy – potlačování bolesti.

Lichořeřišnice

Lichořeřišnice větší je letnička, ale některé odrůdy jsou vytrvalé. Lodyhy jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Listy mají dlouhý řapík a členitě deseti dílnou čepel.

Květy jsou dlouze stopkaté, ohnivě červené, u některých odrůd oranžové nebo špinavě žluté. Plodem je ledvinovitá, trojpouzdrá tobolka. Květe od června do září.

Lichořeřišnice je původní jihoamerický druh, u nás hojně pěstovaný, často oproti původnímu už hodně změněný.

Budete mít zájem:  Léčba Nedostatku Krevních Destiček?

Lichořeřišnice větší je letnička, která na zahrádce bývá spíše pro okrasu. Léčivé účinky má celá rostlina, nejvíce účinných látek je však v semenech a klíčcích a pupenech květů.

Hlavní její působení je v oblasti urogenitální, kde tento prostředek působí výrazně antibioticky se širokým spektrem účinku – likviduje streptokoky, stafylokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely a další druhy bakterií.

  • Kromě močových problémů také pomáhá i v oblasti dýchacích cest.
  • Přes tyto účinky byla zatím tato bylina málo využívána, v poslední době je velký zájem o lihovodný roztok.
  • Kromě antibakteriálního působení je známo také působení lichořeřišnice na vypadávání vlasů a podporu jejich růstu.

V tomto směru je nutno využívat lichořeřišnici vnitřně v podobě tinktury a zároveň vmasírovat tinkturu do vlasů nejlépe s extraktem z lopuchu a kořene kopřivy. Pomáhá také řešit kožní problémy ve vlasech – lupy, ekzémy, lupenku.

Česnek

Známé a používané jsou dva druhy česneku – česnek setý a česnek medvědí.

Česnek setý je odedávna využívaný pro své fytoncidní působení antibakteriální a protiplísňové. Jednak je cibule využívaná v dochucování jídel, ale odedávna je česnek ceněný právě pro tyto léčivé účinky.

Již v dávné minulosti je známo, že v historii Egypta byl podáván stavitelům pyramid, aby se nešířily infekční onemocnění. Významná je skutečnost, že z 560 kmenů zlatého stafylokoka jich česnek 500 ničí.

Také pomáhá při likvidaci plísně Candidy, která může být podhoubím nádorů a dalších vážných onemocnění.

Další funkcí česneku je ozdravné působení na střevní flóru, léčí střevní průjmy, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak. Také očistné působení na cévy není zanedbatelné, protože tím se předchází konečným cévním problémům – infarktům a mrtvicím.

Podobné působení jako česnek setý má česnek medvědí. Je to působení antibakteriální, protihnilobné, očišťující cévy a také je to prostředek na snižování krevního tlaku. Na rozdíl od česneku setého, kdy je využita cibulka, jsou z česneku medvědího využívány listy.

Lékořice

Lékořice lysá je trvalka s dřevnatým, dlouze výběžkatým, lysým oddenkem. Dorůstá přibližně metrové výšky. Listy jsou lichozpeřené, složené z kopinatých, zespoda lehce ochlupených lístků.

Květy má modrofialové a jsou umístěny ve stopkatých, úžlabních hroznech. Plodem je lusk, dlouhý kolem 30 mm. Lékořice je pro léčivé účely pěstována.

Má ráda půdu suchou, hlubokou, výživnou a dobře propustnou, podnebí teplé a suché, polohu slunečnou. Velmi dobře se pěstuje zejména po okopaninách.

Lékořice má velmi široké pole využití. Působí především jako prostředek podporující vykašlávání u nemocí plic a průdušek. Současně mírně zvyšuje tvorbu moči a je též lehce projímavá. Působí taky bakteriostaticky a antivirově a má rovněž spasmolytické působení, pro které je využívána v léčbě žaludečních a dvanácterníkových vředů.

Tlumí rovněž tvorbu žaludečních kyselin, uvolňování gastrinu a tvorbu histaminu, odpovědného za vznik většiny alergií. Hormonální složka drogy z ní činí protizánětlivý prostředek, využívaný například v revmatologii, a také důležité gynekologikum. Může se podávat také při Addisonově chorobě, tedy při snížené funkci kůry nadledvinek.

Bazalka

Bazalka, nazývaná též Tulsí, je letničkou s přímou, většinou lysou lodyhou. Dorůstá výšky kolem 30 cm.

Lodyha je přímo větvená, se stopkatými, vstřícnými listy, vejčitými až podlouhlými, na bázi celokrajnými, ve vyšších partiích zastřihovaně zubatými. Horní listy přecházejí v malé, červenavé listeny.

Květ je bělorůžově fialový, typický pro čeleď chluchavkovitých. Plody jsou černohnědé tvrdky. Rostlina je velmi aromatická.

Bazalka je pěstovaná teplomilná rostlina.

Využívá se kvetoucí nať. Nejkvalitnější je červnový sběr.

Pro vnitřní užívání je nejvhodnější lihová tinktura. Bazalka je mimořádně univerzální bylina, tlumí křečové bolesti, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltiku, působí proti nadýmání, protizánětlivě i mírně antibioticky.

Podporuje vykašlávání i práci srdečního svalu, mírně uklidňuje a vyživuje nervy. Je vhodná při nespavosti a migréně, při psychogenně podmíněných závratích. Je vhodná proti průduškovému astmatu. Tlumí bílý výtok a podporuje jaterní činnost, řeší katary.

Zevně je vhodná proti kožním zánětům, zejména v ústní dutině, třeba při paradentóze.

Bazalku samotnou podáváme práškovou jako koření nebo pro aromatické koupele či inhalace. Při podávání ve formě čaje ji zpravidla kombinujeme s dobromyslí, meduňkou, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benediktem, tyminánem, kořenem lopuchu nebo s řepíkem.

Jak na podrážděné oči: Tipy na bylinky, které pomohou při zánětech, alergiích či únavě ze sledování monitoru

Podrážděné oči od monitoru zklidní bylinné obklady

Dlouhodobé sledování monitoru počítače se stalo nedílnou součástí běžného pracovního dne mnoha zaměstnanců. Podráždění očí způsobené jejich namáháním u obrazovek často provází bolesti hlavy i rozmazané vidění.

Předejít těmto obtížím můžeme ztlumením záření monitoru a též dodržováním vzdálenosti 55 až 65 cm od monitoru. Neméně důležité jsou i pravidelné pauzy. Přibližně každou půlhodinu byste měli svým očím dopřát na pár minut oddych.

Odvraťte pohled od monitoru a zadívejte se třeba z okna nebo přejíždějte pohledem po místnosti. Pomáhá i pohled do zeleně, vaše oči proto během dne uvítají krátkou procházku.

Od lehčího podráždění mohou pomoci také bylinky a tinktury z pupenů bylin. „Prostředkem první volby při problémech s očima je gemmoterapeutikum z borůvky. Působí desinfekčně, zlepšuje vidění přímým ovlivněním sítnice a zrakového nervu.

Podle čínské medicíny spolupracují oči s játry, proto jsou vhodné i všechny bylinné prostředky k posílení jater.

Zrak nám tudíž posílí i ostropestřec, schizandra a jalovec,“ objasňuje bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje. 

Úlevu unaveným očím přinesou i bylinné výluhy, které lze popíjet jako čaj i použít jako zklidňující obklad. „Očím uleví odvar ze světlíku lékařského, který lze pít anebo použít jako obklad či jako kapky k vyplachování očí. Také obklad z odvaru listů řepíku lékařského povzbudí unavené oči, a navíc působí protizánětlivě.

Pro zlepšení kvality vidění je vhodná též tinktura z klanoprašky čínské, jež odstraňuje pocity únavy,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná a dodává: „Bolesti hlavy, které unavené oči provázejí, pomůže zmírnit tinktura z kopretiny řimbaby.

Ta snižuje napětí v hlavě, podporuje periferní krevní oběh a má zklidňující účinky.“ 

Infekce nepodceňujte, jejich léčbu podpoří borůvky nebo kapusta

V praxi nejčastěji plní ordinace očních lékařů infekce, jimž vévodí zánět spojivek. Infekce způsobují bakterie, viry nebo kvasinky.

Záněty provází zarudnutí a svědění, ale mohou se objevit i závažnější příznaky jako bolest očí, hnisání či citlivost na světlo.

Obecně platí, že oční zánět by měl vyšetřit lékař, jelikož v závažných případech může jeho neléčení vést až k trvalému poškození zraku.

Jako podporu léčby a prevenci můžeme využít i některé potraviny, jež náš zrak pozitivně ovlivňují. Určitě jste v dětství slyšeli, že máte jíst mrkev, abyste dobře viděli. Podle odborníků ale existuje výrazně více potravin, které mají pozitivní vliv na naše oči. Například borůvky zlepšují imunitu a působí proti infekcím.

Špenát, kapusta a další listová zelenina obsahují prospěšné látky lutein a zeaxantin, jež chrání sítnici oka. Jako prevence postačí, když je zařadíte do jídelníčku jednou týdně, při potížích se doporučuje je jíst dvakrát až třikrát týdně po dobu nemoci.

Při suchých očích a pro zachování dobrého zraku je zase vhodná konzumace ryb z chladných moří, například tresky, tuňáka nebo makrely.

Alergii může vyvolat i klimatizace, její příznaky zmírní černý rybíz i echinacea

Téměř u každého druhého alergika má alergie oční příznaky. Naše oči při ní reagují na alergeny, jakými jsou například pyly, plísně, srst zvířat nebo roztoči. Alergickou reakci však může vyvolávat také klimatizace, nadmíra prachu či znečištěné ovzduší.

Alergeny způsobují podráždění spojivky, a proto oči pálí, svědí a mohou i opuchat. V akutní fázi se nejčastěji podávají antihistaminika a pro zmírnění podráždění se oči proplachují kapkami. Svědění uleví také již zmíněné bylinné výluhy.

V jejich případě však dbejte na to, aby byly bez zbytků bylin, ty by totiž mohly oči podráždit ještě více.

Jelikož alergie vznikají v důsledku poruchy imunitního systému, mohou pomoci rovněž bylinky, které mají příznivý vliv na naši obranyschopnost. „Při alergiích je třeba celkově posílit organismus, a hlavně činnost slinivky, v čemž nám může pomoci extrakt z houbičky penízovky.

Proti alergiím pomáhá bojovat také tinktura z černého rybízu s betaglukanem, což je silný antioxidant působící proti volným radikálům,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná.

„K posílení odolnosti organismu jsou nejvhodnější bylinky echinacea, červené lapacho anebo lichořeřišnice, která navíc likviduje nežádoucí viry a bakterie v těle,“ dodává bylinkářka.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector