Bylinky do vody rozmixujte, chuť bude intenzivnější

Mezi moje nejoblíbenější letní koření patří tymián, rozmarýn, dobromysl, šalvěj a bazalka.

BAZALKA

 Bazalka má zajímavou chuť i vůni, obsahuje éterické oleje a je to taková antistresová bylinka se zklidňujícími účinky na nervovou soustavu. Ulehčuje vykašlávání, zvyšuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení.

Hlavní zajímavostí je, že bazalka podporuje sílu pohlavních orgánů a považuje se za afrodiziakum.

Bazalková tinktura

Dvě lžíce listů bazalky zalijeme třemi decilitry 60% lihu. Vše necháme čtrnáct dní na teplém místě louhovat. Nesmíme zapomenout dvakrát denně protřepávat.

• Po uplynutí této doby přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice a užíváme třikrát denně deset kapek nakapaných do dvou decilitrů vody.
• Bazalková kosmetika
• Vlasová voda z bazalky

Jednu hrst čerstvé natě zalijeme jedním litrem studené vody, přivedeme k varu a pět minut pod pokličkou vaříme. Odstavíme a necháme ještě patnáct minut louhovat. Nakonec odvar přecedíme a jemně vmasírujeme do vlasové pokožky, pak přikryjeme osuškou a necháme deset minut odpočívat. Pak si vlasy podle zvyku upravíme.

Tento postup bychom měli pravidelně opakovat po dobu dvou měsíců. Nejenže vyživíme vlasovou pokožku, ale zároveň se zbavíme nadměrného vypadávání vlasů.

Parní obličejová lázeň

Tato procedura je vhodná k čištění a zklidnění podrážděné pokožky. Připravíme si ji tak, že jednu hrst bazalky povaříme pět minut v jednom litru vody a pak přikrytí ručníkem napařujeme obličej po dobu deseti minut, nejlépe před spaním.

Bazalka v kuchyni

Bazalka má sladce peprně kořenitou chuť. Je klasickým kořením italské kuchyně. Obzvlášť výtečně se hodí k rajčatovým pokrmům, salátům, zelenině nebo omáčkám. Navíc ještě činí těžká jídla lépe stravitelnými.

1. Čerstvou bazalku můžeme nasekat na jemno, smíchat s troškou vody, zamrazit ve formičkách na výrobu ledu a pak jí ochucovat nejrůznější pokrmy.
2. Když nastříháme listy bazalky na tenké proužky, můžeme si jimi krásně ozdobit saláty, polévky i maso.
3. Bazalku do pokrmů přidáváme těsně před dokončením, protože rychle ztrácí své aroma.
4. Bazalkové pesto
5. Potřebujeme: 55 g čerstvých bazalkových listů, 1 stroužek česneku, 1 lžíci piniových oříšků, 25 g strouhaného parmazánu, mořskou sůl, 6 lžic kvalitního panenského olivového oleje.

Postup: Bazalku, česnek, olej, sůl a oříšky pečlivě rozmixujeme. Pak přidáme strouhaný sýr a pořádně promícháme. Hotové pesto naplníme do menší sklenice a pečlivě ho uzavřeme. Skladujeme v lednici. Pesto je úžasné k ochucení polévek, těstovin, salátů, pomazánek nebo jen tak k pečivu.

TYMIÁN

Tymián má silné antiseptické, baktericidní, protivirové a antiparazitní účinky. Působí na organismus hřejivě, aktivizuje duševní činnost. Ve formě čaje se tato bylinka používá proti průjmům, k ošetření zánětu dutiny ústní a nosohltanu i ke zmírnění kašle a bronchitidy.

V obkladech a tinkturách pomáhá tymián při hojení drobných poranění, pohmožděnin a kožních neduhů. Je výborný pomocník při respiračních onemocněních, nachlazení a celkovém vyčerpání.

Tymiánová napařovací lázeň

Při zahlenění, infekci dýchacích cest, zánětech čelních dutin, ale i nečisté aknózní pleti je výborná tato napařovací obličejová lázeň. Potřebujeme dvě a půl hrsti čerstvých tymiánových listů či květů nebo jednu hrst sušených, které přelijeme v míse jedním litrem vroucí vody a necháme patnáct minut louhovat.

Pak se nahneme nad mísu, hlavu si ze zadu přikryjeme osuškou a pořádně vdechujeme voňavou páru. Tato lázeň by měla trvat asi deset minut. Nakonec dobře osušíme obličej a ještě chvíli relaxujeme.

Tymián v kuchyni

Tymián se pro svou příjemnou, sladce kořenitou chuť hodí k ochucování středozemních jídel. Především skopové maso získá díky této bylince zvláštní aroma. Je důležitou součástí provensálského koření. Ani naše tradiční svíčková omáčka by bez tymiánu nestála za nic.

Na rozdíl od mnoha jiných bylinek snáší i dlouhé vaření. Hodí se k masitým, zelným nebo rybím pokrmům, do omáček i polévek. Výborně působí proti nadýmání a odlehčuje tučná a těžce stravitelná jídla. Sušený tymián okoření pokrmy dokonce více než čerstvé listy.

Sušený tymián má mnohem intenzivnější aroma, musíme ho však skladovat v temnu a chladu, bez přístupu vzduchu. Sušené listy velmi dobře oddělíme od snítek vidličkou.

• Tymián se skvěle doplňuje se saturejkou, rozmarýnem, oreganem a šalvějí.
• Tymiánové brambory
• Potřebujeme: 750 g brambor nakrájených na kostky, 1 snítku čerstvého tymiánu, 50 g másla, 1 hrst třešňových rajčátek, mořskou sůl

Postup: Brambory uvaříme a rozšťoucháme. Otrháme lístky tymiánu a orestujeme je na másle. Vzniklé tymiánové máslo nalijeme na brambory a promícháme. Rajčata také orestujeme na pánvi a naskládáme na brambory.

ROZMARÝN

Rozmarýn je skutečným životabudičem. Posiluje srdce a krevní oběh, stimuluje lymfu, uvolňuje ztuhlé svalstvo a prokrvuje mozek, čímž přispívá k dobré koncentraci a jasné mysli.

Rovněž podporuje činnost jater, žlučníku a trávicí soustavy, pomáhá léčit dnu, revmatismus, ledvinové koliky. Má i účinky antiparazitální, zvyšuje krevní tlak. Působí i proti celulitidě a svědčí mastné, nečisté a unavené pleti.

Rozmarýnové víno

Dvě lžíce čerstvých listů přelijeme jedním litrem kvalitního červeného vína a necháme pět až sedm dní louhovat na teplém místě. Nesmíme zapomenout dvakrát denně pořádně protřepat. Užíváme jednu štamprli denně, nejlépe ráno.

Tento prostředek je výborný na povzbuzení organismu, dále zvyšuje krevní tlak a prokrvuje mozek. Neměl by se však užívat dlouhodobě, ideální doba je čtyři až šest týdnů.

Rozmarýnovo-levandulový olej

Tento olej je vynikající na ošetřování bolavých svalů, kloubů a končetin, ale i jen tak k masážím. Připravíme si ho tak, že rozmarýn a levanduli nasekáme nadrobno, vložíme do poloviny sklenice se širokým hrdlem a zalijeme olivovým olejem (bylinky musí být dostatečně ponořené).

Pak vše vložíme do vodní lázně, kde tři hodiny ohříváme, ale nevaříme, občas promícháme. Odstavíme, necháme ještě tři hodiny louhovat, potom scedíme, pořádně vymačkáme a olej uložíme na chladné místo.

Rozmarýn v kuchyni

Rozmarýn chutná pryskyřičnatě. Pro svoji vůni a chuť se tato bylinka hodí k okořenění masa, ryb i drůbeže. Dále neodmyslitelně patří do letních zeleninových mís k lilkům, cuketám, bramborám, rajčatům a luštěninám.

Rozmarýn dobře ladí s tymiánem a česnekem.

Dřevnatou větvičku rozmarýnu zbavíme lístků a použijeme ji místo špejle nebo grilovací jehly na špízy. Maso i zelenina tak získají nádherné aroma.

Brambory s rozmarýnem

Potřebujeme: 1 kg brambor, 4 stroužky česneku, 2 snítky rozmarýnu, mořskou sůl, pepř, olivový olej

Postup: Brambory očistíme a vložíme je s kousky česneku a rozmarýnovými větévkami do formy na pečení. Směs ještě osolíme a opepříme a pokapeme olivovým olejem. Přikryjeme a vložíme do trouby rozehřáté na 170 stupňů Celsia a pečeme zhruba hodinu. Brambory průběžně obracíme. Podáváme je samostatně se zeleninovým salátem nebo k masu.

DOBROMYSL

Tato léčivka je věrná svému jménu, protože při delším pravidelném podávání působí jako antidepresivum, zlepšuje náladu a celkově posiluje celý organismus.

Hořčiny z dobromysli podporují vylučování žluči, zmírňují žaludeční a střevní potíže. Čaj z oregana s medem je účinným odhleňovacím prostředkem proti kašli.

Dobromyslový čajík

Potřebujeme: 1 čajovou lžičku dobromysli, 2 dl vroucí vody, 1 lžičku medu

Postup: Bylinku zalijeme vroucí vodou a vše necháme 10 minut louhovat. Pak scedíme, přisladíme a můžeme popíjet.

Medová dobromysl

Naše prababičky užívaly prášek z dobromysli, a to různými způsoby: v medu, víně nebo s fíky. Tento způsob se doporučuje i dnes, poněvadž je to jednoduché a velmi účinné. Takže sušenou dobromysl pomeleme na prášek a smícháme s medem, nejlépe světlým, na konzistenci jakéhosi krému.

Užíváme 1 čajovou lžičku denně, nejlépe odpoledne. Směs posiluje celý organismus, upravuje stolici, zlepšuje dýchání, odhleňuje, posiluje srdeční sval a celkově tonizuje.

Dobromysl v kuchyni

Dobromysl, označovaná i jako oregano, má lehce nasládle kořenité aroma. Je klasickým kořením každé pizzy. Dále se hodí do polévek, masitých pokrmů i k těstovinám. Dobromysl je základním prvkem známého provensálského koření.

Dobromysl dobře ladí s tymiánem a rozmarýnem. Jen se svojí blízkou příbuznou majoránkou se příliš nesnáší.

Sušená dobromysl má mnohem silnější aroma. Musí se však uchovávat v temnu, chladu a pečlivě uzavřená, aby k ní nemohl vzduch.

ŠALVĚJ

Šalvěj podporuje správnou činnost žlučníku, a činí tedy tučná jídla o něco stravitelnějšími. Působí antisepticky, dezinfikuje a podporuje rychlé hojení ran. Čaj je vynikajícím kloktadlem při zánětech dutiny ústní, bolestivosti zubů, dásní, krku a ztrátě hlasu.

Dále omezuje tvorbu mateřského mléka, což z ní činí osvědčený prostředek při odstavování kojenců. Šalvěj má výborné uplatnění i v kosmetice. Její listy jako přísada do koupele působí protizánětlivě a pomáhají při čištění pleti.

1. Ústní voda ze šalvěje a máty
2. Obě tyto bylinky osvěžují dech a mají i stahující, antiseptické vlastnosti.
3. Potřebujeme: 5 ml čerstvých šalvějových listů, 5 ml mátových listů, 5 ml anýzových plodů, 550 ml vody, 1 lžíci 60% lihu

Postup: Bylinky přelijeme vroucí vodou a necháme je 20 minut louhovat. Poté přecedíme, přilijeme líh a můžeme používat jako kloktadlo.

Šalvěj v kuchyni

Listy této byliny mají velmi silnou, hořce kořenitou chuť. Proto se musí přidávat velmi opatrně. Hodí se k masu, rybám nebo do polévek a můžou se i krátce povařit. Šalvěj je jednou ze základních součástí italských bylinkových kořenících směsí.

• Šalvěj výborně ladí s tymiánem, rozmarýnem, oreganem, bobkovým listem a petrželkou.
• Její aroma se nejlépe rozvine, když ji opražíme na oleji.
• Vynikající směs koření na maso

Díky této kořeněné směsi získá maso úžasnou chuť a vůni. Připravíme si ji tak, že smícháme 2 díly mleté šalvěje, 1 díl mletého pepře, 1 díl drceného hřebíčku, 1 díl drceného nového koření, 1 díl mletého zázvoru a 1 díl mleté citronové kůry.

Praktický manuál pro zpracování a skladování bylinek

Jejich typická vůně a dochucovací schopnosti dělají z bylinek nedílnou součást kuchyně každého gurmána. Bylinky využijete i při drobných zdravotních obtížích a při výrobě domácí kosmetiky. Zjistěte, jak bylinky správně skladovat, abyste je mohli v kuchyni používat po celý rok.

Stejně jako mají bylinky rozdílné chutě, tak i jejich doporučené zpracování a skladování se liší. Některé bylinky, jako je dobromysl, tymián, rozmarýn, majoránka nebo šalvěj, získají intenzivnější aroma, pokud je usušíte. Opakem je meduňka, máta a bazalka, které vůni naopak sušením ztratí.

Ať už zvolíte jakýkoliv typ zpracování, vždy po odtržení zbavte bylinky nežádoucích listů a větviček a zkontrolujte spodní stranu listu, na které se rády usazují larvy. Pro přenos domů využijte spíše papírové či látkové sáčky než ty igelitové, kde by se byliny mohly zapařit. Následně bylinky můžete zamrazit, usušit, dát do vody nebo naložit, aby vám déle vydržely.

Správně usušené bylinky šustí

Nejčastějším způsobem zpracování bylinek je sušení. Bylinky můžete sušit venku ve stínu nebo i uvnitř na stole či v dřevěných bedýnkách. Rozložte bylinky na noviny, papír nebo plátno, které pohltí přebytečnou vlhkost, na dobře větraném, avšak nikoliv vlhkém místě. Sušením na tmavém místě docílíte tmavší barvy listů bylinek. Pro rovnoměrné usušení bylinky denně obracejte.

Správně usušené bylinky poznáte podle toho, že budou šustit a budou se odlamovat stonky. Dalším způsobem sušení je svázání bylinek do svazečků a jejich zavěšení.

Pokud chcete dobu sušení bylinek urychlit, dobře poslouží i trouba nebo sušička. V sušičce ETA Vital Air stačí nastavit doporučenou teplotu a čas a bylinky párkrát zkontrolovat.

Délka sušení záleží na vlhkosti okolního vzduchu, obsahu vody v bylinkách i jejich druhu.

Skladujte v papírových sáčcích či ve sklenicích

Usušené bylinky vložte zvlášť podle druhů do papírových sáčků a ty uzavřete do sklenic či plechovek. Ideální nádobou na uchovávání jsou čisté vzduchotěsné sklenice, díky kterým bylinky nepřijmou žádný pach z okolí, neohrozí je ani prach či hmyz. Pokud sklenice umístíte na tmavé suché místo se stabilní teplotou, vydrží vám bylinky až 2 roky.

Mrazit můžete ve formičkách na led, ale i bez vody

Rychlejším, a přesto velmi účinným způsobem skladování bylinek, je zmrazení. To můžete provádět buď na sucho nebo ve vodě. Zmrzlé bylinky vydrží až půl roku.

Ideální bylinkou na zamrazení je bazalka, která si oproti sušení udrží barvu i aroma. Dále se doporučuje mrazit kopr, pažitku, mátu nebo petrželku.

Výhodou při zamrazování bylinek je i to, že si předem můžete namíchat různé druhy bylinek a připravit si například bylinkovou směs do polévek.

Čerstvé bylinky opláchněte a následně otřepejte nad utěrkou. Po malých svazečcích je bez vody, tedy na sucho, vložte do mrazicích sáčků či nádobek a uložte je do mrazáku. Vytáhněte vždy jen takové množství, které budete skutečně potřebovat, znovu zmrazované bylinky by jinak ztratily vůni a chuť.

Na mrazení ve vodě využijte tvořítka na led. Bylinky omyjte, nasekejte a vložte do tvořítka. Zalijte je vodou a uložte do mrazáku. Po dvou dnech jsou připraveny k použití.

Krátkodobé uskladnění v lednici

Pokud nedáte dopustit na chuť čerstvých bylinek, ponořte stonky do skleničky s trochou vody a umístěte je do ledničky. Vodu denně vyměňujte a v případě potřeby ustřihávejte stonky, které by začaly uhnívat.

Takto prodloužíte čerstvost bylinek na celý týden. Pokud nemáte dostatek místa v lednici, můžete bylinky zabalit do navlhčené papírové utěrky.

Osvěžte ji čerstvou vodou zhruba každé dva dny, balíčky s bylinkami můžete naskládat na sebe, v lednici vydrží v pěkné kondici 1–2 týdny.

Nakládání do octa či oleje

Bylinky lze uchovat i méně tradičním způsobem. Vyrobte si z nich vlastní ochucený olej nebo ocet. Stačí nechat tekutinu pár týdnů uležet, přecedit a poté ji hned používat v teplé i studené kuchyni. Sušenými bylinkami můžete také ochutit sůl, nasekejte je nadrobno a promíchejte s hrubější solí.  

Témata: nachlazení, bylinky, ETA Vital Air, sušička

7 fíglů pro dokonalý vývar: Uvaříte si hovězí, kuřecí, nebo zeleninový?

Foto: from my point of view, Shutterstock.com

Příprava perfektního vývaru si žádá čas. U všech tří základních typů, tedy hovězího, kuřecího i zeleninového, platí několik základních pravidel, díky kterým se vám vždycky povedou na jedničku.

Ať už je z masa, nebo zeleninový, bez vývaru se česká kuchyně neobejde. Využijete ho jako polévku i do omáček, rizot nebo na podlití pečeného masa.

Stačí dodržet pár pravidel a vaše sváteční polévka už nikdy nebude kalná! Ač se to možná nezdá, pro hovězí, kuřecí i zeleninový vývar platí velmi podobná pravidla – v zásadě se liší jen doba vaření, respektive táhnutí vývaru a použití masa. Jaké rady pro vás máme?

Chcete-li mít vývar čirý a ničím nezakalený, je potřeba kosti nejdřív připravit. Důkladně je omyjte studenou vodou, potřete kapkou oleje a asi deset minut pečte v troubě vyhřáté na 200 °C. Zbavíte je tak přebytečných bílkovin, které způsobují zakalení, a zároveň bude chuť, již vývaru dodají, intenzivnější.

Do hovězího vývaru určitě patří i kousek masa (například žebro, hrudí, oháňka nebo krk), to stačí pořádně omýt. Chybět by neměl ani kus morkové kosti, který můžete také předpéct – když morek vyteče, přidejte ho do polévky.

Máte-li třeba žebro, tedy kost s kusem masa, buď jej nepečte vůbec, nebo maso odkrojte a předpečte samotnou kost. Kdybyste pekli i maso, zatáhlo by se a nevyvařila by se z něj zdaleka všechna chuť.

To může být naopak žádoucí, pokud chystáte vývar na omáčku a maso k ní chcete podávat – předpečené maso zůstane šťavnatější a nebude z něj jen vyvařený kousek téměř bez chuti.

Na kuřecí vývar je nejlepší skelet a křídla a platí tu stejná pravidla o předpékání jako pro hovězí (či vepřový) vývar. Dobře vám poslouží i stehna. Opět: když počítáte s vývarem jen na polévku, maso vložte do hrnce syrové.

Připravujete-li například kuře na paprice, stehna nejdřív opečte (klidně v pánvi na oleji nebo másle) a teprve pak je dejte do polévky.

Za syrova se do vývaru vkládají i ryby, respektive jejich části a uzené maso (žebra nebo jazyk).

Foto: PJjaruwan, Shutterstock.com

Maso, koření, zelenina… Vývar chce své, ale pak je to učiněná lahůdka

Ve vývaru určitě nesmí chybět mrkev, celer, petržel a cibule. Ideálně počítejte s dvojitou dávkou zeleniny – ta z táhnutí je příliš měkká, vyvařená a všechnu chuť předala polévce, takže po scezení nastoupí druhá porce, tentokrát čerstvá.

Na mrkev dávejte pozor: kdyby jí bylo moc, bude vývar příliš sladký. Ideální poměr je na dva díly mrkve dva díly petržele a jeden díl celeru. Cibuli vyberte s hezkou čistou tmavou slupkou a použijte ji neoloupanou – slupka dodá vývaru krásně zlatavou barvu.

Někdo má v polévce rád i svěží chuť kedlubny nebo pórek.

Má-li zelenina vývaru předat opravdu všechno, nakrájejte ji nadrobno – tak se z ní vyvaří maximum. Někdo ji předtím ještě lehce osmahne na kousku másla nebo oleje, zejména u mrkve se chuť ještě zintenzivní a polévce předá i více barvy.

Do hovězího vývaru na posledních pět minut vaření přidejte i jedno rajče v celku – dodá mu trochu barvy a hlavně svěžest. Pak ho vyjměte, do talíře nepatří. Chcete-li mít v polévce chutnou zeleninu, připravte si čerstvou a dejte ji povařit do scezeného vývaru až na konec a jen na skus.

A kolik přesně jakých ingrediencí budete potřebovat? Podívejte se na náš skvělý recept na hovězí vývar anebo zkuste náš vynikající vývar z kuřete.

Pro zeleninový vývar platí, že na čtyři porce potřebujete asi 1,5 litru vody a 800 g očištěné zeleniny – z toho by aspoň 400 gramů měla tvořit kořenová zelenina a cibule, zbytek volte podle sezony a nálady (třeba řapíkatý celer, pórek, kedlubnu, rajčata, fenykl, papriku, květák, brokolici, zelí, kapustu nebo růžičkové kapustičky). Chcete-li chuť zeleniny zintenzivnit, před zalitím vodou ji nejdřív trochu poduste na kousku másla nebo na oleji.

Vzhledem k tomu, že zeleninový vývar je hotový asi za 45 minut (viz níže), můžete zeleninu klidně nechat v polévce, vyjměte pouze hodně rozvařené kousky.

Tendenci rozpadat se má třeba fenykl, paprika a pórek, proto je buď přidávejte až ke konci, nebo je před servírováním vyměňte za čerstvou, na skus uvařenou zeleninu.

Do krémové polévky klidně rozmixujte i rozvařené kusy, tam to nevadí, na zahuštění je dobré uvařit v polévce i bramboru nebo batát. Vývar nikdy nedělejte déle než hodinu, má pak tendenci hořknout, zelenina se rozvaří všechna a vývar se zakalí.

Co by to bylo za vývar bez pepře, nového koření a bobkového listu! Koření je dobré dopředu chvilku opražit nasucho na pánvi. Jakmile se rozvoní, je připravené vydat ze sebe maximum. S bylinkami a kořením zacházejte opatrně, ať nepřebijí chuť masa.

Na dva litry polévky stačí dva bobkové listy, tři až čtyři kuličky nového koření a osm až deset kuliček pepře. Někdo si to nedovede představit bez snítky aromatického libečku nebo kerblíku, my se zejména u hovězího vývaru přimlouváme za přidání snítky tymiánu a hladkolisté petržele.

A jestli máte možnost použít čerstvý bobkový list, bude polévka v chuti zase o něco bohatší. Přidat můžete i jeden či dva rozmáčknuté stroužky česneku.

Foto: Arkadiusz Fajer, Shutterstock.com

Kořenová zelenina dodá masovému vývaru jedinečnou chuť

Aby měla polévka opravdu sílu, rozhodně ji nevařte – jen táhněte. Do hrnce dejte připravené maso, kosti a zeleninu, přidejte koření a zalijte studenou vodou. Přiveďte pozvolna k varu, pak stáhněte na minimum, aby vodou jen tu a tam prošla bublinka. A čekejte.

Hovězí vývar si žádá obvykle zhruba pět hodin táhnutí (zvládne ale i celou noc), kuřecímu stačí asi 1,5 hodiny a zeleninový bude hotový do 40 minut. Pozvolné přivádění k varu má svůj důvod. Maso by se jinak zatáhlo a neuvolnilo by ze sebe všechnu sílu do tekutiny.

Jestli ho ale chcete použít třeba do omáčky, klidně tuto fázi naopak uspište (viz první bod věnovaný masu a kostem).

Ze začátku se bude na povrchu tvořit pěna. Tu je potřeba sbírat lžicí nebo děrovanou naběračkou, vývar by zbytečně kalila. Kal ovlivňuje i chuť – v polévce zůstane „písek“ z kostí a zeleniny.

Během táhnutí pravidelně kontrolujte, zda není potřeba dolít vodu (přidávejte vždy studenou), nikdy ale nemíchejte. Jedině tak se všechny zbylé nečistoty usadí na dně a vám se bude vývar snáze cedit.

Tento krok dodržte zejména v případě, že jste zapomněli sbírat pěnu nebo kosti nepředpékali, v takových případech se z nich do vody uvolní větší množství nečistot.

Na důkladné scezení si připravte hodně husté síto, nebo ještě lépe do obyčejného dejte tenké pláténko. Vývar po naběračkách sceďte a všechen odpad vyhoďte – tedy i zeleninu a koření. Maso zatím odložte bokem. Až trochu zchladne, bude se vám lépe obírat či krájet.

Podle potřeby vývar přeceďte ještě jednou, vždy ale jen do perfektně čistého hrnce.

Pokud se vám polévka přece jen zakalí, je tu účinná pomoc: z bílků vyšlehejte tuhý sníh, vmíchejte do vychladlého vývaru a zahřívejte, až se bílky vysrážejí – nachytají na sebe všechny nečistoty a při cezení se na nich udrží jedna radost.

Chcete-li vývar skladovat, je nejlepší ochladit jej co nejrychleji, například ponořením hrnce do ledové vody. Po vychladnutí z vývaru podle potřeby jednoduše seberete přebytečný tuk – ztuhne na povrchu a stačí jej lžící odebrat. Něco málo tam ale určitě nechte, ať není polévka úplně nemastná.

Foto: Simone Voigt, Shutterstock.com

Hovězí polévka s játrovými knedlíčky je nepřekonatelná klasika

Solte až hotový vývar, případně ho trochu opepřete čerstvě namletým pepřem. Kdybyste jej chtěli uskladnit v lednici, neosolený vydrží déle.

Na zajímavosti přidá polévce i jalovec, špetka kurkumy nebo chilli, do slavné vietnamské phó zase patří černý kardamom a zázvor, zeleninovému vývaru prospěje špetka anýzu nebo fenyklu.

Tady klidně popusťte uzdu fantazii, i kuřecí vývar může chutnat pokaždé trochu jinak.

Když už jste si dali tolik práce s čirostí vývaru, byla by škoda jej zpět zakalit při vaření nudlí nebo knedlíčků.

Z těstovin i noků totiž během varu odpadává přebytečná mouka, u játrové zavářky se zase „ovařují“ drobné vyčnívající kousky na povrchu.

Vše proto vařte zvlášť a teprve hotové vložte spolu s obraným masem do polévky, ve které jste mezitím na skus uvařili čerstvou zeleninu (viz 1. bod). A nezapomeňte, trocha nasekané petrželky navrch dodá polévce ten správný vzhled.

Máte i vy nějakou vychytávku na ten nejlepší vývar?

Jak si uchovat čerstvé bylinky – 4x jinak!

Table Of Content

Zamrazit, usušit nebo rozmixovat?

Letní pokrmy chutnají nejlépe s čerstvými bylinkami ze zahrádky. Obzvlášť sklizeň bylinek je opravdovým zážitkem pro všechny smysly – když opatrně promnete lístky bylinek mezi prsty, uvolní se nádherná vůně. O bylinky však nechceme být ochuzeni ani v chladnějších dnech a proto pro vás máme tipy, jak bylinkové poklady správně sklízet a uchovávat.

Sklizeň – jak, kdy a proč?

Správná sklizeň je prvním krokem k úspěšnému uchování bylinek. Nejlépe se sklízejí dopoledne, kdy je obsah vody nejnižší a koncentrace esenciálních olejů nejvyšší.

Velkolisté bylinky se nejlépe suší na rovném povrchu, ve stínu a dobrým prouděním vzduchu. Takto se suší zhruba 3 týdny. Obzvláště je třeba dbát na to, aby měly bylinky mezi sebou dostatek prostoru a neležely příliš na sobě, jinak mohou začít snadno plesnivět. Jakmile jsou bylinky usušeny, můžete je uzavřít třeba do sklenic.

Bylinky s menšími lístky a dřevnaté bylinky mohou být svázány do snítek a volně zavěšeny. Můžete si i uvázat malé svazky různých druhů bylin, které po usušení použijete například k pečenému masu a před servírováním snadno odstraníte. Tyto malé kytičky jsou také krásným dárkem – koho by nepotěšila!

Pokud jsou už venku teploty opravdu nízké nebo je příliš vlhko, bylinky je nejlepší sušit v troubě nebo sušičce. Teplota je nejlepší kolem 30°C, bude-li vyšší, ztratíme většinu z jejich chuti. Vařečka přivřená ve dvířkách trouby zajistí únik vlhkosti při sušení. 

Bylinky vhodné pro sušení: máta, šalvěj, tymián, rozmarýn, estragon, majoránka, oregano, verbena, saturejka.

Bylinky, které nejsou tolik vhodné pro sušení: pažitka, kopr, bazalka, petržel.

Obecně platí: čím “hutnější” jsou bylinky, tím jsou méně vhodné k sušení – pažitka apod., a tak je lepší je zamrazit. 

Také zmrazení je skvělá varianta uchovávání bylinek. Nejlépe se na to hodí forma na led, tak máte po ruce ideální množství k okamžitému použití. Bylinky nasekejte najemno, dejte do formiček a zalijte olivovým olejem. Bylinky lze také uchovat ve skleničce a jen tak zamrazit, pak máte po ruce čerstvé bylinky, třeba na dekoraci pokrmu.

A teď to bude trochu rafinovanější – použijeme bylinky pro výrobu aromatických olejů a octů. Bylinky v octu vydrží téměř věčnost a v oleji, pokud nezačne žluknout, vydrží také poměrně dlouho. 

Pro svůj vlastní bylinkový olej použijte bylinky dle chuti, naplňte do sklenic a zalijte olivovým, řepkovým nebo slunečnicovým olejem. Po asi dvou týdnech můžete bylinky odstranit – vůně v oleji zůstane.

U bylinkových octů jsou dvě možnosti postupu. Chcete-li aroma získat co nejdříve, je nejlepší ocet trochu zahřát. Studený ocet bude potřebovat trochu více času, aby byl v chuti intenzivnější.

• Vzhledem k tomu, že po 2-3 týdnech bylinky ztrácejí svůj původní krásný vzhled, můžete je z octu odstranit. 
• Receptové inpirace pro vlastní bylinkový ocet:
• 1/2 l jablečného octu s koprem, citronovou kůrou a verbenou pasuje skvěle k čerstvým pokrmům a rybám
• 1/2 l bílého balsamica s rozmarýnem, bazalkou a oreganem chutná jako dovolená v Itálii
• 1/2 l bílého vinného octa s estragonem chutná ušlechtile

Pesto nevydrží tolik jako ostatní varianty, ale rozhodně je nejvíc chutné. S hrstí oříšků, trochou parmazánu a olivovým olejem vykouzlíte v mixéru z bylinek chutné krémové pesto.  Chutná skvěle jako pomazánka, k těstovinám nebo k ochucení omáček a salátů. A ještě jeden tajný tip – pesto lze připravit i na sladko a výborně se hodí k dezertům nebo kaši. 

Sladké mátové pesto s medem a lískovými oříšky

Přísady:

• 1 hrst lískových oříšků
• 2 hrsti máty
• 2 lžíce medu
• 2 lžíce olivového oleje

Příprava:
Vše společně rozmixujte a naplňte do sklenic. V ledničce pesto vydrží asi 2 týdny.