Informace na obalech potravin by se brzy měly rozrůst o další údaje. Podle novely zákona o potravinách, kterou poslalo do připomínkového řízení ministerstvo zemědělství, by na obalech měla přibýt data o alergenních látkách, výživových látkách a konkretizovat se země původu.
Množství povinných informací se rozšíří i u nebalených potravin. Ty budou muset být navíc nově vyznačeny přímo tam, kde je potravina nabízena k prodeji, nebo těsně v její blízkosti.
Konkrétně půjde o údaje o názvu potraviny, třídě jakosti, datu použitelnosti, o použití látek vyvolávajících alergie, či o přítomnosti sladidel, kofeinu, fytosterolů. V určených případech bude nutné doplnit i zemi původu.
Autor: www.sxc.hu
Ilustrační obrázek.
Hlavním cílem nové úpravy je podle ministerstva zemědělství posílit ochranu zdraví spotřebitelů a jejich informovanost. Ministerstvo si od novely rovněž slibuje zvýšení efektivity výkonu dozoru.
Musíme zefektivnit kontrolu nejen proto, že usilujeme o malý, úsporný stát, ale i proto, aby si u obchodníka nepodávali dveře různí kontroloři, z nichž jeden sleduje balené maso a druhý nezpracované, komentoval ministr zemědělství Petr Bendl.
Kromě změny u značení potravin zákon rovněž upravuje kompetence dozorových orgánů a zvyšuje pokuty za porušení předpisů.
Dosavadní sankce do 1 milionu korun za prohřešky administrativní povahy vzroste až na 3 miliony korun a sankce za nedodržení požadavků na jakost, podmínky uchování, označování či jiné požadavky vyplývající z předpisů EU bude nově do 10 milionů korun. V současnosti přitom strop pokuty činí 3 miliony korun.
Čtěte také na Vitalia.cz: Bude s novým zákonem o potravinách spotřebiteli lépe?
Obchodníkům se změny nezamlouvají
Novelizace zákona se ale nelíbí obchodníkům, podle kterých zvýší administrativní a finanční zátěž podnikatelů.
Jak upozorňuje Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) už dávno má být u produktů možné dohledat jejich původ, v ČR se ale nařízení nedodržuje.
Pokud by bylo toto nařízení respektováno a dodržováno, nebylo by podle svazu nutné přistupovat k radikálním a výrazně omezujícím řešením, která přináší nový zákon.
Čtěte také: Potravinynapranyri.cz pod lupou. Víme, kdo má nejvíce nálezů špatných potravin
Jak navíc tvrdí svaz, rozšíření povinných informací nepřinese spotřebitelům žádné výhody. Jako absolutní nesmysl se ukázalo již označování rozpečeného a čerstvého pečiva. Zákazníci kupují to, na co jsou zvyklí, co jim chutná a čtením cedulek se zabývá jen velmi malé procento, říká prezident SOCR ČR Zdeněk Juračka.
Pečivo od svazu pekařů
Svazu se nezamlouvají ani změny v působní dozorových orgánů a zvýšení pokut, které mohou mít údajně likvidiční charakter.
SOCR ČR proto navrhuje v zákoně rozlišit chyby způsobené lidským faktorem a systémové chyb. Je především v zájmu spotřebitelů, aby byl pololegální a nelegální trh co nejdříve a co nejvíce omezen.
Zároveň doufáme, že to bude znamenat podporu kvalitních obchodníků, nikoliv naopak, uzavřel Zdeněk Juračka.
Více informací o potravinách
Informace na obalech potravin by měly být především čitelnější, v budoucnu pak doplněné o výživové údaje. Byl také rozšířen okruh potravin, u nichž musí být uvedena země původu, zvyšují se sankce za nesprávně označené potraviny a výrobky, které nesplňují kvalitativní požadavky.
U nebalených potravin musí být nově uvedeno složení, veškeré údaje musejí být v českém jazyce, vyžadovány jsou také informace o alergenech (které nově musejí být uvedeny i u jídel objednaných v restauraci). Nové povinnosti diktuje evropské nařízení č.
1169/2011 i česká novela zákona o potravinách, která na tyto změny reaguje.
Velikost a čitelnost písma
Od poloviny prosince roku 2014 má výrobce povinnost uvádět údaje na obalu tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Znamená to například, že nesmějí být skryté třeba v záhybu nebo pod obrázkem. Čitelnost je pojata komplexně, včetně písma, jeho barvy, kontrastu a velikosti.
Všechny povinné údaje, jako je název, seznam složek, zvýrazněný název alergenu, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, země nebo místo původu a další, budou uváděny písmem o velikosti, která se odvozuje od malého písmene „x“, jehož minimální velikost musí být 1,2 mm.
Novinka pro velké hráče Provozovatel potravinářského podniku, jehož tržby na území České republiky přesahují 5 miliard korun, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny a oznámit Ministerstvu zemědělství ČR seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh.
Zdroj: Zákon č. 110/1997 Sb. v aktualizovaném znění
Informace o nebalených potravinách
Až do konce roku 2014 mohla nastat tato situace: V řeznictví u pultu vybíráte z párků vystavených pod sklem vitríny, ale víc než název zboží a jeho cenu u nebalených výrobků nezjistíte. Který z nich obsahuje nejvíc masa, to je zahaleno tajemstvím.
Přitom právě to je pro mnohé klíčová informace o kvalitě nabízeného zboží. Uvědomili si to i čeští zákonodárci a od Nového roku je situace jiná.
Nejen u párků, ale i u dalšího nebaleného zboží nově platí, že v obchodech s potravinami musí být v těsné blízkosti umístěn čitelný údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech a také informace o výrobci.
Nově je třeba také uvádět, zda nebalená potravina obsahuje nějaký alergen, což se týká i jídel nabízených v restauracích. Pro balené výrobky platí, že tyto látky musejí být ve složení zvýrazněny.
Potraviny s rodokmenem
Od 1. dubna 2015 by se vám už nemělo stát, že si půjdete koupit vepřové maso a obsluha na vaši otázku týkající se jeho původu jen pokrčí rameny.
V souladu s požadavky nařízení EU má být spotřebitel informován o zemi nebo místě původu čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného masa vepřového, skopového, kozího a drůbežího. Dosud tato povinnost platila pouze pro maso hovězí a ryby, ovoce a zeleninu, med a olivové oleje.
V případě hovězího budeme také informováni o tom, kde se skot narodil, kde byl chován a poražen. Dobrovolně může výrobce sdělit, zda bylo zvíře před porážkou omráčeno.
Zajímavé informace o složení potravin lze najít už dnes na webových stránkách www.nutridatabaze.cz, kde je možné konkrétní potravinu vyhledat podle několika kritérií. V této databázi jsou zpřístupněná data o průměrném složení více než 500 potravin a jejich počet se bude postupně rozšiřovat a aktualizovat.
Maso, masné výrobky a ryby
Když už je řeč o masu, příloha evropského nařízení také určuje přesné požadavky na jednotlivé druhy mletého masa – maximální obsah tuku a poměr kolagenu a bílkoviny.
Nařízení dále stanovuje, že masné výrobky, masné polotovary a produkty rybolovu, u kterých by se spotřebitel mohl domnívat, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, ale ve skutečnosti jsou tvořeny více složkami, musejí být označeny výrazem „ze spojených kousků masa“ nebo „ze spojených kousků ryb“.
Na přidanou vodu v kusu masa nebo ryby bude muset být spotřebitel upozorněn už v názvu potraviny, tedy nejen ve výčtu složek. Týká se to masných a rybích výrobků či polotovarů, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku či porce, filé či celé ryby a bylo do nich přidáno více než 5 % vody (láku).
Na balených zmrazených produktech rybolovu, zmrazeném mase a masných polotovarech je nově stanovena povinnost uvádět datum zmrazení.
Další novinky za dva roky
Součástí unijního nařízení je i povinnost nově zveřejňovat určené výživové údaje. Tato část ale začne platit až od 13. prosince 2016, výrobci totiž dostali čas na přepracování svých obalů.
Balené potraviny budou muset obsahovat tyto povinné výživové údaje v následujícím a nezměněném pořadí: energetická hodnota, množství tuku (z toho nasycených mastných kyselin), sacharidů (z toho cukrů), bílkovin a soli.
Množství energie a živin se bude uvádět ve 100 g nebo ve 100 ml dané potraviny, aby si spotřebitel mohl porovnat výrobky o různě velkých baleních. Nebude tedy dostačující, když výrobce uvede pouze údaje pro tzv. porci.
Ani nebude možné místo obsahu soli deklarovat jen množství sodíku, jak to někteří výrobci činili ve snaze zkreslit skutečnou slanost potraviny. Připomeňme, že celkový obsah soli lze vypočítat tak, že množství sodíku znásobíme koeficientem 2,5.
Je třeba podtrhnout, že údaje o energii a živinách se vztahují na potravinu ve stavu, v němž je prodávaná.
Výrobce může povinné výživové údaje dobrovolně doplnit o jednu nebo více z těchto živin: mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy (sladidla), škrob, vlákninu a vitamíny nebo minerální látky přítomné ve významných množstvích.
U nebalených výrobků bude mít spotřebitel právo pouze na informace o energetické hodnotě nebo na údaje o energetické hodnotě, obsahu tuků (z toho nasycených mastných kyselin), cukrů a soli.
Co je česká potravina? Otázka, na kterou dnes neexistuje jasná odpověď. Definice české potraviny v zákoně chybí a prodejci si ji mohou vysvětlovat různě. Penny Market zašel v roce 2012 dokonce tak daleko, že pod visačkou „Česká kvalita“ s vyobrazením vlajky České republiky nabízel potraviny s jasnou informací na obalu o polském, německém, rakouském, řeckém, italském, francouzském nebo slovenském původu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce vyhodnotila takové označování za klamavé a řetězci udělila pokutu ve výši 600 tisíc korun. Přesto se kontroloři se stejnou praxí setkali u stejného prodejce i letos a v prosinci informovali o zahájení nového správního řízení.
V případě označování českého původu potravin však nemusí jít o vyslovené klamání jako v tomto případě. Problém je, že nikdo neví, jaké atributy by měla česká potravina splňovat.
Řešení chce nabídnout Ministerstvo zemědělství ČR, které slíbilo přesnou definici v zákoně.
Nyní je finalizován návrh vyhlášky, která počítá se třemi podmínkami: potravina musí být vyrobena na území ČR, provozovatelem potravinářského podniku usazeným na území ČR, a při výrobě musí být použito nejméně 75 procent složek pocházejících z Česka.
SČS: Bude s novým zákonem o potravinách spotřebiteli lépe?
Pro Sdružení českých spotřebitelů (dále SČS) je bezpečnost a kvalita potravin trvalou prioritou, na níž se soustřeďuje dlouhodobě a systematicky. V minulých letech jsme sledovali vývoj v EU zejména ohledně legislativy značení potravin, což nyní vyústilo v návrh novely českého zákona o potravinách.
Foto: red Popisek: Sdružení českých spotřebitelů
„Návrh zákona budeme teprve podrobně analyzovat a v dalším procesu nepochybně uplatníme konkrétní podněty“, sděluje Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů, a pokračuje: „Využíváme ale inovačního přístupu ministerstva zemědělství otevřít mezirezortní připomínkové řízení prostřednictvím médií, a tak touto cestou naši prvotní reakci nabízíme.“
Spotřebitelé nepochybně ocení a přivítají rozšířené označování nebalených potravin (tedy např. masné výrobky prodávané u pultu), ale i tzv. zabalených potravin (obvykle balené v zázemí prodejny bez přítomnosti spotřebitele). Vnímáme zároveň, že je to zejména pro menší prodejce docela zátěž. Výrazně se ale takto zvyšuje úroveň kvality prodeje.
„Konkrétně musí prodejce pro nebalenou potravinu přímo tam, kde je nabízená k prodeji spotřebiteli nebo těsně v její blízkosti viditelně umístit snadno čitelné údaje nejen názvu potraviny, ale i o třídě jakosti, datu použitelnosti, o použití látek vyvolávajících alergie, či o přítomnosti sladidel, kofeinu, fytosterolů,“ upřesňuje Irena Michalová, potravinová expertka Sdružení českých spotřebitelů a doplňuje: „V určených případech musí informace zahrnovat údaje o zemi původu a také např. označení ‚rozmrazeno‘ u potraviny, která je prodávána v rozmrazeném stavu a byla před prodejem zmrazena.“ Na vyžádání spotřebitele je prodejce navíc povinen zpřístupnit informaci o složení potraviny.
Zákon v návrhu reaguje i na některé aktuální souvislosti. Nepochybnou odezvou „metanolové aféry“ je posílená identifikace šarže výrobku i tam, kde dříve tato povinnost nebyla.
„Naše sdružení je velmi citlivé na přemrštěnou regulaci, tedy na zavádění závazných opatření tam, kde z nějakých důvodů se jeví nějaké nedostatky na trhu,“ zdůrazňuje Dupal a vysvětluje: „Velmi často nejsou v takovýchto případech provedeny dostatečné dopady na konečného spotřebitele a dochází například k neúměrné byrokratické zátěži systému, včetně následného dopadu na cenu výrobků“. Některé nové informační povinnosti přikazované „provozovatelům potravinářských podniků“ k předávání státním a kontrolním orgánům vyvolávají pochybnosti spotřebitelů o potřebě takové regulace, která musí dle našeho názoru vyvolat zvýšení nákladů. Ty se mohou promítnout do cen potravin.
O srozumitelnosti a přívětivosti návrhu zákona uživateli nyní ani příliš hovořit nechceme. Prvotně zákon o potravinách vznikal za v polovině 90.
let za naprosto odlišných podmínek, a nepochybně by si potraviny zasloužily zcela nově strukturovaného legislativního rámce.
A co se jazyka týče, dejme příklad jedné definice: „Čisté množství je množství potraviny bez obalu nebo průměrné množství balené potraviny stanovené podle prováděcího předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“. Tomu jistě všichni rozumíme.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
autor: Tisková zpráva
Ochranu spotřebitelů má nově upravovat spotřebitelský kodex
19.12.2016 | ČTK,
MAKRODATA A EU
Ochranu spotřebitelů bude v Česku zřejmě upravovat nový spotřebitelský kodex. Dosud práva spotřebitelů určuje občanský zákoník a zákon o ochraně spotřebitele.
Kromě toho v této oblasti existuje mnoho zvláštních předpisů, třeba zákon o spotřebitelském úvěru, zákon o potravinách, zákon o ochraně veřejného zdraví či zákon o poštovních službách.
Nově mají být obecná pravidla ochrany spotřebitele sloučena do jednoho zákona.
Nový zákon má představovat „základní kámen“ ochrany spotřebitele v Česku. Má být obecnou právní úpravou. „Ve specifických oblastech ochrany spotřebitelů (například potraviny, spotřebitelský úvěr, zdravotní a hygienické požadavky apod.) by nadále platila zvláštní právní úprava, na niž by bylo v novém zákonu ve vhodných případech odkázáno,“ uvádí důvodová zpráva k zákonu.
Čtěte také: 5 častých otázek a odpovědí k novému zákonu o úvěru pro spotřebitele Co nám přinese zákon o spotřebitelském úvěru?
Nový spotřebitelský kodex má podle ministerstva průmyslu a obchodu posílit právní jistotu spotřebitelů i podnikatelů, neboť bude většina práv a povinností soustředěna na jednom místě. Má také lépe upravovat i nové formy obchodování, jako je obchodování po internetu či prodej digitálního obsahu. Žádný termín, od kdy by měl kodex platit, však MPO neuvádí.
TIP: Srovnáni kreditnich karet online
Z občanského zákoníku by se do nového kodexu měla přesunout mimo jiné pravidla pro uplatnění záruky, úprava cestovní smlouvy či finančních služeb, úprava distančních smluv a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory či problematika elektronického obchodu.
- Zpožděný nebo zrušený let? Máte nárok na odškodnění
„Návrh si neklade za cíl a ani není snahou navrhovatele nové právní úpravy v oblasti obecných spotřebitelských práv zasahovat do pravomocí ostatních zainteresovaných resortů. Předpokládá se zachování jejich gesční působnosti k vybrané oblasti spotřebitelského práva a jejich spolupráce na vytvoření sjednocujícího spotřebitelského právního předpisu,“ uvádí MPO.
Spotřebitelský kodex zavedly v poslední době i některé evropské státy, loni Británie, Belgie a Francie v roce 2014. Souběžně s revizí spotřebitelského práva se v ČR podle důvodové zprávy počítá s přijetím nového civilního soudního řádu a také bude zpracován samostatný zákon upravující obecně a uceleně problematiku hromadných žalob.
Město Bruntál
Spotřebitelé již často sami odmítají plasty a neekologické obaly, zájem nakoupit si potraviny a další sortiment do vlastních obalů roste. V Česku neustále přibývá obchodů s prodejem bez obalu a do vratných nádob a po malých prodejnách se postupně přidávají k tomuto trendu i velké řetězce.
Princip bezobalových nákupů je velmi prostý – lidé nakupují do vlastních nádob, látkových tašek či košíků, které používají opakovaně po celou dobu jejich životnosti. Zákazník si tak odnese z obchodu pouze tolik zboží, kolik skutečně potřebuje, a navíc v obalu, který nemusí vyhodit.
Nákup do vlastního nezatěžuje životní prostředí a lidé kupují jen takové množství, které skutečně potřebují.
Jak se k bezobalovému prodeji staví zákon?
Právní předpisy prodej potravin a pokrmů do obalů přinesených zákazníkem nezakazují a je pouze na provozovateli prodejny, zda takový způsob prodeje umožní. Na druhou stranu právní předpisy neobsahují ani povinnost provozovateli obchodu prodej do přinesených nádob či obalů konečnému spotřebiteli na jeho žádost vždy umožnit.
Když se tedy na naši poradnu obrátila paní Jana se stížností na obchodní řetězec, ve kterém jí prodávající odmítla prodat pomazánku do vlastní přinesené plastové krabičky, nemohli jsme jí naší odpovědí potěšit.
Je potřeba si uvědomit, že v případě prodeje potravin do nádob a dalších obalů přinesených spotřebitelem, nemůže provozovatel ovlivnit hygienický stav a vhodnost těchto obalů, což může být nejen problémem při řešení případných reklamací, ale klade to další nároky na zajištění hygienických standardů. V případě, kdy se provozovatel potravinářského podniku rozhodne, pro prodej do spotřebitelem přinesených nádob, musí mít nastaveny takové postupy, které zaručí, že nedojde ke kontaminaci jím prodávaných potravin dalším spotřebitelům či ke kontaminaci surovin, z nichž jsou tyto potraviny či pokrmy vyráběny.
Řada společností proto prodej do přinesených obalů prostě nepovoluje. A pokud se obchodník k prodeji do vlastních nádob rozhodne, měl by mít obsluhující personál také možnost, pokud nebude přinesená nádoba čistá, odmítnout do takovéto nádoby zákazníkovi zboží prodat.
Paní Jana tuto skutečnost tedy zatím bude muset přijmout, případně se poohlédnout po jiné prodejně. Počet prodejen, které mají na tzv. bezobalovém prodeji přímo založen svůj marketink sice roste, zatím je však najdeme spíše ve větších městech. Budeme však doufat, že jich bude postupně přibývat spolu s tím, jak poroste poptávka nás spotřebitelů.
Stejně jako si běžní spotřebitelé (přes počáteční odpor) rychle zvykli na to, že v prodejnách neobdrží zdarma plastové odnosné tašky, pomalu si nyní zvykají na to, že ovoce a zelenina, také lze koupit jinak, než do mikrotenového sáčku, a že kávu z automatu si mohou odnést ve vlastním často krásně vyvedeném termohrnku, ze kterého jistě i lépe chutná, než z jednorázového kelímku. Trend je tedy nastaven jasně, teď už záleží jen na nás, spotřebitelích. Není to totiž jen klišé, když řekneme, že každý z nás v tom hraje svou roli.
Jak je tomu teď v období koronavirové epidemie?
Koronavirus má nové, zásadní dopady i na bezobalový prodej. Aktuální situace bezobalovému prodeji nepřeje. Zatímco se ještě před několika měsíci se obchodníci předháněli v odstraňování obalů, koronakrize s pohledem na bezobalový prodej pěkně zamávala.
Z důvodu šířící se pandemie onemocnění COVID-19 způsobené novým typem koronaviru (SARS-CoV-2), který se šíří kapénkovou nákazou, osobním kontaktem s nemocným nebo prostřednictvím povrchů, kterých se nemocný dotýkal, Státní zdravotní ústav vydal prohlášení, ve kterém doporučil po dobu vyhlášení mimořádné situace v souvislosti s celosvětovým výskytem pandemie COVID-19, výrazně omezit prodej nebalených potravin do spotřebitelem přinesených vlastních obalů a nádob a tyto potraviny balit pouze do nových, nepoužitých obalů.
Co se bude dít dále? Jak se situace bude vyvíjet, je těžké odhadovat. Lze jen doufat, že tato nepředvídatelná situace nezvrátí obecný trend snižování obalů, který je právě opačný.
Čas na změnu značení se kráti – rozhovor s majitelem společnosti UniConsulting
Od 13. prosince letošního roku bude platné nové nařízení 1169/2011 upravující způsob označování potravin. Jsou na něj čeští výrobci a obchodníci připraveni?
Vaši otázku rozdělím na dvě podotázky. Jak jsou výrobci a obchodníci obeznámeni s tím, jak postupovat při plnění nařízení 1169/2011. Další otázkou je potom, jak skutečně pokročili v přípravách na tuto změnu.
Pokud se týká informovanosti odborné veřejnosti, je uvedené nařízení středem zájmu už od svého vzniku mezi lety 2008 až 2011. Po uveřejnění nařízení 25.
října 2011 bylo jasné, že první povinnosti budou vyžadovány u výrobku uváděných do oběhu po 13. 12. 2014. Tato jistota odstartovala stupňující se zájem o konkrétní řešení.
Úkolu informovat odbornou veřejnost se ujaly státní dozorové orgány, i orgány (EU) začaly vydávat tzv. odpovědi na otázky.
V součinnosti se státními orgány se do intenzivní informační vlny zapojily i organizace jako PK nebo SOCR. Svojí úlohu sehrály i poradenské organizace, které se snaží přeložit literu zákona do konkrétních řešení pro svoje klienty.
Přes toto úsilí nejsou vydány zatím všechny zákonné normy (národní předpisy), které jsou nutné k řešení označování.
K otázce připravenosti českých obchodníků a výrobců můžeme jen odhadovat v souvislosti s naší prací cca 40 % nově značených výrobků na trhu.
Hlavním důvodem je pravděpodobně vyčkávání na další zákonné povinnosti. Jako jeden z příkladů lze uvést dlouhé měsíce se vlekoucí vydání základní národní harmonizované normy v této oblasti, kterou je zákon 139/2014 Sb., který mění zákon 110/1997 Sb. o potravinách. Byl vydán až 18. 6. 2014.
V čem nastane nejzásadnější změna?
Nápadnou změnou bude zavedení minimální velikosti písma na etiketách v závislosti na největší ploše obalu. Nad 80 cm2 to bude už velmi slušných 1,2 mm, pro malé x.
Vzhled obalů změní i nová pravidla pro označování alergenů – složky pocházející např. z pšenice, mléka nebo ryb budou muset být zvýrazněny (např. silně nebo podtržené).
Na první pohled viditelnou položkou budou rozšířené informace o „výživových údajích“ v tabulce na obale.
Povinná sedmička (energetická hodnota, množství tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů, bílkoviny a soli) jistě potěší spotřebitele, kteří chtějí mít přehled o nutričně významných živinách.
Další změny již nebudou tak nápadné. Jde např. o uvádění původu rostlinných tuků a olejů a údaje, zda byly ztuženy. Zavádí se povinnost výrazně označit tzv.
analogy potravin, tedy potravin, které místo některé přirozené složky obsahují její náhražku.
Při prodeji chlazených výrobků by se měl spotřebitel dozvědět, zda byly vyrobeny ze zmrazeného polotovaru (např. cukrářské výrobky nebo maso). Pro spotřebitele je jistě vylepšení, že stejné informace jako na obalu výrobku musí nově dostat i před rozhodnutím, než potravinu koupí při tzv. prodeji na dálku (např. e-shop).
Bude nové značení pro spotřebitele opravdu znamenat lepší orientaci ve složení potraviny?
Lepší informace a orientace pro spotřebitele byl hlavní motiv, který tvůrci nových pravidel pro označování potravin sledovali. Co víme jistě, spotřebitel bude mít více informací, které by měly být lépe čitelné a uspořádány v „jednom zorném poli“. Více informací však nemusí nutně pro každého znamenat lepší informovanost.
Některé informace budou klást větší důraz na znalost a orientaci spotřebitele v některých kategoriích na etiketě. Je pro každého jasné, co znamená „místo provenience“ a jak se liší od „země původu“, a víme vůbec, odkud potravina je, když název a adresa provozovatele potravinářského podniku uvedená na etiketě nesmí představovat ani jednu z výše uvedených kategorií?
Někoho může postrašit i dobře míněná informace o obsahu nanomateriálů u balené potraviny. Naopak se může spotřebitel dočkat také vypuštění některých údajů. V případě nápojů s obsahem alkoholu vyšším než 1,2 % nenajdeme jejich složení u zahraničních výrobků.
Alergiky bude zajímat nová povinnost ve stravovacích zařízeních. Obsluha je povinna na vyžádání poskytnout informaci o obsahu alergenů ve vašem pokrmu.
V čem vidíte z Vaší praxe největší problém z pohledu výrobce, resp. prodejce potravin?
Pro každého, kdo uvádí do oběhu potraviny značené podle nové legislativy, to znamená zvýšené náklady. Pokud pomineme likvidaci starých obalů, jde hlavně o zvětšení potřebného prostoru pro informace. U výrobků s menší gramáží je umístění textu podle nových pravidel nelehkým oříškem.
Někteří výrobci museli přistoupit k omezení vícejazyčných textů, což v konečném důsledku znamená dražší obal. Více informací na obalu vyžaduje získání těchto informací od dodavatelů, kteří mohou být kdekoli na světě a nejsou vždy ochotní poskytnout údaje, které považují za svoje know-how.
Nový zákon 139/2014 Sb, zpřísňuje i postihy za chybné značení z dosavadního stropu 3 miliony na 10 milionů. Největší problémy má výrobce, obchodník i další organizace, se zákonnými požadavky, které přicházejí příliš pomalu a nerespektují časy potřebné pro vývoj nového značení, jeho tisk a jeho zavedení do výroby.
Všichni doufají, že dozorové orgány budou tento fakt akceptovat.
O které vaše služby mají v současné době obchodníci a výrobci potravin největší zájem?
Zvýšený zájem je v této chvíli pochopitelně o legislativní kontrolu značení potravin. Dále v poslední době sledujeme nárůst zájmu o externího manažera kvality.
Výrobci potravin si v této době začínají plně uvědomovat výhody externí spolupráce u specializovaných činností, ať už je to úspora provozních a investičních výdajů, získávání špičkového know-how, ale především přenos veškeré odpovědnosti v oblasti systémů a hygieny na externího dodavatele. Co se týká obchodníků, situace je obdobná.
Poptávku zaznamenáváme od category managementu, kde poskytujeme poradenství při výběru a nákupu sortimentu, po provádění auditů prodejen, kdy provádíme kontrolní a revizní činnost spočívající v kontrole dodržování standardů, procesů a pracovních postupů v rámci systémů, směrnic a interních pravidel, a to včetně zajištění činností BOZP. Zájem registrujeme i o externí auditory.
Pro společnosti audit už neznamená jenom splnění povinnosti, ale pracují s výsledky nezávislých auditů velmi detailně. Tradiční zájem stále registrujeme o službu, která informuje společnosti o vhodném financování z dotačních titulů v souvislosti s jejich cíli. Pro tuto činnost zajišťujeme i kompletní servis.
Špatně uvedené údaje na obalech a etiketách bývají častým důvodem, proč výrobky „neprojdou“ kontrolami dozorových orgánů. Nabízíte kontrolu a následnou opravu značení výrobků. Jaký je o tuto službu zájem?
Zcela jistě vlivem měnící se legislativy je o úpravu značení zvýšený zájem. Společnosti si uvědomují, že kvalitní informace na výrobku nejsou jen důležitým pojítkem se spotřebitelem, ale také prvním a nejčastějším kontaktem dozorových orgánů s jejich výrobky.
Chybné značení vrhá špatné světlo na výrobce nebo obchodníka, který riskuje, že dozorové orgány budou jeho činnost prověřovat hlouběji. V drtivé většině je snaha výrobců i obchodníků značit podle pravidel. Nějvětší boj ve znění textů na etiketách probíhá s marketingem společností.
Možnosti marketingových informací jsou v posledním období legislativou omezovány a brend manažeři mají pocit, že nemohou výrobek podle svých představ spotřebiteli řádně představit.
Kvalita potravin je mediálně vděčné téma. Jak vnímáte problém (ne)kvality potravin z pohledu firmy, která se zabývá audity a správnou hygienickou praxí?
Kvalita potravin je opravdu vděčné téma, ale mužeme jedním dechem také přidat další přívlastky, zneužívaná, zpolitizovaná, nepochopená. Těžko se s tímto tématem poperu v krátké odpovědi. Kvalita je multikriteriální parametr, který v sobě skrývá hygienické, nutriční, technologické, senzorické, bezpečnostní parametry a signalizuje nám vlastně užitnou hodnotu potraviny.
Pokud prohlásíme výrobek za nekvalitní, nemusí ještě odporovat legislativě a pro určitou skupinu konzumentů může mít užitnou hodnotu, kterou očekávají. Nekvalitní výrobek, který není možné uvádět do oběhu, je výrobek, který nesplňuje legislativní požadavky. Legislativa z uvedených parametrů kvality řeší pouze některé, převážně pouze hygienu a bezpečnost výrobku.
Velmi dobře se ptáte na pojem správná hygienická praxe a já dodám i správná výrobní praxe. To je vlastně doporučení odborníků specialistů z jednotlivých oborů potravinářské výroby, jak by měly vypadat hranice parametrů kvality a jak jich ve výrobě dosáhnout.
Audity, které provádíme, prověřují také shodu parametrů kvality odpovídající v první řadě legislativě, dále správné výrobní a hygienické praxi, specifickým požadavkům výrobce a jeho odběratelů, případně požadavkům vyšších potravinových standardů jako je IFS 6 nebo FSSC 22000.
Kvalita může být různá, a přesto mohou být výrobky uváděny do oběhu, pokud odpovídají platné legislativě a je její úroveň přiznaná spotřebiteli – tedy nezakrytá, neboli nefalšovaná. Pokud bych se měl rozhodnout, kdo má na kvalitu potravin největší vliv, je to spotřebitel.
Do portfolia služeb firmy patří i posouzení vhodnosti obalových materiálů. Jsou problematika vlivu obalů na potravinu a případná rizika s nimi spojená častým tématem?
Vliv obalů na potravinu je samostatná kapitola, upravená zvláštními předpisy EU zvláště nařízením 1935/2004.
U každého obalového materiálu je prováděna kontrola nezávadnosti završená vystavením certifikátu na základě migračních testů. V naší praxi se nesetkáváme často s tím, že by výrobci potravin měli s touto oblastí potíže.
Nejčastěji bývají překročeny některé limity látek, které fungují v umělých hmotách jako měkčidla např. ftaláty.
Na závěr se ještě vraťme k legislativě. Na jaké další změny se mají výrobci a prodejci potravin začít připravovat?
Téměř současně s novými pravidly označování balených potravin přichází i rozsáhlá novela zákona o potravinách.
Zásadní změny přinese především maloobchodům, kde přibudou další povinnosti s označováním nebalených výrobků na obslužných úsecích, kde byly informace dříve pouze na vyžádání spotřebitelem. Změny se budou týkat také výrobků tzv. zabalených (v zázemí obchodů).
Budou vydány ještě další národní předpisy, které budou tyto povinnosti upravovat. V závislosti na zákoně 139/2014 Sb. o potravinách, budou v druhé polovině tohoto roku vycházet všechny komoditní vyhlášky, které přinesou další změny ve značení případně v podmínkách pro výrobce.
Novinky se týkají i stravovacích zařízení, kde získaly kompetence pro kontrolu další dva dozorové orgány, a to SZPI a SVS. Další úpravy národní legislativy nás čekají vzhledem k harmonizaci s novými evropskými předpisy.
Další novinky »
Nebalené potraviny musí být od příštího roku v obchodech lépe značené
Nové etikety budou varovat zákazníky nejen před alergeny v jídle
Prodejci potravin musí od ledna 2015 povinně uvádět informace o nebalených potravinách přímo v jejich blízkosti. Ukládá jim to nový zákon.
„Zákazníkům novela přinese lepší možnost pro rozhodování ve chvíli, kdy si kupují u pultu například krájený sýr, salám nebo pečivo.
Lidé tak budou znát údaje o složkách zboží, případných alergenech, ale také jméno výrobce, což jim může usnadnit výběr,“ říká Kateřina Lacinová, vedoucí auditorka společnosti Bureau Veritas, která provádí audity v potravinářských provozech.
Zákazníci budou lépe informováni o kupovaném zboží
„Zákazníci budou díky novele zákona o potravinách rozhodně lépe informováni a budou přesně seznámeni s tím, co kupují. Novela usnadní život například spotřebitelům, kteří jsou alergičtí na některou ze složek potravin.
Pokud tato složka není přímo součástí názvu nebalené potraviny, například skořápkové plody, sójové boby, lidé se o ní dozvědí z etikety nebaleného výrobku v místě prodeje.
Z hlediska spotřebitele je nová legislativa užitečná, prodejcům potravin ale přináší zvýšené náklady na výrobu těchto nových popisků,“ říká vedoucí auditorka Kateřina Lacinová.
Zvětší se popisky balených potravin
Změna zákona přinese také zvětšené písmo u textů na balených potravinách, výrobce bude muset zajistit rovněž jeho čitelnost. „Nemělo by se tak stávat, že písmena nebo číslice budou rozmazané nebo obtížně čitelné kvůli nevhodně zvolenému podkladu.
V rámci auditu prověřujeme, zda je stanovena odpovědnost za sledování změn v legislativě a zda jsou realizovány potřebné kroky k tomu, aby byly změny v legislativě včas zapracovány do dokumentace společnosti a zavedeny do praxe,“ říká Kateřina Lacinová, vedoucí auditorka Bureau Veritas.
Lidé budou vědět, z které země pochází kupované potraviny
Novela ukládá všem obchodníkům, kteří ročně vydělají nad 5 miliard korun, i další povinnost. Musí uvádět u vstupu do marketu seznam pěti zemí s uvedením procentuálního podílu, odkud obchod balené i nebalené potraviny odebírá, tedy například Španělsko 50 %, Polsko 25 % atd. Rozhodujícím kritériem je nicméně sídlo dodavatele, nikoli původ potravin, kde byly skutečně vyrobeny.
Větší postihy pro nepoctivé výrobce a obchodníky
Protože dojde ke sjednocení potravinářské terminologie v EU, mělo by být také jednodušší postihovat nepoctivé výrobce a prodejce. „Evropské právo se prakticky implementuje do toho českého národního a upřesní se tak i rezortní odpovědnost.
Kromě potravin pro kojence a zvláštní účely bude mít za celý trh odpovědnost pouze ministerstvo zemědělství a ne hned několik rezortů jako tomu bylo doposud. Za uvádění spotřebitele v omyl, to znamená za označení potraviny, které není v souladu s požadavky zákona o potravinách, hrozí viníkovi pokut až 50 milionů korun.
Dříve tato oblast nebyla mezi správní delikty zařazena,“ uzavírá Kateřina Lacinová, vedoucí auditorka Bureau Veritas pro segment potravinářství.
- Výběr z důležitých informací, které musí obsahovat štítky u nebalených potravin podle nového zákona, zdroj Bureau Veritas:
- · Obsažené alergeny
- · Údaje o hlavních složkách potravin
- · Datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti
- · Jméno výrobce a jeho adresa
- · Informace o původu zahraničních potravin (nebalených i balených)
· Údaje o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí (např. umělá sladidla, chinin, kofein, varování před fenylalaninem pro nemocné fenylketonurií apod.)