Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu

V trojské botanické zahradě dnes proběhlo slavnostní otevření nového bezbariérového vstupu od zahrad trojského zámku. Návštěvníci se tak po letech dočkali moderního objektu dle návrhu profesora architekta Ladislava Lábuse.

Patrony nového vstupu se stali herečky z jednoho z nejúspěšnějších seriálů současnosti Slunečná Eva Decastelo, Martina Preissová, Regina Řandová a Dana Batulková spolu s hercem Janem Potměšilem.

Veřejnost se může těšit na pohodlný vchod přímo ze zastávky MHD Kovárna a na nové pokladny.

Nový vstup do jižní části zahrady vznikl na základě projektu z ateliéru architekta Ladislava Lábuse. Nachází se u důležitého dopravního uzlu, u křižovatky mezi zdí vinice sv. Kláry a trojského zámku. „Nová budova pokladny je zasazená citlivě pod úroveň terénu.

Umístěním celého objektu pod zem jsme dosáhli minimálního narušení krajinného rázu památkově chráněné vinice sv. Kláry. Návštěvníci zde naleznou jak nové pokladny, tak i toalety včetně bezbariérové. Zároveň se jim otevírá pohodlná cesta k viničnímu sklepu s expozicí výroby vína i k vinotéce sv.

Kláry a dále do Ornamentální zahrady,“ uvedl Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

„Mám obrovskou radost, že se nám podařilo postavit takto architektonicky zajímavý a citlivý nový vstup do Botanické zahrady Praha. Věřím, že návštěvníci botanické zahrady ocení, že přímo před vstupem se nyní nachází zastávka MHD, a že je vstup plně bezbariérový,“ říká náměstek primátora Petr Hlubuček.

  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu
  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu
  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu
  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu
  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu
  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu

Foto: Petr Brodecký

Slavnostní otevření nového vstupu proběhlo dne 23. září na vinici sv. Kláry

Symbolického přestřižení pásky se ujali ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy Bohumil Černý, náměstek primátora hl. m.

Prahy Petr Hlubuček, autor návrhu architekt Ladislav Lábus spolu s patrony nového vstupu, jimiž se staly známé herečky z populárního seriálu Slunečná, Eva Decastelo, Martina Preissová, Regina Řandová a Dana Batulková a oceňovaný herec Jan Potměšil. Poslední jmenovaný spojil své jméno s trojskou botanickou zahradou v předchozích letech už několikrát. V roce 2010 vysadil v rámci projektu Kořeny osobností jménem všech vozíčkářů strom v blízkosti skleníku Fata Morgana. Pro tento projekt otevřel v roce 2018 spolu s dalšími osobnostmi Stezku osobností, která vzniká výsadbou stromů nejvýznamnějšími osobnostmi 20. a 21. století. Byl taktéž patronem výstavy pro všechny smysly.

Nový vstupní areál je součástí proměny a modernizace botanické zahrady

Nové vstupní prostory v jižním cípu vinice tvoří poslední část soustavy spojovacích cest napříč zahradou, budované v posledních letech, která zpřístupňuje areál i pro lidi se specifickými potřebami a rodiny s malými dětmi a kočárky.

„Součástí této proměny byla i úprava viniční zdi a vybudování průchodu mezi vinicí sv. Kláry a Ornamentální zahradou, dokončeného v loňském roce.

Nové vstupní prostory se stanou důstojným přivítáním návštěvníků vcházejících do prostoru zelené oázy, jakou zahrada bezesporu je,“ říká Václav Jůzko, vedoucí stavebního oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Autorem projektu nového vstupního areálu je profesor architekt Ladislav Lábus, který se řadí mezi přední osobnosti české architektury.

Kromě architektury se věnuje i pedagogické činnosti a od roku 2002 je profesorem na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Mezi jeho nejznámější realizované projekty patří rekonstrukce vily Lídy Babkové – Baarové z roku 2008 nebo Hanspaulka Nové Vily z roku 2009. Od roku 2014 je držitelem ceny Ministerstva kultury za architekturu.

Botanická zahrada všemi smysly i bez bariér

Botanická zahrada hl. m. Prahy se dlouhodobě věnuje tématu zpřístupnění expozic široké veřejnosti, tedy i návštěvníkům se specifickými potřebami.

V loňském roce úspěšně zakončila mezinárodní projekt financovaný z evropského programu Erasmus+ s názvem Botanical Garden: COME IN! VSTUPTE! KOM IN! WEJDŹ! GYERE BE! Během tří let díky tomuto programu vznikla putovní výstava pro všechny smysly a tištěná metodika s online verzí ve čtyřech jazykových mutacích mapující téma přístupnosti v botanických zahradách.

Ani po úspěšné mezinárodní konferenci, která projekt fakticky uzavírala, aktivity cílené na nejširší veřejnost a komfortní bezbariérový přístup do zahrady neustaly, ačkoliv to v době, kdy se v zahradě realizuje několik velkých staveb, nebylo jednoduché.

„V současné době je možno do zahrady vstoupit novým bezbariérovým vchodem Kovárna, který, jak doufáme, přispívá k většímu komfortu našich návštěvníků. Botanická zahrada Praha patří dlouhodobě k organizacím, které věnují pozornost návštěvníkům se specifickými potřebami.

O tom, že to dělá poctivě a s velkým nasazením, svědčí i fakt, že tříletý mezinárodní projekt vztahující se k tématu přístupnosti botanických zahrad byl nominován na Cenu Domu zahraniční spolupráce v rámci programu Erasmus+,“ zmínila Jarmila Skružná, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky.

Botanická zahrada v Troji funguje přesně 50 let. Nyní prochází zásadní modernizací — PražskýDEN.cz

Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu

Foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

Botanická zahrada v Praze–Troji letos slaví 50. narozeniny. Půl století existence bude po celý rok 2019 připomínat řadou akcí a oblíbených výstav. Pro návštěvníky se ale chystá i spousta novinek.

Budete mít zájem:  Špinavý vzduch zabil 2140 Čechů

I když první snahy o založení botanické zahrady v Troji se objevily už v dobách první republiky, instituce oficiálně začala existovat až 1. ledna 1969. Následujících 20 let pak byla pro veřejnost téměř neznámá, v této době se totiž teprve vytvářely sbírky, které později sloužily jako základ při budování expozic. Pro veřejnost byla zahrada otevřena až v roce 1992.

Úvodní expozici si v první veřejné sezóně prohlédlo dvacet tisíc návštěvníků. V následujících letech prošla zahrada pozvolným rozvojem a postupně se rozšiřovala o další série exponátů. Přelomovým byl rok 2003, kdy se otevřel skleník pro exotické rostliny Fata Morgana. Díky němu zájem návštěvníků prudce vzrostl.

  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestuSkleník Fata Morgana. Foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

Rok oslav

Celý narozeninový rok se ponese v duchu oslavy krásy rostlinného těla. Zahradu v její padesáté sezoně čeká také budování nových expozic, zázemí pro návštěvníky i pro odbornou práci. 23. ledna byla zahájena jubilejní sezona slavnostním křtem dvou nových knižních publikací a narozeninového kalendáře.

„V loňském roce zahradou prošlo rekordních 371 tisíc návštěvníků, čehož si nesmírně vážíme, a chceme, aby se k nám i nadále rádi vraceli. Proto jsme i pro letošní jubilejní sezonu připravili zajímavý program.

Navážeme na tradici oblíbených výstav kaktusů a masožravých rostlin, chybět nebude ani výstava orchidejí ve skleníku Fata Morgana nebo bonsají v Japonské zahradě.

Naše narozeninové akce propojí téma oslavy krásy rostlinného těla,“ říká Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestuLetecký snímek skleník Fata Morgana. Foto: Botanická zahrada hl. m. Prahy

Zahrada pro 21. století

Trojskou botanickou zahradu čeká v následujících měsících a letech mnoho zásadních změn a modernizací. Cestou ke svým stým narozeninám tak získá zcela novou tvář. Vedení slibuje transformaci ve skutečně moderní botanickou zahradou 21. století.

„V blízké době nás čeká opravdu zásadní proměna. Návštěvníci budou do zahrady vstupovat novými vstupními areály, budujeme pro ně moderní zázemí, restaurace, přednáškové i výstavní prostory. Vše bude samozřejmě bezbariérové v duchu myšlenky, kterou dlouhodobě prosazujeme, tedy že zahrada je otevřená všem včetně návštěvníků se specifickými potřebami,“ říká ředitel Bohumil Černý.

Probíhá již například dostavba areálu obklopujícího skleník Fata Morgana. Zde dojde k rozšíření pěstebního zázemí, vznikne tu nová restaurace s letní terasou, toalety i pokladny. Prostor je řešený jako systém teras s květinovými záhony a vodními prvky.

„Skleník Fata Morgana prochází aktuálně rozsáhlou přestavbou v části věnované vysokohorským rostlinám. Výslednou podobu expozice si návštěvníci budou moci poprvé prohlédnout už v březnu během výstavy orchidejí,“ říká Václav Jůzko, vedoucí stavebního oddělení Botanické zahrady hl. m. Prahy.

Změny čekají i další části zahrady. Už v letošním roce vznikne v severní části areálu zahrady nová expozice popínavých rostlin, kapradin a orchidejí. Její součástí bude i menší skleník, který představí dosud neprezentované choulostivé druhy rostlin. Novou tvář bude mít i expozice mediteránních rostlin či Severoamerická polopoušť.

Pražská zoo chystá Dny zvířat, botanická zahrada zdokonalí zavlažování

Přes 370 tisíc lidí si loni našlo cestu do botanické zahrady v Troji. Jenže takovému náporu neodpovídá současné zázemí pro návštěvníky.

I proto zahrada připravuje hned několik velkých projektů. Nepůjde však o levnou záležitost, náklady se v dalších letech vyšplhají do stovek milionů korun.

První výsledky by příchozí měli vidět už na začátku března spolu se zahájením hlavní sezony, která bude 51. v pořadí.

  • Slavnostně se otevře nový vstup do areálu od autobusové zastávky Kovárna v jižní části, kterým se návštěvníci dostanou přímo na proslulou vinici svaté Kláry.
  • Stavbu za 16 milionů korun navrhl architekt Ladislav Lábus a její součástí budou pokladny, toalety i bezbariérový přístup.
  • „Koncipována je tak, aby nenarušila ráz památkově chráněné vinice a zcela splynula se okolím,“ popisuje vedoucí stavebního oddělení trojské botanické zahrady Václav Jůzko.

Výrazně rozsáhlejší bude nový komplex staveb tvořící západní vstup, který už nyní vzniká poblíž skleníku Fata Morgana. „Práce postupují podle harmonogramu. Aktuálně dokončujeme terénní úpravy a začíná hrubá stavba budoucí restaurace,“ informuje ředitel zahrady Bohumil Černý

Pokud nepřijdou silné mrazy, které by na delší dobu znemožnily pokračování výstavby, kompletně hotovo bude se závěrem letošního roku.

Základem nového západního vstupu bude právě objekt restaurace s rozlehlým předprostorem určeným pro odpočinek návštěvníků a případně pro pořádání menších výstav, součástí budou i pokladny a toalety.

Druhou část má tvořit pěstební zázemí, což umožní pěstovat rostliny pro další plánované expozice. Zároveň vzniknou nová venkovní schodiště a výtah až k Fata Morganě.

V tomto případě je investorem stavby přímo zřizovatel botanické zahrady, tedy pražský magistrát, který by měl za celou výstavbu dohromady zaplatit 120 milionů korun.

Budete mít zájem:  Na dovolenou s kartou, nebo s balíkem peněz?

Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu

Do konce roku vznikne pod skleníkem Fata Morgana nový západní vstup i se zázemím pro návštěvníky. Vizualizace: Botanická zahrada Praha

Další více než dvě desítky milionů korun poputují na nový vodovod, který by měl zavlažovat celou zahradu užitkovou vodou z nedaleké Vltavy.

Až dosud totiž zahradníci zalévali veškeré rostliny pitnou vodou, což bylo velmi nákladné, neboť za ni ročně městská společnost platila kolem 3,5 milionu korun.

Kromě toho bude neupravovaná voda z Vltavy pro flóru mnohem vhodnější. Také bude možné díky téměř neomezenému přísunu vody závlahu v zahradě výrazně rozšířit a zintenzivnit.

„Tato novinka se asi nejvíce v dějinách zahrady projeví na vzhledu venkovních expozic, které budou zelenější, a budeme také moci návštěvníkům prezentovat větší množství rostlin,“ slibuje ředitel Černý.

Nový vodovod bude mít po dokončení letos na jaře celkem tři části: první už nyní tvoří infiltrační studny vybudované přímo u řeky. Na ně dále navazuje zhruba 900 metrů dlouhé potrubí až do střední části areálu. A na něj brzy naváže i velká jímka o objemu zhruba 200 metrů krychlových, z níž pak částečně s pomocí čerpadel poputuje voda do závlah rozložených po celé zahradě.

Aby bylo možné zmíněné projekty dokončit, musel na ně magistrát v rozpočtu pro rok 2020 vyčlenit adekvátní částku.

„Botanická zahrada v Troji se za více než padesát let své existence stala výkladní skříní hlavního města.

Proto jsme se do ní rozhodli dostatečně investovat, letos to bude 112 milionů korun,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu / STAN).

Vůbec nejnákladnějším projektem botanické zahrady se má ale v příštích letech stát výstavba budov nového severního vstupu od Bohnic. Aktuálně jsou přípravy ve fázi projektování. Podle návrhu architekta Zdeňka Fránka zde mimo jiné vznikne knihovna, posluchárna nebo objekt ředitelství.

Dále se počítá s novým skleníkem pro kolekce rostlin z ostrovů, jako je Madeira nebo Kanárské ostrovy, či s oranžerií. „Odhadované náklady jsou 300 milionů, práce ale nezačnou dříve než v roce 2024,“ uzavírá Černý.

Rok 2020 bude v zoo patřit Dnům zvířat

Ústředním motivem roku 2020 budou v trojské zoo takzvané Dny zvířat. Každý měsíc přijde na řadu jeden den věnovaný konkrétnímu druhu, který bude právě slavit svůj mezinárodní či světový den.

První ze dvanácti tematických dnů se uskuteční již tuto sobotu a bude věnován zebrám. Děti, které se budou chtít zapojit do soutěže o ceny a sbírat nálepky s obrázky zvířat do svých pasů, mají čas do 31. ledna, do té doby si mohou zaregistrovat své soutěžní knížky v Informačním centru u hlavního vchodu do zoo.

„Každý rok někam směřujeme. Předloni to byl například redlist s unikátními zvířaty chovanými v pražské zoo. Letos to jsou Dny zvířat, kterým budou věnovány například i naše billboardy,“ vysvětluje šéf marketingu pražské zoo Vít Kahle. 

Jedním ze zdrojů, jak se dozvědět o tom, že se v zoo blíží den věnovaný určitému zvířeti, je velký obrázkový kalendář, který zoo vydala a data v něm vyznačila.

Jako první je takto zvýrazněn 25. leden věnovaný zmíněným zebrám. „I když jsou na programu hry o ceny a soutěže, které mají nalákat návštěvníky, jde nám také o vzdělávání s různými komentovanými prohlídkami,“ vysvětluje Jana Doktorová, vedoucí vzdělávacího a programového oddělení Zoo Praha. Na tematická setkání návštěvníky zavedou zebří stopy vyznačené na chodnících.

  • 25. ledna Mezinárodní den zeber
  • 29. února Mezinárodní den ledních medvědů
  • 21. března Světový den žab 
  • 25. dubna Světový den tučňáků
  • 23. května Světový den želv 
  • 20. června Světový den žiraf
  • 25. července Mezinárodní den tygrů
  • 8. srpna Světový den slonů
  • 5. září Mezinárodní den supů a kondorů
  • 24. října Den povědomí o plazech 
  • 21. listopadu Světový den péče o orangutany
  • 12. prosince Mezinárodní den gepardů

Pražská zoo o víkendu také oznámí, kam pošle první část z peněz vybraných na pomoc zvířatům postiženým následky mohutných požárů v Austrálii. V neděli spustí elektronickou tabuli, která bude informovat o aktuální výši vybrané částky. Ta se pohybuje kolem deseti milionů korun a narůstá.

Podle náměstka ředitele Jaroslava Šimka bude zoo konzultovat způsob nasměrování pomoci přímo s australskými partnery. „Oni nám říkají, co je nejpotřebnější teď a co bude nejpotřebnější s odstupem času,“ vysvětluje Šimek. Zoo komunikuje i přímo s lidmi, kteří vyprošťují zvířata z postižených oblastí.

Pro osoby se specfickými potřebami

  • Přístup do botanické zahrady je částečně bezbariérový. Venkovní expozice jsou členité, cesty různých povrchů a různých svažitostí. Skleník Fata Morgana je místy velmi svažitý, podlaha ve štole nerovná, prorůstající kořeny, některé zatáčky jsou úzké a ostré.
  • Pokladny jsou vybaveny orientačními majáčky pro nevidomé.
  • Parkování aut označených značkou pro invalidy je možné na všech parkovištích včetně oblastí se zákazem vjezdu. Osoby s vozíky mohou přijet přímo před skleník Fata Morgana.
  • Ve skleníku Fata Morgana, u pokladny venkovní expozice Areál Jih a v zázemíStatku v blízkosti pokladny SEVER jsou bezbariérová WC.
  • U pokladny ve skleníku Fata Morgana je možné od úterý do neděle bezplatně zapůjčit invalidní vozík (ne elektrický), na ostatních pokladnách pouze v sezóně (v době otevření pokladen).
Budete mít zájem:  Vařte česky, a přece zdravě

Osoby ZTP platí poloviční vstupné a ZTP/P včetně svého průvodce mají vstup do všech expozic BZ zdarma:

venkovní expozice skleník Fata Morgana + venkovní expozice Průvodcovská služba česky (jeden okruh, je třeba předem objednat)
ZTP 50 Kč 75 Kč 100 Kč
ZTP/P zdarma zdarma 100 Kč

Podrobněji náš CENÍK

Průvodcovská služba

Průvodcovskou službu u průvodců speciálně vyškolenými pro práci s návštěvníky se specifickými potřebami je možné objednat telefonem, příp. e-mailem u sl. Evy Novozámské: 603 489 029, [email protected]

Cena: 100,- Kč/ průvodce, podrobněji náš CENÍK

Můžete navštívit skleník Fata Morgana nebo venkovní expozice, a to po individuální dohodě.

Hmatové výstavy

Botanická zahrada v Troji pořádá každoročně tzv. hmatové výstavy určené pro nevidomé, ale i vidící návštěvníky. (Vidoucí návštěvníci si mohou zapůjčit klapky na oči a výstavu si projít jako nevidomí.)V roce 2013 proběhl již 17. ročník této výstavy.

Vystavených exponátů je dovoleno se nejen dotýkat, ale některé mohou návštěvníci i ochutnat nebo si k nim přivonět (dle zaměření výstavy). Výstavou může provézt školený průvodce, k zapůjčení je zvukový průvodce a popisky u exponátů jsou rovněž v Braillově písmu.

Projekt ZAHRADA

Shrnutí projektu 1996-2011

V roce 1996 vypracovala botanická zahrada, jmenovitě Mgr. Jarmila Skružná spolu s Institutem rehabilitace zrakově postižených UK Praha projekt Zahrada – Zpřístupnění živé přírody také zrakově postiženým návštěvníkům.

Projekt zahrnoval následující aktivity:

• Pořádání výstav zaměřených na vnímání všemi smysly (12 hmatových výstav ve spolupráci se ZOO hl. m. Prahy)

• Putovní sbírka přírodnin• Zpřístupnění BZ zrakově postiženým návštěvníkům (15 orientačních cedulí 

na kovových stojanech v černotisku i v braillově písmu)

• Proškolení průvodců pro práci s handicapovanými v letech 2004, 2008

• Výstavy „Dotkněte se pravěku“ (3x), pracovní dílny a semináře Publikace „Dotýkejte se, prosím“ (1998)• Výroční zpráva BZ a ZOO (1996-2006)

  • Chci vědět více o projeku
  • V LEDNU 2010 SE NAŠE ZAHRADA STALA „PŘÁTELSKÝM MÍSTEM“:
  • Botanická zahrada v Troji otevřela bezbariérovou cestu

Vzácné rostliny z laboratoře botanické zahrady: „Vzkaz v lahvi“ pro další generace

Po zoologických či botanických zahradách se zatím procházet nemůžeme. Jsou ale místa, do kterých se nepodíváme ani v klidnějších časech. Nabízíme vám jedinečnou možnost nahlédnout do laboratoře a pěstebního zázemí Botanické zahrady hlavního města Prahy v Troji.

„Nacházíme se v laboratoři, je to veřejnosti nepřístupná místnost, ve které jsou ty nejvzácnější rostliny z celé zahrady,“ popisuje ředitel trojské botanické zahrady Bohumil Černý. „Zpravidla jsou to orchideje nebo kapradiny, na které se dlouhodobě zaměřujeme. Pěstujeme je takzvaně in vitro (ve skle – pozn.red.

), v živných roztocích, na půdách, které jsou spojeny agarem. Rostlinám poskytují veškeré živiny, které v přírodě do začátku potřebují. Vlhkost je zajištěna v jednotlivých lahvičkách, na jejich přední části se nachází ‚vata‘, která zajišťuje prostup vzduchu.

Celá místnost je osvětlena speciálními růstovými světly a temperovaná na jednotnou teplotu, ve dne vyšší, v noci nižší.

Semena se k nám dostávají přímo z přírody, kde je sbírají kurátoři. Rostliny jsme pak schopní vypěstovat právě zde, v této laboratoři. Vloni jsme kupříkladu odsud z laboratoře do pěstebního zázemí přestěhovali 800 kusů orchidejí Paphiopedilum. Následně jsme určitou část rozdistribuovali do dalších botanických zahrad.

Obdivuji kolegyni, která se o rostliny stará, je to velmi náročná práce. Pinzetou rozsazuje jednotlivé rostlinky do dalších lahviček. Následně větší rostliny putují do průhledných krabiček, kde jsou pěstovány ve speciálních substrátech tak, aby rostliny prospívaly. Je to unikátní genofond, který botanická zahrada uchovává ve svých sbírkách pro budoucí generace.“

S ředitelem Černým jsme navštívili také pěstební zázemí zahrady. Mezi mnoha a mnoha zajímavými rostlinami jsme vybrali dva rody rostlin, o kterých se zmíníme.

Za prvé jsou to Myrmecodia, sukulentní epifyty s nápadnými dužnatými hlízami protkanými sítí chodbiček, v nichž žijí symbiotičtí mravenci.

Rostliny mají jednoduché vstřícné listy vyrůstající z tlustého zkráceného stonku a nenápadné bílé květy.

„A tady máme kakaovník, je to rostlina z tropů, k růstu potřebuje vysoké teploty a vysokou vzdušnou vlhkost. U nás se mu daří a krásně kvete. Na první pohled vás zaujme, že drobné bílé kvítky se nevytvářejí na konci větví, ale na hlavním kmeni. Je to takzvaná kauliflorie, a plody kakaovníku, které mohou dosahovat až půl kilogramu, vyrůstají pak také přímo z kmene.“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *