Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Tohoto skrytého nepřítele našeho zdraví můžeme najít téměř ve všech potravinách, které si přineseme z obchodu. Obsahují ho všechny konzervované potraviny, pečivo, často i masné výrobky a samozřejmě většina pochutin, sladkostí a nealkoholických nápojů. Mezi zdravější formy patří cukr třtinový nebo přírodní hnědý cukr s melasou. Úplně nejzdravější je cukr obsažený v medu.

Nadměrná spotřeba cukru se podílí na vzniku cukrovky, zubního kazu, podporuje vznik obezity, zrychluje stárnutí.

Oslabuje i náš imunitní systém, protože blokuje činnost bílých krvinek, podporuje kvasinkové infekce.

Příliš mnoho cukru také zhoršuje paměť, protože cukr spotřebovává zásoby vitaminů skupiny B, jež jsou důležité pro správné fungování mozku. Podle některých studií také zhoršuje hyperaktivitu u dětí.

„Většina z nás se jím už roky přejídá, jeho nadměrná a opakovaná konzumace vede k rozvoji takzvané inzulinové rezistence a ta je dnes spojována s obezitou, cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév i Alzheimerovou demencí,“ říká specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.

Přitom cukr tělu nepřináší žádný užitek, je pouze zdrojem energie, kterou získáme z běžné stravy. Cukr není snadné ze stravy úplně vyloučit, ale je dobré se snažit jeho spotřebu alespoň snížit.

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Jak škodí bílá mouka?

Zanáší střeva a zahleňuje organismus. Je zbavená vitaminů a vlákniny a její konzumace zatěžuje slinivku břišní i trávení a vede k obezitě. Již archeologické průzkumy mumií starého Egypta prokázaly, že tehdejší vyšší vrstva společnosti, která požívala bílou mouku, trpěla arteriosklerózou.

Přitom existuje řada dalších druhů mouky, které můžete při vaření či pečení použít, například mouka celozrnná, žitná, ječná, špaldová, rýžová, jáhlová, pohanková nebo amarantová.

Margit Simáková připomíná, že většinová společnost je od mala zvyklá na sladkou chuť a potrpí si na doslazování, na sušenky a kvůli pohodlí si zvykla připravovat jídla z vysoce průmyslově upravených sacharidů v podobě bílé pšeničné mouky či výrobků z ní, jako jsou rohlíky, knedlíky atd. „V těle se rychle rozloží a fungují zase jen jako kostky cukru,“ varovala v Rozstřelu na iDNES.cz.

Pokud se chcete bílé pšeničné mouce co nejvíce vyhnout, snižte konzumaci běžného bílého pečiva, ale i klasických těstovin, kuskusu, bulguru, sušenek, slaných krekrů a tyčinek. V supermarketech dnes už běžně zakoupíte i těstoviny celozrnné, špaldové, rýžové, pohankové či kukuřičné, k dostání jsou i luštěninové. 

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Solte s mírou

Je pravda, že bez soli se žít (ani vařit) nedá. Sůl je pro fungování našeho těla nezbytná. I v jejím případě ovšem platí, že všeho moc škodí. Pokud solíme příliš, zaděláváme si na problémy s kardiovaskulárním systémem, především s vysokým tlakem. Velké množství soli také poškozuje ledviny a ničí chuťové buňky – slanou chuť přestáváme vnímat a jídla pak ještě více dosolujeme.

Přitom snížit množství soli, které každý den zkonzumujeme, je pouze otázka zvyku a také šikovnosti kuchařky. Jídlo je možné namísto soli dochutit například bylinkami, česnekem, kořením. Můžete také zkusit solit zdravěji, třeba himálajskou solí.

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Zdravější pečivo?

Je to pečivo celozrnné, mezi nímž a tím bílým je zásadní rozdíl, a to v obsažených živinách. Klasické bílé pečivo z pšeničné mouky nám dodá v podstatě pouze energii. V tom celozrnném přijmeme také vlákninu, řadu vitaminů a minerálů. A k tomu dobře chutná. Vzhledem k nižšímu glykemickému indexu nás také na delší dobu zasytí.

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Oslaďte si život stévií

Místo cukru zkuste použít ke slazení obilné slady a sirupy, třeba sirup z agáve, javorový, rýžový, kukuřičný. Jsou zdravější a hodí se i na pečení, vaření nebo přípravu kaší, vloček či cukrovinek. 

Do své kuchyně si pořiďte také přírodní sladidla (stévii sladkou, xylitol), která můžete použít při přípravě studených i teplých jídel a také při slazení nápojů.

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Sůl pro zdravější vaření

Všechny soli nejsou stejné. Lepší než obyčejná kamenná je sůl mořská, která obsahuje velké množství minerálních látek. Nejlepší je pak krystalická himálajská sůl, pocházející z dolů na severu Pákistánu. Ta je bohatá na minerály a stopové prvky, které působí jako antioxidanty a dodávají tělu energii.

Napsáno životem, Jana Cestrová

Bílá mouka = bílý jed? Jak se z mouky stal nenápadný zabiják

Řekne-li se česká kuchyně, vybaví se většině lidí 3 ingredience: maso, omáčky a spousta, spousta bílé mouky. Pro naše babičky symbol kulinářského luxusu, pro nás špatný sluha. Bílá mouka patří k nejkontroverznějším potravinám dnešní doby. Opravdu nás pomalu zabíjí?

Představte si, že všechno, co během dne sníte, musíte rozložit na dva stoly. Na první položíte potraviny, které obsahují mouku, a na druhý potraviny, které mouku neobsahují. Který bude dříve plný?

Pokud odpovídáte, že číslo 2, gratulujeme vám. Mezi Čechy jste ale rozhodně výjimka. Málokdo z nás si přitom uvědomuje, jaké množství mouky do svého těla ve skutečnosti dostává.

Podle statistik spotřebuje průměrný Čech za rok až 100 kg bílé mouky. Není se čemu divit, protože mouka je doslova všude, kam se podíváš. Chléb, rohlíky, koblihy, ale i těstoviny, párky, některé druhy jogurtů a čokolád nebo třeba klasické české hutné omáčky – nic z toho by se bez mouky neobešlo.

Dopad na naše zdraví to má fatální. Nadváha a obezita, problémy s trávením, tvorba plísní v těle, často diskutované „pšeničné břicho“, ale třeba i zhoršující se kvalita naší pleti. Za to všechno je spoluzodpovědná i bílá mouka. Jak je to možné?

Krátký výlet do historie bílé mouky

Možná si – stejně jako naše babičky – říkáte, že na mouce, která vzniká z obilovin, a tedy pochází z přírody, přece nemůže být nic špatného. Měli byste pravdu – kdyby do toho ovšem opět nezasáhl byznys.

Ještě na začátku 19.

století se mouka mlela „postaru“ a výsledný produkt tak obsahoval celé zrno. Tato celozrnná mouka měla ovšem jednu nevýhodu.

Protože obsahovala i rozdrcený klíček s obsahem tuku a enzymů, rychle žlukla a nedala se dlouho skladovat, a tedy ani dlouho prodávat.

Nově vznikající potravinářské firmy zareagovaly rychle a upravily postup výroby tak, aby mouka déle vydržela. Mělo to ale jednu velkou oběť: z moučného zrna během mletí zmizel klíček a vnější část zrna. „Bílá mouka“ byla na světě.

Bílé lepidlo pro naše střeva

Každý Čech sní až 100 kg bílé mouky ročně

A právě tak se bílá mouka vyrábí dodnes: z pšenice očištěné od svrchního obalu zrna i od klíčku. Všechno dobré, co obilniny obsahují, tak zmizelo: bílá mouka je bez vlákniny, vitamínů, tuků i minerálů.

Další problém představuje samotná pšenice. Ani ta už totiž není co kdysi. Potravinářské společnosti ji tak dlouho šlechtily, aby odolávala plísním a rychleji rostla, až vznikl dnešní hybrid: její výživová hodnota je téměř nulová, co ale umí výborně, je „zalepit“ naše střeva.

Neobsahuje totiž nic, co by našemu tělu usnadnilo trávení. Naopak – protože v moučném zrnu chybí klíček a jeho enzymy, moučný škrob se v těle neštěpí a „usazuje“ se ve střevě. Tam poškozuje sliznici, zhoršuje imunitní systém střeva a má na svědomí přemnožování bakterií a plísní.

Čím nahradit bílou mouku? Celozrnná a ty další

Pokud jste se právě zděsili při představě, že byste v zájmu svého zdraví měli mouku úplně vyřadit z jídelníčku, nedivíme se. Především pokud jde o českou kuchyni, je mouka nepostradatelná, navíc je součástí řady běžných pokrmů, jako jsou těstoviny nebo pečivo.

Naštěstí dnes nejsme závislí na jediném druhu mouky a můžeme sáhnout i po zdravějších variantách. Které to jsou?

Celozrnná mouka

Pokud jste se rozhodli skoncovat s bílou moukou, první náhradou, po které sáhnete, pravděpodobně bude mouka celozrnná. Vyrábí se jak z pšenice, tak z jiných obilovin, od té klasické „bílé“ se ale zásadně liší – při jejím mletí nedochází k odstranění vnější části zrna jako u mouky bílé.

Celozrnné výrobky jsou proto bohaté na minerální látky, vitaminy a vlákninu. Jako bonus mají i nižší glykemický index, a my po nich nejsme tak brzy hladoví jako po výrobcích z klasické mouky.

ČTĚTE TAKÉ: 4 nebezpečné mýty o pečivu

I celozrnná mouka ale má svá „ale“. Klíček v moučném zrnu obsahuje přírodní tuky, které postupně žluknou, a celozrnná mouka vám proto nevydrží tak dlouho jako mouka bílá. Celý proces žluknutí navíc můžete ještě uspíšit nevhodným skladováním. Chcete-li tomu předejít, skladujte ji vždy v teplotě do 15 stupňů, v temnu a důsledně kontrolujte datum spotřeby.

Mimochodem, máte-li děti, buďte s celozrnnou moukou opatrní. Dětský organismus má oproti dospělému tělu přibližně jen šestinovou potřebu vlákniny – vyšší příjem ho nadměrně zatěžuje. U dětí do 10 let tedy s celozrnnou moukou raději šetřete a zařazujte ji pomalu a v menších dávkách.

Bezlepkové mouky

Chcete-li jít ve zdravém životním stylu ještě dál, vyzkoušejte některou bezlepkovou mouku. Na výběr máte hned z několika variant.

Tou nejrozšířenější je kukuřičná mouka, ze které se vyrábějí například proslulé mexické placičky. Její nevýhodou je vyšší glykemický index. Proto vždy, když používáte kukuřičnou mouku, k ní přidejte i zdroj bílkoviny a zdravých tuků, abyste zase brzy neměli hlad.

V posledních letech si oblibu získává i pohanková mouka. A není divu. Obsahuje spoustu vitaminů a také rutin, oceníte ji tedy především tehdy, chcete-li zlepšit činnost svého kardiovaskulárního systému. Nejčastěji se používá jako zavářka nebo jako základ pro sladké pečivo a vánoční cukroví.

Kapitolou pro sebe je sójová mouka. Na rozdíl od jiných druhů mouky je skvělým zdrojem bílkovin. Má bohužel velice nízkou lepivost, proto chcete-li z ní péct, měli byste ji namixovat s jiným druhem mouky (obvykle se přidává k pšeničné mouce). Často se používá i k zahušťování omáček.

Budete mít zájem:  Jak to chodí ve školce, kde se děti učí zdravě jíst

Vyzkoušejte skvělé recepty:

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed? Jednoduchý domácí chlébBílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed? Extrasemínkový chléb se sušenými rajčaty

Bílá mouka – další bílý jed versus špaldová mouka

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?
Ing.Zdeněk Rozehnal

Po cukru je bílá mouka dalším faktorem obezity, kardiovaskulárních onemocnění a dalších závažných chronických onemocnění. Obdobný negativní vliv mají další sacharidy, pokud je přijímáme ve velkém množství.

Historie

Od nepaměti předci konzumovali jako základ výživy obilné zrna. Především pšenici, oves, žito, ječmen, pohanku, později kukuřici i rýži. Zrno se mlelo mezi kameny a pouze množství, které se v krátké době spotřebovalo.

Díky tomu celá obilná zrna dávala lidem zdraví, vytrvalost a sílu.

Obilná zrna

V první řadě je to celistvá potravina, kterou vytvořila příroda. Všechny látky jsou harmonicky vyvážené.

Obilné zrno obsahuje tři základní složky:

  • obalovou vrstvu, která chrání zrno před vysycháním a obsahuje vlákninu (celulózu), vitamíny a minerální látky. Těžko stravitelný obal se zpravidla před mletím odstraňuje a tím získáme otruby
  • moučné jádro, nebo-li endosperm, který obsahuje především škrob (až 75%) a bílkoviny v rozsahu 8 – 13%
  • klíček (embryo – zárodek budoucí rostliny), je bohatým zdrojem tuků a vitamínů, rozpustných v tucích – A, B, D, E. dalé obsahuje bílkoviny, minerální látky, předeším Ca, p, Fw, enzymy a růstové faktory. Před mletím se také zpravidla odstraňuje

Bílá mouka

Při výrobě klasické bílé pšeničné mouky se využívá pouze moučné jádro semena. Na rozdíl od celozrné mouky, kde se zachovávají všechny tři výše uvedené složky, které tvoří cenný zdroj živin a v optimálním poměru – prostě příroda je chytrá.

Bílá mouka připravená o velkou část živin se tím stává jednou z látek, které mají na svědomí tzv. civilizační onemocnění, včetně rakoviny.

Průměrný pokles živin ve srovnání s celozrnou moukou:

19% bílkovin, 36% zdravých tuků, 63% solí, 54% vápníku, 70% železa, 77% zinku, 50% fosforu, 100% karotenu, 50% vitamínu B2, 85% vitamínu B1 a 98% vlákniny.

Další negativa

Vzhledem k tomu, že v bílé mouce nejsou sacharidy navázány na vlákninu, která byla před mletím odstraněna, tak se po konzumaci tyto rychle uvolňují v těle, což vyvolává skokovou produkci inzulínu (chudák slinivka), s následnou hypoglykémií.

Navíc na strávení a metabolismus škrobu jsou potřebné vitamíny a minerály, ty které jsme odstranili a nacházejí se v otrubách.

Je evidentní, že by člověk měl jíst pouze celozrné výrobky, protože jsou komplexní. V tomto případě se sacharidy při trávení postupně štěpí na jednoduché cukry, které se vstřebávají do krve.

Hladina cukru v krvi je vyrovnaná i několik hodin, my nemáme pocit hladu, ale hlavně slinivka uvolňuje inzulín pomalu a postupně a tím ji šetříme.

Potraviny a glykemický index (GI)

GI je systém, který indikuje, jak rychle konkrétní potraviny způsobují zvýšení hladiny cukru v krvi. Zjednodušeně řečeno, glykemický index udává, na jak dlouho dokáže daná potravina poskytnout tělu energii, tedy na jak dlouho udrží dostatečně vysokou koncentraci cukru v krvi, aby člověk nepocítil hlad.

GI může mít hodnotu 0 – 100, přičemž čistá glukóza má hodnotu 100

Na seznamu se objevují pouze potraviny, které obsahují sacharidy, takže maso, vajíčka, sýry – proto index GI nemají, ale mohou jej mít párky, pokud obsahují mouku.

Všeobecně by mělo platit, abychom upředňostvovali potraviny s nízkým GI, z důvodu ochrany před chonickými nemocemi. Zvláště by to mělo platit u osob s cukrovkou, kolorektálním karcinomem a srdečními nemocemi

I potraviny s vysokým GI jsou užitečné, ale omezeně

  • pro potřebu rychlého doplnění glykogenu ve svalech – před cvičením nebo sportovním výkonem
  • u lidí, kteří musí omezovat příjem vlákniny ze zdravotních důvodů – Crohnova choroba, při průjmu…

Vyhněte se „bílým jedům“ – bílá mouka

Představme si náš jídelníček. Jestliže obsahuje kravského mléko a produkty z něj, pečivo, např.

kupované snídaňové kaše a uzeniny, tak vězte, že denně konzumujete velké množství celé skupiny „bílých jedů“, které nám přinesla moderní doba. Přemíra všech možných lahůdek a chutí je bohužel všechny obsahují.

Pojďme se s nimi seznámit blíže. Do skupiny „bílých jedů“ patří kravské mléko a produkty z něj, bílá mouka, bílý cukr a sůl.

Obiloviny patří mezi tradiční potravinu, kterou konzumovali již dávno naši předkové. Proso, pohanka, rýže, kukuřice, pšenice, ječmen, žito, oves nebo jáhly. Mnohé z nich konzumujeme stále v původní podobě, ovšem pšenici jsme začali přetvářet pro získání jemné bílé mouky.

 Obilného zrno obsahuje škrob, lepek, vlákninu, minerály, vitamíny, enzymy a tuk.
S bílou moukou jde ruku v ruce lepek, který je v ní obsažen v čisté podobě spolu se škrobem. Ale proč je lepek takový problém, když obiloviny jsou základem stravy? Proč je dnes více alergií, chronické únavy či kožních problémů? Dali jste si někdy tohle do spojitosti?

 Pokusíme se to jednoduše vysvětlit:

Lepek sám o sobě nevadí, protože se přirozeně rozloží v žaludku a do střeva se téměř nedostane. Ovšem to platilo dříve, kdy se obilí mlelo mezi mlýnskými kameny.

Mouka tak obsahovala celé zrno – střed s lepkem a škrobem, obilku i klíček.

Dnes se používají válcové mlýny, které byly zkonstruované tak, aby oddělily jednotlivé části zrna a aby zbyla pouze bíla mouka – čistý lepek a škrob.

Kvůli absenci klíčku a jeho enzymů se nezačne škrob štěpit a pečením se neoddělí od lepku, který není poté v žaludku natráven a je rychle propašován do střeva.

Nadmíra nestráveného lepku způsobuje poškození střeva, zvyšuje se propustnost střevní sliznice a do krve se dostávají molekuly látek, které by se měly ve střevě rozložit – nestrávené a nerozložené bílkoviny, chemické a toxické látky.

Ze střeva jde krev do jater, které musí vše přefiltrovat, jsou namáhána a slábnou, čímž může dojít i k poškození ledvin.

Na čem se lepek z bílé mouky spolupodílí?

  • kožní nemoci
  • anémie
  • porucha menstruace a pocení
  • deprese
  • porušuje imunitu střeva a tedy i celého organismu
  • přemnožení bakterií a plísní
  • únavový syndrom
  • kloubní problémy
  • intolerance lepku a celiakie
  • vývoj diabetes I. typu
  • roztroušená skleróza
  • artritida

Intolerance lepku je záludnější, protože ani nevíme, že jí trpíme. Nenápadně poškozuje naše střeva a tedy i zdraví. Nemáme bohužel porovnání, protože lepek jíme v mnoha formách prakticky denně, takže nevíme, jak se naše tělo cítí a funguje bez něj. Mnoho zdravotních problémů tak s lepkem ani nespojujeme.  

Vše se vším souvisí a lepek z bílé mouky samozřejmě není jediným viníkem. Ovšem, pokud ho nevysadíme, tak nezjistíme jaký vliv na naše tělo má a jak se budeme cítit bez něj.

O to horší je, že ani kupovaná celozrnná mouka není tou nejlepší cestou, protože se ve skutečnosti jedná o bílou mouku doplněnou o otruby a vše je obarveno nebo opraženo.

Pro úplnost si zopakujeme čistě bezlepkové obiloviny– rýže, jáhly, pohanka, kukuřice, amarant, quinola. Jejich mouky můžete běžně bez starostí o lepek používat a dnes i běžně koupit. A vzhledem k dnešní problematice nesnášenlivosti lepku dostanete na trhu už mnoho kuchařek.

„love nature, love yourself” 

Bílá mouka a bílý cukr – jsou to opravdu jedy?

Datum: 19.01.2015

Jsou bílá mouka a bílý cukr opravdu tak škodlivé? Proč je tomu tak? Podle posledních průzkumů je nadměrná konzumace jídel s vysokým obsahem lepku a bílého rafinovaného cukru  jedním z hlavních důvodů nárůstu alergií a poruch imunitního systému

 Co to je bílá mouka?

Bílá mouka je potravina, kterou jako lidstvo konzumujeme posledních několik desetiletí. Není to však původní potravina, pro kterou je naše tělo a jeho fungování stavěné.  Dříve se mouka vyráběla – mlela, z celého zrna.

Zrno se skládá z obalu a klíčku, které jsou plné belastných látek, vitamínů a minerálů a pak bílkovinného středu – lepku. Na zpracování lepku v organismu je potřeba všechny minerály a vitamíny obsažené v obalu zrna. Tak jsou naše střeva a trávicí enzymy stavěné, tak zvládnou vše správně rozštěpit a zpracovat.

 Pokud se však obal odstraní, tak zbyde jen bílkovinný lepek, na jehož trávení náš organismus není uzpůsobený. Lepek opravdu postupně „zalepí“ sliznici ve střevech, čímž vznikají malá zánětlivá ložiska, a také blokuje správné vstřebávání živin do organismu.

 Nestrávený lepek ve střevech dráždí střevní sliznice a po čase způsobí její vyšší poréznost. Porézní střevní stěna začne do těla propouštět pro organismus neznámou bílkovinu a způsobí tak nejenom trávicí potíže, ale i  neadekvátní reakce imunitního systému – alergie.

Ta se pak začne projevovat různými formami.

  • zahlenění
  • chronické rýmy
  • poruchy imunity
  • trávicí obtíže
  • kožní vyrážky nebo ekzémy
  • průjmy i zácpy
  • metabolická intolerance lepku
  • celkové překyselení organismu
  • nadváha

 Co to je bílý cukr?

Bílý rafinovaný cukr je vlastně totéž co bílá mouka. Přírodní cukr obsažený v cukrové třtině nebo řepě také obsahuje mnoho belastných látek, minerálů a vitamínů.

Přírodní cukr má celkové složení, které je pro organismus přirozeně stravitelné. Pokud se však cukr zbaví těchto látek a změní se na jednoduchý , čištěný cukr, stává se z něj chemikálie, která pro tělo nemá žádnou výživnou hodnotu, jen mu přináší prázdné kalorie a organismus jej musí složitě odbourávat.

Přírodní cukr se čistí – rafinuje chemickou cestou, při které se používá vápno, oxid uhličitý a kyselina sírová.

To vše vytvoří z přírodní látky přirozené lidskému tělu, z látky, kterou lidské tělo umí normálně zpracovat chemikálii, která mu dodá pouze prázdné kalorie a stejně jako bílá vymílaná mouka poškozuje sliznice tenkého střeva a klky na ní a tím způsobuje poruchy imunitního systému, alergie a také podporuje množení plísní ve střevech.

Budete mít zájem:  Zubní implantáty: Jen mezera je zadarmo

Jaké je další působení bílého rafinovaného cukru?

Ke zpracování takto vytvořeného rafinovaného cukru organismus potřebuje velké množství vitamínů řady B, zejména vit. B1 – Thiaminu, který je velmi důležitý na fungování mozku a svalů. Nedostatek těchto vitamínů v kombinaci s přebytkem cukru může způsobovat i poruchy soustředění, myšlení a vývoje mozku u dětí i dospělých.

 Při odbourávání rafinovaného cukru tělo spotřebovává také velké množství vápníku, hořčíku a dalších minerálů. Výsledkem těchto pochodů v těle je velké množství kyselých odpadních solí, které se ukládají nejenom ve svalech, kde způsobují svalovou únavu, ale také v kloubech a způsobují artrózy a jiná kloubní onemocnění.

Konzumace bílého rafinovaného cukru způsobuje nejenom zubní kazy, odvápnění kostí a svalovou únavu, ale zejména svým vysokým glykemickým indexem po každém jeho požití zvýší produkci inzulinu na maximum. Pokud se slinivka neustále takto nutí ke zvýšené produkci inzulinu dochází k poškozování beta buněk a k rozvoji metabolických chorob, které mohou vyústit až v cukrovku – diabetes.

Dnešní přehnaná konzumace bílého rafinovaného  cukru způsobuje, že přebytky cukru jsou ukládány na různých místech těla, především ve formě glykogenu (zásobní živočišný škrob v játrech a ve svalech).

Pokud množství glykogenu převýší kapacitu jater, glykogen se uvolňuje do krevního oběhu v podobě mastných kyselin.

Ty se ukládají nejprve do méně aktivních míst těla – boky, stehna, střední partie trupu, později i do aktivnějších orgánů jako jsou srdce, játra a ledviny, které se stanou obloženými vrstvou tuku, čímž je oslabena jejich normální funkce.

Jaké jsou alternativy?

Používejte mouku výhradně celozrnou, to znamená takovou, kde je semleté celé zrno.

 Slaďte pouze třtinovým nerafinovaným cukrem, případně agávovým sirupem nebo medem přímo od včelaře .

Obvzlášť striktně hlídejte složení potravin, které kupujete, a které se často tváří jako zdravé, ale při bližším přečtení složení zjistíte pravý opak.

Celkově byste však měli omezit příjem cukrů jako takových, jelikož bývají v kombinaci s moukou příčinou většiny onemocnění, a to trávicími potížemi počínaje přes alergie, cysty a výtoky a po těžké degenerace kloubů nebo mozku. Nezvykejte své děti na přemíru sladké chutě! Zasíváte tím u nich semínka dlouhodobýc chronických nemocí!

Negativní působení cukru můžete snížit

    Pokud si nedokážete sladké odepřít, užívejte pravidelně byliny, které jeho negativní účinky mírní. Jsou to zejména:

  • čaj Odkyselení organismu
  • čajový koncentrát Překyselení
  • přírodní kapsle Digestiv
  • směs z pupenů Trávicí směs

Jaký je nyní váš názor? Jsou bílá mouka a bílý rafinovaný cukr opravdu novodobé jedy?

Videa

V této souvislosti byl natočen výborný film o cukru ve „zdravých potravinách“:

Doporučuji shlédnutí pořadu ČT 2 o Glukózo-fruktózovém sirupu. Určitě pak budete přemýšlet nad jeho konzumací! 

Nechcete přijít o další články? Zde vyplňte svůj e-mail

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Bílá mouka a naše zdraví – je to bílý jed?

Za vznik obezity, kardiovaskulárních chorob nebo rakoviny, nesou zodpovědnost i další sacharidy v naší stravě, jak je příjmeme v nepřiměřeném množství a složení.

Dejte přednost celozrnným cereáliím

Výraz cereálie je odvozený od jména bohyně Ceres, která byla v římské mytologii bohyní plodnosti a úrody. Od pradávna tvořilo celé obilné zrno základ výživy našich předků. Byla to pšenice, oves, ječmen, pohanka, proso, později kukuřice a rýže. Ještě v minulém století se obilí mlelo mezi kameny, a jen tolik kolik se spotřebovalo.

Během mnoho let dávalo celé obilné zrno lidem zdraví, vytrvalost a sílu. Ani my bysme celozrnné cereálie rozhodně neměli vynechat z naší stravy, ale – všecko s mírou. Význam celozrnných obilnin spočívá v tom, že jsou pro nás hlavním zdrojem sacharidů a energie. Sportovci před sportovním výkonem zařadí do svojí diety právě obilniny a výrobky z nich.

Pro nás všechny jsou celozrnné obilniny vhodnou potravinou na nastartování organismu do nového dne. Ideální jsou zejména ve formě snídaně. Zasytí, doplní nám energii, jsou výborným zdrojem vlákniny. Dodají tělu vitamíny a minerální látky, které jsou nutné pro jeho správné fungování, hlavně během dopoledne. Pravidelnou konzumací sacharidů se vyhnete hladu a chutí na sladkost.

Celé zrno je dobré pro zdravé střeva

Celozrnné cereálie mají i další nezastupitelné místo v naší výživě, protože jsou dobrým zdrojem nestravitelné vlákniny. Povzbuzují i činnost střev, což je významná úloha při prevenci rakoviny tlustého střeva.

Stejně snižují hladinu cholesterolu, čím výrazně snižují riziko kardiovaskulárních chorob. Vláknina aktivně spomaluje vstřebávání cukrů a tuků z potravy a vytváří vhodné podmínky pro zdravé střevní mikroflóry.

Proč NE bílá mouka a výrobky z ní?

Jde o nevyváženou složku potravy. Když takovéto nekomplexní přírodní produkty konzumujeme den co den a víc roků, následky se projeví brzy na našem zdraví.

Celé zrno je celistvá potravina, mouka NE

Celé zrno je celistvá potravina. Všechny látky josu harmonicky vyvážené (v přirozené formě). Obilné zrno obsahuje tři složky:

Obalovou vrstvu chrání obilné zrno před vysycháním. Obsahuje vlákninu (celulózu), minerální látky a vitamíny. Těžko stravitelný obal se před mletím odstraňuje – takto se odstraňují otruby.

Moučné jádro endosperm obsahuje především škrob (skoro 65 až 75 %) a bílkoviny (8 až 13 %).

Klíček (embryo) je zárodek budoucí rostliny. Je cenným zdrojem tuků a vitamínů, které jsou rozpustné v tucích. Obsahuje bílkoviny, tuky, vitamíny (A, B, D, E), minerální látky (Ca, P, Fe), enzymy. Před mletím se odstraňuje.

Při výrobě klasické bílé pšeničné mouky se využívá jen jádro semene. Na rozdíl od toho, při výrobě celozrnné mouky se zachovají všechny tři složky (ve stejném poměru), které společně tvoří cenný zdroj živin.

Bílé mouce tedy chybí to co je na obilném zrně nejcennější: obilný klíček a slupka z vrstvy. Jemně vymletá bílá mouka je ochuzená o velkou část těchle látek. Jejich nedostatek v potravě je příčinou mnohých civilizačních nemocí, například rakoviny.

Bílá mouka je (v porovnání s tmavou, hrubozrnnou moukou) ochuzená o:

19% bílkovin, 36% tuků, 63% solí, 54% vápníku, 50% fosforu, 70% železa, 77% zinku, 100% karoténu, 50% vitamínu B2, 85% vitamínu B1 a 98% vláknin.

Navíc v bílé mouce se sacharidy nevážou na vlákninu, ale rychle uvolňují a způsobují náhlou a velkou produkci inzulínu s následnou hypoglykémií.

Kromě toho na strávení a metabolismus škorbu (nacházející se uvnitř zrna) jsou potřebné vitamíny skupiny B, chrom, zinek, hořčík, vápník atd., Které se nacházejí v provrchových vrstvách zrn – v otrubách.

Čím nahradit bílou mouku?

Bílou mouku a výrobky z ní je potřebné nahradit výrobky z celozrnné mouky (chléb, pečivo a těstoviny). Do jídelníčku zařadíme jídla z celozrnných obilnin, například z:

  • ovsených, žitných, ječmenných a pohánkových vloček
  • pšenice
  • špaldy
  • celozrnné rýže
  • prosa
  • kukuřice

Všechny tyto obilniny jsou vyníkajícím zdrojem komplexních polysacharidů, které se při trávení postupně štěpí na jednoduché cukry, plynule se vstřebávají do krve a tím udržuje vyrovnanou hladinu cukru v krvi i několik hodin.

Upřednostňujte potraviny s nízkým glykemickým indexem

Glykemický index (GI) je systém, který indikuje jak rychle určité potraviny způsobují zvýšené hladiny cukru v krvi. Zjednodušeně řečeno, GI udává na jak dlouho dokáže potravina poskytnout tělu energii, teda na jak dlouhou dobu udrží dostatečně vysokou koncentraci cukru, aby člověk nepociťoval hlad.

Potraviny se objevují na seznamu GI, pokud obsahujují sacharidy. Maso, drůbež, vajíčka, ryby a sýry, GI nemají. Ale spracované maso (například párky) na seznamu může být, protože většinou obsahují mouku, což je sacharid.

GI může mít hodnotu od 0 do 100

Jako kontrolní bod se používá čistá glukóza, v maximální hodnotě 100. Pod hodnotou 55 jsou potraviny s nízkým GI (např. Mouka z pohanky, rýže basmati, grahamové špagety).

Potraviny v rozmezí 55 až 70 (např.

Brambory vařené ve slupce, krupice, klasická zavařenina, zralý banán, pomerančový džus, rozinky) mají střední GI, potraviny nad 70 vysoký (rýžová mouka, hranolky, bramborová kaše, med).

Tyto potraviny považujeme za zdroje „rychlých“ cukrů. Znamená to, že dodají tělu rychlou energii, a nenutí ho, aby sahalo po vlastních tukových rezervách. Po rychlých cukrech, rychle vyhládne. Člověk, který ve velké míře konzumuje potraviny s vysokým GI (bílé rohlíky, bagety, hamburgery, pizza), je často hladový. Některé potraviny mohou hodnotu 100 i převyšovat, například pivo.

Nejvýhodnější je, když jíme hodně:

  • ovoce, ořechů
  • zeleniny, luštěnin
  • pohanky
  • rýže basmati.

Tyto potraviny obsahují složené cukry, polysacharidy. Říkáme jim také „pomalé“, protože energie z nich se do těla vstřebává postupně, a tak nás mnohem lépe zasytí. Tím si udržíme (mezi jednotlivými jídly) ustálenou hladinu cukru v krvi, což zahání pocit hladu.

Moudře uděláme, pokud do naší stravy zařadíme především potraviny s nízkým GI, protože se ochráníme před civilizačními chorobami. Tyto potraviny by měly být součástí stravy u lidí, kteří trpí na diabetes, kolorektální karcinom, či kardiovaskulární choroby.

Potraviny s vysokým GI jsou užitečné pouze:

  • před cvičením nebo sportovním výkonem, když potřebujeme rychle doplnit zásoby glykogenu ve svalech,
  • pro lidi, kteří musí omezit příjem vláknin ze zdravotních důvodů

Pokud ráno nesníme dostatek potravy s tryptofanem (především ovesné vločky – müsli, ovesné kaše, celozrnné výrobky), kolem 11. hodiny se dostaví silný pocit hladu, emoční únava, až deprese.

Budete mít zájem:  Jak ze žlutých udělat bílé zuby

Proč jíst k snídani oves

Ovesné zrno má vysoký obsah bílkovin. Kvalitativní složení ovesného zrna je příznivější, než u ostatních obilovin, protože neobsahuje lepek.

Oves má nejvyšší obsah tuků ze všech cereálií, s velmi dobrým poměrem nasycených a nenasycených mastných kyselin. Ovesné vločky obsahují i ​​stovky fytochemikálií, které redukují riziko vzniku rakoviny. Navíc přispívají k dobré náladě – jsou přírodním afrodiziakem (obsahují serotonin, hormon dobré nálady).

Kde se skrývá cukr v mouce?

V jádru zrna (v endosperm), ve formě složeného cukru – škrobu, který se během trávení rozloží až na jednoduchý monosacharid – glukózu. Škrob (polysacharid nebo komplexní sacharid) nazýváme i „pomalý“ cukr, protože energie z něj se do těla vstřebává postupně (na rozdíl od jednoduchých cukrů), a mnohem lépe nás zasytí.

Škrob má nižší glykemický index. Lidský organismus však dokáže udržovat v krvi jen nízkou úroveň glukózy. Proto se ta část, která se nevyužije na doplnění glykogenu do svalů a jater, uloží jako tuk.

To hrozí tomu, kdo konzumuje příliš mnoho sacharidů, má sedavé zaměstnání, nedostatečně se pohybuje a nesportuje.

TIPY NA ZDRAVĚJŠÍ (VÁNOČNÍ) PEČENÍ

Taky vám přijde, že ten čas letí čím dál rychleji? Vánoce už jsou zase za dveřmi. Někteří z vás už možná zadělávají na perníkové těsto! A tak jsme si řekli, že si společně připomene pár tipů, jak lze přípravu cukroví a následné trávení trochu odlehčit!;) 

Trendy se střídají nejen v šatníku, ale i v kuchyni. A vypadá to, že jeden trend získává rok od roku na síle. Je to větší zájem o zdravější přípravu pokrmů. 

Začínáme chápat, že to, co jíme, přímo ovlivňuje to, jak se cítíme. Všichni jsme tak trochu otroky trendů dob minulých, kdy byly propagovány ne zrovna zdraví prospěšné potraviny.

Čím tedy nahradit to, co tak důvěrně známe a předává se z generace na generaci? Zdá se to někdy nelehké. Jde však jen o to, seznámit se s jinými alternativami a vytvořit si nový návyk.

Takže! Jdeme na to! Hned na začátku se podíváme na zoubek tomu největšímu ďáblíkovi dnešní doby!;)

  • Cukr – proč jej nahradit a čím?

Už jste se asi také setkali s tím nehezkým synonymem, kterým cukr častujeme – bílý jed. Zkusme se střízlivě podívat na to, proč se mu tak říká, když je nezbytnou součástí pro správnou funkci našeho organismu a je zdrojem energie pro každou buňku našeho těla.

Není cukr jako cukr

Pro pochopení celé problematiky postačí, když se budeme soustředit na sacharidy v potravinách přirozeně se vyskytující – nejlépe v podobě škrobů a vlákniny. Tyto komplexní sacharidy jsou oproti jednoduchým cukrům pozvolnou zásobárnou energie. Nedochází k nehospodárnému zacházení s inzulínem v těle a neblahému kolísání krevního cukru.

Jednoduché cukry bychom měli dát v jídelníčku až na druhou kolej a pokud přeci jen toužíme si život trochu osladit, je důležité vybírat z kvalitních zdrojů. Při přípravě ingrediencí na pečení vynechte bílý cukr–to jsou prázdné kalorie s nulovým zastoupením mikronutrientů.

My v Goodie máme nejraději datlový cukr–ten je vyroben 100% z datlí. Hned potom saháme po kokosovém cukru–ten je vyroben z nektaru květů kokosových palem.

A v čem obalit vanilkové rohlíčky? Xylitol neboli březový cukr je přírodní sladidlo, které se získává z dutiny a kůry břízy bělokoré. Máme ho v BIO kvalitě v moučkové konzistenci. 

  • Bílá mouka – další nepřítel?

Je možná k zamyšlení, proč tolik z nás dnes trpí nestravitelností lepku.

Důvod nehledejme jen v nadměrné konzumaci pečiva. Zásadní je totiž podíl lepku v pšenici, kterou dnes používáme. Až do 6.století se totiž pěstovala pšenice dvouzrnka, namísto nám dobře známé pšenice seté. V čem je ten zásadní rozdíl? A proč jedna nahradila druhou?

Pšenice dvouzrnka má nižší obsah lepku. Z toho důvodu se možná naši předci nemuseli potýkat s lepkovou intolerancí v takové míře, jako my dnes. Pšenice setá je oproti své, řekněme citlivé starší setře, mnohem odolnější a jednodušší na pěstování. Bohužel je to ale vykoupeno kvalitou, která se může odrazit na našem zdraví.

Dalším významným důvodem je zpracování – dříve se pšenice a žito mlely mezi mlýnskými kameny a mouka tak obsahovala celé zrno – jak střed s lepkem a škrobem, tak obilku a klíček.

To vše napomáhalo správnému trávení. Díky těmto enzymům v klíčku však mouka žlukla a nebyla snadno uchovatelná.

Dnes se mele válcovými mlýny, ve kterých se při drcení oddělí klíček od vnější části zrna a zbyde jen lepek a škrob.

Dnešní trh skýtá velmi rozmanitou nabídku, kde si snadno vyberete, čím klasickou bílou mouku nahradit. Můžete najít takové alternativy, které obsahují lepku výrazně méně, nebo ho neobsahují vůbec. A navíc s sebou nesou přednosti dané plodiny.

V naší nabídce máte opravdu z čeho vybírat. Najdete zde oblíbené a známe varianty, jako je mouka špaldová, pohanková, mandlová či rýžová. Šli jsme však ještě za klasiku a přinášíme vám takové vychytávky, jako mouka kokosová, arašídová, maková a jiné

Do našeho jídelníčku tuky rozhodně patří. Tak, jako v jiných případech se však jedná o to, dobře si vybrat.

Tuky jsou spolu s bílkovinami základní stavební složkou našeho těla a plní řadu nezbytných funkcí.

Zdrojem nenasycených tuků jsou ořechy, semínka, nebo rybí tuk. Mají opravdu pozitivní vliv na naše zdraví. Posilují náš imunitní systém, snižují krevní tlak a hladinu „špatného“ cholesterolu.

Zato většina nasycených tuků dělá přesný opak. Oleje se průmyslově ztužují (hydrogenují) a tím se nenasycené tuky mění na nasycené. Při ztužování tuků vznikají tzv. trans-mastné kyseliny, jejichž příjem je spojován se vznikem srdečních chorob. Vyhněte se při pečení margarínům.

V našem e-shopu najdete širokou nabídku zdravých tuků. A jelikož jsme u toho pečení, doporučujeme vám přepuštěné máslo Ghí nebo kokosový olej pro svůj vysoký stupeň přepálení. Zejména chuťově má nejlepší předpoklady stát se ideálním společníkem pro vaše zdravé pečení.

Skoro to až vypadá, že vás chceme zlomit na výhradně rostlinnou stravu Je pravda, že kdyby většina našeho jídelníčku byla převážně rostlinného původu, prospělo by to nejen nám, ale i celé naší planetě. Co myslíte?

To, jestli je přirozené pít mléko jiného savce je otázka, nad kterou se dnes zamýšlí mnoho lidí. A to ať z etického hlediska, či je k tomu donutilo zdraví.

Průmyslově zpracované mléko může mít neblahé účinky na naše zdraví – v některých situacích může podporovat rozvoj zahlenění, navíc je potenciálním zdrojem reziduí antibiotik.

Do čtyř let našeho života se nám v těle přirozeně tvoří enzym laktáza, který umí štěpit laktózu – mléčný cukr. S přibývajícími léty se stává tento enzym neaktivní.

Delší konzumace mléka tedy může u některých lidí způsobit laktózovou intoleranci (neschopnost strávit mléčný cukr, kterou trpí nemalá část naší populace).

Organismus se na pití mléka částečně přizpůsobil, je ale otázka, co z těchto dvou věcí je nepřirozené – konzumace mléka, či laktózová intolerance.

Dnes lidé ve velké míře vyhledávají rostlinné alternativy mléka. Díky této velké poptávce máme opravdu z čeho vybírat. Můžeme své chuťové pohárky rozmazlovat různými variantami, ať už je to mléko rýžové, sójové, mandlové, kokosové či mnohé jiné.

„Pokud nevykořeníme utrpení ze způsobu chovu zemědělských zvířat, nebudeme jako lidstvo nikdy svobodní.“

Už nevím, kdo to řekl. Je ale jasné, že to není jen naše blaho, o které bychom se měli v rámci našeho stravování starat. Kdo alespoň trochu nahlédl do podmínek komerčního chovu slepic, už si asi s klidným svědomím vejce z klecového chovu nikdy nekoupí. A to je asi i důvod, proč jsou tyto chovy upozaděny na periferie a skryté naším očím.

Vejce z volného chovu jsou možná dražší, uvědomme si však, co si těmi penězi skutečně kupujeme. Podporujeme spokojené bytí živé bytosti, nebo její nekonečné utrpení.

Pokud je zvířatům umožněno naplňovat své pudové potřeby, přirozeně se to promítne i do kvality produktů, které si od nich bereme. 

  • Krémy a džemy–nejen na promazání

I tady lze popustit uzdu fantazii a nechat se inspirovat neotřelými a neskutečně chutnými pojidly. Pro toto blažené mlsání využíváme přirozenou sladivost plodin a zachováváme jejich autentickou chuť.

Čím si spojit linecké, perníčky či RAW cukroví? Máme pro vás hned několik tipů!

Beze studu musíme říci, že naše řada ořechových krémů je skutečný gurmánský úspěch!;) V tomto případě ale zdravější rozhodně neznamená méně chutné! No, zde se nelze rozepisovat. Kdo neochutná, nepochopí!;)

Pokud potřebujete doladit své cukroví ovocnými příchutěmi, pak si dovolíme říci, že zaplesáte i nad nabídkou našich džemů….

Závěrem vás chceme pochválit, že se snažíte o zdravější přístup ke svému životu skrze stravování. A chtěli bychom vás vyzbrojit i trochou trpělivosti.

Zdravé pečení si možná žádá řadu experimentů a jisté zasvěcení do mírně odlišného zacházení se surovinami, než pečení klasické. Výsledek však stojí za to.

Vánoce bez pocitu přeplněného břicha, pálení žáhy či nežádoucích kil navíc, která (co si budeme říkat) s novoročními předsevzetími opravdu nemizí! 

Příjemné a zdravé mlsání vám přeje vaše GOODIE.

Autor: Andrea Smělíková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector