AstraZeneca: nevýhody a naděje třetí vakcíny proti COVID-19 schválené i pro ČR

„Podle aktuálního plánu očekáváme, že v dubnu do Česka dorazí 1 602 300 dávek od společnosti Pfizer/BioNTech, 276 600 dávek Moderny a 400 000 dávek firmy AstraZeneca,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. 

Podle vakcinační strategie se mají na jaře dodávky očkovací látky zvyšovat až k celkovým 3 milionům dávek měsíčně. Zatím výrobci dodali do Česka přes 667 000 dávek. Asi tři čtvrtiny z nich už byly lidem aplikovány. Obě potřebné dávky zatím dostalo zhruba 182 000 lidí, převážně zdravotníků a seniorů. Stát celkem objednal vakcíny pro 12 milionů lidí.

AstraZeneca: nevýhody a naděje třetí vakcíny proti COVID-19 schválené i pro ČRAstraZeneca: nevýhody a naděje třetí vakcíny proti COVID-19 schválené i pro ČRAstraZeneca: nevýhody a naděje třetí vakcíny proti COVID-19 schválené i pro ČRAstraZeneca: nevýhody a naděje třetí vakcíny proti COVID-19 schválené i pro ČR

Jako první dorazily do Česka 26. prosince vakcíny firmy Pfizer/BioNTech. Jednalo se o symbolickou dodávku 9 750 vakcín, která z továrny v Belgii zamířila ve stejném počtu shodně do všech států Evropské unie. O den později podali zdravotníci v pražské Ústřední vojenské nemocnici první dávku premiérovi Andreji Babišovi a válečné veteránce Emilii Řepíkové.

Následně byli přednostně očkováni zdravotníci pracující s covidovými pacienty a obyvatelé domovů pro seniory a dalších pobytových zařízení sociální péče. Od poloviny ledna pak začala vakcinace seniorů nad 80 let.

Sledovat další díly na iDNES.tv

Společnost zatím do Česka dodala 582 tisíc dávek vakcíny. Celkem vláda objednala 4 miliony kusů, které naočkují 2 miliony lidí. Firma se zavázala, že od března bude do Česka dodávat přes 420 tisíc dávek měsíčně. Podle ministerstva zdravotnictví firma v březnu dodá dokonce 608 400 dávek.

2.Moderna

Druhou vakcínou, která do země dorazila, byla 12. ledna látka americké společnosti Moderna. Všech 8 400 dávek z první dodávky skončilo ve Fakultní nemocnici Ostrava. Společnost zatím do středy doručila přes 44 000 dávek, z nichž zdravotníci zatím aplikovali 22 171.

Podle harmonogramu z vakcinační strategie mělo do Česka už v únoru dorazit 200 tisíc dávek, kvůli průtahům při schvalování a výpadku dodávek jich však nakonec společnost dodá pouze 44 tisíc a s týdenním zpožděním.

V březnu stát očekává 147 600 dávek. Do konce roku pak má firma doručit celkem tři miliony dávek.

Spolu s vakcínou od Pfizer/BioNTech, kterou ale nemohou kvůli podmínkám skladování očkovat lékaři v běžných ordinacích, tvoří většinu letos naplánovaných dodávek.

3.AstraZeneca

Na začátku ledna do Česka dorazilo také prvních 19 200 dávek vakcíny firmy AstraZeneca, kterou jako třetí získala schválení pro použití v Evropské unii. Očkovací látky pak byly rozvezeny do nemocnic v Kolíně, Hradci Králové a Jihlavě. Jejich pomalé využití se stalo terčem kritiky, za 10 dní totiž zdravotníci naočkovali jen 2 777 dávek vakcíny.

Nízký podíl využitých dávek oproti dodanému objemu látky je podle ministerstva zdravotnictví způsoben i tím, že se někteří lidé nechtěli nechat touto vakcínou očkovat.

Podle klinických studií je její účinnost nižší než u očkovacích přípravků konkurenčních firem. Podle agentury AFP má účinnost 70 procent. Ministr zdravotnictví Jan Blatný však řekl, že k obavám není důvod.

Podle něj je spolehlivá a chrání očkované před závažným průběhem nemoci a úmrtím.

Sledovat další díly na iDNES.tv

Česko má od AstraZeneca objednány celkem tři miliony dávek vakcíny. Tento měsíc by mohla firma dovézt přes 170 tisíc dávek, v březnu pak 270 tisíc. Vakcína má být díky svému jednoduššímu skladování určena i k očkování praktickými lékaři v ordinacích nebo u jejich pacientů doma. Podává se ve dvou dávkách do svalu v horní části paže, a to s odstupem čtyř až dvanácti týdnů.

4.Johnson&Johnson

Z ostatních vakcín je nejblíže ke schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA) látka americké farmaceutické firmy Johnson&Johnson, která v úterý požádala o podmínečné schválení. Výbor pro léčiva bude vakcínu vyhodnocovat ve zrychleném zřízení a posudek se dá očekávat v půlce března.

Výhodou vakcíny Johnson&Johnson je, že na rozdíl od ostatních typů, které se už v Česku používají, se podává jen v jedné dávce. Ke skladování ji navíc stačí teploty mezi 2 a 8 stupni Celsia, tudíž nejsou potřeba speciální mrazáky, které například vakcínu Pfizer/BioNTech uchovávají při teplotách kolem minus 70 stupňů. 

Ministerstvo zdravotnictví tak zatím s prvními dodávkami této očkovací látky počítá na začátku dubna. Podle vakcinační strategie by každý měsíc mělo do Česka dorazit 185 tisíc dávek. Od července pak již 400 tisíc. Celkem má vláda s firmou nasmlouvány dva miliony dávek vakcíny.

5.CureVac

Další vakcínou s nadějí na evropskou registraci v dohledné době je látka německé společnosti CureVac. EMA začala s jejím průběžným hodnocením, které předchází registraci, minulý pátek. 

Vakcína působí na stejném principu jako látka Pfizeru či Moderny. Obsahuje genetickou informaci pro tvorbu spike proteinu, na který lidský organismus reaguje tvorbou protilátek.

Stejně jako vakcína firmy Johnson&Johnson pro uskladnění nepotřebuje teploty hluboko pod nulou.

Společnost CureVac také spolupracuje s britským farmaceutickým koncernem Glaxosmithkline na vývoji nové vakcíny, která by zajistila ochranu před všemi mutacemi koronaviru pomocí jediné dávky.

Česko má zatím od CureVacu objednán milion vakcín, kterými naočkuje 500 tisíc lidí. První dodávky vláda očekává v průběhu dubna, bude však záležet na průběhu schvalování EMA. Podle vakcinační strategie bude společnost do červena dodávat měsíčně jen 22 tisíc dávek. Na 58 tisíc se jejich počet zvedne až od července.

6.Novavax

O brzké schválení očkovací látky v Evropské unii usiluje i americká společnost Novavax, která má jeden z výrobních závodů také v Bohumili u Prahy. Na výrobě vakcíny se mimo jiné podíleli i čeští vědci. Premiér Andrej Babiš na konci ledna uvedl, že první dodávku látky očekává v dubnu.

Evropská unie však ještě se společností nemá podepsanou žádnou dohodu. Jednání stále probíhají. EU by podle agentury Reuters měla mít zájem o 100 milionů dávek. EMA již začala posuzovat účinnost a bezpečnost vakcíny. Předběžné studie provedené ve Velké Británii udávají účinnost 89,3 procenta. Podle výsledků je účinnost téměř stejně vysoká také v boji s britskou mutací koronaviru.

7.Ostatní vakcíny

Evropská unie má již uzavřenou dohodu také s francouzskou společností Sanofi/GSK. Očkovat se s jejich vakcínou však začne nejdříve na konci letošního roku. V prosince totiž byla látka vrácena zpět do první fáze testování, protože se ukázalo, že na starší populaci dostatečně neúčinkuje. 

Ve hře je také ruská vakcína Sputnik V, kterou už v Evropě očkuje například Srbsko či Maďarsko. V únoru se kvůli zkušenostem s ruskou očkovací látkou do obou zemí vypravil i premiér Andrej Babiš. „Měli bychom se oprostit od politiky. Jediná možnost, jak porazit nemoc covid-19, jsou vakcíny,“ řekl český premiér po jednání se srbskou premiérkou. 

Česko však podle něj Sputnikem V nezačne očkovat bez schválení Evropské agentury pro léčivé přípravky. Podle Babiše by si však Česko alespoň mohlo udělat zásoby. 

V budoucnu nelze vyloučit ani očkování čínskou vakcínou společnosti Synopharm. Jejím zastáncem je v Česku bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula.

 „Čínská vakcína je velmi bezpečná, byla už podána mnoho lidem mimo Evropu.

Její nevýhoda je, že její navozená obranyschopnost přetrvává nepoměrně kratší dobu než ostatní a zdá se, že bude vyžadovat přeočkování každých šest měsíců,“ vysvětlil Prymula v nedávném rozhovoru pro MF DNES. 

Přehled důležitých vakcín proti covidu-19

H. Rozsypal, 21. 12. 2020

Úvod

      Největší naděje pro ukončení pandemie covidu-19 se vkládají do příchodu účinné vakcíny. Ještě se ani nerozvinula informační kampaň o očkování a už stojíme bezprostředně před velkou očkovací akcí.

Česko má objednáno 4 miliony vakcín pro 2 miliony lidí a o dalších se jedná. O rozsahu akce a strategii očkování ve vlnách podle stupně ohrožení jste se dozvěděli z médií.

Podrobnosti o distribuci nakoupených vakcín, logistice této jedinečné akce a technice očkování byli primáři informováni e-mailem předsedou SIL.

Stav autorizace vakcín v EU

      Evropská komise v pondělí 21. 12. 2020 na základě doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA) schválila podmínečnou registraci vakcíny proti covidu-19 firem Pfizer a BioNTech. Sedmadvacítka tak může už v neděli 27. 12.

2020 začít s očkováním. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už ve čtvrtek uvedla, že se proti covidu-19 začne v zemích EU, včetně ČR, očkovat 27. prosince a ve dvou následujících dnech. To potvrdil i premiér Andrej Babiš.

První vakcíny půjdou do čtyř nemocnic v Praze a do dvou v Brně.

mRNA vakcína firmy Pfizer/BioNTech

      Vakcíny od firmy Pfizer (a také od firmy Moderna) používají messenger ribonukleovou kyselinu (mRNA) koronaviru, která vpravena do organismu přiměje jeho buňky k expresi virových proteinů a je tak schopna vyvolat imunitní reakci proti domněle infikovaným buňkám.

Výhodou je poměrně rychlá výroba, protože stačí nepatrné množství prvotního materiálu k produkci milionu dávek. Očkovací látka vyvinutá ve spolupráci firem Pfizer a BioNTech má podle klinických testů až 95% účinnost v ochraně před covidem-19. Přípravek přitom podle výrobců nemá žádné vážné vedlejší účinky.

V nejohroženější skupině starších lidí je účinnost 94 %. EMA ve zrychleném řízení posuzuje také vakcínu americké firmy Moderna. K její podmínečné registraci by se měla agentura vyjádřit 6. ledna 2021.

Problémem je potřeba skladovat vakcínu při teplotě -75 °C a musí být aplikována do pěti dnů po pozvolném rozmrazování, jinak ztrácí na účinnosti. To ovšem klade nevídané nároky na logistiku distribuce.

Vektorová vakcína firmy AstraZeneca

      Očkovací látky od firmy AstraZeneca, firmy Janssen (skupiny Johnson & Johnson) a podobně ruská vakcína Sputnik využívají vektorovou technologii, při níž se lidský organismus oklame vpravením adenoviru, na který se připojí genetická informace z koronaviru. Takto vzniklý kříženec je neškodný a vyvolá imunitní odpověď proti SARS-CoV-2. S vakcínou se zachází snadno, jak je zvykem u ostatních běžných vakcín. Mimoto je levná a nevyžaduje speciální podmínky pro distribuci ani skladování (stačí dosáhnout teploty 2-8 °C).

Legislativa

      Právní rámec poskytuje nově přijatý zákon, který obsahuje dva paragrafy. V prvním opravňuje ministerstvo zdravotnictví k distribuci vakcín proti covidu-19, které budou pořízeny z prostředků státního rozpočtu. Také řeší náhradu újmy způsobené očkováním, která se bude posuzovat podle již platného zákona č.

116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Druhým paragrafem je novelizován platný Zákon č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění. Novela nařizuje zdravotním pojišťovnám, aby uhradily distributorům distribuci vakcín proti covidu-19 a aby ministerstvu zdravotnictví „proplatily“ nákup těchto vakcín.

Důležité vakcíny proti covidu-19 v pokročilých fázích vývoje

      Nabízená tabulka 1 má sloužit k snazší orientaci v nabídce důležitých vakcín proti covidu-19, které se dostaly do III. fáze klinického zkoušení a z nichž některé byly i registrovány lékovými agenturami.

Tab. 1: Přehled vakcín proti covidu-19 se zveřejněnými výsledky klinických studií

Budete mít zájem:  Nejčastější prohřešek jsou prošlé potraviny
Typ vakcíny použitý antigen název výrobce podmínky a režim aplikace, účinnost nežádoucí účinky základní reference
vektorové šimpanzí nereplikační adenovirus s geneticky upraveným S-antigenem ChAdOx1 nCoV-19 (AZD1222, „Oxfordská vakcína“) Astra-Zeneca (UK, Švédsko) skladování 2-8 °C, účinnost 70-90 %, specifické protilátky proti S proteinu, VN protilátky (f. I-II na 543 účastnících, f. III na 30 000 účastnících) systémové relativně časté: myalgie, zimnice, horečka, bolest hlavy, únava (50-80 %), řešily se roztroušená skleróza, transverzální myelitida, nespecifikované vážné onemocnění a pokus s Ad26.COV2.S přechodně pozastaven pro úmrtí ve III. fázi klinické studie The Lancet
lidský nereplikační adenovirus (Ad26) s geneticky upraveným S-antigenem Ad26.COV2.S (JNJ- 78436735) Janssen (součást americké skupiny Johnson & Johnson) účinnost >95 %, protilátky proti S proteinu (f. I-II na 1045 účastnících, f. III na 40 000 účastnících) Studie ENSEMBLE
lidský nereplikační adenovirus (rekombinantní rAd5, rAd26) s geneticky upraveným S-antigenem Gam-COVID-Vac („Sputnik V“) Центр имени Н. Ф. Гамалеи (Gamaleyovo centrum, Rusko) VN protilátky a T buněčná odpověď (f. I-II na 76 účastnících, f. III na 40 000 účastnících) The Lancet
lidský nereplikační adenovirus (Ad5) s geneticky upraveným S-antigenem Ad5-nCov CanSino Biologics' (Čína) VN protilátky a T buněčná odpověď (f. I-II na 508 účastnících, f. III na 40 000 účastnících) The Lancet
inaktivova- né celý virion, na vero buňkách BBIBP-CorV Sinopharm, dceřinná společnost skupiny China National Biotec Group (Čína) účinnost 86 %, tvorba VN protilátek po 14 dnech (f. I a II na 320 účastnících, f. III na 48 000 účastnících) lokální nezávažné, systémové: žádné závažné či neočekávané JAMA
celý virion CoronaVac Sinovac Life Sciences (Čína) účinnost 92 % po nižší a 98 % po vyšší dávce, sérokonverze po 14 dnech (f. II na 600 účastnících, f. III na 33 620 účastnících) The Lancet
sub- jednotkové syntetický (rekombinantní) S-protein s adjuvantem NVX Cov2372 Novavax (USA) 2 dávky, specifický IgG 550x zvýšen, produkce VN protilátek významná (ale nižší), sérokonverze v 30-100 % v závislosti na dávce a režimu(f. II na 131 účastnících, f. III na 15 000 účastnících) lokální v 60 %, systémové (i po druhé dávce): myalgie (100 %), cefalalgie, artralgie, únava; žádné závažné a velmi závažné NEJM
mRNA S-2P-protein (modifikovaný S-protein s trans-membránovou kotvou) kódovaný mRNA v lipidové nanočásticové kapsuli mRNA-1273 Moderna (USA) skladování -20 °C, 2 dávky, účinnost 94 %, ale závislá na dávce a schématu, tvorba VN protilátek (f. I a II na 720 účastnících, f. III na 30 000 účastnících) lokální v 70-90 %, systémové v 50 %, zejména po druhé dávce: únava, bolest hlavy, horečka, nauzea, myalgie, artralgie, přechodná neutropenie a lymfopenie Anderson: JAMA, Widge: JAMA, MedScape
S-protein kódovaný mRNA v lipidové nanočásticové kapsuli BNT162 (b1/b2), tozinameran (Comirnaty) BioNTech/Pfizer (SRN, USA) skladování -70 °C, 2 dávky v odstupu 3 týdnů, účinnost 95 % tvorba protilátek vázajících RBD a VN protilátek vrcholících 7 dní po boosteru (f. I a II na 45 účastnících, f. III na 43 448 účastnících) Nature, Reuters
S-protein kódovaný mRNA v lipidové částici CVnCoV, zorecimeran CureVac (SRN, USA) obecně imunogenicita a reaktogenita (f. I-II na 944 účastnících, f. III na 36 500 účastnících)

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Evropská komise vydala rozhodnutí, kterým se uděluje podmínečná registrace vakcíně od AstraZeneca a Oxfordské univerzity proti onemocnění COVID-19 (pod názvem COVID-19 Vaccine AstraZeneca) určené k prevenci vzniku onemocnění způsobeného koronavirem (COVID-19).

Jedná se v pořadí již o třetí vakcínu proti onemocnění COVID-19, kterou EMA doporučila k registraci.

 Kombinované výsledky ze čtyř klinických hodnocení ve Velké Británii, Brazílii a Jižní Africe prokázaly, že vakcína je bezpečná a účinná v prevenci vzniku tohoto onemocnění u osob ve věku od 18 let.
 

29. 1. 2021

Vakcína společnosti AstraZeneca působí tak, že připraví tělo na obranu proti infekci virem SARS-CoV-2. Tento virus má na svém vnějším povrchu bílkoviny, které se nazývají „spike proteiny“ a umožňují vstup viru do lidských buněk, kde následně způsobují onemocnění.

Vakcína COVID-19 AstraZeneca se skládá z jiného viru (tzv. adenoviru), který byl upraven tak, aby obsahoval gen pro produkci „spike proteinu“ SARS-CoV-2. Samotný adenovirus se nemůže v lidském těle množit a nezpůsobuje onemocnění.

Jakmile je vakcína podána, vytvoří se díky tomu v lidském těle „spike protein“, avšak bez rozvoje onemocnění. Imunitní systém člověka bude proti tomuto cizorodému proteinu vytvářet přirozenou obranu – protilátky a T buňky.

Pokud později očkovaná osoba přijde do styku se skutečným virem SARS-CoV-2, imunitní systém ho rozpozná právě díky „spike proteinu“ na jeho povrchu a bude připraven na něj zaútočit: protilátky a T buňky zabrání průniku viru do buněk v těle, zničí infikované buňky a ochrání tak očkovanou osobu před vznikem onemocnění COVID-19.

Podmínečná registrace

Evropská komise urychlila proces rozhodování o udělení rozhodnutí o podmínečné registraci vakcíně společnosti AstraZeneca a umožnila její použití v rámci vakcinačních programů proti onemocnění COVID-19 v rámci EU.

Podmínečná registrace je jedním z mechanismů regulace EU umožňujícím včasný přístup na trh léčivým přípravkům, nezbytných pro urgentní lékařskou potřebu včetně krizových situací, kterou je právě aktuální pandemie.

Podmínečná registrace zaručuje, že vakcína splňuje přísné normy EU pro bezpečnost, účinnost a kvalitu a je vyráběna a kontrolována ve schválených certifikovaných výrobních místech v souladu s vysokými farmaceutickými standardy, které jsou v souladu s požadavky na velké komerční výrobní šarže.

V rámci podmínečné registrace bude společnost AstraZeneca pokračovat v předkládání výsledků z probíhajících klinických hodnocení v požadovaných termínech. 

Držitel rozhodnutí o registraci bude navíc pokračovat ve studiích pro další doložení kvality vakcíny (doplnění některých farmaceutických údajů), jak bude navyšována kapacita výroby.

Sledování bezpečnosti vakcíny společnosti AstraZeneca proti onemocnění COVID-19

V souladu s bezpečnostním plánem EU pro monitoring vakcín proti onemocnění COVID-19 bude tato vakcína velice pečlivě sledována. V tomto ohledu jsou nastavena specifická kritéria jen pro vakcíny proti onemocnění COVID-19. Přestože byla vakcína podána během klinických zkoušek relativně velkému množství lidí, mohou být některé nežádoucí účinky odhaleny až po aplikaci milionům osob.

Kromě standardního sledování a hodnocení hlášení podezření na nežádoucí účinky, které provádí jak národní lékové agentury, tak EMA a držitelé rozhodnutí o registraci, mají držitelé navíc povinnost poskytovat měsíční zprávy o bezpečnosti nad rámec běžných legislativně vyžadovaných zpráv a pokračovat ve studiích bezpečnosti a účinnosti vakcíny používané širokou veřejností. Budou probíhat i další studie, nezávislé na farmaceutických firmách, které rovněž poskytnou další informace o dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti vakcíny.

Tato opatření umožní regulátorům rychle vyhodnocovat data z mnoha různých zdrojů a v případě potřeby vydávat opatření pro ochranu veřejného zdraví.

Kontakty pro média: 

Bc. Klára Brunclíková, tisková mluvčí a vedoucí tiskového oddělení
tel. 702 207 242, [email protected]

Informace k očkování proti covid-19

Očkování je jedním z nejúčinnějších prostředků k omezení vzniku a šíření nákazy v populaci. Očkování slouží k ochraně před nákazou, zejména před jejím závažným průběhem s možnými komplikacemi a déletrvajícími následky.

Jelikož nelze předem odhadnout, jak by v případě nákazy onemocnění covid-19 probíhalo, je nejbezpečnější udělat vše pro to se tomuto onemocnění vyhnout.

Očkování je způsob, jak si vytvořit vysokou ochranu konkrétně proti onemocnění covid-19, a to již za 1 – 2 týdny po druhé dávce očkování.

V minulosti se díky rozsáhlým očkovacím kampaním podařilo řadu infekčních onemocnění, na které ročně na celém světě umíraly miliony lidí, významně potlačit (např. spalničky nebo záškrt), nebo zcela zlikvidovat (např. pravé neštovice nebo přenosná dětská obrna).

Je zde tedy velká naděje, že i v případě pandemie covid-19 bude očkování nejúčinnější zbraní a tedy i cestou k běžnému životu před pandemií bez plošných opatření. Čím více lidí je v populaci očkováno, tím méně lidí se onemocněním může nakazit.

Díky tomu lze nejen oslabit epidemii, ale i ochránit zdravotnický systém, který je kvůli velkému množství nakažených pacientů po několik měsíců značně přetěžován.

Průběh onemocnění covid-19 je různý a liší se obvykle v závislosti na věku a zdravotním stavu pacienta. Může být však velice závažný a i po vyléčení způsobovat dlouhodobé následky.

Nejčastějšími příznaky jsou zvýšená teplota až horečka, kašel, bolesti hlavy, svalů či kloubů a značná únava. Velmi často je popisována také ztráta čichu a chuti nebo dušnost. S onemocněním covid-19 jsou však popisovány i další příznaky, jako například svědivá vyrážka, covidové prsty, stavy zmatenosti, deprese a podobně.

U řady osob tyto příznaky přetrvávají i několik týdnů až měsíců po ukončení izolace. V některých případech může mít onemocnění covid-19 i závažný průběh, kdy je nutná hospitalizace případně i s umělou plicní ventilací. To se týká převážně starších osob a osob s některým z chronických onemocnění.  Těžký průběh však není vyloučen ani u mladších jedinců, a to např.

na základě oslabené imunity či vrozené vady imunitního systému apod., o kterých nemusí vědět.

Část nakažených prodělá onemocnění covid-19 zcela bezpříznakově. Na základě různých vyšetření po nákaze však bylo zjištěno, že u některých z nich i přes bezpříznakový průběh došlo k jistému poškození plic.

O závažnosti nemoci covid-19 vypovídají i počty zemřelých. Za rok 2020 v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí více než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná.

Koronavirus napadá všechny věkové skupiny obyvatel. Ačkoliv nejčastějšími příznaky jsou zvýšená teplota, bolesti hlavy, svalů, kloubů, únava a ztráta čichu nebo chuti, u některých osob může mít onemocnění závažný průběh s nutností hospitalizace a případně i umělou plicní ventilací.

Nejvíce rizikové skupiny jsou starší lidé a osoby s některým z chronických onemocnění. Těžký průběh však není vyloučen ani u mladších jedinců, a to např. na základě oslabené imunity či vrozené vady imunitního systému apod., o kterých nemusí vědět.

Dlouhodobými následky mohou trpět i lidé s bezpříznakovým průběhem nemoci.

Vakcína prochází před uvedením na trh rozsáhlými klinickými testy, které se testují na desítkách tisíc dobrovolníků, a to pod lékařským dohledem. Ty odhalí případné nežádoucí účinky. Teprve poté je možné uvést vakcínu na trh.

Všechny očkovací látky, které se na území ČR používají, musí být schváleny Evropskou lékovou agenturou, čímž je zajištěna nejen jejich bezpečnost, ale i její kvalita a účinnost. Bezpečnost vakcín je dále sledována i po jejich registraci a uvedení na trh.

Aktuálně dostupné očkovací látky proti covid-19 všechny tyto podmínky splňují.

Při řešení současné epidemie se využilo všech dostupných znalostí a navázalo se na již existující technologie, které jsou vyvíjeny od konce 80. let.

Vzhledem k nutnosti co nejdříve epidemickou situaci vyřešit, byla vývoji vakcíny proti covid-19 udělena maximální priorita a byly zkráceny administrativní a ekonomické procesy, které obvykle vývoj očkovacích látek a jiných léčivých přípravků značně prodlužují. Technologický postup byl striktně zachován, klinické studie probíhaly podobně jako u jiných vakcín.

Očkování přiměje imunitní systém, aby se naučil bránit proti infekci virem. Jestliže se tato osoba později virem nakazí, imunitní systém virus rozpozná, bude proti němu připraven bojovat a danou osobu před onemocněním covid-19 ochrání.

Princip očkování spočívá v přípravě imunitního systému na případný kontakt s patogenem, avšak bez toho, že by došlo k rozvoji onemocnění.

Organismu je představena ta část patogenu (antigen), která sama o sobě není infekční, avšak na kterou imunitní systém reaguje tvorbou protilátek a speciálních buněk.

Budete mít zájem:  7 tipů, jak rozpoznat léčitele od šarlatánů

Díky tomu je organismus připraven na kontakt s reálným patogenem, kterého díky očkování dokáže zničit dříve, než u něj vyvolá infekční onemocnění.

V ČR máme prozatím 2 typy vakcín. První, od Pfizer/BioNTech a Moderna, je vyvinut na principu mRNA tvořící spike protein. Jedná se o moderní technologii, jejímuž vývoji se vědci věnují posledních 30 let.

Tato technologie byla již využita k přípravě vakcín nejen proti virům (např. viru chřipky, viru Zika), ale i proti některým typům zhoubných nádorů. Druhý typ vakcíny, od AstraZeneca, je založen na bázi virového nosiče, tzv. adenoviru.

Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii.

Ano, všechny vakcíny momentálně dostupné na českém trhu jsou účinné proti onemocnění covid-19 a jsou srovnatelně bezpečné. Očkovací látka společnosti AstraZeneca poskytuje velmi dobrou ochranu již po první dávce (76 % podle dat z III.

fáze klinických studií), po druhé dávce (rozestup 3 měsíce) dosahuje účinnost až k 82 %. Navíc se ukazuje jako účinná i proti asymptomatickému šíření viru. RNA vakcíny (Pfizer,Moderna) mají po plném naočkování (2 dávky) účinnost až 95%.

Je potřeba si ale uvědomit, co tato čísla znamenají. Účinnost 76% Astra Zenecy neznamená, že by se zbytek očkovaných (24 %) nakazil coronavirem.

Nakažených bylo naprosté minimum, pozitivita se potvrdila pouze u 2 % očkovaných, žádný z nich nebyl hospitalizován a neměl vážný průběh nemoci, a to samé platí pro vakcíny Moderna a Pfizer.

  Čísla účinnosti znamenají, o kolik procent mají očkovaní nižší šanci onemocnět.

Očkování proti covid-19 postupuje dle Metodického pokynu pro očkovací kampaň Ministerstva zdravotnictví, přičemž s ohledem na dostupnost očkovacích látek je celý proces rozdělen do jednotlivých očkovacích fází, a to na základě prioritizace jednotlivých skupin obyvatel.

V první fázi jsou očkovány nejohroženější skupiny obyvatel – senioři, klienti a personál pobytových sociálních služeb, osoby hospitalizované v LDN, zdravotničtí pracovníci, osoby podílející se na péči o covid+ osoby, personál odběrových míst a laboratoří, osoby vykonávající povolání důležitá pro zachování základních funkcí státu. Od 26. 2. se k registraci hlásí zaměstnanci školských zařízení a od 1. 3. 2021 také senioři 70+.

Další skupiny obyvatel ČR se budou očkovat v závislosti na dostupnosti očkovacích látek v pořadí dle předem stanovených priorit na základě věku, zdravotního stavu a povolání.

Od 1. 3. 2021 se k očkování mohou registrovat osoby ve věku 70 let a více.

Od 27. 2. 2021 se mohou registrovat pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení, v týdnu od 1. 3. 2021 pak pečující osoby v dětských skupinách (mikrojeslích) a zaměstnanci v přímé péči, kteří zajišťují činnost zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Nadále se mohou registrovat osoby ve věku 80 let a více a všichni zdravotničtí pracovníci.

Bez objednání jsou očkováni hospitalizovaní pacienti LDN či klienti pobytových sociálních služeb apod.

Od 1. 3. 2021 budou do očkování postupně zapojeni praktičtí lékaři, kteří budou očkovat hlavně své pacienty starší 80 let věku, dále starší 70 let a vážně nemocné pacienty s obdobným rizikem těžkého průběhu nemoci.

Od 1. března 2021 se mohou k očkování registrovat osoby starší 70 let věku.

Řazení k očkování v samotném Centrálním rezervačním systému probíhá vždy podle věku, a to ve všech skupinách, které jsou v daném okamžiku prioritně očkovány. Datum a hodina registrace nemá vliv na výsledné pořadí očkování! Nejvyšší prioritu má vždy věk, a to s ohledem na vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19, i s ohledem na to, že s věkem přibývá počet různých onemocnění.

Přihlášení bude probíhat prostřednictvím Centrálního rezervačního systému. Nemůžete-li se z důvodu nepříznivého zdravotního stavu na očkovací místo dostavit, kontaktuje svého praktického lékaře.

Přesný postup krok za krokem naleznete v našem krokovníku na těchto webových stránkách.

Od 27. února 2021 se mohou k očkování registrovat pedagogičtí pracovníci a nepedagogičtí zaměstnanci škol a školských zařízení.

Tito pracovníci od vedení školy obdrží unikátní kód a písemné potvrzení o zaměstnání.

Nejdříve obdrží přihlašovací kódy pracovníci starší 55 let. Současně budou mezi prvními očkováni pracovníci a zaměstnanci škol a školských zařízení, která jsou nebo budou v provozu v nejbližší možné době.

Následuje registrace na webu:
registrace.mzcr.cz.


Zaměstnanci školy či školského zařízení, kteří se nebudou registrovat k očkování v prvním období, o možnost prioritního očkování nepřicházejí. Řazení k očkování v samotném Centrálním rezervačním systému pak probíhá vždy podle věku, a to ve všech skupinách, které jsou v daném okamžiku prioritně očkovány.

Datum a hodina registrace nemá vliv na výsledné pořadí očkování!
Písemné potvrzení o zaměstnání společně s průkazem totožnosti bude kontrolováno na očkovacím místě.

Celý proces registrace také přehledně v PDF MZČR nebo MŠMT.

Další informace naleznete na koronavirus.edu.cz/ockovani.

Od 1. 3. 2021 je umožněno zapojení praktických lékařů do očkování proti covid-19.

Zapojování bude postupné, a to s ohledem na získání množství nových kapacit vakcín a jejich dodávek.

Více informací o očkování u praktických lékařů najdete v sekci: Otázky k očkování u praktických lékařů.

Očkování je dobrovolné a je zdarma. Na území ČR se může k očkování objednat každá osoba se zdravotním pojištěním a to ve chvíli, kdy bude splňovat podmínky právě očkované skupiny obyvatel (dle věku, zdravotního stavu či povolání). Člověk, který očkování odmítne, zůstává v neustálém ohrožení, že v případě nakažení se u něj objeví vážné zdravotní problémy.

K očkování v Evropské unii a tedy i v České republice bylo již schváleno více očkovacích látek.

První je vakcína Comirnaty od společnosti Pfizer, která je založená na principu mRNA tvořící spike protein. Tato vakcína s téměř 95% účinností se podává ve dvou dávkách v rozmezí 21 dnů (případně až 42 dnů, dle stanoviska České vakcinologické společnosti).

Její nevýhodou je náročné skladování, které vyžaduje teploty kolem -70°C. Více o vakcíně Comirnaty najdete na stránkách MZČR nebo SÚKL (Státního ústavu pro kontrolu léčiv).

Příbalový leták k vakcíně Comirnaty si můžete prohlédnout taktéž na stránkách SÚKL – Příbalový leták Comirnaty.

Druhou očkovací látkou je vakcína společnosti Moderna, která je na skladování a převoz méně náročná. I tato vakcína je založena na principu mRNA tvořící spike protein.

Vakcína Moderny byla při prevenci symptomatické nákazy covidem-19 účinná na 94,1 procenta, a to po 14 dnech od podání druhé dávky. I tato mRNA vakcína je dvoudávková. Druhá dávka vakcíny se podává po 28 dnech.

Další podrobnosti k vakcíně firmy Moderna jsou k dispozici na stránkách MZČR nebo SÚKL. Příbalový leták k vakcíně Moderna na stránkách SÚKL.

Dne 29. 1. 2021 doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) k registraci vakcínu společnosti AstraZeneca. Evropská komise vakcínu podmínečně registrovala. Od února 2021 je tedy možné očkovat i touto vakcínou.

Oxfordská vakcína AstraZenecy nepracuje na principu moderní technologie mRNA, ale využívá k přenosu informace adenovirus. Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.

Více o vakcíně AstraZeneca se dozvíte na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo souhrnně na stránkách MZČR. Příbalový leták k vakcíně AstraZeneca na stránkách SÚKL.

V budoucnu se předpokládá schválení dalších očkovacích látek.

Ano, očkovací místa v ČR po aplikaci druhé dávky vydávají lidem certifikát o provedeném očkování. Zde se můžete podívat na jeho vzor. Všechna provedená očkování jsou vedena v elektronické evidenci.

V tuto chvíli na většině očkovacích míst obdržíte po aplikaci první dávky kartičku se základními údaji o aplikaci první dávky (datum, název vakcíny, šarže…) a termínem dávky druhé.

Jakmile obdržíte i druhou dávku očkování, bude Vám vydán certifikát o očkování.

Přehled vakcín proti COVID-19: mechanismy účinku, výhody a nevýhody – Medicínské centrum Praha

Nový beta-koronavirus, označovaný SARS-CoV-2, je původcem onemocnění COVID-19. Tento virus byl poprvé objeven koncem roku 2019 v čínském Wu-chanu. Onemocnění se rychle rozšířilo a v březnu 2020 bylo označeno za celosvětovou pandemii.

Jelikož zatím není dostupná účinná léčba tohoto onemocnění, je kladen velký důraz na vývoj vakcín, které by mohly pandemii zastavit a onemocnění dostat trvale pod kontrolu. Situace ve vývoji vakcín se neustále proměňuje a je třeba stále sledovat aktuální informace.

První vakcíny by měly být v České republice k dispozici počátkem roku 2021.

V současné době je v určité fázi vývoje více než 270 kandidátních vakcín. Každá kandidátní vakcína musí projít preklinickým a klinickým hodnocením. Laboratorní vývoj a preklinické hodnocení zahrnuje definování fyzikálních, chemických a biologických vlastností kandidátní vakcíny, její základní imunogenitu a bezpečnost.

Ve fázi klinického hodnocení (tj. hodnocení po podání vakcíny lidem-dobrovolníkům) je v současnosti více než 55 vakcín. Klinické hodnocení zahrnuje čtyři fáze.

V prvních třech fázích se mimo jiné hodnotí tolerance vakcíny lidským organismem (místní i celková) a rozšířená bezpečnost, řeší se množství antigenu ve vakcíně, nejvhodnější vakcinační schéma, velikost a počet dávek.

Dále se hodnotí účinnost vakcíny, délka ochrany s případnou nutností přeočkování a interakce s jinými běžně podávanými vakcínami. Čtvrtá fáze klinického hodnocení probíhá až po schválení kandidátní vakcíny a její aplikaci v populaci. Tato fáze je dlouhodobá a hodnotí se například nežádoucí účinky či přetrvávání dlouhodobé ochrany.

Je žádoucí, aby kandidátních vakcín bylo co nejvíce, jelikož se předpokládá, že velký počet z nich některou částí hodnocení neprojde. V současné době jsou proti onemocnění COVID-19 ve vývoji zejména následující čtyři typy vakcín:

  1. Inaktivované nebo živé oslabené virové vakcíny.

Tyto vakcíny používají formu viru SARS-CoV-2, kde je živý virus oslaben (tzv. živé vakcíny) nebo inaktivován, tedy usmrcen (tzv. inaktivované vakcíny). Takový virus nezpůsobuje onemocnění, ale přesto generuje imunitní odpověď. Mezi živé vakcíny patří například očkovací látky proti příušnicím, zarděnkám nebo spalničkám.

Nevýhodou živé vakcíny je její velmi zdlouhavý vývoj a možnost, že se původci choroby znovu vrátí schopnost vyvolat onemocnění i se všemi nebezpečnými projevy. Z tohoto důvodu se často používají inaktivované vakcíny, kde je původce choroby zneškodněn například vysokou teplotou, chemicky nebo ozařováním.

Inaktivovanými vakcínami se očkuje například proti obrně nebo žloutence typu A. Mechanismus inaktivované vakcíny využívají v současné době i některé týmy pro vývoj vakcín proti onemocnění COVID-19. Mezi tyto výrobce patří například společnosti Sinopharm7,8, Sinovac10 či Bharat Biotech International11.

Masovou výrobu plnohodnotného viru, který je následně inaktivován, je ale třeba dokonale zabezpečit proti úniku.

U živých a inaktivovaných vakcín je třeba vybalancovat riziko, že mohou stimulovat imunitní systém až příliš, a velmi silná reakce v určitém orgánu může příslušný orgán poškodit.

U tohoto druhu vakcín může nastat problém také s vytvořenými protilátkami. Některé z protilátek se vážou na virus ve správných místech a zneškodní ho. Jiné protilátky se mohou navázat na jiných místech a virus nevyřadí z činnosti, ale pouze označí.

Takto označený virus pak přiláká bílé krvinky, které ho pohltí a tímto způsobem uchrání před ostatními složkami imunity. Virus se tak může v bílé krvince množit a vyvolat onemocnění.

Cílem tedy je, aby se po podání vakcíny tvořily zejména zneškodňující protilátky.

  1. Virové vektorové vakcíny.

Tento druh vakcín používá jiný oslabený nepatogenní virus jako vektor neboli nosič. V případě vakcín proti onemocnění COVID-19 je takovým virem nejčastěji adenovirus, který je upraven a slouží jako vektor potřebné genetické informace.

Geneticky upravený adenovirus se dostane do buněk, které pak na základě vnesené genetické informace produkují proteiny koronaviru. Jako reakci na tyto proteiny začne tělo generovat bezpečnou imunitní odpověď.

Nevzniká tedy onemocnění, ale je stimulována imunitní odpověď, která v ideálním případě chrání příjemce před budoucími setkáními se skutečným virem.

Výhodou vektorových vakcín je, že se dají snadno a relativně levně vyrobit. Vytvořený vektor se dá použít pro různé vakcíny, liší se vždy jen genetickou informací. Rovněž je výhodou skutečnost, že do organismu nepřijde celý virus způsobující dané onemocnění, ale pouze vektor s potřebnou genetickou informací.

Nevýhodou lidských adenovirů je, že mají širokou cirkulaci a mohou způsobit běžné nachlazení/chřipku. Někteří lidé si uchovávají protilátky, které mohou být namířené proti vakcíně, která je pak neúčinná.

Lidské adenovirové vektory jsou použity například u vyvíjené vakcíny CanSino Biologics9. Je zde použit adenovirový sérotyp 5 (Ad5). V jedné studii uvedené v článku na webu The Scientist (odkaz níže) bylo zjištěno, že imunitu proti Ad5 má velký počet účastníků ještě před podáním vakcíny.

Starší účastníci měli na vakcínu výrazně nižší imunitní odpověď, což by znamenalo, že u nich vakcína nebude tak dobře fungovat. Různé populace a různé věkové skupiny budou mít různé úrovně imunity proti Ad5. S věkem také člověk hromadí imunitu vůči více sérotypům. Vakcíny s Ad5 mohou být tedy méně účinné u starších lidí.

Ad5 byl například využit při práci na vakcíně proti HIV.

Pro vývoj vakcíny Janssen Pharmaceutica4 od společnosti Johnson & Johnson se používá vzácnější podtyp adenoviru Ad26. Protilátky proti Ad26 jsou v Evropě a USA neobvyklé (10–20 % populace), častější jsou v jiných částech světa. Vakcíny s Ad26 nebývají potlačeny základními protilátkami proti Ad26 v populaci.

Ad26 byl například využit při práci na vakcínách proti HIV a ebole.

Vakcína Sputnik V5 obsahuje Ad26 i Ad5. Cílem je obejít tímto způsobem nevýhody vakcín s virovým vektorem, kdy po podání první dávky je druhá dávka již méně účinná díky tvorbě protilátek po podání první dávky.

Jako alternativa k lidskému adenoviru je opičí adenovirus. Protilátky proti šimpanzímu adenoviru má asi 1 % lidí, pravděpodobně díky zkřížené reaktivitě. Tento adenovirus používá pro vývoj vakcíny společnost Astra Zeneca1.

Šimpanzí adenovirus byl například využit při práci na vakcínách proti HIV a malárii.

Pokud se tento adenovirus využije ve vakcíně proti COVID-19, nebude pak možno jej využít pro malárii, jelikož lidé již budou mít protilátky proti vektoru. Tuto situaci by mohl vyřešit výzkum dalších opičích vektorů (např. gorilích).

Vakcíny proti COVID-19 s použitím zvířecích vektorů se nabízejí jako řešení především v oblastech, kde je vysoká imunita proti lidskému adenoviru.

Vektorové vakcíny stimulují silnou imunitní odpověď, což je také jedna z jejich nevýhod. V ojedinělých případech mohou následovat i extrémní reakce, horečka a křeče. Děti reagují na vektorové vakcíny silněji než dospělí. U těchto vakcín se vždy hledá rovnováha tak, aby dobře fungovaly a zároveň měly co nejméně nežádoucích účinků.

Ve vývoji vakcín proti COVID-19 se rovněž testuje vektor viru spalniček. Od adenovirových vektorů se odlišuje vektor spalniček tím, že se sám replikuje. Pokud tedy podanou vakcínu zcela nezneutralizují v organismu již vytvořené protilátky, replikuje se pak vakcína sama a tvoří protein koronaviru. Na této vakcíně pracuje společnost Merck, ale vývoj vakcíny je pozadu za ostatními.

  1. Vakcíny na bázi bílkovin (proteinů)

Vakcíny tohoto druhu používají k bezpečnému vytvoření imunitní odpovědi neškodné fragmenty proteinů nebo proteinových obalů napodobujících virus SARS-CoV-2. Tyto proteinové částice jsou vpraveny do těla a stimulují imunitní odpověď.

Proteinové vakcíny jsou bezpečné, ale mohou být málo imunogenní, tj. nestimulují dostatečnou tvorbu protilátek. Často potřebují ke zlepšení své účinnosti další látky, tzv. adjuvans.

Proteinové vakcíny proti virovým podjednotkám, tedy i podjednotkám viru SARS-CoV-2, vyžadují ke své přípravě metodu rekombinantního genetického inženýrství.

Geny kódující potřebné antigeny jsou klonovány nebo syntetizovány, exprimovány a purifikovány pomocí různých expresních systémů, včetně hmyzích, bakteriálních, kvasinkových či savčích buněk.

Příkladem proteinové vakcíny proti COVID-19 je vakcína vyvíjená společností Novavax6, která má jeden ze svých výrobních závodů v České republice. Další společností, která vyvíjí proti COVID-19 proteinovou vakcínu, je Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical12.

Vakcíny na bázi virových částic (VLP) jsou podmnožinou proteinových vakcín. V tomto případě se nejedná o oslabené nebo mrtvé viry, ale o jejich napodobeniny, které jsou vyráběny pomocí nanočástic.

VLP obsahují pouze povrchové bílkoviny virů, ale ne jejich geny. Tyto vakcíny tedy nemohou v žádném případě způsobit onemocnění, proti kterému očkujeme. Tento mechanismus se používá například u HPV vakcín proti lidskému papilomaviru.

Ve vývoji vakcín proti onemocnění COVID-19 používá VLP společnost Medicago Inc13.

U těchto vakcín je využívána uměle nasyntetizovaná DNA (deoxyribonukleová kyselina) nebo RNA (ribonukleová kyselina), podle nichž si organismus sám vytvoří příslušné proteiny původce choroby a na tyto proteiny pak vzniká bezpečná imunitní odpověď organismu. Po vniknutí DNA vakcíny do buňky je genetická informace uložená ve dvoušroubovici DNA přepsaná do jednoduché šroubovice RNA, která pak slouží jako matrice pro syntézu potřebných proteinů původce choroby.

U DNA vakcín je problémem, že očkovací látka musí proniknout přímo do nitra buněk, mimo které nefunguje. Ani poté nemusí být imunitní odpověď dostatečně silná a je potřeba imunitní reakci posílit pomocí adjuvans.

RNA vakcíny poskytují přímo matrici pro syntézu bílkovin. Jejich nevýhodou je, že RNA je podstatně křehčí než DNA a v organismu se rozkládá.

RNA tedy potřebuje v těle ochranu, kterou tvoří obal z tukových molekul.

Mechanismus RNA vakcín je uplatňován při vývoji vakcín proti COVID-19 společnostmi BioNTech/Fosun Pharma/Pfizer2 a Moderna/Národní institut pro alergie a infekční onemocnění3.

Výhodou DNA a RNA vakcín je relativně snadná, rychlá a levná výroba ve velkých množstvích a dobrá bezpečnost.

V níže uvedené tabulce jsou zařazeny vakcíny, které jsou ve třetí fázi klinického hodnocení:

Č. Výrobce Označení vakcíny Typ vakcíny Počet dávek
1 AstraZeneca/Oxfordská univerzita
(Británie, Švédsko)
ChAdOxnCoV-19 (AZD1222) vektorová využívající opičí adenovirus 2
2 BioNTech/Fosun Pharma/Pfizer
(Spojené státy, Německo, Čína)
BNT162 genetická mRNA 2
3 Moderna/Národní institut pro alergie
a infekční onemocnění

(Spojené státy)
mRNA-1273 genetická mRNA 2
4 Janssen Pharmaceutica (J & J)/BIDMC
(Spojené státy, Belgie, Izrael)
Ad26.COV2.S vektorová využívající lidský adenovirus Ad26 1
5 Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji
(Rusko)
Sputnik V
(Gam-COVID-Vac)
vektorová využívající lidské adenoviry Ad26 a Ad5 2
6 Novavax
(Spojené státy)
NVX-CoV2373 proteinová rekombinantní 2
7 Sinopharm Wu-chanský biologický institut
(Čína)
WIBP/BIBP virová inaktivovaná 2
8 Sinopharm Pekingský biologický institut
(Čína)
BBIBP-CorV virová inaktivovaná 2
9 CanSino Biologics/Pekingský biotechnologický institut
(Čína)
Ad5-nCoV vektorová využívající lidský adenovirus Ad5 1
10 Sinovac
(Čína)
CoronaVac virová inaktivovaná 2
11 Bharat Biotech International
(Indie)
COVAXIN virová inaktivovaná 2
12 Anhui Zhifei Longcom Biopharmaceutical/Čínská akademie věd
(Čína)
proteinová 3
13 Medicago Inc.
(Kanada)
proteinová VLP 2

Pro ČR jsou plánované vakcíny AstraZeneca/Oxfordská univerzita, BioNTech/Fosun Pharma/Pfizer, Moderna/Národní institut pro alergie a infekční onemocnění, Janssen Pharmaceutica (J & J)/BIDMC, Novavax.

Kromě uvedených vakcín jsou pro ČR plánované také vakcíny od společností Sanofi + GSK (rekombinantní proteinová vakcína) a Curevac (genetická mRNA vakcína), které jsou teprve ve druhé fázi klinického hodnocení.

Závazně jsou nyní objednány dávky vakcín pro 6,9 milionu obyvatel ČR.

Jednou z obav doprovázejících vývoj vakcín proti onemocnění COVID-19 je riziko, že imunitní odpověď na podanou vakcínu může způsobit vlastní onemocnění. Imunopatologie vyvolaná očkováním se může projevit jako akutní odpověď na samotnou vakcínu nebo jako zesílení onemocnění po virové infekci.

Jelikož jsou tyto vakcíny vyvíjeny poměrně rychle, je zcela zásadní zabývat se bezpečností vakcín už v raných fázích procesu vývoje.  Z tohoto důvodu je při klinickém hodnocení velká pozornost věnována právě bezpečnosti a účinnosti vakcín. Důležité je rovněž uvažovat o výrobě vakcín v globálním měřítku.

K dosažení kolektivní imunity je třeba zajistit celosvětově dostatečné množství vakcín.

V ČR bude očkování nepovinné a plánuje se postupné očkování podle indikačních skupin 1–6:

  1. Osoby ve věku ≥ 65 let, a bez ohledu na věk chronicky nemocní pacienti (určitá onemocnění)
  2. Zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví
  3. Pracovníci a uživatelé pobytových a odlehčovacích sociálních služeb, poskytovatelé domácí zdravotní péče
  4. Pracovníci kritické infrastruktury dle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), a nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury – tj. pracovníci integrovaného záchranného systému, pracovníci energetiky, vláda, krizové štáby, armáda, pedagogičtí pracovníci a další
  5. Ostatní pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví provádějící výkon státního zdravotního dozoru, zaměstnanci dalších orgánů státní správy vykonávajících kontrolní činnost (např. SZPI, SVS ČR, ČIŽP, ČOI apod.)
  6. Další pojištěnci, kteří mají zájem o očkování

Na počátku nebudou vakcíny registrovány pro pediatrické použití, jelikož klinické studie probíhají zejména na skupinách dospělých dobrovolníků. Pouhé schválení dané vakcíny neznamená, že bude ihned použitelná pro lidi po celém světě. Pro ČR je důležitá registrace vakcíny pro použití v Evropě a její dostupnost pro náš stát.

Všechny uvedené informace jsou aktuální k datu zveřejnění článku.

RNDr. Martina Šindelková

Praha, 17. 12. 2020

Použité zdroje:

Tregoning J.S., Brown E.S. et al. (2020): Vaccines for COVID‐19. Clinical and Experimental Immunology, 202, 162–192.

https://www.the-scientist.com/news-opinion/vector-based-vaccines-come-to-the-fore-in-the-covid-19-pandemic-67915

https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/covid-19-vaccines

https://koronavirus.mzcr.cz/wp-content/uploads/2020/12/Strategie-ockovani-proti-nemoci-covid-19.pdf

https://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19

https://ceskapozice.lidovky.cz/tema/nejnadejnejsi-vakciny-proti-koronaviru-mohou-narazit-na-vazny-problem.A200811_020928_pozice-tema_lube

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector