Astma – co je to astma?

Co je astma a jak se projevuje? Astma je velmi závažné onemocnění, které se projevuje především záchvaty astmatického kašle a dušností, kdy je ztížený dech spojený s hvízdavým dýcháním. Mezi nejčastější příčiny astmatu patří alergie, proto se často setkáváme i s termínem “alergické astma”.

Nejčastěji se jedná o kontakt s alergenem, tedy s roztoči, pyly nebo částicemi kůže psů, koček nebo jiných zvířat. Mezi další příčiny patří i znečištění vzduchu v interiérech i v exteriérech, kouření (aktivní i pasivní) a nedostatečné větrání.

Především přívětivým domácím prostředím pro astmatiky. Při podezření na astma navštivte neprodleně lékaře, který udělá všechna potřebná vyšetření a stanoví léčbu.

Pro astmatiky je klíčové pečovat o své dýchací cesty. Léčit astma přírodní cestou, tedy cestou, kdy astmatik dýchá zdravý vzduch, je nejlepší podprůrnou léčbou astmatu a může velmi výrazně zmírnit jeho projevy nebo je společně s vhodnou lékařskou péčí úplně vymýtit.

Logicky je tedy prvním léčebným krokem odstranění alergenů z domácího prostředí. Tím se výrazně sníží riziko dalších astmatických záchvatů.

Vhodným sportem pro astmatiky je plavání, astmatik by neměl kouřit a měl by žít v čistém prostředí, kde nejsou alergeny, tedy nejčastější spouštěče astmatických záchvatů.

Zatočit s alergeny vám pomůže kvalitní vysavač. Pokud si chcete pořídit ideální vysavač pro astmatiky, pak vybírejte z vysavačů, které mají certifikaci pro alergiky (ECARF).

Tyto vysavače mají velmi jemný filtr, který zachytí veškeré nečistoty včetně alergenů a jsou velmi výkonné.

Philips má v nabídce kolem desítky vysavačů, které mají tuto certifikaci a splňují náročné požadavky domácností s alergiky i astmatiky. 

Náš systém vzduchového filtru zachytí 99,9 % jemného prachu – včetně pylů, chlupů domácích zvířat a roztočů – což ocení alergici a lidé s vyššími nároky na hygienu.

Pro astmatika je ideální, pokud se v místnostech udržujte teplota 20 °C a relativní vlhkost 40–50 %. Proto je dobré pořídit si zvlhčovač vzduchu pro astmatiky, který automaticky zajistí tu správnou relativní vlhkost vzduchu.

Pokud si přejete naprosto čistý, zdravý a správně zvlhčený vzduch bez alergenů, pak vám doporučujeme kombinovaný zvlhčovač a čističku vzduchu pro astmatiky s certifikací pro alergiky ECARF. Toto zařízení si vezme na starost vzduch v domově astmatika.

Automaticky měří a hlídá správné hodnoty relativní vlhkosti a eliminuje veškeré nečistoty i alergeny ve vzduchu.

Pokud se ve vzduchu zvýší znečištění, toto velmi chytré zařízení 2v1 je schopno okamžitě reagovat zvýšením výkonu čištění tak, aby astmatik stále dýchal zdravý vzduch bez nečistot a alergenů.

Astma – příznaky, příčiny a léčba

Astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází opakovaně k zúžení průdušek v reakci na různé podněty. Tato náchylnost ke stahování průdušek je do jisté míry předurčena geneticky.

Jako spouštěč se pak uplatňují infekce dýchacích cest, alergeny, fyzická zátěž, znečištěné prostředí, atmosférické změny. Astma se projevuje opakovanými pískoty při dýchání, dušností, tlakem na hrudi a kašlem.

Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy.

Astma neboli průduškové astma (astma bronchiale) patří mezi jednu z nejčastějších chronických chorob dýchacích cest.

Stěna průdušek u astmatu je postižena zvláštním druhem neinfekčního zánětu, který vede ke zvýšené dráždivosti průdušek na různé podněty projevující se zúžením. Astma může být spojeno s alergií, ale není to podmínkou.

I těžké astma může být zcela nealergické. Při reakci průdušek dochází také k otoku sliznice a nadměrné tvorbě hlenu.

Při vzniku astmatu hraje roli kombinace několika faktorů, k nimž patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí i vývojové vlivy. Souhra těchto okolností pak mocně ovlivňuje intenzitu příznaků a odpověď organismu na léčbu.

U neléčeného nebo nesprávně léčeného astmatu může dojít k nevratným změnám stěny průdušek (ztrátě jejich pružnosti a trvalému zúžení). Následkem těchto změn je pak trvale zhoršené dýchání a jeho špatná ovlivnitelnost léčbou.

Astmatické příznaky

Mezi příznaky astmatu patří:

• ztížené dýchání,
• pískoty a sípání při dýchání,
• dráždivý suchý kašel,
• svíravý pocit na hrudi,
• výdechová dušnost,
• tvorba hlenu, který lze těžko vykašlat,
• pocit nedostatku vzduchu.

Projevy astmatu se obvykle zhoršují v brzkých ranních a večerních hodinách.  Astma se může projevovat nejen náhlým záchvatem, ale i chronickým kašlem nebo námahovou dušností (zejména při delším běhu). Těžký astmatický záchvat může být život ohrožující a vyžaduje hospitalizaci a podání kyslíku.

Při alergickém astmatu je kašel nebo dušnost vyvolána kontaktem s alergenem (zvířata, prach, pyly, roztoči, plísně…). 

Astma u dětí

Astma je jedno z nejčastějších chronických onemocnění také u dětí. Může se projevit v jakémkoliv věku, většinou se tak děje kolem 5. roku života.

Je tedy důležité všímat si některých jevů a případně neodkladně navštívit lékaře. Záchvaty kašle se u dítěte často objevují během hry, v noci nebo při smíchu.

Přičemž i samotný kašel bez dalších projevů může být příznakem začínajícího astmatu. Vyskytnout se může také:

• méně energie během hry, dítě fyzicky nestačí vrstevníkům;
• zrychlené dýchání;
• bolest a tlak na hrudi;
• pískavé zvuky při nádechu či výdechu;
• dušnost;
• ztuhlé krční a hrudní svalstvo;
• celková slabost a vyčerpanost.

Myslete vždy na to, že každé dítě může mít jiné příznaky, ne každé zakašlání však znamená astma. U dětí do 5 let je nejčastějším spouštěčem astmatu respirační infekce, zejména virová. Má-li vaše dítě problémy s dýcháním, neprodleně mu sjednejte lékařskou prohlídku.

Mezi příznaky astmatu patří dušnost, zrychlené dýchání při námaze a kašel. Foto: Julia Larson, Pexels

Léčba astmatu

Astma není možné zcela vyléčit, ale díky moderní inhalační léčbě lze ve většině případů minimalizovat potíže, a hlavně zabránit trvalým změnám v průduškách. Správně léčený astmatik pak může vést celkem normální život včetně sportu.

Kromě vhodné medikace je však nezbytné rozpoznání faktorů, které astma spouštějí nebo zhoršují, aby se jim nemocný mohl co nejvíce vyhýbat. K tomu je nutná konzultace s praktickým lékařem, alergologem či pneumologem.

„Léčba astmatu je individuální, takže každý pacient by měl se svým ošetřujícím lékařem sestavit specifický léčebný plán.

Ten by měl obsahovat také informace o postupu při náhlém zhoršení obtíží a o tom, kdy je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Pacient by měl zároveň zaznamenávat každodenní situaci – četnost záchvatů, intenzitu, jejich vazbu na určité podněty, výskyt během noci,“ vysvětluje MUDr. Martina Spaziererová, praktická lékařka pro děti a dorost z EUC Kliniky Kladno.

Léky na astma

Lékaři rozlišují 2 hlavní skupiny farmak, která by měla pacientovi pomoci jeho onemocnění lépe zvládnout.

Jedná se o úlevové léky s krátkodobým účinkem a protizánětlivé preventivní léky, které pomáhají situaci kontrolovat.

Obě tyto skupiny léků máme v inhalační podobě, což zaručuje rychlé dopravení účinné látky do cílové tkáně (průdušek), bez ovlivnění ostatních orgánů.  Na trhu je celá řada moderních a účinných inhalačních systémů (spreje, disky, inhalační kapsle ad.).

• Úlevové léky, bronchodilatační (= průdušky rozšiřující) se používají k rychlému a účinnému potlačení akutních projevů astmatu. Zmírňují dušnost rychlým rozšířením průdušek, proto jsou to léky první volby. Patří sem hlavně krátkodobě či dlouhodobě působící inhalační beta-2-agonisté neboli beta-2-mimetika (SABA, LABA) – třeba salbutamol nebo formoterol, salmeterol. Používají se i další bronchodilatační léky, anticholinergní léky, teofyliny.
• Preventivní léky, protizánětlivé – účinek se projevuje až po nějakém čase, jejich užívání by mělo být dlouhodobé. Mezi nejznámější a nejúčinnější patří inhalační kortikosteroidy (IKS), často v kombinaci s dlouhodobě působícími beta-2-agonisty (LABA) – salmeterol nebo formoterol. Dále se někdy používají antileukotrieny, či kombinace léků.
• U alergického typu astmatu je samozřejmě nutno užívat i antialergické léky.

Všechny zmíněné léky se přednostně podávají formou inhalace, jen výjimečně je nutné užívat je perorálně. Pacient tedy musí mít neustále při ruce svůj inhalátor na astma, přičemž správnou techniku inhalace by s ním měl nacvičit lékař.

Dlouhodobá inhalační léčba by měla vést ke stabilizaci nemoci – k získání kontroly nad nemocí. To znamená zredukovat a zmírnit záchvaty dušnosti a tím minimalizovat používání úlevové akutní léčby. Pacient by měl dobře rozumět strategii a taktice léčby a dobře ovládat techniku inhalace.

Díky inhalátorům na astma putuje léčivo přímo k průduškám. Foto: Lucy, Pexels

Astmatický záchvat – první pomoc

Dojde-li k záchvatu, je nutné držet se doporučeného postupu. Ten by měl být popsán ve specifickém léčebném plánu, který pacient dostane od lékaře. Bývá následující: 

• uvolnit postiženému těsný oděv,
• přimět ho použít inhalátor, který by měl mít vždy u sebe,
• uložit ho do Fowlerovy polohy (v polosedu),
• sledovat jeho stav – zda se zlepšuje, nebo naopak zhoršuje,
• v případě stagnace či zhoršování stavu ihned přivolat záchrannou službu.

Astma cardiale

Pojmenování astma se používá pro bronchiální astma (astma bronchiale), existuje však také astma cardiale, neboli srdeční astma. Jedná se o srdeční selhání, kdy levá srdeční komora nezvládá odčerpávat krev z plic a ta se v nich hromadí. Nemocný mívá problémy s dýcháním, trápí ho dušnost, bolest na hrudi a otoky.

Pozor na rizika neléčeného astmatu

Neléčené astma pacienta často omezuje v běžných denních aktivitách, kdy je limitujícím projevem zhoršené dýchání. Zároveň dochází k trvalému poškození průdušek a plic. Ročně u nás na astma umírá kolem 100 osob.

• Sledujete-li tedy u sebe či svého dítěte potíže napovídající astmatu, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc. Na odborníky ze sítě EUC můžete téma astma konzultovat i online:
• Lékař online 24/7  
• Můžete také využít pomoc některého z praktických lékařů ze sítě EUC:
• Praktičtí lékaři EUC

Těžké astma

Těžké, na léčbu rezistentní, astma je vážné onemocnění dýchacích cest, které vyžaduje pozornost specializované péče. Je poměrně vzácné. V České republice těžkým, na léčbu rezistentním, astmatem trpí pouze asi 2 % všech astmatiků. Jeho nedostatečná či nesprávná léčba často vede k vážným zdravotním obtížím, zhoršené kvalitě života, častým návštěvám pohotovosti či hospitalizacím.

Léčba těžkého astmatu

Aby bylo těžké astma dobře kontrolováno, vyžaduje vysoké dávky inhalačních kortikosteroidů v kombinaci s dalšími léky. Někteří astmatici dokonce i přes veškerou terapii stále trpí dušností a kašlem a je tedy třeba přistoupit i k léčbě kortikosteroidy ve formě tablet či dokonce infuzí.

Kromě protizánětlivého účinku kortikosteroidů používáme u léčby příznaků těžkého astmatu:

• bronchodilatační léky v inhalační formě, především beta-2-agonisty s dlouhodobým účinkem
• inhalační anticholinergika, především tiotropium
• antiastmatika ve formě tablet či kapslí – řadíme mezi ně antihistaminika, antileukotrieny (montelukast), teofiliny a některé další
• při akutních stavech používáme rychle působící inhalační spreje či nebulizace s bronchodilatačním účinkem, infuze s kortikosteroidy a magnéziem

Biologická léčba u pacientů s těžkým astmatem

V poslední době preferovaným postupem léčby pacientů, kteří trpí těžkým astmatem, je takzvaná biologická léčba. V současné době je možné v České republice podávat dva základní typy biologické léčby:

• prvním typ biologické léčby cílí na regulaci eozinofilů, které jsou jedním z podtypů bílých krvinek: nacházejí se v krvi, ale i přímo v orgánech, včetně průdušek, kde mohou u astmatiků ovlivňovat produkci hlenů, stažlivost průdušek, ale i postupné změny ve stěně dýchacích cest, které nazýváme remodelace (remodelace průdušek vede ke zhoršování plicních funkcí, které již nejde dostatečně ovlivnit léky s bronchodilatačním účinkem)
• druhý a déle používaným je anti-IgE terapie monoklonální protilátkou, omalizumabem: je podávána v podkožních injekcích každé dva nebo čtyři týdny, je vhodná pro pacienty s těžkým astmatem, které je vyvoláváno alergickou reakcí na celoroční inhalační alergen, např. alergií na roztoče, prach, plísně apod.

Dalších slibných biologických preparátů v léčbě těžkého astmatu je ve vývoji spousta, některé jsou již dokonce k dispozici v zahraničí a v České republice se jen čeká na nastavení podmínek úhrady zdravotními pojišťovnami.

Biologická léčba obecně vede u těžkého astmatu ke snížení obtíží a četnosti astmatických záchvatů.

Klade si také za cíl snížit nebo dokonce i úplně omezit podávání kortikosteroidů ve formě tablet či infuzí. Celkově je dobře tolerována a má výrazně méně nežádoucích účinků než terapie kortikosteroidy.

Nedokáže však astma vyléčit a je spíše přídatnou léčbou k inhalačním lékům nežli jedinou léčebnou modalitou.

Centra pro léčbu těžkého astmatu v ČR

BRNOFakultní nemocnice BrnoJihlavská 20, 625 00 Brno	HRADEC KRÁLOVÉFakultní nemocnice Hradec KrálovéSokolská 581, 500 05 Hradec Králové
OLOMOUCFakultní nemocnice OlomoucI. P. Pavlova 185/6, 779 00 Olomouc	PLZEŇKlinika TRN FN a LF UK v PlzniEdvarda Beneše 13, 305 99 Plzeň – Bory
ZLÍNKrajská nemocnice Tomáše Bati ZlínHavlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín	Fakultní nemocnice Plzeň – LochotínAlej Svobody 80, 304 60 Plzeň – Lochotín
PRAHAFakultní Thomayerova nemocniceVídeňská 800, 140 59 Praha 4 – Krč	OSTRAVAFakultní nemocnice Ostrava17. listopadu 1790/5, 708 52 Ostrava
Fakultní nemocnice MotolV Úvalu 84, 150 06 Praha 5	NOVÝ JIČÍNNemocnice Nový Jičín a.sPurkyňova 2138/16, 741 01 Nový Jičín
Nemocnice Na Bulovce Budínova 2, 180 01 Praha 8	ÚSTÍ NAD LABEMKrajská zdravotní, a.s.Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. Sociální péče 3316/12A, 401 13 Ústí nad Labem
ČESKÉ BUDĚJOVICENemocnice České BudějoviceB. Němcové 585/54370 87 České Budějovice	JIHLAVANemocnice JihlavaVrchlického 59, 586 33 Jihlava

Pacientský příběh

Paní Gabriela žije s astmatem už několik desítek let.

První problémy s dýcháním si odbyla v šestnácti letech. Začalo to kašlem, dušností a vyvrcholilo prvním astmatickým záchvatem, po kterém skončila v nemocnici. Dostala inhalační léčbu a jak sama říká, její stav se trochu srovnal a astma ji nějak extrémně neomezovalo.

Vše se začalo zhoršovat v jejích třiceti letech po druhém těhotenství. Těžké záchvaty dušnosti i další obtíže byly čím dál tím častější. Diagnóza zněla těžké astma.

Gabriela najednou nemohla „fungovat“ bez systémových kortikosteroidů, které ale měly řadu vedlejších účinků – začala jí narůstat váha, cukr v krvi i cholesterol a začaly se objevovat otoky celého těla.

Naštěstí se ale její léčby ujala paní primářka Krčmová z Fakultní nemocnice Hradec Králové. Ta přišla s tím, že by pro paní Gabrielu mohla být vhodná nová biologická léčba. První injekci biologické léčby dostala pacientka v září 2018 a následovaly další dvě vždy po měsíci.

Zajímá vás, jaké byly výsledky biologické léčby? Podívejte se na videorozhovor.

Další možnosti léčby těžkého astmatu

Bronchiální termoplastika – působení teplem přímo v průduškách vede k uvolnění hladkých svalů a opakování tohoto výkonu (provádí se ve 3 sezeních) vede k dlouhodobému snížení bronchiální hyperreaktivity.

IgE aferéza – pacientova krev je filtrována přes speciální kolonu, která z ní odstraňuje imunoglobuliny typu E, jednoho z původců alergické reakce nejen v dýchacích cestách. Krev očištěná od těchto látek je navrácena zpět do cév pacienta. Tento postup obvykle předchází následné podávání omalizumabu.

Průduškové astma

Příčinu a rozvoj průduškového astmatu můžeme hledat především v genetické poruše. Genetická porucha vytváří podmínky k tomu, aby imunitní systém reagoval přecitlivěle i na ty látky, které jsou pro většinu lidí neškodné. Tento stav se nazývá alergií.

Genetické poruchy jsou dědičné, děti astmatických rodičů mají k onemocnění s bronchiálním astmatem vrozené dispozice. Alergie vzniká jako obranná reakce lidského imunitního systému na negativní vlivy (vnější i vnitřní). Tato obrana je však zbytečná. Astma, které je podmíněno alergií, vede k chronickému zánětu průduškové sliznice.

Příčinou průduškového astmatu jsou poruchy imunitního systému, alergie a chronický zánět dýchacích cest.

Jaká je úloha alergie?

Alergické příznaky se mnohdy hlásí již v prvních měsících života dítěte. Do tří měsíců se projevují jako neurodermitis (suchá zarudlá kůže doprovázená silným svědění). Dítě je neklidné a nemůže spát.

Do tří let pak mají projevy podobu alergické rýmy (náhlé zduření nosní sliznice, opakované kýchání).Ve věku od čtyř do pěti let se alergie u těchto dětí projevuje klasickým průduškovým astmatem. Za alergeny můžeme považovat jak přírodní produkty, tak i produkty naší průmyslové činnosti.

Ve volné přírodě jsou pro postiženého nebezpečná bodnutí hmyzem a pyly z kvetoucích rostlin.

Časté alergeny

Doma, dětských školách, školách a kancelářích mohou být pro alergiky nebezpečné laky, barvy, čistící prostředky, pokojové rostliny nebo deodoranty. Záchvaty průduškového astmatu mohou vyvolat také plísně, domácí prach, ptačí peří, krmivo pro akvarijní rybičky, zvířecí srst.

Na nadměrně citlivý organismus mohou působit dráždivě stafylokoky, streptokoky, střevní bakterie, plísňové mikroorganismy atd. Velmi nebezpečné jsou chronické záněty krčních mandlí, infekce z nosních dutin, žlučníku a střev. U potravin se alergeny dost často vyskytují v mléce, vejcích, obilninách, ovoci, zelenině.

Velmi nebezpečná jsou také některá farmaka zvláště antibiotika.

Fyzikální vlivy

Kromě chemických faktorů může organismus negativně reagovat také na chemické faktory: teplo, chlad, sluneční paprsky. V takovém případě hovoříme o alergii fyzikální. Na pokožce mohou například naskákat velké puchýře a kožní vyrážky. Alergie na jedinou látku se obvykle vyskytuje velice vzácně. Většinou jsou postižení alergičtí na několik látek současně.

Klinické formy choroby

Onemocnění je charakteristické pravidelně se opakujícím průběhem, probíhá v různých formách a mívá také různé stupně zátěže. U průduškového astmatu se rozlišují tyto dvě základní formy:

Neinfekční alergická neboli atopická

Pro tuto formu je typické několik jednotlivých záchvatů dušnosti bez příznaku zánětu dýchacích cest.V průběhu času se záchvaty mohou prodlužovat, až dochází k tzv. astmatickému stavu, kdy dušnost trvá několik hodin nebo několik dní.

Infekčně alergická

Probíhá na základě průduškových a plicních infekcí a na pozadí zánětlivých změn v nosohltanu.

Smíšená

Tato forma začíná nejprve bez příznaků infekce v organismu, ale infekční zánět postupuje později.Všechny tyto výše uvedené formy  průduškového astmatu mohou doprovázet další alergická onemocnění jakými jsou např.

ekzémy, kopřivka, alergická rýma, bronchitida, zápal plic. Průduškové astma může mít netypický průběh a projevuje se jako záchvaty akutní rozedmy. Plíce jsou plněny vzduchem více než je zapotřebí, a jakoby se nadouvají.

Nádech i výdech je velice namáhavý.

Faktory ovlivňující léčbu

Úspěšnost léčby závisí na tom zda je včas odhalena dispozice k alergickým reakcím a včas zabráníme kontaktu s alergenem. Dále záleží na psychické odolnosti nemocného, protože pacient má neustále pocity stísněnosti a strachu před dalším záchvatem.

Je důležité také seznámit pacienta a jeho nejbližší jak si může při záchvatu pomoci sám a jak mu může být nápomocno jeho okolí. Velký důraz je také kladen na posílení imunitního systému, zpevnění dýchacích svalů, zlepšení celkové kondice.

Jedná se o rozsáhlý a komplexní program a je zcela evidentní, že pouze medikamentózní léčba při léčení nestačí.

Vyloučit kontakt s alergenem

Pomocí alergologických testů lze zjistit na které látky je nemocný alergický a čemu se má vyhnout. Nemocnému je potřeba doporučit, aby z potravinové skladby vyloučil vše, co špatně snáší.

Rovněž je potřeba vyvarovat se situací,  které by mohly být příčinou astmatických záchvatů. Patří zde např.

: aktivní a pasivní kouření, kontakt s běžnými chemikáliemi a domácím zvířectvem, průmyslové škodliviny, některé protizánětlivé prostředky.

Rychlá pomoc při záchvatu

Astmatické záchvaty propukají náhle a často v noci. Doporučuje se okamžitě odložit těsný oděv, zajistit dostatečný přístup vzduchu, ale vyhýbat se průvanu.

Důležité je zaujmout takovou polohu, aby mohl nemocný uvolnit nadměrné svalové napětí a zapojit brániční dýchání. Při začínajícím záchvatu je vhodná poloha v sedě na židli u stolu (na stůl položíme ruce a na ně pak hlavu).

Snažíme s povolit šíjové a břišní svaly, vydechovat s přivřenými rty a zpomalovat tak výdechový proud.

Drenážní poloha

Jakmile se postiženému začne již lépe dýchat a začne mu odcházet hlen, doporučuje se pro lepší pročištění dýchacích cest měnit polohu tak, abychom vytvořili příznivé podmínky pro uvolnění různých částí plic. Jedná se o drenáž dýchacích cest. Dokonalejšímu a rychlejšímu pročištění napomáhají různé masáže, při nichž pacient zaujímá drenážní polohu.

Bodová reflexní terapie

Při astmatických záchvatech nám může pomoci bodová reflexní terapie, která využívá souvislosti vnitřních orgánů a povrchových tkání, mezi nimiž existují spoje. Na příslušné akupunkurní body lze působit akupunkturní jehlou, tlakem nebo při elektroterapii působíme pomocí bodových elektrod. Zcela nejjednodušší postup je masírování ušních boltců.

Účinná je také automasáž bodů, které jsou situovány v horní oblasti hrudníku, pod klíční kostí, na kolenních kloubech,  a v podkolenní, dále zepředu v podpažní jamce, na nohou u kořene palců, na rukou mezi palcem a ukazovákem. Na každém bodu je nutné pracovat zhruba sedm vteřin. I když se záchvat podaří zastavit není ještě vyhráno.

V období po záchvatu by se  měl nemocný šetřit a přijmout plánovitá léčebná opatření.

Cíle léčby astmatu

Mezi hlavní cíle léčby astmatu patří :

• dosáhnout kontroly příznaků a udržení nemoci v bezpříznakové formě,
• zabránit stavům náhlého zhoršení s projevy rozvinuté průduškové obstrukce,
• dosažení normální funkce plic,
• umožnění plnohodnotného života včetně možností plné tělesné aktivit
• zabránit vzniku nevratných průduškových změn s rozvojem plicní rozedmy a nebezpečím vleklé dechové nedostatečnosti.

Léčba astmatu má dva hlavní úkoly. V první fázi se jedná o zlepšení akutního a stavu a zajištění nemocnému normální dýchání a volné dýchací cesty. Současně je nutné, aby zaměřit se na potlačení zánětu v průduškové sliznici a na snížení průduškové hyperreaktivity. Proto je nutné, aby se v léčbě astmatu objevily obě složky akutní a preventivní.

Prevence

Samozřejmě, že prevence je vždy výhodnější než léčení již vzniklých potíží. Rozvinuté dýchací potíže požadují vždy vyšší dávky bronchodilatačních léků a ne vždy na léčbu dobře odpovídají.

Jakékoli akutní zhoršení stavu je potenciálně nebezpečné, protože může vést až k akutnímu těžkému astmatickému záchvatu. Jestliže se zhorší těžší akutní forma astmatu je nutné podání tabletových nebo injekčních forem kortikoidů, a to přináší i větší možnost výskytu nežádoucích účinků léčby.

Požadavek normální funkce plic není vždy tak samozřejmý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Velmi často se můžeme setkat s nemocnými, kteří jsou bez potíží  a ani neuvádějí žádné omezení ve svých denních činnostech, ale přesto při spirometrických vyšetřením zjistíme sníženou průchodnost dýchacích cest.

U takto postižených se může jednat o snížení vnímavosti funkční poruchy, kdy nemocný začne cítit obtíže až při velmi významném omezení plic.

Moderní léčba

Výzkumy, které byly zaměřené na hodnocení změn ve struktuře dýchacích cest při déle trvajícím astmatu dokázaly, že nekontrolovatelný zánět je doprovázen chronickou přestavbou průduškové stěny. Špatně léčené astma vede k rozvoji nevratných chronických změn, které postupně vedou k úbytku funkce plic.

Profesní astma

Pokud je astma vyvoláno opakovanými kontaktem s profesním alergenem, pak lze onemocnění označit za profesní astma, které je zařazeno do nemocí z povolání. Diagnóza se stanovuje pomocí tzv. eliminačního testu. V rámci primární prevence by pracovníci s atopií v rodině neměli být zařazováni n pracoviště, kde se alergeny vyskytují.

Astma a gravidita

Reakce organismu na těhotenství ženy, která trpí astmatem nelze dopředu předvídat. Podle výzkumů dochází u třetiny astmatiček k zhoršení nemoci, u třetiny není průběh astmatu těhotenstvím ovlivněn třetině žen přinese zlepšení stavu.

Nejdůležitější je udržet astma v průběhu celého těhotenství pod kontrolu. V případě, že není astma gravidní ženy kompenzováno, dochází u ní k opakovanému snížení okysličení krve a ostatních orgánů.

Nejrizikovějším obdobím pro možné poškození plodu jsou první tři měsíce těhotenství a kritický je osmý až desátý týden těhotenství, kdy se u plodu dokončuje vývoj orgánů. V průběhu tohoto období může nevhodně podaný lék způsobit poškození plodu. Výběr léků je také nutno uvážit v průběhu kojení.

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat infekčnímu onemocnění dýchacího ústrojí v průběhu těhotenství a kojení. Pokud je nutná léčba antibiotiky, řídí se jejich výběr stejnými pravidly jako u jiných léků v tomto období. Již od počátku gravidity je nutná spolupráce ošetřujícího lékaře nemocné a gynekologa.

V současnosti je považováno každé těhotenství u astmatičky za rizikové. V průběhu celého těhotenství je nutné zintenzivnit sledování nemocné a samozřejmým požadavkem je normalizace plic ještě před porodem.

Astma a pohyb

Tělesná aktivita by  měla být součástí léčebného režimu každého astmatika. Pravidelná fyzická námaha vede ke zlepšení nejen dýchacího, ale  i oběhového ústrojí a má velmi kladný vliv jak na pohybový aparát, tak i na psychiku.

Aby však mohl astmatik aktivně sportovat, musí si vybrat především vhodné sportovní odvětví, protože různé druhy sportu jsou různě vhodné. Běhy venku a cyklistika jsou rizikovější než plavání, chůze, úpolové sporty, fotbal, košíková házená.

Obecně se nedoporučují podvodní a výškové sporty (potápění, horolezectví, létání na závěsných skluzavkách). Je to především z toho důvodu, že je nemožné včas přestat a účinně pomoci při náhlém záchvatu dušnosti.

Mezi velmi nevhodné sporty patří také motorismus vzhledem ke svému prostředí. Sportovat se také nedoporučuje při nestabilizovaném astmatu.

Astma a operace

Astma, které není dostatečně kontrolované zvyšuje riziko operačních i pooperačních komplikací. Rizikové jsou zvláště operace, které mají být podstoupeny v celkové anestezii. Pravděpodobnost výskytu komplikací závisí na stupni závažnosti astmatu v době operačního zákroku a na typu operačního výkonu.

Rizika ještě zvyšují celkově špatný zdravotní stav, nadváha, jiné závažné choroby, ale také i věk nad šedesát let. Astmatik musí být v rámci předoperační přípravy podroben celkovému vyšetření.

To také znamená normalizovat funkci plic podáváním kortikosteroidů v tabletách, které den před operací vysazujeme, protože by mohly zhoršovat hojení operační rány. Podmínkou předoperační přípravy je spolupráce lékařů různých profesí.

Lékař, který nemocnému léčí astma by měl být včas jakémkoli plánovaném výkonu informován. Zátěž mohou také představit i výkony v místním znecitlivění, například rozsáhlejší zákrok u stomatologa.

Cestování

Vliv změny prostředí na průběh nemoci je velice individuální a obecná doporučení se definují velmi těžko. V každém případě je potřeba zvážit plán cesty a její rizika. Plán dovolené by měl být přizpůsoben zdravotnímu zdravu.

V průběhu dovolené bývá tělesná zátěž obvykle vyšší než obvykle,  a proto je vhodné s lékařem prokonzultovat léky, které bereme.

Jestliže cestujeme letadlem, nesmíme zapomenout léky přibalit do příručního zavazadla pro případ, že by vznikly potíže.

Hobby

Při volbě zábavy a koníčků je nutné dát především pozor na kontakt s různými alergizujícími látkami, které by mohly alergickou reakci vyvolat.

Mezi nejdůležitější patří organické prachy, které vzniknou z některých typů dřeva (mahagon, bříza, borovice), ale i mouka kávový nebo čajový prach, prach z bavlny, některých kovů atd.

Pro astmatika jsou nebezpečné všechny látky, které při vdechnutí mohou vést k podráždění sliznice dýchacích cest a vyvolat dýchací potíže (ředidla, lepidla, čistících prostředků) a dráždivé plyny.

Jóga u astmatiků

Jóga patří mezi metody, které jsou zaměřené na zlepšení a obnovení schopnosti uvolnění mysli a organismu . Správný nácvik dýchání, který je základem pro řadu cvičení představuje široké spektrum duševních i tělesných aktivit. Jóga však může být pouze doplňkem nikoli nahrazením protiastmatické léčby.

Astma | Lab Tests Online

Astma je chronické zánětlivé onemocnění charakterizované reverzibilní nebo parciálně reverzibilní obstrukcí dýchacích cest.

Průdušky jsou trubice vedoucí vzduch do plic, jsou zpevněny chrupavkami a hladkou svalovinou, a větví se na stále drobnější větve, které se nazývají bronchioly. U astmatiků je stěna průdušek zanícená a zduřelá, na průduškách je vazký sekret.

Zánět zužuje průsvit průdušek, ztěžuje dýchání a podmiňuje vznik kašle, dušnosti a pískotů. V astmatickém záchvatu dochází ke stahu hladké svaloviny průdušek a ke zvýšení množství vazkého sekretu.

Tím se velmi zúží jejich průsvit a nemocný má kašel, slyší pískoty, má pocit sevření na hrudi a dusí se. Astmatický záchvat se může vyskytnout kdykoliv, nejčastěší je ale výskyt v noci nebo po ránu. Těžký astmatický záchvat ohrožuje nemocného na životě a musí být proto okamžitě léčen. 

Ve Spojených státech má průduškové astma asi 22 milionů osob, z nich je 6 milionů dětí. 

Průduškové astma je jednou z nejčastějších chronických chorob u dětí. Do puberty má průduškové astma více chlapců než dívek, po pubertě se poměr obrací. Průduškové astma je častější ve městské populaci, častější je u Afroameričanů a Hispánců. Průduškové astma nelze ve většině případů vyléčit, ale lze ho léčbou dobře kontrolovat, takže nemocní mohou vést normální život.

Průduškové astma lze dle Globální iniciativy pro astma (GINA) rozdělit do 4 kategorií na základě výskytu potíží a tíže poruchy plicních funkcí. Jsou to plně kontrolované astma, částečně kontrolované astma, nekontrolované astma a exacerbace astmatu. Léčba astmatiků se v jednotlivých kategoriích liší.

Přesná příčina průduškového astmatu je neznámá, jedná se o vzájemnou interakci několika příčin. Vyvolavatelé astmatického záchvatu se mezi astmatiky liší. U mnoha osob je průduškové astma výrazem alergie na specifické substance. Vyvolavatelem záchvatu je inhalace těchto alergenů.

Tyto alergeny mohou pocházet z domácího prostředí, pracovního prostředí, z životního prostředí (pyly, páry, znečištění ovzduší, plísně, roztoči, švábi, alergeny ze zvířat a další).

Astmatický záchvat může být vyvolán rovněž stresem, silnými emocemi (smích, pláč, vztek), tělesnou zátěží nebo vdechováním chladného vzduchu. Z léků mohou vyvolat astmatický záchvat betablokátory, léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou.

Dále může být příčinou záchvatu oxid siřičitý, kterým se konzervuje víno a sušené ovoce. U některých astmatiků vyvolá záchvat virová infekce. 

Některá jiná plicní onemocnění mohou mít příznaky podobné průduškovému astmatu, mohou být přítomny současně s atmatem nebo mohou vyvolávat exacerbaci astmatu. Gastroezofageální reflux může vyvolávat a zhoršovat astmatické záchvaty. 

Informace o průduškovém astmatu

Pro informace o průduškovém astmatu odkazujeme na webové stránky České iniciativy pro astma (ČIPA)-www.cipa.cz. 

Astma bronchiale: příznaky, léčba (astma)

Astma bronchiale je jedna z nejčastějších nemocí moderní doby.
Charakterizujeme ho jako onemocnění postihující naše dýchací
cesty a z nich především průdušky.

Je to nemoc, kterou moderní lékařská věda zatím neumí úplně
vyléčit, ale pomocí léků se lékařům ve valné většině daří držet
projevy astmatu u astmatiků na minimum.

Astmatikův život ztěžují astmatické záchvaty (také
též záchvaty astma), při kterých dochází k zúžení průdušek a
průdušinek a tím i k dušnosti. Důvodem potíží při
astma je zánět způsobený chybnou reakcí imunitního systému.

V poslední době můžeme pozorovat významný nárůst počtu lidí
s touto nemocí. Uvádí se, že astmatem dnes trpí až každý dvanáctý
Čech. Prudký vzestup tohoto onemocnění je v posledních letech sledován
především u dětí.

Příčina a rizikové faktory astma bronchiale

Za příčinou vzniku astmatu je vždy vícero různých faktorů.
Způsobují ho především s astmatem úzce se pojící
alergie (prakticky každý astmatik je zároveň i alergik)
např. na pyly, trávy, roztoče, plísně a další.

• Dalším rizikovým faktorem může být i znečištěné
  prostředí.
• Člověk by se měl také vyvarovat stresu, dlouhodobé
  práce v prašném prostředí a chránit si své zdraví, jak jen to jde,
  protože i časté infekce dýchacích cest jsou jedním z důvodů pro
  pozdější rozvinutí astmatu u člověka.
• Vysokou skupinu astmatiků představují náruživý
  kuřáci, jelikož právě kouření náleží
  k nejčastějším důvodům vzniku tohoto onemocnění.

Nezanedbatelnou roli také představuje dědičnost.
Jestliže trpí alergií nebo astmatem někdo z vaší rodiny, riziko
propuknutí tohoto onemocnění u vás se významným způsobem zvyšuje.

Nejběžnějšími spouštěči astmatu je zvířecí srst (především
kočičí a psí), peří, plísně, prach, ale také potraviny či silné
dráždivé chemické látky jako jsou různé výrazné parfémy, barvy, laky
či cigaretový kouř a další. Spouštěčem mohou být i alergeny obsažené
v lécích.

Příznaky a projevy astma bronchiale

Prvotními příznaky či spíše projevy astma bronchiale jsou
náhlá dušnost a kašel. Suchý, dráždivý kašel astmatika
se často zhoršuje během noci a narušuje jeho klidný spánek.

Prvním a také nejvýraznějším příznakem počínajícího astmatu
často bývá neustálý kašel, který může být doprovázen i následnou
dušností. Dušnost poznáme podle ztíženého výdechu a
námahy, kterou nám dá snaha se znova nadechnout.

Náš výdech je
provázen charakteristickými sípavými či pískavými zvuky.

Tyto zvuky jsou zapříčiněny otokem sliznice, která tak získává tvar
píšťaly a proudící vzduch při výdechu vyluzuje tyto zvuky (podobný
princip jako pískání na píšťalku).

S dušností se pojí také lapání po dechu a
nepříjemný tlak, který astmatik pociťuje na prsou. Tlak na
prsou způsobuje astmatikovi nepříjemný pocit tíhy jeho hrudníku či jeho
sevření. Tento tlak je způsobem tím, že plíce astmatika se při dušnosti
potýkají s vysokým odporem, který musí zdolávat.

Průběh a projevy astmatu se mohou u jednotlivých nemocných lišit a
i jednotlivé záchvaty mohou u jednoho člověka probíhat různě. Při
těžším záchvatu astmatu může působit obtíže i taková běžná věc,
jakou je řeč. Akutní záchvat dušnosti může být doprovázen i úzkostí
či až strachem z udušení a bohužel může, bez včasné lékařské
pomoci, skončit i smrtí.

Vyšetření astma bronchiale

Prvním krokem při léčbě astmatu je návštěva lékaře, který s vámi
probere vaše potíže, okolnosti jejich vzniku a zeptá se vás, zdali se ve
vaší rodině vyskytují alergie a podobné obtíže.

Vyšetření dále probíhá poslechem činnosti srdce a plic. Dále vám
bude provedena (v lékařské hantýrce ,,natočena”)
spirometrie, což je test měřící různé parametry funkce
vašich plic.

Test probíhá tak, že si zacpete nos (aby neutíkal vzduch),
dáte si do pusy náhubek spojený s trubičkou, která je připojena ke
spirometru a vydechujete se a nadechujete podle pokynů zdravotní sestry.
Spirometrii měří, jakou rychlostí proudí vzduch při výdechu a nádechu,
zjišťuje také dechový objem vašich plic a další údaje.

Spirometrie se
poté provádí v pravidelných intervalech (např. každé 3 měsíce), tak
aby lékař mohl spolehlivě zjistit, zda léčba zabírá či ne.

Nejdůležitějším úkolem lékaře při diagnostikování nemoci a její
následné léčbě je nalezení vyvolávající příčiny či spíše
příčin vašeho astmatu. Existují dva způsoby, kterými se tyto příčiny
zjišťují.

Jedním z nich jsou kožní testy na alergie, kdy
vám budou injekcí vpíchnuty nejčastější alergeny. Zpravidla se tento test
provádí na předloktí. Lékař hodnotí především zarudnutí a otok kolem
vpichů.

Alergie se pozná pokud na daný alergen reaguje naše tělo ve
zvětšené míře než u ostatních lidí.

Druhým způsobem je tzv. provokační test, který
spočívá buď v podání látky a sledování zhoršení obtíží či ve
vyšetření po námaze, to znamená, že lékař nařídí pacientovi
např.uběhnout jeden kilometr a po doběhnutí zjišťuje v jaké míře se
dostavili obtíže.

Léčba astma bronchiale

Léčba astmatu představuje běh na dlouhou trať. Astma je nevyléčitelné
onemocnění, jehož projevy se však při dodržování léčby výrazně
utlumí či zmizí úplně. Léčba astmatu probíhá celoživotně.

Podle charakteru a síle našich obtíží nám lékař stanoví léčbu a
předepíše léky. Léky určené k léčbě astmatu nemohou astma sice
úplně vyléčit, avšak jeho projevy výrazně tlumí a vedou ke kontrole
nemocného nad svou nemocí.

Léky na astma se nazývají antihistamika. Používané
léky se dají rozdělit do dvou skupin. Jsou to léky úlevové a léky
protizánětlivé.

Léky úlevové využije astmatik při
záchvatu, potlačují totiž akutní obtíže při záchvatu. Působí
rychle a jsou krátkodobě schopny zamezit projevů astmatu.

Léky protizánětlivé mají naopak opačný charakter,
nepůsobí krátkodobě, ale jejich účelem je dlouhodobá
kontrola a prevence projevů astmatu. Takové léky se
berou denně a ač je spousta astmatiků bez dlouhodobých projevů astmatu
nebere, měly by se brát neustále.

Ženy astmatičky by v případě těhotenství měly tento
stav probrat se svým alergologem. Reakce těhotných žen s tímto
onemocněním se totiž liší a nejdou dopředu určit.

Asi třetina žen
pozoruje zlepšení astmatu, na třetinu to nemá žádné účinky a
u třetiny žen v jiném stavu se projevy astmatu zhorší. Proto by se žena
před plánovaným zplozením potomka měla poradit se svým lékařem a
případně i změnit léčbu.

Udržení astmatu pod kontrolou je velmi
důležité kvůli zajištění správného průběhu těhotenství a
i následného porodu.

Cílem léčby je pacientovo získání plné kontroly nad svou nemocí.
Astmatik by neměl pociťovat žádné projevy své nemoci. Jeho astma by ho
při úspěšné léčbě nemělo vůbec omezovat. Záchvaty dušnosti by se
neměly objevovat a úlevové léky by astmatik tím pádem neměl potřebovat.
Funkce jeho plic by měla být téměř normální.

Prevence astma bronchiale

Základem úspěšné léčby je prevence. Spolu se správnou léčbou
dokáže výrazně zlepšit kvalitu astmatikova života. Základní opatření
by měla být učiněna už v nejmladším dětském věku, ba dokonce i před
narozením dítěte. Tato opatření mohou ovlivnit vývoj imunitního systému
dítěte a zabránit tak vzniku onemocnění.

Mezi nejdůležitější zásady v těhotenství patří nekouřit
během těhotenství a v posledních 3 měsících se snažit
vyhýbat kontaktu s rizikovými faktory. Po narození by se dítě především
nemělo dostávat do styku s cigaretovým kouřem a mělo by se dbát, aby
žilo v bezprašném a celkově vyhovujícím prostředí.

Pokud je již astma bronchiale zjištěno, je důležité zaměřit se
především na ovlivnění spouštěčů astmatu. Za úplný
základ se považuje snaha vymýtit či spíše omezit ty rizikové faktory,
jež způsobují astmatikovi obtíže. Tedy ty faktory, jež zapříčiňují
záchvaty kašle a dušnosti.

Je také třeba řídit se zásadami čistého a bezpečného domova a
snažit se zamezit vlivu působení nejrůznějších alergenů. Měl by se
dodržovat také tzv.

protiprachový režim, který spočívá
v odstranění takových věcí, které v domácnosti lapají prach. Mezi tzv.
lapače prachu patří zejména závěsy, záclony, koberce a
čalouněný nábytek.

Jedním z nejdůležitějších opatření by měl být
absolutní a přísný zákaz kouření v astmatikově domácnosti.

Astma, když je pod kontrolou, nemá žádný nebo téměř žádný dopad na
běžný život. Ale pravidla prevence je důležité dodržovat vždy a
zejména tehdy, když se okolní podmínky nějak významně změní (např. na
dovolené, při dlouhodobé inverzi atd.).

Jak si mohu pomoci sám

Průběh astmatu a s ním spojených obtíží můžeme z velké části
ovlivnit i my sami. Jestliže jste zatíženi rodinnými dispozicemi k astmatu
či už ho máte, je na místě, začít se snažit, pokud je to možno,
omezit výskyt rizikových faktorů v našem prostředí a
vyhýbat všem spouštěčům.

Určitě byste měli omezit svůj styk se srstnatými zvířaty, obzvláště
s těmi, na která jste alergičtí. Vyhýbat byste se měli zejména
kočkám, jejichž srst vyvolává silnou alergii. Pokud už zrovna
takové zvíře doma máte a chcete si ho ponechat, tak se doporučuje
nepouštět ho minimálně do místnosti, ve které spíte.

K tomu musíte často luxovat a uklízet,
abyste neměli zvířecí srst a tedy i alergeny všude po bytě a
minimalizovali tak riziko vzniku obtíží.

Velmi důležité je nekouřit! Astmatikům se radí
i vyhýbání se zakouřeným prostorům a delšímu pobytu v nich.

Je také lepší omezit používání parfémů, vonných tyčinek a
nejrůznějších osvěžovačů vzduchu, hlavně těch výrazných a
pronikavých.

Mezi další opatření patří častá a pravidelná výměna
lůžkovin, jelikož v nich přežívají roztoči. Lůžkoviny byste
měli nejlépe vyměnit a vyprat jednou za týden.

Dalším nutným opatřením je, bohužel pro ty z nás, kteří neradi
uklízejí, pravidelný úklid bytu a obzvláště se soustředit na utírání
prachu. Prach byste měli stírat vlhkým hadrem, abyste
zabránili jeho rozvíření a rozptýlení do vzduchu. Chemické čistící
prostředky by měli být nedráždivé. Důležitým faktorem je i duševní
pohoda a vyhýbání se stresu.

U astmatiků je velmi důležité pořádně vyléčit každé
onemocnění, zejména nachlazení, chřipku a další onemocnění,
jež postihují dýchací cesty, a to proto, abyste se vyvarovali riziku vzniku
záchvatu. V pylové sezóně je také dobré vyhýbat se vysoké trávě a
svůj pobyt v přírodě omezit.

Astmatik by také neměl provádět lakýrnické či malířské práce,
delší kontakt s čerstvými barvami a laky totiž může vyvolat dušnost.
Během roku existují i situace, kdy byste měli také omezit větrání,
např. během pylové sezóny či při zhoršeném stavu ovzduší (smog, dusno
před bouřkou a další).

Spousta lidí si myslí, že sport by astmatici neměli provozovat. Opak je
ale pravdou, vždyť někteří astmatici vyhráli i olympijské hry. Sport
u astmatiků stejně jako u ostatních lidí pomáhá ke zlepšení funkce
dýchacích cest. Mezi vhodné sporty patří např.
běh, plavání či cyklistika.

Doporučují se také pobyty u moře, které mají
blahodárné účinky na organismus a plíce astmatiků. Stejný efekt mají
také pobyty na horách, které si můžeme dopřát i u nás.

Pokud zrovna
nemáte čas jet k moři či na hory, nic vám nebrání zajít do nejbližší
sauny či solné jeskyně, které mají též ozdravné účinky.

Další
možností je novinka posledních let, polarium, které vypadá
jako sauna, ale na rozdíl od sauny se zde neohřejete. Naopak teplota zde
klesá pod -100ºC a léčí se tu mrazem.

Pokud si nejste jistí, jak na tom vlastně s astmatem jste, navštivte
internetové stránky http://www.astmatest.cz/, kde si můžete
zdarma a rychle udělat test kontroly astmatu.

Podobné příznaky jako astma bronchiale může mít

1. Chronická obstrukční plicní nemoc
   Alergie
2. Zánět průdušek

Komplikace astma bronchiale

• Dušnost
  Kašel
• Alergie

Diskuse

• Astma
  bronchiale III.stupně
• Jakých
  změn se vyvarovat při astmatu?

Další názvy: astma, asthma bronchiale, asthma, bronchiální astma