Za psychické potíže se už nestydíme
Deprese se vyskytují napříč všemi věkovými skupinami a do jejich rozšíření se promítá rostoucí stres a tlak, které jsou běžnými součástmi života v dnešní společnosti. Na nárůstu spotřeby antidepresiv se ve velké míře podílí především destigmatizace duševních nemocí.
Lidé se už nebojí, že budou společensky znemožněni, pokud je někdo uvidí vycházet z ordinace psychiatra. Někdejší mýty, že duševně nemocní lidé jsou svému okolí nebezpeční, jsou jen líní nebo že se nemohou nikdy vyléčit, byly dávno překonány.
Zlepšení atmosféry kolem péče o psychické zdraví měla přinést také změna ponurého označení psychiatrická léčebna na neutrálnější psychiatrickou nemocnici. K přejmenování došlo v roce 2013.
Více
Zdroje: istock.com
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich však poukazuje, že nezanedbatelnou roli v rozšíření antidepresiv hraje to, že moderní léky na depresi již nemají takové dopady na schopnost pracovat a normálně fungovat.
„Při pohledu na vývoj ve státech západního světa, zejména USA, lze nejspíš očekávat, že se růst braní antidepresiv nezastaví. Je ale na místě varování: stále jsou to léky se všemi souvisejícími dopady.
Rozhodně ne pilulky instantního štěstí, které vyřeší problémy, jež často stres vyvolaly,“ dodává Friedrich.
Moderní antidepresiva téměř nemají vedlejší účinky
K výraznému pokroku ve snášenlivosti antidepresiv odkazuje také ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý.
„Prvogenerační antidepresiva byla zatížena velkou mírou nežádoucích účinků od suchosti v puse, celodenní únavy, dvojitého vidění, významných poruch v sexualitě či poruch vyměšování.
To všechno musel člověk obětovat tomu, aby si vyléčil depresi. Na to byl ochoten přistoupit jen ten, kdo prožíval skutečné peklo velké melancholické deprese,“ říká Martin Hollý.
Třetí generace antidepresiv se selektivní inhibicí zpětného vychytávání serotoninu, která přišla koncem 80. let, řadě lidí žádné vedlejší účinky nepřináší.
Proto se rozšířilo i spektrum případů, kdy jsou tato antidepresiva předepisována. Pokud je tedy dnes pacient bere, ještě to nutně neznamená, že musí mít právě depresi.
Může si tak léčit například úzkosti nebo obsedantně-kompulzivní poruchu.
MUDr. Hollý hovoří také o použití antidepresiv off label, tedy v případech, kdy jejich nasazení není podloženo vědeckými důkazy, ale klinická zkušenost ukazuje, že to funguje. Patří sem např.
poruchy osobnosti, kdy je někdy vhodné antidepresivem snížit prožívané vnitřní napětí, nebo poruchy sexuální preference, kdy antidepresivum může pomoci zbavit se nežádoucích sexuálních fantazií.
Existují ale i případy, kdy je antidepresivum podáváno při předčasné ejakulaci, syndromu bolestivého močového měchýře nebo syndromu dráždivého tračníku.
Neroste počet lidí s depresí, ale těch, kdo vyhledali psychiatra
Jedním z důvodů, proč roste spotřeba antidepresiv, je podleMUDr. Hollého fakt, že za posledních 20 let se zdvojnásobil počet lidí docházejících k psychiatrovi.
Přitom až 60 % z nich řeší právě úzkostně-depresivní stavy, na které se antidepresiva předepisují.
Nasazování antidepresiv zároveň pomáhá v posledních letech snižovat spotřebu anxiolytik, což jsou léky proti úzkosti, které jsou v absolutní většině benzodiazepinové a nesou s sebou nebezpečí vzniku závislosti včetně závislosti křížené s alkoholem.
„Pokud se podíváme na počet prodaných denních dávek antidepresiv na 100 tisíc obyvatel, jsme v mezinárodním srovnání vyspělých zemí OECD přibližně ve spodní třetině,“ poukazuje Martin Hollý a dodává: „Souvisí to také s fenoménem treatment gap – to je propast mezi počtem skutečně se vyskytujících duševních onemocnění a počtem těch, která jsou léčena. U úzkostně-depresivních poruch je to u nás asi 50 %. To znamená, že polovina lidí s úzkostně-depresivní poruchou se neléčí. Ve vyspělých zemích se treatment gap snižuje. Čím je menší, tím je systém péče o duševní zdraví v dané zemi lepší.“
Zdroj: Giphy
Psychoterapie přináší pomalejší, ale zato trvalejší výsledky
Právě úzkostně-depresivní poruchy by se podle doporučených postupů měly v prvním kroku léčit psychoterapií. Ta je srovnatelně, nebo podle některých studií dokonce víc účinná než medikace.
Ovšem zatímco antidepresiva přinášejí úlevu už mezi třetím a šestým týdnem od nasazení, při psychoterapii si na kýžený efekt musíme počkat déle. Studie však říkají, výsledky léčby psychoterapií jsou dlouhodobější.
Preferují lidé rychlé řešení a zaskočí si raději pro antidepresiva, která jim dnes předepíše i praktický lékař?
„Nedokážu odhadnout, kolik pacientů volí spíše léčbu, do které je nutné méně investovat – a teď nemluvím o penězích. Psychoterapie vyžaduje určitou energetickou a časovou investici,“ říká Martin Hollý. V analogii se stavem dnešní společnosti připouští, že řada lidí rychlejší a snadnější výsledky preferuje před kvalitnějšími a dlouhodobějšími.
Psychoterapie je u nás stále obtížně dostupná
Avšak podstatné je v tomto okamžiku zmínit také fakt, že psychoterapie je v Česku pro řadu lidí stále obtížně dostupná. Někteří pacienti nemají k užívání antidepresiv ani dnes dostatek důvěry, avšak v místě, kde žijí, neseženou psychoterapeuta nebo se jim nedostane patřičné kvality služeb. Proto skončí na antidepresivech, i když by jejich osobní volba byla jiná.
Náš zdravotnický systém zatím není připravený nabízet nelékovou léčbu všem, kdo by ji ocenili.
Psychoterapeuti, kteří mají smlouvu se zdravotní pojišťovnou, a jejich péči si tedy klient neplatí z vlastní kapsy, mají dlouhé pořadníky čekajících zájemců.
„Je dobré, že se dnes víc staráme o své duševní zdraví, ale mohli bychom to více dělat nefarmakologickými metodami,“ uzavírá ředitel bohnické psychiatrické nemocnice.
Užívání antidepresiv poroste. současný stav je pro psychiku velká zátěž | Zdraví
Je deprese in? Podle nárůstu spotřeby antidepresiv to tak vypadá. Odborníci ale varují, že většina nemocných pomoc nevyhledá. Současný stav je navíc psychickou zátěží pro obrovskou část společnosti.
Stále delší dny, povětšinou krásné počasí, příslib blížícího se léta, a tedy i dovolených… Před rokem by si měla většina lidí říkat, jak je na tom světě krásně. Přesto lékaři loni podle Svazu zdravotních pojišťoven ČR předepsali v Česku třikrát více antidepresiv než před sedmi lety.
Napsali recepty na 242 milionů obvyklých denních dávek, což odpovídá asi 600 tisícům pacientů, kteří by lék užívali každý den. V roce 2012 to bylo zhruba 200 000 pacientů, informoval svaz v tiskové zprávě.
S duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se však nedostalo odborné péče.
Bude hůř
Jenže letos je situace o poznání jiná. Odborníci na duševní zdraví už nyní varují, že bude hůř. Kvůli novému koronaviru. Byť nemoc covid-19 primárně způsobuje dýchací potíže, je obrovskou zátěží i na duševní zdraví.
Přitom se s ní člověk nemusí vůbec setkat. Jde o dopady boje proti nákaze na celou společnost. Strach z nákazy, sociální odloučení, strach o ztrátu zaměstnání, to a mnoho dalších situací jsou velkými stresovými faktory.
Stejně jako jiní specialisté, kteří bijí na poplach, že kvůli koronaviru lidé odkládají lékařské kontroly či při potížích nevyhledávají lékařskou pomoc, aby „nezdržovali“ od boje proti aktuální hrozbě, i psychologové a psychiatři jsou na pozoru.
„Při minulé ekonomické krizi kolem roku 2007 došlo k nárůstu sebevražd v celé Evropě, obávám se, že by k tomu mohlo dojít i tentokrát. Spustili jsme výzkum s cílem zjistit, zda dochází k nárůstu úzkostí, depresí, zneužívání alkoholu a podobně.
Zatím máme k dispozici pouze informace od poskytovatelů krizových služeb, jako jsou linky důvěry, které hlásí zvýšenou poptávkou kvůli psychickým obtížím,“ potvrzuje vedoucí výzkumného programu sociální psychiatrie Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
Realita bez úsměvů
V krizovém stavu doléhá stres na mnohem více lidí. V domácnostech, tedy za zavřenými dveřmi, dochází ke skrytým kolizím. Na sociálních sítích se už po prvním týdnu objevovaly kreslené vtipy poukazující na domácí násilí, kdy se členové rodiny, hlavně manželské páry, musejí vyrovnávat s takzvanou ponorkovou nemocí.
Bohužel na každém šprochu pravdy trochu. Realita není vůbec úsměvná. Nestoupá jen počet domácího násilí, ale na vzestupu je i alkoholismus a zoufalí lidé se upínají i k měkkým drogám. Jak moc špatná je situace, to budou odborníci vědět ale až zpětně. Jak už bylo řečeno, za zavřené dveře se nevidí.
Proč ale stoupl počet předepsaných antidepresiv v minulých letech, kdy se naše země koupala v ekonomickém blahobytu a společnost se nepotýkala s žádnou vážnější krizí? A neberou je tedy pacienti zbytečně?
Nejen pro opravdu nemocné
V prvé řadě je to díky postupně upadající stigmatizaci psychického onemocnění. „Lidé se zkrátka už nestydí dojít k psychiatrovi. A na rozdíl od jiných nemocí souvisejících s mozkem, u depresí jde indikace napříč věkovými skupinami,“ uvádí prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Právě lidé, kteří své deprese úspěšně léčí, stojí za tím, že se po jejich doporučení do rukou odborníků svěřují i další.
„Daří se to i díky akcím například v rámci iniciativy Na rovinu, Týdnů pro duševní zdraví a dalších.
A v neposlední řadě si jako vysokopříjmová společnost stále více uvědomujeme, že své štěstí a spokojenost ovlivňujeme více svým vnitřním nastavením než čímkoli jiným,“ dodává Petr Winkler.
Druhým, neméně podstatným důvodem je fakt, že antidepresiva se neužívají pouze k léčbě depresí. Lékaři je předepisují i na nespavost.
„A také na úzkosti, kde jsou často mnohem lepší než benzodiazepiny, které jsou návykové a mají závažnější negativní vedlejší účinky. O nadužívání obecně podle mě nemůže být řeč.
Jistě jsou lidé nebo i skupiny lidí, kteří je nadužívají, nicméně za závažnější problém považuji, že některé skupiny obyvatel antidepresiva neužívají, ačkoli by jim zřejmě byly velmi prospěšná,“ poukazuje vedoucí výzkumu Winkler a udává varovná čísla: „Podle našich výzkumů se v ČR pohybujeme zhruba od 60 procent neléčených s afektivními poruchami, tedy depresemi, až k více než 90 procentům neléčených s duševními poruchami souvisejícími se zneužíváním alkoholu.“
Jak udržet psychickou kondici
Protože současná situace doléhá téměř na všechny, odborníci okamžitě zveřejnili rady, jak zůstat i v této vypjaté době v psychické kondici. Byť je pohyb ještě stále určitými pravidly omezován, je dobré zůstat aktivní.
Po cvičení vyplavené „hormony štěstí“ způsobí příval dobrého pocitu a nálady. Produkci endorfinů podporují nejvíce anaerobní cvičení, jako je cvičení se zátěží, gymnastika nebo sprint.
Naopak tvorbu serotoninu, dalšího „hormonu štěstí“, podporuje aerobní cvičení, třeba běh, plavání nebo cyklistika, ale také čas strávený na slunci. Hladinu serotoninu, který zmírňuje napětí a stres a potlačuje poruchy spánku, zvyšuje například třezalka.
Pití bylinného čaje může každý povýšit na denní rituál. Sáhněte i po dalších bylinkách, jako je meduňka, bazalka či šafrán. To vše jsou „přírodní antidepresiva“.
Právě pravidelné dodržování určitých aktivit je dalším doporučením odborníků. „Správně strukturovat svůj den, začlenit do něj fyzickou aktivitu, sociální kontakt přes telefon nebo internet, úkoly, které chci a reálně mohu zvládnout.
Uvědomit si, že se restriktivní opatření začínají již rozvolňovat, ale také že jsme svojí disciplinovaností pomohli tuto krizi vyřešit.
A jak by řekla moje babička: Přežili jsme čtyřicet let komunismu, proč bychom neměli zvládnout tohle?“ uzavírá Petr Winkler.
Doplňte hormon štěstí serotonin přírodní cestou
Nízká hladina serotoninu způsobuje problémy jako nespavost, stres, trávicí poruchy nebo zvýšenou chuť k jídlu a přibírání na váze. Kde serotonin hledat a jak s jeho pomocí podpořit zdraví i hubnutí?
Co je serotonin?
Důležitý neurotransmiter neboli přenašeč nervových vzruchů, důležitý prostředník k přenosu impulzů mezi nervovými buňkami. Tělo jej „vyrábí“ z aminokyseliny tryptofan.
Ovlivňuje emoce, chuť k jídlu, vnímání bolesti, pozornost, sexuální život, paměť a spánek. Pomáhá k vytvoření i udržení dobré nálady, navozuje klidný spánek a ulevuje od úzkostí a depresivních stavů.
Nervy, krev i trávení
Serotonin má významnou funkci nejen v nervovém systému.
Najdete ho i v krevních destičkách a trávicím traktu, kde kontroluje produkci a vylučování žaludečních a střevních sekretů i funkci hladkého svalstva.
Pokud dojde k nerovnováze serotoninu, mohou vzniknout různé zdravotní obtíže včetně syndromu dráždivého tračníku, který se projevuje bolestmi břicha, křečemi, nadýmáním, průjmem či zácpou.
Serotonin se nachází kromě v mozku také v pojivových tkáních těla. Podporuje správnou funkci cév, pomáhá předávat informace napříč nervovou soustavou. Je nezbytný pro celkové zdraví a pohodu a často je spojovaný s pozitivní náladou.
Jako optimální hladinu serotoninu v krvi odborníci uvádějí 101–283 ng/ml (nanogramů/mililitr).
Hněv kvůli hladu? Může za něj málo serotoninu
Jakmile poklesne hladina cukru v krvi, dostanete hlad. Po delší době se začne měnit i vaše nálada. Serotonin totiž zablokuje tu část mozku, která má za úkol regulovat hněv. Důsledkem je náladovost, výbušnost, hádavost, stres, úzkost nebo vztek.
Serotonin může snížit chuť k jídlu
Funguje to ale i naopak. Dostatečně vysoká hladina serotoninu může snížit nebo na chvíli zcela odstranit chuť k jídlu. Tato schopnost může přispět ke snadnějšímu a rychlejšímu hubnutí, protože vás nebudou tolik lákat sladkosti, slané brambůrky ani další nezdravé pochutiny.
Hlavní příčiny nízké hladiny serotoninu
Serotonin může v těle chybět hned z několika důvodů. Může se jednat o nedostatek slunečního světla, a to především v zimních měsících. I z tohoto důvodu se lidé během zimy častěji potýkají s depresemi a úzkostmi. Další příčinou je nedostatek tryptofanu ve stravě. Z něho tělo serotonin vyrábí.
Následky nedostatku serotoninu:
- úzkosti, deprese, panické poruchy, maniodepresivní psychóza apod.
- strach
- podrážděnost či agresivita
- potíže se spánkem
- syndrom dráždivého tračníku
- přejídání a záchvaty vlčího hladu
- nevolnost
- migrény
O úzkém vztahu serotoninu a depresivních stavů hovoří i výsledky zahraničních studií na serveru NCBI nebo Science Daily.
Všeho moc škodí
Pro organismus je příliš vysoká hladina serotoninu nebezpečná. Tzv. serotoninový syndrom se vyznačuje zvýšením krevního tlaku, bušením srdce, bolestí hlavy, svalovým třesem, rozšířenými zornicemi, husí kůží, vysokou horečkou, záchvaty, zmateností až bezvědomím.
Hladinu serotoninu mohou nebezpečně zvýšit některé léky. Léčba tkví v podání jiného léku, který serotonin blokuje nebo výměnou léku, který nebezpečný stav způsobil. Hlavní je v tuto chvíli rychlost. Pokud lékaři nezakročí včas, může být serotoninový syndrom i smrtelný.
8 tipů, jak zdravým způsobem zvýšit hladinu serotoninu v těle
Upravte jídelníček
Zvýšení serotoninu je závislé na kvalitní, pravidelné a vyvážené stravě.
Základem by měla být čerstvá zelenina, ovoce, libové maso, nedoslazované mléčné výrobky, celozrnné obiloviny a obecně zdravé tuky.
Eliminujte vysoce zpracované potraviny, polotovary a cukrovinky. Do každého jídla se snažte začlenit bílkoviny, tuky i sacharidy, abyste pomohli správné produkci hormonů.
Podle magazínu Healthline se tryptofan, který vyrábí serotonin, běžně vyskytuje především v potravinách s obsahem bílkovin. Ačkoliv je jeho největším zdrojem maso, najde se i mnoho vegetariánských a veganských zdrojů této důležité aminokyseliny.
Nebojte se tuků
K produkci hormonů a neurotransmiterů je velmi důležitý optimální příjem tuků. Konzumace zdravých tuků vám přinese spoustu cenných látek i dobrou náladu. Nejlepší volbou jsou za studena lisované oleje, čerstvé avokádo a oříšky.
Sacharidy ke každému jídlu
Sacharidy jsou jedním z hlavních zdrojů energie v lidském těle a hrají důležitou roli i při proměně tryptofanu v serotonin.
Medical News Today uvádí, že většina serotoninu v těle se vytváří ve střevech, menší množství pak v mozku. Tryptofan však potřebuje sacharidy, které mu pomohou dostat se do mozku a produkovat serotonin.
Potraviny s obsahem tryptofanu jsou proto vždy účinnější v kombinaci se sacharidy.
Doplňte B vitaminy
Všechny vitaminy řady B jsou nezbytné k produkci serotoninu. Béčka najdete v celozrnných obilovinách, zelené zelenině a mléčných výrobcích. Pokud víte, že nezvládnete přijmout dostatek B vitaminů prostřednictvím stravy, sáhněte po výživových doplňcích.
Vitamin B a jeho role při hubnutí
Zapomeňte na rychlý cukr a další stimulanty
Ačkoliv vám cukr, kofein a alkohol přinesou na nějakou dobu dobrou náladu a příval energie, v dlouhodobém horizontu způsobují naopak vyčerpání a výkyvy nálad. Vhodná nejsou ani umělá sladidla, která zamezují přirozeným hormonálním procesům v lidském těle.
Odpočívejte
Kromě vyváženého jídelníčku je nezbytný také dostatečný spánek. Nedostatek spánku narušuje produkci hormonů a může způsobit i snížení hladiny serotoninu v těle. Potřeba spánku je individuální, většinou se ale pohybuje od 6 do 8 hodin denně.
Pokud máte s usínáním problém, vytvořte si rituál, který spánek podpoří. Dejte si teplou sprchu nebo vanu, vychutnejte si bylinkový čaj a těsně před ulehnutím omezte svou aktivitu, ztlumte světla a vyhýbejte se televizi a počítači. Můžete vyzkoušet také suplementy ve formě hořčíku, vápníku nebo tryptofanu.
Hýbejte se, nejlépe venku
Tvorbu neurotransmiterů podpoří i pravidelná pohybová aktivita. Vyzkoušejte svižné procházky, jízdu na kole nebo třeba jógu. Se cvičením to ale rozhodně nepřehánějte. Abyste z pohybu vytěžili co nejvíc, stačí vám 30–60 minut v průměru 4× týdně.
Choďte na sluníčko
Nejen strava a pohyb stimulují produkci serotoninu. Pomoci vám může i obyčejné sluneční záření, které dává tělu signál k zastavení produkce melatoninu – hormonu, které tělo tvoří během noci. Dostatek denního světla vám doslova vlije novou energii do žil.
Top 10 potravinových zdrojů serotoninu
Vejce
Vaječné bílkoviny výrazně zvyšují hladinu tryptofanu v krevní plazmě a napomáhají tak produkci serotoninu. Je však důležité jíst celá vejce včetně žloutků. Jsou mimořádně bohaté na tryptofan, tyrosin, cholin, biotin, omega-3 mastné kyseliny a další živiny, které významně přispívají ke zdravotním výhodám vajec.
Sýry
Výborným zdrojem tryptofanu jsou tvrdé sýry. Dopřejte si především parmazán, čedar, mozzarellu, eidam, goudu a švýcarské sýry. Vychutnat si je můžete s celozrnným pečivem nebo třeba s těstovinami.
Banán
V banánech se ukrývá vysoký obsah tryptofanu, vitamin B6 a draslík. Banány jsou snadno stravitelné, regulují výkyvy krevního cukru a dodají vám potřebnou energii.
17 zázraků, které se dějí, když jíme banány
Listová zelenina
Všechny druhy listové zeleniny obsahují nejen tryptofan, ale také látky podporující produkci serotoninu. Špenát vám dodá vitaminy skupiny B a přispěje k lepší náladě. Kapusta je plná vitaminu C, který podporuje imunitu i tvorbu hormonu štěstí.
Celozrnné obiloviny
Výhrou jsou také celozrnné obiloviny. Nejvíce tryptofanu získáte z obilovin, které neprojdou varem. Kuchyňskou úpravou se totiž velká část tryptofanu zničí. Jezte hlavně ovesné, pohankové a žitné vločky. Můžete je nasypat do jogurtu, zalít mlékem nebo z nich zastudena vytvořit ovesnou kaši.
Tofu
Velké množství tryptofanu obsahují také sójové boby. Tofu, tempeh a další sójové výrobky patří mezi ideální zdroje tryptofanu nejen pro vegetariány a vegany.
Ryby a mořské plody
Odborníci doporučují lososa jako ideální zdroj omega-3 mastných kyselin. Posilují kosti, zuby i svaly, zlepšují zrak a podporují zdraví pokožky. Losos přispívá ke snížení krevního tlaku, regulaci cholesterolu a díky vysokému obsahu tryptofanu i k produkci hormonu štěstí serotoninu.
Velké množství tryptofanu obsahuje také halibut, makrela, treska a další druhy mořských ryb. Pokud patříte mezi milovníky mořských plodů, vychutnejte si krevety, chobotnice, škeble, ústřice nebo humra.
Drůbeží maso
Kuře, krůta, husa, kachna a další druhy libového drůbežího masa obsahují velké množství proteinů i tryptofanu v kombinaci s nízkým obsahem tuku.
Ořechy a semena
Všechny druhy ořechů a semínek obsahují důležitý tryptofan. Nejlépe jsou na tom chia semínka, sezam, slunečnicová semínka, lněná semínka, pistácie, kešu ořechy, mandle a lískové oříšky. Pokud si dopřejete hrst oříšků denně, doplníte potřebnou hladinu serotoninu a zároveň snížíte riziko srdečních chorob a zlepšíte trávení.
TIP: Jezte malé množství oříšků mezi jídly. Díky zdravé svačince ve formě ořechů nebo semínek se budete cítit sytí po delší dobu.
Kakaové boby
MUDr. Margit Slimáková doporučuje
konzumovat kakaové boby, které platí za nejlepší přirozené antidepresivum.
Může za to především obsah dopaminu a serotoninu. Oba hormony příznivě ovlivňují duševní zdraví i náladu.
S motivací k hubnutí vám pomůže přirozený hormon dopamin
Nejvíce účinných látek se nachází v celých nebo nahrubo rozdrcených nepražených kakaových bobech. Dojděte si pro ně do obchodu se zdravou výživou. Kakaový prášek, který je k dostání v běžných obchodech, prochází procesem pražení, při kterém se velké množství cenných živin zničí.
TIP: Vyzkoušejte zázračnou bylinku rozchodnici růžovou s obsahem rosavinu a salidrosidů, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku.
Přejeme vám dobrou náladu a spoustu pozitivní energie nejen ke shazování kil.
A co ta antidepresiva? Já to měla takhle..
Obrací se na mě hodně žen, které jsou nešťastné z toho, že začaly užívat antidepresiva. Píše mi také hodně žen, kterým lékař užívání antidepresiv právě doporučil, a ony prožívají obrovský vnitřní rozpor z toho, že potřebují, aby jim bylo dobře a mohly fungovat, ale léky užívat nechtějí.
Pokud čtete tento článek a jste náhodou jednou z takových žen a ocitla jste se v bodě, kdy nevíte, jak ze všeho toho trápení ven, čtěte dál. Odhalím Vám mou vlastní zkušenost s užíváním léků.
Nejspíš si po přečtení tohoto článku už nebudete připadat tak zoufale a nemožně a přestanete se cítit provinile kvůli tomu, že jste se buď k užívání léků uchýlila, nebo o jejich užívání uvažujete, ale zároveň se Vám do toho nechce.
Je to už hodně let zpátky. Přicházely deprese. Pamatuju se, jak jsem se cítila strašně provinile kvůli tomu, že si nedokážu užívat dny jako ostatní lidi kolem mě.
Stávalo se mi, že vypravit se z domu byl pro mě nadlidský úkol. Opakovala jsem si pro sebe stále dokola: „Kláro, tak klid…vem si batůžek…peněženku…dýchej…to zvládneš.
“ Poslední kapkou byla panická ataka, kdy jsem se křičící hrůzou skácela doma z ničeho nic na podlahu.
Vydala jsem se k psychiatričce. Doporučila mi antidepresiva, konkrétně Zoloft. Vždycky jsem milovala přírodní řešení, a tak by mě dřív ani nenapadlo, že bych takové léky začala někdy užívat. Ale začala jsem. Byla jsem tak hotová, že jsem dokonce ani neprotestovala.
Jakmile jsem vyšla z ordinace, řekla jsem si, že budu léky užívat maximálně 1 rok a do té doby najdu způsob, jak se cítit dobře bez nich. Věřila jsem, že to tak bude. Nepochybovala jsem o tom a to mi dávalo naději.
Už po prvních dnech užívání léků jsem se začala cítit lépe. Konečně! Po dvou měsících užívání se můj psychický stav vyrovnal a začala jsem mít i víc energie. Byla to obrovská úleva. Ty léky mi opravdu pomohly. Měla jsem štěstí. Z toho, co píšete, vím, že spousta z Vás takové štěstí nemá a antidepresiva Vám přivodí spoustu nepříjemných vedlejších účinků a na duši se stále dost trápíte.
Za úlevu jsem byla hluboce vděčná. Zároveň jsem cítila, že léky jakoby v něčem otupily mé vnímání a zakonzervovaly všechna traumata a bolesti někde uvnitř mě jak pod nějakou poklicí, a ony tam stále čekají. Bytostně jsem cítila, že tohle léky nevyřeší.
Netrvalo dlouho a do života mi vstoupily Bachovy esence. Jak jsem je poprvé uviděla v dřevěném kufříku u jedné maminky ze školky, kam tehdy chodil můj dnes už dospělý syn, byla to láska na první pohled. Něco uvnitř mě mi říkalo, že to je to ono, co mi pomůže dostat se z užívání léků ven, jak jsem hned na začátku chtěla.
Po půl roce užívání léků jsem už měla všechny esence doma a užívala je současně s léky dalšího půl roku. Pak jsem pod lékařským dohledem začala léky postupně vysazovat. Stále jsem sama sobě míchala užívací směsi Bachových esencí, a nakonec jsem skončila bez léků a v užívání esencí pokračovala. Byly to pro mě taková přírodní antidepresiva.
Měla jsem velké štěstí. Povedlo se. Vím, že je Vás spousta, které stále bojujete a zatím jste se z nejhoršího nedostaly. Neznamená to, že jste horší, než jiné ženy, které jsou ve svém životě spokojenější než Vy v tom svém. Jen jste ještě neobjevily cestu, která Vás vyvede do světla. Možná by cesta s Bachovými esencemi mohla být nadějí i pro Vás.
Když se zpětně ohlédnu, bylo dobře, že jsem antidepresiva začala užívat. Pomohly mi z nejhoršího a já pak měla sílu k tomu, abych moha fungovat a zároveň se nevzdávat a najít si cestu, kterou jít dál. Jsem těm lékům za ten čas pomoci vděčná. Nezavrhuji je.
Říká se, že čemu klademe odpor, to sílí. Když bych se tenkrát jejich užívání bránila, mohlo by mi třeba být stále jen hůř a hůř a už bych ani nenašla sílu a energii k tomu, abych zvládala chodit do práce, starat se o dítě, a navíc hledat a studovat další cesty a možnosti, jak zkvalitnit svůj život.
- Přeji Vám spokojené dny
- Klára ♥
- Chcete si objednat konzultaci se zasláním esencí pro Vaše dítě nebo pro Vás? Informace o konzultacích včetně cen najdete zde>>>
- Zajímá Vás, jaká Bachova esence patří k Vašemu znamení zvěrokruhu a s čím Vám může pomoct? Odpověď najdete v mém eBooku ZDARMA>>>
- Chtěli byste si umět sestavit vlastní účinnou směs Bachových esencí, ale nevíte, jak na to? Tohle by Vám mohlo pomoct>>>
- Nejnovější reference od mých klientů najdete zde>>>
Introvertova cesta ke štěstí
V očích extroverta je introvert často pořád ten divný, nepochopitelný, pomalý, nezábavný, mnohdy až neschopný. A přivede‑li na svět nějakým nepochopitelným nedopatřením introvertní dítě, zpravidla se ho pokouší vylepšit, předělat. Dělá to přece jen a jen pro jeho dobro.
Narodíme‑li se tedy jako introvert a nemáme‑li zrovna štěstí na podobně naladěné či chápající rodiče, hned narazíme. Výzkumy, které nás mají ujistit, že zase tak divní nejsme, a navíc máme i jisté kvality, si nepřečteme. Okolí nerozumíme. V dětském kolektivu se necítíme dobře. Vadí nám hluk. Neumíme se bránit. Ani ti nejbližší nám nerozumějí. A jsme sami. To není ideální start do života.
Už vím! A co dál?
Nakonec nějak dospějeme. A protože jsme hloubaví, na informace o introvertech dříve nebo později narazíme. Takže nejsme pokažení? Nejsme úplně k ničemu? A máme dokonce co nabídnout? V první chvíli je to prozření. Úleva. Ale co s tím? Dny běží. I když už „víme“, náš život je nějak pořád stejný.
Pořád se cítíme osaměle. Pořád nás provází víc smůly než štěstí. Navyklé způsoby myšlení i chování máme hluboko pod kůží. Naše okolí neví, že my už víme. Chová se k nám pořád stejně. Pokud se pokusíme vůči tomu vymezit, nesetká se to často s úspěchem.
Co tedy s tím? Pochopit a přijmout svůj temperament je jen první krok, kterým cesta ke štěstí introverta může začít.
Nestačí se ptát, jaký jsem, co mi vyhovuje. Také je důležité vědět, po čem toužím a jaké cesty k mému cíli vedou.
Určitě pocítíme úlevu, přestaneme‑li se nutit do rolí, které nám nejsou vlastní, do povinné zábavy, kolektivních sportů, vysilujícího tempa. Zvykáme si na to, kým jsme, a přestáváme se za to stydět. Můžeme se po určitý čas cítit lépe, ale pokud nám chybí blízké vztahy a smysluplná náplň našeho života, pocity smutku, vyloučenosti a prázdnoty se brzy vrátí.
Je jedním z životních paradoxů introvertů, že potřebují zázemí pevných vztahů, nechtějí žít sami (i když výjimky samozřejmě existují). Protože ale mají problémy se seznamováním a nové společnosti se často raději vyhnou, může pro ně být velmi komplikované takové zázemí vytvořit.
Temperament není všechno
Podívejme se na člověka ještě z jiného úhlu pohledu. Minulé století rozšířilo teorie osobnosti o tzv. Velkou pětku (Big Five).
Ta naši povahu zredukovala na pět vlastností, které nás charakterizují: míru extroverze, přívětivosti, otevřenosti ke zkušenostem, spolehlivosti a neurotismu.
Tyto vlastnosti vypovídají nejen o chování člověka, ale i o určité pravděpodobnosti, jak se jeho život bude vyvíjet.
Anglický profesor psychologie Richard Wiseman si v knize Faktor štěstí podrobně všímá, jak se zastoupení těchto vlastností podílí na tom, zda jsme spíše „šťastlivci“ či „smolaři“. A výsledek není na první pohled pro introverty moc potěšující.
Jste laskavý, spolehlivý člověk? Podle Wisemanových výzkumů nás právě tyhle vlastnosti ke štěstí nedovedou. Trochu smutné zjištění.
Tím samozřejmě není řečeno, že to nejsou vlastnosti lidsky žádoucí nebo že byste snad měli začít pěstovat opak. To rozhodně ne. Jenom prostě nestačí k lákání štěstí do našeho života.
Šťastlivci a smolaři se totiž liší především ve zbývajících faktorech – extroverzi, neurotismu a otevřenosti. Jakým způsobem, už asi tušíte.
Poznávat nové lidi a vytvářet si co nejširší vztahovou síť nám dává mnohem větší pravděpodobnost, že potkáme „ty pravé“ lidi – životního partnera, dobré přátele, ale třeba i nové příležitosti v zaměstnání. S tím samozřejmě úzce souvisí i naše ochota být otevřený novým věcem a příležitostem. No a trocha optimismu a pozitivního očekávání je už jen logickým završením žádoucích vlastností.
Jít a zkoušet
Jistě se najde pár introvertů, kteří i bez toho všeho našli ty pravé lidi a tu pravou náplň svého života. Ale pokud se vám to zatím nepodařilo, možná by stálo za to se trochu přemoci a jít příležitosti naproti. Nevyhýbat se možnostem potkat někoho nového a vyzkoušet si nové věci. Nenechat se odradit neúspěchy.
I v tom, co se nám nepovedlo, se může skrývat nová naděje nebo alespoň zkušenost, která se nám bude příště hodit a posune nás na naší cestě. Budeme‑li jen stát na místě, možná se vyhneme pár bolestným zkušenostem, ale svůj život stejně jako příliš šťastný vnímat nebudeme.
Poznat sám sebe, jak nám radil již Sokrates, je jen první krok. Další spočívá v tom, jak se svým poznáním naložíme. Jsem‑li introvert a ve velké společnosti se necítím dobře, nebude optimálním vyústěním procesu sebepoznání sedět sám doma a žehrat na osud. Nestačí se ptát, jaký jsem, co mi vyhovuje, ale také je důležité vědět, po čem toužím a hlavně jaké cesty k mému cíli vedou.
Mohu hledat různé cesty, překračovat svůj stín, ale tak, abych zcela nepopřel sám sebe.
Toužím navázat nové vztahy? Pak budu muset překonat svoji nechuť a ostych seznamovat se s lidmi a prostě to zkoušet. Nemusím zrovna vyrazit do velké společnosti, kde se budu cítit tak nervózní, že si mě stejně nikdo nevšimne.
Mohu se učit seznamovat se v běžných každodenních situacích, dát se do řeči s lidmi, kteří mi třeba přijdou i na první pohled nezajímaví. Zkrátka hledat různé cesty, překračovat svůj stín, ale tak, abych zcela nepopřel sám sebe.
A jsem‑li rodič, učitel či zkrátka blízký člověk malého introverta, ubezpečím ho, že není špatný ani divný. Pomůžu mu odkrývat jeho kvality a jen po malých krůčcích ho povedu tam, kam se mu příliš nechce.
Podaří‑li se mu překonat něco, co je třeba pro většinu dětí úplně běžné, nešetřím chválou. Pomohu mu najít kamarády – určitě jsou okolo něj podobně naladěné děti, jen k sobě neumí tak snadno najít cestu.
Introverti opravdu mají své kvality, které se často neodvíjejí od většinového mínění. Často jim dá více práce je odhalit, důvěřovat si, prosadit se. Ale možná o to větší uspokojení pak mohou zažívat.
Každá odlišnost v sobě nese něco obtížného a každý z nás, bez ohledu na temperament, musí v životě čelit určitým výzvám a těžkostem. A i to, že dokážeme v nepříjemných skutečnostech vidět nové příležitosti, je jedna ze zásadních dovedností na cestě ke štěstí.
Pilulky štěstí aneb proč stoupá spotřeba antidepresiv u mladých lidí? – Proženy
Vyřešit své smutky a trápení polykáním prášků se jeví jako snadné řešení, ale není
Stačí jedna pilulka a všechna trápení zmizí. Snadné řešení, ne? Spotřeba antidepresiv tak nadále stoupá. Navíc stále častěji jim propadají mladí lidé do 30 let.
A začneme varováním. „Antidepresiva v současnosti bere každý dvacátý Čech. Jejich užívání od roku 2002 stouplo pětkrát,“ říká psychoterapeut Mgr. Jakub Koutný.
„Je třeba nejprve upozornit, že antidepresiva léčí především deprese, tedy poruchu funkce mozkových buněk zapříčiněnou nedostatkem látek, které ovlivňují náladu. Ta může být způsobena vyslovenou chorobou, například depresivní či bipolární poruchou, nebo také v důsledku stresu, starostí a problémů vyvolaných reálnou situací,“ popisuje psychiatr MUDr. Ivo Klár z Polikliniky Zelený pruh.
Jak antidepresiva pomáhají? „Antidepresiva dokážou zvýšit koncentraci oněch látek navozujících dobrou náladu. Souhrnně nazývaných endorfiny. Avšak neodstraní tu zevní příčinu, která k tak neblahému stavu vedla,“ objasňuje psychiatr.
Na druhé straně na antidepresivech nevzniká závislost, jako třeba na drogách a alkoholu. „Už proto ne, že jejich efekt není okamžitý. Trvá nejméně několik dní, než lze pozorovat nějaký účinek. Avšak jejich hlavní nebezpečí spočívá v úniku od řešení problému, či vlastní situace,“ dodává psychiatr.
Antidepresiva zvyšují koncentraci hormonů navozujících pocity štěstí. Stále je to ale jen chemie…
Spotřeba antidepresiv v posledních letech stoupá. V Česku je užívá pět procent populace. Ve Spojených státech je to ale podle National Center for Health Statistics už 11 procent. Nejvíce přibývá spotřebitelů mezi mladými lidmi.
„Je zcela evidentní, že spotřeba antidepresiv neustále stoupá a přitom se nezdá, že by v té míře přibývalo duševních poruch podle klasických měřítek. Deprese se sice mohou vyskytovat již v mladém věku, ale i při běžném společenském styku nezřídka zjistíte, že antidepresiva užívají lidé, kteří žádné příznaky deprese nejeví,“ komentuje Ivo Klár.
Kdysi se k depresi a duševním poruchám obecně přistupovalo dost skepticky. Kdo bral antidepresiva, byl automaticky blázen.
Mnoho lidí se k nim proto hlásit nechtělo a lékům se vyhýbali i v případě, že měli problémy skutečně vážné. To se ale změnilo.
Lidé začínají chápat, že duševní onemocnění jsou rovná těm fyzickým, a přiznat se k depresi se pomalu začíná stávat trendem. Nejotevřenější jsou mu právě mladí lidé.
Působících faktorů je ale samozřejmě více. „Lidé, a bohužel zejména mladí, se často domnívají, že mají jakýsi ,nárok na štěstí‘, a pokud jej nedosáhnou, jsou zklamaní až nešťastní a snaží se pocitu štěstí dosáhnout třeba i umělou, chemickou cestou,“ podotýká psychiatr Ivo Klár.
Mnohdy je lepším řešením psychoterapie
Důležité je také zmínit, že nadužívání antidepresiv obecně souvisí mimo jiné se skutečností, že na ně neplatí žádné preskripční omezení. Z lékařské praxe je tedy může předepsat kdokoli, třeba i praktický lékař.
Antidepresiva zachránila již spoustu životů. Souvisí s nimi především snižující se počet sebevražd. „Skutečně jsem viděl, jak antidepresiva mnohokrát lidem pomohla projít nějakým obtížným místem jejich životů. Lidé někdy mluví o tom, že předtím měli pocit, že se topí a s léky se mohou nadechnout a učit se plavat,“ říká psycholog a lektor rozvoje osobnosti Mgr. Michal Petr.
„Riziko však vidím v nadužívání těchto léků při menších krizích. Je známo, že díky bolestným zkušenostem se člověk učí rozšířit svoji kapacitu a díky tomu i lépe zvládat zvýšené nároky života.
Občas prostě potřebuje pomyslně dopadnout na dno, aby se měl od čeho odrazit. Pokud si na této cestě nasadí předčasně léky, může se stát, že se krize ,zapouzdří‘ a místo toho, aby tímto úzkým místem prošel, se mu vyhne.
Nebude mu sice tak špatně, ale zase ani v posledku tak dobře, jak by mohlo být,“ uzavírá psycholog.
Máte zkušenost s antidepresivy?