Zdroj: Martin Pinkas
Dvoumiliardový trh s medem se po kauzách s antibiotiky pročistil. K harmonii má však daleko a falšování sladké suroviny je stále rozšířené.
Návštěvník haly blízko návsi malebné obce Čestín na Kutnohorsku by mohl nabýt dojmu, že se ocitl ve skladu pohonných hmot. Od podlahy až ke stropu jsou zde uskladněny stovky kovových barelů nejrůznějších barev.
„Žluté jsou z Chile a Mexika, modrošedé z Uruguaye, hnědé z Argentiny a šedé z Moldávie,“ vysvětluje Milan Špaček, majitel společnosti Medokomerc, kterému závod v Čestíně patří. Název napovídá, že firma nemá s ropným průmyslem nic společného. Barely jsou totiž plné sladkého medu.
Do skladu se vejde až tisíc tun, což odpovídá desetině roční spotřeby Česka.
Nyní je ho však kvůli výpadku dovozů z Ukrajiny o něco méně. Ze skladu putují barely s medem do rozehřívacích komor. Spirálovité trubky s horkou vodou se ponořují do ztuhlé suroviny tak dlouho, až dosáhne požadované tekuté konzistence.
Následně se med míchá, filtrací zbavuje mechanických nečistot, přečerpává do zásobních tanků a stáčí do jednotlivých balení všech možných velikostí, ať už sklenic, malých plastových krabiček pro gastronomii, nebo třeba oblíbených plastových medvídků.
Tři tisíce tun takto zpracují v Čestíně každý rok, zhruba třetina z toho připadá na med český a zbytek na med dovozový.
Dědečkova antibiotika
Medokomerc lze označit za vítěze letitých bojů o medový trh.
Ty vyvrcholily na podzim před třemi lety, když tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka narychlo svolal do „baráku“ ministerstva na pražském Těšnově mimořádnou tiskovou konferenci.
Médiím oznámil, že kontroloři objevili v medu antibiotika, která tam nemají co dělat, a že produkt nazvaný Dědečkův med nejspíš pochází ze zahraničí, ačkoliv se vydává za český.
To by nebylo zas až tak překvapivé. S medem byly problémy dlouhodobě a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) obvykle informovala o podobných nálezech mnohem méně dramaticky prostřednictvím tiskových zpráv nebo serveru Potravinynapranýři.cz.
Tentokrát však byl rozruch namístě. Falšovaný med totiž pocházel od společnosti Včelpo, tehdy největšího zpracovatele, kterého ovládá Český svaz včelařů (ČSV).
Na stole tak byly důkazy toho, o čem se už nějakou dobu spekulovalo.
Na padělání medu se nepodílejí jen zahraniční dovozci, případně pochybné domácí firmy, ale společnost ovládaná tradiční domácí organizací s desítkami tisíc členů, která navíc pobírá desítky milionů korun na dotacích.
Včelaři našli nového kupce pro Včelpo. Zaplatí 12 milionů
Největší medový skandál v české historii tak vyplul na povrch a veřejnost si uvědomila, že za obrázkem domáckého včelaře pečlivě opečovávajícího své úly se skrývá hodně drsný byznys. Kauza Včelpo byla přitom jen vrcholem. Lidé z branže, se kterými měl týdeník Euro možnost mluvit a kteří nechtějí zveřejnit své jméno, přirovnávají tehdejší poměry k mafii.
Ostré soudní spory s drahými právníky, falšování dokumentace s cílem zakrýt skutečný původ a samozřejmě nepovolené nastavování cukrem a sirupy, které probíhalo v masovém měřítku. Mluví se dokonce i o fyzických útocích. Od kauzy Včelpo prošel medový byznys očistou, k harmonii má však stále daleko.
Kupec pro Včelpo
Z trojice společností, které léta dominovaly trhu s medem, přežil Medokomerc v nezměněné podobě jako jediný. Český svaz včelařů obměnil vedení, stejně jako samotné Včelpo. Vedení svazu, do jehož čela byla po aféře s antibiotiky zvolena nová šéfka Jarmila Machová, pak hledalo pro zadluženou společnost kupce.
Na první pokus to nevyšlo, i když letos na jaře to vypadalo, že se nový majitel našel. Zájem projevil včelař Petr Vydra, který za firmu nabídl deset a půl milionů korun a od ledna 2019 plánoval naplno rozjet výrobu.
Médiím si však stěžoval, že se nemohl dostat ani do sídla Včelpo v Oboře na Blanensku, ani ke klíčovým dokumentům. Nakonec vzal svou nabídku zpět s odůvodněním, že dluh firmy je ve skutečnosti mnohem vyšší než přiznaných 22 milionů korun plus dalších pět v rámci soudních pří.
Podle Machové se však svaz nakonec dohodl s druhým ze zájemců. Tím má být obecně prospěšná společnost Příroda, včely a člověk, která za Včelpo zaplatí 12 milionů korun. „Prodej v listopadu schválil celorepublikový výbor a teď už se bude podepisovat.
Nový nabyvatel chce pokračovat v předmětu činnosti,“ řekla týdeníku Euro Machová.
Milan Špaček, majitel společnosti Medokomerc
Za novým majitelem stojí včelař a člen republikového výboru ČSV Jan Šmíd.
Podle obchodního rejstříku se společnost až do listopadu jmenovala Pražské Jezulátko a předmět její činnosti spočíval hlavně ve starosti o údržbu a propagaci známé památky.
Se změnou názvu se změnilo i zaměření, nově je to péče o krajinu a právě včelařství. „Plán máme jediný. Udržet Včelpo, očistit, splatit dluhy a provozovat nadále jako servisní zázemí našim včelařům“ řekl Šmíd.
Třetím velkým hráčem byla společnost JSG med. Ta od roku 2016 nevyvíjí prakticky žádnou činnost, loni v lednu podali majitelé sami na sebe insolvenční návrh. Firma se z roku na rok propadla do desetimilionové ztráty, soud však insolvenci z formálních důvodů zamítl.
Návrh Českomoravské záruční a rozvojové banky o pár měsíců později už prošel. Do řízení se přihlásilo celkem 26 věřitelů s pohledávkami za téměř 60 milionů korun. Jediný akcionář Jiří Straka sdělil insolvenčnímu správci, že JSG med dostal právě nálezy nepovolených cukrů, které objevili kontroloři v produktech firmy na regálech obchodních řetězců.
„Dlužníkovým odběratelům byly následně z důvodu provedených kontrol a uvedených zjištění uděleny ze strany Státní zemědělské a potravinářské inspekce pokuty, které tito odběratelé dále přefakturovali na dlužníka, popř. tyto hradili a následně se domáhali po dlužníkovi náhrady škody, přičemž dále s dlužníkem ukončili obchodní styky,“ uvádí správce ve zprávě o stavu řízení.
A skutečně lze mezi přihlášenými věřiteli nalézt Kaufland, Lidl a Normu. Společnost se ještě odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, podle kterého byly některé postupy SZPI, a tedy i udělené pokuty nezákonné. JSG med to však už nezachránilo.
Bez úhony v konečném důsledku neprošel kauzou ani samotný Medokomerc. „Aféra poškodila úplně všechny. Na půl roku jsme zaznamenali propady prodejů. Med dostal nálepku, že může obsahovat antibiotika. Naštěstí se už to srovnalo,“ vzpomíná Špaček a data Českého statistického úřadu (ČSÚ) mu dávají za pravdu. Spotřeba medu se v následujícím roce propadla o desetinu.
Cena pod cenou
Uvolněné místo po velkých hráčích obsadila řada menších zpracovatelů, kteří zdaleka nedosahují velikosti někdejší obrů. Z dat ČSÚ je přitom patrné, že dlouhodobě spotřeba medu roste. Ještě před deseti lety dosahovala pouze 0,4 kilogramu na hlavu.
I v době utlumené poptávky následkem kauzy Včelpo se držela výše než na počátku desetiletí.
Dnes sní každý Čech zhruba jedno kilo medu ročně, což při průměrné ceně za posledních dvanáct měsíců ve výši 205,60 koruny znamená, že se jedná o trh o hodnotě zhruba 2,2 miliardy korun.
Situace však zdaleka není ideální. To má několik příčin, které spolu navzájem souvisejí. Jednou z nich je nepřetrvávající cenový tlak obchodníků. „Stále jsme pod reálnými náklady.
Kilo medu v obchodech by mělo stát 250 korun,“ vyčísluje Pavel Svoreň, jednatel společnosti Apimel, která dováží medy ze Slovenska.
V listopadu přitom ČSÚ zaznamenal průměrnou cenu 202,24 korun za kilo a historicky se k 250 korunám ani zdaleka nepřiblížila.
Další problém souvisí stejně jako většina nesnází tuzemského zemědělství a potravinářství s poněkud monotónním vzhledem českých polí. Pokud se totiž bavíme o českém medu, jedná se z velké části o med řepkový. „České včelařství má jeden velký problém, a to je malá různorodost.
Majoritní část produkce tvoří řepkový med,“ vysvětluje Svoreň a Milan Špaček z Medokomerc to jen potvrzuje. „Nejsme soběstační, co se týká druhového zastoupení medu. Je tady velké množství medu řepkového, který rychle krystalizuje.
Oproti tomu je zde třeba málo medu lesního nebo medů, které vydrží dlouhou dobu tekuté a zákazník je vyžaduje,“ říká.
Zkrystalizovaný med se stává v tržní síti v podstatě neprodejný. Právě proto se do Česka dováží zhruba třetina spotřeby, především z jihovýchodní Evropy a Jižní Ameriky.
Podle Špačka mají jihoamerické medy vyšší poměr fruktózy vůči glukóze, což znamená, že vydrží v tekutém stavu mnohem déle. A třeba akátový med nekrystalizuje vůbec.
Zahraniční medy se pak míchají s domácími, čímž vznikne směs s přijatelnou dobou, po kterou vydrží v tekuté formě, a také akceptovatelnou cenou.
V Čestíně zároveň zkoušejí ještě jiný způsob, jak na problém s krystalizací reagovat.
Součástí 90milionové investice do nových strojů a budov v posledních čtyřech letech bylo i pořízení technologie na výrobu takzvaného pastového medu.
Jde o med, který má sám o sobě tužší konzistenci a poněkud světlejší barvu. Především však nekrystalizuje. „Uvidíme, jaký to bude mít úspěch. Zatím to nedovedu posoudit,“ říká Špaček.
Jako doping
Tlak na cenu a poptávka po domácím medu, kterého se nedostává, jsou pak příčinou, že i po kauze Včelpo je padělaného medu na trhu přespříliš. Kontrolami SZPI loni neprošlo 50,8 procenta kontrolovaných šarží, po cukrovinkách šlo o vůbec nejproblematičtější komoditu.
Předloni to bylo 30,1 procenta a v krizovém roce 2015 celých 45 procent. Neznamená to, že by více než polovina medu prodávaného v Česku měla pochybný původ. Inspektoři nepostupují náhodně a při cílených kontrolách se zaměřují na oblasti, kde očekávají problémy.
Ukazuje to však, že k ideálnímu stavu má medový byznys v Česku stále ještě daleko.
I letos odhalila inspekce medy s přidaným cukrem nebo takové, které lhaly o svém původu. Ve dvou případech kontroloři dokonce objevili produkt vydávající se za med, jehož uvedený výrobce vůbec neexistoval.
Zářez na potravinovém pranýři má také Medokomerc. V březnu se ukázalo, že jeho lipový med prodávaný v Tesku není úplně lipový. Podle Špačka šlo o směs lipových medů nakoupených od dodavatelů po celé Evropě. Jeden z nich do medu pravděpodobně přimíchal i med jihoamerický, což prokázala přítomnost pylů z tamních rostlin. Jinak byl však med v pořádku.
Čtěte: Až vymřou včely: řetězec Penny provedl drastický experiment s prázdnými regály
Společnost je proto obzvlášť pečlivá a veškeré vzorky nakoupených medů posílá na testy do laboratoře v německých Brémách.
Ta mimo běžných analýz prověřuje medy metodou nukleární magnetické rezonance (NMR), která nejlépe odhalí přítomnost látek, které v produktu nemají co dělat, ať už jde o antibiotika, cizokrajné pyly, nebo přidané cukry.
Německé analýzy přijdou firmu na několik milionů korun ročně, tuzemské komerční laboratoře však do takové hloubky nejdou a Medokomerc podle Špačka nemá jinou možnost, jak si med důkladně ověřit.
Metody falšování jsou totiž stále sofistikovanější a „klasické“ laboratoře zdaleka všechny podvody neodhalí. Výjimkou je právě potravinářská inspekce.
Ta podobně jako laboratoř v Brémách už několik let disponuje spektrometrem nukleární magnetické rezonance.
Ten si letos nechali inspektoři „upgradovat“ a zároveň uzavřeli smlouvu na nákup ještě dokonalejšího spektrometru, který dokáže jít ještě hlouběji a odhalit doposud utajované podvody.
„Původní NMR se již dostalo za hranici kapacity vzhledem ke zvyšujícímu se počtu vzorků na stávající typy analýz. Limit představovala i nemožnost rozvoje některých nových a potřebných metod,“ vysvětluje mluvčí SZPI Pavel Kopřiva
Nový přístroj přijde na 33,5 milionu korun a jde o jeden z nejdražších nákupů SZPI z poslední doby. Podle hlasů z branže však i díky tomu patří tuzemské dozorové orgány k nejpřísnějším. Prostřednictvím NMR se nezřídka podaří odhalit padělky nejen medů, ale i dalších potravin, které v sousedních státech většinou procházejí prostě proto, že je tamní úřady nejsou schopny rozpoznat.
Otázka je, zda se i tak podaří odhalit vše. „Je to jako doping,“ srovnává jeden ze zdrojů týdeníku Euro. Jakmile se podaří nalézt sofistikovanou metodu, která falza odhalí, okamžitě se objeví nové způsoby falšování. To bohužel platí nejen pro med.
Čtěte také:
Selhání samotářské včely. Největší světový producent mandlí se vrací k tradici
Jed na plevel vs. zmatená včela
Divoké včely „bojují“ proti terorismu. Z militantů jsou sběrači medu
Nejen rum a doutníky. Kuba má poklad v biomedu
Veterináři pozastavili činnost firmě Včelpo, která patří včelařskému svazu | Firmy a trhy
PRAHA Jihomoravští veterináři nepravomocně pozastavili činnost společnosti Včelpo, kterou vlastní Český svaz včelařů. Firma se proti rozhodnutí odvolala, případ posoudí ústředí Státní veterinární správy (SVS).
Včelpo nedokázalo doložit informace o původu surovin k již vyrobeným medům, a nesplnilo kvalitativní požadavky u některých medů. Podniku také hrozí až desetimilionová pokuta.
Kvůli přítomnosti antibiotik v medu dostal už podnik a prodejci jeho medu v minulosti milionové pokuty. Podle předsedkyně svazu Jarmily Machové byl odvolán jednatel podniku Panagiotis Margaritopoulos, na jaře ho nahradil Miroslav Kovář.
Jak již dříve informovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce na svém webu, v medu byly například látky, které vznikají při vyšších teplotách při zpracování medu, enzymy v medu nebyly dostatečně aktivní, což je ukazatelem starého medu.
„Důvodem pro pozastavení byla vážná porušení platné legislativy zejména ve vztahu ke sledovatelnosti potravin zjištěná během opakovaných kontrol ze strany krajské veterinární správy v průběhu prvního pololetí letošního roku,“ řekl Majer.
Tehdy bylo podle Machové obměněno vedení podniku. „Když krajská veterinární správa tam začala kontrolovat tři dny poté, co tam nastoupil nový jednatel, který neví, která bije, tak mi to přijde podivné,“ řekla ve středu Machová.
‚Doklady jsou pryč.‘
Podnik nedokázal původ medů doložit, protože doklady podle Machové zabavila policie v souvislosti s šetřením, kdo za původ antiobiotik v medu mohl. „Těžko můžete prokázat dohledatelnost, když jsou doklady pryč,“ dodala. Policie zatím podle ní v této kauze, kde loni na začátku roku svaz podal oznámení na neznámého pachatele, žádné závěry nemá.
Nový jednatel měl podle ní za úkol hned udělat inventuru, aby zjistil, co je ve firemním skladě a v jaké kvalitě. „Medy, které tam zbyly, ale nebyly určené na tuzemský trh,“ poznamenala. Nyní tak čeká na výsledky odvolání.
Pokud by ústředí veterinářů rozhodnutí kraje potvrdilo, schválení činnosti firmy by bylo pozastavené na dva měsíce. „Během této lhůty by v provozovně společnosti probíhaly opakované kontroly ze strany krajské veterinární správy.
V případě, že by došlo k opakovanému pozastavení činnosti, lze schválení odebrat natrvalo.
V momentě, kdy by Včelpu byla činnost pozastavena, nesmělo by až do zrušení rozhodnutí med uvádět na trh,“ sdělil zástupce tiskového mluvčího SVS Petr Majer
Ministerstvo zemědělství sdělilo, že se na fungování Včelpa zaměřilo a bude ho i nadále sledovat, o čemž svědčí právě veterinární kontroly. „V současné chvíli čeká ministerstvo na pravomocné rozhodnutí SVS, na jehož základě bude resort konat,“ řekla mluvčí úřadu Markéta Ježková.
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) uložila prodejcům medu od výrobce Včelpo loni pokutu 5,9 milionu korun. V medu našla rezidua antibiotik. Včelpo dostalo dříve i pokutu 1,2 milionu korun od veterinářů.
Vedení svazu včelařů předloni v listopadu rozhodlo o zastavení prodeje všech výrobků firmy, protože zatím neodhalený viník přimíchával do českého medu ukrajinský med s antibiotiky. Jejich používání při léčení včel je v Evropské unii zakázané. Loni firma med po veterinárním vyšetření opět začala prodávat.
Mnoho otazníků v »medové« kauze Včelpo
Včelpo bylo založeno již v roce 1979 jako výrobní podnik českých včelařů. Vlastník – ČSV – je garantem vysoké kvality výrobků. Veškeré produkty získané přímo od českých včelařů nejsou žádným způsobem chemicky ošetřeny a upraveny.
Na kvalitu dohlíží nejen moderně vybavená laboratoř, ale také Státní veterinární správa. Česká republika se v Evropě řadí mezi státy s nejdůslednějším dohledem nad způsoby aplikace léčiv včelám a kontrolou jejich zbytků v produktech.
Včelpo sídlí v obci Obora na jižní Moravě.
V listopadovém vydání měsíčníku Včelařství byla uveřejněna »Nabídka k prodeji společnosti Včelpo, spol. s r.o.«.
Jediným jeho vlastníkem je Český svaz včelařů a »s ohledem na zhoršující se stav společnosti a hrozící insolvenci se rozhodlo předsednictvo Republikového výboru ČSV nabídnout společnost k prodeji, a to bez jakýchkoli kritérií…« Ty, kteří sledovali situaci kolem Včelpa, tato informace překvapila, nicméně vzhledem k událostem posledních měsíců byla logickým vyústěním.
Vraťme se však na začátek kauzy, která přerostla včelařské bariéry a dostala se na první stránky novin a do zpravodajských relací televizních a rozhlasových stanic.
Aféra s českým medem naplno propukla na podzim roku 2015, kdy Státní veterinární správa zjistila, že dodávaný med na trh deklarovaný jako »Český« obsahuje antibiotika a neodpovídá vyžadovaným normám pro prodej.
Následně veterináři pozastavili Včelpu činnost na dva měsíce.
Viník neznámý
Neodhalený viník totiž přimíchával do českého medu ukrajinský s antibiotiky. Do věci se záhy vložilo i Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státní zemědělské a potravinové inspekce. V medu byly podle SZPI zjištěny např. látky, které vznikají při vyšších teplotách při zpracování medu, enzymy v medu nebyly dostatečně aktivní, což je ukazatelem starého medu.
Státní veterinární správa vyměřila společnosti za antibiotika v medu (v EU jsou pro léčení včel zakázány) rekordní pokutu ve výši 1,2 mil.
Kč a obchodní řetězce přefakturovaly Včelpu sankce, které dostaly od SZPI za celkem 5,9 mil. Kč. Pokuty narostly i o náklady za laboratorní rozbory medu ve výši přes 2 mil. Kč.
Nicméně po odstranění závad v průběhu následujícího roku Včelpo opět začalo med a další výrobky prodávat.
Ochranná známka s kaňkou
Medy, které podle veterinářů nesplnily kvalitativní požadavky, se přesto dají použít v potravinářství nebo do medoviny, protože překročené limity byly minimální.
Ve veřejnosti však po mediální masáži vznikl pomalu dojem, že takový med je téměř jedovatý a nepoživatelný. Nikoliv, pouze nebyl zcela čistý jako český med.
To však vůbec neomlouvá fakt, že ochranná známka »Český med« byla nenávratně poškozena a důvěra kupujících hodně poklesla.
Přesto se ČSV nevzdal a začal bojovat za znovuobnovení důvěry v český med a další produkty z medu vyráběné Včelpem.
Bohužel, Panajotise Margaritopulose ponechal ve funkci jednatele, vlastně prvního muže společnosti. Požadovaná ekonomická stabilizace firmy nenastala a závazky se nezmenšovaly.
Postupně narostly dluhy na současných 22 mil. Kč a Včelpo navíc čelí dvěma soudním sporům o pět milionů korun.
Na začátku letošního roku se začaly mezi včelaři šířit fámy o insolvenci a exekucích, neboť není schopno splácet své závazky věřitelům, ani hradit pokuty. Dluhy prý bude muset zaplatit ČSV a tím vlastně zkrachuje. Kdo zná způsob fungování »eseróčka«, tak ví, že je to nesmysl.
Výměna jednatele
Cíl pomluv byl jasný: způsobit Včelpu ještě větší ekonomickou ztrátu a dále poškodit obchodní pověst – už tak silně pošramocenou. Přesto byl k 24. březnu 2017 odvolán jednatel společnosti Margaritopulos a na jeho místo nastoupil Miroslav Kovář.
Byl však postaven před skutečnost, že se musela zastavit výroba potravinových doplňků, propolisu a mateří kašičky. Bývalý jednatel si totiž z původních výrobních prostor udělal sklady pro vlastní firmu. Později, po rekonstrukci výrobny, se produkce potravinových doplňků postupně rozběhla. Zdálo se, že Včelpo je konečně na správné cestě.
Což potvrzoval i názor konzultanta firmy Jana Šmída: »Přes všechny tyto nepředvídatelné náklady není insolvence Včelpa na pořadu dne. Jistě k nemilému překvapení všech, kteří o to pravděpodobně i z konkurenčních důvodů usilují… Samozřejmě ekonomická situace Včelpa je svízelná. Ale pro jeho záchranu je nutné udělat i nemožné.
Včelpo totiž je a musí být jakousi hradbou v podnikatelském prostředí na ochranu samotných včelařů.«
Komu vadí ČSV?
Poslední větou Šmíd uhodil hřebíček na hlavičku. Tady hledejme, kdo měl a má zájem na likvidaci Včelpa: jsou to subjekty, kterým vadí organizace ČSV a dotační programy pro včelaře.
Jsou to však také obchodní řetězce, které prodávají med pochybného původu, často ze zemí mimo EU, z Číny a dalších asijských zemí. Aby měl stále stejnou konzistenci (tzn. tekutý), obsahuje konzervanty.
Pokud by se do něj nepřidávaly, tak krystalizuje, což je možná vizuálně nevábné, ovšem je to důkaz vynikající kvality a čistoty.
Dokumenty na policii
Čeští včelaři, ať již hobby nebo velkovýrobci, nadále tvoří v našem středoevropském prostoru enklávu produkce naprosto přírodního medu. To je zabezpečeno tím, že pravidelné léčení včel na varroázu, včelí mor a další choroby, se děje podle jednotných instrukcí ČSV s jednoznačným vyloučením pohodlného léčení antibiotiky. Bohužel, např.
řada slovenských včelařů užívá antibiotika. Český med je tak jeden z nejlepších na světě, je to značka nejvyšší kvality. Proto ten útok na něj prostřednictvím Včelpa. A nejen ten: např. zpřísnění zákona o prodeji ze dvora, kdy se po malovčelařovi vyžaduje certifikát pro prodej medu a dalších včelích produktů.
Případné dokumenty o nákupu ukrajinského medu a následného míchání z českým Včelpo nemá. »Těžko můžete prokázat dohledatelnost, když jsou doklady pryč,« říká Jarmila Machová, předsedkyně ČSV v souvislosti s tím, že Policie ČR zajistila všechny doklady.
Svaz podal na začátku roku 2016 trestní oznámení na neznámého pachatele, ale policie od té doby k žádným závěrům nedospěla.
Bez komentáře…
Co ale říci k tomu, když v srpnu letošního roku objevili veterináři
ve skladech Včelpa starý a špatně tepelně zpracovaný med. Firma podle SZPI zpracovávala a prodávala nadále starý a špatně upravený med.
Inspekce proto opět pozastavila činnost a Včelpu hrozí i desetimilionová pokuta. Největším problém pro Včelpo bylo, že nedokázalo doložit původ surovin.
Med, který se už dostal do oběhu, by neměl lidem způsobit žádné zdravotní potíže, poznat ho ale mohou například podle zvláštní pachuti. Včelpo se proti zákazu odvolalo. Odborníci měli dva měsíce na to, aby se rozhodli, jestli provoz obnoví nebo zastaví například i natrvalo.
Jurečkův názor
Jak se postavit k názoru ministra zemědělství Mariana Jurečky, který vidí problém Včelpa v tom, že ČSV chtěl jeho prostřednictvím provozovat obchodní činnost, stále ji rozvíjet, a to i se zahraničními partnery? »Bylo to rozhodnutí Včelpa, potažmo Českého svazu včelařů, kteří si řekli, pojďme obchodovat a nakupujme med ze zahraničí. To nebylo šťastné rozhodnutí,« říká 36letý sám hobby včelař. Samozřejmě chybou bylo nakupovat zahraniční med a míchat ho s českým. To plně padá na hlavu bývalého vedení Včelpa. A jestli to byl záměr? Někým a něčím motivován? V samotné obchodní činnosti svazu nic špatného spatřovat nelze, naopak si tím mohl zlepšovat ekonomickou situaci.
Happy End?
Republikový výbor ČSV rozhodl 25. listopadu, že prodá společnost Včelpo svému členovi, podnikateli Petru Vydrovi za 10 055 000 Kč. Cena bude splacena ve splátkách. »Výrobu hodlá pan Vydra zachovat, takže zůstane zpracování mezistěn, výroba mateří kašičky, propolisových výrobků a také medu,« říká Machová.
Státní veterinární správa stále nepovolila Včelpu obchodování s medy. »Stále to není uzavřeno, ale to už teď spadne na nového majitele. My se budeme snažit co nejrychleji veškeré náležitosti provést tak, aby byla smlouva hotová co nejdřív,« dodává předsedkyně. Nezbývá než věřit, že Včelpo bude existovat dál a opět vyrábět a prodávat včelí produkty nejvyšší kvality.
Vladimír SLOBODZIAN
Jak hodnotíte tento článek? (1 – nejhorší, 7 – nejlepší)
Hodnocení: 4.1, celkem 37 hlasů.
Kauza Včelpo není uzavřena
Kauza společnosti Včelpo, která vyráběla a na trh uváděla med s rezidui antimikrobiálních látek, stále ještě není uzavřena. Podnik se odvolal proti pokutě ve výši 1,2 milionu korun, kterou mu udělila Státní veterinární správa ČR (SVS).
Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) přitom už dříve uložila prodejcům medu od Včelpa pokutu 5,9 milionu korun. V 29 vzorcích odebraných v maloobchodní síti, našla rezidua antibiotik.
Podle posledních informací zatím bylo vydáno předběžné opatření, konečný výsledek však není znám.
SVS vloni počátkem listopadu provedla ve společnosti Včelpo kontrolu, při které byly odebrány vzorky medu na vyšetření přítomnosti antibiotik. Jejich výskyt se potvrdil a Včelpo mělo nařízeno stáhnout z trhu všechny šarže medu, v nichž byla zjištěna tato rezidua. Veterináři současně hledali jejich zdroj.
Během dvou dnů odebrali naráz téměř 50 vzorků medů od různých českých včelařů, v žádném z nich se však výskyt antimikrobiálních látek neprokázal. Kromě toho byly šetřeny i suroviny pro výrobu medů pocházející z jiných zemí, kontroly přinesly výsledky. V podstatě shodné spektrum antibiotik jako ve výrobcích společnosti Včelpo se zjistilo v medech původem z Ukrajiny.
SVS nahlásila do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva Evropské komise (RASFF) tři nevyhovující šarže o celkové hmotnosti 63 tun a s ukrajinskými dozorovými orgány dojednala vrácení medu.
veterináři rozhodli, že Včelpo může med vyrábět a uvádět na trh, ale všechny výrobky musí být předem vyšetřeny v akreditované laboratoři – příznivý výsledek vyšetření musí být před distribucí medu předložen veterinární správě. V opačném případě není výrobek uvolněn do oběhu.
V průběhu celé kauzy SVS odebrala ve Včelpu 38 vzorků medu, při nichž bylo provedeno vyšetření na 32 antimikrobiálních látek. Od začátku kauzy bylo ve firmě provedeno ze strany SVS 20 kontrol, což je desetinásobně více, než je v obdobném podniku běžné.
Včelpo z tržní sítě stáhlo bezmála 150 tun medu a výrobků z něj. Rozhodnutím SVS bylo přímo u výrobce a v jeho dalších skladech pozastaveno 115 tun vyrobeného medu a dalších 163 tun surovin pro výrobu medu.
Závadný med byl spálen ve spalovně v Moravskoslezském kraji.
Český svaz včelařů, kterému podnik patří, na kauzu zareagoval tak, že jeho valná hromada zvolila nové vedení i novou dozorčí radu podniku.
Podle předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmily Machové vstupní kontroly medu byly nedostatečné. Bylo třeba upravit i skladování medu.
Společnost si proto nechala vypracovat technologický audit, podle něhož by se měl ředitel firmy Panagiotis Margaritopoulos řídit. Systémové změny po Včelpu požadoval i ministr zemědělství Marian Jurečka.
Podle dřívějších vyjádření Machové se podnik chce v budoucnu zaměřit spíše na produkty z mateří kašičky než na med samotný.
V reakci na celou kauzu SVS přijala preventivní opatření. Do národního monitoringu cizorodých látek nově zahrnuty také zahraniční medy. U zásilek medu ze zemí mimo Evropskou unii budou prováděny dodatečné kontroly v místě příjmu.
Kauza Včelpo: problémový med s antibiotiky skončí ve spalovně
Jaké konkrétní postihy Včelpo čekají, bude jasné teprve v následujících týdnech a měsících. „Osmého února jsme Včelpu písemně oznámili ukončení sběru podkladů pro správní řízení ve věci vydání pokuty za porušení zákona o potravinách. Od toho dne běží sedmidenní lhůta, ve které se Včelpo k předloženým podkladům může vyjádřit,“ sdělil mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
Český svaz včelařů, který je jediným vlastníkem společnosti Včelpo, vinu firmy konečně jednoznačně přiznal. „Do českého medu byl ve Včelpu přimíchán med z Ukrajiny a označen jako český. Pochybení je na straně Včelpa, jeho zaměstnanců i ředitele. Podali jsme trestní oznámení. Míru zavinění je potřeba vyšetřit,“ uvedla předsedkyně svazu Jarmila Machová.
Ukrajinský med podle ní Včelpo přes prostředníka koupilo legálně s deklarovaným původem i nezávadností. „Na Ukrajině pravděpodobně nemají tak přesné přístroje, aby zbytky antibiotik zachytily,“ dodala Machová.
Trestní oznámení kvůli ohrožování zdraví závadnými potravinami a klamání zákazníka vydáváním ukrajinského medu za český policii předal i deník Blesk. Ten v listopadu v testu potravin na zbytky antibiotik v medu upozornil. „Probíhají úkony trestního řízení, prověřování informací a podání vysvětlení,“ potvrdila policejní mluvčí Alice Musilová.
Včelpo své produkty muselo stáhnout z obchodů a prodej zastavit. To stále trvá. „Včelpo je dále pod veterinárním dozorem a med zatím neprodává. Všechny problematické šarže jsme stáhli, zabalili a jsou připraveny ke spálení. Část zamíří do spalovny, část do bioplynky,“ popsala další osud pančovaného medu Jarmila Machová.
Med ze Včelpa z obchodů zmizel, přesto mnozí lidé nemají k medům z obchodních řetězců důvěru a raději nakupují u drobných včelařů. „Pro med si ke mně chodí víc zájemců než dříve. O problémech Včelpa s antibiotiky často mluví,“ uvedl včelař z Knínic Rudolf Krajíček.
Své zásoby už pomalu doprodává. Co zbývá, nechává převážně svým stálým klientům ze širokého okolí a známým. „Poslední roky med nebyl, až loni zase ano. O med od včelaře je zájem, ten je bez antibiotik, protože tady jimi nikdo neléčí,“ dodal.
S testováním zatím neskončila Státní zemědělská a potravinová inspekce. „Všechny analýzy medu ještě uzavřeny nejsou. U několika desítek odebraných vzorků rozbory dokončíme v druhé polovině února. Byly odebrány později a děláme u nich širší spektrum analýz. Zatím platí pětadvacet problematických šarží,“ sdělil Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Kauzou Včelpa se předevčírem zabývalo i jednání předsednictva a valné hromady Českého svazu včelařů. „Vstřebali jsme řadu informací, ale vše jsme projednat nestihli,“ řekla předsedkyně svazu Machová. Na příští úterý například odložili zvolení nové dozorčí rady Včelpa, která byla odvolána právě kvůli pančování medu.
Český svaz včelařů si musí také ujasnit, co s Včelpem bude dál. „Jako vlastník se musíme rozhodnout, jakou zvolíme další prodejní strategii. Jaký budeme prodávat med, jestli jen český, nebo i dovezený, a jestli vůbec. Nebo zda se zaměříme na jiné včelí produkty, jakými jsou propolis, mateří kašička, pyl, a na výrobu mezistěn,“ doplnila Machová.
Neuzavřenou zůstává i otázka setrvání ředitele Panagiotise Margaritopoulose ve vedení Včelpa. Machová jeho výměnu nevylučuje. „Ale musíme mít na jeho místo schopného člověka, abychom společnost ještě více nepoškodili,“ dodala předsedkyně svazu.
Veterinární správa kvůli kauze s antibiotiky posílí kontroly medu z dovozu
Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: med kontroly veterinární správa Včelpo politika
Podle veterinářů nejsou antibiotiky kontaminované výrobky Včelpa zdraví nebezpečné. Zbytky těchto léčiv v potravinách však z dlouhodobého hlediska zvyšují odolnost bakterií vůči antibiotikům, a tedy snižují jejich účinnost.
Proto jsou v Evropské unii zakázané a proto se ani včely v Česku nesmějí antibiotiky léčit.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
O pokutě pro Včelpo za antibiotika v medu informovala redaktorka Iveta Vávrová
„Vyskytne-li se nákaza, kterou je možné léčit antibiotik včel, dochází k likvidaci celého včelstva a včelař dostane od ministerstva zemědělství náhradu vzniklých škod,“ vysvětlil ředitel odboru veterinární hygieny na SVS Jan Váňa.
Do výrobků Včelpa se antibiotika dostala z medu, který nebyl z EU. Společnost ho dovezla z Ukrajiny, kde tak přísná pravidla neplatí. Ačkoliv měla mít zásilka medu veterinární potvrzení o nezávadnosti, antibiotika přesto obsahovala.
Podle veterinářů se jedná o ojedinělý případ. „Kauza Včelpo je selháním jednoho subjektu,“ uvedl ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Bez reakce však událost nezůstane – Státní veterinární správa chce posílit kontroly dovozového medu. „V místě příjmu medu ze třetí země budou probíhat kontroly, které by měly zabránit tomu, aby se podobná kauza ještě opakovala,“ popsal Jan Váňa.
Výrobky Včelpa s antibiotiky už by na trhu být neměly. Státní veterinární správa loni v listopadu donutila firmu stáhnout je z trhu. Víc než 23 tun medu musí být zlikvidováno, další výrobky čekají na posouzení. Zpět do prodeje se mohou vrátit jen zkontrolované, nezávadné šarže.
Rekordní pokutu, kterou společnost dostala, zdůvodnili veterináři tím, že výrobky se zbytky antibiotik mohli lidé kupovat po poměrně dlouhou dobu – zhruba osm měsíců, než věc odhalila namátková kontrola.
Společnosti se však pokuta zdá příliš vysoká. „My se budeme odvolávat. Uvidíme, jestli budeme úspěšní,“ uvedla už dříve předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Med – produkce v ČR 2000 – 2014 | Foto: Český rozhlas
Další články
Nejčtenější
Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Olympijské hry 2020 Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová
Doporučujeme
Státní veterinární správa udělala v kauze Včelpo maximum
V Praze dne 11. 2. 2015 – Státní veterinární správa (SVS) považuje za důležité shrnout průběh kauzy Včelpo. Přítomnost antibiotik v medu podléhá pravidelnému monitorování v rámci veterinárního dozoru.
Na základě analýzy rizika je v České republice každoročně na přítomnost reziduí antimikrobiálních látek vyšetřeno zhruba 50 vzorků medu. Vzhledem k tomu, že čeští včelaři včely antibiotiky neléčí, nebyly až do této kauzy žádné případy přítomnosti antimikrobiálních látek v medu zaznamenány.
SVS reagovala na informaci o zjištění antibiotik v medu ihned po obdržení podnětu a provedla dosud v souvislosti s případem řadu níže uvedených opatření.
První informaci o záchytu antibiotik v medu obdržela SVS od deníku Blesk dne 4. listopadu 2015. SVS zareagovala okamžitě a hned 5. listopadu provedla ve společnosti Včelpo kontrolu, při které byly odebrány vzorky medu na vyšetření přítomnosti antibiotik. Byl mj.
odebrán i záložní vzorek medu, označený deníkem Blesk jako med, ve kterém byla laboratorně prokázána rezidua antibiotik. Vyšetřením těchto úředních vzorků se výskyt antibiotik ve výrobcích společnosti Včelpo potvrdil.
V reakci na to bylo Včelpu nařízeno stáhnou z trhu všechny šarže medu, ve kterých byla zjištěna rezidua antibiotik a SVS současně zahájila intenzivní šetření zdroje těchto antibiotik v medu.
Jednorázově během 2 dnů bylo odebráno téměř 50 vzorků medů od českých včelařů – v žádném z nich se výskyt antimikrobiálních látek neprokázal. Současně byly šetřeny i suroviny pro výrobu medů pocházející z jiných zemí.
V podstatě shodné spektrum antibiotik jako ve výrobcích společnosti Včelpo bylo zjištěno v medech původem z Ukrajiny.
Tři nevyhovující šarže medů z Ukrajiny o celkové hmotnosti 63 tun byly Státní veterinární správou nahlášeny do systému rychlého varování pro potraviny a krmiva Evropské komise (RASFF) a v současné době probíhají jednání s Ukrajinou o nápravě vzniklé situace.
Vzhledem k tomu, že se přítomnost antibiotik prokázala ve značném množství výrobků společnosti Včelpo, vydala SVS dne 25.
listopadu 2015 rozhodnutí, kterým se s okamžitou platnosti Včelpu nařizuje pozastavit všechny šarže živočišných produktů, které jsou uskladněny v jejich provozovně a nebyly doposud vyšetřeny na přítomnost antibiotik.
Včelpo může med vyrábět a uvádět na trh, ale všechny výrobky musí být před uvedením na trh vyšetřeny v akreditované laboratoři a příznivý výsledek vyšetření musí být před distribucí medu předložen veterinární správě. V reakci na to pozastavilo Včelpo veškerou výrobu a uvádění potravin na trh.
SVS zahájila se společností Včelpo 2. prosince 2015 správní řízení a 8. února 2016 bylo Včelpu písemně oznámeno ukončení sběru podkladů pro správní řízení ve věci uložení pokuty za porušení zákona o potravinách. V současné době běží 7 denní lhůta od doručení oznámení, ve které se Včelpo může vyjádřit k předloženým podkladům. Mgr. Petr PejchalTiskový mluvčí SVS