Ani o vánocích nejím ryby. má to vliv na zdraví?

  

Důvodů, proč někteří z nás nemají 24. prosince na stole kapra, je víc. Máte obavu ze zaskočené kosti a odjezdu na pohotovost, nebo vám kapr nechutná, případně je vám líto zabít šupináče, se kterým jste v posledních dnech sdíleli koupelnu.

K tématu: Kapr ve vaně: největší stres v jeho životě

V České republice jíme velmi málo ryb, průměrná spotřeba je pouhých pět kilogramů ryb ročně na jednoho obyvatele a z toho je jen jeden kilogram ryb sladkovodních.

Pokud se vám to zdá hodně, pak vězte, že ve světě sní průměrně každý člověk o 11 kilo ryb více. Nesporným argumentem, hovořícím pro zařazení ryb do našeho jídelníčku, je jejich příznivý vliv na lidské zdraví.

Obsahují Omega-3 nenasycené mastné kyseliny, vitamín D a jód a působí jako prevence proti onemocnění 

Pokud jste z Prahy nebo přilehlého okolí, rozhodně vyzkoušejte rozvoz čerstvých ryb, který nabízí server www.cerstvery­by.cz. Vybírat můžete ze sladkovodních ryb, mořských a v nabídce jsou také mušle a další plody moře. Ceny jsou přijatelné a pokud objednáte do deváté hodiny, doručí vám objednávku ještě ten samý den. 

Vhodnou rybou pro štědrovečerní stůl je pangasius, který je zcela bez kostí a můžete ho tak zcela bez obav naservírovat i dětem. Mražené kilo této ryby stojí okolo sto třiceti korun. Má bílé nebo narůžovělé maso a není takřka vůbec cítit rybinou.Připravit se dá tradičně v trojobalu, nebo  můžete vyzkoušet jeho úpravu na zelenině:

Švédský pangasius

800 g pangase, 3 středně velké mrkve, 1 větší cibule, 1 pórek, 2 lžíce olivového oleje, 2 zakysané smetany, 200 gramů sýra na strouhání, čerstvá petrželka a pažitka, bílý pepř, provensálské koření 

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?

Mrkev nastrouháme nahrubo, cibuli nakrájíme na kostičky a pórek na kolečka. Vše osmahneme na pánvi na lžíci oleje. Dno zapékací misky vytřeme olivovým olejem a vyložíme zeleninovou směsí. Rybu z obou stran lehce posypeme bílým pepřem a dáme na zeleninu.

Přiklopíme, vložíme na 15 minut do trouby vyhřáté na 200°C. Mezitím smícháme zakysané smetany s provensálským kořením a nasekanou petrželkou a pažitkou. Po čtvrthodině vyndáme rybu z trouby, zalijeme připravenou směsí a pečeme nepřiklopené dalších 15 minut.

Nastrouháme si sýr a pět minut před koncem pečení posypeme. Podáváme s bramborem nebo čerstvým pečivem.

Pokud chcete zvolit rybu z českých vod, vynikající volbou je pstruh potoční. Je sice dražší než pangas, ale jeho maso je chutnější. Tady si už ale musíme dávat pozor na kosti. Výborně chutná připravený na másle jen s bylinkami, solí a kapkou citronu. Pro vánoční stůl zvolte například jeho variantu s mandlemi:

Pstruh na mandlích

4 pstruzi o váze cca 250 g, 100g másla, 50g opražených mandlí, sladká smetana, hladká mouka, sůl 

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?

Pstruhy vykucháme, omyjeme a vetřeme sůl do kůže z obou stran a i zevnitř rybu osolíme. Poprášíme je moukou a necháme je několik minut proležet. Mezitím si připravíme mandle.

Oloupané mandle nakrájíme na plátky a ty na másle opražíme dozlatova. Opečeme je na pánvi v másle asi pět minut po každé straně. Upečené přendáme na ohřátý talíř. K máslu na pánvi přidáme smetanu a opražené mandle.

Teplou omáčkou polijeme pstruhy. Podáváme s vařenými nebo opékanými bramborami.

Čtěte téma: Uklízíte? Pořád? A nejste nemocní?

Poměrně rozšířenou rybou v našem jídelníčku je losos. Je pro něj typická růžová barva a jemné maso. Nejčastěji se připravuje na másle společně s bylinkami – rozmarýnem nebo tymiánem a výborně se k němu hodí kopr, křen a bílé víno.  

Pečený losos s bílým vínem

600–800 g filé z lososa, 2 dcl bílého vína, sůl a mletý pepř podle chuti, 1/2lžičky sušeného tymiánu, 2 lžíce rozehřátého másla, 1 malá cibulka, 1 citrón, 8 cherry rajčátek, nebo 4 malá pevná rozčtvrcená rajčata, několik snítek petrželky 

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?

Filé osolíme a okořeníme. Vložíme do zapékací mísy nebo pekáčku, podlijeme vínem, vydatně pokapeme rozpuštěným máslem.

Oloupanou cibuli nakrájíme na kolečka, poté rozdělíme na kroužky, citrón též nakrájíme na kolečka a obojí rozložíme po povrchu filé.

Přikryjeme lehce alobalem a pečeme v předehřáté troubě, až filé získá zlatavou barvu a při píchnutí vidličkou se snadno rozpadá na plátky. Po vyndání z trouby ozdobíme rajčátky a petrželkou.

Nepřehlédněte: Proč jsou Vánoce tak psychicky náročné?

Candát je velmi chutná ryba s jemným masem. Nejčastěji ho můžeme najít v jídelníčku rybích restaurací, ale lze jej zakoupit i ve specializovaných obchodech nebo velkých hypermarketech, které nabízí chlazené ryby. Vyzkoušejte ho třeba na smetaně.

Candát na smetaně

1 kg candáta, 250 g žampionů, 125 g másla, 1 dcl smetany, 2 žloutky, hl. mouka, strouhaný sýr, sůl, pepř 

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?

Rybu nakrájíme na větší kusy, obalíme v mouce a na 125 g másla ji opékáme po obou stranách přibližně 10 minut. Vyjmeme ji z pánve a vložíme ji do pekáčku. Žampiony bez nožiček nakrájíme, a v pánvi na zbylém másle podusíme.

Osolíme, opepříme a přidáme do pekáčku k rybě. Smetanu povaříme, přidáme mimo oheň žloutky, osolíme a opepříme. Omáčkou v pekáčku rybu přelijeme, posypeme sýrem a v horké troubě asi 10 minut zapékáme.

Jako přílohu volíme brambory.

Když zaskočí rybí kost

Poměrně častou nepříjemností, která se může u vánoční večeře stát, je zaskočená rybí kůstka. Zkuste ji nejprve zajíst chlebem. Pokud je malá, chléb by mohl posunout kost dále do  žaludku a vám se uleví.

Pokud je větší, měl by vám někdo uvolnit dýchací cesty silnými údery mezi lopatkami. Jestliže se to stane dětem,  při tomto úkonu je přehněte přes koleno, aby jim hlava visela dolů.

Jestliže se vám ale nepodaří kost zajíst ani vyndat, musíte jet o Štědrém dni na pohotovost. Věřte, že nebudete jediní.

Foto: http://static­.guim.co.uk, http://www.about-recipes.com, http://www.biz­trademarket.co

Vánoce a štíhlá linie? Jde to vůbec dohromady?

Vánoční svátky jsou pro mnoho lidí nejen svátky klidu, pohody, rozdávání dárečků a scházení se s rodinou, ale také svátky, kdy se nijak extra na zdravou stranu nehledí. Všude je plno jídla a jdete z návštěvy do návštěvy.

A toto jídlo, respektive značné neomezování se, nám do nového roku přináší nejen dobrou náladu a hezký pocit, ale často také nějaké to kilo navíc, což nechce nikdo.

Kromě toho se mohou z přejídání objevit také zažívací obtíže.

Jestliže chcete po Vánocích nemít zdravotní problémy a kilogramy navíc, je dobré si určit pravidla, která i o svátcích budete dodržovat.

TIP NA HUBNUTÍ: Chcete skutečně zhubnout, pak doporučujeme osvědčené produkty Ketomix a Ketofit a samozřejmě nezapomeňte na detoxikaci organismu

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?

Jídlo, jídlo a zase jídlo

Tradiční Vánoce jsou často spojovány se spoustou dobrého jídla a také pití. Mnoho z nás prostě neodolá, přestane se hlídat a ujídá postupně ze všeho, co je okolo. A kalorie? Na ty raději ani nemyslí.

Přeci se ve svém volnu nechcete stresovat tím, že vánočkou k snídani a řízkem k večeři přiberete několik kilo. Je však dobré si určit svou míru a zbytečně se nepřejídat.

Ono to není vůbec nic zdravého, když se přejíte, pak nemůžete ani vstát, bolí vás břicho a není vám dobře.

Mnoho lidí Vánoce jednoduše neřeší, jí až k prasknutí a poté nabrané kilogramy v dalších měsících těžce shazují. Jak se tomu vyhnout a i po svátcích se cítit dobře a spokojeně? Máme pro vás pár tipů a triků, které vám pomohou.

TIP: Proč je čistá voda tak blahodárná a jaké tajemství o ní ještě nevíte?

Pochutiny z dohledu

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?Nemusíte držet před Vánocemi hladovku, abyste si pak mohli dát to, na co máte momentálně chuť. Je důležité si umět říci dost a pak už vše, co vás láká a má v sobě plno kalorií, dát pryč z očí. Hlídat si kalorie můžete, samozřejmě přibližně.

I přes Vánoce je však dobré myslet na to, že váš příjem kalorií by neměl být o mnoho vyšší, než jaký je během celého roku. Když si cukroví schováte do krabičky, krabičku do lednice nebo na balkon, dobře si rozmyslíte, jestli máte opravdu na něco chuť. Zatímco kdyby cukroví bylo přímo před vámi, natáhnout se pro něj není tak velký problém.

TIP: Cholesten je možná účinnější než léky na snížení cholesterolu

Hlavně nedržet hladovku

Praktikujete to, že během celého dne držíte hladovku, nejíte a pak si večer dopřejete, co hrdlo ráčí? Tak toto je jedna z největších chyb, kterou můžete udělat. Bohužel to praktikuje mnoho lidí.

Hladovka během celého dne, popřípadě jen občasné zobnutí, nutí člověka k jedné jediné věci, a to k velkému tzv. vlčímu hladu, a to právě hlavně večer. Obrovský hlad společně s bohatě prostřeným stolem je pro lidský organismus vražedný.

60 denní výzva do plavek: Zhubněte do léta

Toto nárazové přejídání, kterého se dopouštíte, může způsobit velké problémy s trávením. A nechcete přeci trávit Vánoce na toaletě či hůř v nemocnici. Vyzkoušejte jíst během celého dne, aspoň tedy malé porce, a nevynechejte žádný chod. Což znamená například dát si vydatnou snídani. Ta vám zajistí, že večer nebudete mít tak velký hlad, a uchrání vás i před přejídáním.

Nemusíte snídat nic obrovského, postačí plátek celozrnného pečiva s tvarohem a zeleninou, nebo si dát jogurt s ovocem a vmíchat si do něj müsli nebo jen samotné ovesné vločky.

Když budete nad jídlem přemýšlet, sladkosti vás nebudou tolik lákat, nebudete mít na ně zkrátka už chuť.

Umění nahrazovat nezdravé potraviny za ty zdravé

Složení každého jídla má také svůj vliv na naše vánoční hodování. Když jdete na vánoční návštěvu, složení jídla nijak neovlivníte, ale můžete si hlídat, kolik toho sníte. Když připravujete večeři na Štědrý den sami, pak pečlivě vybírejte suroviny  a pokud je to možné, vyměňte některou z těch méně zdravých za zdravější variantu.

K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví, ovšem je to opravdová kalorická bomba. Proto myslete na přípravu už dopředu! Internet je plný zdravých receptů, tak se nechte inspirovat a nějaký recept vyzkoušejte!

Můžete například vyměnit bílou mouku za celozrnnou, cukr vyměnit za sladidlo a místo máslového krému vytvořte pudinkový krém. Výsledek nebude jiný, než běžné cukroví, ale můžete si zahřešit a víte, že jste pro štíhlou linii udělali aspoň něco málo.

Lehká večeře

I štědrovečerní večeře může být lehce pozměněna. Bramborový salát můžete udělat bez majonézy. Přidáním bílého jogurtu si jídlo zpestříte a pro své tělo uděláte něco dobrého.

Budete mít zájem:  Korálovec ježatý (hericium erinaceus) a zdraví – jaké má účinky a benefity

Nejste-li přímo v hubnoucím procesu, s klidným srdcem si čas od času udělejte něco smaženého. Kapra či jinou rybu si tak víc vychutnáte. Chystáte-li chlebíčky, zpozorněte. Bílou veku zaměňte za pečivo, které bude celozrnné.

Pomazánka může být z nízkotučného tvarohu. Máte-li rádi experimenty, pak vyzkoušejte domácí hummus z cizrny.

Kvalitní šunka je lepší, než salám, který je tučný. Vše dolaďte zeleninou, vajíčkem a máte hotovo!

Můžete si udělat Vánoce zdravé. Vždyť nemusíte jít ke stromečku přejedení. Vychutnejte si od všeho trošku a nakládejte si střední až menší porce. Jestliže i po této porci budete mít hlad, trošku si určitě přidat můžete.

Pozor na alkohol!

K Vánocům patří také alkohol. Na alkoholické nápoje je nutno dávat si obzvláště velký pozor! Jedna sklenička destilátu totiž obsahuje velkou spoustu kalorií, které jsou skryté. Mnohem lepší je tak přiťuknout si u stromečku suchým vínem či skleničkou dobrého sektu. I večer to s popíjením moc nepřehánějte.

Podívejte se na hlavní zásady zdravého stravování a nechte se inspirovat

Ve zdravém těle zdravý duch!

O svátcích všeobecně lenošíme, do práce moc nechodíme, a tak není divu, že kilogramy nabíhají. Mnoho z nás provozuje gaučing, tedy lehne si na gauč, kochá se pohádkami v televizi a přitom stále něco ukusuje. Nevyhýbejte pohybu se ani o Vánocích. Můžete například vyrazit na procházku, více uklízet a podobně.

I zimní sporty jsou vhodné, vytáhněte děti odpoledne bruslit, lyžovat nebo se jen tak koulujte či svezte na bobech. Uděláte tak něco navíc pro sebe. Vyzkoušejte o letošních Vánocích něco z našich tipů a uvidíte, že nebudete konečně jedni z těch, kteří úderem nového roku stojí fronty před posilovnou.

Češi mají vůči rybám zbytečné předsudky. Konzumují je především o Vánocích

Čeští rybáři se potýkají hlavně s předsudky například o tom, že ryba smrdí a je plná kostí, a také s tím, že ryby nejsou tradiční součástí českého jídelníčku. Často je jich velmi málo i v nabídce školních jídelen.

Přečíst článek ›

V jejich spotřebě jsme na chvostu světových žebříčků a většina české produkce se vyváží. Podle ředitele Rybářského sdružení ČR Michala Kratochvíla proto rybáři hlavně usilují o zachování současného stavu. „Upřímně budeme hlavně rádi, když na Vánoce bude spotřeba stejná nebo o malinko vyšší,“ řekl.

Spotřeba je stabilní

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?Zdroj: DeníkV Čechách se ročně vyprodukuje zhruba 20 tisíc tun sladkovodních ryb. Osm až devět tisíc tun se spotřebuje doma a zbytek jde na vývoz. Ideálem by bylo, aby zákazníci kupující rybu na Vánoce si ji dali alespoň ještě jednou v roce. Podle Michala Kratochvíla je ale doporučená spotřeba dospělého člověka dvacet kilo ryb za rok.

Že je spotřeba živých ryb stabilní, potvrdili i v podnikové prodejně Rybářství Třeboň. „Prodej živých ryb se drží na stejné úrovni, ale roste prodej výrobků. Lidé si je nechtějí zpracovávat sami.

Oproti tomu, co bylo před sedmi deseti lety, se zájem zvedl na dvojnásobek,“ řekl vedoucí prodejny Josef Slivko. Jde třeba o půlky kapra nebo filety. Kromě chlazených výrobků je také zájem o uzené ryby.

A třeboňská prodejna se setkává i s tím, že roste zájem o čerstvé ryby v létě na grilování.

Chybí výrobky z ryb 

Ve formě výrobků se zatím prodává zhruba desetina české rybí produkce. Tady je ale velký potenciál. Potvrzují to i zkušenosti Ústavu akvakultury a ochrany vod na Jihočeské univerzitě. „Výrazně roste poptávka po finálním produktu, ať už jsou to saláty, paštiky, nebo pomazánky a zavařené polévky,“ řekl ředitel ústavu Jan Kašpar.

Přečíst článek ›

V ústavu vyvíjí a navrhují produkty z ryb a nabízejí je na výstavách, rautech i v prodejně a reakce veřejnosti jsou dobré.

„Vychází nám, že osmdesát procent lidi by si naše výrobky koupilo, kdyby mělo kde,“ dodal Jan Kašpar, jehož ústav výrobky z ryb nabízí zpracovatelům od receptury až po výsledky testování.

Navíc se podle zkušeností ústavu ukazuje, že spotřebiteli nejde až tak o dlouhodobou trvanlivost těchto výrobků, ale spíše o čerstvost a tím o méně konzervačních látek. „Veřejnost vnímá extrémně kladně, že si jde třeba pro čerstvý salát,“ řekl Jan Kašpar.

Ústav přitom není sám, kdo zkouší vyvíjet a nabízet výrobky ze sladkovodních ryb. I někteří lokální výrobci se o to pokouší a nabízejí třeba rybí hranolky nebo kapří sekanou, ale masová nabídka zatím v Čechách chybí. A když už trh něco nabízí, nejde o české ryby – většina pomazánek v obchodech je třeba z mořských ryb.

Zájem není stabilní

Zpracovatelé ryb a rybáři ale často naráží na to, že zájem veřejnosti zatím není stabilní. „Poptávka je chvíli velká, ale pak opadne,“ řekl Michal Kratochvíl s tím, že to potom ztěžuje dlouhodobé uvedení takových výrobků na trh.

Zpracovatelům by proto pomohla podpora od státu a z dotačních programů s celostátními i lokálními kampaněmi, také podpora zpracovatelů například při prezentacích na výlovech a podporu by potřebovali zpracovatelé i při distribuci finálních produktů.

Otázkou jsou pak v případě zvýšení zájmu veřejnosti o sladkovodní ryby z Čech výrobní kapacity českých rybářů. Ty jsou podle Michala Kratochvíla z Rybářského sdružení ČR na svém maximu.

Posilování české spotřeby by se tak dělo na úkor vývozu nebo by bylo nakonec možné i ryby dovážet. Možností je i výstavba nových sádek nebo rybníků.

Úvahy o zvyšování výrobních kapacit jsou však hodně předčasné – zatím Češi nesní ani polovinu toho, co čeští rybáři vyprodukují.

Přečíst článek ›

Co se přitom rybářům podařilo vylepšit, je chuť českých ryb. „Kvalita masa sladkovodních ryb v České republice je obecně na vysoké úrovni. Tím, jak se ale omezila intenzita hospodaření a našel se kompromis mezi přirozenou potravou a přikrmováním, zlepšila se chuť rybího masa,“ řekl Jan Kašpar z Jihočeské univerzity.

Rybí maso je přitom zdravé a důležité pro rozumové schopnosti, zrak i srdce. Obsahuje totiž omega tři kyseliny. „Ty jsou kromě svého vlivu na kardiovaskulární systém důležité pro stavbu nervového systému a oka. To je zvláště důležité v době těhotenství a kojení, kdy se tyto systémy vyvíjí,“ řekl Jan Kašpar z Jihočeské univerzity.

Připravte si kapra, který chrání vaše srdceOdborníci z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity, firmy Blatenská ryba a pražského IKEMu představili takzvaného omega3kapra rybu, která má zvýšený obsah prospěšných nenasycených mastných kyselin v mase. Ty například omezují vznik chorob srdce. Z kaprů se ryby s označením omega3 stávají díky speciální krmné směsi. Tyto kapry lze koupit ve fakultní prodejně ryb v Českých Budějovicích i na dalších místech v Česku. Jejich seznam je na webu s adresou omega3kapr.cz

Jak si lze zdravého kapra připravit? Třeba podle tohoto receptu:

Kapr po novohradsku2 porce: 300 g filet kapra, 20 g oleje řepkového nebo olivového, stroužek česneku, drcený kmín, sladká mletá paprika, sůl, hladká mouka, citron

Porce kapra osolíme, potřeme prolisovaným česnekem a obalíme ve směsi drceného kmínu, papriky a mouky. Na rozpálenou pánev přidáme olej a rozehřejeme. Do rozehřátého oleje vložíme připravené porce kapra a opékáme z každé strany 3 4 minuty. Jako přílohu doporučujeme gratinované brambory.

Anketa: Jíte ryby jindy než o Vánocích? 

Pavel Hrach, České BudějoviceUrčitě jím kapra, jsme na jihu Čech a kapr patří ke Štědrému dni. Jím ho klasicky na řízek. Málokdy v roce si kapra dám, ale když je, tak ho jím na česneku. Jinak mi chutnají kapří hranolky. Rybářská fakulta je prodává.

Jaroslava Sýkorová, České BudějoviceJíme kapra na Štědrý den, další dny už řízek z kapra nejíme. Kapra si dám jenom já, manžel ho moc nemusí, s ním bojuji o to, jestli si ho dá, nebo jestli si dá raději řízek. Na první svátek vánoční peču kapra na kari a cibuli staženého z kůže v remosce.

Přečíst článek ›

Vitali Perevalov, České Budějovice, RuskoJím ryby, mám je rád. Jinak kapra jíme s manželkou každé Vánoce. To, co manželka připraví na Vánoce, tak to jím. Během roku ho nejím, protože kapr je velmi tučný. Žiji tady jedenáct let s manželkou, která je také z Ruska.

Viktorie Němcová, České BudějoviceNa Štědrý den jím kapra i kuřecí řízky. Kapra si dám z povinnosti, raději mám řízky. Kapra jím obalovaného se salátem. Jednou ročně si dám třeba v restauraci kapří hranolky, ty jsou výborné. Kapří speciality ale nevyhledávám.

Ani o Vánocích nejím ryby. Má to vliv na zdraví?Zdroj: Deník

„Nejíš maso? Budeš nemocná a neduživá,“ strašili mě (Bára 34 let)

Bára nejí maso už od základní školy. Je to přes 20 let a umíte si představit ten boj s okolím. Časem přestala pít mléko a konzumovat většinu mléčných výrobků.

Když se jí narodil syn, vzala to od podlahy a už přes rok jí jinak. Všem skeptikům dochází argumenty, protože jsou ona i syn zdraví a krásní. Navíc má Bára skvělého manžela, který ji podporuje.

Jsme moc rády, že se nechala přemluvit a dala nám příběh i fotky k dispozici.

Jak se ze mě stala vegetariánka

Ten den si velmi dobře pamatuji. K obědu v jídelně bylo UHO, již potřetí v tom týdnu. Já tupým nožem bojovala s obludným kusem vepřového a vzpomínala jsem na vyprávění nějaké rodinné známé o lidech, kteří maso vůbec nejí.

 Vůbec! Pravda, některé maso mi vcelku chutnalo, ale nikdy mě nebavilo zdlouhavé kousání a hlavně ta těžkost a únava, co po jeho konzumaci přicházela, ta byla otravná.  Navíc to nehumánní zabíjení zvířat také nic moc…prostě budu jako ti lidé „vegeráni“.

Zvedla jsem se a přes protest družinářky (100 kilo živé, zpocené váhy) práskla plným talířem do „vracáku“, vysněné cílové mety.

A v ten den jsem se skutečně stala vegetariánkou. Nebylo by to až tak divné, kdyby se ovšem nepsal rok 1989 a mně netáhlo na jedenáct let. Takhle byl na světě slušný poprask. Šílené hysterické reakce okolí si umí jistě každý představit, nemá cenu o nich psát.

Jediný důležitý okamžik, stojící za zmínku, byla reakce mé matky. Že má doma samorost věděla dávno. Teď se však musela rozhodnout, zda vyrazí do boje proti své prvorozené nebo bude poslouchat, přemýšlet a hledat jinou cestu. Zvolila druhou variantu a mou úctu za tu odvahu má jistou navždy.

Budete mít zájem:  Sinusitida (zánět dutin) – příznaky, příčiny a léčba

Dovolím si připomenout tehdejší podmínky – žádný internet, literatura možná nějaká vypůjčená, nálada ve společnosti nevstřícná. Učitelky, lékařky a zejména družinářky nezklamaly, ony do konfrontace šly.

Projevily tím absolutní neznalost dětské duše, jež by se u jejich povolání očekávala. Čím více naléhaly a zejména hrozily, čím více mě nutily si své rozhodnutí vybojovat, den co den, tím pevnější jsem přirozeně byla. Jistě, nemám jim to vůbec za zlé.

Informací skutečně nebylo mnoho, ale popravdě, podezřívám je, že stejně by se zachovaly i dnes. A dnes už víme víc. Nebo spíš můžeme vědět, pokud chceme.

Prognózy versus realita

Takže, jaké všechny prognózy to byly nade mnou vyřčeny? Zde jsou v porovnání s realitou:

  1.  Nevyrostu/měřím 168 cm
  2. Budu mít nezdravé zuby, vlasy, nehty…/Zuby v pořádku, vlasy „až na záda“, nehty – s oblibou říkám „2x týdně je ošetřuji pilkou na železo“.
  3. Budou se mi lámat kosti. Budu nemocná./Zlomeného nikdy nic, ačkoliv jsem slušnej poděs. Se vší neskromností se považuji za nadprůměrně zdravého člověka. Žádná antibiotika, žádné vážné choroby, ale ani rýmičky, kašlíky, virózy. Nevím, co je chřipka, nikdy jsem neměla třeba angínu.
  4. Nebudu mít menstruaci a potažmo děti/Syn se podařil na „první pokus“.
  5. Nebudu moci dál sportovat, budu unavená a …to slovo…neduživá /Jak to jen o mně říkají? Aktivní až radioaktivní.
  6. No a že umřu, samozřejmě./ Je to tak. „Nikdo to tu nepřežije“.

Nejedla jsem ideálně, ale snažila jsem se

Nejedla jsem dlouho vůbec ideálně. Klasický vegetarián neznalec.  Naštěstí jsem mezi sýry a rohlíky napasovala hromady zeleniny a později i luštěnin. Okolo šestadvacátých narozenin jsem se dozvěděla o detoxikační medicíně MUDr. Jonáše a dílo bylo dokonáno.

Vynechala jsem ze stravy i většinu mléčných výrobků a pomocí detoxikace se zbavila svého jediného problému, silné senné /pylové alergie. Máma prožila dětství v „Mostecké uhelné“ v době jejího největšího rozmachu. Jaké překvapení, když se jí narodil alergik.

Samozřejmě jsem slýchala stále dokola jen dogma „je to neléčitelné, nemůžeš se alergie zbavit, pouze ji tlumit léky“.  A já se jí po dlouhých prosmrkaných letech zbavila.

Vyřadila mléko, vyčistila tělo…to první jaro jsem běhala po louce jako absolutní cvok a očmuchávala všechny kytky. Pocity nepřenosné.

Dle úsudku okolí jsem žila a vařila velmi zdravě. Pravda, žádné hambáče ani jiné vymoženosti, ale systém to rozhodně nemělo. V zimě spousta šťávy z citrusů a ty haldy brambor a vajíček! Také tvrdým sýrům jsem občas neodolala.

Špatně jsem používala sůl a zapomínala na tak skvělou zeleninu jako je řepa, dýně, o kvašené zelenině nemluvě. Makrobiotice jsem se vědomě i podvědomě dlouho bránila. Možná pro tu podobnost se slovem matematika.

Bála jsem se pravidelného režimu, hlídání správných kombinací i toho, zda budu spokojená.

Kvůli němu cokoli na světě

A pak přišel velký třesk. Najednou tu byl ON, a jak už to bývá, priority se otáčely rychlostí světla. Začala jsem po porodu „jíst jinak“ ze dne na den a bylo to opravdu moc dobré rozhodnutí. Dříve nemožné šlo najednou samo, konec zlozvyků. Žádné brambory, noční večeře, ale ani tofu ob den rovnou z ledničky.

I bez mléka a masa jsem kojila od prvního dne a kojím stále, nedostavila se žádná únava v šestinedělí. Domácnost, práce i noční vstávání, vše v pohodě. Už od druhého měsíce jsem začala jíst luštěniny, a přesto syn vůbec netrpěl nadýmáním. O něm ale napíši zvlášť.

Chci totiž dodat odvahu všem mámám, co váhají, zda nechat děti jíst jinak.

Jím jinak a vím proč

Za sebe chci Heleně a Evě moc poděkovat. Bez přehánění – ZMĚNILY MI ŽIVOT. Oddřely za mě tu těžkou práci. Načetly všechny knihy, posbíraly informace a pak vytvořily skvělý web, který mě nalákal, uspořádaly kurz, kde jsem si rozvalená na gauči, zásobená výborným jídlem, jen všechny ty informace „vyzvedla“.

Vše bylo tak skvěle připravené, logicky a po lidsku vysvětlené. Věděla jsem, že už se nepustím a nepustila. Rok vařím jinak. Nemohu teď sice ohromit seznamem neduhů, jež mě díky tomu opustily, když jsem se výš chvástala svým zdravím, ale také mám ten trumf pro ženy důležitý. Tedy kromě zdravého potomka. Nemusím si hlídat váhu.

Vždy jsem sice byla štíhlá, ovšem za jakou cenu! Dnes se směju těm dnům protrpěným na bílém jogurtu a zeleninovém salátu. Teď sním jídla jednou tolik a váha zůstává na milovaných pětapadesáti. Navíc si debužíruju. Snídat kotel čerstvé polévky, co se sama uvaří, zatímco se sprchuju, mi připadá luxusní.

  A chci bourat i další předsudky, které v sobě lidé nosí. Třeba náklady. Ty já si fakt umím ohlídat, jsem obchodnice přece. Nakupujeme ve farmářském obchodě a malém krámku se zdravou výživou. Vymizely různé zbytečnosti naházené mimoděk do nákupního košíku. Náklady se nám lehce snížily, cca v řádech stokorun. Také délka přípravy jídla mi připadá jako mýtus.

Považovala jsem se za poměrně zdatnou kuchařku klasického jídelníčku, umím svíčkovou i tři druhy knedlíků. Kdo doopravdy vaří, tedy jen nesmaží nebo nerozpouští sýr na špagety ve smetaně, ví, kolik času to zabere. Ano, pobývám v kuchyni hodně. Jenže tak to bylo i dříve, když jsem chtěla, aby rodina měla domácí jídlo.

Beru to tak, že čas strávený v kuchyni doženu tím, když nemusím ošetřovat nemocné členy domácnosti. A už i to ego se uklidnilo. Ráda jsem se totiž předváděla jako hostitelka. Teď už mě nebaví vyrábět tradiční pochutiny. Netěší mě hostit rodinu a přátele tím, co jim ve finále uškodí. No a kupodivu, začínají si zvykat.

Co také namítat, když od nás nikdy neslyší, že jsme nemocní, unavení, něco na nás leze…Vlastní zdraví je skvělý argument a když se doplní o zdravé dítě, dochází slova i těm nejzarytějším musomlíkařům (zkratka pro „musíš aspoň mlíko“).

Nebojte se vlka nic, JEZTE JINAK. Vařit se postupně naučí opravdu každý, chutě se změní. Zvlášť, když máme díky holkám neustále po ruce spousta inspirace. Jo a nezapomeňte je občas podpořit nějakou kačkou, ať je to nepřestane bavit!

PS: Mnoho díků si zaslouží také můj manžel, který se mnou většinu času drží basu. A dokonce rád!

PS: Seznamujte se na webu Jíme Jinak (v sekci Diskuse/Seznamka)! Poznala jsem díky jejich seznamce Mášu, která je bezvadná a má už spousta zkušeností s vařením podle JJ. Těžko bych jí jinak v Plzni potkala. Máme skvělou partičku, kde samozřejmě neřešíme pouze jídlo. Vzájemná podpora je moc fajn věc.

Jak ovlivňují jednotlivá náboženství stravovací návyky

2013/1

Bc. Martina Stojanovičová, Katedra výživy člověka, LF MU, Brno,MVDr. Halina Matějovi, prof. MUDr. Zuzana Derflerová-Brázdová, DrSc., Ústav preventivního lékařství, LF MU Brno

V dnešním multikulturním světě se často setkáváme s lidmi odlišných kultur a vyznání. Tyto odlišnosti se promítají do jejich způsobu života i do jejich stravova­cích návyků. Ty je třeba mít na paměti např.

při hos­pitalizaci, respektovat je a tím i přispět k úspěšnému průběhu léčby.

Článek stručně přibližuje hlavní stra­vovací návyky nejrozšířenějších náboženství světa (křesťanství, islám, hinduismus, buddhismus a juda­ismus).

Jídlo hraje od nepaměti u jednotlivých náboženství důležitou roli. Předpisy týkající se stravování mají po­moci vytvořit vlastní identitu, umožňují lidem projevit svou víru a v neposlední řadě také pomáhají spojit prožitky smyslové s prožitky duchovními.

Skoro kaž­dé náboženství má své zakázané potraviny a pokrmy nebo naopak potraviny doporučované při zvláštních příležitostech a svátcích. Často bývá kladen důraz na přípravu pokrmů a hygienická opatření.

Nesmíme za­pomenout ani na jídlo obětované Bohům k zajištění zdraví, dobré úrody atd.

Křesťanství

Obecně se dá říci, že stravovací zvyklost křesťanů měly spo­lečné prvky se Židy, postupně však většina těchto prvků vymizela.

Římskokatolická církev

V této církvi až do roku 1966 platil zákaz v pátek konzumoval maso, jako vzpomínka na smrt Krista. Dnes je tento páteční půst do­držován převážně před Velikonocemi. Páteční konzumace ryby se sta­la symbolem římskoka­tolické církve.

Někteří křesťané tohoto využili a páteční konzumaci rybího masa záměrně vynechávali, aby nebyli spojování s římskými katolíky. Dietním pravidlem, se kterým jsme se mohli setkat ze­jména u mnichů, bylo zdržování se od masa jako před­poklad svatosti.

Toto prosazování masopustu vedlo v jisté době ve střední a severní Evropě k budování ryb­níků a rozvoji rybníkářství. Postní období u římských katolíků také zahrnuje čtyřicet dní před velikonocemi a čtyři neděle před Vánocemi. Koncem 20. století však tato církev postní praktiky zmírnila.

U některých kato­lických řeholních řádů se však i dnes můžeme setkat s trvalým vegetariánstvím (trapisté, pauláni).

Církve vzešlé z reformace

Reformace odmítající římský katolicismus se sna­žila odlišit i ve stravovacích návycích. Martin Luther zastával názor, že každý si může určit, kdy se postit a co jíst. Církev adventistů sedmého dne, která je v Evropě rozšířena, zdůrazňuje zdravý životní styl. Většina věřících jsou lakto-ovo vegetariáni. Nekon­zumují maso, ryby, alkohol, čaj, kávu a nekouří tabá­kové výrobky.

Pravoslavná církev

V této církvi jsou půsty jednodenní, ale i celá postní období. Pravoslavný křesťan se postí každou středu a pátek. Středy a pátky jsou dny smuteční. Ve středu byl totiž Ježíš Kristus zrazen a vydán nepřátelům, v pátek byl ukřižován.

Tyto dny se požívá pouze rost­linná strava, k jídlu se nepřipravují ani ryby. Všeobec­ně můžeme říci, že půst znamená vyloučení všech živočišných produktů z jídelníčku. Výjimkou je však med. I přesto, že je zpracován včelami, je de facto produktem rostlinným.

Mezi postní období můžeme zařadit například půst předvánoční a předvelikonoč­ní, ale i mnoho jiných.

Ostatní křesťanské církve

Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (Mor­moni) na své tělo nahlíží jako na svatyni, která nesmí být poškozena špatným stravováním. Věřící dbají na zdravý životní styl.

Zřídka konzumují maso, vyhýbají se alkoholu, tabáku a nepijí nápoje obsahující kofein. Každý měsíc drží dvacetičtyřhodinový půst.

V minu­losti bylo popsáno u některých křesťanů velmi ex­trémní dodržování půstu, které bychom mohli srovnat s dnešní mentální anorexií.

Budete mít zájem:  Chronický zánět žlučníku (chronická cholecystitida) – příčiny, příznaky a léčba + přírodní léčba

Islám

Prorok Muhammad přijal již existující židovské stra­vovací praktiky. Jeden z možných důvodů byla snaha převést Židy k nově vzniklé víře – islámu. Stravovací předpisy v Koránu se velmi podobají těm židovským. Je povolena konzumace sudokopytníků a přežvýkavců. Muslimové nekonzumují vepřové maso, krev a uhynulá zvířata.

Je-li muslim ke konzumaci těchto potravin donucen, za hřích se to nepovažuje. Platí také zákaz konzumace oslů, masožravých ptáků a zvěře. Z ryb mohou konzumovat pouze ty, které mají šupiny a ploutve. Proto na jejich stolech nenajdeme úhoře či měkkýše. Zákaz konzumace platí také pro alkohol.

Důležitá je konzumace nejen povolených druhů masa, ale také správná příprava pokrmů. Vykrvácení musí být doprovázeno vě­tou: Začínám s Božím jménem. Bůh je velký. Teprve toto maso je „Halal“ („zákonné“) a může být konzu­mováno. Také existují pokrmy, kterým Korán přisu­zuje zvláštní hodnotu, patří mezi ně: fíky, olivy, datle, kdoule, med, mléko a podmáslí.

Zakázané potraviny mohou být dle muslimských předpisů konzumovány, nejsou-li dostupné žádné jiné zdroje potravin.

Půst je jeden z pěti pilířů islámu. Půst muslimové drží nejen v určené dny a svátky, ale mohou ho do­držovat, kdykoli chtějí. Nejznámějším muslimským půstem je jistě Ramadán, hlavní svátek v roce. V tomto měsíci se proroku Muhammadovi začal zje­vovat Korán. V tomto měsíci je zakázáno od úsvitu do soumraku jíst a pít.

Muslimové by v tomto obdo­bí také neměli kouřit, zakázán je také sexuální styk. Velký důraz se klade na vnitřní rozpoložení a mot­litbu. Půst je také nástrojem k tomu, aby si bohatší rodiny uvědomily, jaké to je pocítit hlad a mohli se vcítit do chudých lidí. Večer po západu slunce se často pořádají hostiny, na které zvou bohatší rodi­ny chudší obyvatelstvo.

Můžeme říci, že půst jsou povinni dodržovat duševně a tělesně zdraví dospělí muslimové. Dodržovat tyto postní praktiky nemusí děti, těhotné a kojící ženy, starci, lidé na cestách, nemocní, věřící vykonávající vojenskou službu a těžce pracující. Ti, kteří patří do výše uvedené skupiny, si mohou pro půst určit náhradní termín.

Starci a chronicky nemocní si mohou nedodržení půstu odčinit tím, že dávají jídlo chudým. Děti si na půst zvykají postupně.

Hinduismus

Pro stravování hinduistů je charakteristické vege­tariánství a zákaz požívání hovězího masa. Ve sta­rých hinduistických textech se však dočteme, že konzumace hovězího masa byla běžnou záležitostí. Je možné, že pozdější zákaz konzumace hovězího masa (1000 n. l.) byl snahou odlišit se od muslimů.

Tyto stravovací praktiky jsou dodržovány hlavně lid­mi z vyšších kast, u kast nižších je konzumace ho­vězího tolerována, zřejmě i z toho důvodu, že hově­zí maso je významným zdrojem bílkovin pro fyzicky pracující. Kastovní systém ve velké míře zasahuje i do stravovacích praktik, určuje totiž, kdo s kým může stolovat, kdo může stravu od koho přijmout apod.

Přijetí jídla od příslušníka kasty nižší „zne­čistí“ duchovní čistotu zástupce kasty vyšší. Jen některé produkty (pocházející z krávy) jsou považo­vány za čisté a nemohou být znečištěny dotykem. Mezi tyto čisté produkty patří: pročištěné máslo (ghee) a mléko. U hinduistů se nejčastěji setkává­me s vegetariánstvím, nekonzumují maso, ryby, ně­kteří i vejce.

Vyskytují se však i výjimky. Kasta bo­jovníků Ksatriya ryby konzumuje, ryby jsou v tomto případě důležitým zdrojem bílkovin, jejich nedosta­tek by totiž mohl mít negativní vliv na jejich boje­schopnost. Půst hinduisté obvykle dodržují dva až tři dny v týdnu. Tyto dny je povoleno pouze „čisté“ jídlo (mléko, ovoce, ořechy nebo kořínky obsahující škrob).

Postní období je ovlivněno nábo­ženskými oslavami a příslušností k dané kastě.

Ve hnutí Hare Krišna má postoj k jídlu zásadní význam. Jídlo zde neslouží pouze k posílení těla, ale hlav­ně k posílení ducha. Jídlo je přijímáno ve formě „prasádam“ (jíd­lo obětované nejvyšší osobnosti božstva). Přípravu jídla a jeho konzumaci bychom mohli přirovnat k bo­hoslužbě.

Velký důraz je kladen na výběr surovin, udržování čistoty, volbu oděvu při vaření, kulturu stolování a hlavně neustálé­ho upření mysli na Krišnu. Mezi zakázané potraviny se řadí: maso, vejce, alkohol, kakao, cibule, česnek, houby, pór, káva a čaj. Důležité je také to, aby člověk konzumoval pouze to, co si sám připraví.

Jídlo totiž přebírá negativní materialistické energie kuchaře. Při vaření je též zakázáno jídlo ochutnávat, Krišna musí být první, který si na jídle pochutná. Rty, kterými se Krišna dotkne nabízeného pokrmu, obohatí hmotnou potravu o duchovno. Toto je podstatou „prasádam“.

Prasádam má údajně moc duchovně pozdvihnout nejen člověka oddaného Krišnovi, ale i člověka svět­ského.

Buddhismus

V povědomí lidí je buddhismus často spojován se striktním vegetariánstvím. To je zřejmě způsobeno principem „ahinsá“, který zakazuje usmrtit živého tvo­ra. Víme však, že jen některé školy buddhistických mnichů se masu vyhýbají. I když je konzumace masa v buddhismu pokládána za cosi, co poškozuje karmu, existují obřady, které tento negativní karmický dopad zmírňují.

V obecných pravidlech platí, že se může konzumovat maso z uhynulého zvířete, stejně tak se může konzumovat ryba, která není zabita (vyvržena na břeh). V kontrastu s jinými náboženstvími neuznává buddhismus samotnou konzumaci, ale akt zabití. Sil­ně věřící mniši získávají stravu žebráním. Konzumace masa je v buddhismu ovlivněna hlavně geografickými podmínkami. Oblasti tzv.

severního buddhismu (Ti­bet, Mongolsko, Burjatsko) nedisponují dostatečný­mi zemědělskými podmínkami, většina obyvatelstva navíc žije nomádským způsobem života. Proto strava v těchto končinách je otázkou života a ne volby. I když v buddhistické literatuře jasný příkaz k vegetariánství nenajdeme, konzumace masa, jak už je výše zmíněno poškozuje karmu.

Záporná karma může způsobit to, že jedlík masa skončí v pekle. A co ti kteří si kvůli klimatic­kým podmínkám vybrat nemohou? Existují rituály, kte­ré karmický dopad zmírní – různé rituály před porážkou zvířete. Další polehčující fakt je jistě to, že v buddhis­mu nejsou pekla uniformní, ale hierarchizovaná, různá hlavní a vedlejší pekla se také liší podle provinění.

Po­byt v pekle také není věčný, ale pouze dočasný.

Judaismus

Nejkomplikovanější soubor stravovacích pravidel spojených s náboženstvím jsou právě pravidla židov­ská týkající se jídla a jeho přípravy. Tato pravidla vy­cházejí z Talmudu, Tory a kodexu Šulchan aruch (Pro­střený stůl). Stravovací pravidla a normy se netýkají pouze potravin, jako takových, ale zabývají se i hygi­enou a chováním se u stolu.

Proč jsou tato pravidla tak složitá? Protože byl židovský národ rozptýlen po celém světě, přísné dodržování těchto zásad pomá­halo Židům k udržení svébytnosti. Židovské stravo­vací praktiky můžeme rozdělit do tří kategorií. První pravidlo říká, že všechna zvěř určena ke konzumaci musí pocházet pouze z povolených druhů. Za dru­hé maso z povolených druhů zvířat musí být správ­ně připraveno.

A nakonec mléko a mléčné výrobky nesmí přijít do styku s pokrmy masitými. Povolené druhy zvěře jsou definovány podle zákonů Kashrutu. Název kashruth je odvozen od slova kašer či košer (vhodný). Všechna zvířata jsou rozdělena na vhod­ná (čistá) a nevhodná (nečistá) k přípravě pokrmů.

Je povoleno připravovat pouze maso určitých savců, a to přežvýkavých sudokopytníků (skot, ovce, kozy, buvoli, jeleni, srnci, daňci, kamzíci či losi).

Prase například do této skupiny nepatří, je sice sudokopytník, ale není přežvýkavec. Kůň a osel jsou lichokopytníci. Do jídelníčku nepatří ani zajíc či králík. I když je velbloud přežvýkavý sudokopytník, Bible jej zakazuje. Z ptáků patří mezi povolené druhy domá­cí opeřenci (husa, kachna, slepice, holub, krocan).

Ohledně krocana a krůty existují spo­ry, protože o nich není zmínka ve výše uvedených knihách. Z divokých druhů lze konzumovat ba­žanta, křepelku či koroptev. Tzv. čisté jsou pouze ty ryby, které mají ploutve, šupiny a rozmnožují se jikrami (okoun, cejn, lín, candát, pstruh, sled‘, kapr, losos).

Mezi nečisté ryby se řadí napří­klad úhoř.

Velký důraz je v židovské kuchyni také na zabití zvířete a jeho vykrvení. Zabití může vykonávat pouze řezník s odbornými znalosti (šochet). Šochet má za úkol jed­ním tahem nože rozříznout hltan a průdušnici a poté zvíře co nejdříve zbavit krve. Má však právo zpracová­vat pouze přední část zvířete, zadní část má na starost jiný odborník (menaker).

K základním ustanovením patří také rozdělení po­travy masité a mléčné. V Tóře se jasně píše: „ Ne­budeš vařiti kozelce ve mléku mateře jeho.“ Tyto dvě skupiny potravin nelze připravovat ani jíst dohromady. Židovské košer kuchyně proto mají obvykle dvě čás­ti pro přípravu masitých a mléčných pokrmů. Každá část má své příbory, utěrky a nádobí.

V případě, že si toto dvojí náčiní některá rodina nemůže dovolit, je tře­ba mezi přípravami nádobí vždy vyvařit horkou vodou. Důležitou roli hrají i časové odstupy při úpravě masi­tých a mléčných výrobků. Dodržovat by se měl odstup alespoň šest hodin.

Pokrm obsahující mléko jíst mů­žeme, než však přijde na řadu pokrm masitý, je nutné vypláchnout si ústa, umýt si ruce a mléčné jídlo zajíst chlebem.

Existují však tzv, parve potraviny, které můžeme kombinovat se vším (ovoce, zelenina a vejce). Půst byl v židovské tradici předepsán pouze v jeden postní den (Jom kipur). Při různých příležitostech byl však vyhlašován půst veřejný: ve válce, při očekávání ne­bezpečí atd.

Také se dodržoval půst z důvodů osob­ních: půst pro blízkou nemocnou osobu a při hledání božího odpuštění. Svátky a šábes hrají v židovských stravovacích zvyklostech také důležitou roli a při kaž­dém svátku jsou připravovány speciální pokrmy a jsou dodržovány určité rituály.

Abstrakt

In today’s multicultural society we encounter people who come from different cultural and religious back­grounds. These differences are projected into their way of life and also into their diets. This article offers a brief description of eating habits of the world’s most widespread religions.

Literatura

BAUDIŠOVÁ, J., PODRACKÁ, A. Postní pokrmy pod­le pravoslavné tradice. Olomouc: Fontána, 2003, s. 256. ISBN 80-7336-112-4.

BRYANT, C. A. The Cultural Feast: An Introducti­on to Food and Society. Thomson Brooks/Cole, 2007, s. 446.

BUBÍK, T. Hostina a půst v křesťanské kultuře. In Ná­boženství a jídlo. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2005, s. 19-26.

MAHAN, L. K., ESCOTT-STUMP, S. Krause’s Food and Nutrition therapy, Saunders Elsevier, 2008, s. 1352.

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *