Angina Pectoris (angina pektoris) – příznaky, příčiny a léčba

Angina pectoris představuje jednu z forem ischemické choroby srdeční, tedy onemocnění, pro které je charakteristická nerovnováha mezi potřebou kyslíku v srdečním svalu (myokardu) a jeho dodávkou. Příčinou anginy pectoris je nejčastěji vznik tzv.

aterosklerotického plátu – ve stěně tepny se nahromadí tuková hmota a bílé krvinky, a dojde tak k zúžení a průsvitu věnčité tepny, která vyživuje srdeční sval, nejméně o 70 %.

Do okamžiku, kdy se objeví první příznaky, probíhá ateroskleróza neboli kornatění tepen po řadu let zcela nepozorovaně.

Angina Pectoris (angina pektoris) – příznaky, příčiny a léčba

Jak se onemocnění projevuje?

  • Typická je tlaková až svíravá bolest za hrudní kostí, která často vyzařuje do spodní čelisti, levého ramene nebo až na vnitřní stranu levé paže. Vzácněji bolest vyzařuje do nadbřišku.

Mezi další příznaky, které mohou anginu pectoris provázet, patří:

  • úzkost,
  • únava,
  • pocit dušnosti.

Příznaky spojené s anginou pectoris se nejčastěji objevují v okamžiku zvýšené tělesné zátěže, rozčilení nebo při přechodu z tepla do chladu a na rozdíl od infarktu myokardu po několika minutách od přerušení této zátěže či podání nitroglycerinu mizí.

Takzvaná nestabilní angina pectoris je doprovázena bolestí na hrudi, která je nově vzniklá nebo přichází neobvykle v klidu či při nižší zátěži a do 20 minut sama či po podání nitroglycerinu odezní. Jedná se o závažnější formu anginy pectoris, která může přejít v infarkt myokardu.

Vyšetření u lékaře

Anginu pectoris lékaři rozpoznají na základě pacientových obtíží a provedení následujících vyšetření:

  • EKG (elektrokardiogramu) v klidu a při zátěži (tzv. ergometrie),
  • echokardiografie (ultrazvukového vyšetření srdce),
  • koronarografie (invazivního vyšetření, kdy je za pomocí drobných trubiček – katétrů – a kontrastní látky zobrazen průsvit věnčitých tepen a jejich případné zúžení či uzávěr).

Léčba anginy pectoris

Terapii anginy pectoris lze rozdělit do tří skupin, které se vzájemně doplňují:

  • režimová opatření,
  • terapie s využitím léků,
  • chirurgický zákrok či koronární angioplastika.

Režimová opatření

Úpravou životosprávy lze dosáhnout zpomalení rozvoje aterosklerózy a snížení rizika vzniku srdečního infarktu. Lékaři doporučují především:

  • zanechat kouření,
  • praktikovat vhodnou pohybovou aktivitu, tedy takovou, která není provázena dušností či bolestí na hrudi (např. rychlou chůzi, plavání, jízdu na kole apod.),
  • zdravější stravování (omezení zejména tučných a energeticky bohatých potravin).

Medikamentózní léčba

Mezi léky užívané při angině pectoris patří zejména:

  • léky zabraňující shlukování krevních destiček (a vzniku krevní sraženiny, která může náhle ucpat věnčitou tepnu),
  • léky upravující hodnoty krevních tuků (jimiž lze předcházet prasknutí aterosklerotického plátu a zhoršování aterosklerózy jako takové),
  • nitroglycerin či další léky rozšiřující cévy,
  • léky snižující nároky srdečního svalu na dodávku kyslíku.

Chirurgický zákrok

Během kardiochirurgického výkonu, tzv. by-passu, je zúžené místo na cévě přemostěno za pomoci tepny nebo žíly od téhož pacienta.

  • Koronární angioplastika
  • Při koronární angioplastice jsou za pomoci drobných trubiček – katétrů – a miniaturních balónků roztaženy zúžené cévy, které jsou následně zpevněny zavedením výztuže (stentu), která má zabránit jejich opětovnému zúžení.
  • (veri)

Zdroj: http://www.ikem-kardiologie.cz/cs/pro-pacienty/co-u-nas-lecime/angina-pectoris/

Angina pectoris

Angina Pectoris (angina pektoris) – příznaky, příčiny a léčbaO srdečním infarktu slyšel pravděpodobně každý z nás. Co ale možná každý neví, je, že infarktu většinou předchází jiná forma srdečního onemocnění, tzv. angina pectoris. Anginu pectoris řadíme stejně jako infarkt mezi ischemické choroby srdeční, pro něž je typické špatné prokrvení srdce, které může být způsobeno buď nedostatečným přísunem kyslíku, nebo zvýšenou spotřebou kyslíku srdcem při zátěži.  Avšak zásadní rozdíl mezi infarktem a anginou pectoris je ten, že při angině nedochází k odumírání srdeční tkáně.

Co je angina pectoris a proč vzniká?

Anginu pectoris popisujeme jako akutní svíravou bolest za hrudní kostí, která vzniká při nedostatečném prokrvení srdce. Srdce může trpět kyslíkovým deficitem, když jsou koronární tepny, které srdce zásobují okysličenou krví, zúžené a nejsou tak schopny k srdci přivést tolik kyslíku, kolik právě potřebuje ke své činnosti.

Když je navíc tato činnost zvýšená nad normu (např. při námaze, chůzi, stresu), jsou požadavky na dostatek kyslíku ještě o mnoho větší.

V důsledku tohoto nepoměru mezi dodávkou a spotřebou kyslíku vznikají křeče srdečního svalu, které postižený vnímá jako svíravou či bodavou bolest na hrudníku (nebo jen jako tlak), pálení za hrudní kostí nebo dušnost.

Pro bolest je přitom typické, že vystřeluje do levé paže, krku nebo čelisti. Bolesti trvají několik minut a jsou tak intenzivní, že většinou nedovolí v dané činnosti pokračovat. Až po přerušení námahy, zastavení se a prodýchání zpravidla bolesti ustupují. Bolest může být doprovázena i pocity úzkosti, strachu o život a celkové únavy.

Nejčastější příčinou, proč lidé touto nemocí trpí, je tzv. ateroskleróza (kornatění cév).

Při ateroskleróze dochází k ukládání nebezpečných tuků do cévních stěn, které se tím zužují a stávají se pro krev hůře průchozími.

Aterosklerotické plaky se mohou vytvářet v jakýchkoli cévách v lidském těle, a tedy i v koronárních tepnách, které zásobují srdce. Rizikovým faktorem aterosklerózy je pak především vysoká hladina cholesterolu v krvi.

Druhy anginy pectoris

Anginu pectoris dělíme na stabilní a nestabilní. Stabilní forma je chronické srdeční onemocnění, kdy bolest propuká vždy na stejný podnět a kdy obtíže mají vždy podobný charakter. Příkladem je pacient, u kterého se bolest rozvíjí při chůzi do schodů.

Nemocní se stabilní anginou pectoris jsou na problémy vždy připraveni a mají po ruce účinný lék, který si v případě potřeby aplikují pod jazyk (nitroglycerin). Nestabilní angina pectoris je buď taková, která se objeví úplně poprvé, anebo má podobu výrazného zhoršení stabilní formy nemoci.

Například nemocný, který se zadýchával a měl bolesti při chůzi do schodů, začne pociťovat obtíže již při běžné chůzi po rovině.

Vždy je však nutné pamatovat na nejhorší variantu – pokud bolesti neodeznívají do deseti minut (nebo nepomáhá podání nitroglycerinu), může angina pectoris přecházet do infarktu myokardu, což je stav, při kterém již dochází k nezvratnému odumírání srdeční tkáně.

Léčba anginy pectoris

Aby mohla být angina pectoris správně léčena, musí být nejprve provedena pečlivá diagnostika. První příznaky nemoci vyšetřuje buď praktický lékař, nebo lékař záchranné služby po jejím přivolání.

Z podrobnějšího testování se zhotovuje laboratorní vyšetření krve, EKG a zátěžové EKG, kdy je křivka srdeční činnosti sledována při zátěži – jízdě na speciálním bicyklu.

Tato vyšetření již zpravidla prokážou či naopak vyvrátí anginu pectoris.

Samotná léčba má dvě hlediska – jedním cílem je aktivní změna životního stylu a druhým léčba obtíží. Nemocní užívají nitráty, které roztahují cévy, doplněné o léky na vysoký krevní tlak či vysoký cholesterol, pokud jsou v anamnéze.

Jak se chránit před anginou pectoris

Pokud chceme snížit riziko, že v budoucnu potká toto onemocnění i nás, je nutné snížit riziko aterosklerózy, která srdeční choroby vyvolává.

Celkově musíme organismus udržovat v kondici, často se hýbat, čili do denního režimu zařadit nějaké to sportování (např. cyklistiku, plavání) nebo alespoň chůzi.

Budete mít zájem:  Jak přestat kouřit a nepřibrat?

Obézní lidé by měli začít hubnout a kuřáci by se měli definitivně vzdát své neřesti, neboť nikotin nezatěžuje jen dýchací systém, ale má přímý dopad i kornatění tepen. Důležité je i vyhýbat se tučným a přesoleným jídlům.

Pokud již člověk trpí některou z onemocnění kardiovaskulárního systému (vysoký krevní tlak, ateroskleróza), nebo pokud má zjištěnou vysokou hladinu cholesterolu v krvi, měl by chodit na pravidelné lékařské prohlídky a důsledně se na tyto choroby léčit.

Zdroj obrázku: srdcem rajčat

Angina pectoris: příčiny a příznaky

Termín angina pectoris
pochází z latinského výrazu „tlak na hrudi“, typickým příznakem tohoto onemocnění je totiž ostrá bolest na hrudi
. Onemocnění koronárních tepen
však může být přítomno, aniž by pacient pociťoval jakékoliv příznaky. Závažnost onemocnění závisí na tom, které cévy jsou zúženy a do jaké míry.

Z pohledu klasifikace je angina pectoris formou ischemické
choroby srdeční, která je způsobena ukládáním aterosklerotických plátů
v koronárních tepnách
zásobujících srdce, čímž dochází k jejich zužování. Jako u všech onemocnění spojených s aterosklerózou riziko výskytu anginy pectoris
roste s nezdravým životním stylem (nevhodná strava, kouření, nedostatek pohybu, nadváha
, nadměrná konzumace alkoholu).

Příznaky

Mezi typické potíže spojené s anginou pectoris patří bolesti na hrudi
, které postižení pacienti často pociťují jako tupé, svíravé nebo tlakové, vrtavé nebo pálivé, někdy spojené s dušností
a strachem. Příčinou těchto bolestí je nedostatečné zásobení srdečního svalu krví, a tedy i kyslíkem
.

Příznaky mohou vyzařovat také do jiných částí těla, např. do ramen, paží a rukou (častěji doleva než doprava), někdy také do oblasti dolní čelisti, krku, zad a horní části břicha. Příznaky se obvykle objevují především při zvýšené fyzické nebo psychické zátěži.

U mužů jsou obvykle hlavním problémem bolesti, u žen se jedná spíše o nespecifické problémy jako nevolnost, závratě
, pocení a strach.

Formy anginy pectoris

U anginy pectoris odborníci rozlišují dvě hlavní formy: stabilní a nestabilní angina pectoris.

Stabilní angina pectoris

Příznaky jsou po delší dobu stejné a nastupují při podobném fyzickém nebo psychickém vypětí. Trvají několik minut a okamžitě reagují na podání nitroglycerinu (např. Nitrospray). Mezi další možné spouštěče
patří především studené jídlo nebo velké porce jídla. Podle stupně závažnosti se rozlišují (podle doporučení Kanadské kardiovaskulární
společnosti) čtyři stadia:

  • I. stadium
    :
    při každodenních aktivitách se neobjevují žádné potíže.
  • II. stadium: příznaky anginy pectoris se objevují při zvýšené zátěži (chůze do kopce, rychlý běh v chladu apod.) nebo při psychickém stresu.
  • III. stadium: příznaky se objevují již při lehké fyzické zátěži (při chůzi po rovině nebo každodenních aktivitách).
  • IV. stadium: klidové obtíže, případně obtíže při sebemenší fyzické zátěži.

Nestabilní angina pectoris

Tato forma se může vyvinout ze stabilní anginy pectoris. Záchvaty nabírají s časem na intenzitě nebo se prodlužuje doba jejich trvání a záchvaty omezují pacientovu schopnost vykonávat obvyklé aktivity, případně nastupují náhle navzdory pacientovu klidovému stavu.

Nestabilní angině pectoris často předchází prasknutí aterosklerotického
plaku s následnou tvorbou krevní sraženiny
.

Hranice mezi nestabilní anginou pectoris (u níž nedochází k odumírání buněk myokardu) a akutním
infarktem
myokardu (u nějž ke ztrátě buněk dochází, což se projevuje zvýšením hodnot markerů
odumírání buněk, troponinu I a troponinu T či kreatinfosfokinázy) jsou při povrchním vyšetření bez změření laboratorních hodnot jen těžko rozlišitelné. Proto jsou všechny fáze nestabilní anginy pectoris
a infarkt myokardu
souhrnně nazývány akutní koronární
syndrom
. Kromě markerů nekrózy k rozlišení pomáhá i výsledek měření EKG
.

Angina pectoris – Wikipedie

Možná hledáte: angína (zánět krčních mandlí).

Angina pectoris či angina pektoris je projev ischemické choroby srdeční. Postupné zužování tepen aterosklerózou vede k poruchám zásobování srdečního svalu krví respektive kyslíkem.

[1] Převážně během zátěže pak dochází ke vzniku nepoměru mezi přívodem kyslíku a jeho dodávkou, který se projevuje tupou, pálivou či svíravou bolestí nejčastěji v oblasti za hrudní kostí[1] vystřelující do ramen, paží a nebo spodní čelisti.[2].

Onemocnění se projevuje záchvaty bolesti, které mohou v extrémních případech trvat až okolo 15 minut. V některých případech je bolest doprovázena pocením, dušností a pocitem, že postižený omdlí. Současná léčba je schopna zmírnit projevy záchvatu, ale nikoliv vyléčit samotnou příčinu v podobě špatně zásobovaného srdečního svalu kyslíkem.[2]

Nejčastější příčinou vzniku anginy pectoris je ateroskleróza.[3]

Typy anginy pectoris

Angina pectoris se může objevovat ve třech základních modifikacích. Jedná se o:[4]

  • chronická stabilní angina pectoris — druh anginy pectoris, pro kterou je typická relativní pravidelnost záchvatů, které se mohou objevovat např. jednou týdně. Výskyt tohoto záchvatu je spojen většinou se stejným druhem spouštěcího faktoru, jako je např. zvýšená zátěž. Záchvat má podobný průběh trvající několik minut (zpravidla pod 5 minut). Záchvat často ustoupí, jestliže dojde k odstranění příčiny (např. snížení zátěže), anebo po požití nitroglycerinu pod jazyk.[4]
  • nestabilní angina pectoris — jedná se o vážnější formu ischemické choroby srdeční a má zhoršující se průběh. Dochází k nárůstu četnosti záchvatů, době trvání či vzniku i v klidových podmínkách. Přechází do infarktu myokardu, když buňky srdečního svalu odumírají. [4]
  • vazospastická angina pectoris — tento druh anginy je způsobován pouze svalovým stažením koronární tepny. Nejedná se o rozšířenou formu.[4]

Příčiny

Nejčastěji se jedná o zúžení věnčité tepny, která vyživuje srdce aterosklerotickým plátem, který zabraňuje proudění krve a je tvořen převážné látkami tukové povahy. Aterosklerotický plát vzniká dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy onemocnění tepen – ateroskleróza. Základní ovlivnitelná rizika aterosklerózy jsou kouření, nadváha a nedostatek pohybu.

Příznaky

Angina pectoris je jedním z lehčích projevů ischemické choroby srdeční. Akutní formou této nemoci je infarkt myokardu. Srdeční sval není zásobován potřebným množstvím kyslíku, protože přívodná céva je ucpána úplně.

Odumírání svalu se projevuje ostrou pálivou anebo svíravou bolestí v oblasti za hrudní kostí. Poměrně časté je, že se bolest postupně šíří do oblasti levého ramene prstů levé ruky.

Příznakem může být rovněž dušnost, pocení a nevolnost [5]

Léčba

Diagnostika

V diagnostice se nejčastěji používá elektrokardiogram (EKG), laboratorní diagnostika troponinů a nebo echokardiografie – vyšetření srdce ultrazvukem.
Dále se případně používají zátěžové testy, při nejasných případech přímo koronarografie (rentgenové vyšetření věnčitých tepen).

Léčba

Medicínská terapie

Následující postupy jsou součástí doporučení splňujících principy medicíny založené na důkazech.

Antianginózní postupy

Látky nebo postupy zlepšující vlastnosti koronárních cév. Zejména jde o postupy snižující pohotovost ke spazmům a postupy dilatující průsvit cév.

  • organické nitráty — vazodilatační účinek
  • alfa a beta blokátory — snižují účinky adrenalinu, zklidňují puls (atenolol, metoprolol)
  • antagonisté Ca2+ kanálů — způsobí svalovou kontrakci (amplodipin, isradipin)
  • chirurgická operace, tedy bypass nebo PTCA (perkutánní transluminální koronární angioplastika) — rozšíření zúžené tepny pomocí katetru.
Budete mít zájem:  V březnu je nejvíce oslabený žlučník. Jak mu pomoci?

Režimová opatření

  • omezení nadměrného příjmu kuchyňské soli
  • terapie obvykle přítomné obezity
  • terapie hypercholesterolémie
    • Statiny (atorvastatin, fluvastatin, lovastatin atd.) se vyznačují výskytem nežádoucích účinků a inhibují enzym, který je nutný pro syntézu cholesterolu. Na základě hodnocení dostupných informací bylo později zjištěno, že existuje příčinná souvislost mezi užíváním statinů a těmito nežádoucími účinky: poruchy spánku, ztráta paměti, sexuální poruchy, deprese a intersticiální pneumopatie. V r. 2010 přehodnotila Pracovní skupina pro farmakovigilanci (PhVWP) při Evropské lékové agentuře (EMA) riziko nově vzniklého diabetu u všech léčivých přípravků obsahujících statiny. Hodnocení bylo ukončeno v prosinci 2011 s následujícími závěry: Zvýšení glykémie je považováno za class efekt u všech inhibitorů HMG-CoA reduktázy (atorvastatin, fluvastatin, pravastatin, simvastatin, pitavastatin, rosuvastatin, lovastatin) u pacientů s rizikovými faktory pro vznik diabetes mellitus (tj. hypertenze v anamnéze, zvýšení triglyceridů v krvi a zvýšení BMI). Hyperglykémie může dosáhnout hodnoty vyžadující adekvátní diabetologickou péči. Rizikoví pacienti mají být klinicky i biochemicky sledováni v souladu s národním doporučením pro léčbu diabetu. Státní ústav pro kontrolu léčiv proto vyzval držitele registračních rozhodnutí, u nichž uvedené nežádoucí účinky nejsou dosud zohledněny v textech, aby předložili žádost o příslušnou změnu registrace.
    • Pryskyřice (cholestyramin, colestipol atd.) jsou jediné doporučované léky při léčbě vysoké hladiny cholesterolu u dětí. Nevstřebávají se v tenkém střevě a přerušují enterohepatální oběh (střevo-jaterní oběh) žlučových kyselin. Nevýhodou je pro děti nepříjemná chuť a často dochází k zácpám. U statinů, fibrátů a kyseliny nikotinové není zatím žádná dlouhodobější studie, která by prokázala, že jsou tyto látky vhodné pro léčbu hypercholesterolémie u dětí.
    • Ezetimib (léčivý přípravek Ezetrol) inhibuje vstřebávání cholesterolu v tenkém střevě. Používá se často v kombinaci se statiny, protože není vhodný pro monoterapii.
    • Fibráty (fenofibrát, bezafibrát atd.) jsou deriváty kyseliny fibrové. Prostřednictvím specifických receptorů ovlivňují metabolismus tuků. Jednou z mála nevýhod fibrátů je to, že ve srovnání s ostatními hypolipidemiky dostatečně nesnižují koncentraci LDL-cholesterolu, který se významně podílí na vzniku aterosklerotického plátu.
    • Kyselina nikotinová inhibuje lipolýzu (štěpení tuku) v tukové tkáni. V České republice se zatím nevyužívá (není registrována).
  • vyvarování se faktorů provokujících vasospazmy
  • úprava životního stylu — redukce kouření

Terapie ve zvláštních případech

V některých případech je třeba terapii doplnit o některé další kroky:

  • analgetika, anxiolytika — akutní stav, kdy může psychika pacienta výrazně zhoršit jeho stav
  • železo, erytropoetin, nutrice — je-li stav komplikován anémií
  • antihypertenziva používaná v terapii často se souběžně se vyskytující hypertenzí (nesmějí vyvolávat tachykardii)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Co je to angina pektoris? [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Léčba anginy pektoris [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-11-01.

     

  3. Co způsobuje anginu pektoris? [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Typy anginy pektoris [online]. [cit. 2008-10-22]. Dostupné online. 
  5. Příznaky anginy pektoris [online]. [cit.

    2008-10-22]. Dostupné online. 

Související články

  • Ischemická choroba srdeční
  • Mozková mrtvice
  • Oběhová soustava

Externí odkazy

  • Angina pectoris na webu MUDr.Štefánka
  • Angina pectoris na webu IKEM, prof MUDr Josef Kautzner, CSc
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu angina pectoris na Wikimedia Commons

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.

Autoritní data

  • NDL: 00567282

Portály: Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Angina_pectoris&oldid=20408574“

Angina pectoris

Angina pectoris (AP) je forma ischemické choroby srdeční, projevující se svíravými bolestmi na hrudi, která nutí člověka ukončit fyzickou aktivitu.

Klinické projevy[upravit | editovat zdroj]

Klinický syndrom je charakterizovaný záchvatovitou svíravou bolestí na hrudníku, často vystřelující do krku a levé horní končetiny.

Příčinou je přechodná ischemie myokardu, která vzniká v souvislosti s fyzickou aktivitou, emočním stresem či chladem.

V důsledku aterosklerotického postižení nebo spazmu koronárních tepen vzniká v myokardu nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku. Po podání nitroglycerinu by měla bolest do 5 minut odeznít.

Klinicky závažné je zúžení nad 75 %, které se v klidu nemusí projevit, protože v klidu jsou nároky svaloviny srdce na kyslík dostatečně zajištěny. Po ukončení zátěže a poklesu nároků myokardu na kyslík bolest na hrudi vymizí. Toto je jeden z rozdílů proti infarktu myokardu. Při infarktu myokardu bolest na hrudi trvá bez ohledu na fyzickou aktivitu.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu (patologie).

Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]

Aterosklerotické postižení koronární tepny nebo spazmus koronární tepny (stenóza nad 70 %) a fyzická námaha, případně emoční stres nebo chlad způsobí nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku. Důsledkem toho je ischemie myokardu.

Mezi nejtěžší stenózy patří zúžení prvních centimetrů ramus interventricularis anterior (RIA), ramus circumflexus (RC) levé koronární tepny a zúžení v první a třetí třetině pravé koronární tepny.

 Podrobnější informace naleznete na stránce Ateroskleróza.

Formy[upravit | editovat zdroj]

Stabilní AP[upravit | editovat zdroj]

Schéma cévního zásobení srdce

Stabilní angina pectoris je formou chronické ischemické choroby srdeční. Jedná se o přechodnou ischemii myokardu klinicky se manifestující retrosternální bolestí. Vzniká při námaze (obvykle vždy stejně velké) a ustupuje v klidu (do 15 min.). Příčinou ischemie je nedostatečný přítok okysličené krve při zvýšené potřebě. Subendokardiální vrstva srdečního svalu trpí hypoxií. Obraz na EKG je deprese ST.

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Anamnéza je pro diagnózu stabilní AP zásadní. Klíčovým vyšetřením jsou zátěžové testy – zátěžové EKG a echokardiografie, zátěžová perfuzní scintigrafie myokardu. V případě ischemie je na EKG deprese ST.

Echokardiografie zobrazí poruchy kontraktility myokardu levé komory. Zátěžová perfuzní scintigrafie zobrazuje změnu perfúze myokardu levé komory.

Problémem zátěžových testů je jejich nízká specificita a senzitivita, při čemž není vhodné provádět zbytečná zátěžová EKG u jedinců s velmi nízkou předtestovou pravděpodobností přítomnosti AP.[1]

Nestabilní AP[upravit | editovat zdroj]

Nestabilní angina pectoris je nově vzniklá AP nebo již existující AP, která se v posledních 30 dnech zhoršila. Vzniká i v klidu a má delší trvání. Příčinou je akutní změna plátu – ruptura sklerotického plátu a následná tvorba trombů.

[upravit | editovat zdroj]

Prinzmetalova angina pectoris je AP vznikající na podkladně spazmů epikardiálních koronárních tepen, kdy koronární spazmus vede k přechodnému uzávěru dané tepny. Vzniká v klidu a příčina spazmů není jasná. Ischemie postihuje transmurální část a na EKG sledujeme elevaci ST.

Smíšená AP[upravit | editovat zdroj]

Smíšená AP vzniká na podkladě kombinace aterosklerotického zúžení a spazmu.

Koronární syndrom X[upravit | editovat zdroj]

Pod diagnózu koronárního syndromu X řadíme pacienty s námahovými stenokardiemi a ischémií myokardu dokumentovanou na EKG nebo thaliové scintigrafii myokardu, u kterých koronarografické vyšetření neprokázalo stenózu, provokační testy koronárních spazmů byly negativní a po podání nitrátů nedošlo k ústupu bolesti.

Klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Ke klasifikaci závažnosti AP se používá čtyřstupňová klasifikace CCS podle Kanadské kardiologické společnosti (Canadian Cardiology Society), která je velmi podobná klasifikaci NYHA pro dušnost.[2]

Klasifikace klinické závažnosti anginy pectoris podle CCS[2]
Stupeň I Stenokardie je vyvolána jen mimořádně velkou námahou.
Stupeň II Stenokardie je vyvolána větší, ale v běžném životě obvyklou námahou, např. výstupem do vyššího než 2. podlaží, chůzí do kopce apod.
Stupeň III Stenokardie je vyvolána již malou námahou, např. chůzí po rovině, výstupem do nižšího než 2. podlaží apod.
Stupeň IV Stenokardie se objevuje při minimální zátěži nebo v klidu.
CCS – Canadian Cardiology Society

Léčba a prevence stabilní AP[1][upravit | editovat zdroj]

Ovlivnění životního stylu[upravit | editovat zdroj]

Zásadní je ovlivnění životního stylu – přestat kouřit, úprava stravovacích návyků, dostatek fyzické aktivity, redukce nadváhy.

Medikamentózní léčba[upravit | editovat zdroj]

Cílem léčby je zlepšení prognózy pacientů, odstranění nebo zmírnění symptomů, odstranění vyvolávající příčiny, kterou je ateroskleróza.

Léky zlepšující prognózu[upravit | editovat zdroj]

  • Antiagregační léky (prevence trombózy): ASA (75-200 mg/den, obvykle 100 mg/den), duální antiagregace – např. clopidogrel u velmi těžké koronární aterosklerózy (75 mg/den)
  • Betablokátory (snížení nároků myokardu): kardioselektivní: metoprolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol; neselektivní: carvediol
  • Statiny (snížení LDL-C, prevence progrese a stabilizace aterosklerotických plátů): atorvastatin, simvastatin, rosuvastatin, …
  • ACE-I

Symptomatické léky[upravit | editovat zdroj]

  • Nitráty (vazodilatace – snížení nároků na myokard): ISDN, ISMN
  • Blokátory kalciových kanálů (dilatace koronárních tepen, snížení kontraktility myokardu): amlodipin, verapamil
  • Ivabradin (snížení TF)
  • Trimetazidin (snížení nároků myokardu)

Invazivní léčba[upravit | editovat zdroj]

V případě přítomnosti hemodynamicky významné stenózy je možné provedení PCI. Pokud je postiženo více tepen nebo kmen a. coronaria sinistra nebo při selhání PCI je indikován kardiochirurgický výkon s vytvořením aortokoronálního bypassu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • Angina pectoris – video na youtube.com
  • Angina pectoris a EKG (TECHmED)

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2007. 430 s. ISBN 978-80-246-1442-7.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL. Vnitřní lékařství. Svazek II, Kardiologie, angiologie. 1. vydání. Praha : Galén : Karolinum, c2001. ISBN 80-7262-106-8.
  1. ↑ a b ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák – Triton, 2020. 964 s. ISBN 978-80-7553-780-5.
  2. ↑ a b HRADEC, Jaromír, Jan BULTAS a Michael ŽELÍZKO. Stabilní angina pectoris. Cor Vasa [online]. 2010, roč. 9, no. 52, s. 545, dostupné také z . ISSN 1803-7712. 

Angina pectoris – příznaky, diagnostika, léčba

Angina pectoris je pojmenování pro stav, kdy je srdce přechodně nedokrvené. Většinou je příznakem ischemické choroby srdeční. Projevuje se opakovanou bolestí za hrudní kostí (stenokardie), která může mít palčivý a ostrý charakter. U jiných se však manifestuje jako tupý pocit tlaku v oblasti hrudníku.

Poznejte příznaky anginy pectoris a přečtěte si, jaká je její diagnostika a léčba.

Co je to angina pectoris

Jedná se o symptom s podobnými příznaky jako má infarkt myokardu. Angina je často předzvěstí infarktu a proto by jí měli pacienti věnovat dostatečnou pozornost.

Nesprávně se angina pectoris označuje také jako angína pectoris nebo angina pektoris. Správně se však píše angina pectoris, proto v článku uvádíme tento medicínský korektní název.

Při angině dochází k tomu, že srdci se nedostává potřebného množství okysličené krve. Vzniká nedokrvení (ischémie). Koronární artérie jsou nejčastěji zúžené usazenými skvrnami. Ty vznikají při vysokém cholesterolu, stravě bohaté na tuky, při kouření a nedostatku pohybu.

Ostatní příčiny

Jiné důvody, kvůli kterým se může angina vyskytnout jsou:

  • ucpání velké pulmonární artérie (plicní embolie)
  • zvětšení nebo ztluštění srdečního svalu (srdeční hypertrofie)
  • zúžení (stenóza) aorty
  • perikarditida 
  • disekce aorty

Příznaky

Nejtypičtějším příznakem anginy pectoris je bolest na hrudi – stenokardie.

V běžné lékařské řeči se někdy nerozlišuje mezi pojmem angina pectoris a stenokardie. Podle definice je stenokardie krátkodobá, intenzivní, svíravá bolest na hrudi, která je způsobena nedokrvením srdce.

Bolest z hrudníku může vystřelovat do ramene (častěji levého), ruky, ale i do brady, podobně jako při infarktu.

Jiné příznaky anginy pectoris:

  • pálení na hrudi
  • tlak
  • diskomfort
  • pocit plnosti, stlačování
  • dušnost
  • závratě

Druhy anginy pectoris

Stav může mít různé formy, nejčastěji se vyskytují následující:

Stabilní angina pectoris

Jedná se o nejběžnější formu anginy, která se u pacienta projeví po fyzické nebo psychické zátěži. Trvání této formy anginy je pár minut. Příznaky se zlepší když si pacient odpočine a ukončí aktivitu, kterou vykonává.

Nestabilní angina pectoris

U pacientů s nestabilní anginou  se může bolest a tlak na hrudi objevit kdykoliv, i během odpočinku. Bolest má dlouhotrvající charakter a je intenzivní.

V těchto případech byste měli vyhledat lékaře co nejdříve, protože nestabilní angina může být varovným signálem pro blížící se infarkt myokardu.

Specifický typ anginy, při kterém se stenokardie objevuje v závislosti na ročních obdobích a počasí. Nejčastěji se vyskytne na podzim a v zimě. Frekventovanější je její výskyt v noci. Prinzmetalova angina není závislá na fyzické aktivitě. Při variantní angině jsou časté arytmie.

Diagnostika anginy pectoris

Základem diagnostiky je osobní anamnéza, při které se lékař bude ptát na předchozí a současné onemocnění, zda v současnosti užíváte nějaké léky a podobně. Důležitá je i rodinná anamnéza, neboť kardiovaskulární onemocnění jsou podmíněna i geneticky.

Na potvrzení anginy se využívají tyto diagnostické metody:

  • EKG – elektrokardiogram zaznamená elektrickou aktivitu srdce, která vzniká při každé kontrakci srdečního svalu. Lékař může následně posoudit, zda je průtok krve přes srdce zpomalen nebo zastaven. EKG může také odlišit, zda se jedná o infarkt myokardu nebo anginu pectoris.
  • Zátěžové testy, při kterých budete provádět fyzickou aktivitu (například chůze na pásu) a lékař bude pozorovat funkci vašeho srdce. V některých případech se může při zátěžovém testu použít také kontrastní látka.
  • RTG diagnostika hrudníku vyloučí jiné než kardiovaskulární příčiny anginy.
  • Odběr krve – zjišťuje se přítomnost proteinů, které se vylučují při infarktu myokardu.
  • Koronární angiografie je vyšetření, při kterém se detailně prozkoumá stav vašich cév v srdci.
  • CT, MRI – zobrazovací metody, kterými se zjišťuje hlavně anatomický tvar srdce, aorty a artérie.

Léčba anginy pectoris

Základem léčby kardiovaskulárních onemocnění je změna životního stylu. Důraz je kladen na to, aby se pacient zdravě stravoval, přestal kouřit a pít alkohol, adekvátně se pohyboval.

Pacienti s anginou pectoris se musí vyhýbat prudkým emočním výkyvům, stresu a prudkému ochlazení těla.

Z léků se používají hlavně blokátory vápníkových kanálů, alfa blokátory a nitráty. Beta blokátory nejsou pro pacienty s anginou pectoris vhodné. Při jejich užívání by mohlo dojít ke zvýšenému riziku srdečního spasmu.

Závěr

Angina pectoris není onemocnění, ale symptom kardiovaskulárního onemocnění. Jejím nejčastějším projevem je bolest a tlak na hrudi – tzv. stenokardie. Výskyt anginy pectoris stoupá s věkem, je častější u mužů. Nestabilní angina pectoris může být příznakem blížícího se infarktu. Vyhledejte proto co nejdříve lékaře.

!Článek byl vypracován lékárníkem avšak, slouží pouze pro informativní účely – nenahrazuje lékařské vyšetření, nebo osobní setkání v lékárně.

×

Ukázať súvisiace produkty

Zatvoriť

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector