Alzheimerova choroba – v minulosti a dnes

Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina – amyloid beta, ktera se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.

Důvody, proč se tyto procesy začnou dít a co je spouští, jsou zatím neznáme a stali se předmětem výzkumu vědců po celém světě. Říkáme, že onemocnění je neurodegenerativní a považuje se za nejčastější formu demence. To jednoduše znamená úbytek intelektu.

Abychom však nepaušalizovali, musíme dodat, že ne každý, u koho pozorujete úbytek intelektu a mozkové síly trpí Alzheimerovou nemocí.

Alzheimerova choroba – v minulosti a dnes Jaké má Alzheimer příznaky?

Příznaky Alzheimerovi nemoci dělíme do několika skupin podle stádia, ve kterém se nemocný nachází. Charakteristické je, že se postupem času mění k horšímu, až nakonec pacient ztratí samostatnost a je odkázaný na pomoc druhého. Včasným testováním se však dá mnohé ovlivnit. Navštivte naše Alzheimer konzultační centrum.

První příznaky přicházejí plíživě a ze začátku jim okolí nepřipisuje žádný význam. Říká se, že pro staršího člověka je normální, když něco zapomene, neumí ovládat nové spotřebiče nebo si plete jména. Opak je ale pravdou, a proto každou změnu chování pečlivě vnímejte. V raném prvním stádiu se soustřeďte na tyto první příznaky:

Zapomínání

Každý z nás na něco někdy zapomene. Konec konců, jde o přirozený obranný mechanismus mozku proti přepracování. Zdravý člověk si vzpomene později, protože má dobrou paměť, člověk s Alzheimerovou nemocí si nevzpomene už vůbec.

Odkládání věcí na jiné místo

Opět ruku na srdce, taky někdy nevíme, kde máme mobil nebo klíče. Člověk s Alzheimerovou nemocí odkládá věcí na místa, kam vůbec nepatří, ukládá třeba jídlo do pračky, klíče do mikrovlnné trouby nebo šperky do ledničky.

Obtížné dorozumívání a problémy s řečí

Nemocný člověk si nevzpomene ani na jednoduchá slova nebo je nahradí jinými, takže věta pak ani nedává smysl. Opět si říkáte to se mi stává, že nemohu najít to správné slovo. Pokud se pak umíte plynule vyjádřit i bez onoho slova a nahradit ho jiným, máte paměť v pořádku.

Místní dezorientace aneb bloudění na známých místech

Člověk s Alzheimerovu nemocí se ztratí na místech, které dříve dobře znal. Ztratí se třeba ve vlastní ulici. Neví, kterým směrem se vydat domů a může zabloudit ještě víc.

Časová dezorientace

Pacient s diagnozou Alzheimer se v čase těžko orientuje. Kouká na hodiny, ale nevybavuje si, co daná čísla nebo poloha ručiček znamenají. Nefunguje to ani opačně.

Když ho požádáte, aby nakreslil hodinový ciferník a naznačil čas deset hodin a deset minut, může to dopadnout všelijak.

Nepamatuje si, jaký je zrovna den, měsíc nebo rok, zato si do detailu pamatuje příhody, které se staly před 20 lety.

Změny v náladě

Takové změny jsou opět něčím, co o čem si pomyslíte, že určitě máte. Dobrá nebo špatná nálada se u zdravého člověka váže na emoce a události kolem něj. U člověka s Alzheimerovou nemocí přichází tato změna náhle, bez podnětů a bezdůvodně propadnou úzkosti, strachu nebo depresi.

Změny osobnosti

Osobnost se taky časem mění. Postoje a názory, které máte dnes, jste možná před časem neměli o pár let mohu být zase jiné. U člověka s Alzheimerovou nemocí se objeví několik vlastností jako jsou zmatenost, podezíravost, vztahovačnost, sobeckost.

Ztráta iniciativy a zájmu o koníčky

Každý máme občas nechuť do práce, nic se nám nechce a potřebujeme si odpočinout. Rychle to ale přejde a vy opět s chutí pracujete.

Člověk s Alzheimerovou nemocí se už nevěnuje koníčkům, které ho předtím bavily, do všeho ho musíte pobízet a potřebuje mít kolem sebe podněty. Pokud tomu tak není, může upadnout do pasivity.

Pacient strádá i společensky a vyhýbá se lidem. Má strach, že se bude cítit nepříjemně a že si okolí všimne jeho potíže.

Zhoršené abstraktní myšlení

Pod tím si například představte situaci, kdy pacient vidí čísla na svém účtu, ale neví, co znamenají a co s nimi má dělat. Placení účtů tak představuje problém. Problematické může být i vaření a příprava jídla, protože si nevybaví postup.

Zhoršené vykonávání každodenních činností

Člověk s Alzheimerovou nemocí se například komicky oblékne a dá si několik vrstev svetrů, čepici v létě nebo pyžamo v zimě. Potíže mu může dělat i osobní hygiena, nákupy, používání spotřebičů a jiné každodenní činnosti.

Druhé stádium Alzheimera

V druhém, středním stádiu se prohlubují potíže, které se již projevují v prvním stádiu. Pacient v tomto stádiu nemoci potřebuje pomoc při osobní hygieně a oblékání, pomoc s nákupem, při jídle a na procházce.

Nemůže zůstat dlouho bez dozoru, protože může zapomenout zavřít vodovodní kohoutek, vypnout sporák nebo žehličku.

Práce s takovým člověkem může být někdy i vyčerpávající, protože se prohlubují i změny osobnosti, zmatenost, je podezíravý a špatně se s ním komunikuje. Má myšlenky, ale nenapadají ho slova, kterými by je vyjádřit.

Třetí stádium Alzheimera

Třetí, pozdní stádium je pro okolí hodně náročné protože takový pacient vyžaduje neustálou péči. Nepoznává své blízké a nerozumí, co se kolem něj děje.

Není schopen souvisle komunikovat a neumí vyjádřit své potřeby. Má potíže při chůzi, s příjmem potravy a tekutin, a proto tělesně chřadne.

Často tento stav doprovází i inkontinence moči a stolice, hubnutí, poruchy spánku, připoutání na vozík nebo lůžko.

Tip BENU: Porovnejte současný stav paměti se stavem v minulosti pomocí rychlého testu Změněných schopností seniora

Alzheimerova choroba – v minulosti a dnes Dědičnost

Aby vědci definitivně odhalili, do jaké míry je Alzheimerova nemoc dědičná, budou potřebovat ještě řadu let. Existuje souvislost mezi genetickou výbavou získanou od rodičů a rozvojem nemoci.

To ale neznamená, že pokud měl tuto nemoc někdo z vašich předků, rozvine se také u vás.

Na rozvoj mají velký vliv i vnější podmínky jako jsou výživa, pohybové aktivity, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity.

Alzheimerova choroba – v minulosti a dnes Léčba Alzheimerovy nemoci

V průměru žijí pacienti s Alzheimerovou nemocí 8 let od diagnostiky. Často se stává, že diagnoza se stanoví až ve středním nebo pozdním stádiu, kdy léčba nezlepšuje stav paměti, pouze ji udržuje na momentální úrovni.

Nemocný pak v pozdním věku strádá a je ohrožen nedostatkem živin, dehydratací, podchlazením když se zatoulá, nebo také nechtěným úrazem. Klíčem k úspěšné léčbě je včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku.

Alzheimerovou nemoc nelze úplně vyléčit, podobně jako i ostatní degenerativní onemocnění, ale je možné pomocí léků zlepšit příznaky nemoci.

K léčbě se používá extrakt z ginkgo biloby, který pomáhá zlepšit prokrvení mozku a využití glukózy pro mozkovou činnost. Nejlepší je začít s užíváním tohoto léku již v raném stádiu a podpořit tím činnost mozku. Z léků vázaných na lékařský předpis jsou to kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy).

Blokují činnost enzymu, který acetylcholin rozkládá a zvyšují množství acetylcholinu a tím i fungování mozku. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.

Dalším lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin. 

Alzheimer konzultační centrum

Alzheimerova choroba: onemocnět může i čtyřicátník

19.9.2018 | #Pojištěnci

V ČR žije asi 150 tisíc lidí s nevyléčitelnou Alzheimerovou chorobou a jejich počet neustále roste.

Přestože nemocí trpí především starší osoby nad 70 let, výjimkou dnes nejsou ani výrazně mladší pacienti.

„I když jejich počet ve srovnání se staršími ročníky je mizivý. Loni jsme evidovali 33 nemocných ve věku 35 až 50 let, avšak přes 3 300 nemocných ve věku od sedmdesáti let. Nemoc postihuje častěji ženy než muže. Z celkového počtu 3 933 nemocných s Alzheimerovou chorobou je přes 2 500 žen,“ konstatuje tisková mluvčí ZP MV ČR Hana Kadečková.

Přestože jde o zatím nevyléčitelnou nemoc, existuje celá řada léků, které dokáží její příznaky brzdit, a tím příznivě ovlivnit kvalitu pacientova života.

ZP MV ČR za péči o své klienty s Alzheimerem loni zaplatila celkem 172,4 mil. korun. V meziročním srovnání jde o nárůst ve výši 16,5 %. „Náklady se loni zvýšily celkem o 24,4 mil.

Kč, léčba jednoho pacienta ZP MV ČR stála za rok v průměru téměř 44 000 Kč,“ doplňuje Kadečková.

Hlavní znak: porucha paměti, dezorientace

Hlavním projevem Alzheimerovy choroby je porucha paměti.

Člověk zapomíná známé věci, je dezorientovaný v prostoru i čase, ztrácí zájem o své koníčky a práci, zhoršuje se jeho vyjadřování, objevit se mohou také halucinace.

Jde o progresivní onemocnění – příznaky se v průběhu času zhoršují. V prvním stádiu nemoci se člověk o sebe zvládne postarat více méně sám, v nejtěžší fázi je zcela odkázaný na pomoc druhých.

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku, při němž dochází k zániku mozkových buněk a následnému ubývání mozkové hmoty. Jde o nejčastější formu demence, tvoří více než polovinu všech jejích typů.

Celosvětový počet nemocných Alzheimerem se odhaduje na 20 miliónů.

Obecně demencí trpí ve světě více než 44 miliónů lidí, v roce 2030 se jejich množství pravděpodobně zvýší na téměř 76 miliónů a podle odhadů do roku 2050 dosáhne počet nemocných až 135miliónové hranice.

Prevencí je trénování paměti

Jedním z preventivních opatření, které může zpomalit proces vzniku demence nebo zpomalit její zhoršování, je trénování paměti. Oblíbené křížovky, sudoku či osmisměrky mají sice význam, ale zásadnějším způsobem pomáhá učení se zpaměti (básničky, slovíčka). Vhodné je trénovat si i plány cesty – představit si jak pojedu, či půjdu, kde zaparkuji.

  • Příklady trénování paměti
  • vyplňování bludišť
  • překreslování obrazců
  • jednoduchá motorická cvičení
  • srovnávání obrazců
  • hledání párových obrazců 
  • sčítání, odečítání, násobení 
  • doplnění znamének 
  • doplňování chybějících částí obrázků
  • skládaní geometrických vzorů 
  • doplňování chybějících čísel z řady 
  • trénink paměti – zapamatování čísel a jejích srovnání, básničky, slovíčka
  • tvorba synonym, antonym faktické kvízy doplňování přísloví, pranostik
  • spojování výrazů do významových dvojic

Globální průlom s českou stopou. „Lék na Alzheimera je na dosah,“ říká lékař

Neurolog Martin Tolar založil v roce 2013 firmu Alzheon. Nyní odhaduje, že by se lék proti Alzheimerově chorobě mohl na trhu objevit už během několika let.

Alzheimerova choroba se řadí k nejčastějším příčinám úmrtí, stává se osobní tragédií i globální hrozbou s ekonomickými dopady. Lék se skrývá v pilulce, kterou se svým týmem vyvíjí Martin Tolar, český lékař žijící v USA.

Neurolog Martin Tolar může už brzy změnit život milionům lidí po celém světě. Spolu se svým týmem ze společnosti Alzheon, kterou před osmi lety založil v americkém Bostonu, vyvíjí lék na Alzheimerovu chorobu. Preparát, který doposud neexistoval a po kterém svět volá čím dál tím naléhavěji.

Pilulka zatím ukrytá pod názvem ALZ-801 nedávno vstoupila do třetí a tedy závěrečné fáze klinických studií. Martin Tolar v rozhovoru pro Seznam Zprávy přiblížil, jak vypadá cesta k naději pro miliony nemocných i to, proč se právě z Alzheimerovy choroby stává globální strašák.

Minulý týden jste oznámili důležitou spolupráci s pražským Ústavem organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Vzniknout má speciální diagnostický test. Jak má léčbě Alzheimerovy choroby napomoci?

Budete mít zájem:  Hana Michopulu dává ochutnat kuchařku. V sobotu na farmářském trhu na Kulaťáku

My máme lék, který v podstatě zabraňuje formování toxinu, který za chorobou stojí.

V mozku existuje protein, který se jmenuje amyloid a ten je velice důležitý, je to základní ochrana proti poškození mozku nebo proti infekci.

Problém ale nastává, když lidé stárnou a nejsou schopni mozek od amyloidu čistit. Začne se dostávat do formy, které se říká oligomer a který je toxický. Náš lék právě takovému formování zabraňuje.

ÚOCHB je špičkové a neuvěřitelné pracoviště. Jsou schopni detekovat a měřit množství toxinů v mozku. Dlouho jsme hledali někoho, kdo by to dokázal.

Díky tomu bude možné měřit toxin i u lidí, kteří ještě nemají příznaky a mnohem dříve zjistit, jestli nemoc mají. Co chceme do budoucna udělat, je začít léčit pacienty preventivně.

Dvě studie nám teď běží a tou další by měla být právě ta presymptomatická – u lidí, kteří nemají žádné příznaky, jen mají změny v mozku, které vedou k téhle nemoci.

Absolvent Univerzity Karlovy se po sametové revoluci vydal do USA, kde svou lékařskou a badatelskou činnost zasvětil neurodegenerativním nemocem, zejména pak Alzheimerově chorobě.

Přednášel na Yaleově univerzitě, pracoval ve vedení farmaceutické společnosti Pfizer a vedl několik biotechnologických společností. Od roku 2013 stojí v čele společnosti Alzheon, která je nyní ve světě zřejmě nejblíže k vývoji léku proti Alzheimerově nemoci.

Loni firma v USA získala grant ve výši 47 milionů dolarů (miliarda korun) na klíčovou fázi testování svého léku.

Takže díky testu, na kterém s ÚOCHB pracujete, bude možné nemoc odhalit dříve a nasadit dříve váš lék? O jak dlouhé době před příznaky mluvíme?

Přesně tak. Ze studií, kde sledují průběh nemoci, to vypadá, že to bude možné 15, 20 až 25 let před příznaky. Toxiny se začínají formovat okolo 40 až 50 let věku.

Mozek je nesmírně metabolicky aktivní, v podstatě produkuje množství zplodin a jen některé dělají takové problémy jako je Alzheimerova nemoc.

V průměru trvá 20 let, než se mozek poškodí do té míry, že se začínají projevovat klinické příznaky.

Co chceme udělat, je zabránit nemoci v těch prvních dvaceti letech – a právě na to potřebujeme zmiňovaný test. V USA je asi šest milionů lidí s klinickou nemocí, ale 50 milionů, asi každý osmý člověk, má už změny v mozku, které k tomu vedou. Hlavní riziko je věk, ale druhý největší rizikový faktor je genetický, na kterém jsme vybudovali náš přístup.

Ideálně by se tedy člověk ve 40 nebo 50 mohl dozvědět, jestli má genetickou predispozici k Alzhemerovi a už v tu chvíli by se mohl začít léčit preventivně?

Ano, to je náš cíl. Máme velkou výhodu, že jako jediní máme orální lék. Všechny ostatní vyvíjené přístupy v poslední fázi vývoje jsou infuze protilátek, pro které se musí několik hodin sedět v infuzních centrech. A mají vážné vedlejší účinky. Problém protilátek navíc je, že se do mozku přes jeho bariéru téměř nedostanou.

Dokáže ale ALZ-801 příznaky nemoci zcela odvrátit?

Pacienti, kteří začínají být zapomnětliví, takže jsou už po těch 20 letech nemoci, se během dalšího roku a půl dostanou od toho, že ztrácí klíče a trošku zapomínají, k tomu, že nepoznávají své manželky nebo děti, často následuje ústavní péče.

My jsme schopní tomu zabránit. Zastavit to. A to je obrovský efekt. Také se ukázalo, že lék zabraňuje atrofii mozku. K prvním změnám dochází v hipokampu.

Tam jsme schopní přímo měřit, jak se velikost jednotlivých struktur mění a jsme schopni zastavit ztrátu tkáně.

Mozek je schopný jen minimální regenerace. Při atrofování lidé přijdou o vše, co se naučili. Když ztratíme část mozku, už se nic nevrátí – ani uvažování, ani přemýšlení. Je to ztráta miliard neuronů a spojení.

Po těch 20 letech najednou lidé začnou zapomínat, ztrácet se, jsou neschopni základních úkonů. Tragédie nemoci je v tom, co popsala už první pacientka doktora Alzheimera, že ztratíte sami sebe, podstatu své osobnosti.

Proto je to tak šílená nemoc nejen pro pacienty, ale i pro jejich rodiny.

Když jste před dvěma lety oznámili první dobré zprávy ohledně ALZ-801, bylo zřejmé, že může znamenat průlom. V jaké fázi testování teď lék je a kdy by se mohl dostat na trh?

Aktuálně je ve třetí fázi. Samotná studie tedy bude trvat ještě dva roky a potom se lék dostane na trh, předpokládám v roce 2024 nebo 2025.

Choroba se projevuje ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Jedná se o nejčastější typ demence – tzn. ztráty kognitivních schopností – u osob starších 65 let – k prvním příznakům patří poruchy paměti, postupně se přidává poškození kognitivních a intelektuálních, ale i fyzických schopností.

Jaká cesta vás k vývoji dovedla?

Když jsem před lety odešel pracovat do Pfizeru, dělal jsem klinický vývoj a potom jsem vedl byznys development. Je to skupina, která hodnotí programy u jiných farmaceutických a biotechnologických firem i kupuje celé společnosti.

Dobře jsem tedy znal programy na Alzheimera, které v té době existovaly. Když jsme založili Alzheon, požádal jsem společnosti o jejich klinická data a snažil se najít, zda něco funguje na pacienty s genotypem, který jsme sledovali, protože výrazně zvyšuje riziko nemoci.

V té době jsme ještě nevěděli nic o oligomerech, chtěli jsme jen najít něco, co funguje u takových pacientů. A objevili jsme jeden program, který měl data od dvou tisíc pacientů a už v té době do něj bylo investováno 400 milionů dolarů.

Analyzovali jsme klinické fungování a to nám umožnilo porozumět vlivu genetiky a tomu, jak vše vyvinout.

Potom jsme začali vyvíjet vylepšený lék, který se lépe dostává do mozku, to byl jeden průlom. Následovaly dvě klinické studie. Máme tedy tisíce pacientů, u kterých lék byl testován. A výjimečně dobře funguje u těch s vysokým rizikem.

Je možné princip léku na Alzheimerovu chorobu přenést i na další neurodegenerativní choroby?

Ten princip je možné aplikovat i na další nemoci. Objevili jsme způsob, jak orálními léky zabránit formování daných toxinů. Díky tomu jsme schopni identifikovat všechny chemické struktury, které mohou být příčinami. Myslím, že ten pokrok bude aplikovatelný, ale bude to ještě chvíli trvat.

Poslední rok světem hýbe koronavirová pandemie. Právě o Alzheimerově chorobě se ale ještě před covidem-19 mluvilo jako o globálním problému. Proč je tak důležité proti nemoci bojovat?

Lidé se dožívají vyššího věku – naučili jsme se léčit infekce, enormně se snížila novorozenecká úmrtnost, zlepšila se pravděpodobnost, že se narodí zdravé dítě a dožije se vysokého věku, naučili jsme se řešit kardiovaskulární nemoci i úmrtnost.

Lidé se nyní opravdu dožívají velmi vysokého věku, ale tohle je něco, na co všichni dříve nebo později narazí. Problém Alzheimerovy choroby není ani tak otázkou zda ji dostanete, ale kdy.

Jsou lidé, kteří mají poruchy v 50 letech, výjimečně u těch, kdo mají genetické změny a produkují více amyloidu, může být už ve 30.

Ale to, na co všichni dříve nebo později narazí, že když stárneme, tak vlastně začínáme ztrácet kognitivní schopnosti. A to je pro kvalitu života problém.

Když doktor Alzheimer chorobu poprvé popsal, pacientce bylo kolem 50, tehdy myslel, že je to velmi vzácná nemoc. Ale tím, jak se lidé dožívají vyššího věku, začíná to být velký problém. Miliony lidí končí v ústavech.

Jsou dospělí, ale nefunguje jim mozek. To je ta lidská tragédie. Má ale také obrovské ekonomické a společenské dopady.

Alzheimerova nemoc je onemocnění mozku, při kterém ubývají mozkové buňky a ztrácí svou funkci. Na vině je bílkovina amyloid beta, která se shlukuje do amyloidních plaků a nervové buňky poškozuje.

Choroba zpravidla není diagnostikována zcela v začátcích a po diagnóze je střední délka dožití 6 let. Méně než 3 % pacientů žijí po diagnóze déle než 14 let. Nemoci podlehne 68 % pacientů, kteří s ní byli diagnostikováni.

Příčinou úmrtí nejsou zpravidla přímé dopady neurodegenerace mozku, ale i nepřímé dopady nemoci, jako je nižší odolnost vůči infekcím (pneumonie), krevní sraženiny způsobené dlouhým pobytem na lůžku nebo potíže s příjmem potravy.

Chorobu má potvrzenu přes 50 milionů lidí na světě, skutečně nemocných ale bude pravděpodobně ještě více. Podle odhadů může být v roce 2050 až 152 milionů nemocných.

Související témata:

Alzheimerova choroba může udeřit i před čtyřicítkou, počet nemocných roste

středa, 22. září 2021, 09:56

Ztrácení předmětů, opakování otázek, problém s rozeznáním blízkých. Alzheimerova choroba mění kvalitu života asi třetině osmdesátníků i jejich rodině. Přestože trápí čím dál více osob včetně mladších ročníků, zůstává neléčitelným strašákem nového tisíciletí.

Zákeřná Alzheimerova choroba útočí na část lidského mozku a postupně způsobuje pokles kognitivních funkcí, jako jsou paměť, myšlení a úsudek.

První náznaky, že není něco v pořádku, přijdou ve chvíli, kdy postižení lidé začnou mít problém s časovou orientací, zapomínáním běžných věcí i zhoršením každodenních aktivit.

Postupem času se z pacientů stávají osoby závislé na neustálé pomoci druhých. Právě na dnešek připadá mezinárodní den věnovaný této nemoci.

Rizikovými faktory pro vznik Alzheimerovy choroby jsou rodinné dispozice, věk i ženské pohlaví. Nejčastěji se proto do ordinací lékařů dostávají ženy ve věku nad šedesát let.

 „Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod čtyřicet let, kdy šlo o monogenně dědičnou, takzvanou familiární formu Alzheimerovy nemoci.

Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ vysvětlila vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy Lenka Krajčovičová z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, jež se specializuje na pomoc lidem s demencí.

Pacientů přibývá, vyhlídky nejsou příznivé

Podle mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) loni klientů s Alzheimerovou chorobou, stejně jako v letech minulých, meziročně přibylo, ač ne drasticky.

„Vloni se léčilo s Alzheimerovou chorobou 47 255 klientů VZP, z toho téměř třiatřicet tisíc žen.

Budete mít zájem:  Vědci zkoumají využití lysohlávek při léčbě psychických nemocí

V minulém roce přibylo pacientů výrazně méně, nižší záchyt nemoci mohl být způsoben epidemiologickou situací, kdy řada lidí návštěvu lékaře raději odložila,“ vysvětlila mluvčí Viktorie Plívová.

Právě odkládání vyšetření ale v případě Alzheimerovy choroby není vhodným postupem. Většina pacientů bývá diagnostikována až v pozdějších stádiích, v nichž již léčba není tak účinná.

 „Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a screeningový test kognitivních funkcí.

Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ řekla Krajčovičová.

Počet nemocných se rok od roku zvyšuje, za posledních pět let vzrostl jejich počet o třetinu a neúprosná statistika naznačuje, že s nadcházejícími desetiletími se situace nezmění. Asi desetinu nemocných nyní tvoří lidé pod pětašedesát let a výjimečně se mezi pacienty objeví také třicátníci.

Důležitost tréninku paměti

A jak se nemoci vyhnout? Dědičné formě choroby bohužel není možné předejít. V případě takzvané sporadické formy, jež se projevuje až v pozdějším věku, může ale člověk její příchod do určité míry ovlivnit.

Menší pravěpodobnost vzniku Alzheimerovy choroby mají lidé, kteří dodržují zdravý životní styl, zdravě jedí, udržovují si dobrou tělesnou hmotnost či dostatek pohybu.

Kromě obezity jsou přitěžujícími faktory pro rozvoj nemoci také cukrovka, vysoký krevní tlak a cholesterol i kouření.

Pro fungující léčbu je důležitá včasná diagnostika a nasazení léků, které podporují činnost mozku. Medikamenty sice není možné Alzheimerovu nemoc zcela vyléčit, pomáhají ale ke zmírnění příznaků.

K udržení kognitivních funkcí postižených osob pomáhá také vystavování mozku určité záteži. K dostání jsou speciální sešity určené k procvičování krátkodobé paměti, pozornosti i schopnosti plánovat.

Stejně jako různá cvičení ale pacienti potřebují podporu nejbližší rodiny.

Alzheimerova choroba: příznaky, léčba (Alzheimerova nemoc)

Alzheimerova choroba je závažné onemocnění mozku
postihující především starší osoby. Způsobuje nevratné změny
v mozkových buňkách a úbytek mozkové hmoty.

Varovným
signálem bývá, že člověk začne trpět neobvyklou ztrátou paměti, chová
se zmateně až agresivně a je schopen zabloudit i ve vlastním domě.

V tomto případě je nutné co nejdříve zajít k lékaři a začít boj
s touto zákeřnou nemocí.

Příčina a rizikové faktory Alzheimerovy choroby  

Příčiny Alzheimerovy choroby nejsou zatím plně objasněné. Vzniká
nejspíše komplikovanou shodou několika faktorů s určitým viníkem, který
nemoc spustí. Mohl by to být vir, vliv vnějšího prostředí či porucha
imunity.

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem je určitě vysoký
věk
. S věkem riziko onemocnění strmě stoupá. Z neznámého
důvodu se začnou mozkové buňky poškozovat po 65. roce u každého
dvacátého a po 80.

 roce dokonce u každého pátého člověka! I když
může postihnout i mladší jedince, ale nebývá to příliš časté.

V České republice se počet postižených odhaduje přibližně na 100 000 a
vzhledem ke stárnutí populace se počet bude výrazně zvyšovat.

Průzkumy prokázaly, že ženy onemocní mnohem častěji než
muži
, za což jsou viny nejspíše hormony nebo obecně průměrná
delší délka života.

Jednu z významných rolí hraje úbytek acetylcholinu.
Acetylcholin je látka potřebná pro vedení nervových vzruchů.

Buňky
ztrácí schopnost výměny informací a to pak vede k velkému narušení
mozkových funkcí až k tzv. demenci.
Důvodem může být shluk betaamyloidu, jinak běžné a neškodné
bílkoviny.

Na začátku nemoci se tato bílkovina pravděpodobně začne
ukládat mezi mozkovými buňkami, které pak odumírají.

Určitou roli sehrává také dědičnost. Pravděpodobnost
vzniku nemoci zvyšuje výskyt onemocnění u blízkých příbuzných
především před 65. narozeninami (u rodičů, prarodičů či
sourozenců).

Proti nemoci je odolnější trénovaný mozek, protože
Alzheimerova choroba postihuje častěji osoby s nižším vzděláním.
Úbytek paměťových a myšlenkových schopností je přímo úměrný délce
vzdělání. Vědci však prokázali, že když nemoc postihne inteligentního
člověka, probíhá rychleji a zákeřněji.

Také otřesy a rány hlavy mohou
přispívat ke vzniku onemocnění. U boxerů se Alzheimerova choroba objevuje
i ve středních letech.

Příznaky a projevy Alzheimerovy choroby  

Nemoc začíná pomalu a nenápadně.

Pokud starší osoba neustále něco hledá, bývá to často přisuzováno
jejímu věku. Hledané věci se objevují na podivných místech. „Babi,
proč máš klíče v troubě?“

Typickým znakem je, že člověk si pamatuje věci z dávné minulosti a
rád o nich hovoří stále dokola, ale činnost, kterou konal před krátkou
chvílí si nedokáže vybavit.

Nedokáže říct, co měl k obědu
nebo co dnes dělal
. Může se ptát na zcela banální otázky a tyto
otázky neustále opakovat.

Těžké poruchy paměti by měly
být prvním varováním dovést vašeho blízkého k lékaři!

Objevují se stále větší potíže s řečí.
Postižený má problémy pojmenovávat věci a používá k tomu opisy „To,
jak z toho teče voda.“ Odtud pochází i známý vtip „Jak se jmenuje ten
Němec, co mi schovává věci?“ Řeč je všeobecně strohá
a často jednotlivé věty nedávají smysl. Také není schopen mluvit
plynule.

Dalším příznakem jsou poruchy časové i místní
orientace
. Nemocný není často schopen říct, jestli je pondělí
nebo sobota a jaký je zrovna měsíc či rok.

Dochází ke změně osobnosti a chování. Nebaví ho
dříve oblíbené činnosti, může být agresivní, sobecký a nevrlý.
Většinou bývá i velmi pasivní a k určité činnosti je nutné ho
pobídnout. Člověk si nemoc nepřipouští a cítí se zdráv.

V pokročilém stádiu se objevují halucinace a různé
bludy. Obviňuje blízké i cizí osoby ze spiknutí,
krádeží a lží.

V konečném stádiu nemoci má pacient problémy
s chůzí
, s jídlem i udržením moči. Opakuje jen několik slov
nebo přestává mluvit úplně. Je naprosto odkázán na druhé osoby.

Vyšetření Alzheimerovy choroby

V případě podezření, že blízká osoba by mohla být Alzheimerovu
nemoc, je důležité neprodleně navštívit lékaře. Čím dříve je nemoc
diagnostikována, tím více se její průběh dá zpomalit.

Vyhledejte praktického lékaře a zkonzultujte s ním své podezření.
Lékař nemocnému provede EKG, odebere moč a krev na rozbor, udělá rentgen
plic a pohovoří s vámi o lécích a rodinné anamnéze. Při pochybnostech
provede vyšetření mozku počítačovou tomografií (CT) nebo magnetickou
rezonancí.

Pokud se podezření potvrdí, odešle pacienta
neurologovi (specialista, který se zabývá nervovým
systémem), geriatrovi (specialista na onemocnění osob
vyššího věku) nebo psychiatrovi (specialista na poruchy
chování, paměti i psychiky).

Lékař by měl být oporou po několik let, proto vybírejte pečlivě.

Léčba Alzheimerovy choroby  

Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelná. Léky jsou určené
především pro rané stádium nemoci. Proto je nejdůležitější včasná
diagnóza a zahájení léčby.
Onemocnění zasahuje nejenom pacienta, ale především jeho rodinu a blízké
– je tudíž důležité je do léčby zahrnout.

Jedny z hlavních léků jsou kognitiva, která
v počátečních stadiích nemoci zlepšují takzvané kognitivní funkce
(myšlení, paměť či orientaci). Pomáhají v mozku zabránit odbourávání
potřebného acetylcholinu (nutný pro přenos nervových signálů).
Používají se opravdu na počátcích, maximálně ve středně pokročilém
stádiu.

Dalšími využívanými léky jsou hypnotika (pro poruchy
spánku), neuroleptika (pro odstranění agresivity a neklidu),
antidepresiva (zmírňují deprese) a
anxiolytika (utlumují úzkost).

Alzheimerova choroba sama je bohužel smrtelným onemocněním. Průměrná
doba přežití se udává osm let od začátku příznaků.

Prevence Alzheimerovy choroby

Propuknutí nemoci neovlivníme, ale zdravým životním stylem a cvičením
mozku se organismus posílí a je schopen pak nemoci déle odolávat.

Jezte pravidelně čerstvé ovoce a zeleninu, dostatek
vlákniny a rybí maso. Vyhýbejte se
živočišným tukům a cukrům. Nezapomínejte na pravidelný
pohyb, samozřejmě s ohledem na vaše zdraví. Pravidelné
procházky by měly být základem.

Nezapomínejte na své oblíbené koníčky a trapte svůj mozek
křížovkami, kvízy a poslechem muziky.

Stárnutí, genetickou výbavu ani pohlaví ovšem neovlivníte.

Jak si mohu pomoci sám  

Za prvé je nutné stanovit diagnózu nemoci včas. Jen brzké odhalení
dokáže oddálit závislost na druhých.

Zjistěte si, kde vám mohou pomoci. V blízkosti vašeho bydliště
existuje určitě poradenské centrum ČALS (České
Alzheimerovské společnosti). Pokud bydlíte sám, je nutné myslet do
budoucnosti a zajistit si vhodnou péči. Také je vhodné zajistit si schůzku
s právníkem o budoucí lékařské péči, správě majetku a
dědictví.

Neodmítejte pomoc přátel a rodiny, rádi vám v těžkých chvílích
pomohou.

Pro pečovatele o nemocného

Nezapomínejte pečovat sami o sebe. Péče o nemocného velmi
vyčerpává, a proto je důležité nezapomínat na pravidelný pohyb, zdravou
stravu a relaxaci.

Důležitým bodem je pohled do budoucnosti. Osobnost a chování blízké
osoby se bude měnit a je možné, že vás v těžším stádiu ani nepozná.
Připusťte si, že se možná o něj nedokážete postarat úplně sami.
Nemocný vás snadno může rozčílit. Přijměte proto pomoc přátel nebo
poradenských center.
Vy ani nemocný nemůže ovlivnit to, co nemoc způsobuje.

Významnou činností, kterou můžete pro postiženého Alzheimerovu nemocí
udělat, je zajistit určité body pro jeho bezpečnost a
zdraví
:
1. Dbejte na pravidelné užívání léků. Nemocný na ně
může zapomenout nebo naopak jich požít moc.
2.

 V každém případě zabraňte řízení auta, je to
nutné pro bezpečnost všech, i když nemocný se nebude této činnosti
chtít vzdát.
3. Zamykejte nebezpečné čistící prostředky, zápalky a
léky.
4. Důležité a cenné věci schovávejte na tajné
uzamykatelné místo.

Nemocný aniž by chtěl, mnoho věcí přesunuje na
nepochopitelná místa.
5. Nenechávejte v dosahu nemocného zapojené domácí
spotřebiče jako jsou trouby a žehličky. Nainstalujte hlásič požáru.
6. Odstraňte nebezpečné předměty jako klouzavé koberce,
vratké židle či ostré hrany.

Dobré je řádně osvětlit celý byt
například na reakci fotobuňky. Nemocný tak dobře uvidí na cestu a vám to
může dát varovný signál, že nespí a chodí po domě.
7. Užitečné bude zamykat koupelnu, aby nemocný nevytopil
sousedy a na baterii umístit omezovač teploty, aby se nepopálil horkou
vodou.
8.

 Pro nemocné existuje projekt Bezpečný návrat. Pokud
nemocný zabloudí a nedokáže se navrátit domů, má na své ruce plastový
náramek s nápisem „Prosím pomozte a volejte číslo 283 880 346“.
Operátor na lince poté zkontaktuje jeho rodinu. Toto je samozřejmě možné
nahradit vlastním náramkem s jménem, adresou a telefonním číslem.
9.

 Dbejte na pravidelnou stravu a dostatek tekutin. Nemocnému
pomůže, pokud se budete stravovat s ním.
10. Nepřesvědčujte nemocného, že nemá pravdu, nemá to cenu. Je
důležité naučit se komunikaci s nemocným. Místo
tázacích vět používejte oznamovací: „Máš jídlo na stole“ místo
„Nemáš hlad?“.

Nemocní nedokáží poznat rozdíl mezi přítomností a budoucností, proto
mohou trvat na návštěvě mrtvé osoby. Vhodné je třeba říct, že onen
člověk je na dovolené, v práci nebo na večeři. Přesvědčováním
o opaku byste způsobili stres nejenom nemocnému, ale především sami sobě.
Je těžké některé věci pochopit.

Budete mít zájem:  Noční počůrávání: enuréza aneb když má dítě mokrou postel

11. I když nemocný netuší, čím byl, kdo jste vy a jestli má nějaké
děti, cítí emoce kolem sebe a často je napodobuje. Pokud
není zrovna ve vlastním světě, na úsměv vám odpoví úsměvem a na pláč
naopak úzkostí a slzami. Důležitý je proto přívětivý a vlídný
přístup okolí.

12. Nabídněte nemocnému jednoduchou aktivitu, kterou je
schopen konat. Nenechte jeho mozek bez činnosti. Vhodné je například
loupání ořechů, skládání ponožek, rovnání kolíčků. Hrajte hry,
zpívejte a hlavně na něj mluvte, i když vám evidentně nerozumí nebo
neodpovídá. Užívejte jasné, jednoduché věty a nezapomínejte na svá
gesta, která za vás mluví.

Komplikace Alzheimerovy choroby  

Člověk s rozvinutou Alzheimerovou chorobou by neměl zůstávat
sám
. Může způsobit vážné problémy, pokud zapomene zavřít
vodu, vypnout plyn či nechá zapnutou žehličku.

Alzheimerova nemoc velmi snižuje obranyschopnost organismu
a i obyčejná viróza může představovat velké potíže.

Onemocnění bývá psychicky obtížné především pro příbuzné a
kamarády. Je těžké se vyrovnat s tím, že vás milovaná osoba nepoznává
a přesto je odkázána na vaši péči.

Diskuse  

  • Jak na
    zapomnětlivou babičku?

Další názvy: Alzheimerova nemoc, Alzheimer, morbus Alzheimer

Často kladené otázky

Rádi Vám zodpovíme otázky, na které budeme znát odpověď. Pro zaslání otázky prosím použijte formulář. Odpověď můžete očekávat během 10 dní.

Než svoji otázku odešlete, doporučujeme prohlédnout tuto stránku, zda se na ní Vaše otázka neobjevuje.

 

Otázky jsou rozděleny do těchto sekcí

  • Alzheimerova choroba
  • Kde hledat pomoc

 

Alzheimerova choroba

Je Alzheimerova choroba dědičná?

Alzheimerova choroba není nakažlivá (tzn. nelze se jí nakazit od někoho jiného) a je zřídka kdy dědičná (tj. způsobená přijatými geny od rodičů dotyčného).

Ve skutečnosti počet lidí, pro které se stala Alzheimerova choroba genetickou poruchou, je velmi nízká, dosahuje kolem 1 % případů.

Členové takových rodin zdědí od jednoho ze svých rodičů část DNA (genetickou výbavu), která způsobí nemoc. Alzheimerova choroba se u nich rozvine obvykle mezi 35. a 60. rokem.

Pokud v minulosti některým členům Vaší rodiny byla diagnostikována Alzheimerova choroba, neznamená to nutně, že se též rozvine i u Vás. Většina případů Alzheimerovy nemoci není geneticky daná. Nicméně nemoc je častá ve vyšším věku; a proto není neobvyklé, aby jí trpěli dva a více členů rodiny starších 65 let.

Nejnovější studie v této oblasti poukazují na skutečnost, že vyšší pravděpodobnost vývoje Alzheimerovy choroby je u osob, jejichž matka trpěla tímto onemocněním.  

Často zapomínám, mám se bát Alzheimerovy choroby?

Zapomínání je jedním z prvních příznaků Alzheimerovy choroby, může ale ukazovat na nějaké jiné problémy se zdravím. Zapomínáte-li častěji než dřív, nebo Vám zapomínání začalo komplikovat život, je velmi rozumné věnovat mu pozornost a navštívit lékaře, který Vám případně doporučí návštěvu specialisty. Pokud z různých důvodů není tento postup úspěšný, můžete využít našeho projektu Dny paměti.

Kde hledat pomoc

Babička potřebuje 24hodinovou pomoc a my se o ni nemůžeme postarat. Můžete nám napsat, kde poskytují služby lidem s demencí?

Pravděpodobně hledáte zařízení, kde by Vaše babička mohla bydlet – tedy pobytové zařízení pro seniory. Domovy důchodců, jak jsme je znali před pár lety, se od roku 2007 (kdy vstoupil v platnost nový zákon o sociálních službách) změnily na domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem.

Ačkoliv některé domovy pro seniory přijímají lidi s demencí a umějí jim pomoci, častěji tyto služby poskytují tzv.

domovy se zvláštním režimem (ale pozor, ne každý domov se zvláštním režimem je určen právě pro lidi s demencí, někdy je určen například mentálně postiženým, alkoholikům anebo jiným skupinám).

Aktuálně existují dvě poměrně kompletní databáze těchto služeb, jednu provozuje ČALS jako Databázi služeb pro seniory – zahrnuje nejen sociální služby, ale také zdravotnické služby nebo služby na pomezí zdravotního a sociálního sektoru, druhá databáze zahrnuje pouze registrované sociální služby a spravuje ji MPSV – iregistr MPSV.

Alzheimerova choroba | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

„Komu dochází slova, tak jim ještě dlouho přetrvává paměť na písně. Klienti, kteří nemohu pořádně mluvit, tak zpívají i se slovy,“ řekla Radiožurnálu ředitelka Centra Seňorina Jarka Švarcbachová.

Jsou v ní části mozkové tkáně pacientů zemřelých třeba na Alzheimerovu nebo Parkinsonovu nemoc. Podle vědců může zkoumání takových vzorků pomoci najít účinný lék na zatím nevyléčitelné choroby.

FDA ve svém pondělním rozhodnutí uvedla, že lék neprokázal svou účinnost zcela bez pochyb a že mu udělila povolení k nasazení u pacientů za předpokladu, že firma Biogen provede další testování.

Senior je pohřešovaný od páteční půlnoci. Do hledání se zapojil i vrtulník s termovizí.

Ústí nad Labem bude díky vysokorychlostnímu 5G internetu testovat autonomní vozy v běžném provozu. Více se dozvíte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.

Bývalý profesionální fotbalisté měli až třikrát a půl větší šanci, že je postihne demence nebo další neurologické onemocnění. Poukazuje na to nový výzkum univerzity v Glasgow.

Muž u sebe nemá doklady, telefon, peníze ani léky a špatně se orientuje v prostoru i čase. Není vyloučeno, že se může pokoušet hledat různými způsoby cestu zpět do Pardubic, kde žije.

„Kontrolovat pohyb rychle letícího předmětu hlavou je zcela nesprávné. Podobný styl hry je třeba ve fotbale zakázat. Je to skutečně nebezpečné,“ varuje Omalu.

Nové středisko má být v podstatě vesnice, která bude zabírat plochu zhruba pěti hektarů. Jeho cílem je poskytnout pacientům jiné podmínky léčby než v nemocnicích či v jiných specializovaných centrech.

Liberecká policie pátrá po jednaosmdesátileté seniorce, která trpí Alzheimerovou chorobou. Z domova pro seniory na Masarykově ulici v Liberci odešla ve středu Božena Kšírová v 11:15 neznámo kam.

Obezita trápí lidstvo v čím dál větší míře. Čeští vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd přišli na způsob, jak s tímto problémem bojovat.

Seniorům nejvíce chybí společnost. 78letá Olga pomalu ztrácí paměť, s nemocí bojuje smíchem a potřebovala by, aby za ní do Domova Alzheimer v Karviné-Darkově přišel někdo třeba jen popovídat.

Vědci hlásí pokrok ve výzkumu diagnostiky Alzheimerovy choroby. Studie hovoří o více než 90procentní přesnosti krevního testu použitého k odhalení přítomnosti proteinu spojovaného s touto demencí.

V Českém rozhlase začaly Dny paměti. Ty mají upozornit na problematiku života lidí postižených Alzheimerovou chorobou. Podle odhadů jich je v Česku přes 150 tisíc.

Na čtvrtek připadl Mezinárodní den Alzheimerovy choroby. V Česku jí trpí přibližně 150 tisíc lidí, především seniorů. Nemoc se ale nevyhýbá ani mladším ročníkům.

Desítky tisíc lidí v Česku bojují s Alzheimerovou chorobou. Na trhu jsou jen léky, které nemoc zpomalí a utlumí příznaky. V jeho hledání má motivovat i nová dotace pro badatele.

Warren Sapp je vítězem Super Bowlu a legendou amerického fotbalu. Jeho kariéra ve tvrdém sportu má důsledky na jeho paměť, proto se rozhodl, že až zemře, jeho mozek půjde na vědecké výzkumy.

V roce 2050 by v Česku mohlo trpět demencí až 380 tisíc lidí. Avšak léčba, která by dokázala onemocnění zcela vyléčit, zatím neexistuje. Problém je i to, že u řady lidí se demence odhalí příliš pozdě.

Spánek je klíčem k celkovému zdraví a lékaři doporučují spát sedm až devět hodin denně, aby se člověk cítil odpočatý. Když je však spánku přespříliš, může mít problémy mozek, píše americký týdeník Newsweek

Dlouhodobé hlavičkování a srážky s hráči můžou u fotbalistů vést k poškození mozku a vzniku demence. Přímou souvislost ale britští vědci v nové studii nepotvrdili. Dcera bývalého anglického reprezentanta, který zemřel v 59 letech, tvrdí, že se problém úmyslně podceňuje.

Cvičení je podle odborníků dobré nejen pro kondici člověka. Vědci z brněnské Masarykovy univerzity teď zjišťují, jestli pravidelný pohyb dokáže zpomalit také postup Alzheimerovy choroby nebo jí třeba úplně předejít. Zkoumají změny v mozku seniorů, kteří k nim třikrát týdně dochází na hodiny tance.

Narušuje část mozku a způsobuje pokles myšlení, paměti a úsudku. To jsou projevy Alzheimerovy nemoci, která bývá nejčastější příčinou demence. Alois Alzheimer ji poprvé popsal už na začátku 20.

století, přesto se první léky na ni objevily až koncem 90. let. Onemocnění ale dokážou pouze zpomalit, nikoliv vyléčit. Podle nové studie by mohla být řešením aplikace protilátky.

Taková léčba by mohla být podle neurologa Jakuba Horta pacientům dostupná už v roce 2020.

Na Vysočině přibývá nemocných lidí vykázaných z domu. Řeč je o pacientech s Alzheimerovou chorobou, kteří se svým příbuzným často mění před očima k nepoznání. Útoky slovní i fyzické můžou vygradovat až do té míry, že si oběť přivolá na pomoc policii.

Alzheimerovou chorobou trpí na světě přes 40 milionů lidí, co přesně nemoc vyvolává, však není jisté. Podle britských a mexických vědců by jedna z věcí, které na ni mají vliv, mohlo být i znečištěné ovzduší.

Částečky kovů, které se objevují v mozku pacientů s Alzheimerem, pocházejí podle jejich analýzy ze vzduchu. Možnou spojitost mezi tímto jevem a nemocí však ještě budou muset potvrdit nebo vyvrátit další výzkumy.

Regionem s nejvyšším počtem obyvatel s demencí je dlouhodobě Praha. V hlavním městě žije téměř 20 tisíc lidí s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence. Nejméně lidí s demencí má naopak Karlovarský kraj, a to téměř čtyři tisíce osob. Informovala o tom na začátku letošního roku Česká alzheimerovská společnost ve své výroční zprávě o stavu demence.

Po celé republice začalo bezplatné testování lidí na Alzheimerovu chorobu. Takzvaný Týden paměti pořádá Česká alzheimerovská společnost. Až do středy jsou testy také v budově Českého rozhlasu na Vinohradské v Praze. Termíny jsou ale už obsazené.

V pražské budově Českého rozhlasu si mohou lidé v těchto dnech nechat otestovat paměť. Akce se koná při příležitosti Týdne paměti, který organizuje Česká alzheimerovská společnost (ČALS). Jejím cílem je upozornit na problematiku Alzheimerovy choroby včetně toho, že právě problémy s pamětí se často nemoc začíná projevovat.

Vědci z Masarykovy univerzity začali zkoumat, jestli může stimulace mozku silným magnetem pomoci lidem s Alzheimerem nebo Parkinsonovou chorobou. Do svého projektu hledají dobrovolníky starší 35 let, největší zájem ale mají o lidi mezi 60 a 70 lety. U těch se totiž objevují vady řeči, třes nebo třeba výpadky krátkodobé paměti.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector