Alergie na lepek – celiakie

Bezlepková strava již není pouhým módním výstřelkem poslední doby. V médiích si o této dietě můžeme číst stále častěji. Nejvíce tento způsob stravování zpopularizovala světová tenisová jednička Novak Djokovič a z amerických hvězd Gwyneth Paltrow.

Pojďme si v této problematice udělat trochu jasno. Nejprve malinko terminologie…

Co je to lepek?

Obilné zrno obsahuje bílkoviny – albuminy, globuliny, gluteniny a prolaminy. Lepek, neboli gluten je složenina gluteninu a prolaminu. Prolaminy se skládají z prolinu a glutaminu.

V různých obilninách jsou malinko jiné druhy. V pšenici jsou to gliadiny, v žitu hordeiny, v ječmeni secaliny a  v ovsu aveniny.

Sekvence, které vyvolávají vznik protilátek zodpovědných za vznik celiakie, obsahuje především gliadin, ale také hordein a secalin.

Problém s lepkem by nebyl tak hrozný, kdybychom ho konzumovali pouze v obilninách. Skvělé pojivé vlastnosti lepku však využívá potravinářský průmysl při výrobě velkého množství polotovarů a tak se stalo, že máme v dnešní době takzvaně „přelepkováno“. Najdeme ho v hotových dresincích, omáčkách, marmeládách, jogurtech, uzeninách atd.

Aby byl naplněn program „nasycení obyvatelstva“ na 200 %, byly obilniny modifikovány tak, aby obsahovaly více lepku, než je přirozené. Zde se sice zdroje lehce liší v procentuálních číslech, ale jistě hovoříme o 20–40 násobku lepku v pšenici, než tomu bylo před 20 lety.

Reakce organismu na lepek se liší

Problematiku okolo lepku lze rozdělit do tří skupin, podle toho jak reaguje náš imunitní systém.

1# Alergie na pšenici

Prvním případem je běžná alergie na pšenici. Jedná se o alergii, jakou všichni známe, a která je stejná jako například alergie na pyl. Reakce na pšenici přichází okamžitě po její konzumaci.

Takovéto okamžité reakci říkáme také alergie typu I – s vyloučením IgE imunoglobulinů naším imunitním systémem.

Tento druh alergie budete řešit určitě s alergologem, který vám udělá potravinové alergické testy na pšenici a možná i jiné potraviny a provede je na kůži. Alergen, v tomto případě pšenice, se vyloučí z potravy.

U tohoto typu alergie je normální, že po nějaké době léčby úspěšně zmizí. Vedle popsané alergie na pšenici souvisí s negativní reakcí na lepek ještě celiakie a potravinová intolerance lepku.

2# Celiakie

Celiakie na rozdíl od alergie na pšenici spočívá v opožděné reakci na danou potravinu a náš imunitní systém nevylučuje IgE imunoglobuliny. To ovšem neznamená, že je méně nepříjemná, ba právě naopak.

Podstatou je geneticky podmíněná porucha slizniční imunity spočívající v abnormální reakci některých jedinců na lepek a další prolaminy. S celiakií se již neobrátíte na alergologa, ale budete jí řešit s gastroenterologem.

Celiakie je jednak nesnášenlivost lepku a zároveň autoimunitní onemocnění.

Při autoimunitních onemocněních vytváří náš organismus protilátky proti vlastním substancím, které se tím stávají alergenem.

Průběh takové reakce je poměrně složitý, ale pokusím se jej stručně shrnout. Zvýšená propustnost střevní sliznice (leaky gut syndrom) dovolí gliadinu proniknout  střevní sliznicí, kde je deaminován tTG (tkáňová transglutamáza) na kyselinu glutamovou. Ta následně zapříčiní imunitní reakci, která pokračuje tvorbou protilátek na tTG.

Tvorba protilátek pak způsobí inhibici růstového faktoru regulujícího diferenciaci epitelových buněk tenkého střeva. Tím dochází k atrofii epitelové vrstvy střeva. Atrofie znamená zmenšení povrchu pro vstřebávání potravy a dochází tedy k malabsorbci – nedostatečnému vstřebávání živin z potravy.

Důsledkem je podvýživa a následné zdravotní potíže.

Alergie na lepek – celiakie

Tímto se nám krásně vykrystalizovaly symptomy ukazující na možné onemocnění celiakií, kterými jsou chronický průjem, ale i zácpy, plynatost, opožděná puberta, opakované bolesti břicha až křeče, podrážděnost, únava. U dětí je očividný nedostatečný růst, podváha, malátnost.

Při podezření na onemocnění celiakií je nutné provést jak testy krve, tak i biopsii střevní sliznice u odborníka na tuto problematiku.

U krevních testů se zjišťuje přítomnost protilátek na gliadin a tkáňové transglutamázy. Následně se provádí biopsie střevní sliznice.  Na obrázku níže je znázorněn postup narušení tenkého střeva a v poslední fázi atrofie střevní tkáně.

Alergie na lepek – celiakie

Léčba celiakie je pouze jedna, a to naprosté vyloučení lepku ze stravy.  Nutné jsou pravidelné kontroly u lékaře a to minimálně jednou ročně.

Při vynechání všech obilnin obsahující lepek, kterými jsou pšenice, žito, ječmen, oves, kamut, může dojít k nedostatku příjmu vlákniny.

Je proto nutné dbát na to, aby tyto obilniny byly nahrazeny bezlepkovými obilninami. Do této skupiny patří například amarant, teff, proso, quinoa, kukuřice, rýže. Vláknina slouží jako potrava pro zdravé bakterie v našem střevě.

Nedostatek vlákniny ve stravě by mohl způsobit dysbiózu střevní mikroflóry a s ní spojené zažívací potíže.

Přestože u ovsa se polemizuje, jestli ho zařadit mezi problematické potraviny, osobně bych doporučila vyloučit ho ze stravy a rovněž potraviny z něho vyrobené.

3# Nesnášenlivost neboli potravinová intolerance lepku

Současné poznatky poukazují na to, že celiakie může vzniknout i při nesnášenlivosti na lepek a následném nedodržování dietního plánu.  K celiakie se tak dá prakticky dietní chybou projíst.

Nesnášenlivost na lepek nepatří na rozdíl od celiakie mezi autoimunitní onemocnění.  Její průvodní znaky jsou však velmi podobné těm u celiakie. Jsou to problémy se zažíváním, nedostatek energie, únava, deprese, bolesti hlavy, burn-out syndrom,  ekzémy, alergie na pyl apod.

V případě potravinové intolerance na lepek reaguje náš organismus při jeho konzumaci vyloučením IgG imunoglobulinů a následnou alergickou reakcí typu III.

Alergie tohoto typu se vyznačuje opožděnou odpovědí imunitního systému na přijatou potravu a to od 4 do 72 hodin. Z toho důvodu je jen velmi těžce identifikovatelná.

Následkem této imunitní reakce je vylučování histaminu do okolních tkání a následný vznik zánětlivých ložisek ve střevech.

Nesnášenlivost na lepek lze zjistit speciálními testy u imunologa, nutričního terapeuta nebo v laboratoři, která tyto testy na různé druhy potravin nabízí. Tyto testy jsou nazývané testy potravinové intolerance nebo testy intolerance potravin.

Alergie na lepek – celiakie

Testy potravinové intolerance jsou základem mé nutriční praxe. Díky těmto testům lze snadno určit, jakým potravinám je třeba se na nějakou dobu vyhnout, a které naopak můžete konzumovat bez obav. Pokud jste z Prahy, nejlepší je stavit se ke mě do poradny. Pokud to máte daleko, žádný problém. Test lze provést také z pohodlí vašeho domova. Snadno v 5 krocích:

1. Objednejte si 1 ze 4 možných variant testů potravinové intolerance v našem e-shopu Mitolife.cz podle toho, na kolik potravin se chcete otestovat (44, 91, 181 nebo 270 potravin).

2. Po uhrazení objednávky vám na vaši adresu zašleme balíček s odběrovou sadou. Součástí balíčku je také úvodní dopis se stručným shrnutím, jak postupovat.

3. Postupujte podle pokynů na videu.

4. Po odeslání dopisu do německé laboratoře napište na e-mail [email protected] tyto informace: datum odběru, datum narození, jméno testované osoby, požadovaný jazyk originálu (AJ, NJ, PL, FR, ESP, IT), informaci, zda si budete přát český překlad.

5. Až německá laboratoř test provede, zašleme vám vytištěný originál s výsledky na vaši adresu, a rovněž e-mailem český překlad, pokud o něj budete mít zájem. Vytištěný originál obsahuje:

  • Brožura s vašimi výsledky (seznam potravin, na které případně reagujete, přehledně rozdělené do skupin), rady, tipy a obecná doporučení, jak změnit svou stravu, rotační plán s povolenými potravinami
  • Váš nákupní lístek
  • Brožura s personalizovanými recepty, které jsou vhodné přesně pro vás

V případě, že je zjištěná nesnášenlivost na lepek, je nutné jej stejně jako u celiakie vyloučit z jídelníčku. V tomto případě však na časově omezenou dobu. Cílem terapie je regenerace střeva, nastolení rovnováhy střevní mikroflóry a omezení vzniku zánětlivých reakcí ve střevech.

Shrnutí – lepek jako úhlavní nepřítel?

Omezení konzumace lepku a produktů lepek obsahujících považuji za rozumnou formu normálního stravování. Je ovšem nutné dbát na dostatečný příjem vlákniny v naší stravě. Celozrnné produkty z bezlepkových obilnin, luštěniny a čerstvá zelenina by neměly v našem jídelníčku chybět.

Budete mít zájem:  Hledáte český česnek? Jeďte do Klánovic

To, že se občas objeví dietní módní trend poukazující na nějakou problematiku, považuji za velmi příznivé. Samozřejmě pokud tento trend neškodí našemu zdraví, což není případ bezlepkové diety.

Vyloučením lepku z naší stravy nehrozí žádná rizika spojená s nedostatečným příjmem pro náš organismus důležitých živin. Naopak je tomu u nedodržování diety při zjištění celiakie nebo nesnášenlivosti na lepek.

Neléčení může způsobit například poruchu fertility (plodnosti) a vzniku malignit (nádorů).

Kam dál? Další články o lepku a potravinových intolerancích:

Jaký je rozdíl mezi celiakií a alergií na lepek?

Alergie na lepek – celiakie

Nesnášenlivost nějaké potraviny či její složky nazýváme intolerance. Ty mohou být buď imunitního, nebo neimunitního původu. Intolerance imunitního původu jsou ty, které jsou podmíněny reakcí imunitního systému organismu

Jak celiakie, tak alergie na lepek jsou podmíněny reakcí imunitního systému organismu. Celiakie patří k autoimunitním nemocem, alergická reakce je též podmíněna nepřiměřenou (překotnou) reakcí imunitního sytému.

Autoimunitně podmíněná nesnášenlivost lepku se může projevit celiakií, Duhringovou herpetiformní dermatitidou (tedy zánětem kůže) a glutenovou ataxií, tedy postižením mozečku. Při autoimunitní reakci dochází k poškozování různých tkání či orgánů vlastním imunitním systémem.

U celiakie u disponovaných jedinců dochází k tvorbě protilátek proti gliadinu (součást lepku) a při jeho přítomnosti v trávicí trubici ke tvorbě protilátek, které zkříženě poškozují enterocyty – buňky tenkého střeva. Následně dochází ke vzniku průjmů, bolestí břicha a mimostřevních příznaků včetně chudokrevnosti či poškození kostí.

Podstatou celiakie je tedy tvorba protilátek podmíněná přítomností lepku v potravě, které poškozují buňky tenkého střeva. Postačí velmi malé množství lepku (100 mg lepku denně vede bezpečně k poškození tenkého střeva, maximální povolený příjem je 20 mg lepku za den).

Poškození střeva může vést k dalším komplikacím – chudokrevnosti, prořídnutí kostí, neplodnosti, případně k možnosti vzniku spontánního potratu či předčasného narození dítěte, nebo ke zvýšenému výskytu nádorových onemocnění.

Alergická reakce je nepřiměřená reakce imunitního systému na antigen, v tomto případě na lepek či jinou bílkovinu mouky.

Požití této látky vede k alergické reakci, která může probíhat jako exantém (vyrážka) na kůži, průjem, bolesti břicha, astmatický záchvat, případně až nejtěžší anafylaktická reakce po požití malého (někdy i stopového) množství potraviny s daným alergenem.

Projevy reakce mohou být nepříjemné, mohou být i nebezpečné, nikdy však nedochází k poškození tkání a dalším komplikacím.

Léčba obou imunitně podmíněných intolerancí lepku (jak celiakie, tak alergie na lepek) je podobná – tedy přísná bezlepková dieta, při alergii na lepek je nutné dávat pozor i na stopová množství lepku.

doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.
Interní oddělení  a Centrum výživy

Thomayerova nemocnice

Alergie na lepek

Mnozí z nás ani netuší, že tuto nemoc mají. Tudíž nepodstupují žádné kroky, které by zmírnily, anebo odstranily jejich potíže. Odborníci odhadují, že alergií na lepek trpí padesát tisíc obyvatel v Česku. Dá se předpokládat, že se počet alergiků na lepek bude zvyšovat. Skutečný počet celiaků může být mnohonásobně větší.

Alergie na lepek – celiakie

Toto onemocnění může propuknout opravdu v jakémkoliv věku. U dětí se nejčastěji tato nemoc projeví mezi prvním a druhým rokem života. Onemocnění se projevuje menším vzrůstem, přecitlivělostí, introvertním chování či mentálním zaostalostí. U dospělých jedinců propuká celiakie mezi třicátým až padesátým rokem. Významnými faktory jsou psychická a fyzická zátěž.

Lepek je skupina zásobních proteinů neboli bílkovin, které jsou obsaženy v semenech nejrozšířenějších obilnin. Nachází se v pšenici, ječmenu a žitu. Potravinová aditiva mohou obsahovat stopy lepku. Například do bonbonů, medoviny či rumu se přidává aditivum E 150 a-d karamel. Hojně se využívá sladidlo E 965 manitol, fosfát škrobu E 1410, glutaman sodný E 621.

Alergie na lepek je autoimunitní onemocnění, ke kterému dochází hlavně k poškození sliznice tenkého střeva. To znamená, že v těle se utváří nadměrný počet protilátek proti bílkovinám a enzymům obsažených v lepku.

Jakmile jedinec zkonzumuje potravinu s lepkem a částečně ji také stráví, jeho tělo se těmto látkám začíná vehementně bránit. Celiaka pak trápí zánětlivé změny sliznice, mohou se u něho objevit problémy se střebáváním důležitých živin, vitamínů, minerálů i vody.

Ty pak mohou vést ke vzniku vážnějších nemocí.

Celiakie je imunitní nesnášenlivost lepku a člověk se s ním musí naučit žít, tím že odstraní ze svého jídelníčku úplně potraviny s lepkem. Existuje také atopická alergie na lepek, která se hodně často zaměňuje s celiakií. U klasické alergie na lepek stačí omezit konzumaci potravin obsahující lepek vskutku na určitou dobu. Nezřídka tento druh alergie sám odezní.

Nástup klasické alergie na lepek je velmi rychlý a dostavuje se do několika málo minut po konzumaci lepku. Mezi nejobvyklejší příznaky se řadí bolest žaludku, svědění v ústech či v krku, nadýmání, dušnost, kopřivka a ekzém. Tento druh alergie na lepek se léčí na alergologii.

Typické příznaky celiakie

Zato projevy imunitní nesnášenlivosti lepku se objevují po hodinách či dnech. K typickým příznakům na alergii na lepek patří trávící problémy. Člověka trápí plynatost, průjem nebo zácpa. Jedinec může mít i nafouknuté břicho, dostavit se u něho mohou bolesti v oblasti břicha či zhoršené polykání.

U člověka s alergií na lepek se dostavuje slabost, únava a nesoustředěnost. Pacient může pociťovat závratě, migrény, bolesti hlavy. Trápit jej mohou také záněty v těle, otoky, bolesti kloubů, výkyvy nálad, častá úzkost nebo i deprese. Dostavit se u něj může také hormonální nerovnováha, dýchací obtíže v podobě zánětu dutin a alergické rýmy.

Zapomenout nemůžeme ani na kožní problémy a poruchy citlivosti. U některých lidí se může vyskytnout rovněž svalová ochablost, brnění končetin, krvácivé stavy, kazivost zubů atd. Opravdu těchto příznaků je spousta, a proto bývá obtížné odhalit toto onemocnění. Při těchto dlouhodobých problémech se doporučuje navštívit lékaře.

Ten provede krevní testy, z nichž se zjišťují známky nesnášenlivosti lepku. Pokud se tento test prokáže jako pozitivní, pak další kroky pacienta směřují do gastroenterologické ordinace. Zde člověk podstoupí vyšetření střev. Posléze lékař stanoví konečnou diagnózu. Při sebemenších nejasnostech v diagnóze může lékař naordinovat pacientovi tzv. pokusnou dietu.

Tou se snaží u pacienta zjistit, zdali nedochází ke zmírnění symptomů anebo tyto projevy zcela nevymizely.

U komplikovaných případů nebo dlouhodobě neléčených celiaků může dojít ke stavu, kdy se část trávicí trubice začne velmi špatně hojit. Za této situace se u pacienta přistoupí k podání léků potlačující zánětlivé procesy nebo medikamentů zmírňující přirozenou obrannou reakci imunitního systému.

Celiak musí dodržovat bezpodmínečně bezlepkovou dietu. V takovém případě člověk do svého jídelníčku zařadí bezlepkové potraviny, kterých je na trhu spousta. Tyto potraviny ovšem stojí několikanásobně více.

Konzumenti z řad celiaků si mohou výtečně pochutnat na pokrmech z masa, bezmasém jídle, polévkách, přílohách, salátech, pomazánkách, moučnících, slaném a sladkém pečivu.

Tato jídla jsou výhradně připravována z bezlepkových surovin, jako jsou například jáhly, houby, ořechy, batáty a luštěniny.

Do této kategorie spadá kukuřice, rýže, brambor, pohanka, proso, sója, amarant, quinoa, zelenina, ovoce, vejce, med, maso, mléko a mléčné výrobky. Zdravé jsou ryby a mořské plody.

Pro tuto skupiny existuje na trhu celé řada potravinových doplňků na podporu trávení, mezi něž tradičně patří minerály, vláknina, vitamíny a probiotika.

Probiotický komplex obsahuje velké množství živých bakterií, jež mají příznivý vliv zejména na správné fungování zažívacího traktu.

V praxi se osvědčily probiotika Swiss, Super Dophilus, MAXPHARM Probional, VALOSUN Biopron, Bifidobacterium lactis, Adults Dophilus a mnohé jiné.

Podezření na celiakii

Má-li člověk podezření na nemoc z přecitlivělosti vůči lepku, může si v kamenné či online lékárně zakoupit domácí test značky Biocard Celiac, Veroval. K otestování na celiakii stačí malá kapka krve z bříška prstu a zhruba za několik minut uživatel ví, jak na tom je. Při tomto způsobu testování je nezbytné dodržet pokyny uvedené v návodu.

Další informace o celiakii

Budete mít zájem:  Jarní detoxikace těla – když zima pomalu končí

Autor: symptomy.cz  

Celiakie (intolerance lepku) – PharmDr. Margit Slimáková

Intolerance na lepek neboli celiakie je očima moderního lékařství celoživotní autoimunitní onemocnění, ale podle tradiční čínské medicíny jsou potravinové alergie a intolerance ve skutečnosti různými formami energetického deficitu na úrovni dráhy sleziny.

Pro detailnější info

Při intoleranci lepku (celiakii) vede jeho konzumace k zánětu sliznice tenkého střeva až závažnému poškození epitelových buněk střeva. Konzumace lepku při alergii vede imunitní systém k tvorbě protilátek, které napadají citlivou sliznici střeva, jež zodpovídá za vstřebávání živin z potravy.

Opakovaná konzumace lepku, vede tak při intoleranci (celiakii), stejmě jako i při i alergii, k zánětu střevní sliznice, v některých případech dokonce až k její atrofii (zmenšení) s následným narušením schopnosti trávení potravin.

Vzniklá malabsorpce (porucha trávení a vstřebávání živin) může být spouštěčem vzniku nejen mírných trávicích potíží, ale i závažných stavů anémie a osteoporózy, extrémní únavnosti nebo depresí, může také vést k opakovaným potratům.

Lepek se běžně nachází v pečivu a těstovinách, často je schován také v celé řadě dalších potravin – v salámech, salátových zálivkách a pivu.

Bezlepková dieta může být výživově dostatečná, avšak kvůli možnému nižšímu příjmu obilovin hrozí nedostatek vlákniny, který způsobuje zácpu.

Proto je při bezlepkové dietě nezbytné konzumovat dostatek jiných potravin, které jsou bohaté na vlákninu, na příklad zeleninu a luštěniny. Doporučené jsou obzvláště jáhly, pohanka, kukuřice, rýže a amarant.

Přísná bezlepková dieta je základním terapeutickým krokem při alergii a celiakii na lepek.

V případě dodržování diety se stav střevní sliznice zregeneruje, ale každé sebemenší narušení diety může okamžitě znovu zatížit střevní stěnu i její funkčnost.

Po zjištění alergie na lepek a zahájení bezlepkové diety je v některých případech prospěšné alespoň na omezenou dobu vyloučit také kravské mléko a výrobky z něj.

Podle tradiční čínské medicíny (TCM) jsou alergie na lepek a jeho intolerance, alergie na bílkovinu kravského mléka i další potravinové alergie ve skutečnosti různými formami energetického deficitu na úrovni dráhy sleziny. Tento stav však nemá nic společného s nemocemi sleziny, které jsou známy v moderním lékařství.

Z pohledu TCM odpovídá slezina za trávení a její energetická nerovnováha se projeví trávicími potížemi (jako např. u celiakie).

Původní příčinou nedostatku energie sleziny může být vrozená dispozice, nezdravá výživa, nevhodná strava, stres, nevhodný životní styl nebo opakované užívání antibiotik a hormonů (včetně hormonální antikoncepce), jež „ochlazují trávící systém,“ vyčerpávají jang energii sleziny a narušením vztahu mezi slezinou a žaludkem zhoršují využitelnost živin z potravy. Trávicí potíže způsobené alergií na lepek mohou být proto nejlépe řešeny kombinací diety a terapie v podobě užívání bylin tradiční čínské medicíny, a to vždy po přesné TCM diagnostice.

Moje doporučení

  • V případě chronických nevysvětlitelných trávicích potíží doporučuji vyzkoušet přísné vyloučení hlavních potravinových alergenů, kravského mléka nebo lepku, na dobu několika týdnů (nejlépe čtyř až šesti).
  • V případě zjištěné intolerance lepku nebo alergie na něj obvykle přináší naprosté vyloučení lepku z potravy ztrátu potíží a regeneraci střevní sliznice.
  • V případě zájmu o kauzální řešení problému doporučuji vyzkoušet diagnostiku a následnou terapii podle TCM. Více informací například na www.patentnimedicina.cz.

Důležité upozornění: uvedená doporučení jsem připravila na základě mnohaletých zkušeností a odborného studia. Jsou určeny pro vyzkoušení terapie neakutních či méně závažných potíží.

Jejich aplikace může napomoci v terapii daných potíží, zmírnit průběh onemocnění anebo alespoň omezit doprovodné projevy nemoci. Závažnější problémy vždy doporučuji konzultovat s lékařem.

Bezlepková dieta, Celiakie, Alergie na lepek

Celiakální sprue neboli celiakie (také glutenová enteropatie, endemická sprue, primární malabsorpční syndrom, choroba Geeova-Herterova, Heubner-Herterova nemoc nebo nesnášenlivost lepku, odlišuj od alergie na lepek) je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva způsobené přecitlivělostí na lepek (neboli gluten), což je označení pro směs bílkovin obsaženou v mnoha druzích obilí. Nesnášenlivost přetrvává celoživotně, částečně geneticky determinována. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, při dodržování bezlepkové diety však vymizejí všechny její příznaky.

Průběh a příznaky

Pokud postižení konzumují potraviny obsahující gluten, vzniká zánět sliznice tenkého střeva a dochází k rozsáhlé zkáze epitelových buněk střeva. Kvůli tomu mohou být živiny pouze těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve střevě.

Symptomy jsou tomu odpovídající ztráty hmotnosti, průjem, dávení, nechutenství, únava, rozmrzelost, u dětí v neposlední řadě poruchy růstu. Neléčená celiakie především zvyšuje nebezpečí tzv. non-Hodgkinský lymfom (agresivní rakovina lymfatických žláz), pravděpodobně také rakoviny střeva. U 5-10 % pacientů se zároveň vyskytuje cukrovka.

Jediná v dnešní době známá možnost léčby celiakie spočívá v dodržování bezlepkové diety. Bezlepková dieta je tedy součástí života a je nutné ji udělat co nejsnesitelnější.

Diagnóza

Diagnóza se provádí v prvním kroku zjištěním množství protilátek tkáňové transglutaminázy v krvi, rozhodující roli má však rozbor bioptického vzorku z lačníku (části tenkého střeva).“Zlatým standardem“ v praxi bývá rozbor bioptického odběru z části tenkého střeva, která je blíže ústům, dvanáctníku. Odhaduje se, v Česku není diagnostikováno asi 85-90 % pacientů trpících celiakií.

Výskyt v populaci

Prevalence onemocnění v různých zemích výrazně kolísá. Kromě toho se údaje o výskytu liší podle toho, jestli je diagnóza stanovena teprve na základě klinických symptomů, nebo už podle orientačních testů.

Při zohlednění pouze symptomatických případů dosahuje četnost od 1:10 000 v Dánsku a USA až po 1:3000 ve Švédsku a VB. Celosvětový průměr je zhruba 1:3350. Příliš časné přikrmování dětí nejspíš zvyšuje riziko onemocnění.

U lidí trpících Downovým syndromem je onemocnění také běžnější.

Počet nemocných v České republice se odhaduje na asi 40-50 000 (četnost 1:200-250), z nichž je ale asi pouze 10-15 % vedeno v dispenzární péči (léčeno), u většiny nemocných nemoc není objevena (diagnostikována).

Počet nemocných je stanovován pouze podle dosavadního systému diagnostiky, tj. až se něco pokazí. Pokud by se prováděl celoplošný screening, jako je tomu u fenylketonurie, pak by počet celiaků prudce vzrostl. A nedá se plně vyloučit, že by mohla být až 3 procenta, tak jak je tomu v některých oblastech Severního Irska.

Symptomy

Klasické příznaky celiakie jsou vleklé průjmy, způsobené poruchami trávení, zčásti ovšem také celistvá a (kvůli poruše trávení tuků) lesklá stolice. Postižené děti nemají chuť k jídlu, často zvrací a nepřibírají na váze. Později může být také omezen růst. Děti bývají mrzuté a nápadnými znaky jsou tenké končetiny a vypouklé, nafouknuté bříško.

Od té doby, co byla do diagnostiky zahrnuto vyšetřování protilátek, pro celiakii specifických, se rozpoznávání nemoci zásadně změnilo. Lidé, u kterých byla celiakie rozpoznána např. v rámci rodinných prohlídek a kteří vykazují komplexní zakrňování klků, mohou mít pouze slabé, částečně také nespecifické příznaky.

Skutečnost, že pouze část z nich vykazuje typické příznaky, vešla do literatury pod pojmem „špička ledovce“.

U nich se vyskytují bolesti břicha, paradoxně dokonce zácpy, oddálení růstu a u dětí oddálení puberty, snížení obsahu vápníku v kostech (kvůli omezenému vstřebávání vápníku), anémie (omezená resorpce železa), záněty kloubů, defekty zubní skloviny.

Intenzita reakce na gluten se odlišuje individuálně. U některých lidí se i požití většího množství potravin obsahujících gluten projeví jen málo. Na druhou stranu, u jiných celiaků se může požití glutenu projevit až nepřiměřenou reakcí.

Jako autoimunitní onemocnění je celiakie sdružená s jinými nemocemi, při nichž se imunitní systém brání látkám tělu vlastním. Nejčastější doprovodná nemoc je Diabetes mellitus I. typu. Asi 5-10 % celiaků trpí cukrovkou a naopak zhruba stejný podíl diabetiků celiakií.

Stejně tak zánětlivé onemocnění štítné žlázy (Hashimoto-Thyreoiditis) se často vyskytuje zároveň s celiakií. Spíše u dospělých může dojít ke vzniku silně svědivé, puchýřkovité vyrážky (Dermatitis herpetiformis Duhring).

Pouze 1/10 z nich má symptomy týkající se gastrointestinálního traktu.

Léčba

V současné době jediná jistá možnost, jak nemoc léčit, je dodržovat doživotní bezlepkovou dietu. Střevo se opět uzdraví a riziko dlouhodobých následků se sníží. Z jídelníčku se musí vyloučit všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku (pšenice, ječmen, žito a oves).

Budete mít zájem:  Chcete přestat kouřit? Vsaďte na odbornou pomoc!

Zvlášť u zpracovaných potravin a hotových výrobků je třeba dávat velký pozor, jestli nebyly použity žádné přísady obsahující lepek. Protože lepek bývá často používán jako emulgátor, k želírování a jako nositel aromatických látek, není to vždy na první pohled zřetelné.

Jako alternativa k obilninám obsahujícím lepek je povoleno používat proso, kukuřici, rýži, laskavec, pohanku, sojové boby, kaštany. Stejně tak je povolena zelenina včetně brambor, ovoce, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Současný výzkum nové léčby celiakie je založen na enzymatické terapii. Nedávno se povedlo izolovat z klíčícího obilného zrna enzym, který umí lepek zpracovat. Jeho zlomky pak už nemohou být imunitním systémem rozpoznány a tím pádem nevedou ke vzniku zánětu. Úkolem je vyrobit pilulky, které by tento enzym obsahovaly.

Postižený by si dal pilulku před jídlem nebo během něj a onen enzym by lepek obsažený v potravinách zneškodnil. Problém spočívá v rozdílu pH v žaludku a ve střevě. Rozhodující je také rychlost trávení lepku. Ten musí být před tím, než se dostane do střeva, kompletně rozložený, aby terapie byla dostatečně bezpečná.

Konzumace i pro bezlepkáře?

Bezlepkové potraviny může jíst i člověk netrpící tímto onemocněním. Bezlepkové potraviny neochuzují člověka o žádné důležité složky potravy. Chuť těchto potraviny je velice podobna standardním potravinám, jediný rozdíl je v tom, že neobsahují lepek a jsou vyrobeny z náhražek pšenice, ječmene, žita či ovsa.

Zdroje:

www.wikipedia.cz

Nesnášenlivost lepku (celiakie)

Nesnášenlivost lepku má některé rysy alergie
i autoimunitního onemocnění
. Pokud se nesnášenlivost lepku objeví již v dětství, mluvíme o celiakii
. U dospělých je toto onemocnění někdy označováno i jako netropická sprue.

Ve střevech postiženého člověka se odehrává přemrštěná imunitní reakce
na lepek
, která vede k chronickému zánětu
a následně k poškození střevní sliznice
, zvláště pak v oblasti dvanáctníku
.

K nesnášenlivosti lepku může mít člověk genetickou predispozici
, která ovlivňuje nejen riziko vzniku onemocnění, ale i individuální závažnost klinického obrazu
a věk, kdy se onemocnění rozvine.

Lepek
(gluten) je obsažen v některých druzích obilí a přidává se v pekárnách i do chleba, aby se zvýšila pružnost těsta. U lidí trpících celiakií lepek vyvolává imunitní reakci
, která má za následek silné poškozování sliznice tenkého střeva
a jejích vychlípenin (střevních klků), což nakonec vede ke zmenšení celkového povrchu této sliznice.

Důsledkem je výrazně snížený příjem živin, které se skrze střevní sliznici
mohou vstřebat do krevního řečiště. To se pak může projevovat závažným nedostatkem různých vitaminů
či minerálů
a přidruženými onemocněními
. Individuální potíže mohou být velmi rozdílné a nespecifické, proto často uplyne mnoho let, než je stanovena správná diagnóza.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u nesnášenlivosti lepku?

Typické tělesné příznaky nesnášenlivosti lepku se týkají především trávicího traktu
. Může to být např.:

  • průjem,
  • zácpa
    ,
  • nadýmání,
  • bolest břicha
    ,
  • krvácení do střev.

Rozmanité další příznaky nesnášenlivosti lepku vznikají následkem celkové podvýživy, neboť postižený člověk trpí nedostatkem proteinů
a vitaminů. Mezi příznaky se tak může řadit celková nevolnost doprovázená únavou, nervozitou, bolestí hlavy
nebo hubnutím.

Nedostatek vitaminů se může projevovat např. šeroslepostí
nebo záněty
sliznic.

U malých dětí se celiakie projevuje průjmy
, nadýmáním a neprospíváním; tyto příznaky se typicky objeví po zavedení prvních obilninových příkrmů, tedy nejčastěji od šestého měsíce života.

Lepek v potravě

Lepek (gluten) je obsažen v následujících obilovinách:

  • pšenice,
  • žito,
  • oves,
  • ječmen,
  • špalda,
  • zelená špalda,
  • pšenice jednozrnka, pšenice naduřelá dvouzrnka,
  • staré odrůdy obilovin,
  • kamut (druh pšenice),
  • tritikále (kříženec žita a pšenice),
  • divoká rýže (černohnědá).

Lidé trpící nesnášenlivostí lepku se musí striktně vyhýbat všem výše uvedeným druhům obilí. Opatrnosti je zapotřebí i u obilných výrobků, jako je například bulgur (nalámaná pšenice) nebo kuskus (krupice vyrobená většinou z naduřelé tvrdé pšenice nebo z ječmene).

Různé druhy obilovin obsahují lepek o velmi odlišném složení. Lidé trpící nesnášenlivostí lepku proto většinou dobře snášejí jiné druhy obilovin, jako je například kukuřice, hnědá rýže (rýže natural), jáhly, amarant, quinoa a pohanka.

Tyto obiloviny jsou snadno stravitelné a v případě nesnášenlivosti lepku pomáhají pokrývat potřebu sacharidů
. Problémy nezpůsobují ani luštěniny, sója, ořechy či semínka.

Nabídka bezlepkových obilných výrobků je v současnosti velmi rozsáhlá, lidé trpící nesnášenlivostí lepku se tedy mohou stravovat poměrně pestře.

I lidé trpící celiakií mohou dodržovat zásady vyvážené stravy. Velké množství potravin je přirozeně bezlepkových. Inspirovat vás může potravinová pyramida, samozřejmě s přihlédnutím k existující alergii
.

Řadu tipů najdete rovněž v článku Dieta při celiakii
(bezlepková dieta). Velmi kvalitní informace poskytuje na svých webových stránkách Společnost pro bezlepkovou dietu [1].

Se sestavením vyváženého jídelníčku vám může pomoci rovněž kvalifikovaný nutriční terapeut
.

Označování potravin

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům [2] musí být obilí obsahující lepek a výrobky z něj odvozené označeny a v seznamu přísad např. zvýrazněny typem písma nebo barvou pozadí. Tato rozšířená označovací povinnost závazně platí od prosince 2014 pro balené i nebalené (otevřené, volně ložené) zboží.

Pozor: Obiloviny (resp. lepek) se používají jako přísady nebo tzv. nosiče do mnoha potravin, proto mohou být problematické i potravinářské výrobky, které s obilím na první pohled nijak nesouvisejí.

Bližší informace najdete v článcích Povinné označování potravin obsahujících alergeny a Co nám říká etiketa u potravinářského výrobku.

Jak se stanoví diagnóza?

Diagnózu stanoví gastroenterolog
, pediatr
nebo klinický imunolog
.

Prvním diagnostickým
krokem je laboratorní vyšetření krve, při němž je zjišťována přítomnost protilátek proti lepku a proti tkáňové transglutamináze (tTG); tento enzym
byl v roce 1997 popsán jako autoantigen celiakie.

Jsou-li v krvi odhaleny tyto protilátky
, následuje biopsie
tenkého střeva. Diagnózu celiakie pak definitivně potvrdí až histologický nález, tzn. mikroskopicky ověřené změny sliznice.

Celiakie je dědičné onemocnění, proto se lékař při anamnestickém
rozhovoru důkladně vyptá na výskyt nesnášenlivosti lepku v rodině. Při diagnostice mohou pomoci i pacientovy zápisky o zkonzumovaných potravinách a následných příznacích, díky nimž může lékař odhalit případné souvislosti mezi udávanými potížemi a snězeným jídlem.

Jak probíhá léčba nesnášenlivosti lepku?

Lepek u postižených lidí vyvolává zejména v tenkém střevě imunitní reakci, která silně poškozuje střevní sliznici. Lidé trpící celiakií proto musí dodržovat přísnou bezlepkovou dietu, a to celoživotně.

Pokud by postižený člověk v potravě i nadále přijímal lepek, byť jen v minimálním množství, mohlo by dojít k vilózní atrofii (zničení střevních klků), což by mělo těžké zdravotní následky.

Dodržováním diety
lze jednak dosáhnout kompletní obnovy dříve poškozených střevních klků, jednak předejít dalším škodám. Je třeba si uvědomit, že i sebemenší množství lepku má pro celiaka velmi závažné důsledky.

Zároveň s nesnášenlivostí lepku se často vyskytuje intolerance laktózy
nebo malabsorpce
fruktózy
. Jakmile se zlepší stav střevní sliznice (díky tomu, že člověk se vyhýbá lepku), ve většině případů vymizí i intolerance laktózy
.

Užitečné tipy pro celiaky

Pokud vám byla diagnostikována nesnášenlivost lepku, možná vám pomohou následující doporučení:

  • Vyhýbejte se chlebu, pečivu, koláčům, knedlíkům, müsli, těstovinám, jídlům smaženým v trojobalu (apod.), které byly připraveny z obilovin obsahujících lepek.
  • Pozor si dávejte i u některých mléčných výrobků (např. sýrové fondue, výrobky z odtučněného mléka nebo tavené sýry), průmyslově zpracovaných potravin (např. polévky, omáčky), piva, obilninových káv a aromatizovaných čajů (lepek se v nich používá jako nosič aromat).
  • Pozor také u plísňových
    sýrů (např. sýr s modrou plísní nebo rokfór).

Na koho se mohu obrátit?

Na diagnostice a léčbě nesnášenlivosti lepku se podílejí:

  • praktičtí lékaři pro dospělé
    ,
  • praktičtí lékaři pro děti a dorost
    ,
  • odborný lékaři – gastroenterologové,
  • kliničtí imunologové,
  • alergologické
    ambulance.

Související odkazy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector