Slyšeli jste už o alergii na chlad? Není to nějaký výmysl, jak si někteří myslí. Rozhodně byste ji neměli podceňovat. Přesvědčí vás o tom imunoložka Karola Haasová z Centra imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Odbornice se ve své praxi setkala i s několika těžkými případy.
Alergie na chlad se projeví otoky či kopřivkou
Vhodným obdobím pro vypuknutí tohoto typu alergie je právě podzim a zima. Jak k tomu dojde a jak se nemoc projevuje? „To je velmi jednoduché.
Stačí v zimě vyjít ven ve špatném oblečení nebo nás může při cestě z práce zastihnout náhlé ochlazení. Na těle mohou následně vzniknout otoky a projevit se může i kopřivka.
Ta ale může vzniknout i při sprchování či koupání v chladné vodě,“ popisuje Karola Haasová.
Lékařka dodává, že zvláštní kategorií je otok jazyka, kdy dochází k podráždění sliznice v ústech při konzumaci chladných nápojů. Běžným projevem onemocnění je i vodová rýma.
Autor: Photo by Teddy Kelley on Unsplash, podle licence: Public domain
Zajímavostí je, že lékaři zatím po jasných příčinách tohoto onemocnění pátrají. Odborníci také podotýkají, že se vlastně jedná o „pseudoalergii“, není to totiž reakce na žádný alergen, ale způsobuje ji změna teploty.
Nemoc se dá jen tlumit
Když už nemoc propukla, dá se s ní něco dělat, a jak vlastně probíhá léčba? Pokud už alergii na chlad máme, musíme eliminovat kontakt těla s chladem. Eventuálně se dají předepsat antihistaminika či kortikoidy.
Antihistaminika jsou v současné době nejpoužívanější léky proti alergii. Odbornice uvádí, že alergickou reakci našeho imunitního systému způsobuje histamin, který se uvolní z některých buněk. Zmiňované léky ale účinek histaminu zablokují a dojde tak k utlumení alergické reakce.
Kortikoidy jsou zase synteticky získané hormony, které se jinak vyrábějí v kůře našich nadledvin. Používají se i u dalších alergických projevů, jako je například časté astma, ale i anafylaktický šok.
Lékařka však upozorňuje, že pokud už nemocí trpíme, dá se jen tlumit. „Úplně vyhnout se jí nelze,“ doplňuje imunoložka.
Zabalte se do šály a noste rukavice
Karola Haasová podotýká, že alergii z chladu můžeme „dostat“ v každém věku. A jaká je před ní nejlepší prevence? „Jak už jsem zmiňovala, je nejlepší chránit tělo před chladem a nesprchovat se studenou vodou. V zimě je dobré pořádně se zabalit do šály a nosit rukavice,“ doporučuje lékařka s tím, že se tato nemoc skutečně nemá podceňovat.
TIP: „Ledový muž“ dokáže snoubit možná až extrémní otužování, meditaci a dechové cvičení
Objevují se totiž i těžké případy velkých alergických reakcí, které se pak řeší komplexní léčbou. Oslovená odbornice se s nimi setkává i ve své praxi. „Vím o případu, kdy pacient dostal těžkou alergii na chlad, když čekal na operaci. Jednoduše jim tam otekl,“ popisuje.
Další odborníci uvádějí, že v moderní medicíně se zkoušejí i různá autoséra, která se píchají přímo pod kůži. Výsledky se dostavují, ale zatím je vše pouze na bázi výzkumu. Pokud je vám najednou neustálá zima, raději navštivte svého praktického lékaře, který vás případně pošle na alergologické vyšetření.
Bolesti hlavy, ztráta vědomí…
Jak už jsme zmiňovali, alergie na chlad se objevuje převážně v zimě. Je ale i řada případů, kdy se objevila také v letních měsících. Stačí k tomu už zmiňované koupání v chladné vodě.
V takových případech se mohou dostavit bolesti hlavy a končit to může až ztrátou vědomí. Uváděná konzumace chladných nápojů zase může vést k problémům s dýcháním a v krajních případech by se mohl pacient i udusit.
Odborná spolupráce:
MUDr. Karola Haasová
Absolvovala studium na 3. LF UK v Praze. Pracuje v Centru imunologie a mikrobiologie Zdravotního ústavu v Ústí nad Labem. Zastává zde vedoucí funkci v Laboratoři vakcín. Zabývá se imunologií, alergologií a mikrobiologií.
Alergia na chlad
Keby ste pred desiatimi rokmi na niekoho vyrukovali s tvrdením, že trpíte alergiou na chlad, mali by vás zrejme za hypochondra. Dnes sa už tejto diagnóze nečudujeme ani ju nespochybňujeme. Život v komfortnej zóne s celoročne umelo udržiavanou teplotou a vlhkosťou ju zo zóny obskúrnych ochorení povýšil na serióznu diagnózu, ktorá sa dnes radí medzi tzv. pseudoalergie.
Predpona „pseudo“ nech vás v tejto súvislosti nemýli. Chce povedať iba to, že tento typ alergie nie je reakciou organizmu na alergén, ale na fyzikálny podnet, ktorým je v tomto prípade chlad.
Chlad je aj pre zdravého človeka stresujúcim faktorom, na ktorý nejakým spôsobom organizmus každého z nás reaguje. A osobám, ktoré naň reagujú ešte extrémnejšie a precitlivelejšie, spôsobuje nemálo ťažkostí.
Teplotný šok u človeka s diagnostikovanou alergiou na chlad spôsobí hromadný výsev histamínov do organizmu, ktoré následne začnú dráždiť sliznicu horných, dolných aj stredných dýchacích ciest, očných spojiviek aj kože.
Výsledkom je vylučovanie vodnatého sekrétu z nosa, stiahnutie priedušiek, ktoré sa manifestuje kašľom, slzením očí, začervenaním či praskaním pokožky, výsevom nepríjemnej vyrážky alebo pľuzgierov. U obzvlášť precitlivelých ľudí môže dokonca vyvolávať dýchavičnosť či astmatické záchvaty.
Prechladnutie alebo alergia?
Laik si alergiu na chlad a jej prejavy ľahko môže zmýliť s prechladnutím či zápalom priedušiek. Ak však so sviečkou pri nose a treskúcim kašľom zneisťujete svoje okolie dlhodobo alebo zakaždým, keď sa teploty doplazia k nule, je lepšie sa nechať odborne vyšetriť. Diagnostikovať alergiu na chlad dnes možno dvoma spôsobmi.
Vyšetrením krvného sekrétu na prítomnosť zvýšeného množstva chladových protilátok – kryoglobulínov, alebo kontaktnou metódou, kedy sa na pokožku prikladá ľad alebo skúmavky s ľadom a sledujú sa jej zmeny.
Podobne, ako pri liečbe štandardných alergií sa pri terapii alergie na chlad používajú antihistaminiká, spreje na uvoľnenie priedušiek či protizápalová inhalačná liečba. Pri kožných prejavoch chladovej alergie je možné aplikovať lokálne masti proti svrbeniu, zápalu a nadmernému vysušovaniu kože.
Diagnostika a indikovanie liečby patrí do rúk imunológa či alergológa, s výberom doplnkovej liečby vám však v našich lekárňach veľmi radi poradíme.
Opustite komfortnú zónu
Dobrá správa pre všetkých, ktorí už touto nepríjemnou pseudoalergiou trpia, alebo pozorujú na sebe niektoré z jej príznakov je, že jej prognóza je z dlhodobého hľadiska dobrá a jej prejavy sa dajú zmierniť. Treba byť však trpezlivý, pripravený opustiť svoju komfortnú zónu a vrátiť sa ku koreňom. Nie je totiž náhoda, že naši starí rodičia a rodičia týmto typom alergie netrpeli.
Ich životy sa odohrávali „trochu menej“ v klimatizovaných priestoroch a „trochu viac“ v prirodzených klimatických podmienkach a hlavne, na čerstvom vzduchu. Začať by ste mohli napríklad s otužovaním.
Skúste napríklad ubrať nejaký ten stupienok z kúrenia vo vašich domácnostiach, pri sprchovaní striedajte teplú vodu so studenou a ak vám to váš celkový zdravotný stav umožní, vidíme sa túto zimu v saune.
Časopis
Přestože měsíc září stále ještě patří k teplému ročnímu období, jeho ochlazující se rána a večery nechávají znát, že podzim již klepe na vrátka. Již přes deset let se v obdobích chladu potýkám se zhoršeným stavem své pokožky. Donedávna mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o nějakou alergii a vůbec jsem netušila, kolik lidí tento problém postihuje.
Teprve loni jsem se začala dočítat o tzv. chladové alergii. Pokoušela jsem se o tomto problému zjistit víc, jenže informací, které by nějak pomohly, je poskrovnu.
Až jsem na německých internetových stránkách narazila na jeden obsáhlejší článek, kde mimo jiného i zdlouhavě vysvětlovali, že v lékařském smyslu toto žádná alergie není, neboť normálně vyvolaná alergie se nechá řešit protilátkou, kdežto tento problém – chlad – není materiálního charakteru a protilátka na něj tedy neexistuje. Důvod, proč tento jev zařadit mezi tzv.
pseudoalergie. Svůj smysl to samozřejmě má, ale myslím, že by bylo daleko účelnější zabývat se vyřešením tohoto problému a ne jeho pojmenováním či smyslem, neboť správný technický termín nic nezmění na nepříjemnostech projevů této „alergie“.
Po pročtení různých zkušeností ostatních postižených jsem zjistila, že u každého se tento problém projevuje jinak. Někdo píše o otocích a svědivosti, někdo o vysušené, rozpraskané a svědivé pokožce, jiný zase o dýchacích problémech a nachlazení.
V mém případě se to projevuje – suchými a svědivými místy na pokožce, převážně rukou. S nachlazením žádné problémy nemívám. Zajímavé je zjištění, že někdo reaguje jen na přechod ze zimy do tepla, jiný naopak a také se stává, že se reakce dostaví v obou případech.
Mně osobně přechod z tepla do zimy nevadí, horší je to při návratu.
Dále bylo v článku konstatováno, že krevní a další testy nemají smysl. S tím ale nesouhlasím, dle mých zkušeností nutno přijmout názor, že opravdu nejde jen o samotnou reakci na chlad, ale že v tělíčku něco nefunguje tak, jak by mělo. Při nízkých teplotách, nedostatku slunečního záření a dalších zimních jevech se tělu určitým způsobem přihorší, a podle toho pak reaguje.
Zde je dle mého nutno zvážit, zda se u postižených projevuje reakce pouze v zimě, nebo mají nějaké problémy či náznaky i v jiném období. Z rozdílných projevů alergických reakcí usuzuji, že u každého může být vyvolávající faktor jiný.
Může to být problém látkové výměny v rámci ročního biorytmu, stejně tak může jít o neadekvátní reakce imunitního systému na termoregulační proces organizmu.
Další zajímavostí je, že tímto problémem jsou dvakrát více postiženy ženy než muži. Teoreticky je tedy možné, že problém může do jisté míry souviset s gynekologickými problémy.
Velice mi pomohla i konzultace s paní Vlastimilou Kolarčíkovou, která mi mnoho věcí objasnila a přivedla mě k úsudku, že důležitou roli může hrát i zhoršená funkce lymfatického systému. V zimě má totiž mnoho z nás daleko méně pohybu, než je tomu v teplých měsících, a kožní problémy se právě proto často objevují v oblasti lymfatických uzlin.
V tomto případě by mohl posloužit JALOVCOVÝ koupelový olej, který napomáhá pohybu lymfatických tekutin a urychluje látkovou výměnu včetně detoxikace organizmu. Také by mohly být prospěšné lymfatické masáže a více pohybu, např. na běžkách, běh, tenis atd.
Pro rozproudění lymfy je velice dobré plavání, jenže chodit pokožku – v tomto stavu – smáčet do „chlóru“, doporučit jaksi nemohu.
Může to být však i jiný navenek nerozpoznatelný problém, který zapříčiňuje spuštění této tzv. alergie na chlad. Pravděpodobně i proto se stále nepřišlo na příčiny těchto projevů. Většina postižených uvádí, že byli informováni, že vyléčení je asi nemožné. Menšině zabírají protialergické nebo antibiotické léky včetně mastí.
Bohužel, mnozí lékaři, než aby se pokusili pomoci pacientům zjistit příčinu, raději to řeší „lahůdkami“ jako jsou např. kortikoidy, kterými v důsledku páchají ještě větší zlo. Pacienta sice většinou informují, že mu tyto „léčebné zázraky“ nemohou předepisovat často a ve velkém množství, ale už neřeknou, z jakého to je důvodu.
Tělo se na nich stává závislým, postupně jich potřebuje víc a víc, až nakonec přestanou účinkovat úplně a navíc mají jeden vedlejší – ale podstatný – účinek, a to, že při dlouhodobějším užívaní oslabují imunitní systém. (Pokud i Váš imunitní systém podobnou antiléčbou utrpěl, mohu vřele doporučit ELEUTHEROCOCC.
Jeho pozitivní účinky mám ověřeny na sobě. Kromě zlepšeného stavu to dokazují i výsledky krevních testů). Takže než podstupovat kortikoidové schéma antiléčby, raději volím delší a obtížnější cestu, která však postupně nabízí větší úspěch. Je smutné, že mnoho lékařů své pacienty bere spíše jako zákazníky, které je dobré stále si udržovat.
Tady se svým povoláním řádně sekli… (Omlouvám se těm, kterých se to netýká, ale těch se to, myslím, dotknout ani nemůže).
Jako jeden z nejdůležitějších faktorů zhoršení považuji psychickou stránku. Myslím, že každý se může pokusit zapracovat se svou psychikou tak, že se na podzim nebude stresovat z nadcházející zimy, ale prostě zimu příjme jako roční období třeba zimních sportů a radovánek a ne hrůzy a trápení (zima tu bude stejně každý rok). Pokud se vám toto podaří, myslím, že máte napůl vyhráno.
Individuálně by pak mohlo být nápomocné užívání tablet s výtažkem z třezalky, vitaminem E a rybím tukem. Třezalkovou kúru bych však doporučila pouze v zimním období, v době, kdy je nedostatek slunečního svitu.
Zde dochází k senzibilizaci pokožky a tuto terapii nelze doporučit v době, kdy již slunce „nabývá na síle“. Je nutné teple se oblékat, ale je zbytečné mít na sobě několik vrstev oblečení, ve kterém se pak budeme potit a budeme navíc drážděni vlastním potem.
Oblékat se stačí přiměřeně venkovní teplotě. Důležitý je samozřejmě i samotný materiál oděvu. Je jasné, že oblečení, které se dotýká naši pokožky, by mělo být bavlněné, a žádné uměliny, které nesají pot a mohou dráždit. A hlavně – mělo by být prodyšné.
Omezit vycházení ven, dle mého, by také k ničemu nebylo. Zkušenost s tím sice nemám, ale předpokládám, že se problém projeví, i když budeme sedět doma.
Ale přejděme k preparátům. Bylo by dobré začít již při omývání s používáním sprchovacích nebo koupelových olejů, které nevysušují a nedráždí jako jiné tenzidové přípravky často s chemickou konzervací.
Zde by mohly být nápomocny hlavně SO nebo KO MEDUŇKOVÝ, HEŘMÁNKOVÝ, LEVANDULOVÝ, možná SANTÁLOVÝ, Z RŮŽOVÉHO DŘEVA. Pro přecitlivělé pak NEUTRÁLNÍ nebo „jen“ HY-INTIMA, při zanícené pokožce mohu doporučit ČAJOVNÍKOVÝ.
Pro ošetření pleti se mi velice osvědčily: AKTIDERMA LY (tu si nanáším převážně večer, jelikož obsahuje med a je tedy lepivá), Leciderma Shea a Lipio sérum.
Za účelem ošetření suché pokožky se nabízí: SHEADERM TH, tělové krémy BODYEM nebo nově nabízená WINTERSHEA.
Lipio séra, SHEADERM TH a Leciderma Shea však obsahují vodu, a proto je používáme minimálně půl hodiny před tím, než jdeme do mrazivého počasí.
Pro aplikaci k okamžitému přechodu do mrazu je nezbytně nutné použít bezvodý preparát, nejvhodnější je některý z regeneračních olejů nebo speciální balzám WINTERSHEA. Každému však může vyhovovat něco jiného, zde si každý musí své specialitky najít sám, popř.
si nechat poradit. Naším prvním a dle mého i důležitým rádcem je náš nos (ať již při výběru olejových preparátů či samotných éteráčků), díky kterému získáme první informace, jestli je nám daný preparát příjemný či nikoliv. Mám také velice zajímavou zkušenost s čistým BAMBUCKÝM MÁSLEM (Shea-Butter). Považuji jej za jednu ze specialit přírody.
Syn se spálil o koberec a odřenina se mu zanítila a začala hnisat. První pokus o ošetření ČAJOVNÍKEM nevyšel. Syn se s éteráčky moc nekamarádí, a tak mě, už ani nevím jak, napadlo udělat mu zábal pouze s čistým BAMBUCKÝM MÁSLEM. Večer jsem nanesla silnější vrstvu, překryla papírovým kapesníkem a obvázala.
Ráno po sundání obvazu byl všechen hnis v kapesníku a rána se velice rychle zahojila. Pokud má někdo problémy se zánětlivou pokožkou, třeba právě v zimním období, a také citlivě reaguje na éteráčky, určitě to stojí za vyzkoušení.
Nemusí to však být jen při přecitlivělosti, vyzkoušela jsem tento postup i u jiných lidí s problematickou (ekzematickou, suchou, popraskanou) pokožkou, a vždy se velmi dobře osvědčil, a účinek byl vidět většinou již druhý den.
K postupu bych snad ještě dodala, že BAMBUCKÉ MÁSLO je při pokojové teplotě velmi tuhé a při mých „pokusech“ se mi více osvědčilo jej nerozpouštět, ale nechat jen rozehřát v dlaních a poté pomalu roztírat na postižená místa.
Přeji vám klidný přechod do podzimu a další zimu už přivítejme s úsměvem a beze strachu.
Lenka Hadek
Ve chvíli, kdy píši tyto řádky, byť je léto v plném proudu, pohled z okna tomu právě dnes nenapovídá. Ale ani od počasí nelze žádat, aby nám každým dnem připravovalo „posvícení“. Jako optimista si však říkám, čím déle se sluníčko za mraky schovává, tím více se blíží den, kdy se na nás zase usměje.
O tom, zda je třináctka šťastné číslo či nikoli, lze asi dlouhatánsky diskutovat. Přiznávám, patřím k té části populace, která má k třináctce pozitivní vztah. Asi je to dáno už údajem v rodném listě, kde je jako den narození zaneseno číslo 13.
Dnešní třináctka se však týká úplně jiných narozenin. Jde o nový sprchovací olej, který, ať počítám jak počítám, je prostě již třináctým v pořadí.
Na pořadovém čísle však nezáleží, pokud účinky oleje zaručí, že nejen pro samotný sprchovací olej, ale i pro klienty, to bude číslo šťastné.
Už samotné názvy Cannabis indica, či Cannabis sativa jako by v sobě skrývaly cosi tajemného. A nelze se divit. Nejen zprávy o neschopnosti medicíny vypořádat se některými chorobami, ale i zprávy o schopnosti konopí, jak se rostlinka česky nazývá, výrazně pomoci s řešením některých zdravotních problémů na sebe upoutávají všeobecnou pozornost.
Pokud vezmeme v úvahu, jak ten čas rychle letí, pak mohu napsat, že to není tak dávno, co jsem poprvé v životě slyšel slovo molusky. Přiznávám, nějak jsem tomuto problému nevěnoval pozornost, již ani nepamatuji, co (pokud vůbec něco) jsem na to tenkrát doporučil. Již samo používání názvu molusky v množném čísle naznačuje, že jich bude více.
Jako děcko školou povinné jsem u mého pradědečka objevil knížku o bylinkách a listoval v ní. Nevzpomínám si již, u které rostlinky jsem objevil i termín „zlatá žíla“.
Dětinská touha mít ji na zahrádce byla tak silná, že jsem snad již ani nečetl dál… O tom, že zlatá žíla v tomto smyslu nemá nic společného se zlatem, ale spíše utrpením též zvaným hemeroidy, jsem se dozvěděl až o hodně později.
Léta utíkají jak splašená, a tak se může zdát, že to není nijak dlouho, co rostlinný olej patřil do úst výhradně a jenom jako potravina. S příchodem zubního oleje jako řešení problémů v ústech se první uživatelé dívali jaksi s nedůvěrou. Dle přísloví, že tonoucí se stébla chytá, jej však, při krvácení z dásní, jejich zánětech či tvorbě zubního kamene, začali používat.
Není tomu tak dlouho, co jsem zaslechl od jedné zákaznice postesknutí, že mezi obličejovými regeneračními oleji se už dlouho neobjevila žádná novinka. Asi to bude i tím, že regeneračních olejů je celkem dostatečná nabídka, kde si zcela jistě každý vybere to, co potřebuje a co mu dobře poslouží.
Používání tenzidových mycích přípravků na vlasy, tedy šamponů, s sebou nejen může přinášet, ale i fakticky přináší různé problémy, ať již s vlasovou pokožkou, či vlasy samotnými.
Může jít kupříkladu o stále více se mastící vlasy, ale to není téma dnešního pojednání.
Taktéž přesušené, matné vlasy, které se snadno lámou, třepí a někdy i „elektrizují“, mohou být problémem, byť zcela opačného charakteru.
Pohled do kalendáře mi žádné velké potěšení nečiní. Dny se pomaloučku zkracují, sluníčka ubývá a podzim již pomalu klepe na dveře. A jistě nejsem sám.
Jedni se na podzim těší proto, že láká hezkými dny babího léta, jiné okouzlí pestrostí barev listí, kterou nám každoročně nabízí. Je zde ale i druhá skupina, o které jsem ještě před pár lety neměl ani potuchy, pokud vůbec existovala.
Jsou to lidé, jejichž pokožka reaguje podrážděním na chlad, kterého s postupujícím podzimem bude přibývat.
Přestože měsíc září stále ještě patří k teplému ročnímu období, jeho ochlazující se rána a večery nechávají znát, že podzim již klepe na vrátka. Již přes deset let se v obdobích chladu potýkám se zhoršeným stavem své pokožky. Donedávna mě nenapadlo, že by se mohlo jednat o nějakou alergii a vůbec jsem netušila, kolik lidí tento problém postihuje.
Zdá se to být už hodně dlouho, uplynulo celých osm let, co jsem se dozvěděl zajímavou informaci, o které jsem se zmínil v tehdejší Aromaterapii. Že od té doby došlo k nějakým těm změnám, asi psát nemusím. Stali jsme se např. členy EU. Každý den se nám taktéž mění datum. Taky jsme vyhlásili boj všemu nezdravému.
Přiznávám, jako dítě školou povinné jsem nebyl nic extra. Že nelžu, by mi mohli dosvědčit jak učitelé, tak rodiče. A pokud by tvrdili, že jsem byl extratřída, pak předesílám – i ironie je jedním ze způsobů, jak se vyjádřit.
Přesto jsem, dle mého názoru, do školy nechodil zcela zbytečně, a do života si nějaké ty poznatky odnesl. I dnes si živě vybavuji školní hodiny, kde nám byl nejen vysvětlen původ slova demokracie, ale dokonce i jeho význam.
Jak všeobecně známo již dlouhá léta se zabývám vývojem a výrobou kosmetiky. V oblasti kosmetiky pak dostávám i mnoho dotazů.
Některé se týkají pěstování krásy, většina však má blíže ke zdraví, než jen ke kráse.
Krom těch běžných jsou zde dotazy i na domácí čtyřnohé miláčky ve vztahu k aromaterapii a, což mě celkem zaráží, velice často i dotazy na prášky na prádlo, včetně otázek, zda jaksi by zde nebylo něco „eko“.
Ani ve snu by mě nenapadlo, jakou odezvu bude mít soutěž vyhlášená v Aromaterapii 2/2008. Otázka nebyla těžká, zněla, jak se jmenuje modře kvetoucí siličnatá léčivka v záhlaví webových stránek česky a latinsky.
Aromakosmetika – olejová kosmetika Karla Hadka – se mi představila v roce 1992 v podobě regeneračního oleje Dianta (nyní ALTHEA) a regeneračního krému na akné Viana (nyní AKNETTE). Lehce mne oťukávala i dalšími preparáty.
Kakaové máslo patří k tradičním surovinám, které mají velmi dobrý „zvuk“ i v kosmetice. Nejen dobrý zvuk, ale i velice příjemnou, typicky kakaovou vůni. Je to dáno jeho původem i složením.
Jarní dítě pana Hadka se jménem Leciderma nás velice potěšilo. Otevření dózičky je otevřením vrátek do zahrady. A co teprve natření se krémem… to je procházka květinovou zahradou.
Někdo vnímá vůni ,,živých květů“, šeříku, konvalinek, lilií… která tam je? Každá uživatelka našla tu svoji a to je na tom to nejkrásnější.
LECIDERMA SHEA NEUTRAL (Leciderma N) se stala nejžádanějším a nejprodávanějším z krémů.
V únoru letošního roku jsme měly příležitost setkat se s panem Hadkem, a protože se nám spolu hezky povídalo, slovo dalo slovo, a plán uskutečnit kurz aromaterapie v lůně největších moravských lázní byl na světě.
Najít dříve narozeného člověka, který by neměl vysoký krevní tlak je dnes docela problém. V minulosti byli takto „postiženi“ starší lidé kolem padesátky. Dnes není výjimkou, když se léčí na vysoký krevní tlak i lidé před čtyřicítkou.
Je 16. června 2008, venku poprchává, nemohu jít sbírat kvetoucí třezalku, jak jsem si naplánoval, a tak sedím v kanceláři a věnuji se psaní článků do třetí Aromky. I dnes jsem dostal svoji porci mailů s dotazy od klientů, na které taktéž průběžně odpovídám.
Jeden z nich byl ale i pro mě více než nestandardní. Nikoli žádost, či prosba o radu při nějakém tom kosmetickém či zdravotním problému, ale dotaz s přílohou – článkem internetového deníku iDnes.cz, jež konstatuje, že na základě vědeckých výzkumů aromaterapie nefunguje.
Díky tomu, že nosím vousy, nezbývá, než se pod ně hihňat.
Nový katalog spatřuje světlo světa současně s tímto vydáním časopisu Aromaterapie. Jeho obsah oproti původnímu narostl, podoba se změnila. Jednotlivé kapitoly katalogu mají vždy svého patrona v podobě nějaké rostlinky. A tak mě napadlo, zkoušet příznivce aromaterapie i nadále z jejich znalostí.
Blíží se chladnější část roku, tedy podzim, a s tímto ročním obdobím obvykle přibývá i specifických dotazů, které se týkají pro tuto dobu typické záležitosti, tedy nachlazení.
Žihľavka (Urticaria)
Žihľavka, urtikária, je častá predovšetkým v detskom veku. Žihľavka je ochorenie s bohatými klinickými prejavmi, zapríčinené širokou paletou príčin. Mechanizmus vzniku žihľavky môže byť alergický ale aj nealergický. Žihľavka môže trvať niekoľko hodín, ale aj týždňov, mesiacov ba aj rokov a to buď permanentne alebo prerušovane.
Asi 20% ľudí aspoň jedenkrát v živote prekoná žihľavku. Nie je rozdiel výskytu medzi chlapcami a dievčatami.
Príčiny žihľavky
Žihľavka má množstvo príčin. U deti je častejšia žihľavka akútna, po požití potravín ako jahody, orechy, pri užívaní liekov napr. antibiotík, alebo po uštipnutí hmyzom. U dospelých sa uplatňujú častejšie nealergické mechanizmy. Vyvolávajúcim faktorom môže byť expozícia k chladu, cvičenie, opaľovanie, nervové vypätie a stres, infekčné príčiny.
Ako sa žihľavka prejavuje
- Základným prejavom žihľavky je pupenec (drobná výražka) a svrbenie. Môže byť rôznej veľkosti.
- Prítomné môže byť začervenanie kože od malých rozmerov až po veľké splývavé plochy.
- Začervenanie môže byť v úrovni koža ale aj nad úroveň kože. Môže mať menlivý charakter a objaviť sa kdekoľvek na tele, ale zvyčajne sa vyskytujú viac na exponovaných miestach, častejšie na vonkajších stranách končatín.
- Škriabaním sa nález zhoršuje, po nasadnutí infekcie sa koža môže zapáliť a môžu vznikať hnisavé ložiská.
- V prípade bodnutia hmyzom sa zmenené ložisko zvyčajne vyskytuje na strane pichnutia.
Závažným prejavom žihľavky je angioedém a Quinckeho edém.Angioedém je opuch tváre, perí, očných viečok, jazyka, sliznice dýchacích ciest. Dieťa má pocit pálenia.
Quinckeho edém (opuch) je náhle vzniknutý opuch, ktorý ak zasiahne oblasť hrtana a hlasiviek, môže dieťa ohrozovať na živote pre nemožnosť dýchania.
Rozdelenie žihľavky podľa časového trvania
Žihľavku podľa doby trvania rozdeľujeme na:
- Akútnu žihľavkuu
- Chronickú prerušovanú (intermitentnú) žihľavku.
- Chronickú žihľavku.
1. Akútna žihľavka
Je častejšia u detí. Vzniká náhle, trvá niekoľko hodín až niekoľko dní.
Okrem kožných prejavov môžu byť prítomné aj iné prejavy ako opuch hlasiviek, hrtana, kŕč priedušiek(bronchospazmus), nevoľnosť, môže byť pri tom zvýšená teplota, vracanie, stav môže vyústiť do porúch krvného obehu so šokovým stavom. Všeobecne najčastejšie akútna žihľavka má pôvod infekčný, potom nasledujú fyzikálne príčiny, potravinové alergie, liekové alergie, pseudoalergie.
2. Chronická intermitentná (prerušovaná) žihľavka
O chronickej intermitentnej žihľavke hovoríme vtedy, ak prejavy žihľavky sú prítomné, miznú a opäť sa objavujú v rôzne časovo dlhých intervaloch po dobu najmenej 6 týždňov. Pupenec na koži môže byť minimálny alebo výraznejší.
Predpokladá sa alergická ale aj pseudoalergická (alergii podobná) povaha ochorenia. Príčiny sú podobné ako pri akútnej žihľavke, to znamená potraviny (ryby, chinín, zeler), občasne užívané lieky napr. pri migréne.
Zriedkavo tento typ žihľavky vyvolávajú inhalačné alergény (prítomné vo vzduchu).
3. Chronická žihľavka
Ako chronickú žihľavku označujeme každú žihľavku trvajúcu dlhšie ako 6 týždňov. Postihuje predovšetkým dospelých. Zhoršuje kvalitu života, vzhľadom na prítomné svrbenie a vzhľadom na svoje trvanie, aj niekoľko rokov. Čím dlhšie žihľavka trvá, tým ťažšie je liečiteľná.
Táto forma žihľavky nemá tak výrazné prejavy ako akútna žihľavka, kožný nález je jemnejší, pupenec na koži je drobnejší, nebýva sprevádzaná opuchom hltana, hlasiviek, ale viac svrbí. Väčšinou nie je spôsobená alergickými mechanizmami, asi u 30-50% pacientov sa príčina nezistí.
Ktoré látky najčastejšie vyvolávajú žihľavku
Potraviny: citrusové plody, jahody, ryby, morské plody, mak, orechy plesňové syry, kakao, mak, čokoláda, tvrdé syry, salámy, paradajky, špenát, kyslá kapusta, banány, figy, paradajky,Lieky: penicilín a iné antibiotiká, niektoré lieky proti bolesti, kyselina salicylová (acylpyrín), očkovacie látky, vitamíny napr. B1 a B2, preháňadlá.Inhalačné alergény: peľ, prach, chemické výpary, dezinfekčné výpary, parfumyHmyz: poštipnutie včelou, osou
Prísady v potravinách:
- Konzervačné látky: E 220-227, E 249-252, E 249-252, E 210-219, kyselina sorbová
- Antioxidačné látky: E 321
- Farbivá: E 102, E 110, E 122, E 127, E 151
- Príchute: glutamát, B 550-55
Skutočná alergia na potraviny nie je tak častou príčinou žihľavky, ako sa donedávna predpokladalo. Väčšinou sa jedna o negatívne reakciu organizmu na prísady v potravinách napr. salicylaty, kyselina benzoová a jej soli, umelé sladidlá, kvasinky prítomné napr. v pive, vo víne, v pečive, konzervačné látky, antioxidačné látky a iné.
Táto negatívna reakcia nemá alergický podklad. Napr. morské ryby, aj v konzervovanej forme, obsahujú vysoké množstvo histamínu, ktorý môže vyvolať žihľavku s obrazom ako pri alergickej reakcii. Vyšetrením však nezistime v krvi parametre, svedčiace pre alergiu. V tomto prípade hovoríme o pseudoalergii.
To znamená, že príznaky sú ako pri alergii, ale mechanizmus vzniku je iný, nie alergicky.
Z nealergických príčin je potrebné spomenúť tlakové príčiny-äraz, uder, nosenie ťažkéoho nákladu, chlad- hlavne rýchal zmena teploty, vysoká teplota, svetlo, kontakt s nevhodným predmetom, víruy, baktérie, plesne ale aj parazity.
Diagnostika žihľavky
Akútnu žihľavku u deti zväčša rieši obvodný pediater. Diagnostika sa robí na základe klinického nálezu, ktorý je typický a anamnézy pacienta.
Chronická žihľavka u deti nie je častá. Diagnostika a liečba chronickej žihľavky vyžaduje dôsledné vyšetrenie a patrí do rúk odborníka – dermatológa (kožný lekár).
Vyšetrenia sa zameriavajú na zistenie alergie, infekčných ochorení, je potrebné vyšetrenie krčným lekárom, zubné vyšetrenie, vyšetrenie krvných parametrov a ďalšie, ktoré zváži odborný lekár.
V mnohých prípadoch sa však príčina nezistí.
Liečba žihľavky
- Vždy závisí od vyvolávajúcej príčiny a od reaktivity pacienta. Môže byť u pacientov s týmito istými prejavmi odlišná. Liečba chronickej alebo opakujúcej sa žihľavky patrí do rúk kožného lekára.
- V prvom rade je potrebné zistiť príčinu. Ak je príčina jasná, potom najdôležitejším bodom liečby a prevencie je výhnuť sa styku alebo požitia danej látky.
- Zväčša sa podávajú lieky proti alergii a proti svrbeniu.
- V prípade rozsiahleho postihnutia poprípade prítomnosti opuchu tváre, hrtana je potrebná celková liečba, poprípade aj hospitalizácia dieťaťa, jednak vzhľadom pre potrebu sledovania pre možnosť poruchy krvného obehu.
- Chronická žihľavka je často odolná vôči liečbe.
- U veľmi ťažkých kožných nálezoch je niekedy potrebná liečba hormonálnymi prípravkami, avšak vzhľadom na nežiaduce účinky hormonálnej liečby sa odporúča iba krátkodobá liečba.
- Diéta. Zistilo sa, že deti s opakovanou žihľavkou mali častejšie v strave prísady E102, E110, E127, E160b, E211(benzoat sodný), kyselinu acetyl-salicylovu a aspartam. Predpokladá sa, že prísady v potravinách sa podieľajú na výskyte hlavne opakujúcej sa žihľavky u detí.(1).
- Pri kontaktnej žihľavke vylúčiť prípravok (krém, mydlo, telové mlieko). Kožu umývať neutrálnymi roztokmi alebo termálnou vodou. Vysušiť tvár papierovou vreckovkou, nie látkovou.
- Minimalizovať používanie kozmetických prípravkov.
- Vyhýbať sa prudkej zmene teploty, minimalizovať slnenie, používať ochranné krémy s vysokým ochranným faktorom.
- Požívať pracie prášky vhodné pre dojčatá, nepoužívať aviváž, dôkladne prádlo vypláchať.
Pacient so žihľavkou by mal byť vybavený protialergickým balíčkom, obsahujúcim okrem bežných liekov na alergiu aj adrenalínové pero.