Aféra s koňským masem má pokračování

V jednoduchosti je nejen krása, ale také chuť! Pokud jste už někdy jedli švédské masové kuličky v Ikea, bylo by s podivem, kdyby vám nechutnaly. Málokoho však napadne udělat si je doma. Přitom podle našeho receptu mohou chutnat dokonce lépe než originál. Přesvědčte se sami!

Ať už nákupy ve švédském nábytkovém domě Ikea vnímáte jako super výlet a zážitek, anebo jsou pro vás toulky mezi vším tím vybavením domácnosti čirým utrpením, jako ostrov radosti a usmíření mnohdy funguje zdejší restaurace.

Velmi často se na talířích spousty lidí, a možná i na tom vašem, objevují švédské masové kuličky (které mimochodem nepochází ze Švédska, ale z Turecka), jimiž ani příliš neotřásla aféra s koňským masem. Co je na nich vlastně tak speciálního? A co to koňské maso? Je už pryč?

To, že masové kuličky z Ikea obsahovaly koňské maso, by nebyl až tak úplný problém. Není zakázané a někomu dokonce chutná, ale mnoho lidí v Česku a ve světě jej odmítá jíst, protože vnímají koně jako ušlechtilé zvíře.

Potíž byla tedy především v tom, že maso bylo deklarováno jako směs vepřového a hovězího, nikoli koňského – a jednalo se tedy o podvod, o kterém Ikea pravděpodobně neměla sebemenší tušení. 

Aféra s koňským masem má pokračování

Podle chuti ani vzhledu běžně koňské maso od hovězího nerozeznáte, nicméně díky vysokému množství glykogenu bývá konina mírně nasládlá. Také má o poznání méně tuku než hovězí.

Koňské maso v masových kuličkách IKEA tedy odhalila až česká Státní veterinární správa (SVS), která jí udělila pokutu ve výši půl milionu korun.

Patrně se jednalo jen o jednu šarži, která byla k dostání ve 13 evropských zemích, celkem šlo tedy o 760 kg masových kuliček a 360 kg hamburgerů.

Kde všude se konina běžně konzumuje?

Asi nikoho příliš nepřekvapí, že největším konzumentem koňského masa na světě je Čína. Jedí jej ale také v Mexiku, Kazachstánu, Indonésii či v Japonsku, kde jej podávají syrové a říkají mu basashi. I u nás se konina dříve jedla, ale konzumace tohoto typu masa byla vnímána spíše jako symbol chudoby a projev velkého hladu.

A jak tedy švédské masové kuličky (samozřejmě bez koniny) doma připravit? Je to jednoduché, a dokonce ani Ikea svůj recept netají. Jedno je však nutné zmínit hned na začátek – fígl nehledejte v masových kuličkách samotných, ale v omáčce, která roztančí vaše chuťové pohárky. Jejím základem je šťáva, jež zbude po přípravě kuliček v pánvi.

Nemusíte se nijak striktně držet receptu a použijte takové koření, které vám voní a chutná. Například koriandrem či kardamomem maso i omáčku příjemně ozvláštníte. A v originálním receptu není uveden ani česnek, který by mohli ocenit především jeho milovníci.

V autentických Ikea kuličkách není přísad mnoho, a je tomu tak schválně. V pokrmu má vyniknout především chuť masa, která by neměla být přebita výrazným kořením anebo aromatickým česnekem.

Aféra s koňským masem má pokračování

Nezapomeňte koupit brusinky a vytáhnout ze spíže zavařené okurky, příjemně pokrm nakopnou a vytvoří zajímavý kontrast mezi masovými kuličkami a krémovou omáčkou. Pod brusinky můžete dát třeba lžíci zakysané smetany, na talíři to bude vypadat hezky.

  • 250 g mletého hovězího masa
  • 250 g mletého vepřového masa
  • 1 vejce
  • 2–3 dl smetany (případně mléka) a vody
  • 2 ½ polévkové lžíce jemně nakrájené cibule
  • ½ dl strouhanky
  • 2 vychladlé uvařené brambory
  • 4–5 polévkových lžic másla
  • sůl
  • bílý pepř
  • nové koření mleté
  1. Na másle opražte cibuli dozlatova (použít můžete i olej).
  2. Rozmačkejte brambory a smíchejte je se strouhankou v trošce teplé vody.
  3. Všechny ostatní ingredience poté smíchejte dohromady, ochuťte solí a kořením.
  4. Z této masové hmoty vytvářejte kuličky a pomalu je opékejte v dostatečném množství tuku (oleje či másla).

Aféra s koňským masem má pokračování

  • 1 dl 30 % smetany
  • 2 dl hovězího vývaru nebo vody (můžete použít i bujón)
  • sójová omáčka na dochucení
  • sůl
  • bílý pepř
  • 1 polévková lžíce hladké mouky
  1. Do pánve po masových kuličkách přilijte vodu či hovězí vývar, promíchejte, povařte a přidejte smetanu.
  2. Zahustěte omáčku hladkou moukou anebo jíškou.
  3. Ochuťte solí, sójovou omáčkou, pepřem či jakýmkoli jiným kořením, které máte rádi.

Nemusíte je podávat pouze s bramborami či hranolky, skvělé jsou také s opékanými bramborami či těstovinami, někomu mohou chutnat i s rýží, chlebem nebo jen tak. A nezapomeňte na brusinky, zeleninový salát či nakládané okurky.

Ano, dá. Jednoduše zajděte do Ikea a všechny potřebné položky kupte. Mražené masové kuličky najdete pod názvem ALLEMANSRÄTTEN Meatballs (159 Kč), krémová omáčka se jmenuje ALLEMANSRÄTTEN Mix for cream sauce (25 Kč), brusinkový džem SYLT LINGON Lingonberry jam (69 Kč) a nakládané okurky SOMMARSKÖRD Pickled gherkins (45 Kč).

Mražené masové kuličky nejsou svým složením vůbec špatné a obsahují všechny ingredience uvedené v receptu – tedy maso, cibuli, strouhanku, vejce, vodu, sůl a pepř. Jednoduše je připravíte v troubě, mikrovlnce anebo na sporáku v pánvi. 

Tip: Kromě mixu hovězího a vepřového masa lze v Ikea koupit také kuřecí masové kuličky v kilovém balení za 159 Kč, případně jejich vegetariánská verze za 129 Kč/kg.

Kupi Magazín na homepage Seznamu?Přidat boxík na Seznam.cz

Češi jedí jen koňský salám, Francouzi se ke konině po letech vrátili | Firmy a trhy

PRAHA Porážky koní a prodej koňského masa jsou v Česku okrajovou záležitostí. V loňském roce bylo v Česku poraženo 308 koní. Pro srovnání na jatkách skončilo více než čtvrt milionu kusů skotu nebo 2,7 milionu prasat, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Koně se v Česku jako jatečná zvířata nechovají, porážejí se staré či zraněné kusy.

Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby byl v českých zemích kůň tradičně brán jako nejušlechtilejší a nejvíce ceněné hospodářské zvíře, zvyk jíst koňské maso se zde proto nikdy výrazněji nerozšířil. „Koňské uzeniny se dělají, ale je to velmi okrajové,“ podotkl Veleba.

Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna se v naprosté většině případů jedná o stará zvířata. Koňské maso bývá většinou následně použito k výrobě uzenin, které v naprosté většině vyrábějí menší výrobci.

Podle Databáze zahraničního obchodu ČSÚ bylo loni do Česka dovezeno masa z koní, oslů či mezků za 24 milionů Kč, nejvíce z Itálie. Podíl na celkových dovozech byl zanedbatelný, neboť v roce 2012 se do země dovezlo masa a drobů za rekordních 22,8 miliardy korun.

Snězme koně aristokracie

Ve Francii aféra s koňským masem překvapivě zvedla jeho poptávku, navzdory tomu, že v posledních letech kvůli nezájmu mladších generací klesala. Neustálé zprávy o podvodech s koňským masem však vzbudily zvědavost a Francouzi se rozpomněli na svou upadající zálibu.

„Je to pravda, prodej se zvedl. Minulý týden jsme pracovali o něco víc, protože naši zákazníci nyní o konině mluví otevřeněji,“ řekl Reuters šéf sdružení Interbev Equins Eric Vigoureux.

Aféra s koňským masem má pokračování

Ve Francii není konzumace koniny neobvyklá. Na fotce koňské řeznictví v Paříži.

„Díky skandálu o tom v kancelářích a na pracovištích každý mluví, takže ti, kdo koňské maso kupují, se za to nijak nestydí a doporučují své řezníky dalším,“ dodal. Uvedl, že podle zpráv, které má od řezníků po celé Francii, se prodej koniny zvýšil od propuknutí skandálu o 10-15 procent.

Záliba Francouzů v koňském mase má údajně počátek v dobách Velké francouzské revoluce, kdy revolucionáři a nižší vrstvy pojídali koně svržených aristokratů. V 60. letech 19. století začala v zemi vznikat specializovaná koňská řeznictví.

Koňské maso v „hovězích“ lasagniích

Aféra s koňským masem, které je vydávané za hovězí, se objevila v lednu v Británii a Irsku. Výrobce nahrazoval hovězí koninou kvůli tomu, že je levnější. Postupně se výrobky s mletým masem objevily v mnoha zemích Evropy.

V pondělí musel některé výrobky stáhnout z prodeje potravinářský gigant Nestlé. Česká republika obdržela informaci, že výrobky s koninou mohou být i na jejím území, v pondělí systémem rychlého varování RASFF.

Ve středu Státní zemědělská a potravinářská inspekce uvedla, že odhalila koňské maso místo deklarovaného hovězího v lasagních od firmy Nowaco. Řetězci Tesco je nařídila ihned stáhnout z prodeje.

Koňské maso není pro člověka škodlivé a v Česku se běžně prodává. Na lasagních však podle SZPI nebylo označeno na obalu výrobku a jde o klamání spotřebitele, zákon v tomto případě umožňuje sankci až tři miliony korun.

Potravinové skandály posledních let. Od šílených krav ke koňskému masu

Poslední potravinový skandál s koňským masem rozhodně není nejzávažnější, jak by se z množství novinových článků i reakcí politiků mohlo zdát. Místo hovězího masa jsme jedli koninu, ale nic neohrozilo naše zdraví. Na rozdíl od jiných potravinových skandálů, které si dokonce vyžádaly životy lidí.  

Budete mít zájem:  Nádor Na Slinivce Příznaky?

1.Nemoc šílených krav (1986-1996) 

Největší evropský skandál 90. let začal v roce 1986, kdy úřady ve Velké Británii oznámily, že chovy hovězího dobytka napadla nová, neznámá nemoc, později označená jako bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). Proslula spíš pod názvem „nemoc šílených krav“, protože nemocná zvířata propadala nekontrolovaným agresivním záchvatům. 

V roce 1996 dostala krize úplně jiný rozměr, když se se zjistilo, že se BSE po požití nakaženého masa přenáší na člověka v podobě smrtelné Creutzfeldt-Jakobovy nemoci. Do dnešního dne si vyžádala přes 200 obětí a odhady počtu těch budoucích (nemoc má velmi dlouhou inkubační dobu) jdou až do statisíců. 

Zavinily to masokostní moučky z uhynulých zvířat, které se přidávaly do krmných směsí. Nákaza se z britských ostrovů roznesla dále do Evropy, a to včetně České republiky. Zkrmování masokostních mouček bylo po aféře zakázáno a zároveň bylo zavedeno povinné vyšetřování skotu.

2.Kuřata s dioxiny (1999) 

Tři roky po krizi BSE zasáhl Evropu další skandál související se zvířecími krmivy. V Belgii byly objeveny v drůbežím mase a ve vejcích vysoké koncentrace rakovinotvorných dioxinů. Dostaly se tam z vyjetých motorových olejů přidávaných při výrobě krmných směsí. Na určitý čas se snížila konzumace kuřecího masa a vajec.

3.Mléko s melaminem (2008) 

V Číně onemocnělo na 50 000 kojenců po konzumaci sušeného mléka. Výrobci – dvě velké firmy – do něho přidávali melamin, chemickou látku používanou v průmyslu při výrobě pryskyřic, která měla uměle zvýšit obsah bílkovin. U mnohých dětí vyvolalo otrávené mléko těžké onemocnění ledvin, šest z nich zemřelo. 

Hlavní viníci tohoto podvodu, který velmi otřásl Čínou, kde panuje silný kult dítěte, byli odsouzeni k smrti. Dodnes mnozí rodiče ze strachu nakupují mléko v cizině.

 4.Rakouské sýry s listeriemi (2010) 

Pět lidí v Rakousku a dva v Německu zemřeli po požití sýrů a tvarůžků z jedné štýrské mlékárny. Výrobky byly k dostání také v Česku a na Slovensku, zde se však problémy neprojevily a rizikové výrobky byly staženy z trhu. 

Padlo i podezření, že mlékárna o přítomnosti bakterie nebezpečné pro těhotné ženy, staré lidi nebo osoby s slabeným organismem v sýrech věděla, a přesto je dala na trh.

5.Dioxinová aféra (2010) 

Další velká dioxinová aféra propukla na konci roku 2010 v Německu, kdy kontrolní úřady našly dioxiny ve vejcích, drůbežím a vepřovém mase. Opět z živočišných krmiv. Byla do nich přidávána technická směs mastných kyselin, jež vzniká při výrobě bionafty. 

Krmné směsi byly podávány drůbeži, prasatům, a jak se ukázalo později, i skotu. Musely být uzavřeny tisíce zemědělských podniků, všechny, které byly na seznamu zákazníků producenta kontaminovaného krmiva.

6.Klíčky s bakterií E. coli (2011) 

Dlouho byly za zdroj rozsáhlé střevní epidemie, která si v Evropě vyžádala životy zhruba 50 lidí, považovány španělské okurky, ale nakonec bylo prokázáno, že příčinou jsou semena pískavice dovážená z Egypta. Byla kontaminována bakterií Escherichia coli. 

Lidé se nakazili z klíčků, jež byly pěstovány z těchto semen a nabízeny jako zdravá biostrava, která se konzumuje bez vaření. Právě proto se infekce rozšířila po celé Evropě.

Metanolová aféra, která vypukla v Česku v září 2012, má do dnešního dne na svědomí pět desítek mrtvých. Dalších zhruba 80 lidí otravu přežilo, ale s trvale poškozeným zdravím, především zrakem. Otravy metanolem nejsou ještě u konce, poslední oběť zemřela před dvěma týdny a stále je v oběhu přes dva tisíce litrů metanolové směsi, která by mohla zabít až 40 tisíc lidí. 

V současné době probíhá soudní řízení proti zhruba 30 lidem obviněným z toho, že se podíleli na výrobě nebo distribuci otráveného alkoholu.

8.Kontaminované hamburgry (2012)

V roce 2012 zabíjela bakterie E. coli znovu. Ve Francii si vyžádala čtyřicet obětí a desítky hospitalizovaných. Tentokrát se objevila v hamburgrech z mletého masa.

9.Fenylbutazon v koňském mase (2013) 

Vyšetřování aféry s koňským masem vydávaným za hovězí přineslo ještě jedno skandální zjištění. Do Francie bylo z jatek ve Velké Británii vyvezeno koňské maso kontaminované veterinárním léčivým přípravkem fenylbutazon, používaným k tlumení bolesti koní, který se nesmí dostat do jídla. 

Nikomu se nic nestalo, ale poškodit lidské zdraví může, proto se v humánní medicině nepoužívá. Zbytky tohoto analgetika odhalila i česká veterinární správa v koňském mase původem z Polska. 

10.Skopové s vodou z rybníka (2014) 

V lednu zadrželi v Číně podvodníky, kteří do masa stříkali vodu, aby zvýšili jeho váhu a tím i utrženou cenu. Injekčními stříkačkami vpravovali do masa bakteriemi zamořenou vodu z rybníka a pak ho prodávali na tržištích, ve stáncích a restauracích.

Koňské maso je zdravější. Od hovězího ho ale nemáte šanci rozeznat – Novinky.cz

Běžný spotřebitel a konzument nemá šanci koňské od hovězího masa rozeznat. Zejména, když je maso v potravině, kde je spolu s dalšími složkami ochucené a okořeněné. Jediný způsob, jak lze pravost masa ověřit, je test založený na principu analýzy DNA. Tento způsob je však poměrně nákladný a cena analýzy mnohonásobně překročí cenu potraviny.

„Kdyby na kontrole masa někomu záleželo, jsou u nás laboratoře, které analýzu dělají. Jejich seznam najdete na stránkách Českého institutu pro akreditaci,“ uvedl ředitel pražského inspektorátu SZPI Petr Cuhra.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce odebrala vzorky například z karbanátků, lasagní a boloňských špaget. Následně byly vzorky odeslány na testování, aby byly stopy koňského masa vyloučeny, nebo potvrzeny.

Tato metoda je poměrně složitá, je založená na analýze DNA, čili deoxyribonukleové kyseliny ve vzorku. Na základě přítomnosti kyseliny se dá jednoznačně prokázat, jestli bylo koňské maso použito.

Analýzy jsou prováděny v externích laboratořích.

„Výsledky, které obdržíme v prvním stadiu, jsou výsledky kvalitativní. Dozvíme se, zdali tam koňské maso bylo, ale nedozvíme se, v jakém množství. Metoda, která dokáže změřit množství koňského masa je složitější, nikdo u nás v Česku nemá metodu zavedenou a vzorky se v takovém případě musí odeslat na analýzu do zahraničí,“ říká Cuhra.

Z hlediska běžného konzumenta se jedná o nerizikové maso, které je svým charakterem, složením a vzhledem velmi blízké například hovězímu masu. Má podobný obsah bílkovin a většinou se uvádí, že má dokonce o něco méně tuku. Běžný spotřebitel, pakliže bude konina zpracována do nějakého finálního produktu, to nemá šanci odlišit. Proto se zřejmě použila jako záměna za hovězí maso.

Aféra s koňským masem, které je vydávané za hovězí, se objevila v lednu v Británii a Irsku. Výrobce nahrazoval hovězí koninou kvůli tomu, že je levnější.

„Koňské maso je v některých zemích, například ve Francii, běžně konzumováno a jeho použití do potravin se nepovažuje za nic negativního.

Potraviny s obsahem neoznačeného koňského masa budeme zakazovat a stáhneme je z prodeje. Koňské maso nikomu neublíží, není ale v pořádku obsah koňského masa v potravinách s ohledem na označování.

Když tam není uvedeno, nemůže být prodáváno,“ vysvětluje Cuhra.

Při analýze DNA je nejprve potřeba izolovat DNA ze vzorku. Je to poměrně složitý postup, kde kromě toho, že se daná DNA izoluje, musí se ještě pročistit. V dalším kroku se potom hledají sekvence DNA, charakteristické pro daný druh organismu. Takže lze pomocí analýzy DNA odlišit koňské maso od drůbežího, hovězího nebo skopového. Tato metoda je spolehlivá a jednoznačná.

Plné ruce práce má právě Státní veterinární ústav v Praze, který se zkoumáním koňské DNA zabývá. „Analyzovali jsme kolem osmdesáti vzorků, ty dostáváme ze státního sektoru nebo z potravinářských řetězců.

Běžně testy na obsah koňského masa děláme minimálně,“ říká vedoucí laboratoře molekulárních metod Státního veterinárního ústavu v Praze Alexander Nagy.

Pokud má spotřebitel podezření na vadné maso, může ho na Státní veterinární ústav přinést, za analýzu zaplatí zhruba šest set korun.

Hlavní zprávy

Články kauzy Koňské maso

Loňská aféra s falšováním, tedy nahrazováním dražšího hovězího masa levnějším koňským, která hýbala celou EU, není zapomenuta. Jak Komise avizovala, v průběhu měsíce dubna až června všechny členské země na základě Doporučení Komise č. 2014/180/EU prověřovaly. zda potraviny neobsahovaly nedeklarované koňské maso.

Supermarket v Českém Těšíně nabízel opět lasagne s koňským masem

Supermarket Billa v Českém Těšíně na Karvinsku nabízel lasagne s koňským masem místo uvedeného hovězího. Výrobek byl navíc prošlý, pocházel ze šarže zakázané už na začátku loňského roku. Uvedla to ve středu Česká televize na základě informací Státní zemědělské a potravinářské inspekce.

Budete mít zájem:  Unie Pro Sport A Zdravi?

Závadné koňské maso si vyžádalo smrt pěti lidí na Filipínách

Pět lidí zemřelo na Filipínách po konzumaci závadného koňského masa, které zřejmě jedlo až 60 osob. Maso pocházelo ze čtyř koní, kteří uhynuli z neznámé příčiny ve venkovské provincii Sultan Kudarat. Majitelé je odvezli na jatka a jejich maso rozdali lidem. Mezi oběťmi je podle agentury AFP i jeden z původních vlastníků koní.

Rok od koňské aféry: skoro 5 milionů korun za klamání zákazníka

Skandál s koňským masem, které se na evropských pultech prodávalo pod samolepkou hovězího, znamenal zvýšený zájem o to, co si lidé vlastně kupují. Státní veterinární inspekce nyní připravuje nový plán pro rozsáhlou kontrolu DNA prodávaného masa. O které produkty půjde a kdy zátah spustí, úřad z taktických důvodů tají.

Pokuty za koninu dávno padly, peníze jsou ale v nedohlednu

Aféra s koninou zahýbala více než před půl rokem trhem s masnými výrobky. Veterináři a zemědělští inspektoři uložili obchodníkům za falšování masa pokuty v hodnotě pěti milionů korun. Soudy s dotčenými firmami ale stále běží a jejich uzavření je zatím v nedohlednu. Většina sankcí tak ještě nebyla zaplacena.

Konina a smradlavé maso v hovězím – na koho ta vina padne?

Před deseti měsíci vypukl skandál s koňským masem v potravinách. Poukázal na neprůhledný pohyb polotovarů v Evropě, než se dostanou na stůl. Deník The Guardian dnes zveřejnil vlastní vyšetřování jedné z mnoha linek aféry. Detaily znovu šokují. V lednu se objevila lavina otřesných zpráv.

Nizozemsko zatklo šéfa firmy zapletené do skandálu s koninou

Úřady v Nizozemsku zatkly šéfa společnosti Willy Selten BV, která je zapletená do skandálu s nepřiznaným koňským masem. Informoval o tom dnes úřad státního prokurátora. Majitel firmy Willy Selten byl zadržen kvůli podezření z podvodu a padělání v souvislosti se špatným značením masových produktů. Jeho firma se zaměřuje na zpracování a velkoobchodní prodej masa.

Firma se odvolá proti pokutě za nedeklarovanou koninu

23. 5. 2013 | Zdroj: Aktuálně.cz |  Článek

Společnost Kovář plus z Podolí na Slovácku se odvolá proti pokutě 2,6 milionu Kč, kterou jí uložila Státní veterinární správa (SVS) kvůli nedeklarované konině. Informoval o tom manažer prodeje a jakosti potravin firmy Jan Váňa. Společnost údajně prodávala koňské maso dovezené z Irska označované jako hovězí.

Pokuty za falšování

23. 5. 2013 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Vzhledem k závažnosti zjištěných pochybení v souvislosti s nedeklarovaným koňským masem v některých výrobcích lze považovat výši dosud uložených pokut za více než tři miliony korun za odpovídající. Přestože některá správní řízení ještě nebyla uzavřena, lze uvést již některé výsledky.

Opět hovězí maso s koňským, tentokrát z Lotyšska

16. 5. 2013 | Zdroj: SVS ČR |  Článek

Systémem rychlého varování RASFF jsme obdrželi informaci o falšovaném dušeném hovězím z Lotyšska, surovinou z Polska, přes Německo v němž se uvádí i distribuce do ČR. Dodatečné oznámení zasílá Německo a uvádí, že ve výrobcích dušeného hovězího (různé druhy, různé obaly) byla zjištěna přítomnost nedeklarovaného koňského masa (87 %), čímž došlo k porušení Nařízení EP a Rady (ES) č. 178/2002.

koňské maso | iROZHLAS – spolehlivé zprávy

Firma Kovář plus neuspěla v sporu navazujícím na pokutu 2,28 milionu korun, jednu z nejvyšších, jaké kdy veterinární správa uložila. Dostala ji za to, že prodávala koňské maso označené za hovězí.

Evropský úřad Eurojust zasáhl proti síti obchodníků s koňským masem a v sedmi zemích zatkl 26 lidí. Podle policejních orgánů se zadržení podíleli na tom, že se v letech 2010 až 2013 dostalo k zákazníkům potenciálně závadné maso z celkem 4700 zvířat, které nebylo určeno ke konzumaci.

Nizozemský soud poslal na dva a půl roku do vězení šéfa jedné ze společností, které přimíchávaly levné koňské maso do hovězího. Kauza vyšla najevo před dvěma lety. Konina se tehdy našla v mražených polotovarech, které se dostaly i na český trh.

Výrobci možná budou muset povinně označovat původ masa ve zmrazených výrobcích. Zastánci takové možnosti to požadují v reakci na nedávný skandál s výskytem koňského masa ve zmrazených lasagních a dalších potravinách.

Rekordní pokutu udělila Státní veterinární správa v kauze nedeklarované koniny. Téměř 2,7 milionu korun má zaplatit výrobce ze Zlínského kraje. Rozhodnutí ale ještě není pravomocné, společnost se proti němu může odvolat.

Výskytu koňského masa v potravinách mají do budoucna zabránit vysoké pokuty. Podle Evropské komise to odradí podvodníky, kteří do zmrazených lasagní nebo masových kuliček dávali koninu namísto hovězího. Potraviny obsahující koňské maso se objevily i v Česku.

Tesco dostalo ve správním řízení od Státní zemědělské a potravinářské inspekce pokutu 650 tisíc korun za prodej lasagní s obsahem koňského masa. Na obalu bylo totiž uvedené jen maso hovězí.

Polské úřady žádají důkazy o tom, že závadné koňské maso objevené v Česku skutečně pocházelo z Polska. S tímto tvrzením přišla v úterý Státní veterinární správa, podle polských veterinářů je to ale předčasné. Česko tvrdí, že Polákům už důkazy zaslalo.

Majitel řeznictví v Ostravě, kde se našlo závadné koňské maso, tvrdí, že nepochybil. V zásilce z Polska objevila veterinární správa lék, který se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě. Část tohoto zboží se zřejmě už podařilo prodat zákazníkům.

Pro některé představuje koňské maso tabu, pro jiné vyhledávanou lahůdku. Většina zákazníků vnímá koninu v poslední době spíše negativně. Pro koňské klobásy pana Stoczka si ale jezdí lidé z celého Polska.

Salám Herkules vyrobený v Masně Studená pro řetězec Tesco neobsahoval koňské maso. Potvrdily to veterinární testy, které si nechal udělat vlastník podniku, potravinářská skupina Agrofert. Tesco přitom vzorky salámu před několika dny testovalo v Irsku a v Německu. Tamní laboratoře objevily stopové prvky koňského masa.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zahájila s Tescem správní řízení kvůli lasagním, ve kterých se našlo koňské maso. Informovala o tom Česká televize. Výrobcem byla firma Nowaco, ale inspektoři rozhodli, že zodpovědný je ten, kdo výrobek prodává.

Po masových kuličkách IKEA stahuje v některých zemích také vídeňské párky. Rozbory i v nich potvrdily přítomnost koňské DNA. Týká se to Francie, Velké Británie, Španělska, Irska a Portugalska. V Česku IKEA tyto párky nikdy nenabízela.

Aféra s koňským masem zneklidnila spotřebitele. Některé lidi sice otázka, zda nevědomky nepozřeli koňské maso, neznepokojuje, jiní s tím ale mají problém. Nejde jim přitom jen o etickou rovinu, strach mají i z toho, že pokud došlo k záměně kvůli nižší ceně koniny, maso mohlo být velmi nekvalitní.

Ve Francii zatím nepadlo rozhodnutí, jestli budou balíčky obsahující koňské maso poskytnuty humanitárním organizacím. Některé by to přivítaly, jiné ho odmítají. Koňské maso se ve Francii běžně konzumuje, podle řezníků je ale o poznání méně kvalitní než hovězí.

Čeští inspektoři odhalili další případy koňského masa v potravinách. Koninu obsahovaly oblíbené masové kuličky řetězce IKEA a hamburgery z Polska. Potvrdily to testy Státního veterinárního ústavu. Výrobky se k českým zákazníkům nedostaly. Do Česka se pravděpodobně dostala i čistá konina vydávaná za hovězí. Mělo jít o maso z Irska.

Potraviny s výskytem koňského masa nebude Česko rozdávat chudým. Zmrazená jídla, ve kterých je místo hovězího koňské maso, chce zlikvidovat. Českému rozhlasu to v Bruselu řekl ministr zemědělství Petr Bendl.

Aféra s koňským masem se dále rozrůstá, přesto jsou jsou místa a lidé, kteří na koninu nezanevřeli. Například ve středočeském Rožmitálu pod Třemšínem. Město bylo kdysi produkty z tohoto masa proslulé. Koňské karbanátky, guláš i párky tam vyráběl zhruba před třiceti lety místní řezník.

Kvůli aféře s koninou možná Evropa začne označovat hovězí maso ve zmrazených jídlech. O skandálu s výskytem koňského masa v předem připravených potravinách dnes budou v Bruselu jednat ministři zemědělství členských zemí Evropské unie. Zavedení tvrdších pravidel žádá Francie.

Podvody s koňským masem začínají dělat problémy tuzemským zpracovatelů masa a výrobcům uzenin. Jejich obchodní partneři po nich požadují písemné ujištění, že dávají do produktů jen ty suroviny, které do nich opravdu patří.

Veterinární inspektoři patrně objevili koňské maso v dalších dvou výrobcích. Jedná se o masové kuličky z hovězího a vepřového masa a mleté hovězí burgery, údajně z dovozu. V pondělí by výsledky měl potvrdit Státní veterinární ústav v Praze.

Budete mít zájem:  Přírodní Vitaminy Pro Kojící?

V Británii a Irsku mizí z regálů další tři výrobky, které mohou obsahovat stopy koňského masa. Jde o hotová jídla značky Birds Eye. Koninu našli v jejích chilli con carne v Belgii.

Zaměstnancům z opavské firmy Nowaco, kteří jsou zvyklí na mrazivé prostředí, je teď pořádně horko. Inspekce potvrdila, že v lasagních, které prodávají, je koňské maso. Auta proto dnes začala odvážet z prodejen lasagne zpátky do opavského skladu.

V Česku je možná další potravina s nedeklarovanou koninou. Mělo by jít o boloňské lasagne firmy Eismann původem z Lucemburska. Varování dostala Státní zemědělská a potravinářská inspekce z Německa. Výrobek u nás distribuuje společnost Eismann z Říčan.

Češi se koňského masa neštítí, ale nechtějí být podváděni. Tak reagují zákazníci na aféru s koninou, která zasáhla i tuzemský trh. Firma Nowaco už stahuje své výrobky z obchodů a shromažďuje je ve svých skladech. Jeden je například v Opavě.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce našla v deklarovaných hovězích lasagních firmy Nowaco koňské maso. Obchodnímu řetězci Tesco, kde se prodávaly, nařídila jejich okamžité stažení z prodeje.

Na mapě Evropy postupně přibývají další státy, které zasáhl skandál s koňským masem. Výrobci nepřiznali, že v některých masových produktech je podíl koniny, a na obal prostě napsali ’hovězí‘.

Koňské maso není zdravotně závadné, skandál se týká podvodu na zákaznících. Přesto konina příliš fanoušků za poslední měsíc nezískala. O to překvapivější efekt měl celý skandál v Rakousku.

Tamní zákazníci kupují koňské maso jako nikdy předtím – ze zvědavosti.

V Německu se každý den objevují nové nálezy koňského masa v potravinách. Politici podobně jako při předchozích potravinových skandálech volají po přísnějších kontrolách a trestech. Podle některých novinových komentářů jsou ale na vině i zákazníci, kteří požadují stále levnější potraviny.

Koňské maso má své zákazníky

Lenka Novotná

LENKA NOVOTNÁ Jindřichohradecko – Jsou prodejny, jako je například řeznictví Josefa Štěrby v Jindřichově Hradci, kde je koňské maso občas k dostání. A jak říká majitel obchodu, má své stálé zákazníky.

KOŇSKÝ TOČENÝ SALÁM patří k nabídce řady prodejen s masem a uzeninami. Běžně ho prodává i jindřichohradecký řezník Josef Štěrba. | Foto: Deník/Lenka Novotná

Právě koňské maso se stalo v těchto dnech předmětem kauzy v rámci celé Evropské unie. Objevilo se v polotovarech, kde bylo deklarováno pouze hovězí maso a část výrobků byla zachycená již i v Čechách.Koňské maso jako takové není zdraví škodlivé, spíš naopak, ale hlavně jde o poškození, respektive podvedení zákazníka.

„Konina je zdravé maso a nárazově ho máme na pultě. Nikdy není problém ho prodat. Navíc je o asi deset až patnáct procent lacinější než hovězí. Zároveň máme pravidelně v nabídce i koňský suchý a točený  salám a také párky. Někdo třeba řekne, že má rád koně a maso z nich by nejedl, ale jinak konina své zákazníky má,“ poznamenal Josefa Štěrba.

Poválečná generace na něm často i vyrostla, protože to bylo nejlacinější maso. V samotném Jindřichově Hradci byli dokonce dva koňští řezníci.  Podle Josefa Štěrby největším problémem současných afér na potravinářském trhu je, že nikdo netrestá nedodržení norem.

„Dřív existovaly normy, které udávaly, co má který výrobek a v jakém poměru obsahovat. Přece, když má hamburger v normě hovězí, tak z něho má být vyrobený a pokud není, tak by měl být výrobce tvrdě potrestaný.

Za tohle už obchodník nemůže a nemá šanci to ovlivnit,“ dodal.

Podle novobystřického řezníka Karla Loskota staršího by bylo vše v pořádku, kdyby na etiketě bylo napsáno, že výrobek obsahuje koňské maso. „Když napíší, že výrobek obsahuje drůbeží separát, tak to také nikdo neřeší. Podle mého mohl nějaký řetězec nadiktovat cenu, na kterou se výrobce nebyl schopný dostat  a tak použil levnější koňské maso,“ míní Karel Loskot.

Jinak koňské maso bývalo u nás dost oblíbené. „Když dřív bývaly v Hradci dožínky, tak se podával koňský guláš a byl o něj zájem. Jde spíš o to, že koně se očkují vším možným, aby lépe běhali,  tak aby bylo maso nezávadné,“ doplnil.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.
seřizovač lisovna, 25 160 Kč stavební dělník, 15 200 Kč automechanik, 23 000 Kč montážní dělníci výrobků z kovů, 24 900 Kč dělník v pilařské výrobě, 21 000 Kč Automechanik, 25 000 Kč zedník s výučním listem, obkladač, dlaždič, 20 000 Kč obsluha výrobní linky, 20 000 Kč + PODAT INZERÁT Škoda Fabia první majitel, servisní knížka, koupeno v A Škoda Octavia první majitel, servisní knížka, koupeno v A, nehavarované BMW X5 koupeno v CZ BMW 630 první majitel, servisní knížka, koupeno v B BMW 525 koupeno v D BMW 318 první majitel, servisní knížka, koupeno v B BMW 318 první majitel, koupeno v B BMW 320 servisní knížka, koupeno v D + PRODAT AUTO

Koňské maso: Co nám na něm vadí?

Aféra s koninou hýbe potravinovým světem po celé evropě. Někomu konina vadí, jiným vůbec. Spíš než samotná konina asi vadí to, že nás výrobci klamou. Někdo může mít ale pocit, že si koupí králíka a místo toho jí kočku. Pojďme se podívat na pár faktů ke koňskému masu.

Koňské maso neboli konina je druh masa, který pochází z domácího koně. V současné době není v České republice jeho konzumace příliš populární.

Důvod je ten, že kůň je občas pokládán za ušlechtilé zvíře a jeho zabíjení pro maso lidé vnímají negativně. Dříve se navíc často zpracovávalo maso z přestárlých, poraněných nebo i uhynulých koní, často se z něj vyráběly levné uzeniny. Proto je koňské maso vnímáno jako podřadné a nekvalitní.

V současnosti je nejvíce konzumováno v několika zemích centrální Asie, jako je Mongolsko a Kazachstán. V menší míře je součástí kulinářských tradic dalších zemí v Evropě (především italská a španělská kuchyně), Latinské Americe a v Asii.

V anglofonních zemích je ale konzumace koňského masa společenské tabu.

V rané historii lidstva byl divoký kůň hojně loven pro maso jako cenný zdroj proteinů.

K jeho výraznější konzumaci docházelo během válek, kdy byl nedostatek potravin a kůň sloužil jako dopravní prostředek pro vojsko a materiál, tudíž v případě neplánovaného úmrtí či zabití, se jednalo o snadno dostupný zdroj potravy.

Koňské maso se snadno pozná podle nápadně tmavočervené až hnědočervené barvy, která je mnohem tmavší než u ostatních jatečných zvířat. Odleželé bývá až tmavohnědé a má modravý lesk.

Koňské maso je dlouze vláknité, tuhé a obsahuje málo tuku.

Větší obsah glykogenu v koňském mase dodává mu mírně nasládlou chuť, se kterou se setkáváme částečně také u králičího masa, a charakteristický pach, který obzvláště vyniká v čerstvém sekaném mase.

Jak se dělí upravuje koňské maso?

Koňské maso má mírně nasládlou příchutí, je tedy nutné při jeho tepelné úpravě s tím počítat. Proto volíme takové tepelné úpravy koňského masa, které tuto osobitou chuť poněkud potlačí. Obzvláště vynecháváme nasládlou zeleninu, hlavně mrkev.

Koňské maso, kterého používáme na pečení, protahujeme slaninou, abychom zvýšili jeho tučnost (kalorickou hodnotu). Nejjakostnější částí koňského masa, tak jako hovězího masa je svíčková, která je výborná na smetaně. Dále ji pečeme v celku, nebo z ní upravujeme minutky, jako z hovězí svíčkové.

Roštěnec (lidově též šus) je část masa z koňského hřbetu a dělí se na roštěnec nízký a roštěnec vysoký. Maso z roštěnce dusíme nebo pečeme, a to buď v celku, nebo porcované. Nízký roštěnec je obzvláště vhodný k přípravě minutek, jako jsou roštěnky apod. Maso z kýty je vhodné k dušení a k pečení a pochází-li z hříbat, můžeme je také smažit.

Maso z plece se upravuje dušené na cibuli. Přední koňské maso, zejména žebro, je nejvhodnější k přípravě polévky, jež se vyrovná hovězímu vývaru a upravuje se tak, jako hovězí vývar světlý, avšak bez mrkve. Kližky zbavené tvrdých koncových šlach a husičky používáme hlavně na guláš a perkelt.

Z drobů je velmi hodnotný jazyk, který se upravuje stejným způsobem jako jazyk hovězí. Má však značně tuhou svalovinu, a proto se musí déle vařit než jazyk hovězí. Koňské plíce, které se vyznačují rovněž značnou tuhostí, jsou vhodné jedině k přípravě na kyselo.

Nejméně hodnotné jsou ledviny, které i po kuchyňské úpravě si podržují charakteristický pach koňského masa. Koňského vyškvařeného tuku (sádla) se používá na smažení koblih. Koňské maso a droby se prodávají ve zvláštních prodejnách.

Zdroj: WIKI

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector