7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Vaječná omeleta je u nás doma jídlo první i poslední záchrany.

První záchrany proto, že ji máme společně s ostatními snadnými vaječnými jídly jako pohotovostní řešení pro rychlý hlad.

Jako jedno z prvních jídel jsem ji naučila děti: Přijdu domů, do večeře daleko, otvírám lednici, vyndávám vejce, vytahuju pánev a něco si v mžiku připravím.

Může to být vaječná omeleta, ale klidně taky míchaná vajíčka, volská oka nebo hemenex.

Myslím, že kombinace vajíčka + pánev se k větším dětem skvěle hodí, protože je snadno uvede a vtáhne do tajů samostatného vaření.

Je to rychlé, je to přímočaré, je toho jen jedna porce, nenadělá se u toho moc nádobí a nehrozí tu příliš mnoho zranění nebo katastrof.

Navíc je pro ně úchvatné pozorovat v přímém přenosu, jak se pod jejich rukama mění vejce ve skořápce v opravdové jídlo.

A dál si taky myslím, že i my dospěláci se rádi necháme zlákat na vaječné jídlo, zejména když je dobře připravené. Obliba fotek na Instagramu na téma rozteklé vejce na kousku chleba budiž mi důkazem.

Následuje tedy snadný třístupňový návod na třívaječnou omeletu, za kterou budete pochváleni nejméně třikrát, protože splňuje všechna (čili tři) myslitelná měřítka dokonalosti: nadýchanost, šťavnatost a úhlednost.

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Vaječná omeleta ve třech krocích

Pakliže se shodneme na tom, že dokonalost vaječné omelety se pozná právě podle nadýchanosti, šťavnatosti a úhlednosti na talíři, pak se pojďme v každém kroku přípravy postarat postupně o každé z nich.

Krok 1: Nadýchanost

Předpokládejme, že jste si metličkou v misce rozmíchali tři vyklepnutá vajíčka, špetku soli a lžíci studené vody.

Nyní rozehřejte pánev – tentokrát nepřilnavou – na středním žáru plotýnky. Žádné zběsilé teplo, klidně dělejte omeletu pomaleji, dokud si nebudete jisti, že ji máte v malíku a můžete si dovolit trochu zrychlit.

Do teplé pánve vhoďte kousek másla, co by se vešel na polévkovou lžíci, a nechte ho úplně rozpustit.

Ovšem ještě před tím, než máslo začne pěnit, do něj vlijte připravená vejce. Nezahřívejte máslo víc, jinak začne hnědnout, následkem čehož budete mít omeletu barevně nedokonalou.

Kdybyste teď nechali vejce pouze zatuhnout, dostanete hutnou tenkou vaječnou placku. V prvním kroku proto máte za úkol vajíčka promíchávat a uvolňovat ode dna. Budou se tak tvořit vaječné hrudky, které docílí struktury a objemu.

Míchejte pomalu, s rozvahou, nikam nespěchejte. Přestaňte přesně ve chvíli, kdy se vzniklé mezery mezi odškrábnutými vejci už přestávají zpátky zalévat řídkou tekutou vaječnou hmotou, protože ta postupně dochází a je jí méně a méně.

Krok 2: Šťavnatost

Za šťavnatost a vláčnost omelety můžete vděčit zbytečně neprodlužované tepelné úpravě.

Jinými slovy, musíte včas přestat vajíčka zahřívat, jinak se vysuší a hotová omeleta se bude lámat a trhat.

Před chvílí jsme opustili vejce ve chvíli, kdy se v pánvi z velké části srazila a kdy zbývají poslední třaslavě mokré ostrůvky vaječné hmoty. Obracečkou vše uhlaďte do roviny, zarovnejte, uplácejte, jak je libo, a hlavně zlumte už tak mírný žár plotýnky na polovinu stávajícího výkonu. Pokud jste jeli na půl plynu, tak teď pokračujte jen na čtvrtinu.

A čekejte. Půl minuny, minutu, dvě minuty – záleží na tom, jak byla pánev rozehřátá a jaký žár plotýnka doopravdy vydává. Vydržte nezasahovat a nic nedělat až do chvíle, kdy povrch omelety přestane být mokrý. Vajíčka zmatní, zatuhnou, začnou na nich být zřetelné drobné bublinky uvězněné uvnitř. Což je přesně ta chvíle, kdy máte hotovo a můžete pánev odstavit.

Vypadá to asi takhle:

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Krok 3: Úhlednost

Přinejmenším byste se měli pokusit podávat omeletu aspoň přeloženou napůl. Anebo na třetiny, pokud si troufnete. Ale ze všeho nejkrásnější je srolovat ji ještě v pánvi a pak ji vyklopením přesunout na talíř.

  • Pokud jste postupovali správně, omeleta nemá vespod ani kousíček opečené barvy, naopak se skví ve své žluté kráse.
  • Pokud jste postupovali správně, vaječná omeleta se vám při stáčení netrhá a nepraská, protože jí stále ještě zůstala pružnost a tvárnost.
  • A pokud jste postupovali správně, máte teď na talíři jeden z největších zázraků, který se dá v kuchyni připravit.

K hezkému výsledku vám pomůže, když budete na body za umělecký dojem myslet už při počátečním prošlehávání vajec se solí a s vodou. Míchejte metličkou tak dlouho, dokud nebude ve směsi patrný ani kousek žloutku nebo bílku. Obvykle to bývá asi tak o deset pohybů ruky víc, než člověka baví.

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Vaječná omeleta jako jídlo poslední záchrany

Na začátku jsem se zmínila, že vaječná omeleta funguje i jako jídlo poslední záchrany.

Měla jsem tím na mysli záchranu surovin z lednice, které už těžko budou hledat nějaké pořádné využití a kterým by jinak hrozila zkáza a následná likvidace.

Obvykle to jsou načaté, napůl spotřebované věci, dál taky zelenina v prvním stádiu zavadnutí, která už pozítří může být nejedlá, anebo zbytky ze včerejška.

To všechno se dá šikovně propašovat buď přímo do omelety, anebo k ní na talíř v podobě přílohového salátku.

Myslete na to, až budete příště otvírat lednici a hledat odpověď na otázku, co bude dnes k večeři, aby to bylo rychlé, snadné, zdravé a moc to nestálo. Vaječná omeleta to všechno splňuje a ještě vám ušetří peníze hned dvakrát: nemusíte kupovat žádné nové suroviny a nepřijdete o peníze, které byste jinak vyhodili do odpadkového koše v podobě prošlých surovin.

Pokud teď máte chvilku, odpovězte mi prosím v komentářích na pár otázek týkajících se zbytků jídla. Nemusíte na všechny, vymyslela jsem si jich moc najednou, vím 🙂 Anebo klidně přidejte své další postřehy. (Ne)vyhazování jídla je důležité téma a do budoucna bude ještě důležitější:

  1. Pokud už se stane, že něco musíte vyhodit, které potraviny to nejčastěji bývají?
  2. Dokážete říct, proč se stalo, že je vyhazujete?
  3. Tušíte, co by vám pomohlo, abyste jídlo nemuseli vyhazovat?
  4. Jaká je vaše oblíbená finta na záchranu potravin v posledním tažení?

Co noveho na kopci

Jak jste na tom s vejci vy? Jíte je? A pokud berete do ruky vejce, víte vlastně co to je? Víte jakým způsobem žije slepice, která ho pro vás snesla? Možná si myslíte, že ano, ale možná tomu tak úplně přesně není a tak jsem vytvořila malý test, který by měl napomoci dalšímu prohloubení orientace v základních potravinách.

Test:  Co víte o vejcích?

A o těch základnějších jako z čeho se skládá vejce, jak se vyvíjí a vůbec vše kolem vajec zde.

Vzpomněla jsem si, když jsem viděla ty napresované pipky v obrovské kleci při převozu do slepičárny na   článek v  respektu o jedné slečně a jejím happeningu, kdy nosila vždy po celý měsíc jedno tričko s nápisem, co právě nedělá a celý měsíc jednu věc nedělala – neseděla, nejela autem….

A tak si říkám, že vůbec není na škodu se občas zcela dobrovolně uskromnit, obzvláště, když není efektem pouze uskromnění, ale i zachování životní úrovně něčeho, co nevytvořil člověk, ale co je živé stejně jako my. V každém případě zkusit prožít leden pouze s přirozenými vejci není až zase tak náročné jak to na první pohled vypadá.

To, že se neurodí, že je slepice nesnesou, protože je například nemám a bydlím na Vinohradech znamená, že se mohu pokusit je sehnat – ta vejce přirozená a pokud tato varianta selže, zvláště v těchto zimních měsících, kdy slepice přirozeně pauzují, stále to ještě neznamená, že není jiná šance.

Ta je totiž vždy. Prostě nebudou.

Tím sehnáním myslím samozřejmě kooperaci s babičkou, prababičkou,  pokud jsou všechny prababičky a babičky a dědečkové lékaři, lékařky  a psycholožky odjakživa žijící v Praze a já nemám v rodině žádnou zemědělskou třídu na venkově, nezbývá mi než začít v ordinaci přijímat věcné dary v podobě vajec místo regulačního poplatku, případně zapojit vlastní iniciativu, najít obchody, trhy, tržnice v okolí, která prodávají biovejce nebo vejce z volného chovu, případně z halového chovu a počáteční číslo 3 na vajíčkovém razítku prostě tvrdě eliminovat.

Nabídka vajec v obchodních řetězcích

Název řetězce (aliance)
Klecová vejce
Vejce z podestýlky
biovejce
Albert (Ahold a.s.) ano ano ano
Billa s.r.o. neodpověděli
Coop Centrum družstvo neví neví neví
Globus ČR k.s. odmítli odpovědět
Hypernova (Ahold a.s.) ano ano ano
Interspar Spar ČOS s.r.o. ano ano ne
Kaufland ČR v.o.s. odmítli odpovědět
Lidl v.o.s. ano ne ne
Makro Cash & Carry ČR s.r.o. neodpověděli
Norma k. s. ano ne ne
Penny Market s.r.o. neodpověděli
Plus – Discount s.r.o. neodpověděli
Tesco Stores ČR a.s. neodpověděli

Zdroj: Společnost pro zvířata

Chápu, že většina lidí je na sebe náročná pouze odtud podsud, ovšem vlastní hranice se díky pochopení a poznání naštěstí mění .

-) a takové dobrovolné uskromnění může vést k velkému oddychu na konci měsíce, že osobní experiment skončil nebo k tomu, že se  potřeba investovat trochu vlastní invence do alespoň trochu „normálního“ života slepic zaryje natolik, že se měsíc změní „navždy“, nebo  také nemusí k žádnému vědomému uskromnění dojít a jen si zpětně uvědomím, že jsem se s rukou na klasických vejcích, přesto, že jsem je potřeboval,  už pěkně dlouhou dobu zastavil a do košíku je nedal. A už je to tak dlouho, co jsem je tam nedal,  že i mě samotného trkne, že už je to jakýsi systém v hlavě nebo co

A laskavým svolením Společnosti pro  zvířata vkládám pár celkem jasných obrázků

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Odmítám řešit, zda je strava slepic plná antibiotik či že je to nesmysl, který je už nějakou dobu zakázaný – je mi to totiž upřímně naprosto jedno. Je to zcela srovnatelné s tím, že v ekozemědělství musí být tele „pod matkou“ a matka při tom může stát 4 km daleko.

Budete mít zájem:  Nezvládám své mateřství. A bojím se, že mi seberou miminko

Zrovna toto vyhlášení – přesto, že v ekozemědělství je mnoho regulí, díky kterým jsou zvířata mnohem více chována podle zásad walfare není proto, že je pro tele žádoucí , aby  ve svém nejranějším období života cítilo matku a sálo její mléko, ale proto, že je žádoucí, aby potenciální biospotřebitel měl jistotu, že skutečně jí poražené biotelecí potažmo biohovězí. Tele tedy nemusí být odchováno za nejlepších podmínek kvůli tzv.welfare, ale kvůli jistotě biospotřebitelů.  S vejci je to totéž. Případné dopování antibiotiky a nahormonavanými směsmi je samozřejmě nanejvýš diskutabilní a nežádoucí, ovšem slepice která stojí celý život na rozměru velikosti papíru A4 , nevidí denní světlo a vůbec žije jako v nejnáročnějším koncentráku může být krmená maximálně kvalitně, ale to můj pohled na jejich utrpení jednoznačně nijak nezmenší. Biospotřebitel budiž uklidněn. Vejce i maso budou v tomto případě atb prostá. Stresový hormon však možná bude jednou časovanou bombou.

Žádná další  brutální videa chovu slepic z youtube, protože jsou přes všechnu iracionalitu a realitu silně demotivující. Žádné další ataky, stačí si možná opravdu představit jen sám sebe ve stejných podmínkách. A je to velmi jedinečná šance změnit něco pouze díky vlastnímu jednání.

Tak tedy jen se zvoláním – za leden bez klecových vajec! S přáním hezkého lednového osobního happeningu a se stálým vědomím tohoto hesla pana domácího

„Velikost člověka se neměří tím, co udělá, nýbrž tím, co neudělá! problém je ten, že co neudělá, ví pouze on sám.“

  • a se seznamem pár z mnoha bezvaječných receptů, vybraných jen rychlou namátkou, pokud dojde na lámání chleba a vejce prostě nebudou.
  • A nakonec pár velmi zajímavých materiálů
  • Použité zdroje:
  • Společnost pro zvířata
  • bio-info
  • eko-list

O vejcích koluje spousta polopravd | CZ TEST

05.05.2015 | „Největší z malých“, tak se charakterizuje Josef Dvořák, člen Českomoravské drůbežářské komory a majitel statku ve Zlatníkách u Prahy, na kterém chová v podestýlkovém chovu pět tisíc nosnic. Vejce jsou jeho hlavní komoditou, ale vymýšlí nové možnosti, jak nabídnout zákazníkům více než plato vajec.

Rodinný statek je prima věc, ale je v dnešní době schopen rodinu uživit?

Dostat se do stavu, kdy tento způsob podnikání uživí rodinu, chvíli trvá. Především je třeba vyladit hodně věcí, jako je způsob chovu, vhodná plemena, technologie a podobně. Nicméně dnes statek uživí mě, mou rodinu a ještě dva zaměstnance. Vše se dá zvládnout i díky komplexnosti nabídky, kterou máme.

 Jak jste se k chovu nosnic dostal a jak dlouho se tím živíte?

Můj otec měl chov slepic jako svého koníčka, takže jsem blízko oboru vyrůstal. I babička za minulého režimu měla skříňové líhně a zabývala se odchovem kuřat. Vystudoval jsem Střední zemědělskou a vyšší odbornou školu v Benešově, obor agropodnikání. Můj otec dostal statek zpět v restituci a po jeho smrti jsem ho převzal.

 Statek se původně zabýval především odchovem kuřic. Jak Vás napadlo soustředit se i na produkci vajec?

Ani v době podnikání s mým otcem jsme nelíhli vlastní kuřata. Kupovali jsme je a dodnes nakupuji od specializovaných firem, protože je to ekonomičtější, snazší a kuřata dostanu již se základním očkováním.

Když jsem statek převzal, chvíli jsem se rozhodoval, kterým směrem se vydám. Nakonec vyhrálo rozhodnutí pokračovat v odchovu kuřic, ale současně produkovat konzumní vejce.

Takže se už pátým rokem věnuji těmto dvěma směrům podnikání.

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Josef Dvořák se chovu věnuje již pátým rokem

 Jak poznat kvalitní vejce?

O vejcích koluje spousta polopravd a mylných informací. Především si lidé myslí, že čím žlutější až oranžovější má vejce žloutek, tím je kvalitnější. Tak tomu ale není. Barva žloutku je dána mimo jiné i množstvím karotenu v potravě slepic.

Stačí do krmné dávky namíchat karoten a i vejce z klecového chovu bude mít žloutek skoro oranžový. Další pověrou je, že čím je vejce větší, tím lepší. Velikost vejce nezávisí na jeho kvalitě, ale především na stáří nosnice.

Čím je starší, tím snáší větší vejce.

 Pozná se chuťově vejce z biochovu od vejce z klecového velkochovu?

Určitě ne. I nutriční hodnoty obou jsou stejné. Způsobem chovu nezlepšíte kvalitu vajec, ale zlepšíte životní podmínky nosnic. Vyšší cenou, kterou platíte za vejce, umožňujete slepicím lepší život.

 Jak je to s největším strašákem u vajec – salmonelou?

Nejjednodušší doporučení je, aby lidé kupovali česká vejce. Kontroly u nás fungují velice dobře.

Pokud máte více než 350 slepic, musí se chov registrovat a každý měsíc u registrovaných chovů probíhá kontrola. Salmonela se může do chovu dostat různými způsoby.

Čím je chov otevřenější, tím je větší riziko nákazy. I to je pro mě argument, proč mít chov na podestýlce a ne ve volném výběhu.

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

 Jak moc se chov na podestýlce liší od tak kritizovaného klecového chovu?

Podestýlkový chov je především dražší. V kleci slepice prožije celý život, potravu a vodu dostane doslova k zobáku. V chovu na podestýlce se nosnice musejí nejprve naučit, kde je potrava, kde voda a hlavně, kam mají snášet.

 Je slepice schopná se toho hodně naučit? Máte slepici za hloupé zvíře, jak se obecně traduje?

Nemyslím, že slepice je hloupá. Ale jak říkám, princip jedné slepice funguje vždy. Znamená to, že když potřebuji slepice například pro veterinární prohlídku nahnat do určitého prostoru, tak tam poslušně všechny jdou, ale vždy se najde jedna, která odmítne.

Kam nosnice v podestýlkovém chovu snášejí vejce?

Správně by měly snášet do snáškových hnízd s umělou trávou, odkud se vejce rovnou vykutálí na sběrný pás. Pouze taková vejce je možné použít jako konzumní.

A co když snese vejce jinam?

Pokud snese vejce mimo hnízdo, nastane problém, že se skořápka vejce nadměrně znečistí a takové už nelze prodat konzumentovi. Z celkem asi 4300 vajec denně máme znečištěných přibližně šedesát. Ale jsou mezi nimi i třeba tzv. křapky, tedy vejce s prasklinou skořápky.

Takže denně musíte vyhodit šedesát vajec?

Na tomto faktu jsem založil další linii podnikání, tedy výrobu vaječných těstovin. Znečištěná vejce se nemohou použít pro prodej, ale mohu je sám zpracovat. Čili jsem oprášil staré české recepty a vyrábím pravé české těstoviny. To znamená, že používáme pouze českou pšeničnou mouku a na kilo mouky dáváme 13 vajec.

Musel jste tedy investovat do technologie.

Výroba těstovin je mým koníčkem a prakticky všechny kroky probíhají ručně, kromě používání stroje na hnětení těsta a řezačky nudlí. Velký obsah vajec má výhodu nejen v chuti, ale také v barvě těstovin. Při třinácti vejcích na kilo mouky máme krásné žluté těstoviny i bez nutnosti je dobarvovat.

Kde svou produkci nabízíte?

Prodávám ve dvou obchodech ve Zlatníkách a Zdiměřicích, dále mám několik partnerů, kteří mají obchody se selskými produkty a potravinami nebo restaurace a jezdím na trhy do Říčan u Prahy. Chtěl jsem vyzkoušet i novou formu prodeje, proto jsem zakoupil tři automaty na sendviče a udělal z nich vejcomaty. Jeden úspěšně funguje v Hodkovicích u Prahy a pro další dva hledám vhodné umístění.

Vejcomat, to je geniální. Nemusí se ale lidé bát, že se ve vejcomatu vejce zkazí?

Vše mám schválené hygienickou službou. Protože se jedná původně o automaty na sendviče, jsou chlazené na ideální teplotu a vejce jsou v nich ve stejném prostředí jako v ledničce.

Jak nejlépe uchovávat vejce doma?

Kdo je zvyklý jíst vejce nevařená, tak čím čerstvější, tím lépe. Ale i vařená čím čerstvější, tím mají lepší chuť. Běžně v obchodech koupíte vejce dva až tři týdny po snesení. Předpisy ale říkají, že do 28 dní by vejce měla být u konečného spotřebitele.

Pochopitelně konzumovatelnost je daleko vyšší, třeba i dva měsíce. Nejdůležitější je způsob skladování od +5 do +18 °C. Vejce by nemělo zažívat teplotní šoky, aby se neopotilo. U mě si lidé mohou koupit vejce ne starší než sedm dní po snesení, tedy zaručeně čerstvá.

Máte ještě nápady, jak podnikání rozšířit?

Zkoušel jsem produkovat kohoutky. Bylo mi líto, že z líhně jsou kohoutci hned usmrcováni. Proto jsem zkusil je vzít, vykrmit a nabídnout restauracím. Problém je, že restaurace požadují trvalý přísun kohoutků celoročně v malém množství, což nemohu zaručit.

Takže jsem od toho zatím upustil. Stejně tak je mi líto i vynesených nosnic, tedy slepic, které jsou ve stáří, kdy snůška není ekonomicky výhodná. Takové slepice velkoproducenti prodávají zájemcům za pár korun, ale tyhle slepice vesměs skončí hned v hrnci.

Proto jsem vstoupil do projektu Slepice v nouzi.

Co to je za projekt?

Založil ho pan Petr Dobrý, kterému bylo líto slepic, které po krátkém životě v klecích končí na jatkách. Principem je, že slepice prodáváme dráže než z velkochovů a lidem, kteří chtějí slepicím dát u sebe na dvorku šanci na ještě pár let života.

Byl jsem první, kdo se do projektu zapojil a byl jsem překvapen, kolik se našlo lidí, kteří si slepice koupili. Projekt je nový, takže zatím jsem prodával pouze jednou a druhé kolo se chystá v červenci 2015. A už dnes se lidé hlásí a rezervují si slepice.

Nevyplatí se ekonomicky prodat vynesené slepice na jatka?

To ne. Občas se mi zdá, že nevím, jaký systém na jatkách funguje. Stalo se mi, že si odvezli asi dva tisíce slepic a za ně mi přišlo asi 3 000 Kč. Pro mě to není žádný byznys, dávat slepice na jatka. A musím říci, že pokaždé je mi hodně smutno, když tam moje slepice odjíždějí.

Budete mít zájem:  Výměna průkazů pojištěnců VZP skončila

Stále se věnujete i odchovu kuřic? Je o ně zájem?

Odchovávám si především pro sebe, ale prodávám i zájemcům. Trend chovat si doma slepice se stále zvyšuje. Jezdí ke mně lidé z celé republiky, mladí i staří. V den prodeje se tady vystřídá i 600 zákazníků. Uvažuji o nabídce celoročního prodeje kuřic včetně potřebného zařízení a krmiva. Krmivo sice nakupujeme, ale výrobce nám ho dělá podle našeho receptu.

Máte ještě nějaký další plán do budoucna?

Chtěl bych mít na statku všechny typy ustájení a na poli u volného výběhu vejcomat. Toužím vybudovat takový ukázkový statek, kde by si lidé mohli nejen nakoupit, ale i vidět, jak slepice žijí a jaké mají podmínky.

7× o vejcích: Čím žlutější žloutek, tím lépe?

Jíme je skoro denně, ale všechno o nich stále ještě nevíme. Třeba proč se nemají umývat, proč světle žlutý žloutek není horší než tmavý nebo proč jsou některé skořápky vajec zelené.

Proč jsou na některých skořápkách hrbolky?

Na povrchu vejce se mohou vyskytnout usazené shluky skořápkové hmoty či jiné hrbolky apod. Tyto abnormality skořápky vznikají nahromaděním hmoty vaječných blan nebo kutikuly při tvorbě skořápky v děloze, zvýšenou sekrecí vápenné hmoty v děloze vejcovodu nebo zpomalením postupu vejce vejcovodem.

Prasklinky skořápky jsou způsobovány nedostatečně silnou skořápkou, která neodolá mechanickým vlivům působících na ni během sběru vajec, třídění a balení, anebo jejich dopravy.

Proč mají některá vejce modrou skořápku?

Nejsou zkažená, jsou jen od různých druhů slepic. Druh slepice Araukan má nazelenalé běháky a tyrkysová vejce, tmavá slepice plemene Maransky snáší vejce v barvě mědi až čokolády. Ve skutečnosti ale nerozhoduje ani tak barva peří slepic, jako barva kožních laloků v místě, kde mají slepice uši.

Má-li slepice červené až červenohnědé laloky, dají se od ní čekat hnědá vejce, od slepic s laloky světlými až bílými pak bílá.

Některé slepice nemají barvu laloků úplně vyhraněnou, což se pak rovněž odráží na barvě jejich vajec.

Konkrétně pak barvu vaječné skořápky ovlivňují pigmenty podobné krevnímu barvivu hemoglobinu, které se vytvářejí ve sliznici ptačího vejcovodu a dělohy, v nichž se vajíčko vyvíjí.

„Vejce se v žádném případě dle obchodní normy nesmí omývat, což nevědí například malochovy, jelikož vejce jsou většinou znečištěna a po omytí se rychleji kazí a dochází při porušení skořápečných obalů k průniku mikroorganismů dovnitř vejce,“ varuje před přehnanou hygienou Gabriela Dlouhá z Českomoravské drůbežářské unie.

Dva žloutky v jednom vejci, není to divné?

Dvoužloutková vejce se mohou objevit tehdy, když se z povrchu vaječníku uvolní dva zralé žloutky najednou. Poté se také zvětší objem a hmotnost vajíčka.

Tato vejce tedy mají vyšší obsah žloutku (u běžného vejce bílek tvoří asi dvě třetiny hmotnosti vejce, třetina připadá na žloutek), jejich výživová hodnota se zvyšuje, pokud jde o nenasycené mastné kyseliny a vitamíny, železo a fosfor. Naopak mají více tuku a cholesterolu.

Čím žlutější žloutek, tím lepší?

Od nepaměti se říká, že čím žlutější žloutek, tím jasnější, že je od babičky, rozuměj z domácího chovu. O čem vlastně barva žloutku vypovídá? „Barva žloutku je způsobena výživou. Pokud je v krmné směsi například použita kukuřice, je barva tmavší.

V posledních letech se spíše přechází na barvení přírodními barvivy, výtažky z afrikánu, papriky a rajčat, od syntetických se ustupuje,“ říká Gabriela Dlouhá a dodává, že dobarvení žloutků je přání obchodníků, které mají ukotvené přímo ve smlouvách.

Což je dáno zjevně tím, že taková vejce chceme my zákazníci.

Skořápka spadla do těsta, co teď?

Chystáte se na beránka a při rozklepnutí vejce vám skořápka plná bakterií spadla do těsta? Není třeba se těsta zbavit. „Skořápku bych vyndala, ale záleží na důvěře tuzemské produkce. Asi bych situaci nedramatizovala,“ říká Gabriela Dlouhá.

Patří uvařené a ozdobené vejce do ošatky na stole?

Je-li vařené vejce skladováno při 5 až 10 °C, je bez problémů použitelné zhruba deset dní.

Vařená vejce jsou potravinou určenou k přímé spotřebě, jejíž obal (skořápka) je částečně prostupný pro různé nežádoucí mikroorganismy či plísně, které mohou při nevhodném uložení nepříznivě ovlivnit jejich zdravotní nezávadnost a zkrátit dobu trvanlivosti. Pozor tedy na skladování při pokojové teplotě.

Jak poznat kvalitní vejce? Vybírejte podle barvy i původu!

Regály obchodů nabízí většinou hned několik druhů vajec a jak všichni víme, obal prodává a má za úkol upoutat naši pozornost.

Často na něm naleznete slova jako „farmářská, selská, jako od babičky“, to proto, abychom měli pocit, že kupujeme vejce snášená v nejlepších podmínkách.

Opak ale bývá pravdou a u vajec v BIO kvalitě naleznete specifické označení pro ekologický výrobek či evropské logo pro bio výrobky.

Na obalu dále hledejte datum spotřeby, vždy vybírejte ta s nejdelší minimální trvanlivostí, jelikož jsou nejčerstvější. Nesmí chybět ani informace o konkrétním podniku, chovu a způsobu uchování.

2. Bílá nebo hnědá a jak vznikají?

Než vložíte vejce do košíku, pečlivě zkontrolujte, zda nejsou vejce rozbitá. O Velikonocích se nejvíce kupují bílá vejce, která mají tenčí skořápku a lépe se barví. Jejich bílá barva je dána slepicemi a barvou ušnic – pokud má slepice ušnice bílé, budou mít vejce stejnou barvu. Slepice snáší nejčastěji hnědá vejce, některá tmavší, některá světlejší i se skvrnami.

3. Co znamenají kódy na skořápce?

Při výběru buďte obezřetní a nakupujte s rozmyslem, proto je důležité číst informace na samotné skořápce. Každé vejce má kód, který musí být čitelný. Dozvíte se z něj, odkud vejce pochází a za jakých podmínek bylo sneseno.

Důležitým údajem je země původu, pro Českou republiku je to CZ.

Následuje čtyřmístný kód, který značí hospodářství, ze kterého pochází a podle kterého si lze informaci ověřit.

A nejdůležitější je samostatné číslo, které prozradí, v jakých podmínkách bylo vejce sneseno. Výsledný produkt ovlivňuje život slepice, od krmiva přes prostředí a volnost pohybu.

– vejce pochází od slepic z ekologického chovu
1 – vejce pochází od slepic z volného výběhu, což je faktor, který také ovlivňuje výslednou kvalitu
2 – vejce snesla slepice žijící v hale, kde měla prostor pobíhat
3 – vejce z klecového chovu, nejhorší možná varianta

4. Co když nejsou vejce čistá? Mají se umývat?

Skořápka by měla být čistá a nepoškozená. V případě farmářských vajec, na kterých mohou být zbytky peříček či trusu, je umývejte až těsně před použitím, porušili byste tím ochrannou vrstvu, která vejce chrání.

5. Jak vejce skladovat?

Vejcím nesvědčí velké výkyvy teplot, kvůli kterým se rychleji kazí. Uchovávejte je v suchu, tmě a chladnějším prostředí, ideálně v lednici, špičkou dolů a na nejchladnějším místě – vrchní či střední polici (dvířka bývají většinou jedním z teplejších míst lednice).

6. Čerstvá vejce: Jak je poznat?

Test, který se vám bude hodit především u vajec z trhů, kde je šance na častější výkyv skladovací teploty. Když vejce vložíte do vody a ponoří se ke dnu, je opravdu čerstvé.

Poznáte to i podle pevnosti bílků a žloutků, které by měly držet tvar a neroztékat se. Pokud je tomu naopak, nemusí to nutně znamenat, že je vejce zkažené, ale třeba jenom o něco starší.

Při rozklepnutí nezapomeňte také přičichnout, jestli nesmrdí!

7. Barva žloutku jako ukazatel kvality?

V obchodě vejce nerozklepnete, a proto je potřeba se řídit informacemi na skořápce a obalu. Mnoho lidí se domnívá, že čím výraznější a žlutější barva žloutku je, tím je vejce kvalitnější. Pravdou je, že žloutek ovlivňuje krmivo a výraznější mají slepice z halového chovu, kde se krmivo záměrně dobarvuje.

Není vejce jako vejce aneb 7 věcí, které je potřeba znát


Vitamín B, proteiny a další pozitiva

Žloutky jsou jedním nejbohatších zdrojů vitamínu B, který je důležitý pro lidský mozek. Podle studiu dokáže tento vitamín zpomalit stárnutí a odumírání mozkových buněk a tím odvrátit některé nemoci.

Žloutek je navíc velice prospěšný pro vývoj mozku plodu během těhotenství, a aby toho nebylo málo, dokáže v nás vyvolat hormon štěstí a tím nám udělat život krásnější.

Velký význam pro lidský organismus mají také proteiny obsažené ve vejcích, které jsou hodnotnější než ty, které obsahuje maso nebo mléčné výrobky. Cenné jsou hlavně pro vysoký obsah aminokyselin a také pro svou vysokou stravitelnost.



Co znamená barva žloutku

Určitě jste si všimli, že některá vajíčka mají žloutek mdlý jako by byl nemocný, jiná jsou až nezdravě solárkově oranžová a jen málo z nich se může pyšnit opravdu zářivě žlutou barvou. To, jakou barvu bude žloutek mít, ovlivňuje krmivo, které slepice dostávají.

Krásně žlutou barvu mívají díky čerstvé zelené stravě domácí vajíčka. Mdlá bývají často vejce pocházející z chovů, kde jsou zvířata umístěna v klecích a krmena směsí.

Naopak u příliš oranžové barvy žloutku si můžete být jisti, že je dobarvován doplňky stravy, jako jsou například řasy.

Jak poznat že je čerstvé

Když si v obchodě kupujete vejce, nemělo by být jejich datum spotřeby kratší než jeden týden, taková vejce by už moc čerstvá nebyla. Test, zda jsou vajíčka opravdu čerstvá si pak můžete jednoduše provést sami.

1. Čerstvé vejce má u špičky vzduchovou bublinu, čím je pak starší, tím je bublina větší.  Hoďte nerozklepnuté vejce do vody, a pokud zůstane u dna, máte jistotu, že je čerstvé. Jestli se vám přetočí špičkou nahoru nebo lehce povyplave na hladinu, je to pěkný stařík, co se hodí tak maximálně na pečení.

2. Když vejce rozklepnete, měl by být jeho žloutek pevný, kulatý a neměl by se roztékat jako bílek.

Budete mít zájem:  Cviky na uvolnění skřípnutého nervu v krku



Jak ovlivnit stárnutí vajec

Čerstvost vajec ovlivňuje jejich uskladnění. Dalo by se říci, že platí, že jeden den v pokojové teplotě je jako byste je měla týden v lednici. Pokud tedy vajíčka neskladujete v lednici, jejich kvalita se rychleji horší. V chladničce byste je pak měli uchovávat při teplotě 5-8°C a vydrží vám zhruba 4 týdny od data snášky.

Bílé nebo hnědé

Barva skořápky vajec nemá nic společného s jeho chutí nebo kvalitou. Jedná o rozdíl mezi druhem slepic, které mají jednotlivé chovy.

Vejce absorbuje chutě i pachy

Přijde vám to divné? Na povrchu vaječné skořápky je asi 17 000 pórů, díky nimž vajíčko absorbuje chutě a pachy ze svého okolí.



Je už uvařené?

Jak poznáte, jestli je vejce natvrdo už hotové? Zkuste s ním zatočit. Vajíčka, která jsou uvařená se na rozdíl od těch syrových krásně točí dokola.

TIP: Spadne¨-li vám vajíčko na zem a rozbije se, posypte jej trochou soli, snáze jej pak budete moci uklidit.

Jak poznat čerstvá vejce už v obchodě?

16. 07. 2020 | Doba čtení 10 minut

Staré vejce ve sklenici vody plave na hladině, po rozklepnutí se rozteče do stran, bílek se špatně odděluje od žloutku, po uvaření není žloutek uprostřed vejce… Přečtěte si tipy pro nákup a vyzkoušejte čtenářské recepty.

Na co bychom si měli dát pozor, než nějaké to vajíčko koupíme? Důležité je nenechat se zlákat cenou, ale podívat se i na údaje uvedené na obalu, především na datum spotřeby. Z obchodu bychom si neměli odnášet vejce špinavá, nakřáplá, se znaky plísně nebo jinak poškozená.

V kuchyni používáme syrová vejce pouze kontrolovaná. Žloutky a bílky do polev, krémů a nepečených sladkostí raději šleháme s cukrem ve vodní lázni.

Za opravdu čerstvá vejce lze označit taková, která slepice snesly před méně než deseti dny. Poté je odborníci doporučují používat k vaření a pečení.Trvanlivost vajec je 28 dní po snesení. 

Co prozradí etiketa na obalu?

Jakostní třída znamená

  • čerstvá vejce značená Extra A: musí být vytříděna do 2 dnů a smějí se prodávat jen 7 dní, pak se musí páska s nápisem Extra A odstranit a dál vejce prodávat jako třídu A
  • čerstvá vejce A: tříděná konzumní vejce
  • vejce B: netříděná směs malých i velkých vajec; která mohla být chladírensky skladovaná nebo konzervovaná

Údaje o výrobci a vejcích umožní identifikovat výrobce.

Písmena S, M, L, XL označují hmotnostní skupinu. Vejce nejmenší skupiny S mají méně než 53 gramů, největší XL mají přes 73 gramů.

Na etiketě rovněž musí být označena doba minimální trvanlivosti a upozornění spotřebiteli, aby uchovával vejce při teplotě 5 až 8 °C. Pokojová teplota, ale i mráz vejcím škodí.

I ve stánku v tržnici se nám musí dostat jasné informace, odkud vejce pochází, z jaké země bylo dovezeno. Nutné také je, aby prodejce dodržel skladování v patřičné teplotě, aby tedy v létě měl k dispozici chladničku a v zimě vejce chránil před mrazem.

Na skořápce musí být razítko s označením původu a někde na stánku cedulka s datem spotřeby a velikostní třída.

Mýty o vejcích

Vejce s tmavším žloutkem jsou zdravější…

Není to pravda, barva žloutku nemá jiný efekt, než je zabarvení těsta při pečení nebo výrobě těstovin. Je to výpověď o tom, jakou měla slepice výživu − čím víc zeleného, tím lepší vybarvení žloutku.

Domácí vejce od babičky jsou lepší…

Protože domácí chov slepic není pod veterinární kontrolou, není ani přesně známo, co všechno slípky sezobnou, nemusí to být pravda…

Vejce jsou nezdravá, protože obsahují velké množství cholesterolu…

Podle nejnovějších výzkumů se ukazuje, že jedno až dvě vejce denně zdravému člověku nemohou škodit.

Ivana Skokanová, foto Shutterstock

vejce Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Čtenářské tipy

Jak poznat stáří vejce

Ve sklenici s vodou

  • Zcela čerstvé vejce: Vzduchová komora je ještě malá a vejce relativně těžké. Proto čerstvé vejce klesne rychle ke dnu a zůstane ležet naplocho
  • Sedm dnů staré vejce: Vzduchová komora se již zvětšila, vejce se pomalu postaví na špičku
  • Dva až tři týdny stará vejce: Vzduchová komora se natolik zvětšila, že vejce stojí na špičce a vyplave k hladině

Při rozklepnutí

  • Čerstvé vejce: Žloutek je téměř ve tvaru koule a dokola ho stejnoměrně obklopuje kompaktní bílek.Čím je vejce starší, tím víc se rozběhne do plochy
  • Sedm dnů staré vejce: Žloutek se pomalu sesouvá k okraji bílku. Bílek je tekutější.
  • Dva až tři týdny staré vejce: Žloutek je velice plochý, bílek se rozbíhá do šířky a působí vodnatým dojmem.

Kamila Kováčová, Nový Bor

Méně známé triky

  • Vodu z vařených vajec (pokud není osolená nebo s octem) nevyléváme. Po vychladnutí s ní zaléváme květiny. Obsahuje spoustu minerálů.
  • Pikantní vejce připravíme tak, že je oloupaná ponoříme na 24 hodin do láku od okurek.
  • Míchaná vajíčka jsou chutnější, když do nich před dosmažením vmícháme trochu mléka nebo smetany
  • Rozšleháme-li do vajíčka na obalování několik kapek oleje, bude strouhanka na pokrmu lépe držet.

Eliška Pospíšilová, Praha

Recepty

vaječné krokety Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Vaječné krokety

Potřebujeme 

  • 6 natvrdo uvařených vajec
  • 3 polévkové lžíce strouhaného sýra ¨
  • mouku, vejce a strouhanku na obalení

na bešamelovou omáčku

  • 2 polévkové lžíce másla
  • 4 polévkové lžíce hladké mouky
  • 250 ml mléka
  • sůl, pepř, muškátový oříšek a citronovou šťávu

Jak na to

V rendlíku rozpustíme máslo a za stálého míchání přidáváme mouku, pomalu přiléváme mléko a vaříme asi 5 minut. Osolíme a okořeníme, nakonec přidáme citronovou šťávu.

Vejce nakrájíme nadrobno a smícháme s omáčkou a strouhaným sýrem. Z hmoty vytvoříme malé krokety, obalíme je v trojobalu a opečeme dozlatova.

Eliška Pospíšilová, Praha 4

vejce s kaviarem Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Labužnická vejce

Potřebujeme

  • 8 vajec vařených natvrdo
  • 25 g másla
  • 1 menší cibuli
  • hořčici
  • sůl
  • kapie
  • černý kaviár

Jak na to 

Vejce oloupeme, podélně rozpůlíme, vyjmeme žloutky a utřeme je s máslem. Přidáme lžičku kremžské hořčice, drobně pokrájenou nebo nastrouhanou cibuli a dle chuti osolíme. Žloutkovým krémem naplníme bílky, ozdobíme plátkem kapie a kaviárem. Jako variantu můžeme místo hořčice použít strouhaný křen.

Vladimír Chaloupka, Kladno

Zapečené brambory s vejci

Potřebujeme

  • 1 kg brambor
  • 5 až 10 vařených vajec
  • 200 g cibule
  • grilovací koření, sůl
  • olej
  • šlehačku
  • 100 ml mléka
  • kousek tvrdého sýra na strouhání

Jak na to 

Studené vařené brambory nakrájíme na kostičky, stejně jako vařená vejce. Cibuli pokrájíme na nudličky a na oleji ji trochu osmažíme.

Do olejem vymazaného pekáčku vložíme polovinu uvařených pokrájených brambor, jemně poprášíme grilovacím kořením, poklademe vrstvou krájených vajec, přidáme cibulku, osolíme, navrch dáme druhou polovinu brambor, kterou opět posypeme grilovacím kořením nebo kořením na hranolky. Zalijeme šlehačkou rozmíchanou s mlékem a vložíme asi na třicet minut do vyhřáté trouby zapéct.

Nakonec brambory posypeme strouhaným sýrem, který necháme roztavit. Na talíři porce posypeme sekanou natí z jarní cibulky. Podáváme se zeleninovým salátem.

Helena Faltová, Ronov

Vejce ve voňavé omáčce

Potřebujeme 

  • 8 vajec natvrdo
  • 3 cibule
  • 4 polévkové lžíce oleje
  • 1 konzervu rajských jablíček
  • sůl, bílý pepř
  • 1 lžičku provensálského koření
  • 2 polévkové lžíce škrobové moučky
  • polovinu kelímku smetany

Jak na to

Nadrobno nakrájenou cibuli osmažíme na oleji dozlatova, přidáme rajská jablíčka, osolíme, opepříme, dochutíme provensálským kořením. Dusíme asi 10 minut.

  • Poté zahustíme škrobovou moučkou rozmíchanou v trošce vody a nakonec zjemníme smetanou.
  • Půlky vařených vajec vložíme do omáčky a necháme je prohřát.
  • Podáváme s vařenými brambory posypanými petrželkou.
  • Eliška Pospíšilová, Praha

Vaječný salát

Potřebujeme

  • pekingské zelí
  • vejce natvrdo
  • kousek tvrdého sýra
  • majonézu
  • jogurt
  • sůl, pepř

Jak na to 

Zelí nakrájíme na nudličky, vejce na kostičky, sýr nastrouháme nahrubo. Vše promícháme a zalijeme zálivkou smíchanou z majonézy a jogurtu v poměru 1:1. Dle chuti osolíme a opepříme.

Anna Paroubková, Všeruby

Salát s vaječnou zálivkou

Potřebujeme 

  • 2 vejce natvrdo
  • 1 pevný hlávkový salát
  • 4 rajčata
  • 1 červenou cibuli
  • 3 snítky bazalky
  • nať kořenové petržele
  • kousek pažitky
  • 3 polévkové lžíce olivového oleje
  • 1 polévkovou lžíci bílého vinného octa
  • 1 a 1/2 polévkové lžíce citronové šťávy
  • sůl, čerstvě mletý černý pepř, špetku cukru

Jak na to

Listy omytého a osušeného salátu natrháme na kousky a rozdělíme na čtyři talíře. Omytá rajčata rozkrájíme na osminky a naaranžujeme kolem salátu. Oloupanou cibuli pokrájíme na tenká kolečka, rozdělíme je na kroužky a nasypeme na salát.

Vejce oloupeme a rozkrájíme je na drobné kousky. Omyté bylinky nasekáme najemno.

Zálivka

Olivový olej, vinný ocet a citronovou šťávu rozšleháme v misce metlou, přimícháme vajíčka a bylinky. Nakonec zálivku opepříme, osolíme a osladíme a nalijeme ji na porce salátu. Podáváme s čerstvým tmavým chlebem.

Lahůdková vejce

Potřebujeme

  • 400 až 500 g bramborového salátu
  • 4 vejce natvrdo
  • 150 g šunky nebo jiné uzeniny (část pokrájené na nudličky)
  • 150 g plátkového sýra
  • hlávkový salát
  • rajčata na ozdobu

na dresing

  • 2 lžíce majonézy
  • 1 lžíci zakysané smetany
  • 1 lžíci strouhaného křenu
  • citronovou šťávu
  • mletý bílý pepř, sůl

Jak na to 

Nejprve si připravíme dresing tak, že smícháme všechny ingredience. Na talířky naaranžujeme listy salátu a na ně dáme po kopečku salátu bramborového. Do jejich středů vložíme vejce, rozkrojená na polovičky, přelijeme je křenovým dresingem a posypeme kousky šunky. Po stranách ozdobně poskládáme plátky šunky a sýra. Podáváme s bílým pečivem.

Viera Plankova, Kysucké Nové Město

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *