7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně?

Celiakie, jako autoimunitní onemocnění, které se projevuje zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud se toto onemocnění nediagnostikuje včas může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva.

Takovýmto zmenšením povrchu se výrazně znemožňuje a snižuje schopnost vstřebávání a trávení živin, jako je i lepek. Celiakii trpí jak děti tak i dospělí po celém světě bez ohledu na vyspělost země nebo stravovací návyky. Nejedná se ale o alergii, jak ji často široká populace nesprávně zaměňuje kvůli podobným příznakům.

Alergie na lepek existuje samozřejmě také, ale průběh reakce těla je odlišný. Pojďme si ukázat, jaké tři varianty reakcí na lepek rozdělujeme.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Tři zrádné reakce na lepek

  • Při celiakii vzniká autoimunitní reakce na lepek na sliznici tenkého střeva. Následkem zánětlivého procesu je vyhlazení klků a nedostatečné vstřebávání živit. Příznaky celiakie se projeví pozvolně, několik hodin po požití lepku
  • Lepek u alergiků při kontaktu s tenkým střevem vyvolá alergickou reakci a otok sliznice. Potíže se projeví bolestí, průjmem a plynatostí několik minut po konzumaci lepku. Kromě toho se vyskytne škrábání a otok v krku, dušnost a kopřivka. 
  • Třetím typem intolerance lepku je neceliakální citlivost na lepek, kdy není pozitivní diagnóza celiakie, ale i přesto vyloučení lepku z jídelníčku působí značnou úlevu od zažívacích potíží.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Co je lepek a kde se vyskytuje

Lepek je komplex bílkovin, které se nachází v části obalu zrn obilovin, jako jsou pšenice, žito, ječmen a oves. Tyto obiloviny jsou pro většinu populace součástí tradiční kuchyně.

Lepek z obilovin dodává těstu pružnost a gumovost a lepí jednotlivé části dohromady. Z takového těsta se dobře peče a výsledný produkt, je nejenom chutný, ale i hezky drží svůj tvar. Zdravý člověk zvládne lepek štěpit a dále zpracovávat.

Trávicí trakt celiatika lepek zpracovat neumí a působí mu zdravotní potíže.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Co se děje v těle při intoleranci na lepek?

Na celiakii existuje genetická predispozice, tedy část sekvence v genech, která propuknutí nemoci přímo podmiňuje. Avšak ne u každého, kdo genetickou predispozici má, se celiakie v průběhu života projeví.

Podstatou je porucha imunity sliznice tenkého střeva, která reaguje na přítomnost lepku a prolaminy v obilovinách nepřirozeným a abnormálním způsobem.

Při kontaktu a průchodu lepku sliznicí střeva dochází k tvorbě protilátek, které reagují s enterocyty – buňkami sliznice střeva, a způsobují lokální zánět. Procesy zánětu, které probíhají v tenkém střevě, působí celkovou poruchu všech funkcí sliznice tenkého střeva.

Souvisí s tím vstřebávání živin, trávení a přeměna potravy na stolici. Dále i motilita – pohyb střev, bujení nezdravé střevní mikroflóry s nedostatkem bifidobakterií a další patologické změny.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Jak se projevuje celiakie?

Celiakie se může projevit v jakémkoliv věku. V dětském věku po zařazení lepku do jídelníčku, nebo později ale klidně až v dospělosti. Projevy celiakie můžeme obecně rozdělit na typické, které probíhají ve střevě a na atypické, které jsou důsledkem poškození střevní sliznice.

Po požití lepku má celiak velké bolesti břicha a zažívací potíže, jako jsou nadýmání, průjem, někdy i zácpa, nechutenství a zvracení. Atypické příznaky jsou chudokrevnost, podvýživa a ztráta vitální energie, řídnutí kostí, deprese, neplodnost u mužů i žen a opakované potraty, a tzv. Duhringova dermatitida.

To je vyrážka, podobná oparu, vyskytující se kdekoliv na těle, ale především v oblasti kloubů.

Projevy celiakie u dětí

Děti, které trpí celiakii, mají po snědení jídla s lepkem bolesti bříška, průjem se střídá se zácpou, zvracení a nadýmání. U dětí, které konzumují tuhou stravu, se nacházejí ve stolici nestrávené zbytky jídla. Jejich bříško působí nadměrně vypoukle v porovnání s běžnou stavbou těla.

V důsledku nedostatečného vstřebávání živin jsou podvyživené a oproti dětem stejného věku jsou menší a hubenější. Celiakie se projevuje i na kůži jako červené svědivé puchýře a také mrzutým chováním. V důsledku poškození sliznice se živiny dostatečně nevstřebávají a mozek nemá dostatek energie na svou práci.

Dítě proto neprospívá, má problém přemýšlet a soustředit se, je apatické, nervózní, rozzlobené a nešťastné. Kvůli tomu, že mu jídlo s lepkem působí potíže, nemá chuť jíst vůbec nic. V případě, že má vaše dítě některé z těchto příznaků, oslovte svého pediatra pro včasnou diagnostiku nemoci.

Při vyloučení lepku z jídelníčku se vašemu dítěti uleví od všech nepříjemných zdravotních potíží.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Diagnostika celiakie

Diagnostika se v průběhu let vyvíjela hlavně díky novým poznatkům o nemoci. Před pár lety bylo potřeba 3krát opakovat biopsii tenkého střeva. Tedy v průběhu potíží, po bezlepkové dietě a pak ještě po opětovném zařazení lepku do jídelníčku.

Dnes je potřeba pouze jedna biopsie tenkého střeva, kdy se zjišťuje poškození sliznice. Dále se při diagnostice posuzuje, jak se zdravotní stav zlepšil po nasazení upravené bezlepkové stravy. Na potvrzení diagnózy je potřeba odebrat krev na test specifických protilátek, které škodí jinak tělu vlastním tkáním.

Ty jsou přítomny v séru při probíhající nemoci, takže v případě, že již bezlepkovou dietu dodržujete, není možné zjistit dané protilátky a tedy ani nemoc diagnostikovat
Pro orientační testování v domácím prostředí existuje Veroval Nesnášenlivost lepku domácí test, který se provádí z kapky krve.

Test je pouze orientační pro domácí použití a nenahrazuje diagnostiku v ordinaci lékaře.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Jak léčit celiakii

Jediným způsobem, jak si ulevíte od potíží způsobených lepkem je – lepek absolutně vyloučit ze svého jídelníčku. Kromě pečiva, těstovin, sušenek, cereálií se lepek ve stopových množstvích nachází i v polotovarech, kde byste ho nečekali.

To mohou být třeba hranolky, krokety, bramboráky, zmrzlina, čokoláda, kečup, hořčice, prášek do pečiva, pudink, marcipán a jiné pochutiny. To ale nejsou ani zdaleka všechny potraviny, kde by se mohl lepek nacházet ve skryté podobě.

Lepek se do různých potravin dostává v průběhu jejich zpracování, nebo se přidává kvůli jeho vlastnostem pro ochucování. Pozorně proto čtěte složení a informace na obalu každého výrobku.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně? Co jsou to bezlepkové potraviny

Potraviny, které se dají označit za bezlepkové, musí obsahovat maximálně 20 mg lepku na 1 kg potraviny. Jsou označeny symbolem přeškrtnutého pšeničného klásku a nápisem „Gluten free“ nebo „Bez lepku“. Potraviny označené textem „velmi nízký obsah lepku“ obsahují i 100 mg lepku na kilogram.

Pokud je složení nejasné, je jistější potravinu nekoupit. Všechny potraviny obsahující lepek musí mít na obalu vysloveně napsáno, že mohou obsahovat stopy lepku.

U nebaleného výrobku nebo u hotového jídla v restauracích máte nárok dostat u obsluhy seznam alergenů, které dané jídlo může obsahovat. Pro přípravu pečiva a jídel doma, můžete nahradit obiloviny s lepkem obilovinami, které jsou přirozeně bez lepku.

Jde o proso, pohanku, quinou, amarant a kukuřičnou mouku. Bez lepku jsou přirozeně i čerstvá zelenina a ovoce, ryby, maso, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Dnes je na trhu již mnoho surovin bez lepku na přípravu jídla doma nebo je možnost zakoupit v lékárnách a specializovaných obchodech hotové výrobky jako chleba, pizza, těstoviny, sušenky a housky od různých výrobců.

Bezlepkové potraviny Vše pro imunitu

Vliv celiakie a dodržování bezlepkové diety na život nemocného

Celiakie je chronické autoimunitní onemocnění, které je způsobeno nesnášenlivostí lepku. Jednou z možných variant léčby je bezlepková dieta. I přes značný pokrok ve zvládání tohoto onemocnění mohou být lidé s celiakií velmi omezeni ve svém životě. Musejí myslet na to, kde se mohou stravovat, zda je podávané jídlo opravdu bez lepku a nedošlo ke kontaminaci. Přestože je v dnešní době sortiment potravin pro celiaky významně širší, je třeba vzít v úvahu také fakt, že dietní strava je ve srovnání s běžným jídlem cenově velmi náročná.

Celiakie (celiakální sprue) je autoimunitní onemocnění způsobené vznikem protilátek proti tenkému střevu, jejichž tvorba jeu postižených jedinců spouštěnapřítomností lepku v potravě (Kohout, Pavlíčková 2010). Onemocnění vzniká v kterémkoli věku. Nejdříve se objevuje v prvním roce života, kdy se dítě poprvé setkává s lepkem.

Poté nastává útlum výskytu onemocnění a dalším rizikovým obdobím je 13. rok věku. V této době dítě prochází mnoha hormonálními změnami a je v určitém stresovém vypětí. V období puberty dochází k útlumu příznaků, a to i u pacientů, kteří se již léčí s celiakií.

Znovupropuknutí nemoci nastává v dospělosti a počet pacientů diagnostikovaných v tomto věku stoupá (Frič, Mengerová 2008). Prevalenceceliakie je v různýchzemích světa rozdílná, pravděpodobně závisí na množství lepku ve stravě. Vysoká je u lidí severoevropského původu (Ali, 2015; Frič, Mengerová 2008).

V České republice je prevalence 1 : 200 až1 : 250, což teoreticky znamená 40–50 tisíc možných pacientů s celiakíí. Odborně sledováno a léčeno je však jen kolem 3–4 tisíc pacientů. Z těchto čísel je patrné, že celiakie je těžko rozpoznatelná a nedosatečně diagnostikovaná, léčen je pouze každý desátý pacient (Kohout, Pavlíčková 2010; Lužná, Vránová, 2007).

Budete mít zájem:  Dětská šunka, dětský kečup, dětské… Má smysl je kupovat?

Podstatou onemocnění je, že nemocní špatně snášejí potraviny, ve kterých se nachází lepek (pšenice a jiné obiloviny). Při kontaktu s lepkem u celiaků nastává autoimunitní reakce v tenkém střevě. U zdravého člověka je tenké střevo pokryto klky.

Při autoimunitní reakci dojde k zánětlivému postižení povrchu sliznice a následné ztrátě klků, které jsou ve střevě velmi důležité, protože se přes ně tráví a vstřebávají veškeré živiny. Nález na střevě osoby s celiakií je většinou ložiskový, největší poškození bývá lokalizováno v duodenu a lačníku (Fasano 2015; Vránová 2013).

Příznaky celiakie se liší u dětí, mládeže i dospělých. Nejčastěji pozorujeme průjmy, bolesti břicha, zvracení, nadmuté břicho, poruchy výživy, poruchu růstu, malabsorpci v tenkém střevě, pokles tělesné hmotnosti, úbytek kosterního svalstva, plačtivost, stahování se do sebe a změny nálad (Timothy a kol. 2014; Bass 2013). Celiakie je nevyléčitelné onemocnění.

Jednouz možností léčby je bezlepková dieta. Pokud postižený jedinec vyloučí ze své stravy lepek a drží bezlepkovou dietu, příznivé účinky této diety se dostaví již za pár dní či několik týdnů (Marquardt,Lanzenberger 2010). Jevšak třeba vysvětlit pacientům, kteří nemají žádné tíživé problémy, které by je omezovaly v životě, že trvalé dodržování bezlepkové diety je nezbytné. Podceňováním onemocnění by mohlo vést k poškození střeva,a tak i vlastního zdraví (Frühauf a kol. 2016).

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně?

Hlavním cílem průzkumného šetření bylo zjistit, v čem celiaka nejvíce omezuje bezlepková dieta a jaký dopad má celiakie na osobní, pracovní či studijní život a na finanční oblast nemocného s celiakií.

K realizaci průzkumného šetření byla zvolena kvantitativní metoda formou dotazníkového šetření vlastní tvorby. Otázky v dotazníku zjišťovaly míru omezení, které má vliv na dodržování bezlepkové diety,a dopad celiakie na osobní, pracovní/studijní život i finanční oblast celiaka.

Průzkum byl realizován v období od února do března 2018. Vlastnímu průzkumu předcházelo pilotní šetření, které potvrdilo vhodnost a správnou formulaci otázek.

Vzorek tvořili muži a ženy starší 18 let, kteří mají diagnostikovanou celiakii a v době našeho průzkumu navštívili ordinace praktického lékaře v kraji Vysočina. Bylo rozdáno celkem 50 dotazníků, z nichž jich bylo navráceno 35. Z tohoto počtu jsme pro nesprávné vyplnění vyřadili pět dotazníků.

Celkem tedy bylo pro průzkumné šetření zpracováno 30 dotazníků. Pro prezentaci výsledků byla použita metoda popisné statistiky se znázorněním absolutní četnosti.

Výsledky:V průzkumném šetření jsme nejprve zjišťovali, zda respondenti vnímají omezení v průzkumníky zvolených oblastech souvisejících s bezlepkovou dietou.

V této otázce měli respondenti hodnotit pět oblastí: sortiment výrobků, dostupnost nabízených bezlepkových výrobků, omezení ve stravování na veřejnosti, náročnost přípravy pokrmů, chuťovou nezvyklost pokrmů.

Omezení v těchto oblastech měli označit jakožádné, malé, střední, velkéčimaximální. Pro lepší přehlednost jsou výsledky uvedeny v tabulce 1.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně?

Dále nás zajímalo, zda mají respondenti možnost stravovat se ve škole nebo v zaměstnání a jak řeší stravování bezlepkovou dietou na dovolené či výletě. Na první otázku odpovědělo 17 (57 %) respondentů, že nemají možnost se stravovat ve škole nebo zaměstnání, zatímco13 (43 %) respondentů tuto možnost již má. Na druhou otázku odpověděla polovina respondentů, tj.

15 (50 %), že si bere základní potraviny a předpokládá, že si další dokoupí. Všechny potraviny si s sebou bere sedm(23 %) respondentů a čtyři(13 %) respondenti jezdí na dovolenou, kde mají zajištěnou bezlepkovou stravu. Jeden (3 %) respondent uvedl, že si nechystá nic a předpokládá, že si někde něco koupí,a jeden (3 %) nejezdí na výlety/dovolené.

Co je překvapující, že dva(7 %) respondenti na dovolené nedrží dietu.

V průzkumném šetření jsme také zjišťovali, zda respondenti znají rizika při nedodržování diety (měli možnost zaškrtnout více odpovědí).29respondentů správně odpovědělo, že dochází k poškození sliznice tenkého střeva.

Dalšími správnými odpověďmi, které uvedlo 22 respondentů, bylo zvýšené riziko rozvoje autoimunitních přidružených onemocnění a stejný počet respondentů označil i riziko rozvoje nádorových onemocnění.

Problémy s otěhotněním u žen označilo 15 respondentů, časté zlomeniny v důsledku řídnutí kostí označilo 8 respondentů, jeden respondent označil jako riziko zvýšenou krvácivost a dvahypervitaminózu, ale tyto odpovědi byly chybné. Odpověď, že lidé s tímto onemocněním se cítí plní energie,nikdo z respondentů nezaškrtl a udělali tak správně.

Poslední částí dotazníku byla otázka, jaký dopad má celiakie na osobní, pracovní/studijní život a finanční oblast. Zdeměli respondenti vybrat, jak moc je dodržování bezlepkové dietyovlivňuje v danéoblasti. Pro lepší přehlednost jsou výsledky uvedeny v tabulce 2.

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně?

Diskuse: V průzkumné části jsme se nejprve zajímali, v čem celiaka omezuje bezlepková dieta. Největší problém, který respondenti v dotazníku označili, je omezení ve stravování na veřejnosti.

Z výsledků našeho průzkumu vyplynulo, že pro 25 (83 %) respondentů je to maximální, velké nebo středně velké omezení a pro pět(17 %) respondentů je to malé nebo žádnéomezení. K podobným výsledkům došla Cvrkalová (2012), kdy její respondenti také pociťovali stravování na veřejnosti jako nejvíce omezující.

Důvodem, proč pacienti pociťují velké omezení, může být, jak popisuje ve své knize Fasano (2015), že celiaci mají strach, aby nesnědli jídlo, které náhodou obsahuje lepek. Nicméně se domníváme, že v dnešní době se stravování na veřejnosti mění.

Čím dál více zdravých lidí se zajímá o bezlepkové stravování a restaurace se snaží vyhovět této poptávce. Existují podniky specializované přímo na bezlepkovou dietu, především ve větších městech.

Na druhém místě respondenti označili jako nejvlíce omezujícísortiment výrobků. Celkem 18 (60 %) respondentů to uvedlo jako maximální, velký nebo střední problém. S omezeným sortimentem výrobků souvisí i dostupnost bezlepkových potravin.

Zde se polovina respondentů vyjádřila kladně a druhá polovina záporně. Vidíme, že větším problémem není dostupnost potravin pro celiaky, ale nabízený sortiment výrobků.

 Bezlepkové výrobky dnes najdeme nejen ve specializovaných prodejnách, ale již i ve známých supermarketech a hypermarketech (Fasano 2015, s. 156). Velkou roli ale hraje, kde potraviny kupujeme, zda na vesnici, v malém,nebo ve velkém městě.

Když už si celiak nakoupí všechny bezlepkové suroviny a začne vařit nebo péct, zjistí, že příprava pokrmu není až tak jednoduchá. Těsto se chová nezvykle, často se drolí a nedrží pohromadě. Respondenti měli možnost v dotazníku hodnotit i to, jak je omezuje náročnost přípravy bezlepkového pokrmu.

Pouze pro jednoho (3 %) respondenta je to maximální omezení, velké a střední omezení pociťuje 13 (43 %) respondentů, malé nebo žádné omezení vnímá 16 (54 %) respondentů. Ze začátku není jednoduché naučit se pracovat s moukami, vyžaduje to čas a praxi (Dupin 2014).

7× o celiakii: Může celiak pracovat v pekárně?

Bezlepková strava má i odlišnou chuť. V našem dotazníku se ukázalo, že chuťovou nezvyklost pokrmů vůbec nepociťuje nebo pociťuje jen málo 19 (63 %) respondentůa 11 (37 %) respondentů udává střední a velkou chuťovou odlišnost. V šetření jsme se dotazovali i na možnosti stravování mimo domov.

Převažovala odpověď, že celikaci nemají možnost se najíst bezlepkově ve škole nebo v zaměstnání ‒17 (57 %) dotazovaných ‒, ale naproti tomu 13 (43 %) respondentů tuto možnost má.

A jak respondenti řeší bezlepkovou dietu na dovolené? Většina (93 %) tuto situaci řeší tak, že dovolenou podle toho plánují, berou si všechny nebo alespoň základní potřebné potraviny s předpokladem, že si ostatní dokoupí. Co je však překvapující, ve zkoumaném vzorku byli i respondenti, kteří záměrně porušují dietu.

Podobné výsledky zjistila ve svém výzkumu Vinklerová (2010), 84 % jejích respondentů řeší situaci stejně jako ti v našem průzkumu. Dále Vinklerová uvádí, že zjištěné výsledky signalizují přetrvávající nejistotu celiaků týkající sedostupnosti bezlepkové stravy a výrobků. Dále jsme se dotazovali, zda respondenti znají rizika při nedodržování diety.

 Dotazovaní vybírali ze správných a nesprávných odpovědí, přičemžměli možnost zaškrtnout více odpovědí. Při vyhodnocení četnosti správných odpovědí se ukázalo, že pouze tři odpověděli naprosto správně, osmrespondentů mělo jednu chybu, 11 respondentů dvě chyby, pětrespondentů tři chyby a tři respondenti měli čtyři chyby.

Problémem není jen zmiňovaná bezlepková dieta, která je velmi přísná. S dietou přichází mnoho změn, které se promítají v osobním, pracovním/studijním životě a finanční oblasti celiaka. Podle průzkumného šetření pociťují respondenti největší omezení ve finanční oblasti, také v osobním životě a nakonec v pracovním/studijním životě. Podle Chvátalové a kol.

(2012) je bezlepkové stravování velmi drahé,a přestože je bezlepková dieta léčbou tohoto onemocnění, zdravotní pojišťovna přispívá jen minimálně a po splnění určitýchkritérií. Na stejnou problematiku poukazuje Pechová (2015) odkazem na výsledky studie Missbacha a kol. z roku 2015, kteří se zabývali cenou bezlepkových potravin v porovnání s potravinami obsahujícími lepek.

Výrobky rozdělili do sedmi kategorií: mouky a hotové směsi na pečení, chléb a pekárenské výrobky, těstoviny a další výrobky z obilovin, cereálie, koláče a sušenky, svačiny, pochutiny. Výsledky studie ukázaly, že cena bezlepkových výrobků byla ve všech kategoriích vyšší než u běžně konzumovaných výrobků.

Největší rozdíly byly zjištěny v kategorii chlebů a pekárenských výrobků, v průměru byly bezlepkové výrobky o 267 % dražší.

Budete mít zájem:  Vezmeš si mě, Alíku?

Závěr: Celiakie je chronické onemocnění, které jedince doprovází od stanovení diagnózy po celý zbytek života. Pacient s celiakií se potýká s řadou nepříjemných situací, které na nějmohou působit velmi negativně. V mnoha případech se musí přizpůsobit v oblasti svého profesního či společenského života.

Může být velmi omezen také v oblíbených sportovních a zájmových činnostech(Roy et al.2016). Z našeho průzkumného šetření vyplývá, že zásadním problémem, který vede k velkému omezení, je stravování ve veřejných zařízeních.

Velký problém byl také shledán v případě omezeného sortimentu potravin a bezlepkových výrobků, toto jídloje mimo jiné také velmi finančně náročné.

 

Celiakie

BEZLEPKOVÁ DIETA

Bezlepková dieta je dieta spočívající ve snaze po eliminaci konzumace potravin obsahujících lepek (neboli gluten) ze stravy dotyčného, zpravidla ze zdravotních důvodů. Konzumace potravin obsahujících lepek osobami nemocnými celiakií nebo alergií na lepek by mohla vést k vážným zdravotním komplikacím. Nemocným  Duhringovou nemocí se vytváří vyrážka.

Osoby držící bezlepkovou dietu tedy konzumují buď potraviny přirozeně bezlepkové nebo potraviny obsahující lepek jen v minimální koncentraci (deglutenizované).

Základem diety je nekonzumování potravin vyrobených z nedeglutenizovaných (běžných) obilovin (ječmen, pšenice, ječmen a žito), které jsou na lepek bohaté, a jejich nahrazení bezlepkovými potravinami, jako je např.proso, rýže, brambory či kukuřice.

Tato dieta je v současnosti jedinou známou léčbou celiakie, alergie na lepek a Duhringovy nemoci. Celiakie je dosud nevyléčitelná.

Celiakie dle Wikipedie

Celiakální sprue neboli celiakie (také glutenová enteropatie nebo nesnášenlivost lepku, odlišuj od alergie na lepek) je chronické onemocnění sliznice tenkého střeva z důvodu přecitlivělosti na lepek (neboli gluten), což je označení pro směs bílkovin obsaženou v mnoha druzích obilí. Nesnášenlivost přetrvává celoživotně, částečně geneticky determinována. V současnosti je tato choroba nevyléčitelná, při dodržování bezlepkové diety však vymizejí všechny její příznaky. Pokud postižení konzumují potraviny obsahující gluten, vzniká zánět sliznice tenkého střeva a dochází k rozsáhlé zkáze epitelových buněk střeva. Kvůli tomu mohou být živiny pouze těžko vstřebávány a zůstávají nestrávené ve střevě. Symptomy jsou tomu odpovídající ztráty hmotnosti, průjem, dávení, nechutenství, únava, rozmrzelost, u dětí v neposlední řadě poruchy růstu. Neléčená celiakie především zvyšuje nebezpečí tzv. NHL (agresivní rakovina lymfatických žláz), pravděpodobně také rakoviny střeva. U 5-10 % pacientů se zároveň vyskytuje cukrovka. Jediná v dnešní době známá možnost léčby celiakie spočívá v dodržování bezlepkové diety.

Klasické příznaky celiakie jsou vleklé průjmy, způsobené poruchami trávení, zčásti ovšem také celistvá a (kvůli poruše trávení tuků) lesklá stolice. Postižené děti nemají chuť k jídlu, často zvrací a nepřibírají na váze. Později může být také omezen růst. Děti bývají mrzuté a nápadnými znaky jsou tenké končetiny a vypouklé, nafouknuté bříško.

Od té doby, co byla do diagnostiky zahrnuto vyšetřování protilátek, pro celiakii specifických, se rozpoznávání nemoci zásadně změnilo. Lidé, u kterých byla celiakie rozpoznána např. v rámci rodinných prohlídek a kteří vykazují komplexní zakrňování klků, mohou mít pouze slabé, částečně také nespecifické příznaky.

Skutečnost, že pouze část z nich vykazuje typické příznaky, vešla do literatury pod pojmem „špička ledovce“.

U nich se vyskytují bolesti břicha, paradoxně dokonce zácpy, oddálení růstu a u dětí oddálení puberty, snížení obsahu vápníku v kostech (kvůli omezenému vstřebávání vápníku), anémie (omezená reorpce železa), záněty klouků, defekty zubní skloviny. 

Intenzita reakce na gluten se odlišuje individuálně. U některých lidí se i požití většího množství potravin obsahujících gluten projeví jen málo. Na druhou stranu, u jiných celiaků se může požití glutenu projevit až nepřiměřenou reakcí.

Jako autoimunitní onemocnění je celiakie sdružená s jinými nemocemi, při nichž se imunitní systém brání látkám tělu vlastním. Nejčastější doprovodná nemoc je iabetes mellitus I. typu. Asi 5-10 % celiaků trpí cukrovku  a naopak zhruba stejný podíl diabetiků celiakií.

Stejně tak zánětlivé onemocnění štítné žlázy (Hashimoto-Thyreoiditis) se často vyskytuje zároveň s celiakií. Spíše u dospělých může dojít ke vzniku silně svědivé, puchýřkovité vyrážky (Dermatitis herpetiformis Duhring).

Pouze 1/10 z nich má symptomy týkající se  gastointestinálního traktu.

Léčba

V současné době jediná jistá možnost, jak nemoc léčit, je dodržovat doživotní bezlepkovou dietu. Střevo se opět uzdraví a riziko dlouhodobých následků se sníží. Z jídelníčku se musí vyloučit všechny druhy obilí s vysokým obsahem lepku (pšenice, ječmen a žito).

Zvlášť u zpracovaných potravin a hotových výrobků je třeba dávat velký pozor, jestli nebyly použity žádné přísady obsahující lepek. Protože lepek bývá často používán jako emulgátor, k želírování a jako nositel aromatických látek, není to vždy na první pohled zřetelné.

Jako alternativa k obilninám obsahujícím lepek je povoleno používat proso, kukuřice, rýže, laskavec, pohanku, sojové boby, kaštany. Stejně tak je povolena zelenina včetně brambor, ovoce, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky.

Speciální bezlepkové výrobky bylo dříve možné koupit pouze ve speciálních obchodech, zabývajících se zdravou výživou. Dnes je možné některé z těchto potravin (bezlepkové sušenky, piškoty, aj.

) koupit i v mnohých běžných obchodech s potravinami, zvláště pak v obchodních řetězcích.

Současný výzkum nové léčby celiakie je založen na enzymatické terapii. Nedávno se povedlo izolovat z klíčícího obilného zrna enzym, který umí lepek zpracovat. Jeho zlomky pak už nemohou být imunitním systémem zánětu.  Úkolem je vyrobit pilulky, které by tento enzym obsahovaly.

Postižený by si dal pilulku před jídlem nebo během něj a onen enzym by lepek obsažený v potravinách zneškodnil. Problém spočívá v rozdílu pH v žaludku a ve střevě. Rozhodující je také rychlost trávení lepku..

Ten musí být před tím, než se dostane do střeva, kompletně rozložený, aby terapie byla dostatečně bezpečná.

 SLOŽENÍ DIETY

                  Součásti bezlepkové diety – vhodné potraviny

    • tvrdý a domácí sýr, smetana
    • maso
    • uzené maso jako šunka, hřbet atd.
    • vnitřnosti (játra, ledviny, plíce)
    • vejce
    • ovoce
    • zelenina
    • rýže, kukuřice, sója, pohanka
    • tuky
    • cukr, med
    • koření, sůl, pepř
    • káva
    • čaj

    Výrobky obsahující gluten (lepek) – nevhodné potraviny 

      • krupice, ječné kroupy, ovesné kroupy
      • ječmenová, ovesná, pšeničná, žitná mouka
      • další výrobky obsahují ječmen, oves, pšenici, žito.

Zakázané potraviny

Je třeba se vyvarovat všech potravin obsahujících lepek, a to jak vyrobených z běžné mouky (běžné pečivo, těstoviny, jíšky, omáčky, salámy, šunky, sekaná, dochucovadla (kečupy, majonézy), také müsli či cornflakespšeničný  škrob (např.

různé cukrovinky jako zákusky, plněné cukrovinky, ale např. i Lentilky  (výrobce Orion)). Lepek mohou obsahovat i výrobky, u nichž by člověk jeho přítomnost neočekával, včetně některých výrobků tzv. zdravé výživy (např.

některé jogurty, Sojové řezy (výrobce Zora, bezlepkový sojový suk vyrábí např. Vitka), plněné čokolády (např. Geisha), rýže v čokoládě, Lipo, lékořicová vodka, whisky,  režná a pivo. Celiaci si musejí kupovat speciální bezlepkové pečivo, těstoviny apod.

, existuje i bezlepkové pivo. Bezlepkové pečivo si mohou také sami upéct v domácích pekárnách nebo i v obyčejných troubách.

Mezi zakázané potraviny patří i pivo, jelikož všechny druhy piva, a to včetně rýžových či banánových, obsahují lepek, jenž je obsažen i v tzv. bezlepkovém pivě. V tomto druhu piva je obsah lepku pouze snížen na minimální hranici, jeho konzumace by neměla zhoršovat průběh onemocnění.

Bezlepkový chléb v domácí pekárně č. 1  

  • Suroviny:
  • 230 ml mléka – (Mléko můžeme nahradit vodou.) 200 ml vody 1 lžíce oleje 1 lžíce octa 300 g bezlepkové směsi Mantler 200 g kukuřičné mouky 1,5-2 zarovnané lžičky soli 1 zarovnaná lžička cukru nebo melasy 2 zarovnané lžičky sušeného droždí 2 lžičky kmínu
  • Lněné a sezamové semínko (různé dle chuti)

Postup:

  1. Do nádoby pekárny dáme nejdříve tekuté suroviny, pak mouku a semínka.
  2. Do jednoho rohu sůl, do druhého rohu cukr a doprostřed mouky droždí.
  3. Pečeme na základní program .
  4. Tento recept byl vyzkoušen v pekárně DOMO B3955/B3956

Bezlepkový chléb v domácí pekárně č. 2  

  • Suroviny:
  • 450 ml vody 500 g bezlepkové směsi Mantler 1 lžička soli 1 lžička cukru 1-2 lžíce oleje 1 lžička chlebového koření 1 lžička mletého kmínu 1,5 lžičky sušených kvasnic Saf-instant pár kapek octa
  • 1/2 vejce

Postup

Nejdříve smícháme vodu, cukr, sůl, ocet, olej a vejce.

Pak přidáme mouku s kořením a nakonec kvasnice.

Lze přidat např. slunečnicová semínka.

Bezlepková varianta

Dobrý den,

mnohokrát děkuji za Vaši odpověď s odkazy na zajímavé studie! Též jsem trošku pátral a rád bych se podělil o získané informace.

Vámi první zmiňovaná studie upozorňuje a hezky zmiňuje “pros and cons” bezlepkové diety.

Tyto přínosy a možná rizika jsou nicméně dány skutečností, že přirozeně bezlepková strava obsahuje zcela jiné složená makro a mikro nutrientů, v důsledku čehož může dojít k rizikům/benefitům, které studie zmiňuje.

Není to však způsobeno samotnou nepřítomností lepku. A přesně jak píšete:

Sona:

A proto musíme nejprve najít tu nejlepší alternativu nebo kombinaci pro “bezlepkovou” Manu, která bude opravdu fungovat a nedojde ke snížení živin.

Sona:

Paní doktorka porovnává alergii na lepek s laktózovou intolerancí, která je způsobena nedostatečnou funkcí enzymu laktázy a ne imunitní přecitlivělostí.

v tomto máte samozřejmě pravdu a děkuji za upozornění. Zřejmě už divačka, která se paní doktorky v daném pořadu ptala, to zaměnila a já to “hodil do jednoho pytle”. Alergie se samozřejmě týká imunitního systému, zatímco intolerance souvisí se ztrátou specifického trávícího enzymu.

Nicméně, i přes tuto záměnu byla její odpověď na dotaz, který se týkal možnosti “vypěstování” alergie na lepek, negativní. Přiložená studie, týkající se faktorů podporujících vznik alergie je velmi zajímavá, ale neobsahuje odpověď na předchozí tvrzení (resp.

daný případ v ní nebyl zkoumán), tedy že konzumace verze bez lepku by byla v dlouhodobém horizontu riziková (to je to jediné, co se snažím vyargumentovat ) Studie se věnuje vývoji alergie z hlediska věku, zděděných predispozic a je zaměřena na “infants”, tedy kojence. Naprosto souhlasím, že v tomto období (a dětství celkově), kdy se imunitní systém vyvíjí, je nutné, aby tělo do kontaktu s daným alergenem přišlo ( (obzvláště důležité je pro vývoj imunitního systému období kojení a imunoglobuliny obsažené v mateřském mléce). Nicméně, produkt Mana je určen zdravým jedincům od 18. let https://blog.mojemana.cz/faq/jsem-tehotna-kojici-zena-a-co-deti, jejichž imunitní systém tímto podstatným vývojem prošel.

Studie týkající se vývoje alergie na lepek v žádném případě nerozporuji, jen se žádná z nich nevěnuje danému problému, kdy by zkoumala reakci organismu na delší nekonzumaci potraviny bez daného alergenu (a reakci po náhlém vystavení organismu tomuto alergenu po delším časovém úseku).

S Vámi zmiňovanými faktory, podporujícími vznik alergie samozřejmě souhlasím. Neadekvátní reakci tělo může při oslabeném imunitním systému vyvolat na jakýkoliv alergen, není zde podmíněnost pouze lepkem. To bude případ zejména osob, trpících chronickou čistotností (několikrát denně vše dezinfikovat, žít téměř ve sterilním prostředí).

Domnívám se ale, že na potravinové alergie toto vztáhnout nelze.

Sona:

Imunologické procesy jsou hodně komplikované a proto bychom raději podrobnější otázky přenechali na odborníky, imunology.

Samozřejmě Vám dávám za pravdu, a proto jsem se rozhodl obrátit z vlastní iniciativy s podobným dotazem na některé odborníky v tomto oboru.

Většina z nich mi na mail neodepsala (pravděpodobně jim to spadlo do spamu, out-of-office autoreply atp.), ale mohu potvrdit, že z těch, kteří ano, žádná odpověď na mou otázku nebyla negativni.

Zde je jakási stať mailu, který jsem rozeslal více jak tuctu akademiků:

Basic assumptions: All the conditions for healthy immune system development are met and a person does not suffer from any health problems = “healthy adult person”

If this person decides to stick with a long-term gluten-free diet, may there be a risk, that some allergy/intolerance/digest problem occurs or develops during the diet, and so the person would suffer from some issues when his body is again exposed to meal containing gluten (after 10 years for example)?

Also, lets assume that this gluten-free diet is perfectly balanced from the nutrition point of view, wich eliminates the “ possible nutritional deficiencies „, and also, other potential harms, such as “ financial costs, and negative psychosocial implications “ are ignored for this case. source: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5866307/

Also, the person is not exposed to excessive doses of stress or other negative factors, that may support “allergy development”, such as unhealthy life style etc. All what matters in this case is the long-termed not receiving of gluten.

My curiosity focuses mainly on the risks of gluten-free diet for healthy population, simply: if they can “artificially develop” some kind of gluten “income” problems (e.g. allergy, intolerance etc.), if they cut off the meals containing gluten (and avenin) from their eating patterns.

Hard to describe how much I do look forward and appreciate your reply and opinion. I am trying to find an answer for the purposes of the very successful czech start-up, an all-in-one balanced meal called Mana. https://drinkmana.co.uk/en/

We have a great discussion there with the developers on the topic of gluten-free version, if making the gluten-free version “for everyone” (healthy adult person) would be O.K.

  • Odpovědi:
  • Profesor Shiv Pillai
    Dear Adam,
  • If the person ate gluten had no problems, and then went on a gluten free diet, and then came back to eating gluten,I don’t think there is a sound basis to assume that there will now be a problem.
  • Indeed if someone let’s say from the Far East ate Durian regularly, then lived in Europe for 10 years and had no access to Durian and then went back to Malaysia and ate Durian – there ois no theoretical basis to assumethere woudl eb any problem.
  • Good luck with your start up
  • Shiv Pillai MD, PhD
  • Profesor Nikolaos Papadopoulos
    Dear Adam
  • Your reasoning is interesting. However, you need to take into account the following:

1) The mechanisms of allergy or intolerance development are diverse. Generally, exposure to an antigen is necessary for the development of tolerance. However, the rate and concentration of the antigen necessary is not known and usually different from macroscopic exposures

2) exposures to the most common antigens (and allergens) happens all the time through the environment. The ‘dust’ of any house contains traces of many common antigens, including wheat/gluten.

3) therefore, even if somebody chooses not to eat gluten at all, they will still be exposed. Usually the quantities are enough for tolerance development

Please note that the case is about not eating a food at all – not about eating an allergen-free food. i.e. one may decide to eat a specific gluten-free food, but at the same time eat bread (or another product with gluten). In such cases, that are frequent. there is again plenty of exposure.

  1. If nevertheless one decides to consume only allergen-free foods, this is a matter of lifestyle choice and has little to do with a specific food product.
  2. I hope the above are of help to you
  3. Good luck with your ventures
    Kind regards
  4. Nikolaos G. Papadopoulos
    Professor of Allergy & Paediatric Allergy
  5. Má doplňující otázka:
    Dear Prof. Papadopoulos,
  6. please receive my real thanks for your answer. My question was aimed on the very last paragrahp of your answer:

If nevertheless one decides to consume only allergen-free foods, this is a matter of lifestyle choice and has little to do with a specific food product.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *