Diety jsou v současnosti velmi oblíbené. V průměru ji drží jeden z pěti Evropanů, nejméně jednou za dva roky (studie společnosti GfK pro Wall Street Journal Europe). Avšak vzhledem k tomu, že výskyt nadváhy a obezity celosvětově roste, je zřejmé, že většina z těchto pokusů o snížení tělesné hmotnosti není úspěšná.
Menší balení a light potraviny jsou možným řešením
Současným trendem jsou například menší balení sladkostí nebo nealkoholických nápojů a snižování množství kalorií změnou složení při zachování oblíbené chuti.
„Sladkou chuť nemusíte ze svého jídelníčku zcela vyloučit, často stačí konzumovat menší porce ve vhodný čas a přidat více zeleniny, méně sladit a naučit se celkově s cukrem pracovat.
Zajímavé jsou například novinky na trhu nápojů, inovace snižující obsah kofeinu, omezující cukr i kofein,“ tvrdí odborník na výživu Pavel Suchánek.
Samotná volba nápoje či potraviny s označením „light“ nemá jako taková zeštíhlující účinek, ale stává se součástí lepší kontroly nad energetickou rovnováhou, dodává odborník. Četné studie prokázaly, že jedinci, kteří konzumují „light“ výrobky, potvrzují příznivější výsledky při redukci váhy než jedinci konzumující potraviny a nápoje slazené cukrem.
Snížila by hmotnost lidí vládní nařízení?
„Zkoušely se zdanit cukrem slazené nápoje v Norsku a Spojených státech amerických a bylo to ve své podstatě fiasko. Teď to vypadá, když se to udělá komplexně, jako v Mexiku, tak by to v některých případech mohlo docela dobře fungovat,“ říká odborník na výživu. Jenže Mexiko není Česká republika.
Mexiko nemá moc šancí nakupovat sladké potraviny jinde a ještě levně. Pokud by podobný systém byl zaveden v Česku, odjedeme do Polska a Slovenska, Německa, Rakouska a nakoupíme si sladkosti tam.
„To už se zkoušelo v severských státech, kde se tak zlikvidoval cukrovarnický průmysl, lidé přišli o dva tisíce pracovních míst a všichni odjeli nakupovat do zahraničí,“ vysvětluje odborník.
Konkrétně Dánsko se stalo první zemí na světě, která uvalila na tučné potraviny tzv. fat tax. Tato strategie, která měla snížit 47% obezitu v zemi, však Dánům nevyšla. Podle úřadů byl totiž výsledek takový, že se zvedly ceny potravin a mnoho pracovních míst bylo ohroženo.
Ani ne po roce Dánové fat tax zrušili. Stejně dopadla i jejich daň na sladké limonády a pivo. Po jejím zavedení totiž lidé začali jezdit nakupovat sladké nápoje do sousedního Německa, které z tohoto opatření profitovalo.
Dánsko tak přišlo o miliony eur a obézní obyvatelé mu zůstali.
Více k tématu: Zvýšení daní u nezdravých potravin v ČR nehrozí
Když už se dělají nějaká vládní nařízení, měla by se dělat s rozumným pohledem a tak, aby byla splnitelná. Pokud například zakážu školní bufety a automaty, tak se dočkám jen toho, že kolem škol vyrostou večerky, které ale budou mít otevřeno od šesti od rána, aby si v něm sladkosti a pochutiny mohli děti nakoupit,“ říká Pavel Suchánek.
RNDr. Pavel Suchánek
Pracuje jako výzkumný pracovník se zaměřením na vliv výživy a pohybové aktivity na hladinu cholesterolu v krvi a dalších rizikových faktorů onemocnění srdce a cév v pražském IKEMu. Zabýval se mimo jiné účinností dietní a pohybové intervence na kardiovaskulární riziko u centrálně obézních žen v závislosti na kandidátních genech obezity, aktivně přednáší a publikuje v odborných časopisech.
Sazbový balíček MF reaguje na poznatky odborníků na závislosti
Ministerstvo financí představilo sazbový balíček, který s účinností od 1. ledna 2020 upravuje zdanění tabákových výrobků, tvrdého alkoholu a hazardu.
Zákon reaguje na růst dostupnosti návykových látek v důsledku růstu životní úrovně v České republice a představuje vyslyšení dlouhodobého volání ze strany Ministerstva zdravotnictví a národní koordinátorky pro protidrogovou politiku.
Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010.
„Naše země udělala v posledních letech na poli boje proti závislostem značný pokrok. Všichni si pamatujeme sídliště zaplevelené hernami nebo zakouřené restaurace a veřejné prostory.
Ještě v roce 2012 bylo na našem území neuvěřitelných 75 tisíc automatů a 7500 heren a cigaretový kouř nás provázel na každém rohu. Opatření, která tyto negativní jevy významně eliminovala, nás vracejí do civilizovaného světa.
Čísla odborníků ale ukazují, že musíme zůstat aktivní i nadále. Zatímco v roce 2014 se na protidrogovou politiku vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 mld. Kč a každoročně roste.
Zvýšení spotřebních daní tedy nejen zhoršuje dostupnost návykových látek, ale umožňuje získávat prostředky na podporu projektů prevence,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.
“Jsem moc rád, že Ministerstvo financí vyslyšelo naše volání. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké.
Vyšší daně mohou nejen zvýšit příjmy, ale také motivovat spotřebitele ke snížení spotřeby, a tím omezit související zdravotní problémy. A ty nejsou zanedbatelné, neboť v konzumaci alkoholu a cigaret se v celosvětovém srovnání opakovaně umisťujeme na předních příčkách.
Zvyšování daňové zátěže je jednou z cest, jak tuto situaci řešit,” upozorňuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
„Česká republika se dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu, máme přes 20 procent denních kuřáků a potýkáme se s rozrůstajícím online hazardem. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty a samotné konzumenty a jejich rodiny.
Z odborných studií víme, že například u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně, přičemž zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní. Pokud by se zvýšilo zdanění o deset procent, snížila by se dle odborníků a mezinárodních doporučení konzumace alkoholu o 4,4 procenta,“ uvádí národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
„Vždy se jedná o komplexní soubor opatření. Mezi opatření s nejvyšším účinkem patří kromě zvýšení zdanění také omezení reklamy, cílené preventivní programy, omezení dostupnosti a kontroly dodržování zákona.
Daňová politika ovšem nejenže snižuje spotřebu návykové látky a škody spojené s jejím užíváním, ale oddaluje také první zkušenost s užitím návykové látky.
Komplexně se prevencí a snižováním škod spojených se závislostním chováním ve společnosti zabýváme v národní strategii protidrogové politiky,“ doplňuje Jarmila Vedralová.
V případě lihu navrhuje Ministerstvo financí zvýšení spotřební daně na 0,5 litru 40% alkoholu z 57 Kč na 64,5 Kč. Velikost spotřební daně z lihu tak stále zůstane nižší než například v Německu (67,14 Kč/0,5 L.) nebo Polsku (68,68 Kč / L.).
Ministerstvo financí dále navrhuje zvýšení sazby spotřební daně z cigaret z 27 % na 30 % u procentní části sazby a z 1,46 na 1,61 Kč/kus u pevné části sazby daně, z 2,63 na 2,90 Kč/kus u minimální části sazby daně. S tím samozřejmě souvisí i návrh na zvýšení spotřební daně s doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků.
Ve všech případech se jedná o navýšení sazby spotřební daně přibližně o 10 %.
Kromě snahy výraznějším zvýšení konečné ceny snížit spotřebu tabáku je důvodem také nutnost harmonizace sazeb s právem EU, neboť aktuálně není splněna podmínka, že spotřební daň z cigaret musí činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě stanovená příslušnou evropskou směrnicí.
Výraznější zvýšení spotřební daně na tabák oceňuje také Společnost pro léčbu závislosti na tabáku. „Vysoká cena cigaret daná daní je nejúčinnější jednotlivé preventabilní opatření nejen proti kouření, ale proti nepřenosným nemocem vůbec.
Navíc se za méně prodaných cigaret s vyšší daní vybere víc peněz do státního rozpočtu.
Profitují tedy všichni: stát, zdravotní pojišťovny i občané – kromě tabákového průmyslu,“ říká Eva Králíková, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku.
Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. Ministerstvo financí navrhuje zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro dílčí daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro dílčí daň z loterií, bing a živých her.
Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jako tak činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015.
Ministerstvo financí navrhuje navýšení daně u loterií v poměru k automatům a technickým hrám také z toho důvodu, že zisky z loterií či živých her slouží ve světě jako zdroj příjmů pro veřejně prospěšné aktivity.
Zároveň jsou zisky potřeba na řešení nákladů státu v souvislosti s léčbou a resocializací hazardních hráčů.
Loterie totiž zůstávají, i při navýšení daně, jako méně rizikové stále zvýhodněny oproti rizikovějším automatům a technickým hrám.
Zvýšení sazeb povede k zavedení lepší diferenciaci hazardních her podle jejich škodlivosti, která byla původně navržena ve vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Zároveň byly využity poznatky o Lafferově křivce k maximalizaci daňového výnosu.
V současné době se navíc rozvíjí trh s internetovými loteriemi, v rámci kterých vznikají hry velmi podobné technickým hrám, např. internetové stírací losy nebo internetová číselná loterie, u kterých probíhá slosování každých pár minut, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší než u loterií, kde probíhá slosování jednou za týden.
Dokumenty ke stažení
Export
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Česká republika je v trochu paradoxní situaci. Rozpočet na příští rok připravuje kabinet, který je v demisi. Přepisuje zákon po vládě, která už dávno neexistuje a výsledek této práce dostane po volbách do ruky sbor nových ministrů.
Takový je příběh rozpočtu na rok 2014. Vítejte u Událostí, komentářů. Vláda v demisi dnes znovu probírala nejdůležitější zákon – státní rozpočet na příští rok. A jak je zvykem, ministři chtěli miliardy navíc. Šéf financí Jan Fischer ale překvapil, řekl, že peníze najde.
Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: Pět miliard pro zdravotnictví i dopravu, miliarda pro justici nebo 265 pro místní rozvoj. To jsou jen některé požadavky, se kterými ráno přicházeli ministři na jednání vlády.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:
VZP bude někde na minus 3,6 miliardách a jenom přímo řízené nemocnice na dvou miliardách. Jakub LINKA, redaktor: Takže minimálně pět miliard.
Martin HOLCÁT, ministr zdravotnictví v demisi /nestr./:
Já bych chtěl daleko víc ale samozřejmě. Zdeněk ŽÁK, ministr dopravy v demisi /nestr./: Pokud budou dodrženy sliby ministerstva financí, tak bude tato vláda schopna splnit i slib, kterej dala krajům na zachování železniční dopravy. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: V poledne už bylo jasno. Jak jsou se svými požadavky ministři úspěšní, se ještě nedozví.
Jiří RUSNOK, premiér v demisi /nestr./:
Ta debata byla velmi náročná. Závěr té debaty zatím je takový, nebylo ukončeno, to jednání je dále přerušeno. Štěpánka MARTANOVÁ, redaktorka: I tak ale dnešek přinesl zásadní zprávu. Ministři budou moct licitovat o dalších až 7 miliard. Vydělá je výkonnější ekonomika, která podle ministra financí nakonec oživí víc, než se čekalo. Na každého se ale stejně nedostane. Jan FISCHER, ministr financí v demisi /nestr./: Budeme dbát na to, aby primárně to byla opatření na straně výdajů, které přispějí k oživení, k revitalizaci české ekonomiky v příštím roce a k tomu očekávanému růstu pomohly a nebrzdily ho. To je alfa omega všeho. Jakub LINKA, redaktor: Víc peněz by ze státní kasy mohla dostat doprava, místní rozvoj nebo zemědělství. Polepšit si mají ale i státní zaměstnanci. Třeba Markéta Tomíčková. Před osmi dny začala učit na základní škole. Bere kolem 20 tisíc. Markéta TOMÍČKOVÁ, učitelka na ZŠ: Mám vlastně manžela, který vydělává, takže já doufám, že to stačit bude. Jakub LINKA, redaktor:
Jí i dalším státním zaměstnancům by teď mohl plat vzrůst v průměru o 280 korun a víc má být i policistů nebo peněz na platby za státní pojištěnce. Jestli se zvýší o 50 nebo dokonce o 98 korun, ale bude jasné až na konci září poté, co vláda definitivně rozpočet schválí. Štěpánka Martanová a Jakub Linka, Česká televize.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: A já ve studiu vítám profesora ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka, po telefonu je s námi také Bohumír Dufek, předseda Asociace samostatných odborů České republiky. Dobrý večer, pánové. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Dobrý večer. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
No a já ještě musím doplnit, že původně tu měl být s námi také ministr financí v demisi Jan Fischer, svojí účast v pořadu ale večer zrušil.
Tak, pane profesore, ministr financí, o kterém teď byla řeč, který tu s námi tedy není, tak dnes odpoledne řekl, že on předpokládá, že ten růst ekonomiky příští rok bude větší.
Původně se i v tom návrhu zákona o státním rozpočtu počítá s 0,8 %, on počítá, že bude větší, vidíte to stejně? Nebo je příliš velký optimista?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já vám řeknu, v tuto chvíli já jsem sám předsedou Mezinárodní obchodní komory České republiky a my se zabýváme těmi globálními vývoji, příští týden ve Spojených státech budeme tu věc diskutovat ve /nesrozumitelné/ a tak, takže opravdu v tuto chvíli je ta situace křehká i v Evropě, i ve světě. To znamená, my jsme taková ta ekonomika, která je dost silně navázána na to své okolí a v okamžiku, kdy to okolí se nám vyvíjí pozitivně, což vidíme v těchto dnech, tak se nám ta čísla začínají okamžitě jevit velmi pozitivně, protože naše firmy umí zareagovat a jsou dost dobře vybaveny, aby tu mezinárodní poptávku vlastně na ní zareagovaly. Ale jestli … Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Já se hluboce omlouvám, pane profesore, ale co to znamená tedy? Znamená to, že vy to vidíte stejně optimisticky, nebo je ministr financí prostě při tvorbě rozpočtu jenom příliš velký optimista?
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Ne, já myslím, že těch 0,8 % na příští rok je docela rozumná predikce v tuto chvíli. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ale on říká, že to bude víc. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Já říkám v tuto chvíli trošku konzervativněji, jo, to znamená, když to bude lepší, ty výnosy budou lepší, pokud to lepší nebude, ano, a ty signály jsou rozporuplné. Já sice jsem ekonom, ale právě proto, že jsem ekonom, tak vím, že věštit z těch koulí v tuto chvíli je obtížné a nerad bych veřejnost uváděl v nějaké neoprávněné přehnané naděje. Já si to moc přeji. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Příliš velké nadšení, řekněme. Tak, Bohumíre Dufku, jak vy to vidíte? Bude, jaksi je nasnadě být optimistický nebo spíše býti při zemi? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Tak já samozřejmě jsem optimista, ale na druhé straně musím říct, že já bych zůstal v tuto chvíli absolutně v klidu, protože po volbách přijde, věříme, určitě zodpovědná vláda a bude muset ten rozpočet sestavit podle svých priorit, které samozřejmě určí, řeknu, volební vítězství.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, k tomu se dostaneme. Ale pojďme, jenom prosím odpovězte mi na tu otázku, vidíte to optimisticky nebo ne? Protože to je velmi důležité ten výhled, jaký bude, protože podle toho se ten rozpočet sestavuje, takže optimismus, nebo ne?
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Pane redaktore, říkal jsem, že jsem optimistický, ale bude záležet opravdu na té vládě, protože my jsme tady měli vládu, kdy byl v republice absolutní růst a vláda dokázala, řeknu příjmy nekompetentními, řeknu věcmi celý růst podtrhnout a nakonec ten rozpočet dopad velice špatně.
Já si myslím, že je tady potřeba přestat psát rozpočet, řeknu, stejný od roku 90 a já jsem přesvědčen, že prostě se musí napsat rozpočet absolutně jiným způsobem, protože ty neustálé propady, které tady jsou, tím, že, řeknu, se utrácí nad poměry v České republice, bude muset skončit.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, utrácí nad poměry si poznamenávám. Pane profesore, a to je důležité, protože proč jsme se tady o tom bavili, proč se bavíme o desetinách procenta a odhadovaném růstu, protože ministr financí dnes jasně řekl, že by to mohlo být 5 až 7 miliard navíc, a tyto peníze on chce rozdat. Je to dobrý způsob, jak nakládat s těmito virtuálními penězi? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK:
Víte, ono v tuto chvíli je situace asi následující. My bychom se chtěli konečně dostat z takzvané procedury nadměrného schodku v Evropské unii.
To je procedura, z které se některé z těch našich sousedů už vyprostili, ale v tuto chvíli máme přes 65,4 % výdajů mandatorních nebo kvazimandatorních.
Já rozumím panu kolegovi, který tady upozorňuje na některé ty souvislosti, ale toto jsou výdaje, které zavazují každou vládu, pokud nezmění legislativní zákony.
A pokud 60, vlastně dvě třetiny rozpočtu už je předurčeno historickými výdaji na důchody, historickými výdaji na sociální výdaje, protože výdaje na zaměstnanost i na aktivní zaměstnanost, politiku aktivní zaměstnanosti, ale zejména i na nezaměstnané při té výši, kterou je sice, která je sice v Evropě poměrně nízká, ale absolutně je velmi vysoká, tak musíme vydávat, tady opravdu není důvod k nějakému šetření.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Promiňte, vy se bavíte o tom globálu, o tom rozpočtu jako celku, já bych, jestli dovolíte, šel do toho mikra, opravdu do toho drobného čísla, a to je těch 5 až 7 miliard, to je to, ta informace z dneška.
Pokud ministr financí nastaví ten rozpočet o tyto peníze, o těch 5 až 7 miliard, měl by je podle vás mít možnost nebo měl by je utratit nebo by o to měl třeba snížit schodek, který už vláda chce navyšovat /souzvuk hlasů/.
Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak v tuto chvíli ten schodek se stále ještě pohybuje na hranici, pod hranicí 3 %. Pokud se dostaneme pod hranici 3 %, já bych řekl, že v tu chvíli z mého hlediska jsem spokojen, ale já jsem rád, že zase vláda zatím byla celkem rozumná, konzervativní a příliš vlastně se nerozmáchla, protože víte, v takovéto situaci, ve které žijeme vlastně, vlastně v té rozpočtové prioritě takzvané té proceduře nadměrného schodku, to není pro žádnou vládu, pro žádného ministra financí vůbec jednoduchá situace a tím méně, když samozřejmě má ve své vládě celou řadu ministrů. Každá vláda, vždycky každý chce více. A jenom připomínám, nám se nepodařilo udělat žádný z těch úsporných kroků na úrovni administrativy. Tam já vidím třeba velkou slabinu těch současných výsledků. Víte, že minulá vláda doufala, že se jí v té úspoře duplicit v rámci státní správy celá řada, celá řada věcí podaří. Ukazuje se, že ono to je složitější, než se to třeba zdálo na jedné straně. Na straně druhé prostě není v tuto chvíli na stole nic. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane Dufku, měl by ministr v demisi Fischer podle vás více šetřit? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Já si myslím, znova zopakuji, že to je absolutně jedno. Jsou to takové hrátky před občany České republiky. Já jsem přesvědčen, že by Česká republika měla stimulovat růst, část toho růstu samozřejmě vrátit do ekonomiky a část potom vrátit občanům České republiky.
A podle mě se to musí jednoznačně odrazit i v daleko nižších výdajích státu, protože prostě Česká republika se nemůže, řeknu, už do budoucnosti zavázat k takovým výdajům, které tady jsou. A tím třeba například myslím zbytečné utrácení z pozice ministerstev, protože některé prostě věci se z pozice státní správy platí takovým způsobem, že je to až nehorázné.
A znova opakuji, musí se přepsat rozpočet, nemůže se neustále psát rozpočet, řeknu, s malými výkyvy od roku 90 stejný.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Ano, pardon, já se omlouvám, to už jste říkal. Pojďme se podívat na tu jednu konkrétní věc, a to je poslední nápad, hodně se mluví o tom, že ten rozpočet by měl být prorůstový. Vláda přišla s nápadem zvedat platy státním zaměstnancům. Je podle vás tohle to moment, který může ekonomice a vůbec tomu rozpočtu pomoci?
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Takže pokud vezmeme samozřejmě výdaje státu z tohohle pohledu, já si myslím, že to není špatný nápad. Je otázka samozřejmě, jestli se například zastaví růst, počet zaměstnanců ve státní správě, ale co jsem vyčítal bývalému ministrovi a celé vládě, byla jedna věc, že prostě podtrhla celospolečenskou spotřebu v České republice, která byla v určitých chvílích i tahounem růstu.
A jestliže přestali utrácet občané České republiky, pak musel každý počítat, řeknu, s tím, že se prostě rozpočet zhroutí.
Ale minulé vládě se absolutně nic nepodařilo, jediné, co se jí podařilo, bylo podtrhnout, když to řeknu, křehký vývoj, řeknu, v České republice, proto jsme dopadli, řeknu, takovými propady v rámci celého hospodářství, ať to bylo stavebnictví, doprava, zemědělství či jiné resorty.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Pane profesore, je ten nápad zvednout platy státním zaměstnancům prorůstové opatření? Pomůže to vůbec něčemu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Tak já bych přijal tu politiku zvýšení platů státních zaměstnanců, kdyby to bylo kompenzováno těmi úsporami, o kterých jsem hovořil, to znamená, tam se předpokládalo nějakých 11 miliard úspor ve státní správě, i kdyby to byla polovina, o které vy hovoříte, tak pak to má smysl. Já spíš vidím v tu prorůstovost v té oblasti zahraničně-obchodní. Tady docela naše politika zaměstnanosti je vázána na to, že my jsme docela úspěšní na zahraničních trzích, a to nám vytváří pracovní místa. A jestliže například pravidelně dáváme do EGAPu jednu miliardu na navýšení, teď se předpokládá navýšení té úvěrové kapacity už na nějakých 300 miliard, v tuto chvíli, co je mi známo, tak například EGAP má velmi slušnou poptávku po svých službách, stejně tak to je do České exportní banky. A to je ta cesta, která je smysluplná, to jest skutečně pomoci těm našim exportérům a současně pomoci zaměstnat další dodavatele. A pokud se nám jenom trošičku navýší ta naše kvóta, protože zatím se předpokládá, že příspěvek zahraničního obchodu, ten čistý zahraniční obchod, jak se tomu říká, čistý export bude 0,5 %, já bych viděl, tam bych viděl určitý, určitý prostor, protože tady když se vytvářejí nové kapacity, pomáhá se například rozvoji vysoce /nesrozumitelné/, tak se tomu říká, odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a my už takové, taková odvětví tady u nás nepochybně máme, aby se ještě dále rozvíjely, aby se uplatnily na těch trzích, které jsou ovšem obtížné a konkurenční, tak vy vlastně vytvoříte ta pracovní místa, po kterých volá i koneckonců i pan Dufek. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
Vy jste mluvil o tom šetření, šetření bylo takové zaklínadlo minulé vlády, jak jsem měl možnost se dívat do toho rozpočtu, tak tato vláda v zásadě rezignovala na to šetření, dokonce tam jasně přiznává, že u spousty státních úřadů ty náklady ještě budou růst.
Já nechci jít úplně do drobných věcí, které samozřejmě budou asi zajímavé, jako že Hrad dostane o 13 milionů korun navíc, Poslanecká sněmovna 40, ale vláda tam jasně přiznává, že ten absolutní nárůst je 1,1 miliarda korun.
Tohle se musí velmi špatně potom odůvodňovat veřejnosti.
Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Já se vám přiznám, že já skutečně tam cítím určitý, určitý prostor pro šetření, ale já si myslím, že skutečně už v minulosti ty úspory rozpočtu koneckonců i ta minulá vláda už s tím počítala, že teď budou vlastně, že už se narazilo na určitou spodní hranici těch úspor.
V tomto směru asi nebudeme ve velkém rozporu, že vlastně od letošního roku vlastně už by se měly hledat cesty, jak jít cestou prorůstových opatření. To je naprosto nepochybné, ale na straně druhé, nesmí to být taková prorůstová opatření, že ty peníze jenom tak snadno utratíme, ano.
Takže já bych teď nevolal tolik po úsporách zase šetření v nějakých speciálních oblastech, ano, ve veřejné správě, tam si myslím, že ty úkoly se nesplnily, objektivně nesplnily a na druhé straně je to v neprospěch těch lidí, kteří by měli vydělávat více a i bychom tím podpořili veřejnou spotřebu.
Na straně druhé, jak už jsem tady zmiňoval, pojďme vytvořit takovou atmosféru, protože ve chvíli, kdy více vyvážíte, firmy mají ochotu více investovat, tím vytváříte vlastně nějakou tvorbu fixního kapitálu, což je další zdroj vlastně růstu domácího, hrubého domácího produktu. Přemýšlejme o té prorůstové politice i tímto směrem.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Tak, pane Dufku, jenom stručnou reakci, měla by vláda více šetřit? Měla by více šetřit peníze nás, daňových poplatníků? Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR: Já si myslím, že v určitých momentech ano, jsem také pro růstová opatření, protože, řeknu, například tím, že firmy nemůžou zrychlit odpisy, protože to není jenom o penězích, které musí opravdu stát utrácet, ale je to i ve stimulech, které můžou pomoct k lepšímu podnikání v České republice. A samozřejmě šetřit na těch místech, kde se v minulosti utrácelo. A nechci se tady vracet k tomu, kolik peněz bylo mnohdy, když to řeknu, vyhozeno nesmyslně a můžeme říct dokonce skončilo někde mimo Českou republiku u různých, řeknu, společností nebo například takové systémy, jako byla solární energetika a tak dále, a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor: Ano, to jsou známé věci. Tak, pánové, já vám mnohokrát děkuji za vaši návštěvu, díky. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK: Děkuji, na shledanou. Bohumír DUFEK, předseda, Asociace samostatných odborů ČR:
Hezký večer.