Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Magazín o zdraví a prevenci Odhaduje se, že virus vznikl na potravinářském trhu ve Wu-chanu v Číně v prosinci loňského roku a rozšířil se až do zemí tak vzdálených jako jsou Spojené státy a Filipíny. Virus byl oficiálně pojmenovaný COVID-19. Od svého vzniku virus infikoval desítky tisíc lidí, přičemž počet obětí stále stoupá.

Situace se každým dnem mění, proto je dobré sledovat aktuální stav na webu Ministerstva zdravotnictví ČR nebo WHO.

Jaké jsou příznaky?

Každý den se lékaři dozvídají nové informace související s virem a jeho šířením. Zatím víme, že COVID-19 nemusí zpočátku působit žádné příznaky. Inkubační doba viru se pohybuje v rozmezí 2 dnů až 2 týdnů než začnou být patrné příznaky nemoci.

Nejběžnější příznaky specifické pro tento druh koronaviru zahrnují:

  • Zkrácený dech
  • Kašel, který se postupně zhoršuje
  • Nízká horečka, která má stoupající tendenci
  • Únava

Méně obvyklé příznaky:

  • Zánět spojivek
  • Ztráta chuti a čichu
  • Bolesti hlavy
  • Vyrážka na těle
  • Střevní potíže (průjem)

Ministerstvo zdravotnictví doporučuje cestovatelům, aby v následujících 14 dnech po opuštění regionu sledovali svůj zdravotní stav se zaměřením se na příznaky počínajícího respiračního onemocnění (především horečka nad 38 °C, dýchací obtíže).

V případě výskytu výše uvedených příznaků respiračního onemocnění zůstaňte doma, omezte kontakt s ostatními osobami a telefonicky kontaktujte svého lékaře, který bude organizovat další poskytovaní zdravotní péče ve spolupráci krajskou hygienickou stanicí.

Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Pomůcky na poukaz až k vám domů

Máte poukaz na inkontinenční pomůcky od svého lékaře? Využijte novou službu HartmannHOME pro dodání pomůcek MoliCare až domů. HartmannHOME vám zcela ZDARMA a na základě 1 telefonátu operátorovi doručí vaše pomůcky až domů

Sterilium® Gel pure je vysoce účinná a spolehlivá dezinfekce na ruce v malém, 100ml balení, ve formě gelu, která vám pomůže dodržovat hygienická doporučení v aktuální situaci.

Proč právě tuto dezinfekci?

  • Profesionální hygienická dezinfekce rukou.
  • Nevysušuje ruce, naopak je hydratuje!
  • Používán lékaři a sestrami v nemocnicích.
  • Baktericidní, fungicidní, protikvasinková, tuberkulocidní, mykobaktericidní a virucidní účinnost.

Vedle koronaviru a chřipkového viru je dezinfekční gel účinný i proti žloutence typu A.

Jde proto o spolehlivého pomocníka, který vám bude krýt záda, když nemáte v blízkosti umyvadlo, mýdlo a tekoucí vodu.

Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Koronavirus 2019 má podstatně větší smrtnost (epidemiologický pojem, neplést s úmrtností) než sezónní chřipka. U chřipky se odhaduje 0,06 – 0,1%, u koronaviru až 2,3 %. Zdroj

Příznaky jsou velice podobné chřipkové infekci:

  • kašel
  • kýchání
  • bolest v krku
  • horečka
  • bolest hlavy
  • únava
  • zimnice
  • bolest těla

Koronaviry jsou zoonotické viry. To znamená, že se infekce nejprve vyvíjí u zvířat a poté přechází na člověka.

Aby se virus přenesl ze zvířete na člověka, musí dojít k blízkému kontaktu člověka se zvířetem, které je nositelem infekce.

Jakmile se virus vyvine u člověka, může se dále šířit z člověka na člověka pomocí kapénkového přenosu což je odborný název pro drobné kapky, které se šíří vzduchem pomocí kýchnutí nebo kašlání.

Virové částice pak ulpí v těchto kapkách a mohou být vdechnuty do dýchacích cest, což následně vede ke vzplanutí infekce.

Koronavirus 2019 doposud nebyl definitivně propojen s konkrétním druhem zvířete. Vědci se nicméně domnívají, že mohl být přenesen z netopýrů na jiné zvířata, hady nebo luskouny a poté přenesen na člověka. K tomuto přenosu došlo pravděpodobně na otevřeném potravinářském trhu v čínském Wu-chanu.

Pokud přijdete do kontaktu s někým, kdo je virem nakažený, jste vystavení vysokému riziku rozvoje virové infekce. Zvláště pak, pokud jste byli vystaveni kontaktu s jeho slinami nebo jste byli poblíž, když nemocný kašlal nebo kýchal. Umývání rukou a dezinfikování povrchů může pomoci snížit riziko přenosu infekce všech virů včetně koronaviru.

Zvláště citliví k viru jsou muži staršího věku. A report by the World Health Organization (WHO). Důvěryhodný zdroj zjistil, že medián věku u lidí, kterým vyšel pozitivní výsledek, byl okolo 45 let a přibližně ⅔ z těchto postižených byli muži.  
 

Koronavirus může být diagnostikován podobně jako další virové infekce ze vzorku krve, slin nebo tkáně. Odběry se proto provádí odběrem krve jehlou, vatovým tamponkem z dutiny ústní nebo nosu. Poté je vzorek odeslán k testování do laboratorního zařízení, aby se potvrdila přítomnost virového materiálu nebo protilátek, které na virus reagují.

V současnosti neexistuje žádná přesně stanovená léčba koronavirové infekce, není dostupný žádný konkrétní lék, nicméně léčba a vakcíny jsou ve fázi vývoje.

Namísto toho je léčba zaměřena na zvládnutí příznaků probíhající infekce. Pokud infekcí onemocníte, lékař doporučí léčbu dle příznaků nebo komplikací, které se rozvinou.

U dalších typů koronavirů jako SARS nebo MERS již byly vakcíny a léčba vyvinuty. Některé metody léčby těchto podobných infekcí zahrnují: 

  • Antivirotika a retrovirotika
  • Dechová podpora / umělá plicní ventilace
  • Kortikoidy ke zmírnění otoku plic
  • Transfuze krevní plazmy

V současné době probíhá pozvolné očkování populace České republiky.

Nejzávažnější komplikací COVID-19 je zápal plic (pneumonie), která byla nazvána zkratkou NCIP, což v překladu znamená nová koronavirem infikovaná pneumonie (z angl. orig. novel coronavirus-infected pneumonia). Z nové studie, které se účastnilo 138 pacientů přijatých v nemocnici ve Wu-chanu v Číně byly shrnuty následující výsledky.

U pacientů, kteří trpěli NCIP, bylo zjištěno, že 26 % nemocných mělo závažné potíže a vyžadovali péči na jednotce intenzivní péče (JIP). Asi 4,3 % těchto pacientů na JIP zemřelo právě na zápal plic. Dosud je NCIP jedinou komplikací spojovanou s infekcí koronavirem.

Vědci však zaznamenali další komplikace u pacientů s tímto typem infekce:

  • Akutní syndrom dechové tísně (ARDS)
  • Nepravidelnost srdečního rytmu (arytmie)
  • Oběhový šok 
  • Závažná svalová bolest (myalgie)
  • Únava
  • Poškození srdečního svalu nebo srdeční zástava (infrarkt)

Nejlepší způsob prevence šíření viru je zabránit nebo omezit kontakt s lidmi, kteří vykazují příznaky infekce a cestovali do rizikových oblastí v posledních 14 dnech. Dále je velmi důležitá praktická hygiena, která zabrání šíření bakterií a virů. 

  • Ruce si myjte pravidelně po dobu alespoň 20 vteřin teplou vodou a mýdlem.
  • Nedotýkejte se obličeje, očí, nosu nebo úst pokud nemáte ruce čisté
  • Nevycházejte ven pokud se cítíte nemocně nebo máte příznaky nachlazení, či chřipky. 
  • Zakrývejte si ústa vnitřní stranou předloktí nebo lokte při kýchání a kašli. Kapesníky vyhazujte ihned po použití. 
  • Udržujte všechny předměty, kterých se dotýkáte, čisté. Použijte dezinfekci povrchů na předměty jako telefon, počítač, nádobí a kliky u dveří.

Ztráta čichu či chuti jsou nově popsanými příznaky onemocnění koronavirem

Koronavirus dostal jméno podle svého vzhledu pod mikroskopem. Slovo “corona” znamená koruna, při podrobném zkoumání je virus obklopen “korunou” proteinů, které se nazývají peplomery, vyčnívají z jeho středu do všech směrů.

Tyto proteiny pomáhají viru identifikovat prostředí a zjistit, zda mohou infikovat svého hostitele.
Již na počátku roku 2000 byl objeven vysoce infekční virus zvaný SARS, který patří také do čeledi koronavirů.

Virus SARS byl potlačen a byla nalezena úspěšná léčba.

Nejedná se o první situaci, kdy se ve zprávách objevily informace o koronaviru, v roce 2003 vypukla panika ohledně smrtící koronavirové infekce známé pod názvem SARS.

Stejně jako u COVID- 19, byl SARS poprvé popsán u zvířat a poté se rozšířil na člověka. Předpokládá se, že SARS byl přenesen z netopýrů na další živočišný druh a poté na člověka.

Jakmile byl infikován člověk, SARS se začal velmi rychle šířit mezi lidmi.  

Co dělá COVID-19 tak zajímavým, je to, že doposud nebyl vyvinut lék ani vakcína, která by zabránila rychlému šíření z člověka na člověka. Zatímco SARS byl úspěšně potlačen a vyléčen.

V první řadě nepropadejte panice. Není nutné nosit masku nebo být v karanténě, pokud vám infekce koronavirem nebyla diagnostikována. Díky jednoduchým hygienickým postupům můžete pomoci předejít šíření nového typu koronaviru, ale i dalších virů.

Na tyto otázky odpovídá MUDr. Soňa Peková, PhD. vedoucí laboratoře Tilia. (Zdroj: Youtube: LeontynkaCZ)

V České republice, stejně jako v ostatních zemích EU, odstartovalo očkování proti covidu-19. Nejprve se očkují senioři nad 80 let, rizikové skupiny a…

Od vypuknutí nového typu koronaviru Covid-19 se zvěsti a dezinformace o nemoci šíří ještě rychleji než samotný virus. Rozhodli jsme se uvést a vyvrátit některé…

Nedávno jsme v Hartmannu provedli studii, ve které si 29 testovaných osob aplikovalo dezinfekci na ruce Sterillium® 30krát denně po dobu 10 dní. Hlavní závěry…

Viry milují, když se dotýkáte tváře. Naštěstí existují jednoduché způsoby, jak s tímto zlozvykem přestat.

Budete mít zájem:  Alergie na mléko není častá, zato se často plete

Pandemie koronaviru COVID19 – AKTUÁLNÍ informace a doporučení pro pacienty

Pandemie coronaviru COVID19 – AKTUÁLNÍ  informace a doporučení pro pacienty se svalovou dystrofií

Co o koronaviru víme?

Onemocnění nazvané COVID19 (coronavirus disease 2019) je způsobené virem SARS-coronavirus 2. Inkubační doba onemocnění (tedy od nakažení k prvním příznakům) je přibližně 2-14 dní, nicméně nejčastěji přijdou první projevy zhruba po 3-6 dnech od nakažení.

Projevuje se u většiny osob jako běžná nemoc s nachlazením – suchý kašel, horečka (nebo jen zvýšená teplota), dušnost, únava.

Nicméně nyní již víme, že mezi běžné projevy nemoci patří také ztráta čichu či chuti, bolest v krku, bolest svalů, rýma, zánět spojivek, bolest hlavy, průjem či vyrážka (případně změna barvy prstů především na noze – tzv. covidové prsty).

 Asi u 80% nakažených proběhne nemoc bez nutnosti lékařské péče, mnohdy (spíše u dětí) proběhne také bezpříznakově. Asi u pětiny nakažených má nemoc těžký průběh, více ohroženi těžkým průběhem jsou starší lidé nebo jedinci s chronickým onemocněním a oslabenou imunitou.  

COVID19 byl na člověka přenesen pravděpodobně zvířaty, poté se začal šířit z Číny, nicméně nyní je postiženo přibližně 235 zemí světa a nemoc byla potvrzena u více než 70 milionů lidí.

Jak se šíří?

COVID-19 se přenáší primárně kapénkovým přenosem od nakaženého jedince a to většinou při kašli, kýchání či delším kontaktu (např. osobním rozhovoru). Tyto kapénky jsou poměrně těžké, necestují daleko a rychle klesají k zemi.

Z toho důvodu je důležité dodržovat vhodný rozestup (doporučuje se 2 metry), tím se riziko přenosu významně sníží. Kapénky mohou dopadat na různé předměty, povrchy a k přenosu tak může dojít i sekundárně, ne tedy jen osobním kontaktem s nakaženým člověkem.

Mezi rizikové předměty patří vše, čeho se pravidelně dotýká více lidí, nebo čeho se často (bez umytí rukou) dotýkáte vy – telefon, klávesnice, kliky od dveří, ručníky, které používá více lidí atd.

Tento přenos narozdíl od kapénkového šíření a aerosolového šíření zatím nebyl prokázan, ale přepokládá se, že k němu také dochází. Tomuto přenosu můžeme zabránit pečlivou osobní hygienou, především mytím rukou (doporučuje se alespoň 20 sekund mytí mýdlem).

V poslední době se stále více zaměřuje pozornost na přenos infekce tzv. aerosolem. Jedná se o částice menší než kapénky, které jsou rozptýleny ve vzduchu a přetrvávají především ve vnitřních, málo větraných prostorech.

Zároveň se aerosolem mohou nakazit také lidé přítomni v (většinou menší) místnosti s nakaženým, kteří nestojí v blízkosti nakaženého (jako by tomu bylo u kapénkového přenosu), ale i kdekoliv jinde ve stejné místnosti.

Obecně se tedy doporučuje nepobývat v malých, špatně větraných prostorech a při pohybu mimo domov dávat přednost pobytu na čerstvém vzduchu.

Virus se může šířit také od zdánlivě zdravých lidí, kteří netuší, že jsou nakažení. Protože si nemůžeme být jistí, jestli nejsme bezpříznakoví nakažení, nebo jestli únava či rýma přeci jen nejsou příznakem virového onemocnění, je vhodné chránit lidi, se kterými přijdeme do styku, zakrytím nosu a úst a tím výrazným snížením rizika případného přenosu.

Byly vysloveny různé spekulace o přenosu nemoci od dětí (např. že od dětí je přenos vysoce nepravděpodobný), bohužel stávající oficiální výsledky různých šetření nenasvědčují jednoznačně žádnému závěru. Tedy nelze s jistotou říci, jak rizikový, ve srovnání s obvyklými kontakty, je kontakt s dětmi.

Jak se tedy chránit?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje dodržovat několik pravidel:

  1. Často a důkladně si mýt ruce.
  2. Co nejméně se dotýkat obličeje (očí, úst, nosu).
  3. Zvyknout si nosit roušku vždycky, když jste v přítomnosti lidí. V případech, kdy nemáte roušku, si zakrývat při kašli ústa (ne však rukou, ideálně loktem, či ubrouskem).
  4. Při pohybu na veřejnosti dodržovat rozestupy.
  5. Vyhýbat se místům s větším počtem lidí, necestovat do zahraničí, pokud to není nutné.
  6. Zůstat doma, pokud se člověk necítí úplně v pořádku.
  7. Vyhledat pomoc lékaře v případě výše popsaných příznaků COVID-19.
  8. Vyhýbat se tzv. třem C – closed, crowded and close contact – tedy místa, která jsou uzavřená, kde je hodně lidí a kde dochází k blízkému kontaktu s lidmi.
  9. Pokud se nemůžete vyhnout vnitřnímu uzavřenému prostoru, doporučujeme otevřít v místnosti okno a vzít si roušku.
  10. Sledovat aktuální doporučení WHO či například Ministerstva zdravotnictví ČR.

Důležitou součástí potřebných hygienických opatření je čistá rouška. Pokud používáte jednorázové roušky, je vhodné je maximálně po jednom dni užívání vyhodit.

Pokud používáte látkovou roušku, doporučuje se ji prát na 60° minimálně jednou denně, nicméně je možné ji přihodit k jinému prádlu do pračky na jakýkoliv program nebo roušku vyprat ručně.

V mezičase je doporučeno roušku odkládat do igelitového sáčku.

Proč by měli být pacienti se svalovou dystrofií zvláště obezřetní?

  • Pacienti s chronickým onemocněním jsou obecně považováni za více náchylné k těžkému průběhu COVID-19. Skupiny ve zvláštním riziku jsou tyto:
  • 1)    pacienti na perorální léčbě kortikoidy nebo na jakékoliv imunosupresivní léčbě (např. Methotrexát)
  • 2)    pacienti s respiračními obtížemi – ventilovaní (ať už invazivně či neinvazivně), s FVC (usilovná vitální kapacita plic) pod 60%, s problémy s vykašláváním, s kongenitálním myastenickým syndromem či myasteniou gravis
  • 3)    pacienti, kterým je pravidelně doporučováno očkování proti chřipce
  • 4)    pacienti se zhoršenou srdeční funkcí
  • 5)    pacienti s poruchou polykání (např. s myotonickou dystrofií)

Pacienty se svalovou dystrofií bychom rádi povzbudili ke zvýšené opatrnosti. Naše spřátelené zahraniční organizace doporučují pacientům se svalovou dystrofií tzv. “shielding” nebo “social distancing”. Shielding (v překladu – vytváření štítu) představuje strategii na ochranu nejzranitelnějších, která spočívá v tom, že lidé v největším ohrožení zůstávají doma vždy, když to jde, a i v rámci jedné domácnosti se vyhýbají přímému kontaktu s lidmi, kteří by je mohli případně nakazit. Social distancing (zdržování se kontaktů) je trochu mírnější forma, kdy se lidé v ohrožení snaží co nejvíce vyvarovat kontaktů a setkání, které nejsou nutné. V každém případě doporučujeme ověřit si, že ať už budete v kontaktu s kýmkoliv, cítí se dotyčný dobře a nemá podezření, že by on nebo jeho nejbližší mohli být nemocní. Pamatujte také, že méně rizikové jsou venkovní setkání a riziko přenosu infekce snižujete dodržováním rozestupů.

Konkrétní doporučení pro pacienty se svalovou dystrofií

Pokud máte doma kašlacího asistenta (nebo jinou pomůcku k dýchání či odkašlávání), ujistěte se, že je funkční. Pokud jej nepoužíváte pravidelně, naučte se ho správně používat, zvykněte si na něj, než bude jeho užívání absolutně nutné. Pokud jste nemocní, používejte jej co nejčastěji a domluvte se na dalším postupu s vaším pneumologem.

Pokud užíváte kortikoidy, ujistěte se, že máte dostatek jak na denní užívání, tak pro akutní případ (např. horečku), kdy je potřeba dávkování zvýšit. Neměňte náhle své dávkování, o postupu ve ztížené situaci se domluvte s neurologem.

  1. Mějte dostatek paracetamolu ke snížení případné horečky.
  2. Ujistěte se, že máte dostatek všech léků na předpis, které užíváte.
  3. Zvažte přeobjednání nejbližších plánovaných vyšetření, abyste nebyli zbytečně vystaveni riziku infekce.

Doporučujeme podstoupit očkování proti chřipce. Toto očkování patří mezi standardní doporučení pro pacienty se svalovou dystrofií, nyní je ale ochrana před chřipkou o to víc důležitá.

Studie z podzimu 2020 publikovaná v Journal of the American Board of Family Medicine zároveň poukazuje na nižší riziko těžkého průběhu COVID-19 u pacientů očkovaných proti chřipce (pacienti bez očkování vyžadují hospitalizaci a pobyt na intenzivním lůžku až třikrát častěji).

Zatím není jasný mechanismus této ochrany, nicméně je pravděpodobné, že vakcína proti chřipce hraje v ochraně proti COVID-19 roli.

Co dělat, pokud se obáváte, že trpíte právě tímto onemocněním?

Pokud se u vás objeví výše zmíněné příznaky onemocnění, kontaktujte svého praktického lékaře a poproste ho o vystavení elektronické žádanky na test. Pokud můžete, zvolte pro vás co nejméně rizikovou formu testování – např. drive-in model v nejbližší nemocnici ve vašem okolí, kde testují.

Budete mít zájem:  Očkování pro přijetí do mateřských škol v roce 2021

V případě, že se váš stav horší a především pokud máte dýchací obtíže, zavolejte si záchrannou službu nebo jeďte do nemocnice. Pokud jedete do nemocnice, vezměte si s sebou poslední lékařské zprávy, případně vytištěné instrukce specifické pro léčbu svalových dystrofiků. Vezměte si také dýchací přístroje (CoughAssist, Bipap…).

V případě hospitalizace doporučujeme poskytnout lékařům kontakt na vašeho neurologa, aby s ním mohl ošetřující lékař konzultovat postup při této infekci u vašeho onemocnění. Dále doporučujeme připomenout (nebo poskytnout v tištěné formě) ošetřujícím lékařům následující shrnutí pravidel pro postup u pacientů se svalovou dystrofií (https://www.parentproject.cz/blog/na-co-nezapomenout-kdyby-nahodou-nekdo-s-duchennovou-svalovou-dystrofii-musel-do ).

Máme k dispozici léčbu?

Evropská léková agentura zatím doporučila dva léky k léčbě COVID-19 a to Remdesivir a Dexamethasone. Remdesivir byl dříve vyzkoušen během epidemie eboly a jedná se o antivirotikum. Dexamethasone je kortikosteroid, který tlumí nepřiměřenou reakci imunitního systému.

U 71 léků probíhají klinické studie zjišťující účinnost, na vyjádření EMA čekají čtyři vakcíny. Aktuální přehled vedený EMA je k dispozici zde https://www.ema.europa.eu/en/human-regulatory/overview/public-health-threats/coronavirus-disease-covid-19/treatments-vaccines-covid-19#authorised-medicines-section

Vakcinace

Na schválení Evropské lékové agentury čekají nyní 4 vakcíny, v USA byla nyní pod tzv. Emergency Use Authorization (EUA – autorizace k nouzovému užití) schválena první vakcína, na které spolupracovaly firmy BioNTech a Pfizer.

Pro dlouhodobé schválení je potřeba sledovat možné dlouhodobé účinky vakcíny a délka účinnosti ochrany, nyní je tedy vakcína schválena dočasně. Všechny z těchto vakcín byly testovány pouze na lidech starších 16 let, takže pouze lidé starší 16 let vakcínu (až dojde k jejímu schválení EMA) dostanou.

Postupně firmy plánují do klinických studií zapojit i děti (až budou zkušenosti dlouhodobější).

Podle zpráv z USA, kde bylo do klinické studie Pfizer vakcíny zapojeno více než 40 000 lidí, je velmi častým nežádoucím účinkem bolest paže (až v 80%), dále únava a bolest hlavy.

U žádné testované vakcíny nejde o tzv. živou vakcínu, to znamená, že vakcína neobsahuje virus COVID-19.

Výše zmíněné vakcíny nepracují s adeno-asociovanými viry, zatím víme o pouze jedné vyvíjené vakcíně v Massachussetts, USA, která tyto virové vektory využívá.

Užití vakcíny s adeno-asociovanými virovými vektory by mohlo způsobit potenciální problém – imunitu vůči virovým vektorům, které teď využívá genová léčba.

Nicméně není pravděpodobné, že v ČR bude dostupná zrovna tato vakcína a ostatní by na inovativní léčbu neměly mít vliv.

Prosíme vás o rozumný přístup k celé situaci, není třeba panikařit, nicméně je vhodné brát onemocnění vážně a zodpovědně přistupovat především k ochraně vlastního i kolektivního zdraví.

S otázkami můžete kontaktovat naši odbornou konzultantku MUDr. Karolína Podolskou ([email protected] )

Více informací najdete například zde:

PPMD COVID-19 Information Center

Coronavirus: information and advice for people with muscle-wasting conditions

https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/question-and-answers-hub/q-a-detail/q-a-coronaviruses

Koronavirus: 10 oficiálních příznaků, že máte Covid-19

Když se koronavirus začal šířit v USA, tamní Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vydalo krátký seznam příznaků, které na nákazu Covidem-19 ukazují. Byla mezi nimi především horečka, kašel a dušnost.

Podle zkoumání Světové zdravotnické organizace (WHO), jejíž experti sledovali v březnu nakažené v Číně, patřily v té době mezi nejčastější příznaky horečka (88 %), suchý kašel (68 %), dušnost (18 %), únava, bolest v krku, migrény a bolesti svalů (14 %).

 Mezi méně časté příznaky patřila zimnice (11 %), závratě a zvracení (5 %) nebo průjem (4 %). Tvrdilo se, že rýma příznakem nákazy koronavirem není.

Aktuální informace o nákaze koronavirem v Česku čtěte zde.Kde nosit roušky? Potřebné informace najdete zde.Aktuální informace o situaci na školách čtěte zde.

Některé z těchto symptomů přidala později do seznamu i CDC, a sice zahlenění nebo rýmu, nevolnost nebo zvracení a průjem. V začátcích pandemie lékaři pozorovali především příznaky pacientů hospitalizovaných v nemocnicích, postupně se ale přidávaly další u lidí, kteří prodělali lehčí průběh onemocnění. Dnes už tedy víme, jaké symptomy jsou pro nákazu Covid-19 klíčové:

Horečka nebo zimnice

Jde o jeden z nejčastějších příznaků koronaviru. Horečka je definována jako hodnota vyšší než 38 °C.

Co dělat, když vás trápí horečka? Vše o její léčbě čtěte zde.

Kašel

Pacienti si stěžují na suchý kašel, tedy ten, který dráždí na plicích, ale nemocný nic nevykašlává.

Jak poznáte suchý kašel? Další informace najdete zde.Vše o léčbě kašle si přečtěte zde.

Aplikaci eRouška můžete stáhnout z oficiálních stránek ZDE>>

Dušnost

Tento příznak je častější u těžších případů nákazy. Její míra se navíc může lišit od zadýchávání při běžné námaze (chůze do schodů) až po výrazné potíže s dechem v klidovém stavu. Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví je dušnost přesně popsána: „Dušnost je charakterizována subjektivně vnímanými problémy s dýcháním.

Pacient má pocit tíže na prsou, nedostatku vzduchu, obtížně se mu dýchá. Dochází k zadýchávání při běžných činnostech (např. pohyb po bytě). Dušnost se může objevit náhle z plného zdraví či postupným stupňováním příznaků.

Zvýšenou pozornost tomuto stavu by měli věnovat pacienti, kteří se léčí se srdečním onemocněním, vysokým krevním tlakem, diabetem, chronickou obstrukční plicní nemocí či onkologickým onemocněním.“

  • O tom, jaký ekonomický dopad má koronavirus na Česko, čtěte zde.

Únava

Pacienti se mohou cítit vyčerpaní, protože jejich organismus bojuje s virem

Jak se zbavit únavy? Více čtěte zde.Únava může být příznakem i některého dalšího onemocnění. Kterého? Čtěte zde.

Bolesti svalů nebo těla

Bolest svalů je typický příznak virových onemocnění, jako je například chřipka, a může být také přímým důsledkem horečky.

Náhlá ztráta chuti nebo čichu

Ve skutečnosti nejde o přímý příznak koronaviru, ale o důsledek ostatních symptomů – zahlenění dýchacích cest, ucpaného nosu a problémů s polykáním. Virus může zasáhnout výstelku nosní dutiny, která začne bobtnat, což vede ke snížené funkci chuti a čichu. Další informace k tématu najdete zde.

Zahlenění nebo rýma

Určitě už jste někdy prodělali chřipku, takže víte, že tyto příznaky jsou běžné pro virové onemocnění. Obojí může být důsledkem otoku nosní dutiny.

Alergie, nebo koronavirus? Informace o tom, jak se rozeznáte čtěte zde.Informace o tom, jak koronavirovou situaci prožívají celebrity, najdete zde.

Bolest hlavy

Horečka může vést k přetrvávající bolesti hlavy. Také další aspekty nemoci, jako jsou nevolnost, nespavost, nechutenství nebo špatný pitný režim, mohou ale samozřejmě také vést k bolestem hlavy.

Nevolnost nebo zvracení

Zatím není zcela jasné, proč k nim dochází, ale existuje několik teorií.

Nevolnost a zvracení mohou být způsobeny zvýšeným odtokem hlenů do žaludku, zároveň ale může jít jednoduše o způsob, jakým se koronavirus u některých lidí chová.

Jeden z výzkumů rovněž tvrdí, že se Covid-19 může dostat do organismu skrze receptory v gastrointestinálním traktu, kde může jeho účinek zesílit až stokrát oproti stavu, kdy se nachází hlavně v dýchacích cestách.

Vše o nákaze koronavirem v těhotenství najdete zde.

Průjem

U tohoto příznaku je teorie podobná jako u zvracení. U některých lidí se koronavirus „uhnízdí“ v zažívacím traktu a může způsobit zmíněné problémy. Při analýze příznaků více než 200 lidí, kteří onemocněli Covidem, bylo zjištěno, že téměř 20 % z nich dostalo jako první příznak průjem.

Kolik je v Česku nakažených a odkud jsou? Více čtěte zde.Návod na to, jak si ušít roušku, najdete zde.Hrozí v Česku kvůli koronaviru stejná situace, jako v březnu? Více čtěte zde.

Podle zatím dostupných dat jsou u 10-50 % osob hlášeny asymptomatické průběhy onemocnění Covid-19, tedy u těchto osob nejsou přítomny klinické příznaky, a pouze testování prokáže přítomnost viru.

Obvykle jsou zachyceny například při dohledávání kontaktů zjevně nemocných osob. U některých osob se příznaky vyvinou až později, někteří jedinci jsou asymptomatičtí po celou dobu laboratorní pozitivity.

Právě osoby bez příznaků mohou hrát významnou roli v šíření onemocnění Covid-19.

Jak předejít infekci koronavirem?

Nejlepší způsob prevence šíření viru je zabránit nebo omezit kontakt s lidmi, kteří vykazují příznaky infekce a cestovali do rizikových oblastí v posledních 14 dnech. Dále je velmi důležitá důsledná hygiena, která zabrání šíření bakterií a virů. 

  • Ruce si myjte pravidelně po dobu alespoň 20 vteřin teplou vodou a mýdlem.
  • Nedotýkejte se obličeje, očí, nosu nebo úst, pokud nemáte ruce čisté.
  • Nevycházejte ven, pokud se cítíte nemocně nebo máte příznaky nachlazení či chřipky. 
  • Zakrývejte si ústa vnitřní stranou předloktí nebo lokte při kýchání a kašli. 
  • Kapesníky vyhazujte ihned po použití. 
  • Udržujte všechny předměty, kterých se dotýkáte, čisté.
  • Použijte dezinfekci povrchů na předměty jako telefon, počítač, nádobí a kliky u dveří.
Budete mít zájem:  Revmatoidní artritida neničí jen klouby. Rizik přináší mnohem více

Který dezinfekční gel je proti koronaviru opravdu účinný? Více čtěte zde.

Autor: Světová zdravotnická organizace

    Autor: Marie Bezděková

    Ztratili jste náhle čich nebo chuť? Může jít o příznak nákazy koronavirem

    Lékaři a vědci stále více poznávají nový koronavirus. Nejen jeho výzkumem, ale i přes jeho projevy a symptomy pacientů. Jedním z nich je náhlá ztráta čichu nebo chuti či obou těchto smyslů. Lidé, kterým se to stane, by se měli nechat vyšetřit a také dodržovat karanténu.

    „Skoro nejím, všechno v ústech mi chutná jak prach, protože mám pořád otupělou chuť a čich,“ popsala před několika dny pro Novinky.cz šestašedesátiletá Italka Alessandra Kustermannová svůj stav po vyléčení z nákazy koronavirem.

    Lékařka sloužila s kolegou, který se virem nakazil a ona později od něj. Odstěhovala se od manžela a dobrovolně se uzavřela do karantény. Nějakou dobu pobyla i na polointenzivní péči v nemocnici, přestože na plicní ventilaci nakonec nemusela být připojena.

    Lékař: Lidé se ztrátou čichu mohou být skrytými přenašeči viru

    Ztráta čichu a chuti je podle mnoha různých pozorování lékařů v celém světě jedním z typických syndromů onemocnění Covid-19. Potvrzuje to i Jan Plzák, přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol. V rozhovoru popisuje, proč nemocní lidé ztrácejí kromě jiného právě čich a chuť. 

    Podle vědců z Harvardovy univerzity, jak informovala agentura Bloomberg, je ztráta chuti a čichu jedním z hlavních příznaků nemoci.

    Ověřili to nejen pozorováním, ale také studií na základě dat z genomů lidí a myší. V zadní části nosu máme buňky se specifickými proteiny, na které se koronavirus zaměřuje.

    Jakmile je zasáhne, člověk přijde částečně nebo úplně o čich. Nezřídka pak ztratí i chuť…

    Můžete potvrdit, že ztráta čichu provází onemocnění koronavirem?

    Podle dostupných analýz dat z Asie a narůstajícího množství pacientů zejména v Itálii, ve Španělsku, Velké Británii a v USA je zjevné, že ztráta nebo zhoršení čichu, odborně anosmie, resp. hyposmie, a ztráta chuti neboli ageuzie jsou zásadními příznaky spojenými s nákazou Covid-19. 

    Co je příčinou ztráty čichu a chuti v těchto případech? 

    Obecně patří mezi nejčastější příčiny úplné (anosmie) nebo částečné ztráty čichu (hyposmie) viry, které způsobují infekce horních cest dýchacích, často označované jako nachlazení. K nim se právě skupina koronavirů řadí.

    Viry mohou ovlivnit čichovou funkci několika způsoby. Zánět nosní sliznice, který vyvolávají, může omezit přístup vdechovaného vzduchu do oblasti stropu nosní dutiny, kde je lokalizován specializovaný čichový epitel, a narušit detekci vůní.

    Virus může přímo napadnout a poškodit buňky čichového pole ve stropu dutiny nosní. Další možností je poškození nervové dráhy, kterou jsou čichové vjemy vedeny z nosu do čichového centra v mozku.

    Protože se na vlastním vnímání chuti významně podílí i čichové vjemy, bývají často při poruše čichu postiženy i vjemy chuťové.

    Přichází ztráta čichu spolu s ostatními příznaky, nebo je předchází?

    Tyto příznaky se často vyskytují u pozitivně testovaných pacientů, kteří neměli žádné jiné symptomy.

    Pokud se ztráta čichu objeví náhle, řádově ve dnech, a není spojena s jinými zřejmými onemocněními nosu či vedlejších dutin nosních, jako jsou například rýma s nosní neprůchodností, nosní polypóza, sinusitida a podobně, jde v současnosti o vysoké riziko koronavirové infekce. Pacienti s anosmií bez dalších symptomů mohou patřit mezi takzvané skryté přenašeče onemocnění.

    • Mají pacienti se ztrátou čichu navštívit lékaře? 
    • Pacienti by teď neměli navštěvovat svého praktického lékaře či ORL specialistu jen kvůli izolované ztrátě čichu, pokud nemají jiné dýchací obtíže nebo další problémy, které vyžadují lékařskou péči.
    • Je ztráta čichu zařazena mezi příznaky, kvůli kterým je potřeba pacienty na covid-19 testovat?

    Tito pacienti zatím bohužel nesplňují současná kritéria pro testování nebo karanténu.

    Ale vycházíme z aktuálních doporučení Evropské rinologické společnosti a doporučení Americké akademie ORL a chirurgie hlavy a krku.

    I když může být náhlá ztráta čichu způsobena i jinými viry, domníváme se, že je rozumné v současné pandemické době předpokládat, že příčinou je Covid-19, dokud to není vyloučeno testováním.

    Doporučujeme proto, aby pacienti, u kterých se nově objeví ztráta čichu bez zjevné příčiny, dodržovali současné pokyny pro karanténu. To platí také pro jejich spolubydlící.

    Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0

    Znáte ve svém okolí někoho, kdo onemocněl novým koronavirem?

    Ano 67 % Ne 33 %

    Celkem hlasovalo 674 čtenářů.

    Změny čichu nebo chuti u pacientů s COVID-19

    Aktuální k 22. 4. 2020

    Mgr. Jitka Löscherová, Úsek vědy a výzkumu, knihovna FNUSA

    Článek pod názvem „Změny čichu nebo chuti u mírně symptomatických pacientů s infekcí SARS-CoV-2“ zveřejnil 22. dubna 2020 na svých stránkách časopis JAMA

    Od prosince 2019, kdy se celosvětově rozšířila pandemie koronavirového onemocnění  COVID-19, se ukázalo, že koronavir napadá centrální nervový systém prostřednictvím čichového neuroepitelu a šíří se z čichových buněk.

    V dýchacím systému nosní epitelové buňky také vykazují nejvýrazněji receptor SARS-CoV-2, angiotensin-konvertující enzym.

    I přes množství zpráv o anosmii (ztráta čichu) pouze jediná studie přispěla k našemu poznání o prevalenci (poměr počtu všech existujících případů) poruchy čichu a chuti u hospitalizovaných pacientů s COVID-19. Studie vykázala prevalenci 34 %, ale bez údajů o souvislostech s dalšími příznaky.

    Tato studie hodnotila prevalenci, intenzitu a dobu, kdy změny čichu nebo chuti u pacientů s infekcí SARS-CoV-2 nastaly.

    Studie byla schválena etickou komisí provincií Treviso a Belluno, a informovaný souhlas byl získán ústně pomocí telefonických rozhovorů. Dospělí (≥18 let), kteří byli mezi 19. a 22.

    březnem 2020 následně vyšetřeni v Treviso Regional Hospital a byli pozitivně testováni na SARS-CoV-2, byli zahrnuti do studie. Výtěry byly provedeny podle doporučení Světové zdravotnické organizace.

    Pacienti, kteří byli kontaktováni 5 – 6 dnů po provedení odběrů, nahlásili své demografické informace a vyplnili dotazník o infekci akutního respiračního traktu (ARTIQ; s příznaky hodnocenými jako: žádný – 0; trochu – 1; hodně – 2).

    Během telefonického rozhovoru byli požádáni o informace, zda pociťovali během dvou týdnů před úplným dokončením testu (SNOT-22) náhlé nástupy změn čichu nebo chuti. Stupnice závažnosti symptomů SNOT-22: žádný (0), velmi mírný (1), mírný nebo mírný (2), střední (3), závažný (4) nebo velice špatný (5).

    Výskyt syndromu byl vyjádřen procentuálně z celkového počtu pacientů; interval spolehlivosti byl vypočten s použitím Clopper-Pearsonovy metody. Prevalence byla srovnána pomocí Fisherova exaktního testu.

    Z 374 vhodných pacientů byly k dispozici kontaktní informace od 283 a 202 (71,4 %) dokončilo telefonní průzkum. Demografické údaje a klinické příznaky jsou shrnuty v tabulkách č. 1 a č. 2. Průměrný věk byl 56 let (rozmezí 20–89 let), 52 % byly ženy. Jakoukoliv změnu čichu nebo chuti nahlásilo 130 pacientů s průměrnou hodnotou (SNOT-22) 4; 23,8 % pacientů uvedlo skóre 5.

    Ze 130 pacientů, 45 (34,6 %) také uvádí ucpaný nos. Mezi další časté příznaky patřila únava (68,3 %), suchý nebo produktivní kašel (60,4 %) a horečka (55,5 %).

    U všech pacientů došlo k nástupu změn čichu nebo chuti dříve než k ostatním příznakům u 24 (11,9 %); ve stejnou dobu u 46 (22,8 %) a po dalších příznacích u 54 (26,7 %; tabulka 2).

    Změnu čichu nebo chuti zaznamenalo jako jediný příznak 6 pacientů (3,0 %). Změněný čich nebo chuť byly častější u žen (105) než u mužů (97).

    Změny čichu nebo chuti byly často hlášeny jako symptomy u pacientů s infekcí SARS-CoV-2 a často byly prvním zjevným příznakem. Výsledky musí být interpretovány s opatrností kvůli omezením studie: údaje hlásili pacienti sami a na základě průřezového průzkumu byl vzorek relativně malý a geograficky ohraničený.

     I přesto, že dotazník SNOT-22 prokázal poskytnutí testování čichových funkcí, pacienti mohly mít potíže se správným vyčíslením. Proto by do budoucích studií měly být zahrnuty objektivnější testy.

    Pokud budou tyto výsledky potvrzeny, mělo by se zvážit testování a izolace pacientů se změnou chuti nebo čichu během pandemie COVID-19.

    Zdroj: JAMA, April 22, 2020. doi:10.1001/jama.2020.6771

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *