Znáte adaptogeny? Bylinky, které pomohou proti stresu

Kromě každoročně hektických příprav na Vánoce doma, povánočních stresů a výročních uzávěrek v práci nám letošní podzim nachystal mnohem náročnější zkoušku.

Během ní občas nervy ztrácejí i vyhlášení pohodáři, a není divu.

Skvělým pomocníkem pro obnovení duševní rovnováhy je příroda, a to jak v podobě často doporučovaných vycházek, tak díky bylinkám, které nám mohou náročné časy zpříjemnit.

Stop splínům
Ve spolupráci se zkušenou bylinkářkou Hanou Jánskou jsme pro vás vybrali tři rostliny, které podporují duševní pohodu a mají relaxační účinky. Všechny se dají sbírat na podzim, a navíc je spojují červené kulaté plody, které chmurám vystavují symbolickou stopku.

Krásná schizandra
Okrasná rostlina, známá též jako čínský citroník nebo klanopraška čínská, je na podzim výrazná díky červeným bobulím, které se podobně jako rybíz vyskytují v podlouhlém souplodí. Začerstva si na nich asi moc nepochutnáte, neboť jsou hořkokyselé.

Často se proto používají spíše sušené, například do čaje, který můžete dosladit kvalitním medem. Důležité však je, že schizandra má příznivý vliv právě na duševní pohodu. Je považována za tzv. adaptogen, tedy látku zvyšující odolnost – v tomto případě konkrétně proti stresu.

Zároveň jde o antioxidant s blahodárným vlivem mimo jiné na správnou funkci dýchacího systému. Přestože pochází z daleké Asie, dá se pěstovat i v našich podmínkách. Na první plody si ovšem nějakou dobu počkáte. Tři až čtyři roky totiž trvá, než začne rostlina kvést, plody se pak objevují až v dalších letech.

Sušené jsou naštěstí běžně k dostání, takže si za jejich přispění můžete náladu spravit už letos. Na pozoru by se ale měly mít těhotné a kojící ženy, pro něž schizandra není vhodná.

Snodárná vitánie
Název téhle bylinky, která je hojně využívaná i v tradiční indické Ájurvédě, mluví sám za sebe. Blahodárně totiž působí jak na duševní zdraví a relax, tak na klidný spánek. Přispívá také ke správné funkci kardiovaskulárního systému.

Stálezelenou dřevnatící bylinu, kterou možná znáte jako indický ženšen nebo ašvagandu, můžete pěstovat jako pokojovku i na zahrádce. Venku však vydrží jen od jara do podzimu, chladné období musí přečkat doma. Už jsme zmínili její plody, jimiž jsou červené bobule obalené trvalým kalichem. Připomínají tak známější mochnu.

V přírodní medicíně se ale používají především mělké kořeny vitánie snodárné, které se zpracovávají právě na podzim. Obvykle se skladují v sušené a mleté podobě.

Užitečný hloh
Hloh obecný je řadě z vás poměrně dobře známý. Tento strom, nebo spíše trnitý keř, můžete běžně vídat při procházkách přírodou.

Sbírají se jak jeho listy a květy, tak červené plody, které dozrávají na sklonku léta a na podzim. Hloh má relaxační účinky a napomáhá usínání.

Oblíbený je také díky pozitivnímu vlivu na funkci nervové a oběhové soustavy a na normální činnost srdce.

Na čaj, kterým se můžete zahřát a povzbudit 1 až 2krát denně, postačí vždy 1 lžička sušených plodů hlohu. „Vložte je do ¼ litru studené vody, přiveďte k varu a krátce povařte. Nechte pod pokličkou odstát 10 až 15 minut, a poté sceďte,“ radí bylinkářka Hana Jánská. Doplňuje, že na čaj lze použít i květy a mladé listy hlohu.

V takovém případě budete potřebovat 1 čajovou lžičku sušené byliny, kterou přelijete ¼ litrem vroucí vody a před scezením necháte 10 až 15 minut odstát. „Ani hloh není vhodný pro těhotné a kojící ženy. Zároveň nebývá vhodný pro lidi, kteří v souvislosti se srdcem berou léky.

Ti by jeho užívání měli vždy předem konzultovat s lékařem,“ dodává zkušená bylinkářka a pro jistotu připomíná, že ke sběru a dalšímu zpracování neslouží dekorativní druhy hlohu.

Podzimní a zimní pohoda
Zatímco v létě nás hřálo sluníčko, které zároveň dodávalo energii, na podzim a v zimě se musíme spolehnout na jiné zdroje. Tělu i duši prospěje teplo domova, které navodí ideálně oheň v krbu.

Pokud ho doma nemáte, nezoufejte a hřejivou atmosféru vykouzlete za pomoci čajových svíček nebo aromalamp s vonnými oleji. „Na podzim se skvěle hodí éterický olej z mandarinky, který navozuje dobrou náladu a zklidňuje.

Meduňkový éterický olej pak podpoří i radost ze života a posílí vnitřní klid,“ radí Hana Jánská.

Srdeční záležitost
Náročné období představuje zátěž pro srdce, na které pod vlivem starostí všedních dnů často zapomínáme. Naším podzimním tipem je proto bylinné tonikum Salus Protecor Aktivní srdce.

Celou třetinu jeho složení tvoří plody hlohu, které mají na činnost srdce příznivý vliv stejně jako vitamín B1, jehož je přípravek zdrojem.

Mezi další obsažené látky patří hořčík, vitamín E, L-carnitin a směs ovocných koncentrátů, které z tohoto doplňku stravy dělají užitečného pomocníka jak při běžných každodenních aktivitách, tak při sportu.

Znáte adaptogeny? Bylinky, které pomohou proti stresu

Salus Protecor Aktivní srdce můžete pořídit v lékárnách nebo ve vybraných prodejnách se zdravou výživou. Doporučená maloobchodní cena je 469 Kč za balení 250 ml. Více informací najdete na www.floradix-zelezo.cz. Doplněk stravy nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu.

Zdroj a foto: www.floradix-zelezo.cz

Deprese aneb když naše duše chátrá – Herbal-store.cz

Špatná nálada přepadne čas od času každého.

Jestliže nás ale po kráté době neopustí a my začínáme pociťovat osamělost, úzkost, apatii, agresivitu či hněv, může se jednat o depresi.

Je to nejčastější psychická choroba, kterou v České republice každoročně onemocní na 5 000 lidí a z toho minimálně tisíc lidí musí být léčeno v nemocnici.

U našich západních sousedů se mezi lety 2000 až 2011 zdvojnásobil prodej antidepresiv a po celém světě žije s depresí na 350 milionů lidí. Proč naše duše začne stávkovat a co nám pomůže se opět na svět usmívat?

Deprese jako znak dnešní doby

V dnešní době jsou na nás kladeny vysoké nároky, často jsme v práci pod stresem a jakmile přijdeme domů, čeká nás další kolečko povinností.

Tyto faktory se neblaze podepisují na naší psychice a pokud se k tomu přidá rozchod s partnerem, odchod z práce nebo menopauza, můžeme si zadělat na pořádný průšvih.

Deprese ale není jen o špatné náladě, může mít zničující následky a dlouhodobě neléčený smutek může vést až ke krajnímu řešení.

Jeden z mnoha důvodů, proč roste počet nemocných je ten, že lidé často netuší jak se deprese projevuje. A tak se nabízí otázka, co vlastně o depresi víme?

Jedná se o vážné a především dlouhotrvající onemocnění, které začíná většinou nenápadně, tiše a plíživě.

Typické příznaky jsou stísněná nálada, apatie a postupná ztráta potěšení. Lidé, kteří trpí depresemi často o sobě říkají, že už nic necítí.

Dalšími symptomy jsou pak nespavost a nechutenství. I co se týče zdravé sebedůvěry, u nemocných ji nehledejte. Sebevědomí je na bodě nula, zájem o okolí klesá a chybí soustředěnost.

Často se můžeme setkat s jedinci, kteří jsou podráždění a agresivní a jiní mohou být klidní, unavení a tichý.

Druhy deprese

Člověk přestává mít zájem o své okolí a do každé činnosti se musí nutit. Pomalu se začíná uzavírat sám do sebe, opouští ho radost ze života, ale je schopen se věnovat klasickým činnostem v práci i doma.

Jestliže lehké depresi nevěnujeme pozornost a říkáme si, že “špatná nálada” za chvíli zmizí, můžeme se dostat do fáze druhé, které říkáme středně těžká deprese. Nejen, že jsme stále více nešťastní a apatičtí, ale už se nedokážeme přemluvit ani ke každodenním činostem.

Poslední fáze deprese, kdy se o sebe člověk přestává starat a zanedbává i osobní hygienu. Často se k psychickým symptomům přidávají i tělesné. Nezřídka se u nemocných objevují myšlenky na sebevraždu, cití se bezcenní a tíží je pocit viny.

  • Těžká deprese s psychotickými příznaky

Podfroma těžké deprese, která se kromě výše zmíněných příznaků vyznačuje vidinami nebo bludy.

Léky na smutnou duši

Léky, keré se podávají lidem trpící depresemi, úzkostmi a nutkavými poruchami se nazývají antidepresiva.

Jejich cílem je znovu rozveselit smutnou duši. Na trhu jsou dostupné tři druhy – tlumivé, neutrálně působící a povzbudivé.

Jak antidepresiva působí na náš organismus je na samostatný článek.

Ale velice zjednodušeně můžeme říci, že jakmile klesá hladina serotoninu v těle, přicházejí deprese a antidepresiva mají za úkol jeho hladinu zvyšovat.

Velkou roli v tom hrají neurotransmitery, díky kterým naše mozkové buňky fungují a jakmile jich je nedostatek, začíná se objevovat psychický problém.

Antidepresiva ve většině případů nejsou návykové, ale kvůli riziku vedlejších účinků se dávky pomalu zvyšují.

Doba než začnou léky působit se u každého liší, ale první pozitivní účinky pociťují lidé v rozmezí od 2 do 4 týdnů.

Po úspěšném absolvovaní léčby se pak léky vysazují tak, že se dávky pomalu snižují. Rychlé vysazení by opět mohlo vyvolat některé z vedlejších účinků.

Depka není deprese aneb mýty a fakta

  • Máš depresi? Běž si zaběhat!

Lidé, kteří trpí depresemi často nemají sílu vstát z postele, natož překonávat svůj stav aktivitou.

Deprese není přechodně špatná nálada, kterou zaženeme komediálním filmem nebo procházkou na čerstvém vzduchu. Nemocný má často velmi málo energie, a tak bychom ho neměli nutit do namáhavých činností.

Pokud se jeho stav zlepší, je možné absolvovat krátkou procházku nebo výlet a činnosti postupně přidávat.

Říká ten, který depresí nikdy netrpěl. Často se stává, že lidé zaměňují svou smutnou náladu, ochablost nebo naštvanost za “depku”.

Výhodou takové “depky” je, že nás během hodin maximálně dní opustí.

Oproti tomu je deprese dlouhodobý stav, kdy se dotyčný utápí ve smutné náladě, apatii a pocitech viny.

Mýtus, který byl vyvrácen až v 70. letech minulého století a dnes jsou děti s depresemi běžně léčeny.

Příznaky dětské deprese mohou být různé od zhoršujícího se prospěchu ve škole, přes smutek a apatii až k nočnímu pomočování nebo častému zvracení.

Jedním z důvodů může být i genetika, až 8% dětí nebo dospívajících má deprese stejně jako jejich rodiče.

Mnohem horší je, že děti trpící tímto psychickým onemocněním si sahají častěji na život. Riziko je tu až dvacetkrát vyšší než u dospělého jedince.

  • Lehké jídlo zbaví depresí

Jídlo samo o sobě žádnou nemoc nevyléčí a to stejné platí i o depresi. Ačkoliv se můžeme dočíst, že je během léčby doručena lehká strava, omezení tuků a zařazení ovoce a zeleniny. Pozměnit jídelníček je určitě prospěšné, ale určitě nás jablíčka navíc nevyléčí.

  • Antidepresiva zabírají ihned

Léky na deprese, které předepisuje lékař, nezabírají hned po prvním užití. Jejich sílu pocítíme až po několika týdením pravidelném užívání a vysadit je smíme až po konzultaci s lékařem. Ačkoliv se cítíme již mnohem lépe, antidepresiva musíme i nadále užívat, aby se náš stav opět nezhoršil.

  • Deprese je nevyléčitelná nemoc

Je důležité vědět, že deprese není nevyléčitelná, ačkoliv se nám v těch nejtežších chvílích může zdát opak. Dnes už je velké množství možností jak s depresemi účinně bojovat.

Přes psychoterapii, behaviorální terapii, rozhovorovu terapii, hypnotickou terapii až po léčbu antidepresivy. A pohrdat bychom neměli ani bylinkami.

Mohou být účinnou alternativou i vhodným doplňkem k chemickým psychofarmakům.

Budete mít zájem:  Podle čeho vybírat výživového poradce

Antidepresiva z přírody

Zejména u lehčích nebo počínajících duševních obtíží jsou léčivé bylinky vhodným doplňkem.

Většina působí uvolňující silou a znovu nám navrací chuť do života.

Léčivé byliny působí na naší nervovu soustavu na základě obsažených látek obdobně jako chemická antidepresiva, ale bez vedlejších účinků.

Které rostlinky tedy můžeme využít pro navození psychické pohody? Je jich hned několik!

Tuhle aromatickou rostlinku nalezneme podél cest a na krajích lesů po celé Evropě, Asii, Africe i Americe.

Kozlík lékařský jehož latinský název Valeriana je odvozen od latinského slova valere neboli “silný” je tradiční bylinkou na posílení nervové soustavy.

Užívá se především při hysterii, nervovém vypětí, psychické vyčerpanosti a nespavosti. Zklidňuje nervovou soustavu a vnáší klid do našeho života.

Tahle okrasná rostlinka není jen pastvou pro naše oči, ale i spásou pro naši duši. Do Evropy byla ze Spojených států amerických dovezena v 17. století a již američtí indiáni ji užívali pro její uklidňující účinky.

Použivá se během psychicky náročného období, neklidových a nervózních stavech i nespavosti. Zmírňuje strach, nervozitu i úzkosti.

Podle americké studie je vhodná především při přetížení a přepracovanosti.

Kdybychom se vydali na sever, do arktických a subarktických oblastí, narazili bychom na Rozchodnici růžovou. Má fialové květy a až 5 centimetrů silný tlustý kořen, který je pro nás více než důležitý.

Rozchodnice není v léčbě špatného psychického stavu žádným nováčkem. Už Vikingové využívali jejích pozitivních účinků a v Rusku, baltických a skandinávských zemích jak by smet.

Využívá se při velkém psychickém zatížení, stresu, nervovém vyčerpání i úzkostech. Kdo je tzv. “mimo sebe” pomáhá mu opět se vrátit k sobě a ustát zlé časy.

Zmírňuje strach, uvolňuje, vzpruhuje a působí antidepresivně.

Nenáročná bylinka ze Severní Ameriky je často ozdobou našich zahrad. Ještě před tím než se usídlila i v našich herbářích, využívali ji američtí indiáni na hojení ran a posílení psychické kondice.

A během několika staletí si na tomto kontinetu vydobyla takové postavení, že během 19. a 20. století byla jednou z nejprodávanějších bylinek.

Třapatka se nasazuje na posílení nervové soustavy, během přepracování, stresu a nespavosti. Zvyšuje odolnost organismu a vytváří ochrannou vrstvu pro tělo i duši.

Není vhodná pro lidi trpící cukrovkou, leukémií, HIV a sklerózou.

V peruánských Andách, ve vysoké nadmořské výšce roste již 2000 let nenápadná superpotravina Maca.

Tu využívali peruánští indiáni na posílení tělesné energie, vytrvalosti i libida.

Maca je zařazena do skupiny zvané adaptogeny, což jsou přírodní látky jež zvyšují schopnost našeho těla se přizpůsobit zátěžím. Zmírňuje strach, deprese i úzkosti.

Kromě spousty minerálních látek, vitamínů, aminokyselin, antioxidantů a vzácných fytosterolů obsahuje také alkaminy, které vyrovnávají všechny funkce v našem organismu.

Další z řady adaptogenů je indická Ašvaganda, kterou známe z ájurvédské medicíny. Tento nízký keřík, jehož název můžeme volně přeložit jako “koňská síla” zocelí náš organismus v psychicky náročném období.

Zredukuje pocity strachu, stres i nervozitu a zmírní i počínající deprese.

Skupina obsažených alkaloidů, které souhrně nazýváme withanolides má především zklidňující účinky a posiluje také imunitní systém.

V Číně byl jednu dobu cenější jak cihla zlata a v českých herbářích ho nalezneme pod názvem Všehoj lékařský, což nám může napovědět s jak významnou léčivkou máme tu čest.

Mimo spousty léčivých účinků blahodárně působí i na naše nervy.

Protože patří také do skupiny adaptogenů a mnohými je označován jako “nejsilnější adaptogen vůbec”, můžeme počítat s opravdu silnými účinky.

Zvyšuje odolnost organismu vůči psychickému vypětí i stresu a pomáhá nám se s ním lépe vypořádat. Zmírňuje úzkosti, deprese a zlepšuje psychickou i fyzickou kondici.

V Africe ji tamní kmeny uživají celá staletí a to na celou škálu chorob.

My používáme semena především na navození psychické rovnováhy, protože obsahují látku 5-HTP, která se v našem těle přeměňuje na serotonin, který většina z nás zná jako “hormon štěstí”.

Griffonia zvyšuje jeho hladinu a zmírňuje tak nervové napětí, nervozitu, úzkosti a vyvolává pocity pohody a relaxace. Navíc si poradí i s přicházejícími depresemi, špatnou náladou a bolestmi hlavy.

V Jihoafrické republice je Kanna natolik známé antidepresivum, že je zde od roku 2012 k dostání na lékařský předpis pod názvem Zembrine.

Laboratorní testy pod vedením profesora botaniky Ben-Erika Van Wyka dokázaly, že je rostlinka zdravotně nezávadná a nevyvolává závislost.

A co tedy od této sukulentní léčivky očekávat? Především snížení všech negativních symptomů jako je nervozita, stres nebo úzkosti a navození klidu, úlevy a relaxace.

Naše mysl však zůstává plně při vědomí a můžeme se věnovat práci. Vhodná je i během veřejného výstupu nebo prezentace.

Ačkoliv je tento brazilský stromek znám především pro své afrodiziakální účinky, pozitivně působí i na naši nervovou soustavu.

Ptáte se jak? Posiluje během psychické vyčerpanosti, snižuje nervozitu, emoční stres a poradí si i z úzkostmi.

Zlepšuje náladu i komunikaci a díky navození duševní rovnováhy pomáhá i na nespavost.

Viry a bakterie pod palbou bylinek

Viry a bakterie pod palbou bylinek

Vzduchem přenosné podzimní a zimní infekce se přenášejí mezi lidmi prostřednictvím dýchacích cest. Dýchací cesty jsou vstupní i výstupní branou nákazy.

Přímý přenos je zprostředkován kapénkovou nákazou, kdy je virus šířen do okolí při mluvení, kašlání či kýchání. Takto získaná nákaza je nejvíce sdělná, protože jsou viry či bakterie živé.

Virová nákaza se přenáší vzduchem drobnými kapénkami při kašlání a kýchání, a tak snadno dochází k onemocnění těch, kteří byli v nejbližším okolí kašlajících a smrkajících.

Nákaza se šíří nepřímým způsobem prostřednictvím znečištěného vzduchu nebo znečištěných předmětů. Chřipka i nachlazení jsou nejčastější v zimě, když topení v bytech snižuje vlhkost vzduchu. Nedostatek vlhkého vzduchu vysušuje nosní sliznice a vytváří tak dokonalou základnu k množení virů a následnému onemocnění chřipkou nebo nachlazení.

Inkubační doba bývá několik dnů. Původci nemoci z nachlazení jsou Rhinoviry 30 – 50 %, Corona viry až 30 %, Adenoviry 5 %, Coxsackie A 5 % a neznáme viry až 20 %.

Horečka, která je u dětí obvyklá, bývá u dospělých přítomná zřídka. Mezi projevy respiračních virových nákaz se řadí chrapot, bolest hlavy, malátnost a apatie. Bolesti svalů jsou častější a typické u chřipky.

Také v bylinné oblasti je celá řada prostředků, které nám mohou pomoci. Především je třeba zvýšit a udržet imunitu organismu. Zde je celá řada prostředků, které nám mohou pomoci, ať již známá echinacea nebo třezalka, maralí kořen či rakytník řešetlák. Dále je velice důležité očistit tělo od virů a bakterií, zvláště v období viróz a při snížené imunitě.

Bylinky, které nám pomohou v boji proti virům: eleuterokok, grapefruit, žampion, šiitake či vrba. Bylinky působící antibakteriálně jsou pak lichořeřišnice, česnek, lékořice či bazalka posvátná.

Eleuterokok

Čertův kořen neboli „sibiřský ženšen“ je asi dvoumetrový keřík s hustě trnitými větvemi a složenými, pětičetnými, dlouze řapíkatými listy.

Drobné květy vytváří kulovitá květenství s fialovými (prášníkové) a žlutými (pestíkové) květními plátky. Plodem je kulovitá peckovička o průměru kolem 8 mm, obsahující 2 až 7 pecek.

Kvete na přelomu června a července a plody dozrávají na přelomu srpna a září.

Čertův kořen nemá příliš vyhraněné nároky na půdu, je náročnější na vodu a světlo. V našich klimatických podmínkách snáší zimní teploty bez problémů, rašící rostliny však mohou poškodit pozdní jarní mrazíky. Lze jej velmi dobře množit vegetativně.

Jednou z možností jsou řízky, a to dřevité, které řežeme na samém počátku vegetace, nebo bylinné získávané koncem června. Lze také využít kořenových odkopků. Domovem Čertova kořene je Dálný východ, hlavně Přímořský a Chabarovský kraj a Amurská oblast Ruska, dále Korea, Japonsko a Čína.

V našich klimatických podmínkách je možno jej pěstovat, nikdy však nezplaňuje.

Čertův kořen působí jako adaptogen a harmonizátor, což znamená, že nespecifickým způsobem zvyšuje obranyschopnost organismu proti účinkům stresu. Snižuje i odbourává krevní cholesterol a zpomaluje sklerotizaci cév. Má příznivý vliv na tvorbu enzymů a snižuje mírně hladinu krevního cukru.

Podávání brání rozvoji nádorových metastáz, stimuluje protinádorovou aktivitu bílých krvinek, zmírňuje vnější projevy následků ozařování i celkově zlepšuje subjektivní i objektivní stav pacientů s onkologickým onemocněním. Snižuje toxicitu celé řady léků, zvyšuje odolnost organismu při protirakovinových léčebných postupech a má přímý vliv imunostimulační.

Pozitivně působí na růst Ehrlichova karcinomu. Zlepšuje také prokrvení srdečního svalu, ale i mozku, takže vlastně slouží jako prevence proti ischémii myokardu a proti náhlým mozkovým příhodám. Ovlivňuje i projevy neurasténie, vedení vzruchu nervovými vlákny i ostrost vidění.

Používá se při stavech slabosti, na doléčování infekčních chorob různého původu, na léčbu proti virům, při přepracovanosti, vyčerpání, v rekonvalescenci po operacích a po jiných těžkých chorobách.

Grapefruit

Grapefruit, někdy zkráceně grep, je subtropická dřevina pěstovaná pro své citrusové plody stejného názvu. Grapefruit byl poprvé objeven na ostrově Barbados v Karibském moři, odkud byl odvezen do Ameriky. Grep se pak pěstoval jako okrasná rostlina, jako ovoce je však populární až od 19.

století. Dnes známe čtyři barevné formy: bílý, žlutý, růžový a červený. Grapefruity obvykle rostou do výšky 5 až 6 m, vzácně až 13 až 15 m. Listy jsou tmavě zelené, dlouhé až 150 mm, úzké a neopadávají. Květy mají 5 okvětních lístků a jsou velké asi 5 cm.

Plod – grapefruit – má žlutou slupku a v průměru má 10 až 15 cm. Vnitřní dužina je dělená na oddíly, její barva je proměnlivá, od bílé a růžové až k červené. Liší se i sladkostí. Grapefruitový strom ročně rodí až 700 kusů grepu.

Pěstuje se v Brazílii, Izraeli, Texasu, Kalifornii, na Floridě nebo i v Turecku a ve Španělsku.

Lihový extrakt ze semen grepu působí až proti osmi stovkám kmenů bakterií a virů, proti stovce kmenů plísní a také proti jednobuněčným parazitům. Samotné bioflavonoidy navíc ulehčují trávení, čistí organismus a posilují imunitu, čímž napomáhají v prevenci proti nachlazení, infekcím a zápalům.

Mají též antioxidační účinky spočívající v zachytávání volných kyslíkových radikálů. V malém semínku se tak koncentruje schopnost problém řešit (ničení bakterií, virů a plísní) a zároveň posilovat organismus a problémům předcházet.

Díky mnohostrannému účinku grepových kapek můžeme říct, že je to především kandidát na čestné místo v lékárničce každé domácnosti. Ale nejen to, užívání grepových tinktur umí pomáhat v zdravotní prevenci a posilovat organismus pro boj s mnoha problémy.

Kdy můžeme grepové semínko užívat při akutních problémech a zevně? Na zevní užití je vhodný olej z grepových semínek. Olejem potíráme postižená místa, můžeme ho použít i jako kloktadlo. Blahodárně působí především při zánětech pochvy, u poševních mykóz a u parazitálních onemocněních pochvy (např. chlamydie).

Dobré zkušenosti jsou s obklady bércových vředů. Potlačuje infekce dutin, nosohltanu, průdušek, uší, ale i močových cest. Působí na záněty v ústní dutině – afty, záněty dásní, zubní kazy. Potlačuje plísně a problémy vyskytující se na kůži, na nehtech i na sliznicích – opary, akné, ekzémy, kopřivky, mykózy, dermatitidy, lupénka, pásový opar.

Při problémech vlasů a pokožky ve vlasech i u lupů pomáhá oplach roztokem grepu. Při velké trpělivosti pomůže i u likvidace bradavic. Je vhodný i při pocení nohou. Jaké možnosti má grepové semínko při vnitřním užití? Prostřednictvím účinných látek v jadérku grapefruitu nám příroda dává mocný prostředek, jak posílit imunitní systém.

Budete mít zájem:  Potraviny s protizánětlivým účinkem – které to jsou?

Díky tomu můžeme dosáhnout zlepšení u akutních i chronických zánětů. K vnitřnímu užití jsou vhodné především tinktury, které se užívají nakapáním do tekutiny. Účinek je pomalejší a dlouhodobější. Je vhodný jako podpůrný prostředek pro astmatiky. Blahodárně působí u alergií, především potravinových.

Přispívá ke zklidnění žaludečních a střevních potíží – ať už jde o nadýmání nebo průjem či zácpu – působí i na záněty ve střevech, je vhodný při různých formách kolitidy nebo Crohnově nemoci. Působí jako přírodní antibiotikum, takže pomáhá při všech případech akutních virových a bakteriálních infekcí.

Pomáhá i zdravému organizmu bojovat s běžnými nepřátelskými viry, bakteriemi, plísněmi a parazity, které na něj denně útočí, posiluje odolnost organismu. Blahodárně působí při gynekologických problémech, zejména u zánětů a výtoků, které způsobuje Candida albicans. Je jedním z prostředků, který likviduje Helicobacter pylori, který je častou příčinou různých žaludečních potíží, pálení žáhy, dvanácterníkových vředů či dyspepsie.

Žampion

Žampion polní je stopkovýtrusná houba vyskytující se na polích, lukách a pastvinách, a to zejména tam, kde je půda dobře prohnojena pasoucím se dobytkem. Objevuje se zpravidla ve skupinách nebo kruzích. Klobouk žampionu je nejdříve polokulovitý, posléze téměř plochý a dosahuje šířky až 10 cm.

Barva žampionu je bílá, s občasnými hnědavými šupinkami. Lupeny jsou v mládí starorůžové, později charakteristicky čokoládové barvy, což je důležitý znak, který bezpečně houbu odliší od smrtelně jedovaté mochomůrky jízlivé. Pěstované žampiony jsou vlastně odrůdou polního žampionu.

Ve starší literatuře se žampion označuje jako pečárka.

Od počátku léta až do podzimu je možné sbírat zralé plodnice.

Žampiony obsahují spoustu látek, které jsou pro lidské tělo velice prospěšné. Díky těmto látkám žampionu přičítáme účinky antibiotické, protinádorové, baktericidní či protialergické. Obsah účinných látek klesá konzervací a skladováním, proto je vhodné volit výhradně formu tinktury, která se připravuje z čerstvých plodnic.

Při dýchacích alergiích je žampion účinným prostředkem a zároveň by se dal nazvat speciálním antibiotikem na horní cesty dýchací. Podporuje zdravou funkci průdušek. Příznivě také ovlivňuje krevní tlak. Posiluje obranný systém organismu a omezuje množení nežádoucích bakterií.

Šiitake

Houževnatec jedlý, známy u nás spíše jako houba šii-take, je lupenatá dřevokazná houba s kloboukem o průměru 50 až 70 mm. Nejčastěji se tato houba pěstuje v Japonsku, a to na kmíncích stromů rodu Pasania z čeledi bukovitých. Jsou to stromy, podobné malým doubkům.

Šiitake vykazuje výraznou protivirovou a protinádorovou aktivitou. Stimuluje imunitní systém organismu a tím zvyšuje jeho celkovou odolnost. Rovněž snižuje hladinu cholesterolu v krvi a zlepšuje využití a metabolismus tuků, což se projevuje ve značné protisklerotické aktivitě.

S úspěchem lze využít také k tzv. čištění krve, tedy detoxikaci organismu, a zlepšení látkové výměny. Při mnoha chorobách stavech nastupuje po aplikaci pocit zlepšení, které předchází léčivému účinku.

Z dalších účinků je třeba jmenovat působení protihistaminové, které se projevuje poměrně výrazným útlumem nejrůznějších alergií.

Vrba

Je to poměrně vysoký strom s nelámavými ohebnými větvemi. Hlavním odedávna využívaným prostředkem je kůra, která především obsahuje fenolový glykosid, salicin, dále flavonoidy, třísloviny a další cenné látky.

Nejsilnější působení je ovšem v pupenech rostliny, kde je soustředěno nejvíce účinných látek.

Zhotovené tinktury můžeme využívat jako analgetikum, antipyretikum, tedy při chorobách z nachlazení, je výrazně protivirový prostředek a také je účinné antipyretikum.

Známé je také použití při různých neuralgiích např. trojklanného nervu. Jako jeden z mála bylinných prostředků je vhodná při snižování dráždivosti nervové soustavy, u neurastenie a lehčích psychických rozladění.

Zevně je vhodné použít odvar při hnisavých defektech a vyrážkách.

Výtažky z pupenů – gemmoterapeutika jsou výborná léčiva při chřipce a jiných virózách, také jsou účinné při léčbě neuralgií, revmatismu. Využívá se jich také ke snížování dráždivosti nervové soustavy – potlačování bolesti.

Lichořeřišnice

Lichořeřišnice větší je letnička, ale některé odrůdy jsou vytrvalé. Lodyhy jsou poléhavé, u některých odrůd pnoucí. Listy mají dlouhý řapík a členitě deseti dílnou čepel.

Květy jsou dlouze stopkaté, ohnivě červené, u některých odrůd oranžové nebo špinavě žluté. Plodem je ledvinovitá, trojpouzdrá tobolka. Květe od června do září.

Lichořeřišnice je původní jihoamerický druh, u nás hojně pěstovaný, často oproti původnímu už hodně změněný.

Lichořeřišnice větší je letnička, která na zahrádce bývá spíše pro okrasu. Léčivé účinky má celá rostlina, nejvíce účinných látek je však v semenech a klíčcích a pupenech květů.

Hlavní její působení je v oblasti urogenitální, kde tento prostředek působí výrazně antibioticky se širokým spektrem účinku – likviduje streptokoky, stafylokoky, proteus vulgaris, escherichia coli, salmonely a další druhy bakterií.

  • Kromě močových problémů také pomáhá i v oblasti dýchacích cest.
  • Přes tyto účinky byla zatím tato bylina málo využívána, v poslední době je velký zájem o lihovodný roztok.
  • Kromě antibakteriálního působení je známo také působení lichořeřišnice na vypadávání vlasů a podporu jejich růstu.

V tomto směru je nutno využívat lichořeřišnici vnitřně v podobě tinktury a zároveň vmasírovat tinkturu do vlasů nejlépe s extraktem z lopuchu a kořene kopřivy. Pomáhá také řešit kožní problémy ve vlasech – lupy, ekzémy, lupenku.

Česnek

Známé a používané jsou dva druhy česneku – česnek setý a česnek medvědí.

Česnek setý je odedávna využívaný pro své fytoncidní působení antibakteriální a protiplísňové. Jednak je cibule využívaná v dochucování jídel, ale odedávna je česnek ceněný právě pro tyto léčivé účinky.

Již v dávné minulosti je známo, že v historii Egypta byl podáván stavitelům pyramid, aby se nešířily infekční onemocnění. Významná je skutečnost, že z 560 kmenů zlatého stafylokoka jich česnek 500 ničí.

Také pomáhá při likvidaci plísně Candidy, která může být podhoubím nádorů a dalších vážných onemocnění.

Další funkcí česneku je ozdravné působení na střevní flóru, léčí střevní průjmy, rozšiřuje cévy a snižuje krevní tlak. Také očistné působení na cévy není zanedbatelné, protože tím se předchází konečným cévním problémům – infarktům a mrtvicím.

Podobné působení jako česnek setý má česnek medvědí. Je to působení antibakteriální, protihnilobné, očišťující cévy a také je to prostředek na snižování krevního tlaku. Na rozdíl od česneku setého, kdy je využita cibulka, jsou z česneku medvědího využívány listy.

Lékořice

Lékořice lysá je trvalka s dřevnatým, dlouze výběžkatým, lysým oddenkem. Dorůstá přibližně metrové výšky. Listy jsou lichozpeřené, složené z kopinatých, zespoda lehce ochlupených lístků.

Květy má modrofialové a jsou umístěny ve stopkatých, úžlabních hroznech. Plodem je lusk, dlouhý kolem 30 mm. Lékořice je pro léčivé účely pěstována.

Má ráda půdu suchou, hlubokou, výživnou a dobře propustnou, podnebí teplé a suché, polohu slunečnou. Velmi dobře se pěstuje zejména po okopaninách.

Lékořice má velmi široké pole využití. Působí především jako prostředek podporující vykašlávání u nemocí plic a průdušek. Současně mírně zvyšuje tvorbu moči a je též lehce projímavá. Působí taky bakteriostaticky a antivirově a má rovněž spasmolytické působení, pro které je využívána v léčbě žaludečních a dvanácterníkových vředů.

Tlumí rovněž tvorbu žaludečních kyselin, uvolňování gastrinu a tvorbu histaminu, odpovědného za vznik většiny alergií. Hormonální složka drogy z ní činí protizánětlivý prostředek, využívaný například v revmatologii, a také důležité gynekologikum. Může se podávat také při Addisonově chorobě, tedy při snížené funkci kůry nadledvinek.

Bazalka

Bazalka, nazývaná též Tulsí, je letničkou s přímou, většinou lysou lodyhou. Dorůstá výšky kolem 30 cm.

Lodyha je přímo větvená, se stopkatými, vstřícnými listy, vejčitými až podlouhlými, na bázi celokrajnými, ve vyšších partiích zastřihovaně zubatými. Horní listy přecházejí v malé, červenavé listeny.

Květ je bělorůžově fialový, typický pro čeleď chluchavkovitých. Plody jsou černohnědé tvrdky. Rostlina je velmi aromatická.

Bazalka je pěstovaná teplomilná rostlina.

Využívá se kvetoucí nať. Nejkvalitnější je červnový sběr.

Pro vnitřní užívání je nejvhodnější lihová tinktura. Bazalka je mimořádně univerzální bylina, tlumí křečové bolesti, zlepšuje trávení, harmonizuje peristaltiku, působí proti nadýmání, protizánětlivě i mírně antibioticky.

Podporuje vykašlávání i práci srdečního svalu, mírně uklidňuje a vyživuje nervy. Je vhodná při nespavosti a migréně, při psychogenně podmíněných závratích. Je vhodná proti průduškovému astmatu. Tlumí bílý výtok a podporuje jaterní činnost, řeší katary.

Zevně je vhodná proti kožním zánětům, zejména v ústní dutině, třeba při paradentóze.

Bazalku samotnou podáváme práškovou jako koření nebo pro aromatické koupele či inhalace. Při podávání ve formě čaje ji zpravidla kombinujeme s dobromyslí, meduňkou, puškvorcem, řebříčkem, heřmánkem, benediktem, tyminánem, kořenem lopuchu nebo s řepíkem.

odborný časopis

Kdo z nás by někdy neřešil problém s průjmovým onemocněním na dovolené? Není nad radost nechat si znepříjemnit dovolenou v Egyptě, Turecku, či jiné exotické zemi. Ale není to jen výsada Orientu. Dětské tábory, kempy, první lety. Někdo si balí na cestu láhev domácí slivovice, jiný tašku léků. Která varianta je ta pravá? Asi to bude tak trochu od každého. Kdo z nás by někdy neřešil problém s průjmovým onemocněním na dovolené? Není nad radost nechat si znepříjemnit dovolenou v Egyptě, Turecku, či jiné exotické zemi. Ale není to jen výsada Orientu. Dětské tábory, kempy, první lety. Někdo si balí na cestu láhev domácí slivovice, jiný tašku léků. Která varianta je ta pravá? Asi to bude tak trochu od každého.

Ve výjimečných případech se tento stav může dostavit až po návratu z dovolené, kdy bývá komentován slovy: „Něco jsem si přivezl z dovolené“ v domnění, že se jedná o nějaké infekční onemocnění.

Ale i tehdy se může jednat o stresovou záležitost.

Organizmus upřednostnil pokyn zvládnutí stresu až po návratu, kdy už není před čím chránit, organizmus pouze dokončí „příkaz“ k somatické obranné reakci.

DOMÁCÍ PÁLENKA DĚLÁ DIVY

Letní průjmy jsou velkým strašákem posledních let. My lidé jsme čím dál citlivější, a i zvýšená migrace do exotických zemí podporuje tento letní trend. Spousta lidí se v létě spoléhá na osvědčenou lidovou medicínu.

Slivovice, ale i jiné druhy ovocných pálenek jsou často první pomocí, nebo dokonce prevencí těchto problémů. Na jednu stranu se to může zdát příliš nevědecké, na druhou stranu, domácí lihoviny, které se pohybují kolem 50 % obsahu ethanolu, mohou zajistit zajímavý antibakteriální efekt v organizmu.

Pokud se ethanol používá k zevní dezinfekci desítky let, není důvod, aby se takto nemohl použít i vnitřně. Pro děti to ovšem není ideální způsob a ani pro dospělé by to neměl být jediný obranný mechanizmus.

Zvláště pak, pokud se na dovolenou přesouváte po vlastní ose a jste odkázáni na své řidičské schopnosti. V zahraničí může být pokuta za řízení pod vlivem alkoholu pro vaši dovolenou docela fatální.

RIZIKŮM JE DOBRÉ PŘEDCHÁZE

TJako u všech zdravotních problémů, je dobré riziku předcházet. Je spousta způsobů, jak chránit sebe a svou rodinu před cestovatelskými průjmy. Opatření by měla být vždy přímo úměrná destinaci, kam se chystáte.

Není důvod předpokládat, že třeba na Orlické přehradě hrozí riziko tyfu, na druhou stranu, pokud pojedete do Egypta, nelze se spoléhat, že problémy vyvolala jen dietní chyba a zachrání nás černé uhlí.

Přiměřené plánování, dostatek času na přípravu cesty, balení, psychická pohoda a příprava organizmu na možný stres (ať už psychický či fyzický), to vše by mělo být samozřejmostí pro každou naši cestu. Vezměme to postupně od střev samotných až po léky v zavazadle. Střeva jsou tedy na prvním místě. Jsou místem, kde se problém odehrává.

Budete mít zájem:  Alergie Na Lubrikační Gel?

Někteří se o svá střeva starají lépe, někteří hůře a někteří bohužel vůbec. Ideální stav je, když se střeva a náš imunitní systém při kontaktu s problémem postarají o sebe samy. To ovšem předpokládá výborný stav našich střev a to o sobě může říci opravdu jen málokdo. Ideálním spojencem v tomto případě jsou probiotika, nejlépe v kombinaci s prebiotiky.

Pokud podpoříme správnou funkci střev, lze předpokládat, že nečekaný „útok“ zvládnou sama, nebo jen s naší minimální pomocí. Dalším důležitým bodem jsou znalosti o místě pobytu, a pokud to cíl naší cesty vyžaduje, tak centra cestovní medicíny. Přehled center cestovní medicíny v České republice najdete na stránkách: http://www.zdravinacestach.cz/ Je vždy dobré vědět, jaká rizika se dají na dovolené předpokládat. Speciální očkování a správný výběr léků může dovolenou uchránit zbytečných komplikací a nečekaných rychlých změn v programu. Je potřeba si uvědomit, že na dovolenou jezdí lidé většinou odpočívat. Je to čas, který si dávají za odměnu, často za celoroční nepřetržitou práci. A není proto dobré, abychom se z dovolené třeba ještě měsíc léčili. Tak, máme probiotika pro naše střeva, zhodnotili jsme rizika, nechali se naočkovat, poučit o hygienických opatřeních pro danou lokalitu. Teď přijde na řadu naše psychika. Pokud víme, že na nás působí cestovní horečka, měli bychom si vyčlenit na přípravu více času, abychom měli jistotu, že na nic nezapomeneme a dostatečně se psychicky připravíme, a pak také můžeme využít nějaké adaptogeny, abychom se se změnou prostředí lépe vyrovnali, případně další bylinky, které nám pomohou v udržení klidu.

Nesmíme samozřejmě zapomenout na příruční lékárničku. Dezinfekce rukou, léky na průjmy, případně speciální tablety na úpravu vody. Pak už jen dostatek balených potravin, pokud se nemůžeme spolehnout na ty místní a můžeme vyrazit. (Tady ovšem pozor, některé země nemají rády, když si turisté vozí vlastní jídlo).

PROBIOTIKA

Probiotika jsou důležitá jako doplněk při řadě onemocnění jak trávicího traktu, tak dalších zdravotních obtíží, ale jsou také přirozenou součástí střev. Dospělý člověk má mikroflóru tvořenu asi 40 dominantními druhy bakterií z 500–1000 všech druhů. Celková váha bakterií se pohybuje kolem 1 kilogramu.

Pokud jsou střeva „v pohodě“, působí to na mnoha úrovních – hospodaření se živinami, váha, imunitní systém, psychická pohoda. Tato rovnováha je pro cestování více než vhodná.

Probiotika soutěží s patogeny o slizniční receptory, tvoří peptidy s bakteriostatickými a baktericidními vlastnostmi, regulují funkci střevní bariéry, podílejí se na modulaci slizničního imunitního systému. Dále inhibují přerůstání patogenů, stimulují eliminaci toxinů a ovlivňují střevní funkce, jako jsou motilita či vstřebávání.

Maximální péče střevům před odjezdem na dovolenou nám tedy může zajistit jejich maximální pomoc při kontaktu s něčím pro střeva ne zcela přátelským. Příklady probiotických kultur jsou uvedeny v Tabulce 4. Při výběru je vhodné dbát na kvalitu vybíraného produktu. Ne vždy je totiž cena tím správným vodítkem.

PREBIOTIKA

Prebiotika jsou oligosacharidy různého původu, které prochází trávicím traktem do střev, aniž by docházelo k jejich rozkladu nebo vstřebání. Můžeme je dělit do dvou skupin a to na živočišná a rostlinná. GOS -gaklaktooligosacharidy jsou důležitou složkou mateřského mléka, jeho vysoká koncentrace v mléce těsně po porodu (kolostrum) postupně klesá.

GOS jestřevní mikroflóry, přispívá k udržování bifidobakterií ve střevech. Dalším prebiotikem jsou fruktoologosacharidy (FOS), které jsou naopak rostlinného původu. I když tato prebiotika nejsou součástí mateřského mléka, přispívají k udržení „hodných bifidobakterií“ ve střevní mikroflóře. Ideální je, když má organizmus přísun obou těchto složek.

JAK SE CHOVAT NA DOVOLENÉ?

Napadá mne jednoslovná odpověď: „Slušně“. Ale to asi není ta správná reakce. Pokud ovšem neřekneme slušně k našemu zdraví a našim střevům. Pokud cestujeme po republice, nebo do zemí s vysokým hygienickým standardem, stačí nám naše běžné hygienické návyky.

Pokud ale cestujeme do zemí exotických s nízkou hygienickou úrovní, je dobré znát jistá pravidla:  1) voda je lepší balená, nebo alespoň převařená  2) ovoce konzumovat oloupané  3) vyhnout se zmrzlině  4) vyhnout se špatně tepelně upravenému jídlu  5) pozor na led ke chlazení nápojů  6) i ruce je někdy dobré si mýt v balené vodě  7) vhodné je mít při sobě antibakteriální gel na ruce 

8) vyhněte se jídlu, o kterém víte, že vám nedělá dobře Spousta lidí dělá tu chybu, že si na dovolené řekne: „Mám dovolenou, tak si chci vše maximálně užít“. Bohužel do této skupiny patří často věci, které člověk NESMÍ v běžném životě. Ale protože má dovolenou, je čas si trošičku „zahřešit“. Ovšem strávit týden dovolené na infekčním oddělení není zrovna představa báječné dovolené.

KDYŽ UŽ TO VYPUKNE

Výběr léčby by se měl odvíjet od příčiny. Při dietních chybách často postačí jen povrchově aktivní látky (Carbosorb, Smecta). Při běžných infekcích jsou střevní dezinficiencia a diarrhoika (cloroxin, loperamid), případně bakteriální preparáty (Enterol, Hylak).

Při těžších infekcích je často nutné sáhnout po antibioticích, tady je potřeba opatrnosti při výběru, protože paradoxně i antibiotika mohou vyvolat průjmy.

V takových případech je opět velmi vhodné sáhnout po probiotikách a prebiotikách, abychom pak nemuseli léčit ještě druhotné komplikace vyvolané léčbou průjmů.

TEKUTINY JSOU DŮLEŽITÉ

Běžný příjem tekutin během dne se pohybuje kolem 2 litrů tekutin (tedy v ideálním případě) mimo přijatou tekutinu se do střev dostává také například tekutina ze slinných, žaludečních a pankreatických žláz. Celkové množství tekutin se pohybuje kolem 9 litrů.

Více jak 90 % vody se absorbuje v tenkém střevě, které má denní absorpční kapacitu přibližně 50 litrů. Další tekutina se vstřebává v tlustém střevě (denní kapacita 2-3 litry) a výsledný objem vody ve stolici nepřekročí 150 ml.

V letních měsících je ovšem třeba myslet na to, že výdej vody organizmem je mnohem větší, proto i příjem tekutin v létě by měl být přizpůsoben venkovní teplotě. Největší komplikací jakýchkoliv průjmů je proto ztráta tekutin. Dehydratace může být v některých případech i smrtelná.

Při velké ztrátě tekutin dochází k selhání ledvin a následně i multiorgánovému selhávání. Rehydratací rozumíme doplnění ztracených tekutin. Měly by se podávat spíše chladnější tekutiny, iontové nápoje, u dětí jsou vhodnější rehydratační roztoky a mírně přislazené čaje.

Tekutiny se podávají v krátkých intervalech, ale po menších dávkách. V případě velké ztráty tekutin je pak už nutná hospitalizace, při níž se doplnění tekutin provádí intravenózně a pacient je pod stálým dozorem.

A CO BYLINKY?

I bylinky nám mohou pomoci zpříjemnit si pobyt na dovolené. Tedy z hlediska našich střev. Můžeme si vybrat z bylin, které nám pomohou překonat stres a změnu prostředí při cestování, ale také z bylin, které při průjmu samotném uleví od příznaků.

Jednou z nejzajímavějších bylin s adaptogenním efektem (podporuje schopnost organizmu přizpůsobit se změně prostředí jak po stránce fyzické tak i psychické) je eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus) známý také jako „sibiřský ženšen“. Tato rostlina má výrazný vliv na člověka a na jeho schopnost zvládat změny, které v jeho životě přicházejí.

Jak napovídá jeho lidové označení, rostlina je řazena svými vlastnostmi mezi „ženšeny“ (i když toto označení je velice zavádějící) a také říká něco o jejím původu. Výzkumem této rostliny se zabývali ruští vědci a využívali ji pro své astronauty k lepšímu se přizpůsobení stavu beztíže v kosmu. Myslím, že naše situace na Zemi asi nebude tak vážná.

I když každý člověk je jinak citlivý a třeba první cesta letadlem může být velmi stresující a mírou stresu trochu připomínat „let do vesmíru“.Další takovou zajímavou rostlinou je zázvor lékařský (Zingiber officinale). Tato rostlina je vhodným pomocníkem při cestování samotném.

Pokud člověka trápí mořská nemoc, nebo nevolnost při cestování vlakem autem, či autobusem, je zázvor to pravé. Pokud už průjem zaútočil, lze využít některých osvědčených bylin. Takovým běžným „stavícím“ prostředkem jsou sušené borůvky. Ty jsou v letních měsících dobře dostupné.

Přestože je známe spíše jako prostředek proti průjmu a někdy nás mohou pěkně „zacpat“, pozor – literatura uvádí i množnost opačnou, tedy při větší konzumaci čerstvých plodů se může objevit průjem. Dalšími rostlinami je například mochna, nebo psylium. Tabulka 5 uvádí příklady rostlinných drog užívaných při průjmových onemocněních.

Další možností je využití čistých pektinů. Tyto látky jsou obsažené v některých druzích ovoce (například jablka). Působí na funkce střev, je možné je užívat preventivně i při průjmech.

Pektiny obecně napomáhají boji s toxickými látkami u rostlin, u člověka se podílí na regulaci cholesterolu, správné peristaltice střev. Využít jej lze nejen pro lidské pacienty, ale i pro naše zvířecí miláčky. Ale i samotný černý čaj je vhodnou pomocí při průjmech.

Mimo dehydrataci nám nabízí tříslovinné látky, které pomáhají organizmu při střevních potížích.

DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÉKÁRNÍKA

Lékárník by měl být připraven poradit pacientovi ve všech směrech. Patří sem cenné rady při přípravě lékárničky na dovolenou, ale často jsou to i rady ohledně Center cestovní medicíny. Při mírných příznacích střevních potíží lze doporučit běžné preparáty na průjmy.

Někdy bývá ovšem velice obtížné přesvědčit pacienta, že pokud ho trápí střevní obtíže dva týdny a více, neměl by to nechávat „na přírodě“ ale obrátit se na odborníka.

Člověk s infekčním průjmem je rizikem pro ty zdravé a je pak velmi nefér chytit exotickou infekci, přestože člověk neopustil republiku.

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Nečekaný průjem může člověku pořádně otrávit dlouho a toužebně očekávanou dovolenou. Trocha přípravy a předcházení rizikům se určitě vyplatí.

Pojďme si to shrnout: • dovolenou si pořádně a včas plánovat  • zjistit si dostatek informací o dané lokalitě  • v případě potřeby navštívit centrum cestovní medicíny  • podpořit přirozenou mikroflóru ve střevech  • udržet si klid před začátkem cesty  • dodržovat hygienická opatření během cestování  • vhodně vybavená lékárnička v závislosti na lokalitě  • nepodcenit žádné nezvyklé příznaky  • včas se obrátit na odborníka 

A na úplný závěr: „Užijte si dovolenou na maximum, protože si ji vaše tělo zaslouží!“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje: J.Nevoral: Prebiotika, probiotika a synbiotika, Pediatrie pro praxi, 2005, 2, 59. M.Doseděl et al.: OTC léčiva a samoléčení průjmu a zácpy, Praktické lékárenství, 2010, 6, 306. H.Ambrožová:, Letní průjmy, Medicína pro praxi, 2011, 8, 214. H.

Ambrožová:, Průjmové onemocnění a jejich léčba, Praktické lékárenství, 2011, 7, 116. V.Rada: Využití probiotik, prebiotik a synbiotik, Medicína pro praxi, 2011, 8, 10. M.Wichtl: Herbal drugs and phytopharmaceuticals, 3. vydání J.Grünwald, Ch.Jänicke: Zelená lékárna, 2008, Svojtka. J.

Minařík: Farmakognosie, 1979, Avicenum. http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr

http://www.zdravinacestach.cz/index.php?/centra_cestovni_mediciny_cr I

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector