Změna hlasu je jedním z příznaků rakoviny

Změna hlasu je jedním z příznaků rakoviny

Laryngitida je odborný lékařský termín pro otok a zánět hrtanu. Může být buď akutní nebo chronická. Ve většině případů je laryngitida dočasným stavem, který po správné léčbě nemívá žádné závažné následky.

Hrtan (larynx) je orgán dýchacího ústrojí, ve kterém jsou uloženy hlasivky. Hrtan je proto důležitý nejen pro dýchání, ale podílí se také na mluvení a polykání.

  • Hlasivky jsou párový orgán, tvořený svalem, vazem (chrupavkou) a sliznicí a jejich vibracemi (chvěním) tvoříme zvuky při mluvení nebo zpěvu.
  • V roce 2018 byla ve Spojených státech amerických provedena studie, která naznačuje, že chronickým zánětem hrtanu trpí až 3,47 lidí z tisíce a během života se chronická laryngitida vyskytne až u 21% lidí (1).
  • Zánět hrtanu většinou nebývá závažný a příznaky často odezní i bez léčby zhruba do jednoho týdne.

Rychlá fakta o laryngitidě

Nejčastější příčinou akutního zánětu hrtanu je virová infekce.

Nejčastější příčinou chronického zánětu hrtanu je prostředí, ve kterém se pohybujeme (například dlouhodobé působení dráždivých chemických látek při práci v rizikovém prostředí, apod.).

  1. U dětí je nutné odlišit laryngitidu od mnohem závažnějších onemocnění, jako jsou hemofilová infekce nebo záškrt.
  2. V závažnějších případech může lékař doporučit další vyšetření, jako je například laryngoskopie nebo bronchoskopie.
  3. Nejlepším způsobem léčby akutní laryngitidy je odpočinek a dostatek tekutin.

Co je zánět hrtanu?

Laryngitida je zánět hrtanu a hlasivek.

Hlasivky jsou důležitým orgánem pro tvorbu řeči. Při mluvení a zpěvu se hlasivky rytmicky chvějí (otevírají a zavírají). Pokud máte zánět hrtanu dochází k otoku hlasivek, což vede ke změnám v průtoku vzduchu hrdlem.

Změna průtoku vzduchu hrdlem vede ke zhoršení fonace (tvorby hlasu), což se projevuje chrapotem nebo ztišením hlasu.

Lidé s akutní laryngitidou tak často chraptí nebo mluví tak tiše, že nejsou slyšet. U chronické laryngitidy dochází k trvalému zánětlivému postižení hlasivek, což vede k jejich ztluštění a k tvorbě různých výrůstků jako jsou polypy nebo uzlíky (noduly).

Příznaky

Zánět hrtanu (laryngitida) u dospělých se projevuje celou řadou různých příznaků, jako například:

  • chrapot
  • obtížné mluvení
  • bolest v krku, zejména při polykání
  • zvýšená teplota (subfebrilie) až horečka (febrilie)
  • přetrvávající kašel
  • pocit knedlíku v krku spojený s častou nutností si „odkašlat“

Tyto příznaky se objeví zničehonic (náhle) a během 2 až 3 dnů se zhoršují. Pak většinou postupně odezní.

Pokud výše uvedené příznaky přetrvávají déle než 3 týdny, nejspíše se jedná o chronickou laryngitidu, která bývá způsobena jiným základním onemocněním (mimo jiné, například i nádorovým bujením v hrdle, hrtanu či na hlasivkách). Proto je velice důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud výše uvedené příznaky do 3 týdnů neodezní.

Laryngitida se často objevuje jaké příznak dalších onemocnění, jako jsou napříkladchřipka, nachlazení nebo záněty mandlí (tonsilitida).

V takových případech se často objevují ještě následující příznaky:

  • bolest hlavy
  • zvětšení a otoky lymfatických uzlin
  • rýma
  • únava a ospalost

Příznaky laryngitidy obvykle odezní do 7 dnů. Pokud přetrvávají nebo se zhoršují, vyhledejte lékařskou pomoc.

Příznaky zánětu hrtanu u dětí

Příznaky laryngitidy u dětí se mohou lišit od příznaků u dospělých.

U dětí se kromě zastřeného hlasu, štěkavého kašle a horečky mohou objevit i závažnější potíže ve formě laryngotracheobronchitidy, což je zánět hrtanu, průdušnice a průdušek, označovaný též jako krup. Ten bývá spojený s dušností, slintáním, vysokou horečkou (nad 39°C), potížemi s polykáním a hlasitým pískáním při nadechování.

  • Pokud se výše uvedené příznaky u vašeho dítěte objeví, je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.
  • Někdy se za příznaky laryngitidy u dětí mohou skrývat příznaky závažného, život ohrožujícího onemocnění zvaného zánět příklopky hrtanové (epiglotitida).
  • Epiglotitida je život ohrožující, protože může dojít k reflexnímu uzavření dýchacích cest příklopkou hrtanovou, což vede k zablokování dýchacích cest a udušení pacienta.

Naštěstí před epiglotitidou již delší dobu chrání naše děti očkování proti jejímu nejčastějšímu původci (Haemophilus influenzae typu B). Nejnebezpečnější z Haemophilů je právě typ B, proti kterému by všechny děti měly být očkovány.

  1. Pokud vaše dítě očkováno není, je důležité ho dobře sledovat a raději okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví jakékoli nestandardní příznaky nebo se vám na něm cokoli nebude zdát.
  2. Epiglotitida se může projevovat stejnými příznaky jako je laryngitida, ale existují určité odlišnosti.
  3. Především platí, že epiglotitida se objevuje nejčastěji u mladších dětí (2 – 4 roky), zatímco laryngitida se vyskytuje u všech věkových skupin, včetně dospělých osob.

Dalším rozdílem je, že u laryngitidy bývá přítomen nápadný štěkavý kašel a dítě většinou hodně pláče, zatímco u zánětu příklopky hrtanové je dítě spíše apatické, slintá, nekašle nebo kašle jen velice málo. Při epiglotitidě se také mnohem častěji objevuje vysoká horečka (nad 39°C).

Epiglotitida může vzniknout i u dospělých, ale zde nebývá tak nebezpečná jako u dětí.

Příčiny

Příčin zánětu hrtanu je celá řada a liší se podle toho, zda se jedná o akutní nebo chronickou laryngitidu.

Příčiny akutního zánětu hrtanu

Nejčastější příčinou akutního zánětu hrtanu je virová infekce a toto onemocnění často vyvolávají viry způsobující chřipku nebo běžné nachlazení. Někdy může k zánětu hrtanu dojít při přetěžování hlasivek (například po dlouhodobém zpěvu, hlasitém mluvení, apod.).

Ve vzácných případech bývá akutní zánět hrtanu způsoben bakteriální infekcí, jako je například Corynebacterium diphteriae, která mimo jiné způsobuje onemocnění zvané záškrt (diftérie). Záškrt může být závažné onemocnění, takže se proti němu děti očkují.

Příčiny chronického zánětu hrtanu

Nejčastější příčiny chronického zánětu hrtanu jsou:

  • refluxní choroba jícnu, což je onemocnění, při kterém se žaludeční kyseliny a obsah dostávají přes jícen zpět do hrdla, kde mohou podráždit sliznici hrtanu a způsobit chronický zánět, což se projevuje zejména chronickým kašlem
  • bakteriální, plísňové (mykotické) nebo parazitární infekce
  • chronický zánět dutin (sinusitida)
  • chronický kašel
  • vdechnutí dráždivých látek (alergeny, toxické výpary)
  • nadměrná konzumace alkoholu
  • dlouhodobé přetěžování a namáhání hlasivek
  • kouření, včetně pasivního kouření
  • užívání inhalačních kortikosteroidů (například inhalátorů při astmatu a dalších onemocněních)

Diagnostika

Lékaři nejčastěji zánět hrtanu diagnostikují fyzikálním vyšetřením, při kterém vyšetří uši, nos, krk a hlas.

Ve většině případů není nutné provádět další vyšetření, protože jedním z hlavních a nejčastějších příznaků zánětu hrtanu je chrapot, čehož si lékař všimne hned jakmile na něj pacient promluví.

Dalšími častými příznaky jsou řezání v krku při polykání a štěkavý kašel, což jsou rovněž příznaky, zjistitelné bez nutnosti provádět nějaká složitá laboratorní vyšetření.

V případě, že pacient přichází s chronickým chrapotem (trvajícím déle než 2 – 3 týdny), je nutné pečlivě pacienta vyšetřit, protože chronický chrapot bývá často způsoben jinými onemocněními, včetně nádorů v oblasti krku a hrdla.

Při chronickém chrapotu vás praktický lékař odešle na specializované pracoviště ORL (ušní, nosní, krční), kde vás otorhinolaryngolog vyšetří přístrojem zvaným laryngoskop či bronchoskop.

Cílem je odhalit přítomnost polypů nebo uzlíků (nodulů) na hlasivkách a případně z nich odebrat vzorek tkáně na biopsii (vyšetření pod mikroskopem, ze kterého se dá poměrně spolehlivě určit přítomnost nádorového či jiného onemocnění).

Pokud chrapot či jiné příznaky zánětu hrtanu přetrvávají déle než 2 týdny, měli byste neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.

Léčba

K léčbě akutní laryngitidy často postačí dostatek odpočinku, tekutin a hlasový klid. Léčba chronického zánětu hrtanu pak spočívá především v léčbě základního onemocnění.

Domácí léčba

Při laryngitidě lékaři pacientům nejčastěji doporučí dostatek odpočinku, tekutin a omezit používání hlasivek. Měli byste co nejméně mluvit či zpívat.

Stejně tak byste se měli vyhnout šeptání. I když se na první pohled může zdát, že šeptání je pro hlasivky šetrnější než normální hlasitost řeči, není to pravda, protože při šeptání jsou hlasivky mnohem více napnuté, což narušuje proces hojení.

Mezi další domácí způsoby léčby zánětu hrtanu, mimo jiné, patří:

  • dostatek tekutin
  • dýchání čerstvého vzduchu (někdy pomáhá například vyklonit se z okna a dýchat studený ý vzduch nebo si na chvíli strčit hlavu do mrazáku a dýchat mrazivý vzduch z mrazáku)
  • užívání léků proti bolesti (paracetamol nebo ibuprofen) na úlevu řezání v krku
  • vyhněte se užívání sprejů a léků na uvolnění ucpaného nosu, protože tyto léky vysušují sliznice hrdla a mohou projevy laryngitidy zhoršovat
  • snažte se vyhnout inhalaci (vdechování) dráždivých látek, včetně cigaretového kouře, což znamená, že kuřáci by měly alespoň na čas přestat kouřit

Léky

V případě, že je laryngitida způsobena bakteriální infekcí, mohou pacientovi lékaři předepsat antibiotika. Nicméně nedávno provedené studie naznačují, že rizika spojená s užíváním antibiotik u akutního zánětu hrtanu převyšují přínos těchto léků, takže bychom antibiotika měli předepisovat jen v oprávněných případech (1).

Při těžkém průběhu laryngitidy vám může lékař předepsat kortikosteroidy na zmírnění zánětu hlasivek. Kortikosteroidy někdy užívají také profesionální zpěváci, kteří potřebují, aby zánět hlasivek rychle odezněl. Také u dětí s laryngotracheobronchitidou (krup) je někdy vhodné předepsat kortikoidy na „rychlou“ úlevu od zánětu.

Léčba chronického zánětu hrtanu často vyžaduje dlouhodobou léčbu, a to vždy podle vyvolávajícího onemocnění. Pokud je například příčinou chronické laryngitidy refluxní choroba jícnu nebo zánět vedlejších dutin nosních, je nutné nejprve zaléčit tato onemocnění s pomocí vhodných léků a jiných postupů.

Při léčbě laryngitidy se uplatňují také změny životního stylu. Lékaři vám například mohou doporučit hlasový trénink nebo zlepšení techniky zpěvu tak, abyste hlasivky méně namáhali a nedocházelo k jejich zánětu. Stejně tak je důležité vyhnout se kouření, nadměrné konzumaci alkoholických nápojů a vdechování jiných dráždivých látek.

V případě závažného poškození hlasivek polypy nebo noduly je někdy nutné operace, při které se tyto výrůstky odstraní.

Budete mít zájem:  Jeden obézní rodič? Dítě bude brzy na 50 % tlusté

Prevence

Nejlepším způsobem jak snížit riziko zánětu hrtanu je zabránit suchosti v krku a dráždění hlasivek.

Toho můžete dosáhnout s pomocí následujících opatření:

  • pokud máte pocit cizího tělesa v krku nesnažte se ho zbavit častým pokašláváním. Nejlepší je napít se čisté vody
  • riziko infekcí horních cest dýchacích snížíte dostatečnou ústní hygienou (například při čištění zubů byste neměli zapomínat ani na jazyk) a také tím, že se budete vyhýbat kontaktu s nemocnými osobami
  • zanechte kouření a pokud je to možné vyhněte se i pasivnímu kouření
  • omezte konzumaci alkoholu a kofeinu, protože zvyšují riziko dehydratace (nedostatku tekutin).
  • pijte dostatek tekutin – nejlepší je čistá voda.

Co si z článku odnést?

  • Laryngitida neboli zánět hrtanu je velice nepříjemné onemocnění, které se projevuje chrapotem, řezavou bolestí v krku, zvýšenou teplotou až horečkami, štěkavým kašlem a dalšími příznaky.
  • Tato choroba probíhá buď akutně nebo chronicky.
  • Zatímco akutní laryngitida je nejčastěji způsobena viry a do 7 dnů její příznaky většinou odezní, chronický zánět hrtanu je nejčastěji způsoben jiným základním onemocněním, jako je refluxní choroba jícnu nebo chronické přetěžování hlasivek.
  • Zpozornět byste měli pokud chrapot a další příznaky laryngitidy neodezní do 2 – 3 týdnů.
  • V takovém případě byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc a nechat si udělat pořádné vyšetření, protože chrapot může být jedním z příznaků rakoviny hrtanu nebo hlasivek. 

Nevratné změny v mozku. U covidu je i riziko ztráty paměti, tvrdí nová studie

Řada pacientů trpících nemocí COVID-19, vyvolanou novým typem koronaviru, vykazuje příznaky neorologického onemocnění, od ztráty čichu až po delirium a zvýšené riziko cévní mozkové příhody. Podle neuroložky Natalie C. Tronsonové z Michiganské univerzity navíc může přispět k trvalejším neurologickým změnám.

Přečíst článek ›

Tronsonová se specializuje na způsob tvorby vzpomínek, na roli imunitních buněk v mozku a na to, za nemoc a imunitní reakce na ni může trvale narušit paměť a jak. Ve své nové studii, zveřejněné v The Conservation, se pokusila zjistit, zda může v souvislosti s COVID-19 docházet v budoucnu k častějším případům demence, výpadků paměti a poklesu kognitivních schopností.

Jde o imunitní reakci

„Řadu příznaků připisovaných infekci ve skutečnosti vyvolává imunitní odpověď organismu. Rýmu při nachlazení nezpůsobuje virus, ale reakce imunitního systému na něj.

Také pocit nevolnosti, únavu a horečku nespouští sama nákaza, ale aktivace specializovaných imunitních buněk v mozku, zvaných neuroimunitní buňky.

Tyto změny v mozku, jakkoli jsou pro každodenní život nepříjemné, jsou v reálu velice prospěšné, protože umožňují organismu odpočinek a sebrání sil na energeticky náročnou imunitní reakci,“ uvádí Tronsonová.

Například horečka zabraňuje množení virů a bakterií a současně aktivuje imunitní systém a zvyšuje jeho účinnost. Její projev navíc přispívá k tomu, že se nakažený člověk izoluje od ostatních (lidově řečeno, chce se vyležet), což může pomoci snížit šíření viru.

Přečíst článek ›

Specializovaný imunitní systém však hraje v mozku také řadu dalších rolí. „Nedávno se přišlo na to, že neuroimunitní buňky, nacházející se v tzv. synapsích neboli neuronových spojích mezi mozkovými buňkami, jsou nezbytné pro normální tvorbu paměti,“ píše Tronsonová. „Bohužel to také umožňuje nemocem jako COVID-19 vyvolat jak akutní neurologické příznaky, tak dlouhodobé problémy v mozku.“

Při nemoci a zánětu se totiž specializované imunitní buňky v mozku aktivují, začnou chrlit obrovské množství zánětlivých signálů a změní způsob, jakým komunikují s neurony.

Přečíst článek ›

Například pro jeden typ buněk, konkrétně mikroglie, tedy malé buňky účastnící se imunitních dějů v nervové soustavě, to znamená, že změní svůj tvar a přemění se v mobilní buňky, které obklopují potenciální patogeny. Bohužel se však přitom také ničí neuronální spoje, které jsou mimořádně důležité pro zachování paměti.

Jiný typ neuroimunní buňky, zvaný astrocyt, se při aktivaci v důsledku nemoci obvykle ovine kolem spojů mezi neurony, kde se zbavuje zánětlivých signálů, čímž účinně brání změnám ve spojích neuronů ukládajících vzpomínky.

COVID-19 je z hlediska paměti rizikový

A právě nemoc COVID-19 patří podle Tronsonové k těm, jež vyvolávají masivní signalizaci zánětu, čímž mohou lidské vnímání zasáhnout jednak krátkodobě (v podobě deliria), jednak mají potenciál vyvolat dlouhodobé změny v paměti, vnímání a schopnosti udržet pozornost. Zvyšují také riziko demence a výskytu Alzheimerovy nemoci během stárnutí.

Podle neuroložky se tato potenciální souvislost mezi nemocí COVID-19 a dlouhodobým poškozením paměti zakládá na pozorování projevů jiných nemocí.

Například hodně pacientů, kteří přežili infarkt nebo bypass, uvádělo, že se jejich schopnost vnímat a udržet pozornost zhoršila a dále zhoršovala během stárnutí. Další nemocí s podobnými projevy byla sepse, tedy selhání organismu v důsledku zánětu.

Za rizikový faktor pro vznik demence se dnes považuje i mírný zánět, včetně chronického stresu.

Přečíst článek ›

„V naší vlastní laboratoři jsme s kolegy zjistili, že i bez bakteriální či virové infekce vede spuštění signalizace zánětu během krátké doby k dlouhodobým změnám neuronálních funkcí v těch částech mozku, které souvisejí s pamětí a jejími poruchami,““ píše Tronsonová.

Riziko by měla snížit prevence a léčba. „Velmi zajímavý je nový výzkum, který naznačuje, že běžné vakcíny, včetně vakcín proti chřipce a zápalu plic, mohou snížit riziko výskytu Alzheimerovy choroby.

Také léčiva, jež potlačují imunitní aktivaci a zánětlivý stav, by mohla potenciálně snížit dopad zánětu na mozek – a tato léčiva najdeme i mezi několika novými léčebnými přípravky zabírajícími na nemoc COVID-19. Rozhodující je pokračovat ve studiu dopadů této nemoci na zranitelnost mozku vůči pozdější demenci, poruchám vnímání či soustředění.

Toto studium může vědcům poskytnout nový pohled na roli zánětů v celoživotním oslabování mozkových funkcí, souvisejícím s věkem, a pomoci při vývoji účinnějších strategií prevence a léčby,“ uzavírá neuroložka.

Nejčastěji ignorované příznaky rakoviny: Na tyhle si dávejte pozor!

  • Samozřejmě, že každý z těchto symptomů nemusí nutně znamenat, že máte rakovinu. Nicméně pokud se následující příznaky objevují často nebo pravidelně, neměli byste je ignorovat. Po srdečních onemocněních je rakovina druhou nejčastější příčinou úmrtí. Přitom podle odborníků může včasné odhalení a léčba rakoviny zlepšit vaše šance na uzdravení.Příznaky některých druhů rakoviny můžou být nejasné nebo skutečně nenápadné, takže je snadno ignorujete. Tyhle symptomy rakoviny jsou však nejčastější a bohužel také nejvíc opomíjené. Kdy byste měli zpozornět a objednat se k lékaři?
  • Ať už jde o bolest, která vystřeluje, nebo otupující bolestivý pocit, jakákoli bolest kostí může být známkou rakoviny kostí. Můžete taky mívat častěji otoky nebo častější zlomeniny, jak uvádí American Cancer Society.
    Zbavte se mykózy jednou provždy! Co opravdu pomáhá?

  • Vyrážky můžou samozřejmě znamenat všechno možné jako infekce či alergické reakce. Mohou být ale taky známkou leukémie, což je rakovina krve. Podle odborníků abnormální krevní buňky narušují produkci krevních destiček, které normálně blokují případný únik prasklých kapilár do kůže. Výsledkem je, že lidé, kteří trpí leukémií, mívají drobné červené, fialové nebo hnědé skvrny, nazývané petechie, na pokožce. 6 denních návyků, které našemu zdraví škodí více než kouření

  • Všechny nás čas od času bolí hlava, ale pokud si všimnete jakýchkoli neobvyklých bolestí hlavy nebo růstu závažnosti, odborníci z Mayo Clinic říkají, že možnou příčinou může být nádor na mozku. Také častá bolest očí nebo jejich okolí může být známkou rakoviny očí, stejně jako stíny a záblesky světla, rozmazané vidění nebo ztráta zraku.
    Test: Jak dlouho budete žít? Spočítejte si svůj pravděpodobný věk dožití!

  • Jednou z nejčastějších změn, které ženy uváděly před stanovením diagnózy karcinomu prsu, byly změny na bradavkách. Buď se změnila jejich barva, nebo se změnil jejich tvar – byly zploštělé nebo otočené do stran. Stejně tak bolest prsou nebo purpurové zabarvení prsou, horkost, otoky či podráždění můžou signalizovat zánětlivý karcinom prsu.
    Antidepresiva: Ano, či ne? Výhody a nevýhody, které byste měli znát

  • Obtížné polykání je nejčastěji spojováno s rakovinou hrdla, ale může být taky jedním z prvních příznaků rakoviny plic. Pocit tlaku v hrdle či chraptivý hlas může být taky časným indikátorem rakoviny štítné žlázy. Jedním z prvních příznaků pacientů s rakovinou plic může být také sípání nebo neschopnost popadnout dech. Podobné symptomy se objevují také u rakoviny štítné žlázy. Zpozornět byste měli i v případě, že vás často trápí pálení žáhy nebo konstantně nepříjemný pocit na hrudníku či pálení na hrudi zejména po jídle. Mohlo by totiž jít o příznaky rakoviny jícnu nebo rakoviny žaludku.
    Lázně po rakovině: Kdy máte nárok a budete něco doplácet?

  • Jistě, každý z nás občas mívá pocity nevolnosti od žaludku nebo nás trápí nadýmání. Pokud ale nejíte každý den luštěniny, a přesto máte těžké křeče v břiše nebo míváte pravidelně potíže s nadýmáním a plynatostí, může být příčinou rakovina tlustého střeva a konečníku, případně rakovina vaječníků. Pokud jste navíc neudělali žádné změny ve vaší stravě nebo nezačali více cvičit, a přesto nevysvětlitelně hubnete, důvodem může být také rakovina tlustého střeva.
    Trpíte na migrény? Pozor na rizikové potraviny, které nejspíš konzumujete

  • Máte-li často zácpu, průjem a jiné změny ve stolici, které trvají déle než pár dnů, pak byste se měli raději obrátit na odborníky, může jít o rakovinu tlustého střeva a konečníku. Obtížné močení nebo neschopnost močit navzdory nutkání může u mužů naznačovat rakovinu prostaty. Běžným znakem tohoto typu rakoviny bývá také obtížné získání erekce nebo její udržení při sexu.

  • Unavení jsme čas od času všichni, ale pokud máte pocit, že se k únavě přidává ospalost a cítíte se pořád nevyspalí a slabí, může být příčinou rakovina krve – leukémie. Známkou tohoto typu rakoviny jsou také časté vysoké teploty, které jsou způsobeny tím, že kostní dřeň produkuje abnormální bílé krvinky a ovlivňuje schopnost těla bojovat proti infekci.
    10 znamení, že je vaše tělo zaplavené toxiny. Na co si dát pozor?

    • Hnědé nebo černé pruhy či tečky pod nehty by mohly signalizovat melanom, nazývaný subunguální melanom, což je typ rakoviny kůže, který se vyskytuje právě pod nehty.

    Pohled na nehty odhalí cukrovku i vysoký tlak. Naučte se v nich číst

Rakovina hrtanu: příčiny, příznaky a léčba

  • Rakovina hrtanu je závažné nádorové onemocnění, které postihuje stěnu hrtanu a oblast hlasivek. Rozvíjí se z výstelky hrtanu (epitelu) a může se šířit také do okolních tkání.
  • Rakovinou hrtanu jsou nejčastěji postiženi muže starší než 40 let.
  • Mezi rizikové faktory, které mají často vliv na vznik rakoviny hrtanu, patří genetické predispozice, kouření, nadměrná konzumace alkoholu nebo také přítomnost lidského papilomaviru.
  • Typické příznaky rakoviny hrtanu jsou dlouho přetrvávající chrapot, změna hlasu, bolesti v krku, polykací obtíže, pocit cizího tělesa v krku, ale i dušnost nebo kašel.
  • Silní kuřáci často prodělávají zánět hrtanu. Z toho důvodu jsou na chrapot zvyklí a obvykle se vydají k lékaři až ve chvíli, kdy rakovina hrtanu přejde do pokročilejšího stádia.
  • K léčbě rakoviny hrtanu se používá radioterapie v kombinaci s chemoterapií. Někdy je ovšem nutné podstoupit chirurgický zákrok, jako je parciální či celková laryngektomie.

Rakovina hrtanu patří mezi závažná nádorová onemocnění, která pacienty ohrožují na životě. Postihuje stěnu hrtanu a oblast hlasivek, způsobuje chrapot a změnu hlasu, ale někdy může dlouho probíhat i bez jakýchkoliv příznaků. Léčí se pomocí radioterapie a chemoterapie, někdy je však nutné obtíže řešit chirurgickým zákrokem.

Rakovina hlavy a krku

Ačkoliv to lidé často netuší, v celosvětovém měřítku se rakovina hlavy a krku řadí mezi sedm nejčastějších zhoubných nádorů. Tyto karcinomy většinou vycházejí ze sliznice horních cest dýchacích a polykacích, takže mezi typické příčiny patří především kouření, nadměrná konzumace alkoholu a žvýkání tabáku.

V oblasti hlavy a krku se může vyskytnout celá řada zhoubných nádorů, které rozlišujeme na základě toho, z jaké tkáně vyrůstají.

Mezi nejčastěji postižená místa patří ústní dutina, hltan a samozřejmě také hrtan.

Problém s těmito zdravotními komplikacemi spočívá v tom, že mohou dlouhou dobu probíhat bez jakýchkoliv klinických příznaků, nebo svými projevy připomínají běžná zánětlivá onemocnění horních dýchacích cest.

Rakovina hrtanu

Rakovina hrtanu je nádorové onemocnění, které postihuje stěnu hrtanu a oblast hlasivek. Zhoubný nádor se rozvíjí z výstelky (epitelu) hrtanu, následně dochází k abnormálnímu zmnožení buněk, které zasahují okolní tkáň a mohou se následně šířit také do dalších částí těla. Ne všechny nádory hrtanu jsou ovšem zhoubné.

Příčiny rakoviny hrtanu

Ačkoliv rakovina hrtanu může postihnout obě pohlaví, nejčastěji se vyskytuje u mužů starších než 40 let. Na vznik onemocnění mohou mít vliv genetické predispozice, ale mezi nejdůležitější rizikové faktory v tomto případě patří hlavně kouření a konzumace alkoholu.

Rizikové faktory

  • Kouření
  • Nadměrná konzumace alkoholu
  • HPV (lidský papilomavirus)
  • Výživa pacienta
  • Dlouhodobé vystavení některým kancerogenům
  • Chronická laryngitida a nadměrné užívání hlasu

Typy rakoviny hrtanu

Pokud jde o příčiny vzniku onemocnění, ale také o typické příznaky a následnou léčbu, je nutné rozlišovat, zda se jedná o nádory benigní (nezhoubné), nebo naopak maligní (zhoubné).

Benigní nádory hrtanu

Nejčastějším nezhoubným typem nádoru, který se v hrtanu může objevit, je papilom. Jedná se o nádor vycházející z povrchového epitelu, za jehož vznik je zodpovědný lidský papilomavirus (HPV).

Charakteristickým znakem dětských papilomů je rychlý růst a častá recidiva. U dospělých rostou pomaleji a pacienty výrazně neohrožují.

Aby však nedošlo k dalším zdravotním komplikacím, je nutné vyhledat odborníka a podrobit se doporučené léčbě.

Dále mohou v hrtanu vznikat tyto nezhoubné nádory:

  • Adenom – benigní nádor z výstelky žlázky
  • Chondrom – benigní nádor z chrupavky
  • Hemangiom – benigní nádor z výstelky cév

Maligní nádory hrtanu

Podle onkologického rizika lékaři rozlišují tři typy nádorů hrtanu.

U všech platí, že pokud nejsou zachyceny v počátečních stádiích a pacientům se včas nedostane správná léčba, nádory rostou invazivně, ničí chrupavky hrtanu a metastazují do lymfatických uzlin.

Vzdálené metastázy nebývají příliš časté, ale mohou se objevit v plicích. Maligní nádory hrtanu dělíme do těchto tří skupin:

  • Nádory supraglotické (nadhlasivkové) – Zahrnují oblast hrtanové příklopky až po nepravé hlasivkové vazy. Riziko postižení lymfatických uzlin je zde vysoké.
  • Nádory glotické (v oblasti hlasivek) – Nacházejí se v oblasti pravých hlasivkových vazů. Obvykle začínají růst na jedné hlasivce, odkud se postupně rozšíří i na druhou.
  • Nádory subglotické či infraglotické (podhlasivkovés) – Zahrnují oblast od dolní hranice hlasivek až k dolnímu okraji prstencové chrupavky. Jejich výskyt je poměrně vzácný.

Jaké má rakovina hrtanu příznaky?

Co se týče charakteristických příznaků rakoviny hrtanu, ty se liší v závislosti na tom, která konkrétní oblast je rakovinou postižena. Některé nádory mohou probíhat zcela bezpříznakově, jiné lze díky typickým projevům diagnostikovat poměrně brzo. Mezi typické příznaky rakoviny hrtanu, které se mohou objevit u všech typů onemocnění, patří:

  • Dlouho přetrvávající chrapot
  • Změna hlasu (zhrubnutí)
  • Bolest v krku
  • Polykací obtíže
  • Zduření krku
  • Pocit cizího tělesa v krku
  • Bolestivý jazyk
  • Dušnost a kašel
  • Vykašlávání krve

Jestliže se jedná o supraglotický nádor, onemocnění zprvu obvykle probíhá bez jakýchkoliv příznaků. Mezi první projevy poté patří potíže při polykání, bolest jazyka a u rozpadajícího se nádoru také nepříjemný zápach z úst. Někdy je ovšem prvním pozorovatelným příznakem až přítomnost krčních metastáz.

Vzhledem k tomu, že i malé narušení v kmitání hlasivek se projeví znatelným chrapotem, glotický nádor je možné diagnostikovat poměrně časně. V případě subglotického nádoru je včasná diagnostika na základě vnějších projevů velice obtížná. Pokud se objeví dušnost, nemoc již pravděpodobně přešla do pokročilého stádia.

Mezi komplikace, které může rakovina hrtanu pacientům způsobit, patří postupné uzavírání dýchacích cest a utlačování cév a nervů v okolí nádoru. To vede k různým bolestem, poruchám dýchání při útlaku bráničního nervu a odumírání mozkové tkáně.

Diagnostika

Podle statistik se až 60 % pacientů s karcinomem hrtanu k lékaři vydá pozdě. Problém se správným určením diagnózy spočívá hlavně v tom, že silní kuřáci často prodělávají zánět hrtanu a chrapotu tedy nepřikládají velký význam. Z toho důvodu také nevyhledají lékaře včas a problémy obvykle odhalí až v pokročilejších stádiích onemocnění.

Podezřelé změny v hrtanu může lékař odhalit pomocí laryngoskopického zrcadla. Biopsie později potvrdí, zda se opravdu jedná o nádor, a pokud ano, je nutné podstoupit několik dalších vyšetření. Jedná se například o počítačovou tomografii či magnetickou rezonanci, které pomohou určit rozsah nádoru a jeho přesné umístění. Stav krčních uzlin lékaři kontrolují pomocí ultrazvuku.

Léčba rakoviny hrtanu

V případě karcinomu hrtanu závisí úspěšnost léčby především na tom, v jakém stádiu se onemocnění podaří odhalit. O pacienta obvykle pečuje celý tým lékařů, který zahrnuje chirurga, onkologa, rentgenologa a další odborníky. Léčba může být chirurgická, nebo se používá radioterapie (často v kombinaci s chemoterapií).

Co se týče operativních zákroků, při léčbě rakoviny hrtanu mohou doktoři přistoupit k několika různým metodám, a to především v závislosti na zhoubnosti a velikosti nádoru. Jedná se o tyto operace:

  • Chordektomie – odstranění hlasivek
  • Hemilaryngektomie – odstranění vertikální části štítné chrupavky i měkkých tkání s tumorem
  • Parciální laryngektomie – odstranění části hrtanového sloupce
  • Laryngektomie – odstranění celého hrtanu

Pokud lékaři zvolí chirurgické řešení, vždy se snaží o zachování funkce hrtanu. V pozdějších stádiích to ovšem někdy není možné a často je nutné odebrat také krční uzliny, kde mohou nádorové buňky tvořit metastáze.

Laryngektomie

Laryngektomie je operační zákrok, při kterém se pacientovi odstraní celý hrtan. Této invazivní metodě se lékaři obvykle snaží vyhnout, ale v některých případech bohužel neexistuje žádné jiné řešení. Při tomto radikálním zákroku může dojít k poškození či úplné ztrátě hlasu a také k poškození funkce dýchání.

Tento stav se dá řešit několika způsoby. Dýchání probíhá přes vyústění průdušnice otvorem v oblasti krku, kudy je prostrčena průdušnicová kanyla, aby nedošlo k tomu, že otvor opět zaroste. Někdy se využívá speciální přístroj určený k tvorbě hlasu, který se nazývá elektrolarynx. Ten se přikládá na zevní krk a pomocí vibrací umožní řeč.

Další možností je chirurgický zákrok, kdy lékaři vytvoří spoj mezi průdušnicí a jícnem. V jícnu tak vznikne řasa, která kmitá a vytváří základní tón. Pacient může tvořit hlas (tzv. jícnový hlas) a po nácviku zvládne také plynulou konverzaci.

Prognóza

Pokud se nemoc podaří odhalit v časném stádiu, je celkem úspěšně léčitelná a nemusí docházet k recidivám ani výraznějším zdravotním komplikacím. Jestliže ovšem pacient přijde k lékaři pozdě, šance na to, že přežije dalších pět let bez komplikací či recidivy je pouze 40 %.

Neléčená rakovina hrtanu obvykle vede k úmrtí pacienta do 1 roku. Mezi nejčastější příčiny smrti patří udušení, infekce, krvácení nebo metastázy. Na vině však může být i kachexie, která se projevuje fyzickou slabostí, ztrátou tělesné hmotnosti a úbytkem svaloviny.

Rakovina hrtanu foto

Rakovina hrtanu (karcinom, nádor)

Rakovina hlavy a krku se nejčastěji vyskytuje u lidí ve věku nad 40 let, onemocní jí častěji muži než ženy. Na onemocnění má vliv genetická dispozice, nejdůležitějšími rizikovými faktory jsou ale kouření a konzumace alkoholu.

Novým rizikovým faktorem je ovšem i lidský papilomavirus (HPV virus), který způsobuje již více než polovinu nádorů ústní části hltanu. Jde o stejný typ viru, který je původcem nádorů děložního hrdla, a jeho šíření patrně souvisí se sexuálním chováním.

Těchto nádorů v poslední době celosvětově významně přibývá, zatímco výskyt nádorů vázaných na tabák je stabilní nebo dokonce klesá, a to zejména v zemích, kde se podařilo konzumaci tabáku omezit.

Nádor se nejčastěji vyskytuje přímo v oblasti hlasivek, druhým nejčastějším výskytem je oblast nad hlasivkami a minimálně v oblasti pod hlasivkami. Protože jsou s postupně rostoucím nádorem obvykle zasaženy hlasivky, projevuje se nádor změnou hlasu nebo chrapotem.

Více muže než ženy

Příznaky rakoviny hrtanu

Rakovina na sebe zpočátku nijak neupozorňuje. Vzhledem k tomu, že se v hrtanu nacházejí hlasivky, bývá prvním příznakem změna hlasu – chrapot nebo zhrubnutí. Dále se mohou objevit dýchací, eventuálně polykací obtíže, pocit cizího tělesa v krku, zduření krku  nebo vykašlávání krve. Až 60 procent lidí s karcinomem hlavy a krku již v době diagnózy má lokálně pokročilé onemocnění.

Léčba

Úspěšnost léčby závisí na tom, v jakém stádiu rakoviny se pacient nachází.

V týmu odborníků, který se podílí na léčbě pacienta s nádorem horních cest dýchacích a polykacích, má být chirurg hlavy a krku, onkolog, rentgenolog, případně plastický a maxilofaciální chirurg.

Vzhledem k častým vedlejším onemocněním pacientů s těmito nádory je součástí týmu také internista. Je výhodné, pokud se zúčastní i odborník na výživu a logoped.

Základem léčby těchto nádorů je chirurgie nebo radioterapie, event. radioterapie v kombinaci s chemoterapií. Během chirurgických zákroků se používají nové metody, například endoskopické postupy, laser, ultrazvukové skalpely, někdy i robotická chirurgie. Začíná se také používat biologická léčba, jejíž toxicita je nižší.

Operaci, při které je odstraněn celý hrtan (laryngektomie), se lékaři snaží vyhnout, nicméně vždy ji nahradit nelze. Při operaci rozsáhlých nádorů hrtanu bývá poškozen hlas. Pacient pak musí používat jeden z náhradních mechanismů tvorby hlasu.

V poslední době se velmi často používá takzvaná hlasová protéza, která pacientovi umožní tvořit relativně kvalitní hlas.

Hlas je někdy poškozen i u částečných zevních nebo endoskopických výkonů, kdy zůstává funkční zbytek hrtanu, ale kvalita hlasu může být horší.

Vyšetření

Lékař pomocí laryngoskopického zrcadla nahlédne do oblasti hrtanu. U podezřelé struktury provede biopsii tkáně, ze které se určí, zda jde o nádor, popřípadě typ nádoru a jeho stadium. To je důležité pro volbu další léčby. K dalším vyšetřením patří CT vyšetření, magnetická rezonance (MRI), scintigrafie (metastázy v kostech), PET vyšetření, ultrazvuk, vyšetření krve a moči.

Možné komplikace

Komplikací je především šíření nádorů do mízních uzlin a jejich prorůstání do dalších orgánů.

IndividuálníNěokolik měsíců až let

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.

Prevence

Vhodnou prevencí je nekouřit a nepít alkohol ve velkém množství, dodržovat zdravý životní styl s vyváženou stravou a dostatkem pohybu a odpočinku.

 V souvislosti se šířením lidských papilomavirů přibývá pacientů, kteří jsou mladší, často nekuřáci a o své zdraví většinou dbají.

Důležitým preventivním opatřením ke snížení výskytu nádorů hlavy a krku by kromě omezení konzumace tabáku dále mohlo být plošné očkování proti lidskému papilomaviru, a to nejen dívek, ale i chlapců.

Kdy jít k lékaři

Při potížích s polykáním a častou bolestí v krku si zajděte k lékaři. Pokud se u vás objeví chrapot, který trvá déle než dva týdny, také navštivte lékaře. 

Příznaky rakoviny, které lidé nejčastěji přehlížejí

Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz

Rakovina není záležitostí pohlaví, nezáleží na věku či vzdělání. Postihuje stejně muže i ženy, mladé i staré.

Jelikož je druhů rakoviny mnoho, existuje i mnoho příznaků, podle kterých je možné potíže rozpoznat. Ne vždy jsou ale jasné a hrozí tak riziko přehlédnutí, v horším případě dokonce ignorování příznaků. Jakým z nich lidé nejčastěji nevěnují tolik pozornosti, kolik by zasloužily, a jaké potíže značí?

Ať už jde o ostrou bolest, nebo naopak tupou, jakýkoli projev bolestivosti kostí může být znakem rakoviny kostí. Samozřejmě ale také může být příznakem otoku nebo zlomeniny, uvádí American Cancer Society. Pokud ale bolest přichází bez zjevné příčiny, je třeba zpozornět.

Tichý zloděj kostí, který dokáže i zabít

Vyrážka jako taková může značit hned několik zdravotních potíží, popisuje server Woman´s Day. Může jít o různé infekce nebo alergické reakce, stejně tak jako o příznak leukémie – rakoviny krve.

Běžné kožní potíže můžou skrývat závažné onemocnění

Podle britské Národní zdravotní služby může být bolest v oblasti očí nebo přímo očí znakem možné rakoviny, stejně tak jako rozmazané vidění či záblesky světla.

Slunce, písek i vítr mohou poškodit zrak

Občasná bolest hlavy potká v životě snad každého člověka, a rozhodně to hned nemusí značit nějaký vážnější problém. Pokud si ale všimnete neobvyklého opakování bolesti nebo jejího nárůstu, může to být bohužel i příznakem nádoru na mozku.

Slavní lidé trpící migrénou a jejich recept pro boj s ní

Opakované pálení žáhy nebo neutuchající mírná bolest na hrudi po jídle mohou značit příznaky rakoviny jícnu nebo rakoviny žaludku, uvádí American Cancer Society.

Mnoho žen se ve svém životě potýká s nepříjemnými bolestmi v období menstruace. Pokud je ale bolestivost pravidelná a opravdu velká, případně se ještě objevuje mezi menstruačními cykly krvácení, může jít o příznak rakoviny děložní sliznice.

Cvičení během menstruace pomáhá od bolestí a nafouklého břicha

Mezi nejčastější tělesné změny, které ženy zaznamenaly předtím, než jim byla diagnostikována rakovina prsu, byla změna prsních bradavek – byly zploštělé, případně vpadlé dovnitř.

Prodělaly mastektomii, díky tetování získaly zpět své ztracené sebevědomí

Pokud muži zaznamenají jakékoli neobvyklé změny na varlatech, jako například otoky, měli by co nejdříve vyhledat odborného lékaře. Může jít totiž o prvotní projev rakoviny varlat.

Rakovina varlete – nejběžnější typ zhoubného nádoru u mladých mužů

Zhoršené polykání bývá často spojováno s rakovinou krku, ale může být také jedním z příznaků rakoviny plic. Skřehotavý hlas a pocit tlaku na krku či v krku mohou být indikátorem rakoviny štítné žlázy.

Chrapot je varováním a předzvěstí zhoubného onemocnění

Pokud začnete výrazněji hubnout, ale bez jakéhokoli prokazatelného prvotního popudu, může jít o příznak rakoviny tlustého střeva či žaludku, popisuje Healthline.

Rakovina tlustého střeva zabíjí zbytečně, lidé podceňují prevenci

Zvýšená plynatost či nadýmání mohou značit celou řadu zažívacích potíží, stejně tak ale i rakovinu vaječníků či tlustého střeva.

Neobvyklé příčiny nepříjemného nadýmání

Pokud vás trápí zácpa, průjem nebo jakékoli změny ve stolici, a trvají déle než několik dní, pak je více než vhodné se obrátit na odborníka, aby vás vyšetřil na možné riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku.

Prvotním příznakem rakoviny prostaty bývá u mužů zhoršené močení nebo dokonce neschopnost vymočit se, a to i přes nutkání na močení. Mnozí muži také jako potíž uvádějí neschopnost zastavit proud moči.

Barva moči může odhalit i závažné zdravotní problémy

Americká centra pro léčbu rakoviny, která poukazují na alarmující vzestup případů rakoviny prostaty, uvádějí jako běžný jev této nemoci neschopnost dosažení či udržení erekce při sexu.

S čím muži nejčastěji chodí k sexuologovi

Ospalost a zvýšená únava během dne bývají z valné většiny způsobeny mnoha důvody, které málokdy bývají závažnějšího charakteru. Pokud ale podobný stav přetrvává dlouhodobě, může být na vině i leukémie.

Tmavě hnědá, nebo dokonce černá linka nebo tečka na nehtu mohou značit mnohem závažnější stav než jen například tzv. stínku nebo chcete-li hematom pod nehtem. Může stejně tak jít o vzácný druh rakoviny kůže, který se často objevuje právě pod nehty.

Netradiční znaménko na nehtu byl ve skutečnosti vzácný druh melanomu

Ano, chodím na pravidelné kontrolyAno, snažím se sportovat a stravovat zdravě, ale k lékaři moc nechodímK lékaři chodím, jen když se vyskytne nějaký problémCelkem hlasovalo 492 čtenářů.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *