Zimní čas je lepší pro přirozené střídání světla a tmy
Podle bývalé předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová by
při celoročním ustálení času měl být zaveden zimní, tedy standardní
středoevropský čas.
Lépe by vyhovoval přirozenému přírodnímu cyklu střídání
světla a tmy daného otáčením Země kolem své osy. Zavedení letního času by podle
ní v zimě způsobilo delší tmu ráno a delší světlo večer.
Hodinový posun při
přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou
výkonností.
„Pokud bychom přešli po celý rok na letní čas, pak by
pro nás tak důležité vnější světlo v zimě začínalo až v devět hodin ráno. A
déletrvající vnější světlo zvečera by nás pak dále po celý rok mohlo zpožďovat,“
uvedla Illnerová.
Podle ní je rytmus spánku a bdění velmi nesymetrický.
„Půlnoc je zhruba polovina tmavé části dne, ale my chodíme spát kolem
jedenácté hodiny večer a vstáváme mezi šestou a sedmou hodinou ranní.
Přisvětlováním zvečera a pozdějším vnějším světlem zrána bychom za chvíli
chodili spát po půlnoci,“ doplnila.
Lidé mají podle Illnerové tendenci spíše se zpožďovat,
protože vnitřní hodiny mají o něco více než 24 hodin. K tomu, aby byli lidé
přesně synchronizováni, pomáhá intenzivní ranní světlo. Způsobuje drobné denní
předběhnutí chodu vnitřních hodin člověka tak, aby jeho vnitřní den trval také
24 hodin.
I po přetočení času na letní o hodinu dopředu vnitřní hodiny
člověka běží podle vědkyně ještě chvíli podle standardního středoevropského
času a chvíli trvá, než se přizpůsobí.
„Aby se naše vnitřní hodiny
přizpůsobily rychle, potřebovaly by intenzivní ranní světlo.
Ale vstáváme-li
například v šest hodin ráno, pak v době okolo jarní rovnodennosti v letním čase
ještě žádné sluneční paprsky nepocítíme a vstaneme opět do tmy,“ popsala
biochemička a fyzioložka.
Během adaptace na letní čas mohou nastat problémy s
dřívějším usínáním, ale vstát musíme o hodinu dříve. Přitom jakékoliv zkrácení
doby spánku je, jak řekla Illnerová, zátěží pro organismus a může snížit naši
psychickou a fyzickou výkonnost.
V důsledku toho se může krátkodobě zvýšit
úrazovost až o pět procent.
„Pokud určité nemalé části občanů vadí přechod
na letní čas, vadí jim střídání času a potřebují spíše zůstat u jednoho standardního
po celý rok, pak by to společnost měla pochopit a přijmout,“ shrnula
Illnerová.
V úterý podpořili evropští poslanci plán na zrušení
povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy
Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému
narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl
roku musejí nakonec souhlasit i členské země. Do dubna 2020 mají informovat
Evropskou komisi, jaký čas si vybraly.
V české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje
jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle
loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent
dotázaných, pro zimní čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání
času nesouhlasí.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států,
byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé
světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat
hodinky před 40 lety, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl
roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový
posun trvá sedm měsíců.
Jan Štoll, ČTK
Zavádění letního času
– Účelem letního času má být úspora elektrické energie,
která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení, podle energetiků změna času
ale velké úspory elektřiny nepřináší. Různé občanské iniciativy a petice se
také řadu let odvolávají na možné negativní dopady střídání času na zdraví.
– V českých zemích byl ještě rámci Rakouska-Uherska letní
čas poprvé zaveden 30. dubna 1916 a platil do 1. října. K tomuto datu, tedy v
průběhu první světové války, zavedlo tehdy letní čas i Německo, kde skončil v
roce 1918, v Rakousku o dva roky později. Z dalších zemí se letní čas na
zkoušku zavedl i ve Švédsku, a to od 15. května do 30. září 1916.
– Letní čas byl v Československu znovu zaveden v důsledku
úsporných opatření za druhé světové války. V českých zemích (tehdy v
Protektorátu Čechy a Morava) fungoval nepřetržitě od 1.
dubna 1940 až do 4.
října 1942, dále pak v letních měsících v letech 1943 až 1949. Na přelomu roku
1946 (1. prosince 1946 – 23. února 1947) byl zaveden také tzv.
zimní čas, kdy
byl čas posunut o jednu hodinu dozadu.
– Potřetí si Češi a Slováci začali každoročně posouvat
hodinky od 1. dubna 1979 za energetické krize.
Po několika letech se ustálilo
pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend a končil
poslední zářijový víkend.
Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá
tedy sedm měsíců, do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po
větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské
unii.
– Nejzarytějším českým odpůrcem letního času byl pekař
Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který zemřel v roce 2009. Jeho
následovníkem je například lidovecký senátor Petr Šilar.
– Jako první přišel s návrhem zavést letní čas zřejmě
Američan Benjamin Franklin. V roce 1784 poukazoval na to, že by se tak ušetřilo
na svíčkách. Ale s nápadem posunout hodiny přišel až 120 let po něm londýnský
stavitel William Willet. Jeho návrh z roku 1907 posunoval každou dubnovou
neděli hodiny o 20 minut dopředu a opačně se mělo postupovat v září.
– Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl,
ale i rušil.
Obecně lze říci, že letní čas platí ve většině zemí Evropy,
Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii (kromě Íránu), v Africe a ve
většině států Jižní Ameriky (kromě části Brazílie, Chile a Paraguaye) neplatí.
Z velkých zemí jej v roce 1992 zrušili v Číně a v roce 2014 definitivně v
Rusku. V Evropě letní čas neplatí například v Rusku, Bělorusku a na Islandu.
Jaký je pro Vás lepší čas: zimní/letní?
121 odpovědí na otázku
Řazeno dle hodnocení
4xMnozí píší o tom, že je ráno dříve vidět… To je relativní! Dejme tomu, že běžně vstávám do práce třeba hodinu před nástupem o 08:00, takže vstanu 07:00… ovšem podle dnešní předpovědi počasí :V Čiernej nad Tisou vstali v 07:00, přitom slunce u nich vyšlo už 06:48V Aši je také 07:00, slunce vyjde až 07:32Pařížané mají také 07:00, slunce jim vyleze až 08:08
K večeru ti na východě dříve svítí, i když na hodinách mají stejně jako ti na západě.
2x2x2x
Vzala jsem si kalkulačku do ruky a spočítala jsem, že když bude celoroční „zimní – SEČ“ čas přijdeme přes léto (dřívějším západem slunce) o 186 hodin svého aktivního volného času. Ale za to budeme mít víc volna na venkovní aktivity ve 4 ráno (to už bude krásně vidět).
Na to, že 5 dnů ze 7 jdu ráno do práce, tak toho opravdu využiju. Tyto hodiny teda můžu klidně někomu darovat….
Když jsem byla v tom počítání, tak jsem si to převedla i na dny. Za předpokladu, že budu brát jen hodiny, které v létě budeme běžně aktivně využívat (to je cca od 7:00 do max. 21:00 = 14 hod.
), tak to znamená, že těmi 186 hodinami přijdeme každoročně o 13 takových letních venku viditelných „dnů“.
Pokud budu předpokládat, že bych tu chtěla strašit ještě alespoň 25 let, tak touto změnou přijdu o 325 takovýchto „dnů“, kdy můžu trávit čas nějak aktivně a hlavně tak, jak bych si přála …To je děsný…
Bylo by tu řešení…Kdyby někdo zařídil, aby se o tu hodinu denně zkrátila pracovní doba.. To, že přijdu o hodinu v práci by mi tolik nevadilo, jako když přijdu o hodinu svého aktivního volna.
Jakýkoliv živý tvor se časem přizpůsobí čemukoliv – to dokazují vývojové řady jednotlivých živočichů. I my se časem přizpůsobíme změně času, když se s ní nebude každých půl roku hýbat (obzvláště děti se přizpůsobují mnohem snadněji). Ale tzv. ztracený nebo neefektivně prožitý čas už nám nikdo nikdy nevrátí.
Možná, že i vědci nám za nějaký čas řeknou, jaká to byla blbost…tak, jak to oni umí se vším… Nejdřív špenát jo…pak zase ne…pak zase jo…. Třeba nám po nějakém čase okomentují skutečnost, jaký byl dopad letní brzké večerní tmy… třeba na špatný zrak (delší čučení na televizi, do PC a mobilů) – obzvláště u dětí.
1x1x
Patřím k odpůrcům letního času, vždyť spousta lidí cestuje do práce na šest, čili vstává v pět (i dřív), což jsou čtyři hodiny…pochybuji, že chodí spát v osm, aby těch 8 hodin naspali…jedině zimní /správný/ čas a celý rok, už tak mivadí, že ten letní je SEDM, nikoli šest měsíců v roce…
1x
Statisíce let vstávali človíčkové podle Slunce. I robota byla v létě delší. Jen v posledních nějakých sto letech a jen část obyvatelstva vstávala podle hodin. Je to nepřirozené a nesmyslné.
Přirozenější je vstávat v létě dřív a v zimě později ..
Ale i tehdy se v poledne střílelo z děla nebo zvonilo Poledne, aby všichni věděli, že už mají půlku za sebou. A v noci zase chodil ponocný a troubil půlnoc, aby lidé věděli, že co nenaspali do půlnoci, to už do rána jen těžko doženou.0x
Čím déle je večer světlo, tím je to pro mě příjemnější takže je jasné že moje volba je čas letní
0x
raději mám letní čas, ale jen proto, že je tepleji než v zimním čase. jinak je mi to fuk. kdyby mi někdo přeřídil hodiny, tak snad ani nepostřehnu, že se změnil čas
já jsem přesun na ten letní letos vyloženě už docela lehce těšil. Takže nejsemtedy jediný. Prý je v ČR nějaká nová iniciativa za zrušení L. času. Asi se někdo nudí nebo nevim.
Soused dneska ráno vykládal, jak by letní čas zrušil, že musí vstávat o hodinu dřív do práce (v neděli do práce stejně nechodí). Na to jsem mu řekl, že jde ale taky o hodinu dřív spát, tak nevím co mu vadí. Na to už jaksi nedokázal odpovědět. Ale prostě je to strašný problém
to je přesně ono, člověk spí stejně těch X hodin
To právě není pravda, neusnu o hodinu dřív, nejde usnout na povel. Zato budík na povel budí…Trvá mi to tak 14 dní než se přetočím. Ráno v zimě vstávám do práce ve 4, zítra vpodstatě ve 3. Je to humus, chápu, že někomu kdo chodí na 8 to nevadí…ale spousta lidí chodí do práce opravdu brzo…
Osobně je mi jedno jaký je čas, ale ať se sakra nemění, k čemu to vlastně je?
Ja stridam mezi nocni a denni smenou. Prevratit rezim mi trva jeden den… Vam ta jedna hodina dela problem 14 dni? 😀
Soused má pravdu. Musí o hodinu dřív vstávat a večer rozhodně o hodinu dřív neusne.
Jde o to, jestli ten člověk také o hodinu dřív opravdu usne. Nikdy není dobré jakkoli upravovat to, co je dáno. To snad kdysi Rusové chtěli poručit větru, dešti. Měnit čas je hloupost. Při změně na letní musím vstávat dříve, za tmy a večer nedokážu na povel usnout dříve. Až za čas si zvyknu a několik dní se hůře vyspím.
Někdo se stále snaží lidem vnutit, že při změně z letního na normální si naopak poležím. Není to pravda. Jsem zvyklý spát určitou dobu, u mě je to asi 7 – 7,5 hodiny. Můžu-li ráno ležet déle, musel bych tedy jít i později spát. A to se mi několik dní taky nedaří. Argument, že je déle večer světlo sice platí, ale zároveň se tím zase zkrátí světlo ráno. A já mám rád právě rána.
Jsem jednoznačně pro zrušení, je to celé nesmysl.
Hlavně malá děcka neusnou, když je v létě večer ještě slunko.
To je pravda. To jsem taky nesnášel, když jsem musel jít spát a bylo ještě vidět.
Od čeho jsou žaluzie nebo rolety.
[rozbalit dalších 8 komentářů]0x
Nikdy jsem to obvzlaste neresil, mozna take proto, ze obvykle nemusim v nedeli brzo rano vstavat.
Sliunce by melo byt v poledne na jihu (i kdyz otazka je proc vlastne – mozna zvyk?), takze zimni cas by mel byt asi ten spravny, nicmene kdyz by byl pouze letni, tak by mi to taktez nevadilo.
Jestli je rano nebo vecer dele videt mi nikdy nevadilo. Prosta az byla tma, tak byla tma a neresil sem, v kolik hodin to je.
0x
V zimě mně vyhovuje zimní čas, v létě středoevropský.
Změna času 2021
28. března 2021 02:00:00 z 2:00 na 3:00, tedy za 6 dnů.Budeme spát o hodinu méně. Ze začátku bude ráno opět šero a večer déle světlo.
Na letní čas se přechází každý rok poslední neděli v březnu v 02:00:00 SEČ na 03:00:00 SELČ. K návratu na zimní čas dochází poslední neděli v říjnu v 03:00:00 SELČ na 02:00:00 SEČ.
Letní čas platí ve všech státech Evropy s výjma Islandu, Ruska, Běloruska, části Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Špicberky.
Je to k neuvěření, ale skutečně proběhla diskuze o změně času a dokonce i k diskuzi na půdě EU. Poslední návrh spočívá v tom, že jednotlivé státy mají oznámit, zda si přejí jeho zrušení.
Poslední povinná změna pro všechny proběhne 31. 3. 2019. Státy kterou budou chtít trvale zavést zimní čas učiní tak poslední změnou 27. 10. 2019.
Nic není stále jistého, ale po letech je nejvýraznější změna v postoji EU a jednotlivých států po 40ti letech!
Diskuze týkající se změny času na poradně Poradte.cz
Jak vnímáte změnu letní x zimní časVyhovuje mám model: 7 měsíců letní a 5 měsíců zimní? Chce se vám už v dubnu stávat o hodinu „dřív“?
Letní čas a jeho výhodyAsi jsem natvrdlý, ale čtu si o tom, proč byl zavedený letní čas: kvůli úspoře energie. Chápal bych to během války. A taky po válce. Ale proč pak v roce 1979 a v letech následujících? Nebyl by někdo tak hodný a jednoduše mně, natvrdlému člověku, vysvětlil princip té úspory…
Změny času letní – středoevropský (ANKETA)Nevím jak vás, ale mě ty změny času štvou. Vyhovuje mi spíše světlo déle odpoledne, než to, že je v 17:00 tma a světlo brzo ráno. Proto by se mi líbil spíše „letní“ čas v zimě…
Jaký je pro Vás lepší čas: zimní/letní?podělte se o svůj názor(pokud chcete) na otázku. Opravdu mám vždycky radost (mírnou) při změně na letní čas. Zimní mě fakt vadí ikdyž to je myslím ten co byl vždycky resp. od základu. Asi budu spíš vyjímka. Zimní čas s temnými brzskými večery mě opravdu nevyhovuje. Jak to máte vy?
Změna času, zrušit nebo ne?Tak se zase bude měnit letní a zimní čas. Jaký máte názor na význam tohoto opatření. Podle mě by se to mělo zrušit.
Změna letního času vs noční směnaBudu hodinu pracovat zdarma,nebo je tato přechodná hodina placena?
Posun času v KanaděPosouvá se čas v Kanadě na letní/zimní?
Vnitřní hodiny, existují?se budim vzdy par minut pred zazvonenim budiku bez ohledu v kolik jdu vecer spat…
Copyright © 2014-2021 Hups.cz. Všechna práva na zmenacasu.eu vyhrazena.
V EU se asi ani letos střídání zimního a letního času nezruší
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 bylo v ČR proti střídání zimního a letního času 65 procent dotázaných, přičemž 44 procent lidí si přálo celoročně letní čas a 24 procent čas zimní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Frank Fiedler / Shutterstock Evropská unie zřejmě ani letos nerozhodne o zrušení střídání zimního a letního času. Mezi unijními státy na tom zatím nebyla nalezena shoda, i když Evropská komise původně chtěla jejich stanoviska do loňského března. Vyplynulo to z vystoupení aktérů on-line semináře ke střídání času, který se konal v Senátu.
Kvůli dopadům na lidské zdraví by byl podle expertek z Akademie věd vhodnější standardní, tedy zimní čas. Letní čas by totiž v zimním období prodloužil zhruba o hodinu ranní absenci denního světla.
„Rozednívalo by se až v devět hodin ráno,“ uvedla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd.
Podle ní řada lidí nebude mít své vnitřní biologické hodiny seřízeny se sociálním časem, což povede k rozšíření civilizačních chorob, jakými jsou obezita nebo zvýšená hladina cholesterolu v krvi.
Dana Hamplová ze Sociologického ústavu Akademie věd uvedla, že nesoulad mezi sociálním a biologickým časem vede ke snížení produktivity práce, nižším příjmům a ke zhoršení studijních výsledků. „Pokud je večer déle světlo, lidé si to užívají na úkor spánku,“ uvedla Hamplová.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2018 bylo v ČR proti střídání zimního a letního času 65 procent dotázaných, přičemž 44 procent lidí si přálo celoročně letní čas a 24 procent čas zimní.
Zastánci zavedení celoročního letního času ale neměli podle Hamplové povědomí o důsledcích takového opatření.
„Vzhledem ke zdravotním aspektům spojeným s ustanovením celoročního sociálního času je třeba postupovat na základě expertních stanovisek než výsledků referend,“ dodala Sumová.
EU podle Petry Holubičkové z ministerstva dopravy naposledy jednala na vrcholné úrovni o střídání času v prosinci 2019. Loni téma odsunula zejména problematika koronavirové epidemie a je otázkou, zda a kdy se k němu Rada EU vrátí.
Z členských zemí podle Holubičkové stanovisko přijaly jen Lotyšsko, které je pro letní čas, a Portugalsko a Španělsko, které chtějí střídání času zachovat.
Podle astronoma a místopředsedy senátního výboru pro EU Jiřího Duška (za ANO) je tak pravděpodobné, že ani letos EU k žádnému rozhodnutí nedospěje.
reklama
Trvale letní, nebo zimní čas? Vědci stojí proti lidem
Definitivní konec střídání letního a zimního času je, zdá se, hotovou věcí. K energetickým úsporám už dávno nepřispívá, lidem jen způsobuje zdravotní potíže. Na celoročně stálý čas bychom tak měli přejít možná už příští rok.
Jenže s tím vyvstal problém: Jaký čas si zvolíme? Trvale letní, nebo trvale zimní?
V průzkumech veřejného mínění má mnohem větší podporu trvalý letní čas. Vzhledem k posunu životního stylu do večerních hodin bychom si užívali déle světla; v létě by slunce zapadalo jako nyní až po 21. hodině a naopak při zimním slunovratu by bylo světlo až do 17 hodin, ne jako dnes do 16 hodin.
Lidem už méně vadí, že bychom při zachování trvalého letního času v zimě vstávali do tmy. Zatímco nyní i na konci prosince je už v osm hodin světlo, nově by byla tma až skoro do devíti.
Přirozený čas
I kvůli tomu vědci doporučují zvolit si spíše přirozený, tedy zimní čas.
„Ponechání standardního času celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu.
Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času.
Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ uvedla Alena Sumová z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR a Evropské společnosti biologických rytmů.
Zimní čas podle výzkumů zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, píše se ve zprávě. Prokázána je také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění. Tímto stanoviskem se rozhodla řídit i česká vláda a navrhuje zavést trvale zimní čas.
Se zrušením střídání času souhlasí podle průzkumů sedm z deseti obyvatel České republiky. Letní čas by chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro zimní čas je 24 procent.
Střídání času bylo v Česku zavedeno v roce 1979. „Bouchám šampaňské. Konečně zvítězil zdravý rozum,“ řekl bojovník proti střídání času, senátor z Orlickoústecka Petr Šilar.
Přečíst článek ›
ANKETA: Měl by v budoucnu platit letní, nebo zimní čas? Nebo zachovat střídání?
Luděk Burian, ředitel gymnázia:Já bych preferoval letní čas, protože je v létě déle vidět. I když si uvědomuji, že v zimě by byla ráno dlouho tma a slunce by vyšlo třeba až kolem osmé hodiny.
Nemůžu ale říct, že by mi střídání úplně nevyhovovalo. Když člověk cestuje mezi různými časovými pásmy, kde jsou posuny větší, nějaká hodina ho vůbec nerozhází.
Ale z hlediska obecného zájmu by bylo pravděpodobně lepší, kdyby se čas nestřídal.
Richard M. Sicha, ředitel muzea:Upřednostňuji zimní čas, když už se střídá. Chodím spát později, takže si rád přispím. Obecně střídání času je nesmysl, nemá to vliv na nic. Čas máme vyměřen v pozemském životě jen jeden, ten nekompromisně utíká a proto občas taky nestíhám….
Marek Výborný, poslanec:Dlouhodobě jsem pro zrušení střídání času. Kloním se k tomu, aby se zachoval pouze standardní středoevropský čas, tedy ten zimní, o který stojí i více lidí a odborníci.
Důvody, které vedly k zavedení střídání času, jako je například ušetření energie, dnes už neplatí. Naopak ze zrušení střídání podle mě plyne více výhod než nevýhod.
Jedná se například o otázku biorytmu, to není možné přehlížet.
Martina Lacmanová, výchovná poradkyně:Spíš bych se klonila pro zrušení každoročního střídání letního a zimního času. Na druhou stranu ale zároveň připouštím, že argumenty těch, co se přimlouvají pro zachování střídání, mají také svoje opodstatnění.
Asi nebudu tyhle argumenty více rozvádět, protože jsou všeobecně známé. A jaký čas ponechat, kdyby se od střídání opravdu ustoupilo? Myslím, že bych víc ocenila, kdyby zůstal celoročně v platnosti letní čas.
Ale je to jen můj soukromý názor, který samozřejmě nikomu nevnucuji.
Ilona Vojancová, ředitelka SLS Vysočina:Jsem pro zrušení střídání. Při zavádění posunutého letního času se kdysi argumentovalo dosažením energetických úspor, ale tenhle argument dnes neobstojí.
Kdybych si mohla vybrat, nechala bych v platnosti zimní čas, tedy ten, který platí právě teď. Mému osobnímu biologickému nastavení vyhovuje víc a myslím, že obecně více vyhovuje i našim zeměpisným šířkám.
Ráda bych poznamenala, že jsem v prostředí jednotného středoevropského času vyrůstala a neměla jsem s tím nikdy sebemenší problém.
Jan Pokorný, středoškolský učitel:Abych se přiznal, neměl jsem v poslední době příliš času věnovat se času. Dovolím si tedy citovat paní profesorku Illnerovou: „Jsme nastavováni denním světlem, standardní středoevropský čas je naprosto ideální.“ Každopádně sjednocení bych z pozice rodiče malých dětí uvítal.
Jiří Dudycha, sochař a keramik:Hlavně jsem rád za zrušení střídání času, to je nejpodstatnější. Už se pak ale s manželkou lišíme v názoru, jaký čas by měl být tedy nastaven.
Moje žena, která vždycky velmi souhlasila s tím pekařem od Chrudimi (Stanislav Pecka pozn. red.), který za to bojoval, je spíše pro trvalý zimní.
Já ale zase rád v létě vysedávám na chatě u ohýnku, takže mě by více vyhovoval celoroční letní čas.
Milan Báča, ředitel gymnázia Svitavy:Sám za sebe bych byl pro trvalý letní čas. Myslím že by byl vhodnější kvůli odpoledním volnočasovým a sportovním aktivitám, kdy by o hodinu déle bylo světlo. Delší tma ráno by mi nevadila, stejně vstávám brzo a pak jsem v práci a tam svítím umělým světlem.
Zimní čas je lepší pro přirozené střídání světla a tmy
Při celoročním ustálení času by měl být zaveden zimní, tedy standardní středoevropský čas. Lépe by vyhovoval přirozenému přírodnímu cyklu střídání světla a tmy daného otáčením Země kolem své osy.
V rozhovoru s ČTK to uvedla bývalá předsedkyně Akademie věd ČR Helena Illnerová. Zavedení letního času by podle ní v zimě způsobilo delší tmu ráno a delší světlo večer.
Hodinový posun při přechodu na letní čas a zpět způsobuje problémy s psychickou i fyzickou výkonností, upozornila.
„Pokud bychom přešli po celý rok na letní čas, pak by pro nás tak důležité vnější světlo v zimě začínalo až v devět hodin ráno. A déletrvající vnější světlo zvečera by nás pak dále po celý rok mohlo zpožďovat,“ uvedla Illnerová.
Podle ní je rytmus spánku a bdění velmi nesymetrický. „Půlnoc je zhruba polovina tmavé části dne, ale my chodíme spát kolem jedenácté hodiny večer a vstáváme mezi šestou a sedmou hodinou ranní.
Přisvětlováním zvečera a pozdějším vnějším světlem zrána bychom za chvíli chodili spát po půlnoci,“ doplnila.
Lidé mají podle Illnerové tendenci spíše se zpožďovat, protože vnitřní hodiny mají o něco více než 24 hodin. K tomu, aby byli lidé přesně synchronizováni, pomáhá intenzivní ranní světlo. Způsobuje drobné denní předběhnutí chodu vnitřních hodin člověka tak, aby jeho vnitřní den trval také 24 hodin.
Chronobiologii neošálíme. A naše tělo taky ne
I po přetočení času na letní o hodinu dopředu vnitřní hodiny člověka běží podle vědkyně ještě chvíli podle standardního středoevropského času a chvíli trvá, než se přizpůsobí.
„Aby se naše vnitřní hodiny přizpůsobily rychle, potřebovaly by intenzivní ranní světlo.
Ale vstáváme-li například v šest hodin ráno, pak v době okolo jarní rovnodennosti v letním čase ještě žádné sluneční paprsky nepocítíme a vstaneme opět do tmy,“ popsala biochemička a fyzioložka.
Během adaptace na letní čas mohou nastat problémy s dřívějším usínáním, ale vstát musíme o hodinu dříve. Přitom jakékoliv zkrácení doby spánku je, jak řekla Illnerová, zátěží pro organismus a může snížit naši psychickou a fyzickou výkonnost.
V důsledku toho se může krátkodobě zvýšit úrazovost až o pět procent.
„Pokud určité nemalé části občanů vadí přechod na letní čas, vadí jim střídání času a potřebují spíše zůstat u jednoho standardního po celý rok, pak by to společnost měla pochopit a přijmout,“ shrnula Illnerová.
V úterý podpořili evropští poslanci plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Členské státy Evropské unie by měly svůj postup koordinovat, aby se předešlo případnému narušení fungování jednotného trhu. S ukončením seřizování hodinek každého půl roku musejí nakonec souhlasit i členské země. Do dubna 2020 mají informovat Evropskou komisi, jaký čas si vybraly.
V české společnosti podle průzkumů zatím neexistuje jednoznačný názor na to, jaký čas by měl v zemi platit. Letní čas by podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK chtělo celoročně zachovat 44 procent dotázaných, pro zimní čas je 24 procent. Necelá třetina se zrušením střídání času nesouhlasí.
Text: ČTK
Než celý rok letní čas, raději přeřiďme hodiny. Lékařka varuje před infarkty i nádory
Začátkem roku Evropský parlament oznámil, že si obyvatelé EU naposledy přeřídí hodiny v roce 2021. Termín ale začíná být v ohrožení. Jednání na úrovni unie se zpožďují a většina států stále neví, zda si vybrat standardní, nebo letní čas. Někteří lékaři ale už nyní před celoročním letním časem, který upřednostňuje větší část Čechů, varují. Milionům lidí by podle nich zhoršil život.
Je úterý 21. prosince 2021, den zimního slunovratu. Školákům, kteří musejí do školy dojíždět, zvoní v šest hodin ráno budíky. Za okny je ještě naprostá tma, což není nic zvláštního, stejně tak tomu bylo i loni. Jenže oproti loňskému roku slunce na obzoru nevysvitne ještě další tři hodiny, až v 8:59. Ve tmě tak budou muset strávit o hodinu déle než dřív.
Přesně tak by vypadal zimní život v Česku, pokud by vláda zvolila jako celoroční čas ten letní. Přeje si ho podle průzkumu agentury STEM/MARK 42 procent Čechů, zatímco jen 24 procent dává přednost celoročnímu standardnímu času, občas nesprávně nazývanému „zimní“.
Evropský parlament letos v dubnu podpořil návrh Evropské komise na zrušení střídání sezónního času a rozhodl, že k němu dojde v roce 2021. Je však na jednotlivých státech, aby si vybraly, který čas zvolí, a mají to udělat do konce dubna 2020.
Jenže situace se poněkud komplikuje. Evropská rada se zatím k návrhu komise nevyjádřila a do dění navíc zasáhly i evropské volby. Nově zvolený europarlament bude nejprve muset potvrdit, zda stále platí, na čem se ten předchozí shodl. Nová komise, která začne po odkladu fungovat až v prosinci, může navíc kdykoliv návrh na zrušení střídání času změnit nebo zcela stáhnout.
Nicméně se zatím nezdá, že by Evropská unie chtěla zrušení střídání času opustit. Jen k tomu dost možná dojde později. „Předpokládám, že až se zase na evropské úrovni pustíme všichni do práce, tak se ty termíny posunou,“ říká Petra Holubičková z oddělení koordinace vztahů s EU ministerstva dopravy.
Aktuálně se podle ní vyjednávání o směrnici zastavilo. „Návrh měl být na pracovní úrovni projednáván v říjnu, ten ale za týden končí a už víme, že se jednání neuskuteční. Stejně tak měla být tahle otázka na jednání rady ministrů v prosinci, ale ani to už není vůbec jisté. Momentálně jsme v takovém vakuu,“ dodává Holubičková.
Kterým časem se budeme řídit?
Druhý a podstatnější problém je ale v tom, že evropské státy se stále nerozhodly, který z časů si ponechají. České ministerstvo dopravy nedávno s touto otázkou oslovilo patnáct členských zemí a zjistilo, že o jasno mají jen dvě – Španělsko a Portugalsko. Ty se ale usnesly pouze na tom, že než bude jasné, který čas je lepší, jsou pro zachování střídání času.
Zbytek států odpověď pro Evropskou komisi zatím nemá, včetně Česka. Tuzemská vláda sice oznámila, že upřednostňuje celoroční standardní čas, ale ministerstvo dopravy dodává, že ještě větší prioritou pro něj je, aby Česko nemělo jiný čas než jeho nejbližší sousedé.
Problém je také v tom, že přijetím standardního času by vláda šla proti přání veřejnosti. Jak již bylo uvedeno, mezi tou převládají zejména fanoušci letního času, ač jich není většina. Více se podle agentury STEM/MARK Češi shodnou na tom, že je střídání času přežitý výdobytek minulosti. To si podle průzkumu myslí 70 procent obyvatel Česka.
Celoroční letní čas představuje zdravotní riziko
Příklon veřejnosti k celoročnímu letnímu času však znepokojuje řadu lékařů, kteří před takovým krokem varují. Zejména proto, jaký vliv má na takzvané cirkadiánní hodiny, tedy jakési interní biologické hodiny, které ovládají mnoho procesů v lidském těle.
Podle těchto interních hodin tělo upravuje mnoho pochodů, od regulace tělesné teploty či krevního tlaku, přes produkci melatoninu, takzvaného hormonu spánku, až po regeneraci tkání. Je například prokázáno, že zranění způsobená v noci se hojí o 60 procent pomaleji než ta způsobená ve dne.
Tyto interní hodiny však nekopírují čtyřiadvacetihodinový denní cyklus, ale u většiny lidí se předbíhají, nebo naopak zpožďují. A to v závislosti na tom, do jakého chronotypu člověk patří, tedy jestli je spíše „ranní ptáčetem“, nebo „noční sovou“.
Podle lékařky Aleny Sumové z Fyziologického ústavu Akademie věd je však nejpodstatnější to, že synchronizaci, tedy seřízení těchto biologických hodin se skutečnou denní dobou, má na svědomí sluneční světlo.
Pokud tedy člověk vstává ještě za tmy, jeho vnitřní hodiny řadu tělesných procesů nezastaví a některé další naopak nespustí. Nejde přitom o žádné neprokázané teorie.
Za objev molekulárního mechanismu hodin byla v roce 2017 udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.
Krátkodobě není nesprávná synchronizace biologických hodin s denní dobou nebezpečná, ale dlouhodobě může působit značné chronické problémy. Je s ní totiž spojen výskyt řady civilizačních chorob. Mezi ty, které jsou prokázány výzkumem, patří obezita, cukrovka, nádorová onemocnění prsu a tlustého střeva, kardiovaskulární poruchy, poruchy spánku a psychické poruchy jako deprese.
„Když si necháme letní čas v zimě, bude to mít pro většinu lidí za následek nesoulad vnitřních hodin se sociálním časem,“ říká Sumová. To podle ní znamená, že vnitřní hodiny nebudou moci plnit svou funkci a upravovat správně procesy v našem těle v závislosti na denní době.
„De facto se tak zbavíme evoluční výhody. Ztráta optimální regulace bude mít v dlouhodobém horizontu velmi pravděpodobně dopad na zdraví mnoha z nás,“ říká Sumová. Nejohroženějšími skupinami podle ní budou děti, mladí lidé a zaměstnanci.
Kromě poruch metabolismu zmínila také riziko zvýšení počtu infarktů. „Správně seřízené biologické hodiny totiž zajišťují, že nám před tím, než se ráno probudíme, začne spontánně pomalu stoupat krevní tlak. Nesprávná regulace časovým systémem je příčinou toho, že právě v ranních hodinách vidíme největší výskyt kardiovaskulárních příhod,“ vysvětluje lékařka.
Letní čas v zimě by podle ní tento efekt ještě prohloubil. „Zcela jistě by to mělo také dopad na psychiku obyvatel, protože existují choroby, které jsou přímo spojené s nedostatkem světla,“ dodává.
Střídání času je lepší než celoroční letní čas, říká lékařka
Podle Sumové by ze zdravotního hlediska bylo dokonce lepší, pokud by Česko zůstalo u střídání času, než aby si zvolila celoroční letní.
Jistou alternativou by podle ní mohlo být zkrácení letního času jen na skutečně letní měsíce, což by zachovalo světlé letní večery, ale odbouralo nutnost od podzimu do jara vstávat do déle trvající tmy.
„To už ale asi není na pořadu dne, všichni dnes už mluví o zrušení střídání času,“ říká Sumová.
Popsané zdravotní problémy se samozřejmě nepojí jen se střídáním sezónního času a lze je pozorovat i jinde. Například snížená hladina melatoninu, způsobená nedostatkem spánku ve tmě, je u pracovníků na nočních směnách považována za jeden z faktorů zvýšeného výskytu rakoviny, který se u této skupiny projevuje.
Nejvíce by ale podle Sumové celoročním letním časem trpěli ti, kdo vstávají dříve, jelikož by museli v ranní tmě prožít o hodinu déle. Více než polovina Čechů se přitom podle průzkumu společnosti Profesia budí před šestou ráno. I to je důvod, proč Evropskou komisi k nezavádění trvalého letního času oficiálně vyzvala i Evropská společnost pro studium biologických rytmů (EBRS).
Naopak zastánci trvalého letního času jsou zpravidla z řad veřejnosti. Podle STEM/MARKU vidí největší výhodu takové změny v tom, že by si celoročně mohli užívat více světla v podvečerních a večerních hodinách. Přijetí celoročního zimního času by totiž o hodinu zkrátilo prosluněné letní večery. Řada sportovních a jiných venkovních aktivit by tak musela skončit dříve, než jsme zvyklí.
Příznivcům letního času se také nelíbí, že pokud by celý rok platil čas zimní, obzvláště v letních měsících by slunce vycházelo skutečně brzo. Nejznatelnější by to bylo v červnu, kdy by se začalo rozednívat jen několik minut po třetí hodině ráno. Což může řadě lidí naopak spánek zkomplikovat.
Podle některých také není ideální, že například děti by kvůli posunutí času, trávily ve školních lavicích větší část dne, po který svítí slunce. Tím by přišly o část vitamínu D, který lidé získávají mimo jiné ze slunečního svitu. Za brzkých večerů by se pak děti místo venkovního hřiště mohly raději uchýlit k počítačům či televizím, což jejich vývoji také příliš neprospívá.
Často také argumentují tím, že život lidí se za poslední století značně proměnil a denní rytmus většiny z nás už příliš nepřipomíná rytmus lidí, kteří vstávali i uléhali se slepicemi.
STEM/MARK se také pokusil odhadnout, kolik Čechů by muselo po zavedení celoročního letního času vstávat ještě před východem slunce. Použil k tomu statistická data a výpovědi z dalšího výzkumu, ve kterém lidé uváděli, kdy chodí spát a kdy naopak vstávají.
Z analýzy vyplývá, že například v listopadu a únoru dnes před svítáním vstává v Česku asi 60 procent lidí. S přechodem na letní čas by jich však bylo více než 80 procent.
Ještě více lidí před východem slunce vstává v prosinci a lednu, ale protože jsou v zimě krátké dny, není v tomto ohledu mezi letním a standardním časem takový rozdíl.
Ranní temno by však za letního času trvalo v zimních měsících ještě o hodinu déle.
Letní čas už se nijak zvlášť nevyplatí
Ke zvážení jsou samozřejmě i ekonomické dopady obou možností. Letní čas byl ostatně zaveden proto, aby co největší část pracovního dne probíhala za světla a nebylo třeba zbytečně svítit ve večerních hodinách.
Většina ekonomů se ale shoduje, že dnes už letní čas takové výhody nepřináší, nebo jsou jen minimální. Například proto, že technologie se za poslední desetiletí proměnily a večerní svícení hraje v celkové spotřebě energie jen menší roli.
Podle hlavního ekonoma investičních fondů Czech Fund Lukáše Kovandy lze ze 44 publikovaných vědeckých studií odhadnout, že Česko díky letnímu času ročně ušetří asi 0,058 procenta energie, konkrétně 36 000 megawatthodin. To je v přepočtu na dnešní ceny asi 50 milionů korun a podle ekonoma jde v rámci hrubého domácího produktu o zanedbatelnou částku.
„Aby byl ten propočet navíc úplný, musíme do něj zahrnout také negativní aspekty. Zejména jarní změna času má prokazatelné negativní důsledky v podobě například vyšší intenzity infarktů či vyšší intenzity dopravních nehod.
Tím se snadno překlápíme do ztráty. Možná to bude znít cynicky, protože budu přepočítávat lidský život na peníze, ale jedna předčasně usmrcená oběť dopravní nehody znamená pro společnost ztrátu 20 milionů korun,“ říká Kovanda.
Inspirace v Rusku
Zavedení trvalého letního času by bylo poměrně nevídaným krokem. Letní čas je totiž umělý konstrukt, který byl ve větší míře zaveden až ve 20. století. A to pouze během letních měsíců.
Celoročně se ho už pokusilo zavést Rusko v roce 2011. O tři roky později však obrátilo zpět k celoročnímu standardnímu času, který má dodnes. „Bylo to právě na základě stížnosti obyvatel. Takže jakýsi pilotní experiment tady máme, tak se z něj poučme,“ uzavírá Sumová.
Letní, nebo zimní?
- Celoročně letní čas? To mi proboha nedělejte!
- Jestli bude zimní čas v létě, tak mě bude slunce probouzet tak brzo, že se budu světem ploužit jako zombie.
- Nechci, prostě nechci přijít o letní večery, kdy je vidět skoro do deseti.
- Letní čas v zimě? To bych vodil děti osm měsíců v roce do školy potmě. Děsivá představa.
- Mně je jedno, jak to bude, hlavně že nebudou posuny. To střídání je prostě šílenost.
- Já myslím, že nejlepší je zimní čas v zimě a letní v létě. To střídání bylo prostě dobře vymyšlený. Jenže na to lidi přijdou, až když o to přijdou.
Naposledy pamatuju takovou emoční angažovanost co do celospolečenského tématu v období přímé volby prezidenta.
Jen volba mých přátel nyní není tak homogenní: najdou se mezi nimi jak zastánci střídání, tak zastánci celoročně letního času, tak času zimního – který by vlastně neměl být nazýván zimním, ale prostě středoevropským, normálním; časem, kdy je v půlnoci noc nejtemnější a v poledne slunce nad obzorem nejvýš.
Ne, že bychom nad tématem střídání času dříve neuvažovali.
Klasické bývalo každoroční žehrání na to, jak je to hrozné, že se mění čas a co vše posun o hodinu citlivým lidem způsobuje: nedospalost, rozmrzelost, bolesti hlavy, zažívací potíže… Horší to bývalo tradičně koncem března, kdy jsme v souvislosti s posunem času o hodinu přišli. Naopak na podzim, kdy ráno přibyla hodina k dobru, si lidé stěžovali méně.
V odporu ke střídání času vznikaly různé občanské iniciativy i petice, až se tématem začal zabývat Evropský parlament. Pokud návrh na zrušení střídání času projde, poslední posun hodinek nastane v roce 2019, a to buď v březnu, nebo v říjnu – podle toho, zda si členské země ponechají jako trvalý čas letní, nebo zimní, správněji zvaný pásmový čas (SEČ u nás).
Co je lepší
Takže teď se namísto hořekování, jak je to střídání hrozné, hádáme, zda bude lepší ponechat čas zimní, nebo letní.
Podle nedávného výzkumu agentury STEM/MARK se více Čechů kloní k volbě času letního. Podle ankety Evropské komise, do níž se zapojilo 4,6 milionu Evropanů, to dopadlo opačně: Češi v ní volili spíše čas tzv. zimní. Anketa není reprezentativním výzkumem, nicméně i tak je rozdíl zajímavý.
Napadá mě, že může být způsoben například tím, kdy probíhal. Zatímco celoevropská anketa probíhala uprostřed léta, výzkum STEM/MARK na přelomu září a října — tedy blíže posunu ručiček. A tak jsme možná litovali více času letního prostě proto, že máme obecně tendenci litovat toho, co zrovna ztrácíme.
Naše babičky by nám nejspíš řekly, že kravám je jedno, jak si nařídíme hodinky: chtějí žrát prostě ráno. A podle toho jsme se také řídili až do průmyslové revoluce. Od té doby – a zejména v posledních desetiletích ve větších městech – máme tendenci se, odtrženi od přírody, zpožďovat.
Ony totiž naše vnitřní hodiny jsou cirka‑diální: tedy nastavené na periodu přibližně 24hodinovou. Na přesných 24 hodin se dostáváme v kontaktu s vnějším světem.
V pokusech, v nichž se nechali dobrovolníci po řadu dní izolovat od vnějších synchronizátorů, se zjistilo, že u většiny lidí je vnitřní perioda o pár desítek minut delší než 24 hodin (sovy) a u menšiny naopak kratší (skřivani).
Řada z nás však v sobě přirozené tendence ke zpožďování biologických hodin prohlubuje, případně i uměle vytváří: například pijeme povzbuzující nápoje ještě odpoledne či vpodvečer. Poločas rozpadu kofeinu v těle je čtyři až osm hodin, a tak v době, kdy by již bylo vhodné ulehnout, máme v krvi povzbuzovadel ještě dost.
Také si večer dlouho svítíme a hledíme do různých obrazovek. Tím si blokujeme sekreci spánkového hormonu melatoninu, který by nás za normálních okolností již od stmívání postupně nalaďoval na spánek. Jasně, že se nám pak večer nechce spát. Unaveni nakonec sice usneme, ale celkové množství melatoninu, které si naše tělo užije, je menší a kvalita spánku horší.
Ale teď zpátky k zimnímu kontra letnímu času.
Společenská dohoda, jaký čas budeme užívat, stejně tak jako oficiální časy institucí (úřední hodiny, školní výuka…) se odrážejí v tom, kolik denního světla máme šanci na sebe nechat působit a kdy.
Biologové a lékaři proto poměrně jednohlasně doporučují používat čas pásmový (zimní), který nám umožní vstávat do tmy kratší část roku než v případě zavedení letního času.
Ranní světlo je totiž, jakožto hlavní synchronizátor celého našeho organismu, nesmírně cenné pro naše zdraví i psychickou pohodu. Nejde jen o rytmus spánku a bdění. Jde prakticky o všechny pochody v těle: o trávení, všeliké metabolické procesy, tělesnou teplotu… Vzájemné sladění těchto dějů a jejich soulad s vnějším světem je velmi důležitý.
Bio kontra socio
Zastánci času letního nejvíce želí dlouhých letních večerů a světlejších zimních odpolední, toho, že se v zimě nedostanou ven, protože když jdou z práce nebo s dětmi ze školy či školky, už je tma. Což je skutečně nepříjemné. Nicméně množství světla dopadajícího na naši zem nezměníme. Můžeme se pouze rozhodnout, zda se mu budeme vystavovat spíše ráno, nebo večer.
Zastánci letního času volí odpoledne či podvečer často proto, že se jim ráno nechce vstávat dřív, než je nutné – to je to umělé zpožďování. A pak jsou také často zvyklí spojit pobyt venku s pobytem s přáteli – rodiče s dětmi z místní školy se scházejí po školce na hřišti, lidé z ulice se scházejí vpodvečer v zahrádce místní hospody…
Ze zdravotního hlediska je však rozhodně lepší, když se vystavíme slunci ráno. Ranní světlo je dokonce prokázaným faktorem působícím proti depresi a dřívější stmívání v létě nám umožní se lépe připravit na spánek a vyspat se vydatněji.
Debata o tom, zda si zvolíme čas zimní nebo letní, je tedy do značné míry o tom, zda upřednostníme důvody zdravotní a biologické, či sociálně konvenční. Osobně jsem pro ty první, už proto, že je nemůžeme změnit.
Společenské konvence změnit můžeme.
Zaujata emoční angažovaností diskutujících dospělých, ptala jsem se hrajících si dětí, jaký čas by volily ony. Byly pro zimní. Důvodem jsou pro ně světlá rána: chodit do školy za tmy je „fakt hrozný“, ze školy se to za tmy „dá vydržet“. Také se objevil názor, že to je přece správně, když je půlnoc nejtemnější a v poledne stojí slunce nejvýš. „Když to tak není, je to divný.“
I já osobně se stavím za zimní, tedy pásmový čas. Stejně jako dětem mi přijde logické, že je půlnoc v půlce noci, a ranní pobyt venku si velmi užívám. Kolikrát dokonce přemlouvám děti, aby vstaly dříve a stihli jsme jít ještě před školou na hřiště. Aspoň na chvilku. Místo, které je večer celé zaprášené, plné a hlučné, je ráno zcela volné. Vzduch je svěží, smogu míň. Mohu vřele doporučit.
Vzedmuté emoce
V kontrastu se zjitřenými emocemi nás dospělých mi přišlo zajímavé, že děti, kterých jsem se ptala, se na zimním čase shodly bez hádek, bez silných slov. Zato my dospělí jsme schopni se nad tématem do krve pohádat.
Čím to? Napadají mě následující důvody:
- Všichni se domníváme, že jsme odborníci, nebo alespoň že k tomu máme co říct (alespoň vlastní zkušenost, pocity, názor).
- Nemusíme se bát politické nekorektnosti: I když mluvíme ostře, neurážíme ani Afroameričany, ani Romy, ani muslimy, ani sexuální menšiny…
- Společenská dohoda je možná, ostatně právě o ni jde. Takže má smysl diskutovat.
- Máme dvě možnosti: bude to buď tak, nebo onak. Buď s námi, nebo proti nám. To svádí k vyhraněnosti a bojovému nastavení.
Možná jsou ještě jiné důvody. Co vás, milí čtenáři, napadá?