Železo v lidském těle – jeho úloha a zdroje

  • Tělo dospělého člověka obsahuje jen asi 4 gramy železa, přesto se bez tohoto prvku neobejde.
  • Železo plní v lidském těle celou řadu životně důležitých funkcí, a tak je nezbytné ztráty železa doplňovat stravou.
  • Aktivní železo je vázáno zejména v krevním barvivu hemoglobinu (asi 67 %).
  • Skoro 20 % železa je vázáno v zásobní bílkovině feritinu, která je uložena v játrech, slezině, kostní dřeni a střevní sliznici.

Železo v lidském těle – jeho úloha a zdrojeŽelezo v těle si nepředstavujte jako veliký šroubek nebo matičku. Je součástí složitějších molekul roztroušených po celém lidkském organismu.

Únava, celková slabost, dechové a polykací potíže, psychická nepohoda, podrážděnost, snížená koncentrace, také bolesti hlavy, otoky končetin, popraskané koutky, afty, třepení nehtů, lámání vlasů nebo bledost pokožky – to všechno mohou být projevy nedostatku železa v organismu.

Vedoucí laboratoře anemií Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze hematolog MUDr. Jaroslav Čermák pro mojezdravi.cz

  • Železo je součástí krevního barviva (hemoglobinu), přes které se přenáší kyslík a tím se podílí na okysličování všech buněk a tkání.
  • Funguje jako prevence anémie (chudokrevnosti).
  • Železo (hemoglobin) je tedy nezbytné pro růst tkání, činnost srdce a svalů.
  • Dostatečné prokrvení se podílí na správné funkci nervové soustavy, paměti a dostatečné koncentraci. Při dostatečném prokvení je i tělo více odolné vůči běžnému nachlazení.
  • Železo zvyšuje odolnost organismu vůči nemocem.
  • Působí proti nadměrné únavě a vyčerpání. A i naše pokožka při dostatečném množství železa (červených krvinek) má přirozený a zdravě narůžovělý vzhled.
  • Nicméně železo v lidském těle není důležité jen pro dostatečnou tvorbu červených krvinek a následný přenos kyslíku, ale jako součást cytochromů zajišťuje přenos elektronů v dýchacím řetězci a tedy správnou tvorbu energie. Zde je další souvislost s únavou a vyčerpáním při nedostatku železa.

VÍTE, že Blendea SUPERGREENS obsahuje v jedné dávce až 40 % denního doporučeného množství železa?

Železo v lidském těle – jeho úloha a zdrojeKlikněte a podívejte se na všechny prospěšné účinky zelené směsi Blendea SUPERGREENS. V případě objednávky vám ji doručíme do 48 hodin.

Doporučená denní dávka železa se odvíjí od věku a pohlaví.

Nedostatek železa hrozí především ženám v produktivním věku (zejména při silném krvácení), po porodu (jednorázová velká krevní ztráta) a lidem, kteří mají byť nepatrné krvácení do GIT (gastrointestinální trakt) např. při vředových chorobách, opakovaných zánětech střev nebo rakovině nějaké součásti GIT.

Praktická lékařka pro dospělé MUDr. Lucie Kšicová pro mediclinic.cz

  • doporučená denní dávka železa pro děti (1 – 10 let) je 7 – 10 mg
  • doporučená denní dávka železa pro dospívající: 12 – 15 mg
  • doporučená denní dávka železa pro ženy: 15 – 18 mg
  • doporučená denní dávka železa během těhotenství: 20 – 30 mg
  • doporučená denní dávka železa pro muže: 8 – 10 mg

Železo v lidském těle – jeho úloha a zdrojeŽelezo do těla přijmete ve zdravé stravě. Pak se nemusíme bát, že bychom se předávkovali. Není tedy třeba myslet na drahé tablety.

Pestrá strava dokáže zajistit dostatečný přísun železa. ALE – ve stravě bývá průměrně 10–50 mg železa za den, ale vstřebá se pouze 10–15 %.

  1. Záleží hlavně na formě a dalších složkách ve stravě obsažených.
  2. Bohužel, v jídelníčku většiny lidí železo chybí, přestože se vyskytuje v potravinách živočišného i rostlinného původu.
  3. Dle Světové zdravotnické organizace trpí anémií z nedostatku železa zejména lidé v rozvojových zemích, kvůli nedostatku kvalitní stravy, ale ani evropské obyvatelstvo nemá ve stravě železa dostatek.
  4. Zde je to ale dáno spíše moderními trendy v dietách.

Příkladem mohou být data z Velké Británie, kde má dle odhadů nízkou zásobu železa hned 23 % žen ve věku 16 – 45 let a celých 6 % je kvůli nedostatku železa anemických.

  • K nejvýznamnějším zdrojům železa se řadí především hovězí maso, jehněčí maso a vnitřnosti – játra.
  • Železo však najdeme i v rostlinných zdrojích, k těm nejbohatším zdrojům se řadí obiloviny, luštěniny, listová zelenina a zelené potraviny, sója, droždí, ořechy, sušené ovoce (meruňky, švestky, rozinky) nebo sušené houby.
  • V potravinách živočišného původu se železo vyskytuje ve formě železnatých solí (hemové železo), zatímco v rostlinných zdrojích má podobu železitých solí (nehemové železo).
  • Vstřebávání železa z potravin živočišného původu je asi 30 %, u potravin rostlinného původu je to jen 10 %.
  • Přestože koncentrace železa je obecně vyšší v potravinách rostlinného původu, tak kromě již uvedené jiné chemické formy rostliny obsahují další látky jako oxaláty, fytáty, taniny, šťavelany…, jež tvoří se železem nerozpustné komplexy, z kterých pak lidský organismus nedokáže železo využít. 
  • Ohroženou skupinou jsou tedy i vegetariáni. 
  • Vstřebávání železa příznivě ovlivňuje vitamín C (kyselina askorbová), ale třeba také kyselina listová, měď nebo živočišné bílkoviny.
  • Naopak negativně na vstřebávání železa působí mimo už uvedeného vápník (inhibuje absorpci), vláknina nebo třísloviny (káva, čaj).
  • Obsah železa v organismu tedy negativně ovlivňuje nadměrná konzumace kávy, černého čaje, čokolády nebo některých léků.
  • Na těžkém nedostatku železa se nepříznivě podepisují také drastické diety nebo násilné jednostranné změny stravování.
  • Obsah železa v některých potravinách podle Centra pro databázi složení potravin při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací/2/ – na 100 g potraviny
  • sušené houby (hřib smrkový): 69,7 mg
  • pšeničné otruby: 19 mg
  • droždí (sušené): 17,6 mg
  • vepřová játra: 15,3 mg
  • dýňová semínka (sušená): 15 mg
  • slunečnicová semínka: 12,3 mg
  • sója: 8,7 mg
  • čočka: 5 mg
  • hovězí maso (vařená kýta): 4,9 mg
  • fazole (sušené): 4,7 mg
  • pšenice jednozrnka: 4,6 mg
  • třtinový cukr: 4,5 mg
  • ovesné vločky: 4,4 mg
  • špenát: 3,3 mg
  • ječmen nahý: 3 mg
  • rozinky: 2,6 mg

Vysoký podíl železa najdeme i v běžném koření, např. majoránka obsahuje ve 100 g hned 374,2 mg železa, tymián 123,6 mg, sladká paprika 23,6 mg, černý pepř 17,3 mg, skořice 17,2 mg železa.

Nicméně je potřeba si uvědomit, že se jedná právě o to hůře vstřebatelné a využitelné nehemové železo.

Špenát to není, ale jiné zelené potraviny ano. Ve společnosti pořád panuje mnoho mýtů ohledně stravování, jedním z nich je ten o špenátu jako zdroji železa.

Jistě na tom má podíl i kreslený Pepek námořník, kterému po plechovce špenátu “naskočí” svaly a je hned plný síly. Původ tohoto mýtu ale sahá ještě za filmovou éru.

V 19. století totiž vědec Erich von Wolf ve své studii chybně uvedl, že špenát obsahuje 35 mg na 100 g železa.

Ve skutečnosti však obsahuje železa desetkrát méně, podobně jako jiné druhy listové zeleniny. Železo ze špenátu má navíc omezenou vstřebatelnost kvůli obsahu kyseliny šťavelové.

Ale i přesto se dá řídit zelenou barvou. Hodnotné zdroje železa najdeme mezi zelenými potravinami jako je zelený ječmen, mladá pšenice, chlorella či spirulina.

Ty vedle železa obsahují i další nutričně cenné látky. Pokud půjde o krvetvorbu, významný je především obsah chlorofylu.

Světová zdravotnická organizace pro vysoký obsah železa a proteinů vyzdvihuje zejména spirulinu.

Jako užitečná potravina, jídlo nebo doplněk stravy je vhodná pro každého včetně dětí. Ve svém složení toho nabízí skutečně hodně, mj. železo ve skvěle vstřebatelné podobě.

DOKUMENT: Železo – metabolismus, regulace, úloha ve zdraví a nemoci.

  1. Pokud máte pocit, že vám ve stravě chybí železo, vedle kvalitního červeného masa, které by mělo být  základním zdrojem železa, zkuste zelené potraviny.
  2. Hned 4i zelené potraviny současně užijete ve směsi Blendea SUPERGREENS.
  3. A můžete si je dopřát v kombinaci s dalšími minerály a vitamíny z nejrůznějšího ovoce, zeleniny či oříšků, všechno současně.
  4. Stačí si připravit některé z našich smoothie, které fungují jako „elixír zdraví“.

Železo v lidském těle – jeho úloha a zdrojeIng. Hana Střítecká, Ph.D., nutriční specialistka a odborný garant správnosti článku

  • Železo  se do těla vstřebává ve střevě (duodenu a horní části jejuna) buď vázané do lipofilního komplexu nebo jako ve vodě rozpustný chelát.
  • V těle je pak zejména jako součást krevního barviva hemoglobinu nebo jako součást cytochromů v buňkách pomáhá při přenosu elektronu v dýchacím řetězci při tvorbě energie (ATP).

Pak je ještě součástí enzymů, které “vychytávají” volné radikály a tím chrání buňky před poškozením. Tedy lze říci, že železo v nějaké formě – resp. účinek železa potřebují v těle téměř všechny buňky a tkáně.

Nadbytkem železa, pokud nejde o patologickou intoxikaci, určitě lidé netrpí, ani v minulosti netrpěli, spíše naopak.

Problémem je cílené nahrazování červeného masa bílým, jen bílkovinnými preparáty (zejména ženy) nebo uzeninou (kde je podíl železa oproti masu vždy nižší) a zvýšenou konzumací rostlinné stravy bohaté na látky snižující vstřebatelnost železa (opět zejména ženy).

Při kvalitním a vyváženém vegetariánském/veganském jídelníčku může být sice zajištěn dostatek železa, ale tzv. nehemového železa, které je hůře využitelné, tedy je potřeba dbát na dostatečný přísun z různých zdrojů zejména u silně menstruujících žen a těhotných.

Kvalitní červené maso jako telecí nebo zvěřina.

Neřekla bych lehce, nicméně není vázáno na konzumaci další složky. Jeho vstřebávání sice podporuje vitamín C, ale zde je spíš větší problém s látkami, které vstřebávání omezují.

Jsou zejména v rostlinné stravě – fytáty, šťavelany, taniny, třísloviny, vláknina… Nicméně abychom spílali pouze rostlinám, tak železo se nemá úplně rádo s vápníkem, tedy kombinace kus hovězího a tvaroh taky nebude optimální.

Ano, zde bohužel kdysi došlo k chybě v desetinné čárce. Další propagace špenátu pak byla díky Pepkovi Námořníkovi, který po plechovce špenátu měl okamžitě velké svaly a velkou sílu.

Určitě je lepší vše zvládnout stravou, už jen proto, že stravou se rozhodně železem nepředávkujete, doplňku, případně léku už by to “vyjít” mohlo.

Měla jsem za to, že naše minerálky jsou bohaté na sodík ???? ???? ???? Pokud máte na mysli již léčivé vody, tak určitě by měly být pouze doplňkem, nikoli základem pitného režimu.

Budete mít zájem:  Priznaky Po Druhem Ockovani?

Určitě sem patří kvalitní červené maso – telecí, hovězí, zvěřina. Z rostlinných pak hlavně luštěniny a obiloviny.

Z běžné stravy nikoli. Muselo by se jednat o otravu nebo onemocnění ať už dědičné nebo po opakovaných transfuzích a nadbytečném užívání přípravků obsahující železo (primární nebo sekundární hemochromatóza), kdy dochází ke zvýšenému vstřebávání železa ze střeva.  

Přebytečné železo se pak ukládá v játrech, srdci, pankreasu, nadledvinách, kde působí toxicky – může katalyzovat chronické reakce vedoucí k tvorbě volných radikálů, které pak narušují správnou funkci daných orgánů.

Kromě zhoršení vybraných biochemických parametrů projevem je hyperpigmentace kůže nebo třeba i Diabetes Mellitus.

Všimnout si ho může, je ale otázkou, zda ho skutečně spojí s nedostatkem železa. Jedná se o únavu, pokles výkonnosti, pozornosti, bledá kůže případně i bolesti hlavy.

Mnohokrát děkuji za cenné a užitočné informace, paní Střítecká. 

DÁLE ČTĚTE: Podrobný článek s rozhovorem s Ing. Hanou Stříteckou, Ph.D. na téma přerušovaný půst a jeho rizika i benefity. 

Železo – jeho význam a zdroje

Z mé několikaleté praxe, i dle dlouhodobého sledování výsledků kondičního orgánového skeneru mých klientů mě zaujalo, že až 35 % žen trpí nedostatkem železa. Tato velmi pozoruhodná zjištění mě vedou k závěru, že jde o velký problém, neboť železo v našem tele má nezastupitelnou úlohu, a jeho nedostatek v těle může způsobovat řadu zdravotních indispozic. 

Proto bych se na tuto problematiku chtěla zaměřit v tomto článku a poradit Vám, jak efektivně a kvalitně tělo zásobit železem a jak poznat, že ho v těle máte nedostatek.

Toto řeším i se svými klienty tak, aby měli jídelníček co nejvíce uzpůsobený na míru, aby se hladina železa dostala do fyziologicky normálních hodnot.

Jednostranné diety, hladovky, půsty, ale i jídlo chudé na živiny může vést k chudokrevnosti z nedostatku železa. 

Železo patří mezi minerální látky nezbytné pro člověka. Řadíme jej mezi mikroprvky, to znamená, že je ho třeba přijímat pouze stopová množství v řádu desítek miligramů.

Ač se toto množství zdá téměř nulové, nedostatečný příjem železa patří prokazatelně u člověka mezi nejrozšířenější karence (nedostatek živiny nebo látky vyvolávající chorobný stav) a mívá nepříjemné důsledky. Nedostatek železa postihuje především ženy díky pravidelným ztrátám krve při menstruaci.

  Doporučený příjem železa činí 10 mg/den pro dospělé muže a 15 mg/den pro dospělé ženy (platí do menopauzy). Zvýšený příjem je nutný v období růstu organismu, což je ve školním věku a pak v pubertě, dále při větším krvácení po úrazech nebo dárcovství krve, v těhotenství a při kojení.

Těhotné ženy by měly přijímat přibližně 30 mg železa za den, kojící ženy potom 20 mg železa za den. U dětí se potřeba pohybuje mezi 8 – 12 mg/den, záleží na věku dítěte a pohlaví.

Existuje-li v organismu absolutní nebo relativní nedostatek železa, hovoříme o takzvané sideropenii (anémii z nedostatku železa).

K anémii (chudokrevnosti) vedou například opakovaná těhotenství bez doplňování železa, nevhodné složení stravy s nadbytkem fytátů a v některých oblastech navíc krevní ztráty způsobené parazity.

Nedostatek vzniká také při zvýšeném čerpání železa například při růstu nebo v těhotenství, kdy zásoby železa, které by za jiných okolností zcela dostačovaly, jsou při nezměněném přívodu železa v potravině rychle vyčerpány.

Nejčastější příčinou sideropenie v našich podmínkách jsou krevní ztráty – nejčastěji do trávicího traktu a v gynekologii (při silnější menstruaci nebo při gynekologických onemocněních) a porodnictví – při kterém dochází k nadměrným ztrátám železa. I malá ztráta krve cca 3-4 ml denně může vést k negativní bilanci železa.

Rizikové jsou dále poruchy trávení, či resekce žaludku, které zapříčiní nedostatečnou absorpci železa a v neposlední řadě extrémní diety, při kterých je výlučný příjem potravin rostlinného původu s nízkou biologickou využitelností železa nebo také celkově snížený přísun stravy.

Například strava západního typu nemusí vždy dostatečně krýt potřebu železa. Kromě toho, že se zvyšuje příjem potravin chudých na železo, přispívá k deficitu železa také fakt, že se sedavým způsobem života se pojí i celkově nižší potřeba energie.

Pokud je pak jídelníček nekvalitní, nemusí obsahovat dostatek železa (průměrný příjem při západním typu stravování je na 1000 kcal cca 6 mg železa).

Jaké jsou projevy nedostatku železa? Nedostatek železa se projevuje bledostí, únavností a nervozitou, deformacemi a poruchami růstu vlasů a nehtů, prasklinami ústních koutků nebo záněty sliznice dutiny ústní.

U dětí jsou postiženy mentální, psychomotorické a imunitní funkce, při těžkém nedostatku železa může docházet i ke zbrzdění růstu. Skrytý nedostatek železa a chudokrevnost (anémie) se u dětí objevují nejčastěji mezi 1. a 2.

rokem života a během rychlého růstu v pubertě.

Pokud dbáme na dostatečný příjem železa, je třeba myslet na to, že železo rostlinného a živočišného původu má rozdílnou vstřebatelnost.

Železo obsažené v potravinách rostlinného původu je biologicky využitelné pouze z 1-5 %, železo obsažené v potravinách živočišného původu je biologicky využitelné z 10-25 %.

Lépe se prostě a jednoduše vstřebává železo hemové. Při nedostatku železa se pak absorpce zvyšuje až pětinásobně.

Potravinami bohatými na železo jsou vnitřnosti, maso, vejce, luštěniny, čaj, Moringové listy a kakao. Střední obsah železa mají ryby, drůbež, celozrnné obiloviny, především ovesné vločky, špenát, petržel a ořechy. Na železo chudé je mléko, mléčné výrobky, tuky a oleje, brambory a většina ovoce. Vydatným přirozeným zdrojem železa jsou maso a játra.

Zelenina, ačkoliv obsahuje také dosti železa, je zdrojem méně vydatným, je v ní totiž obsažená kyselina fytová, zhoršuje vstřebávání železa. Největší množství fytátů obsahují luskoviny, brokolice, květák, ředkvičky, kapusta a zelí.

Naproti tomu některá zelenina obsahuje i vitamín C, a stejně jako u ovoce, může být hodnotným přínosem pro vylepšení biologické využitelnosti železa. 

Co tedy jednoznačně zvýší vstřebatelnost železa z potravin?

  • Vitamin C – čerstvé ovoce, zelenina
  • Vitamin D – konzumace polotučných mléčných výrobků a olejů
  • Organické kyseliny – laktát a kyselina citrónová
  • Bílkoviny z masa – ideálně konzumace hovězího masa, stačí i malá porce v polévce
  • Kysané výrobky – kysané zelí a kysané mléčné výrobky

Co nám může efektivitu vstřebání železa snížit?

  • Fytáty – luskoviny a košťáloviny
  • Polyfenoly – víno, pivo, olivový olej
  • Vaječná bílkovina
  • Volný vápník v mléce

Jak se projevuje zvýšená hladina železa v těle? Je prokázáno, že nadbytečná množství si tělo ukládá do zásobárny hlavně v játrech, jelikož naše tělo nemá vytvořené mechanismy jak nadbytečné železo z těla vyloučit. Může pak dojít k orgánovému poškození. Horní hranice pro příjem železa, kdy se nemusíme bát toxických účinků z dlouhodobého podávání, je pak určena na 45 mg denně.

Jak zvýšit efektivitu vstřebání?

  • Mléčné výrobky, jako jsou jogurt či kefír, kombinujte s ovocem, goji nebo rakytníkem
  • Konzumujte raději kysané mléčné výrobky, než čerstvé mléko
  • Do luštěnin přidávejte citron nebo ocet
  • Přílohy kombinujte s masem a dejte si k nim salát s citronem
  • Používejte do salátu lněný olej a jablečný ocet

Proto bych i při nedostatku železa chtěla doporučit mnou vyvinutou bylinnou směs s Moringou olejodárnou pro dobrou činnost jater. https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/bylinne-smesi-s-moringou/bylinna-smes-pro-dobrou-cinnost-jater-detail Moringa olejodárná obsahuje 25 x více železa, než špenát, a kromě železa představuje zdroj neuvěřitelných 90 živin a 46 antioxidantů. V jedinečné formě nabízí tělu vše potřebné v dokonalé rovnováze, kterou lidské tělo může nejlépe využít a vstřebat. Bylinná směs obsahuje také ostropestřec mariánský, který chrání játra a podporuje jaterní a žlučovou činnost, a měsíček lékařský, který blahodárně působí na trávicí systém. Tato směs pomáhá tělu lépe trávit jídlo bez pocitu kamene v žaludku a křečí v břiše. Kombinace těchto bylin chrání před zácpou, žlučovými kameny, vředy na dvanáctníku a záněty žlučníku i slinivky.  

Pro zvýšení efektivity vstřebání železa z moringy ale doporučuji nálev ochutit citronovou šťávou. Nově jsou vyvinuty i směsi bylinek s kořením, kde bohaté nutriční hodnoty moringy využijete naplno. Zkuste například Moringu po italsku do salátu s jogurtem a citronem a využijte tak železo na možné maximum a přitom si vychutnejte skvělou chuť Toskánska u Vás doma.

Pro klienty s anémií doporučuji zkombinovat tyto 3 výrobky pro správné synergie složek!!!

  • https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/doplnky/ekolife-natura/ekolife-lipozomalni-vitamin-c-500-detail
  • https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/doplnky/reflex-nutrition/albion-ferrochel-120-kapsli-detail
  • https://marketarozinkova.cz/eshop/sortiment/doplnky/viridian/folic-acid-with-dha-90-kapsli-kyselina-listova-a-dha-detail

Anémie – chudokrevnost – u pacientů se zánětlivým onemocněními střev – Pacienti IBD

O anémii  (chudokrevnosti ) mluvíme, jestliže je snížen obsah hemoglobinu v krvi. Červené krvinky a v nich umístněný hemoglobin jsou zodpovědné za přenos kyslíků do tkání.

Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jedná o anémii, pokud je hemoglobin snížen pod 130g/l (13g/dl), těžká anémie je od hodnoty nižší než 80g/l.

Železo

Železo je jedním ze základních prvků lidského těla. Je absorbováno ve střevě z potravy a dopravováno do nejrůznějších tkání. Vedle podstatné role v transportu kyslíku  má železo mnoho další důležitých funkcí v lidském těle, např. pro růst buněk a energii pro látkovou výměnu.

Co způsobuje anémii?

Existuje několik různých typů anémie s odlišnými příčinami. Nejběžnějšími v případě zánětlivého onemocnění střev jsou:

  • Anémie v důsledku nedostatku železa
  • Anémie způsobená chronickým zánětem
  • Anémie jako důsledek nedostatku vitamínů
  • Anémie navozená léky

Anémie z nedostatku železa je nejčastější anémií, objevuje se, pokud není příjem železa dostatečný anebo není dostatečné vstřebávání železa ze stravy, a tak nemůže docházet k přiměřené tvorbě hemoglobinu. Navíc u pacientů se zánětlivým onemocněním střev dochází ke krevní ztrátě střevem a tím se stav zhoršuje.

Budete mít zájem:  Poruchy osobnosti – přehled a diagnostika

Anémie v důsledku chronického zánětu, např. jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, je způsobena poruchou cirkulace železa v těle a množství železa dostupného pro tvorbu hemoglobin je sníženo. Navíc je časté kratší přežívání krvinek v důsledku chronického zánětu.

Anémie jako důsledek nedostatku vitaminů, zvláště B12 a kyseliny listové je dán nepoměrem mezi  příjmem nebo vstřebáním těchto vitamínů v tenkém střevě. Proto u pacientů s Crohnovou chorobou je to častý jev kvůli zánětu a (nebo) chirurgickému odstranění části tenkého střeva.

Mnoho léků, zvláště protizánětlivých, ovlivňuje metabolismus železa. Poléková anémie může postihnout pacienty se zánětlivým onemocněním střev užívajících sulfasalazin a azathioprin, neboť tyto léky mohou samy o sobě způsobit anémii.

Příznaky anémie

  • Chronická únava
  • Bolesti hlavy
  • Svalová slabost
  • Dechová nedostatečnost
  • Bolesti na hrudi
  • Zrychlený tep
  • Nevolnost
  • Nechutenství
  • Zvýšená vnímavost k infekcím
  • Zvýšená citlivost kůže
  • Poruchy menstruačního krvácení
  • Poruchy libida

Nedostatek železa a anémie u pacientů se zánětlivým střevním onemocněním

Mírný nedostatek železa může být zcela bez příznaků pro pacienta, ale jestliže se výše uvedené příznaky objeví, bude se jednat o střední až těžký nedostatek železa.

Nejběžnějším příznakem anémie je přetrvávající únava a apatie.

Vzhledem k tomu, že ztráty železa zaníceným střevem jsou dlouhodobé,  nebo jeho vstřebávání ze střeva je nedostatečné, jsou zásoby v železe vyčerpány a schopnost červených krvinek dodávat kyslík do nejrůznějších tkání těla je omezen.

To vede k nejrůznějším klinickým příznakům popsaným výše. Vzhledem k chronickému průběhu nemoci si většina postižených na tyto příznaky zvykne a neuvědomuje si, o kolik lépe by se cítili, kdyby anémie byla upravena.

Jak se dozvím, že mám anémii?

Existuje několik laboratorních vyšetření, ukazujících na možnost anémie, anémie z nedostatku železa:

Hladina hemoglobin závisí na věku, pohlaví a jsou-li u mužů hodnoty nižší než 130g/l a 120g/l u žen, pak znamená, že máte anémii. Kolik železa máte v zásobách, je možné zjistit pomocí hladin feritinu v krvi. Laboratorní test saturace transferinu umožňuje vašemu lékaři zjistit, kolik železa je transportováno v krvi.

Hladiny hemoglobinu, feritinu a transferinu ukazující na anémii z nedostatku železa

Hemoglobin (Hb g/litr) Bílkovina dopravující kyslík v krvi
a dodávající kyslík tkáním těla
 muži

Nedostatek železa

Nedostatek železa v těle a chudokrevnost

Železo je pro lidský organizmus zcela nepostradatelné. V těle dospělého člověka se vyskytuje v množství zhruba 2–4 gramy, z toho asi 2,5 gramu je vázáno v hemoglobinu (krevní barvivo), nezbytného pro tvorbu červených krvinek.

Červené krvinky pak zajišťují přenos kyslíku z plic do ostatních tkání v těle. Tím je jasně dáno důležité postavení tohoto prvku v organizmu.

Přesto trpí nedostatkem železa asi třetina populace! Co Vám hrozí při nízkém příjmu železa a jaké je řešení? ……

WHO uvádí, že až 30% lidí trpí nedostatkem železa. Častěji se tento problém projevuje u žen, nicméně nevyhýbá se ani ostatní populaci.

Zvýšené nároky na železo mají ženy z důvodu menstruace, těhotenství a po porodu, ale také vegetariáni, „dietáři“, sportovci nebo dárci krve. Metabolizmus železa pak negativně ovlivňují i mnohá léčiva.

Dietní chyby jsou častou příčinou, ale nelze opomenout ani genetickou poruchu vstřebávání železa.

Jak poznám, že mám nedostatek železa?

Docela snadno.

Při nedostatku železa je přímo ohroženo naše zdraví, a proto lidské tělo vysílá varovné signály, mezi které patří celková únava, slabost, tmavé kruhy pod očima, pleť je povadlá a bledá, pokožka suchá, vlasy slabé a vypadávají, objevují se též poruchy soustředění, časté nemoci. Avšak strádá-li organizmus dlouhodobě, vede tento stav k závažnějším projevům, jakými jsou anémie (chudokrevnost) a poruchy imunity.

Proč je nedostatek železa tak častý?

Denně ztrácí lidský organizmus asi 1–2 mg železa a toto množství je třeba doplňovat. Stejně jako většina ostatních minerálů, je železo přirozeně získáváno z potravy. Avšak na rozdíl od ostatních minerálů je železo velmi špatně vstřebatelné.

Například z potravy se ho v tenkém střevě vstřebá maximálně do 10%. Mezi nejlepší potravinové zdroje je považováno červené maso a játra, které však nelze konzumovat příliš často.

Rostlinné zdroje jsou sice zdravější, ale zas mnohem hůře využitelné (luštěniny, červená řepa, zelí, ořechy, broskve, meruňky, švestky, borůvky a další).

Chybí vám železo? Doplňte ho!

Zda vaše potíže souvisejí s nízkou hladinou železa, určí lékař na základě krevních testů. Pokud se to prokáže, doporučí vám nejen změnu jídelníčku a především doplňování železa ve formě tablet.

O vhodných potravinách se dočtete výše, ale výběr vhodných doplňků stravy s obsahem železa bude vcelku zásadní. Proč? Každý, kdo o svém zdravotním problému ví a užíval železo pro jeho doplnění, by mohl přispět řadou zkušeností o možných vedlejších účincích.

Za prvé u běžných doplňků stravy není garance vstřebávání a za druhé vysoké dávky sloučenin železa v tabletách (fumaran, glukonan, difosforečnan) mohou dráždit trávicí trakt a způsobovat nechutenství, průjmy, zácpy a celkovou nevolnost. Stačí se podívat do diskusních fór se zdravotní problematikou.

A proto dříve nebo později začnete řešit problém, jakou formu železa užívat.

Veškeré starosti z vedlejších účinků však mohou jít zcela stranou, protože od února 2014 je v České republice k dostání patentově chráněné železo LipoFer® obsažené v doplňku stravy NovoFerrin™.

Jeho předností je, že nedráždí žaludek, nezpůsobuje zácpy, nevolnosti ani další obtíže spojené s užíváním běžných forem železa. Výrobce uzavřel železo do liposomálních mikrokapslí, které odolají žaludečním kyselinám a efektivně se vstřebávají až v tenkém střevě.

Tato unikátní technologii umožňuje až 5× vyšší biologickou dostupnost než u běžných forem železa.

Zdroj: www.doktor-zdravi.cz

Hemoglobin – Wikipedie

Struktura hemoglobinu (podjednotky globinu jsou zobrazeny červeně a žlutě, hem je zelený)

Hemoglobin (zkratka Hb) je červený transportní metaloprotein červených krvinek obratlovců a některých dalších živočichů. Hlavní funkcí hemoglobinu je transport kyslíku z plic nebo žaber do tkání a opačným směrem odstraňování oxidu uhličitého z tkání do plic. V aktivních erytrocytech savců hemoglobin tvoří 35 % obsahu. Průměrné množství hemoglobinu v jednom erytrocytu je 28-32 pg.

Historie

Jako první v roce 1851 publikoval články o rostoucích krystalech hemoglobinu v krevním preparátu německý fysiolog Otto Funke. Na jeho práci navázal Felix Hoppe-Seyler, který o pár let později popsal jeho schopnost opakovaně vázat kyslík.

V roce 1959 Max Perutz pomocí metod rentgenové krystalografie rozluštil strukturu hemoglobinu. Za tuto práci dostal společně s Johnem Kendrewem v roce 1962 Nobelovu cenu za chemii.

Úloha hemoglobinu v krvi byla objevena francouzským fyziologem Claudem Bernardem.

Syntéza

Syntéza hemoglobinu je složitá řada kroků probíhající v nedospělých červených krvinkách. Globin stejně jako jiné bílkoviny vzniká na ribozomech. Hem je vytvářen v mitochondriích a cytoplazmě.

Struktura

Hemová skupina

Běžný hemoglobin dospělého člověka (HbA) se skládá ze 4 podjednotek, dvou alfa (α) a dvou beta (β). Každá podjednotka je tvořena bílkovinnou částí – globinem a prostetickou (nebílkovinnou) částí – hemem.

Člověk má během svého vývoje různé typy hemoglobinu. Všechny tři lidské hemoglobiny mají stejný hem, ale liší se v bílkovinné (globinové) složce:

  • Hemoglobin dospělého typu (HbA): Je syntetizován v dospělosti. Skládá se ze dvou podjednotek α a dvou β. Tvoří 97 % veškerého hemoglobinu v dospělém organismu. Je tvořen z větší části HbA0 (neglykovaný) a asi z 5 % HbA1 (glykovaný).
  • Hemoglobin dospělého typu (HbA2): Také syntetizován v dospělosti. Místo β podjednotek obsahuje dvě δ podjednotky. Podílí se 2,5 % na celkovém hemoglobinu.
  • Fetální hemoglobin (HbF): Syntetizován ve větším množství u plodu (fétu) (u dospělých jen 0,5 %). Místo β podjednotek má dvě γ podjednotky. Má vyšší afinitu ke kyslíku.

Každý monomer globinu má primární strukturu, která je určena pořadím aminokyselin. Dále je uspořádán do sekundární struktury osmi α-helixů označované písmeny A-H. Podle polarity aminokyselin v globinu se molekula ve vodě uspořádá do terciární struktury (hydrofobní interakce).

Hydrofilní aminokyseliny komunikují s vodním prostředím a hydrofobní AK se stahují dovnitř molekuly, kde vytváří tzv. hydrofobní kapsu. Mezi aminokyseliny His F8 a His E7 (písmeno určuje α-helix a číslo pořadí AK v daném α-helixu) v hydrofobní kapse se zasunuje planární (rovinná) molekula hemu.

[1] Ve středu tetrapyrrolového jádra hemu je vázáno dvojmocné železo (Fe2+),které je díky přítomnosti hemu v hydrofobní kapse chráněno proti oxidaci na Fe3+).

Kvartérní struktura určuje samotné prostorové uspořádání jednotlivých podjednotek tetrameru hemoglobinu a interakce mezi nimi (hydrofobní a iontové interakce).

Hem

Podrobnější informace naleznete v článku Hem.

Hem je komplexní sloučenina tvořená tetrapyrolovým kruhem (protoporfyrin IX) s centrálním atomem železa — Fe2+. Přítomnost kovů je pro tetrapyroly typická (např. hořečnatý ion v chlorofylu).

Globin

Globin je tvořen čtyřmi polypeptidy. Zaujímá asi 96 % celé molekuly. Vždy dvojice polypeptidových řetězců je stejná. V lidském organismu se vyskytují řetězce alfa, beta, gama, delta atd.

Na základě přítomnosti jednotlivých řetězců v molekule pak hovoříme o různých typech hemoglobinu. Vzájemně se liší afinitou k molekule kyslíku (schopnost vázání nebo uvolňování samotné molekuly O2).

Funkce hemoglobinu

Hlavní funkcí hemoglobinu je přenos kyslíku z plic do tkání a zpětný odvod oxidu uhličitého z tkání do plic. Každý ze 4 Fe2+ iontů hemu reverzibilně (vratně) váže molekulu kyslíku (tzv. proces oxygenace hemoglobinu).

Schopnost navázání O2 a ztráta CO2 na železnatém ionu je úměrný parciálnímu tlaku dýchacích plynů (v plicích má kyslík vyšší parciální tlak než oxid uhličitý – ve tkáních je tomu naopak).

Budete mít zájem:  Jsou biopotraviny opravdu bio a zdravé? Jak dopadly v testech?

Parciální tlak kyslíku v plicních alveolách je asi 13–15 kPa a ve venózní krvi ve tkáních je > 5 kPa (hypoxie pod 3,5 kPa).[2]

Oxygenace

Změna konformace deoxyhemoglobinu v oxyhemoglobin

Ion Fe2+ v deoxyhemoglobinu (bez kyslíku) se nachází ve vysokospinovém stavu a má koordinační číslo 5 (čtyři vazby se 4 dusíky pyrrolů hemu a pátá vazba s dusíkem aminokyseliny His F8 globinu). Oxygenací hemoglobinu vzniká oxyhemoglobin, jehož železnatý ion je v nízkospinovém stavu a má koordinační číslo 6 (oproti deoxyhemoglobinu má ještě jednu vazbu přes dva atomy kyslíku na aminokyselinu His E7. Tudíž je zřejmé, že oxygenace mění terciární a kvartérní strukturu globinu. V deoxyhemoglobinu je železo navázáno jen na šestý α-helix globinu (Fe2+ je „vystrčeno“ nad rovinou molekuly hemu) a po oxygenaci se železo naváže kromě šestého i na pátý α-helix té samé molekuly globinu (Fe2+ je rovnoměrně „táhnuto“ z obou stran planární molekuly hemu ⇒ zasunutí do roviny), což způsobí mírnou změnu celé molekuly hemoglobinu a zániku nevazebných interakcí.[1] Oxygenace hemoglobinu je spojena se změnou barvy krve: deoxyhemoglobin je tmavě červený, oxyhemoglobin světle červený.

T a R konformace

T-konformace (tension; napjatý stav) hemoglobinu je charakteristická pro tetramer deoxyhemoglobinu. Postupnou oxygenací jednotlivých podjednotek hemoglobinu dochází k zániku nevazebných interakcí (hydrofobní a iontové), čímž se usnadňuje navázání kyslíku na ještě neoxygenované podjednotky. U úplně nasyceného hemoglobinu se tudíž mluví o R-konformaci (relaxed; relaxovaný stav).

Saturace a saturační křivka

Sigmoidní křivka saturace hemoglobinu kyslíkem

Oxygenovaný podíl z celkového obsahu hemoglobinu v krvi se nazývá saturace (nasycení) O2 a udává se v procentech. Kyslíková kapacita je maximální hodnota saturace. Při úplném nasycení kyslíkem váže 1 mol hemoglobinu 4 moly kyslíku. Po jednoduchém výpočtu zjistíme, že 1 gram tetrameru hemoglobinu může proto transportovat maximálně 1,4 ml kyslíku.[2]

Saturační křivka vyjadřuje procentuální množství oxyhemohlobinu na parciálním tlaku kyslíku.

Křivka má sigmoidní (esovitý) průběh, protože je třeba překonat určitou hodnotu parciální tlaku kyslíku, kdy se naváže první kyslík na tetramer, což způsobí zánik nevazebných interakcí a usnadnění vazby kyslíku na zbývající podjednotky.

Sigmoidní tvar saturační křivky je z fyziologického hlediska velmi důležitý, jelikož kdyby měla křivka tvar hyperbolický (jako u zásobního myoglobinu), nebylo by možné za parciálního tlaku O2 v tkáních z hemoglobinu kyslík odvázat.

Stejně důležitý je vztah saturační křivky fetálního hemoglobinu HbF k normální HbA. HbF (plod) má vyšší afinitu ke kyslíku než HbA (matka),[1] a tudíž je možný přenos kyslíku z krve matky do krve plodu. Za to může fakt, že u gama podjednotek je třeba dodat menší energii ke zrušení nevazebných interakcí než u beta podjednotek hemoglobinu dospělce

Bohrův efekt

Bohrův efekt[3] je soubor jevů vycházející ze skutečnosti, že oxyhemoglobin je silnější kyselina (pKA=6,2), než deoxyhemoglobin (pKA=7,8).

[2] Ve tkáních vlivem buněčného dýchání vzniká větší množství oxidu uhličitého, který reaguje s vodou (za přítomnosti karbonátdehydratasy) na kyselinu uhličitou.

Kyselina uhličitá dále disociuje na hydrogenkarbonátový anion a vodíkový kation (proton). Tím se snižuje pH v tkáních (= roste počet H+ iontů).

CO2 + H2O → H2CO3 → HCO3− + H+

Oxygenovaný hemoglobin z plic putuje do tkání, kde je nucen odevzdat kyslík, což je způsobeno faktem, že deoxyhemoglobin (zásaditější) lépe váže tkáňové vodíkové protony než nasycený oxyhemoglobin.

V plicích proces probíhá obráceně: deoxyhemoglobin ztrácí vodíkový ion (oxygenace Hb), který zpětně reaguje s hydrogenkarbonátovým ionem na kyselinu uhličitou, jež je zpětně rozkládána karbonátdehydratázou na oxid uhličitý a vodu (= vydechovaný vzduch).

2,3-bisfosfoglycerát (BPG)

Molekula 2,3-Bisfosfoglycerátu neboli BPG

V periferních tkáních vzniká jako produkt glykolýzy BPG, který stabilizuje T-konformaci hemoglobinu (deoxygenovanou). BPG se váže svými 4 zápornými skupinami fosfátů na beta podjednotky hemoglobinu iontovými vazbami, na jejichž zrušení (tj. oxygenaci Hb) je třeba dodat nějaké množství energie. Funkce BPG spolu s Bohrovým efektem spočívá v podpoře ztráty kyslíku v tkáních. Fetální hemoglobin je vůči BPG méně reaktivní, což mimo jiné způsobuje vyšší afinitu ke kyslíku (viz Saturační křivka).[1]

Hemoglobin za nestandardních podmínek

Expozice oxidu uhelnatého

Související informace naleznete také v článku Karboxyhemoglobin.

Při otravě oxidem uhelnatým (CO) vzniká karbonylhemoglobin (neboli karboxyhemoglobin, COHb). Příčinou otravy je fakt, že je oxid uhelnatý vázán mnohem pevněji (asi 200×) než kyslík.[1] Proto již při nízké koncentraci ve vzduchu vytlačí oxid uhelnatý molekulu kyslíku z vazby na Hb.

  • Chronická expozice vyšší koncentraci CO vede k únavnosti, zhoršení paměti a koncentrace, bolesti hlavy, bolesti na hrudi, poruchy vidění atd.
  • Akutní otrava (závisí na koncentraci) má tyto příznaky: bolest hlavy, závratě, zmatenost, dezorientace, rychlé dýchání, křeče, zvracení. Růžové až třešňově červené zabarvení kůže nastává u extrémně závažných otrav, obvyklejší je bledost. Postižený musí neprodleně dostat kyslík a vyšetřit hladinu CO v krvi, u těžších otrav a těhotných žen se provede léčba v hyperbarické komoře, kde je zvýšený parciální tlak kyslíku, který vytěsní CO.

Expozice nitrosloučenin

Nitrosloučeniny (např. ředidla, dusičnany v potravě nebo v pitné vodě) způsobují oxidaci Fe2+ na Fe3+ a vzniká tak modrý methemoglobin. Ten je poškozený a nemůže přenášet kyslík. K otravě dusičnany jsou velice citliví kojenci, zvlášť ti na umělé výživě. Proto jsou na kojeneckou vodu požadovány zvláštní limity dusičnanů.

Nedostatek methemoglobin reduktázy (enzymu redukujícího methemoglobin zpět na hemoglobin) u nich způsobuje ukládání methemoglobinu v periferních tkáních. Vzniká onemocnění zvané methemoglobinémie a kvůli nahromadění methemoglobinu se může projevovat modráním kůže.

Expozice glukózy (glykovaný hemoglobin)

Glykovaný hemoglobin (HbA1c) vzniká neenzymovou glykací bílkovinného části hemoglobinu na aminokyselinách N-terminálním valinu a lysinových zbytcích.

Glukóza se pevně navazuje na hemoglobin červených krvinek a po celou dobu jejich života (120 dnů) zůstává. Procentuální poměr glykovaného a normální hemoglobinu je přímo úměrný době expozice glukózy a výši glykemie (hyperglykemie).

Jeho laboratorní měření se využívá jako nejdůležitější parametr dlouhodobé kompenzace diabetu.

Ve vysoké nadmořské výšce

Pro přenos kyslíku je důležitý jeho parciální tlak ve vdechovaném vzduchu (normálně 21 kPa ve vzduchu, 13 kPa v alveolách). Klesne-li tlak O2 pod kritickou hodnotu 3,5 kPa, dojde k hypoxii a následně k poruchám funkce mozku.

Při normálním dýchání nastane tato situace asi ve 4000 m n. m., organismus v těchto případech tedy reaguje zrychleným dýcháním. Tak může udržet parciální tlak kyslíku na vyšší úrovni a kritická hodnota se posune až k 7000 m n. m.

Ve vyšších nadmořských výškách je nutno použít kyslík z tlakových lahví, až do výšky 12 – 14 km.

Při dlouhodobém pobytu ve vysoké nadmořské výšce stoupá počet červených krvinek v krvi, zvyšuje se srdeční frekvence a zrychluje se dýchání.

Poruchy tvorby hemoglobinu

Porfyrie

Úplný výpadek syntézy hemu je neslučitelný se životem. Částečné defekty mohou mít výrazné následky (genetické a získané). Příkladem je porfyrie, při níž se některé meziprodukty tvorby hemu místo dalšího metabolizování hromadí a ukládají v těle.

Anémie

Anémie (chudokrevnost) je snížení počtu erytrocytů nebo hemoglobinu v krvi. Může být způsobena buď poruchou syntézy hemoglobinu (deficit železa) nebo poruchou syntézy erytrocytů (deficit kyseliny listové, vitamínu B12)

Dědičné poruchy

Je známo asi 300 geneticky podmíněných variant hemoglobinu, funkce je tím většinou jen málo omezená, na důležitých pozicích v řetězci však může změna způsobit rozsáhlé funkční poruchy. Srpkovitá anémie je jedna z dědičných chorob, při níž je na 6.

pozici v β-řetězci valin místo glutamové kyseliny (vzniká HbS). Valin je hydrofobní AK avšak glutamová kyselina je hydrofilní.

Tudíž u molekuly HbS vzniká „lepivé místo“, které se ve své deoxygenované podobě agreguje (shlukuje) a tím způsobí srpkovitý tvar erytrocytů. HbS má oproti HbA rigidní tvar, a tudíž nemůže dobře procházet skrz úzké kapiláry, které následně ucpává (např.

ve slezině, ledvině). Srpkovitá anémie postihuje převážně černošskou populaci, protože nositelé jsou chráněni proti nebezpečným formám malárie (výhodná selekce).

Talasemie

Talasemie je onemocnění způsobené nedostatečnou nebo chybějící tvorbou jedné z podjednotek hemoglobinu.

Při β-talasemii se omezuje produkce β-řetězce hemoglobinu, čímž je narušeno zabudování Fe2+, železo zůstává ležet v erytrocytech a nadměrně se hromadí v těle. Erytrocyty jsou zranitelnější, brzy hemolyzují.

Při α-talasemii je naopak omezena produkce α-podjednotky, což vede k odumření již ve stádiu plodu, protože bez α-řetězců se nemůže vůbec tvořit HbF (fetální hemoglobin).

Organismy, které obsahují hemoglobin

Mimo obratlovce je hemoglobin obsažen (volně rozpuštěn) také v hemolymfě měkkýšů – u vodních plžů z čeledi okružákovití (Planorbidae). Všichni ostatní měkkýši mají jako krevní barvivo hemocyanin.

Reference

  1. ↑ a b c d e MURRAY, R., GRANNER, D., MAYES, P., RODWELL, V. Harperova biochemie. 4. české vyd. Jinočany: Nakladatelství H+H 2002. 54–55 s.
  2. ↑ a b c TOMANDL, J., TÁBORSKÁ, E. a kol. Biochemie I – Semináře. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 12 s.
  3. ↑ http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-002/figures/efekt_bohruv.01.jpg

Literatura

  • MURRAY, R., GRANNER, D., MAYES, P., RODWELL, V. Harperova biochemie. 4. české vyd. Jinočany: Nakladatelství H+H 2002. 53–64 s. ISBN 80-7319-013-3
  • TOMANDL, J., TÁBORSKÁ, E. a kol. Biochemie I – Semináře. Brno: Masarykova univerzita, 2003. 12–16 s. ISBN 80-210-3056-9

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu hemoglobin na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo hemoglobin ve Wikislovníku
Autoritní data

  • PSH: 6216
  • BNF: cb11959704c (data)
  • GND: 4022814-9
  • LCCN: sh85060198
  • MA: 2778917026
  • NDL: 00563085

Portály: Biologie | Medicína

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hemoglobin&oldid=20193169“

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector