Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci

O výživě 16. 6.

2018 | tla

Také se těšíte na prosluněné ráno, kdy vezmete do ruky proutěný košík a vyrazíte na farmářské trhy pro voňavou a křehkou zeleninu, maso, křupavý chléb, mléčné výrobky, koření, bylinky, koláče jako od babičky a další potraviny z produkce českých a moravských zemědělců, řezníků, pekařů a dalších prvovýrobců? Cítíte to aroma čerstvých produktů a hřeje vás pocit, že děláte něco dobrého pro své zdraví? Kdo by takovému svátečnímu nakupování odolal.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníciFarmářské trhy ze Shutterstock.com

Možná ale patříte mezi pochybovače. Zboží se vám zdá předražené, v kvalitě mezi produkty v supermarketu a na trhu nevidíte až tak velký rozdíl. Bio ovoce či zelenina vám připadají na pohled mnohem méně přitažlivé, než to které seženete v obchodě. A už vůbec nechápete, proč se někam vláčet přes celé město. Co je pravda a co mýtus?

Ne vše farmářské je bio

Chodíte-li na farmářské trhy s tím, že cokoliv zde koupíte, budete mít automaticky v bio kvalitě, není to pravda.

„Bio se vyznačuje tím, že během chovu či pěstování zemědělec nepoužívá syntetická hnojiva, žádné postřiky.

Farmáři většinou uplatňují metodu konvenčního zemědělství, avšak v menším regionálním objemu,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá. Mají bio potraviny nedostatky?

Chutnější, ale méně odolné

Pokud si přece jen vybíráte striktně bio potraviny, musíte počítat i s určitým negativem. „Tím, že nejsou rostlinné produkty ošetřeny proti škůdcům a plísním, jsou mnohem choulostivější a jejich trvanlivost je poměrně krátká,“ upozorňuje dietoložka.

Do určité míry se problém kratší trvanlivosti týká i dalšího zboží na farmářských trzích. Přestože nemusí být vždy přímo v bio kvalitě, většina produktů je prosta nejen umělých ochucovadel, barviv a zvýrazňovačů vůní, chutí či vylepšovatel konzistence, což je vítáno, ale také konzervantů a s tím je třeba počítat. 

Nenechte se šidit

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníciI když jste ochotni za potraviny z trhu připlatit, nenechte se zneužívat. „Někteří prodejci mohou využívat neznalosti lidí a řeknou si klidně trojnásobek ceny, za kterou byste produkt koupili v obchodě. Zase tak velký rozdíl v kvalitě ale není,“ upozorňuje dietoložka.

Farmářský špek je stále jen špek

Vše z farmářských trhů je zdravé, a tak se toho můžeme najíst, co hrdlo ráčí. Tak toto tvrzení je riskantní mýtus. „Farmářské a zejména bio produkty jsou pěstovány a chovány šetrně vůči přírodě.

Neznamená to ale, že jsou nutně zdravější. Farmářská ale i bio klobása nebo třeba špek, jsou stále klobása a špek.

Je proto důležité i na trzích hledět na nutriční skladbu potravin a zajímat se o to, kolik zejména tuku a soli obsahují,“ doporučuje Karolína Hlavatá.

To samé platí i pro pečivo. „Prodejce by měl být schopen poskytnout informaci o tom, kolik procent je v něm celozrnné mouky, je-li tam vůbec, čím je například slazené a podobně,“ říká dietoložka.

Když jím zdravé, budu štíhlý

Je to další past. Nutriční hodnoty bio potravin či produktů z farem se oproti normálním potravinám nemusí výrazně lišit. Samozřejmě „domácí“ jogurt, tvaroh, mléko, sýr jsou obvykle chutnější, než ty, co nakoupíme v obchodě.

Ale pozor! „Je to vítané zpestření jídelníčku, ale musíme si uvědomit, že to, co se u mléčných výrobků zdá být to pravé, se vyznačuje vyšším obsahem tuku, a tak si musíme dát pozor na porce, které konzumujeme,“ upozorňuje Karolína Hlavatá.

Rozhodně svému tělu příliš neprospějeme, když na posezení sníme 300 gramů sice ryzího, ale tím pádem i tučného jogurtu, nebo vypijeme půllitr mléka „nabitého“ nasycenými mastnými kyselinami.

Je to zdravý životní styl

Zdánlivě nepodstatným přínosem farmářských trhů je fakt, že se staly životním stylem.

Nejen to, že se nám na talíř dostávají například plně vyzrálé sezónní plody a že podporujeme produkci šetrnou k naší přírodě, ale už sám fakt, že jdeme nakupovat, je známkou toho, že o jídle přemýšlíme, že mu věnujeme patřičnou pozornost, a to je základní předpoklad zdravého stravování. Pozitivem je i to, že si z nákupu můžeme udělat příjemný rituál s větší procházkou, což také prospívá nejen našemu tělu, ale i psychice.

Nenechte se stresovat

Pokud nemáte farmářské trhy na dosah nebo jsou pro vás prostě příliš drahé, nemusíte propadat trudnomyslnosti. „Rozdíl v kvalitě toho, co koupíme na trhu a toho, co si můžeme vybrat v obchodech, není nijak propastný. Důležité je, abychom každý den snědli odpovídající množství zeleniny a ovoce a vybírali si kvalitní potraviny,“ dodává doktorka Karolína Hlavatá.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci

Mohlo by vás také zajímat: Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci Další článek

Laik nemá moc šancí poznat, jaký česnek kupuje – Vitalia.cz

Řada lidí by si dnes za kvalitu ráda připlatila, ale českého česneku je jednak málo, a navíc zákazník těžko pozná, co kupuje.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci
Autor: Vitalia.cz

Zaručeně český česnek dostanete pravidelně v Pražské tržnici

„Český zákazník je klamán tím, že při nákupu česneku je jako země původu uváděná České republika a to je vlastně možné pouze jedenkrát za rok a to na přelomu července a srpna, kdy se český česnek sklízí.

Během roku čerstvý český česnek nekoupíte, pouze pokud je ze skladu,“ říká Pavel Ill, který se již deset let věnuje výhradně pěstování česneku a každý den ho dováží čerstvý do haly 22 v Pražské tržnici a o sobotách také na Farmářské trhy na Kulaťáku.

Jak může zákazník poznat, jaký česnek opravdu kupuje?

Laik to prakticky nemá šanci poznat. Proto se dá poradit jedině nakupovat u odborníků, ne v hypermarketu. Kupovat u pěstitelů, kde jsou známé odrůdy, je uvedený kontakt, není to anonymní.

Náš paličák, když rozloupnete, stroužky jsou kolem středu, u těch ostatních jsou stroužky všude. Náš česnek se sklízí koncem června, začátkem července.

Když se vám objevuje česnek někdy v dubnu a píší u něj, že je český, tak to těžko bude pravda.

  • Nemůže to být česnek ze skladu?
  • To by musel být klimatizovaný sklad, ale českého česneku je nedostatek, takže se brzy vyprodá, a není to tedy pravděpodobné.
  • Do kdy je tedy český česnek na trhu?

To záleží taky na tom, jestli máte klimatizované sklady, a na množství, které vypěstujete. My ho máme vyprodaný do konce roku. Pokud má někdo větší produkci a klimatizované sklady, může ho mít ještě delší dobu, ale maximálně tak do konce března.

Když chci český česnek, musím ho tedy nakoupit včas. Co pak s ním, aby mi vydržel?

Je několik způsobů. Každá hospodyňka má nějaký svůj léty prověřený způsob uchovávání. Když koupím česnek bez stonků, dám palice do větší sklenice, přes to hadr a gumičku a je to.

Hlavně to nesmí být v mokru, vlhku, česnek v žádném případě nepatří do lednice. To okamžitě zplesniví. Česnek s kratším stonkem můžete dát do vázičky, slouží pak i jako dekorace, samozřejmě bez vody. Tak vydrží taky dlouho.

Další způsob je, že si koupíte cop a z něj pak odebíráte.

Proč je vůbec českého česneku nedostatek? Je to způsobeno obchodními řetězci a tím, že stlačili cenu dolů dovozem zahraničního česneku?

Přesně tak, super a hypermarkety chtějí velké množství, berou hlavně čínský česnek. Jenže ten, než se sem vůbec dostane, trvá to půl roku i více. A česnek – i když se o něj dobře staráte – nevydrží déle než rok, ať děláte, co děláte. Česnek z Asie je sice strašně levný, ale ztratí všechny žádoucí vlastnosti.

Proto se sem začal vozit i polský, španělský, argentinský a další. Takže naši pěstitelé, když neměli odbyt, tak od pěstování česneku odešli. Zůstalo jich jen pár. V roce 2009 se pěstovalo už jen asi na 60 hektarech (oproti roku 2001, kdy se česnek pěstoval na více než 1000 ha, pozn. red.), vydrželi jen vytrvalci.

Budete mít zájem:  Užívat či neužívat kortikoidy?

Teď najednou Češi přišli na to, že dovozový česnek je k ničemu, nemá chuť, nemá ty vlastnosti, a chtějí český česnek. Jenže – upřímně řečeno – je to pracné. Začnete v září, vysadíte, než to vyroste, musíte to sklidit, osušit, očistit, ostříhat… na trh se dostanete někdy v červenci, v srpnu.

A máte v tom nainvestované peníze, takže ta cena za kvalitu je logicky vyšší. Aby to bylo kvalitní, musíte tomu dát, co to potřebuje.

Hypermarkety o dražší, ale kvalitnější česnek nemají zájem?

Už se na nás obrátili z jednoho obchodního řetězce, že by brali veškerou naši produkci, ať si stanovíme cenu. Jenže my teď nejsme schopni jejich požadavky na množství pokrýt. Sice se snažíme rozšiřovat, pěstovat víc, ale je to náročné.

Takže teď není problém, že oni by česnek nechtěli vykoupit za vaši cenu, ale v tom, že vy ho máte málo?

Ano, oni by to vykoupili, dejme tomu za 150 korun, ale jsou skutečně nároční na pravidelnost dodávek a na množství. My ale nemáme velké skladovací prostory, nemáme klimatizované sklady, abychom mohli říct: my vám budeme pravidelně dodávat třeba tunu, to nejde.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci
Autor: Vitalia.cz

Co by se s tím dalo dělat? Podporovat české pěstitele?

Samozřejmě. Je to otázka jednání s ministerstvem, dotační politiky, neříkám trvale, ale třeba na rozjezd, na mechanizační prostředky, které jsou drahé. My jsme zatím koupili sklízeč, z Francie, stojí zhruba půl miliónu korun, což je pro drobné pěstitele dost zápřah.

Buď podpora formou úvěru, menší úroky, nebo pomoci dotační politikou s přesným určením na co. To je důležité, aby se z toho pak nepořídilo něco úplně jiného, jsou takové případy zneužití.

Takže tyhle dva způsoby – buď pomoci s rozjezdem, protože pro nás je konkurence zejména ze zahraničí, kde je jiná dotační politika; buď tedy formou účelových dotací, nebo nižším úrokem či bezúročnými půjčkami.

Vy teď máte česnek za 200 korun kilo. Setkal jste se s tím, že by vám někdo říkal, že je drahý?

Samozřejmě. Hlavně jsou to důchodci, kteří pamatují úplně jiné ceny. Pro ně je to drahé. Ale když jdete k doktorovi, do lékárny, tak taky platíte. Když si dáte česnek, o kterém je známo, že má léčivé účinky, na cholesterol, na tlak… děláte něco pro svoje zdraví. Je na každém, aby si zvážil hodnotu, kterou mu to přinese. Možná jsou dvě stovky hodně, ale mně se to za zdraví vyplatí.

Ta cena se ještě bude měnit? Bude česnek ke konci roku dražší, když ho bude už míň?

Je to otázka poptávky a nabídky, ale s žádným rapidním zdražováním nepočítáme. Chceme si naše zákazníky uchovat.

Možná se zdá moc, že jsme cenu nasadili na 200 korun, ale mi ji chceme udržet dlouhodobě, aby zákazníci věděli, když přijdou, že mají český česnek za tuhle cenu.

Je možné, že by se cena zvedla, kdyby třeba zdražila nafta, nebo něco, co by se v tom projevilo. Ale že bychom šli třeba během září skokově nahoru, to ne.

Vše o farmářských trzích najdete u nás:

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci

Farmářské trhy míří do supermarketů. Drahé se ale nerovná kvalitní | Firmy a trhy

PRAHA Zvykli jste si chodit na trh pro čerstvé ovoce a zeleninu a nedáte dopustit na poctivé uzeniny? Možná je brzy začne nabízet i blízký supermarket. Rostoucí popularita farmářských trhů a zájem spotřebitelů o regionální potraviny nutí ke změně chování i řetězce.

Na chleba z malé pekárny nebo poctivé špekáčky už můžete tu a tam narazit hned vedle masové produkce průměrné kvality. Přitom ještě před pár lety neměli menší producenti, kteří nedokázali zásobovat celou síť obchodů, v Česku šanci.

Jenže spotřebitelé ukázali svou sílu. Tím, že začali upřednostňovat regionální potraviny, které dobře znají, začaly se o tyto dříve pro ně bezvýznamné partnery z řad místních pěstitelů a malovýrobců zajímat i řetězce.

„Poptávka po lokálních potravinách je evidentní. Produkty českých farmářů a firem nabízíme v našich obchodech stále, v posledních několika letech však podíl tuzemských výrobků narůstá hlavně o ty menší,“ potvrzuje trend Jiří Mareček ze společnosti Tesco.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci

Farmářské trhy na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Týká se to zejména masných výrobků, pečiva či ovoce a zeleniny. „Principem spolupráce je, že nabídneme zákazníkům výrobky od vyhlášeného místního dodavatele a ten dodává do jednoho nebo několika našich obchodů podle svých možností,“ dodává.

Rostoucí zájem o domácí a hlavně lokální potraviny potvrzuje i řetězec Billa, který má od roku 2012 dokonce svou vlastní značku Česká farma. „Zájem o tento sortiment většinou převyšuje nabídku.

V rámci této řady prodáváme ovoce a zeleninu a jde vždy o sezonní potraviny, jako jsou brambory, okurky, rajčata, hrušky či hlávkový salát.

Velmi oblíbený je také český česnek,“ popisuje Simona Breen, ředitelka marketingu.

Zatímco okurky či rajčata putují z jihu Evropy i několik dní, česká zelenina se do obchodu může dostat výrazně rychleji, což je znát na její kvalitě. Prověřené farmářské trhy jsou ovšem schopné zkrátit cestu ovoce a zeleniny ze záhonku k zákazníkovi na pouhých pár hodin.

Regionální dodavatele pečiva či uzenin oslovuje také síť obchodů Albert. Vedle chleba se to týká i sezonního velikonočního pečiva, které sice bývá u místních dodavatelů o něco dražší, chuťově je však výše než běžná produkce.

„U některých položek je pokrytí regionálními dodavateli téměř stoprocentní,“ tvrdí dokonce Judita Urbánková, ředitelka PR a komunikace společnosti Ahold, která obchody Albert provozuje.

Zajímavý růst podle ní zažívá třeba sortiment lahůdek nebo piva.

Znám svého řezníka

Zakladatel sítě prodejen lokálních potravin Sklizeno Davida Kukla je přesvědčen, že změna v přístupu velkých řetězců dokládá, jak zásadně se mění chování spotřebitelů. „Lidé už se nenechají šálit, sledují složení potravin, chtějí kvalitnější výrobky a chtějí znát jejich původ,“ říká Kukla.

Posun je vidět třeba v tom, že si stále více zákazníků uvědomuje, že párky s cenou 70 korun za kilo nejspíš nebudou příliš kvalitní, a pokud mohou, raději sáhnou po dražších produktech.

Právě u uzenin, ale také sýrů nebo másla je rozdíl v kvalitě mezi běžnou nabídkou řetězců a výrobky od lokálních výrobců asi největší.

„Myslím si, že lidé jsou již zklamaní z nekvalitní produkce a velkovýroby, která upřednostňuje cenu před použitím kvalitních surovin.

Špekáček od řezníka z malé vesničky zkrátka bývá kvalitou a samozřejmě i chutí někde jinde,“ dodává Jiří Málek, majitel sítě obchodů Náš grunt, která se specializuje na místní potraviny.

Drobný výrobce je zároveň pod mnohem větší kontrolou svých místních zákazníků, na nichž je rovněž více závislý. Kladný vztah ke znovuobjeveným regionálním produktům však v sobě skrývá jedno nebezpečí. „Bohužel nevymizelo vnímání, drahé se rovná kvalitní‘, a tak někteří zákazníci padají do nové pasti. Přitom to také může být navoněná bída,“ upozorňuje Kukla.

Kupovat si obyčejný tvarohový sýr s pažitkou za cenu 500 Kč/kg jen proto, že má nálepku farmářský, je nesmysl. Takže když už máte ve zvyku dát si tu práci a pečlivě studovat složení potravin a zajímat se o jejich původ, není od věci se pustit i do srovnání s konkurencí.

Nabídka na farmářských trzích, ve farmářských prodejnách a brzy i v mnoha supermarketech se rozšiřuje a už dnes je z čeho vybírat. Také na farmářském trhu bývá často konkurence, stojí tedy za to produkci na různých stáncích porovnat.

Farmářsky ve velkém?

Rostoucí zájem spotřebitelů pohání také rozvoj kamenných farmářských prodejen. Síť Náš grunt už má třicet prodejen po celém Česku, a to nejen ve velkých městech, ale také třeba v Prostějově, Poděbradech nebo Příbrami.

Budete mít zájem:  Místo vánočních prémií – vánočka

Částečně jde o vlastní obchody, část tvoří franšízy. Ve všech zákazníci mohou očekávat produkci prověřených dodavatelů. „Rozhodli jsme se zavést vlastní systém kontroly jakosti produktů. Všichni naši dodavatelé musí splnit přísná kritéria složení, zpracování a výroby a také použití původních receptur,“ popisuje Málek.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci

Farmářské tržiště Kubáň. Pro vás paní bych doporučil tuhle uzeninku, jenom libové masíčko

Cestou kombinace vlastních prodejen a franšíz jde také Sklizeno, které připravuje farmářský obchod supermarketových rozměrů, tedy na ploše zhruba 400 m2.

„Od fáze úvah jsme se přesunuli k tomu, že aktivně hledáme vhodné prostory,“ přibližuje projekt Kukla. Schůdnou variantou podle něj může být spojení farmářského supermarketu a bistra v prostorách obchodního centra. Otevření první takové prodejny plánuje v červnu.

Zboží na farmářských trzích je kvalitnější, ale také předražené, myslí si zákazníci

Chcete pořádat farmářské trhy? Dbejte na dobré jméno, vysokou kvalitu a pravidla

Své zákazníky i dodavatele si dobře zavedený farmářský trh najde. A i přes mnohem větší konkurenci, kterou trhy v prodeji potravin mají, zájem o ně stále roste.

Klíčová je kvalita i lokálnost

Když společnost Nielsen před pěti lety ve svém průzkumu zjišťovala, co české spotřebitele přitahuje na farmářských trzích, poukázala na tři hlavní výhody farmářských trhů (FT).

Lidé je navštěvují především pro vysokou kvalitu produktů, které na nich mohou nakoupit, pro dobrý poměr ceny a kvality výrobků a také proto, že na nich seženou produkty, které jinde nejsou. Pro některé je motivace i to, že chtějí podpořit místní producenty. Nejčastěji na nich zákazníci nakupovali zeleninu, ovoce, sýry a mléčné výrobky a uzeniny.

Ale také vejce, sazenice nebo květiny, koření, maso, pečivo, oříšky, sušené ovoce a další speciality. K nákupu na FT se tehdy přihlásila více než třetina spotřebitelů.

Už dva roky před tím vznikla Asociace farmářských tržišť České republiky, která si právě zvyšování a udržení kvality farmářských trhů dala za svůj cíl a nastavila tak laťku.

Za základní principy při provozování FT přitom považuje důsledný výběr prodejců, kvalitu a tuzemský původ potravin, vysokou kulturu prodeje, férový přístup k prodejcům, rozumně nastavené poplatky za prodejní místa, oživování městských prostor, podporu malého a středního zemědělského sektoru a výběr lokálních potravin.

Vypracovala také kodex farmářských trhů, závazný pro její členy.

Ten například stanoví, že farmářský trh je především potravinovým trhem, členové asociace nesmí organizovat trh v nákupních centrech ani v jejich bezprostřední blízkosti, zboží na trhu pochází od farmářů a výrobců potravin, kteří garantují a musí být schopní prokázat, že prodávají zboží z vlastních zdrojů, nebo to, že podíl potravin regionálního původu musí být, s výjimkou Prahy, alespoň 50 procent.

Podnikat ano, ale se sociálním rozměrem

Zájem spotřebitelů o farmářské trhy ovšem přinesl i snahu koncept využít, ale nerespektovat hlavní zásady a nedbat na kvalitu. Asociace například varovala, že se „velký potravinářský byznys snaží parazitovat na dobré pověsti farmářských trhů“.

Co se vývoje týče, myslím, že se budou etablovat ty kvalitní FT.

Je důležité je bránit před ataky různých ne úplně čestných a neseriózních podnikatelských a jiných zájmů a snažit se najít jejich zastánce, říká Jiří Sedláček, předseda asociace a také spolku Archetyp, který nyní pořádá farmářské trhy na Náplavce, Heřmaňáku a Kubáni v Praze.

To však neznamená, že by farmářské trhy nepovažoval za klasické podnikání. Ale, jak dodává, podnikání se silným sociálním rozměrem. FT by se rozhodně neměly zneužívat k vytěžení pouhého zisku. U kvalitního FT to ani není možné, uvádí na základě praxe.

Jak vypadají farmářské trhy na Náplavce? Podívejte se:

Mezi trendy, které na farmářských trzích sleduje Božena Turoňová ze spolku Bludiště, které pořádá FT před Městskou tržnicí v Karlových Varech a nabízí také organizaci FT na klíč, je minimalizace a recyklace všeho druhu. Zájem je o látkové tašky, kapesníky, úklidové prostředky vyrobené doma, pěstování a kompostování. Za trend považuje odklon od luxusu a návrat k přírodě.

Konkurence se rozrostla, zahrnuje i e-shopy

Jak vidí Jiří Sedláček prostor pro další FT v hlavním městě a v Česku? Existence nových farmářských trhů v této době je velmi specifická a vznik nových je také dost problematický, tvrdí.

Když vznikaly FT před deseti lety, byl po nich podle něj přirozený hlad. A to i proto, že nebylo mnoho adekvátních příležitostí k nákupu čerstvých, českých a autentických potravin. Nabídku potravin pokrývaly hlavně řetězce, které měly zboží, včetně ovoce a zeleniny, často z dovozu.

Dnes farmářskému trhu konkuruje mnoho jiných druhů prodeje potravin, které se objevily teprve nedávno.

Jsou to „farmářské“ prodejny, z nichž se staly často malé řetězce, a také vznik a rozvoj internetových obchodů s potravinami, které do svého sortimentu zařadily i farmářské potraviny, vysvětluje aktuální situaci a konkurenční prostředí, v němž se farmářské trhy ocitly.

Více o tom, jak farmáři a jejich zákazníci objevují e-commerce, čtěte v článku Evoluce farmářské obchodní strategie. Po trzích a obchodech přichází e-shopy.

Podpora města či obce pomůže

Doteď také podle něj farmářským trhům chybí oficiální podpora ze strany úřadů, které mají s FT něco společného – ať už je to Ministerstvo zemědělství ČR nebo města a obce. Stále jako by nahlížely na autentické farmářské trhy jako na obyčejný trh nebo jarmark, což zdaleka tak není. Jakoby tomu stále nerozuměly a bylo to pod prahem jejich vnímání. Chybí prostě jejich zastání, tvrdí.

Kdo se chce přeci jen do otevření nového FT pustit, měl by si tak podle něj, kromě znalosti trhu v místě a okolí a znalosti předpisů pro prodej potravin na farmářském trhu, především získat podporu města a obce.

Jde o to, že pokud je záměr v souladu se zájmy obce a politické reprezentace, pak může pro realizaci FT získat jeho žadatel i kvalitnější smlouvu a farmářské trhy mohou pak více obstát jako institut, který má vysokou přidanou hodnotu nejen vůči zemědělcům, kterým je zajištěn odbyt, ale především obyvatelům obce, říká ze zkušenosti. Existence dobrého FT totiž podle něj kromě nabídky čerstvých a kvalitních potravin podporuje i zdravou a uvědomělou komunitu, je místem společenských setkání. Přirozeně podporuje ekologii, podporuje lidskou kreativitu, oživuje veřejný prostor smysluplným obsahem a zvyšuje atraktivitu místa. Oficiální průzkumy navíc prokázaly, že česká zelenina i ovoce jsou zdravou a zcela bezpečnou potravinou, dodává.

Dobrý trh najde dodavatele i zákazníky

Když se organizátorovi podaří založit dobrý farmářský trh, těší se podle Jiřího Sedláčka zájmu nejen návštěvníků, ale i dodavatelů. To se nám, zaplať pánbůh, daří, a dodavatelé se čile hlásí sami. Naším úkolem je pečlivě mezi nimi vybrat ty pravé, uvádí.

Zájem o dobré farmářské trhy podle něj stále stoupá a mnozí zákazníci vnímají jako jeden z hlavních smyslů trhů jít na trh nakoupit kvalitní suroviny a doma z nich uvařit.

Někteří jdou na trh na kávu, na víno, na pivo, na oběd, často si i tak domů odnesou potravinový nákup.

Pokud chce někdo na farmářském trhu prodávat, musí respektovat pravidla. Více se o tom dozvíte v článku Co je nutné splnit a zajistit, pokud chcete prodávat na farmářských trzích?

Právě i vztahy se samotnými farmáři jsou nyní pro Boženu Turoňovou motivací, proč pořádá farmářské trhy v Karlových Varech. K založení farmářských trhů ji přitom přivedla jejich absence ve městě a také projektová výzva, která byla právě na nastartování FT v Česku zaměřená.

I podle její zkušenosti oceňují farmářská tržiště vyznavači zdravého životního stylu, lidé, kteří rádi komunikují a k nákupu potřebují přidanou hodnotu – příběh, značku a podobně. Návštěvníci by neměli zapomínat na to, kolik úsilí a práce stojí za tím, než pekař upeče chléb, pěstitel vypěstuje zeleninu anebo medař stočí med, upozorňuje.

Budete mít zájem:  Proč máme prasklý chléb nejraději?

Farmářské trhy v Karlíně už nebudou. Nahradí je sobotní setkání pod platany

Nejdříve trocha historie. Trhy v původní podobě byly vyhlášené. Na východní straně kostela sv. Cyrila a Metoděje se každou sobotu rozprostírala spousta stánků s širokým sortimentem. I farmáři se rádi účastnili, jelikož věděli, že budou mít žně.

Především díky nízkému nájmu za prodejní místo mohli držet ceny svých výrobků na přijatelné úrovni, takže zde fungovala klasická win-win strategie. Kvalitní zboží za solidní ceny přilákalo spoustu spokojených zákazníků, kteří nakupovali a stánkaři dělali zisk na velkém obratu.

Přečíst článek ›

Po volbách v roce 2014 nastoupila na radnici Prahy 8 nová garnitura. V roce 2015 prošlo Karlínské náměstí velkou revitalizací a trhy byly obnoveny 7. listopadu. Dle tvrzení tehdejší místostarostky Borhyové (ANO) dříve radnice na pořádání trhů doplácela zhruba milion korun ročně, což se jí zdálo moc.

Postupný zánik

Ve výběrovém řízení tak byla jako pořadatel farmářských trhů vybrána firma Mercato Farm, která je zajišťovala zhruba do poloviny roku 2016.

 Ještě nějakou dobu zůstaly na východní straně kostela, ale stánkařům se zvedl nájem na nějakých 800 až tisíc korun za den, což pro ně přestalo být ekonomicky zajímavé.

Někteří přestali úplně jezdit, jiní výrazně zdražili, což postupně vedlo k úbytku návštěvníků.

Přečíst článek ›

Od září roku 2016 trhy provozovala firma Food Event. Ta je přesunula na západní stranu kostela. Od té doby stánky postupně ubývaly, až jich zbylo naprosté minimum s nabídkou předražených moštů, kávy, zákusků nebo hamburgerů.

Pivo dočasně zmizelo zcela, víno bylo jen lahvové, jídla typu bramborák nebo klobása také nebyla. Samozřejmě výjimkou byl možná jeden stánek rodiny Zalabákovy se zeleninou za řekněme přijatelné ceny a třeba auto Farmy Němcových. Takže mezi pár stánky pár lidí.

Slepička bez zlatých vajec

Pokud si radní Borhyová myslela, že v karlínských trzích našla slepičku snášející zlatá vejce, šeredně se mýlila. „Po odečtení nákladů na provoz ze strany Prahy 8 společnost Food Event prakticky žádný nájem neplatila,“ říká současný radní pro kulturu Michal Švarc (Patrioti pro Prahu 8).

Přečíst článek ›

Firma ke konci loňského dala radnici výpověď. „Jako důvod společnost uvedla ekonomickou nedostatečnost a neschopnost dodržet dohodnutý záměr, tedy farmářské trhy,“ doplnil.

A co bude dál? „Forma ´farmářských´ trhů je bohužel v Karlíně, kde podobné produkty prodává leckterá kamenná prodejna, překonána. Praha 8 plánuje od Velikonoc pod názvem ´Karlínské soboty pod platany´ pořádat novou formu trhů, při kterých se budou především prezentovat lokální obchody, restaurace nebo kavárny,“ prozradil výhled do budoucnosti Švarc.

Vše ukáže čas

Sortimentem by mělo být především jídlo, pití a pochutiny. Vše bude doplněno o možnost grilování a stolní sestavy, na které si Karlínští mohou přinést i produkty z domova a dát si vzájemně ochutnat osobně vyrobené produkty.

Podle radního akce zůstane na západní straně kostela. Pořádat ji bude odbor kultury, náklady by měly činit zhruba 15 tisíc korun za každou z nich. Ty by ale měly pokrýt poplatky za stánky, které jsou určeny na 500 korun za den.

Přečíst článek ›

„V Karlíně je velké množství kvalitních restaurací, kaváren, pekáren, cukráren, vináren apod. Je to pro ně možnost prezentace jejich kamenných provozoven a zajímavého zisku z prodeje nad rámec jejich běžného podnikání. Přihlásit se samozřejmě mohou i účastníci původních trhů,“ uzavírá Švarc.

Jak vše dopadne ukáže čas. Faktem je, že původní trhy jako místo sousedského setkávání fungovaly. Se spoustou stolů a lavic, v krásném prostředí. Jen si člověk nemusel buřta na opečení donést sám, ale mohl si ho koupit. Třeba se akce uchytí a vrátí se do své původní krásy i s rozumnými prodejci výtečného zboží.

Přečíst článek ›

Češi utrácejí méně peněz na farmářských trzích. Už nejedou na módní vlně

Důvodů, proč Češi méně utrácejí na trzích, je hned několik. Reportér Českého rozhlasu Ondřej Luštinec například mluvil jak s řadou organizátorů nebo pořadatelů farmářských trhů, tak také s prodejci a zákazníky, kteří od těchto trhů očekávají kvalitní potraviny od domácích pěstitelů nebo producentů.

Podle nich se některým stánkařům po zavedení elektronické evidence tržeb účast na trzích už nevyplatí. Přitom EET se trhovců naplno dotkne až příští rok, letos se zatím týká přeprodávaného zboží, tedy netýká se vlastní produkce. Někteří prodejci se tedy kvůli evidenci tržeb z trhů stáhli.

Z farmářských trhů mizí stánky, zájem prodejců klesá kvůli EET

Číst článek

Dalším důvodem je také opadnutí módní vlny, která byla na vrcholu zhruba před šesti lety. „Určitý úbytek farmářů a oblíbenost vůbec farmářských trhů není způsobena jenom EET.

Farmářské trhy na Kubánském náměstí tak jako ty ostatní byly velice populární hlavně v roce 2011.

A dnes je situace už trochu jiná, kdy i kamenné obchody nabízí vlastně jakoby zboží farmářské,“ řekl Radiožurnálu Tomáš Hrazděra ze společnosti Praha 10 – Majetková, která je správcem farmářského trhu na pražském Kubánském náměstí.

Když bychom měli srovnat loňskou a letošní sezonu, tak podle Hrazděry k určitému úbytku z řad jak trhovců, tak nakupujících opravdu došlo.

Největší bleší trh v Česku: sběratelské kousky za tisíce i použité hrnky či překupníci cukru

Číst článek

Pokles zájmu o farmářské trhy v menších městech je mnohem výraznější než ve velkých městech. Praha totiž nabízí rušná a atraktivní místa pro trhy i širokou klientelu. Například Václav Pešír, jehož společnost pořádá farmářské trhy před pražským nákupním centrem Arkády Pankrác, by už do menších měst nešel.

„My jsme dříve provozovali pravidelné trhy na menších městech a v současné době už bych se do těchto menších měst s pravidelným farmářským trhem neodvážil. Před několika lety bylo hodně módní nakupovat na farmářských trzích a bylo velice jednoduché sehnat na téměř každý trh prodejce,“ vysvětlil Pešír.

Výroční trhy

Na všeobecné trhy už má EET větší dopad. Je tam totiž mnohem víc stánkařů, kteří zboží pouze přeprodávají. Svoje zkušenosti popsal Radek Aleš starší ze společnosti Trhy Aleš, která pořádá řemeslné, farmářské i všeobecné trhy v různých částech Česka. Jde zhruba o osm měst měsíčně.

„Na těch všeobecných trzích, kde se prodává, dejme tomu spotřební zboží, tam ubylo prodejců, dá se říct až na polovinu. Pořádáme každý rok slavnosti města v Čáslavi, kde v loňském roce bylo opravdu plné náměstí stánků. A bylo znát, že to EET hodně pro ty prodejce znamená a byl tam úbytek nějakých 30 procent,“ srovnává Radek Aleš letošní ročník s loňským.

Češi za biopotraviny utrácejí miliardy, dotované zemědělství láká stále více farmářů

Číst článek

Pravidelné farmářské trhy z Česka podle něj nezmizí, budou ale záležitostí zejména větších měst, jako jsou Praha, Plzeň nebo Brno, kde je stále poptávka dostatečná.

Dalším faktorem může také být ztráta důvěry zákazníků v prodejce na trzích, kteří občas zahraničí zboží vydávali za své. Důvěryhodnost prodejců a kvalitu jejich zboží si proto zpravidla ověřují sami pořadatelé farmářských trhů.

Prodejci například musí vyplnit dotazníky o tom, odkud zboží pochází. Pokud ale třeba prodejce meruněk uvede, že jsou z Česka, a přitom je nakoupil v zahraničí, hrozí mu pokuta od Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta právě v letošním roce kvůli tomu, že velká část české úrody pomrzla, očekává nárůst podobných podvodů.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *