Více o vakcíně Prevenar 13
Zánět středního ucha je infekční onemocnění, při kterém dochází k zanícení oblasti za ušním bubínkema hromadění tekutiny v tomto místě.
Nejčastějším bakteriálním původcem tohoto onemocnění je pneumokok, který způsobuje až 45 % bakteriálních zánětů středního ucha.
Toto onemocnění se může objevit u každého z nás, nicméně nejčastěji postihuje děti ve věku mezi 6 a 15 měsíci.
Jak se zánět středního ucha projevuje
Příznaky zánětu středního ucha obvykle nastupují rychle a opět vymizí během několika dní.
Patří sem především:
- bolest ucha,
- teplota,
- celkový pocit nemoci,
- nedostatek energie,
- ztráta sluchu.
U malých dětí, které nejsou samy schopny popsat své potíže, si pak všímáme následujících příznaků:
- často se dotýkají svého ucha,
- jsou podrážděné, neklidné, špatně spí,
- mohou mít kašel, rýmu, průjem,
- nereagují na tišší zvuky,
- mají poruchy rovnováhy.
V některých případech může dojít k prasknutí ušního bubínku, přičemž vytvořeným otvorem následně vyteče ven hnis. Díky tomu sice ustane bolest ucha, která byla způsobena právě hromaděním tekutiny za ušním bubínkem, ale může dojít k dalším komplikacím, např.
ztrátě sluchu, obvykle přechodné, či opakovanému zanícení. Prasknutý bubínek by tedy vždy měl ošetřit lékař. Pokud se k němu malý pacient dostane zavčas, propíchne lékař bubínek sám, aby zabránil jeho samovolnému prasknutí a ulevil mu tak od bolesti.
Bubínek díky tomu rychle a lépe zaroste.
Nepříjemné komplikace onemocnění
Komplikace zánětu středního ucha jsou sice vzácné, ale pokud se objeví, mohou být velmi závažné.
Většina komplikací se objevuje následkem toho, že infekce se rozšiřuje dál do svého okolí. Může tak postihnout kosti lebky nacházející se za uchem (tzv. bradavčitý výběžek), vnitřní ucho nebo mozkové pleny.
Dlouhodobé následky zánětu středního ucha
Záněty středního ucha většinou nezanechávají dlouhodobé následky, po léčbě se stav pacienta obvykle rychle vrátí do původního stavu.
V některých případech však mohou záněty ucha vést k:
- opakujícím se zánětům středního ucha,
- zvětšeným nosním nebo krčním mandlím,
- opožděnému rozvoji řeči u dětí, které trpěly na opakující se infekce.
(viv)
PRV-2018.02.053
Zdroje:
Zánět středního ucha: příčiny, příznaky a léčba
- Zánět středního ucha patří mezi nejčastější onemocnění sluchového ústrojí. Může mít buď akutní formu, která během několika dní odezní, nebo chronickou formu, která trvá mnohem déle.
- Zánět středního ucha obvykle bývá spojený s infekcí horních cest dýchacích, kdy se infekce prostřednictvím Eustachovy trubice rozšíří také do středoušní dutiny.
- Nejčastěji se zánět středního ucha projevuje u malých dětí, protože jejich Eustachova trubice je kratší a méně sklopená. Že je trápí zrovna tyto komplikace můžete poznat třeba podle častého sahání na ouška, podrážděnosti, neutišitelného pláče či neklidného nočního povalování.
- Mezi nejčastější příznaky zánětu středního ucha patří kromě bolesti v uchu také horečka, nespavost, zhoršený sluch, pocit zalehlého ucha, hnisavý výtok, rýma a kašel nebo dokonce průjem a zvracení.
- Pokud se jedná o nehnisavou formu, zánět středního ucha se léčí pomocí nosních kapek a na zmírnění bolesti se doporučuje přikládání studených obkladů. Na hnisavý zánět lékaři předepisují antibiotika nebo antibiotické kapky do uší, někdy je ale nutné také propíchnutí ušního bubínku.
- Co se týče prevence, důležité je zvyšování odolnosti dětského organismu, otužování i vyvážená životospráva. U miminek se doporučuje co nejdelší kojení. Dále existuje také očkování proti pneumokokům, které snižuje riziko vzniku zánětu.
Zánět středního ucha patří mezi nejčastější dětské nemoci. Jedná se o bolestivé onemocnění sluchového ústrojí, které se projevuje především bolestí ucha, horečkami či dočasným zhoršením sluchu.
Pokud jde pouze o mírný zánět, léčí se pomocí nosních kapek a přípravků na zmírnění bolesti, jestliže se však jedná o zánět hnisavý, musí lékaři nasadit antibiotika nebo pacientovi propíchnout ušní bubínek.
Zánět středního ucha (otitida) může mít dvě různé formy, a to akutní a chronickou. Akutní zánět středního ucha bývá spojený s infekcí horních cest dýchacích, má obvykle rychlý a nečekaný nástup, ale trvá pouze několik dní a poté odezní. Chronický zánět středního ucha naopak nebývá tolik bolestivý, ale trvá mnohem delší dobu nebo se často opakuje.
Jak zánět středního ucha vlastně vzniká?
Zánět středního ucha má obvykle na svědomí virová infekce, přidat se ale mohou i bakterie, jako je například Streptococcus pneumoniae.
Za ušním bubínkem se nachází prostor označovaný jako střední ucho, kde jsou tři důležité kůstky (kovadlinka, kladívko, třmínek).
Odtud vede také Eustachova trubice, která spojuje středoušní dutinu s nosohltanem, vyrovnává mezi nimi tlak a odvádí případnou nežádoucí tekutinu ven ze středního ucha.
Zánět středního ucha obvykle bývá spojený s infekcí horních cest dýchacích (rýma). Infekce se totiž může rozšířit přes Eustachovu trubici do středoušní dutiny.
Pokud je navíc trubice zúžená, ve středním uchu může vzniknout podtlak a dochází k hromadění tekutiny, ve které se snadno uchytí bakteriální infekce.
Když nemůže nahromaděná tekutina ze středního ucha odtékat, začne tlačit na bubínek a pacient proto pociťuje silnou bodavou bolest.
Ačkoli se toto onemocnění nevyhýbá ani dospělým, nejčastější je zánět středního ucha u dětí. Jejich Eustachova trubice je totiž kratší a méně sklopená směrem k nosohltanu, takže se infekce tímto prostorem šíří mnohem snáze. Kromě dětského věku však existují také další rizikové faktory, které mohou mít na rozvoj nemoci vliv.
Rizikové faktory
- Infekce horních dýchacích cest
- Zvětšená nosní mandle
- Snížená obranyschopnost
- Alergie
- Poranění či výrony krve ve středoušní oblasti
- Porušení ušního bubínku
Zánět středního ucha se častěji objevuje během zimního období, kdy si lidé stěžují na velké změny teplot, nebo když dítě pobývá ve větším kolektivu (školka). Zároveň také platí, že čím dříve se u pacienta první zánět středního ucha vyskytne, tím častěji se u něj bude objevovat také v budoucnu.
Lidé se někdy ptají, jestli je zánět středního ucha nakažlivý. Odpověď je ale samozřejmě záporná, nakažlivá je totiž pouze samotná infekce, která tento zánět vyvolala.
Příznaky zánětu středního ucha
Jak poznat zánět středního ucha? Akutní forma u dětí propukne nejčastěji v nočních hodinách, protože poloha vleže napomáhá přesunu infekce do středouší. Zánět může postihnout pouze jedno ucho, obvykle ale bývá oboustranný. Má rychlý nástup a projevuje se celou řadou typických symptomů.
Jaké má zánět středního ucha příznaky?
- Bolest v uchu
- Bolesti hlavy
- Horečka
- Nespavost
- Podrážděnost
- Zhoršený sluch
- Pocit zalehlého ucha
- Hnisavý výtok z ucha
- Problémy s rovnováhou
- Rýma a kašel
- Průjem a zvracení
- Spontánní prasknutí bubínku
Co se týče chronické formy, ta se obvykle odejde bez teplot nebo horeček. Pacienti většinou nepociťují tak silnou bolest jako při akutní formě, ale zánět se projevuje pálením či svěděním v uchu. Kromě toho si lidé stěžují na zalehlé ucho nebo také na šumění, praskání či nepřirozený tlak v uchu. Chronický zánět způsobuje mimo jiné nedoslýchavost.
Jak léčit zánět středního ucha?
Jelikož zánět středního ucha nejčastěji propukne v noci, první kroky pacientů často vedou na pohotovost. Lékaři se poté obvykle zaměřují na zmírnění bolesti, postupné odstranění zánětu z ušní dutiny a samozřejmě také na prevenci. Toto onemocnění se totiž může často opakovat, jelikož narušená sliznice středního ucha je náchylnější k dalšímu zánětu.
Léčba zánětu středního ucha vždy závisí na věku pacienta a na tom, jak je onemocnění závažné. Pokud se nejedná o hnisavou variantu, podávají se na zánět středního ucha kapky do nosu. Na zmírnění bolesti se doporučuje také přikládání studených obkladů, zatímco horečku je možné snížit pomocí vhodných léků (Ibuprofen, Paracetamol).
Jedná-li se o hnisavý zánět středního ucha, lékaři v počátečním stádiu obvykle nasazují antibiotika nebo antibiotické kapky do uší.
Jestliže hnis zevnitř tlačí na ušní bubínek, zánět je nutné odstranit prostřednictvím propíchnutí bubínku a odsátí zánětlivé tekutiny, což se odborně označuje jako paracentéza.
Tento zákrok může být sice pro pacienta nepříjemný, rychle však přináší značnou úlevu od bolesti.
Prodělali jste někdy zánět středního ucha?
Zánět středního ucha a možné komplikace
Neléčený zánět středního ucha může pacientům způsobit velmi vážné komplikace. Jednou z nich je například protrhnutí ušního bubínku v důsledku hnisu, což může vést k ohluchnutí.
V některých případech se také projeví zánět kostí za uchem, který může přejít až v zánět mozkových blan.
Jelikož se v blízkosti středouší nachází také lícní nerv, může dojít k jeho dočasné obrně.
Z těchto důvodů není radno toto onemocnění podceňovat. Lékaři proto důsledně radí, aby pacienti vždy dobrali předepsaná antibiotika, a to i v případě, že příznaky zánětu po několika dnech vymizí.
Zánět středního ucha a domácí léčba
Jak ovlivňuje zánět středního ucha domácí léčba? Lékaři se shodují, že je v průběhu onemocnění nutné udržovat zvukovod neustále čistý. Přebytečný sekret, který z něj může po dobu několika dní vytékat, byste tedy měli rozřeďovat a odplavovat. K tomu se využívá třeba borová voda. Existují ale také další věci, které můžete doma udělat.
Co pomáhá na zánět středního ucha?
- Kloktání eukalyptu, heřmánku či pelyňku
- Důsledné smrkání
- Studené obklady za ucho
- Zvýšená poloha hlavy při spánku
Zajímá vás, co říkají na zánět středního ucha babské rady? Podle některých pomáhá vložit do ucha stroužek česneku nebo si dovnitř nakapat šťávu z netřesku. Lékaři ale před těmito metodami důrazně varují, protože tak můžete celou situaci akorát zhoršit. Česnek vám může poleptat sliznici nebo ho zastrčíte příliš hluboko a nepůjde poté vyndat ven.
K léčbě zánětu středního ucha babičky někdy používaly také různé teplé obklady z cibule či soli nebo dokonce přírodní ušní výplach z jablečného octu a alkoholu. Začínající zánět středního ucha mohou zmírnit i obklady z tvarohu zabaleného do utěrky, kterou následně přiložíte na bolavé ucho.
Zánět středního ucha u dětí
Poznat na malých pacientech, že je trápí právě zánět středního ucha, může být někdy značně obtížné. Děti totiž neumí dostatečně vyjádřit, co přesně je trápí, a často bývají nervózní nebo podrážděné. Jak tedy poznáte, že by se mohlo jednat o zánět středního ucha?
- Děti si neustále sahají na ouško
- Okolí oušek mají nateklé a horké
- Neklidně se převalují v posteli a nemohou spát
- Projevují svou bolest neutišitelným pláčem
- Odmítají jíst a pít
- Jejich bolesti se zhoršují vleže nebo v průběhu noci
Zánět středního ucha u dospělých
Ačkoli je zánět středního ucha typický spíše pro dětské pacienty, potrápit může i dospělé.
U těch se může toto onemocnění projevit například ve chvíli, kdy při zánětu vedlejších nosních dutin dostatečně neodpočívají a místo toho jsou přehnaně aktivní.
Mezi další příčiny patří například změna tlaku vzduchu při potápění či létání nebo také onemocnění zubů, mandlí a hrtanu.
Prevence zánětu středního ucha
Aby se nedostavil opakovaný zánět středního ucha, lékaři doporučují hned několik preventivních opatření.
Důležité je například zvyšování odolnosti organismu, postupné otužování i předcházení rýmám a dalším zánětům.
Pokud se rýma přeci jen dostaví, dbejte na důkladné smrkání a případně také aplikaci nosního spreje. U mladších dětí můžete rýmu odsávat pomocí účinné odsávačky.
Na druhou stranu byste ale měli chránit dětská ouška před přílišným průvanem a vodou a nezatěžovat jejich organismus pobytem v přetopených místnostech nebo v zakouřeném prostředí.
U miminek se doporučuje co nejdelší kojení mateřským mlékem, starší děti by zase měly dbát na vyváženou životosprávu.
Kromě toho existuje také očkování, které chrání proti pneumokokům a může tak snížit riziko vzniku zánětu středního ucha.
Onemocnění způsobená pneumokokovou infekcí: Zánět středního ucha, zápal plic nebo meningitida
Těžký zápal plic, zánět mozkových blan, otrava krve, akutní zánět středního ucha, záněty vedlejších nosních dutin. To jsou jen některá onemocnění dětí i dospělých, která může mít na svědomí bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. Pojďme se dnes podívat na tři závažná onemocnění.
Zánět středního ucha
Zánět středního ucha je bolestivé onemocnění, které se vyskytuje především u dětí. Bakterie se z nosu dostává do ucha Eustachovou trubicí. Charakteristickými příznaky je bolest ucha, zhoršená slyšitelnost, vysoká teplota.
Objevuje se také zvracení nebo průjem. Léčí se antibiotiky, v závažnějších případech doktor přistupuje k paracentéze, což je propíchnutí bubínku za účelem vytečení zánětlivé tekutiny.
Záněty středního ucha dělíme na akutní a chronické.
Je nutné brát toto onemocnění vážně a dbát na jeho důkladné doléčení (častou chybou je nedobrání antibiotik, když vymizí příznaky zánětu, antibiotika je však nutné užívat ještě několik dní poté).
Akutní zánět středního ucha bývá u kojenců a dětí po novorozeneckém období asi v polovině případů vyvolán pneumokoky. Ve většině populace dochází až u třetiny všech dětí k prvnímu vzplanutí zánětu středouší v průběhu prvních dvou let života.
Často se opakují
Opakované záněty jsou velmi časté, neboť narušená sliznice středního ucha je náchylnější k dalšímu zánětu, který může mít ze stejného důvodu těžší průběh s více komplikacemi. V horších případech po sobě může neléčený či komplikovaný zánět zanechat trvalé poškození sluchu, které mívá u dětí za následek zhoršení celkového vývoje.
Streprococcus pneumoniae je hlavní příčinou akutního zánětu středního ucha (30-50 %), proti kterému je dostupné očkování konjugovanou vakcínou. Tato vakcína sice nemusí zabránit všem zánětům středního ucha (původci mohou být i jiné bakterie), ale pomáhá snížit riziko onemocnění.
Zápal plic
V České republice onemocní zápalem plic (pneumonií) ročně 80 000 – 150 000 lídí ročně s letalitou 10-20 %. Onemocnění je vždy více, pokud v zimních měsících proběhne chřipková epidemie.
Pneumonie se vyskytují zvláště často v prvním roce života, poté jejich výskyt klesá. Pneumonie jsou nejčastěji infekčního původu a přenáší se kapénkovou infekcí.
Obvykle začínají infektem horních cest dýchacích, odkud se šíří do bronchů a alveolů.
Typické příznaky a symptomy u dětí mladších pěti let pak zahrnují horečku, kašel a zrychlené nebo obtížné dýchání. Bakterie jsou nejběžnější příčinou komunitně získané pneumonie (CAP), z nichž nejčastější je bakterie Streptococcus pneumoniae.
Lidé postižení infekčním zápalem plic často vykazují produktivní kašel, horečku doprovázenou zimnicí, dušnost, ostrou nebo bodavou bolest na prsou při hlubokém nádechu a zvýšenou dechovou frekvenci. U starších pacientů může být nejzřetelnějším příznakem zmatenost.
Choroby a rizikové faktory, které způsobují náchylnost k onemocnění zápalem plic, zahrnují kromě vyššího věku (nad 65 let) i sníženou imunitu, chronickou obstrukční plicní nemoc, chronické onemocnění ledvin, choroby jater, chronické onemocnění srdce, diabetes a dále pak alkoholismus a kouření.
Prevence zápalu plic souvisí zejména se zdravým životním stylem, který by měl zahrnovat pestrou stravu, střídmost v požívání alkoholu a snahu o udržení fyzické kondice.
U osob starších 60 let se doporučuje očkování proti chřipce. Riziko onemocnění pneumokokovým zápalem plic je možné snížit i očkováním konjugovanou vakcínou. Očkovat lze děti od 6 týdnů věku.
Osoby starší 65 let mají toto očkování zdarma.
Meningitida
Meningitida neboli hnisavý zánět mozkových blan je nejzávažnějším pneumokokovým onemocněním, která vždy ohrožuje nejen zdraví, ale i život postižených. Onemocnění se vyskytuje v každém věku. Vzniknout může i u zánětu středního ucha, kdy bakterie z ucha prostoupí až k mozkovým blanám.
Větší riziko nákazy meningitidou bývá, pokud je jeho organismus oslaben například po úrazu či nemoci, velkou tělesnou námahou nebo stresem. Ohroženy jsou také malé děti, dále také lidé s oslabenou imunitou.
Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, zvýšenou citlivostí na světlo (světloplachostí), vysokou teplotou. Nemocný není schopný předklonu hlavy, na končetinách se u něho objevují drobné fialové skvrny. Přítomny bývají i poruchy vědomí.
Meningitida vzniká často náhle ve stavu plného zdraví a k jejím komplikacím dochází už během několika málo hodin. Nutná je okamžitá hospitalizace. I po vyléčení může meningitida zanechat trvalé následky, jako je poškození zraku a sluchu, ochrnutí nebo zejména u dětí poruchy mentálního vývoje.
Šel si jen chvíli lehnout, následky má do konce života. O tom, co se s ním dělo, ví Josef jen z vyprávění. Více čtěte zde.
Zánět středního ucha: příznaky, léčba (otitis media)
Zánět středního ucha neboli otitida je jednou
z nejčastějších dětských nemocí. Projevuje se bolestí
ucha, teplotou až horečkou a
obvykle vede k návštěvě pohotovosti (neboť propuká nejčastěji v noci a
jeho průběh je velmi rychlý).
Pro pochopení vzniku zánětu středního ucha a důvodu, proč je jeho
výskyt výrazně vyšší u dětí než u dospělých, je vhodné zhruba se
seznámit se stavbou ucha.
Vnější ucho (boltec) pokračuje dovnitř „dírou“,
která se nazývá vnější zvukovod. Vnější zvukovod vede až
k bubínku – přepážce tvořené membránou. Za ním
začíná další prostor – střední ucho – ve kterém
nacházíme systém kůstek (1.
kůstka – kovadlinka – naléhá na bubínek a
na 2. kůstku – kladívko – kladívko naléhá na 3. kůstku –
třmínek – a ta naléhá na počátek vnitřního ucha –
oválné okénko).
Oválné okénko (taktéž blanitá přepážka) odděluje
střední ucho od ucha vnitřního – v něm dochází k registraci zvuků
nervovými buňkami a převodu těchto vzruchů do mozku.
Z prostoru středního ucha (za bubínkem) vede také Eustachova
trubice, což je trubice, která spojuje středoušní dutinu
s nosohltanem (zadní prostor nosu, vzadu nahoře v krku).
Funkce této
trubice je velmi důležitá, neboť vyrovnává tlaky mezi dutinou
středoušní a nosohltanem (zívání či Valsalvův manévr – usilovný
pokus o výdech se zavřenými ústy a zacpaným nosem – při zalehlém uchu
způsobí otevření právě Eustachovy trubice) a také odvádí případnou
nežádoucí tekutinu ze středního ucha (neboť ke správnému převodu zvuku
kůstkami od bubínku do vnitřního ucha je potřeba, aby kolem kůstek –
tedy ve středním uchu – byl vzduch, nikoli tekutina).
Zánět středního ucha obvykle následuje infekci horních cest dýchacích
(rýma..). Dochází totiž k rozšíření této infekce skrz Eustachovu
trubici do středoušní dutiny.
U dětí je častější proto, že jejich trubice je
kratší, s větším průsvitem a je méně sklopená směrem
k nosohltanu – cesta pro infekci je ve směru do středouší jen mírně do
kopce (cca 10°), kdežto u dospělých musí překonat výrazný sklon
(i 45°).
Eustachova trubice také přispívá zánětu středního ucha tím, že
je-li zúžena (např. vlivem zvětšené nosní mandle, která na ni naléhá),
střední ucho není dostatečně ventilováno, vzniká v něm podtlak a
dochází k hromadění tekutiny, ve které se lehce uchytí bakteriální
infekce.
V zásadě rozlišujeme dle průběhu 2 druhy zánětu, a to akutní a
chronický zánět.
Rizikové faktory zánětu středního ucha
- Hlavním rizikovým faktorem (spíše příčinou) pro onemocnění zánětem
středního ucha jsou infekce horních cest dýchacích –
především při nedostatečném odvádění hlenu z nosu. - Velkým rizikem pro onemocnění otitidou je také dětský
věk (zvýšené riziko plyne z anatomických odlišností Eustachovy
trubice dospělého a dítěte – viz výše). - Dalším rizikem je stejně jako pro většinu chorob snížená
obranyschopnost, dále alergie, poranění s výrony krve ve
středouší, porušení bubínku, zvětšená nosní mandle… - Záněty středního ucha také častěji trápí pacienty
s rozštěpovými vadami.
Pro tuto nemoc dále platí, že čím dříve se první zánět vyskytne,
tím se bude pravděpodobně častěji vyskytovat u pacienta v budoucnu. Vznik
onemocnění souvisí i s roční dobou – nahrává mu
zimní počasí, velké změny teplot.. Riziko zvyšuje i pobyt dítěte
v kolektivních zařízeních (školka..).
Prevence zánětu středního ucha
Pro prevenci onemocnění je vhodné co nejdelší kojení
mateřským mlékem, otužování, v případě rýmy důkladné
smrkání (u mladších dětí odsávání účinnou
odsávačkou), vykapávání nosu, či aplikace nosního spreje, u jedinců se
zvětšenou nosní mandlí,která způsobuje opakované záněty středního
ucha, může lékař doporučit její vyjmutí.
Příznaky a projevy zánětu středního ucha
Akutní forma zánětu středního ucha
Akutní zánět středního ucha propuká obvykle v době onemocnění pacienta
infekcí horních cest dýchacích (virového
původu – rýma, chřipka..), nejčastěji v noci
(poloha vleže napomáhá přesunu infekce Eustachovou trubicí do
středního ucha).
Pro příznaky je typický rychlý a náhlý nástup (bolest
ucha, výtok z ucha, horečka, zvracení, průjem..). Zánět bývá obvykle
oboustranný, avšak stupeň zánětu se může
v jednotlivých uších lišit (nezřídka se stává, že jednu noc
navštíví pacient pohotovost s jedním uchem a další noc s druhým).
Pacienti popisují pocit zalehlého ucha, později
pulsující bolest v uchu. Malé děti se projevují
bolestným křikem a sahají si na ucho. Bolest roste.
Někdy dojde ke spontánnímu prasknutí bubínku ještě před návštěvou
lékaře, jindy bubínek propíchne lékař. Perforací bubínku nastane takřka
okamžitá úleva od bolesti.
Chronická forma zánětu středního ucha
Chronická forma se od akutní liší nepřítomností horeček a
teplot, nebývá bolestivá..
Projevuje se pálením či svěděním
v uchu, pacienti pociťují zalehlé ucho, praskání a tlak
v uchu, šumění, zesílené vnímání vlastního hlasu..
Dětští pacienti s chronickou formou zánětu středního ucha bývají
často chybně označované jako nepozorné, neposlušné.., což je však
zapříčiněné jejich nedoslýchavostí, kterou chronický zánět
způsobuje.
Může se vyskytovat různý druh sekretu.
Léčba zánětu středního ucha
Léčba nemoci je v první řadě zaměřena na zmírnění
bolesti, odstranění zánětu a
prevenci vzniku opakovaných zánětů.
Opakované záněty jsou v případě tohoto onemocnění velmi časté,
neboť narušená sliznice středního ucha je náchylnější k dalšímu
zánětu, který může mít ze stejného důvodu těžší průběh s více
komplikacemi.
V horších případech po sobě může neléčený či
komplikovaný zánět zanechat trvalé poškození sluchu, které mívá
u dětí za následek zhoršení celkového vývoje.
Proto je nutné brát toto
onemocnění vážně a dbát na jeho důkladné doléčení (častou chybou je
nedobrání antibiotik, když vymizí příznaky zánětu, antibiotika je však
nutné užívat ještě několik dní poté).
Proti bolesti se při zánětu středního ucha doporučují běžně
užívané léky – s účinnou látkou Ibuprofen, Paracetamol..
(které se vyrábějí i ve formách vhodných pro děti – sirupy,
čípky).
Zánět se odstraňuje propíchnutím bubínku
(paracentéza). Tento zákrok je nepříjemný, nicméně
dochází k okamžité úlevě od bolesti. Lékař odsaje vyteklý sekret,
vypláchne ucho, a je-li hnisavý – bakteriální, předepíše
antibiotika.
Dále je potřeba udržovat zvukovod čistý (několik dní jím může
odtékat sekret, který je potřeba rozřeďovat a odplavovat) – doporučený
postup je nakapat do ucha borovou vodu, po chvíli si podložit
postižené ucho čistým kapesníkem a lehnout si na něj, aby voda i se
sekretem vytekla. Pro úspěšnou léčbu je také nutné důsledné
smrkání (nosní dutina by měla být neustále průchodná), vhodné
je používání nosních kapek (snižují otok sliznice, tím
pádem i sliznice Eustachovy trubice).
Jak si mohu pomoci sám
Při bolesti ucha může ke zmírnění zánětu pomoci přikládání
studených obkladů za ucho, odtékání sekretu ze
středouší Eustachovou trubicí vypomůžeme zvýšenou polohou hlavy
při spaní.
Babský recept – vkládání stroužku česneku do
ucha – není odborníky příliš doporučován (účinky česneku nejspíš
neproniknou za bubínek, hrozí komplikace s vyndáváním stroužku,
případné poleptání zvukovodu..).
Komplikace zánětu středního ucha
Hlavní komplikací zánětu středního ucha je přechod do
chronického stadia – tomu lze nejlépe předejít důkladným
doléčením zánětu (dobrání předepsaných antibiotik), častým smrkáním
(vždy jen z jedné nosní dírky! jinak se zvyšuje pravděpodobnost přesunu
rýmy do dutin..) a hygienou ucha.
Další nepříjemnou až nebezpečnou komplikací je rozšíření
zánětu (nejčastěji do vzdušných sklípků výběžku kosti
spánkové – tzv. mastoiditida), který může přejít až v zánět
mozkových plen.
Neboť v blízkosti středouší prochází lícní nerv,
může dojít k jeho obrně (obyčejně dočasné).
Někteří
pacienti si ještě dlouho po vyléčení zánětu stěžují na zalehlé ucho
(to je způsobeno tím, že sliznici může trvat i měsíce než se vrátí do
původního stavu).
Článek
- Zánět
středního ucha u dítěte
Diskuse
Další názvy: otitis media, akutní zánět středního ucha, chronický zánět středního ucha, zánět středouší, otitida
Zánět středního ucha – Mojezdraví.cz
Většinou bývá postiženo jen jedno ucho, a to zejména u dětí mezi 6 měsíci až třemi roky. Postihuje ale i starší děti a méně často i dospělé.
Příznaky
Příznakem je bolest a tlak v uchu způsobené přebytečnou tekutinou tlačící se na ušní bubínek, dočasné zhoršení sluchu, zvýšená teplota až horečka, nechutenství, nespavost. Mezi možné doprovodné příznaky patří rýma, kašel, bolest v krku, průjem a zvracení.avost
Pokud z ucha vytéká tekutina, mohlo dojít k protržení bubínku a je třeba vyhledat neprodleně lékaře.
Léčba zánětu středního ucha
Léčba závisí na věku dítěte a závažnosti onemocnění. Pokud není hnisavý zánět, podávají se nosní kapky, snižuje se teplota a zmírňuje bolest (například pomocí ohřívací láhve, která se přikládá k uchu). Jedná-li se o hnisavý zánět, musí se nasadit antibiotika. Při výskytu hnisu za bubínkem může lékař bubínek propíchnout a umožnit tak vytékání hnisu.
Léky
Užívají se antibiotika, antibiotické kapky do ucha, nosní kapky.
Bylinky
Při nemoci pomáhá kloktání eukalyptu, pelyňku a heřmánku.
Homeopatika
Při rychlém podání vhodného léku lze velmi dobře léčit. Je dobré střídat v intervalu 10 až 15 minut různé léky, dokud nějaký nezabere.
Aconitum – Prudký nástup horečky se zarudnutím ucha, dítě se za ně chytá, nechce si na něj nechat sáhnout. Často předcházelo „nafoukání“ do ucha. Apis – Následují–li po Aconitu ještě pálivé a bodavé bolesti. Někdy se přidává zánět hrdla či angína.Belladona – Prudká, náhlá bolest v uchu. Vystřeluje do krku. Zlepší teplý obklad. Zhoršení večer.
Hrozí přehřátí. Léky na teplotu – i Belladona 30 CH a vyšší ředění, 5x po 15 minutách. Nejlépe ve vodě, sprcha, ibuprofenové léky.Capsicum annuum – Bolesti soscovitého výběžku za uchem. Hrozí kostní zánět. Podobně další kosti v okolí. Červené tváře.Chamomilla – Dominuje zuřivý vztek. V uchu horko. Lalůček rudý. Zhoršení večer. Chvilinku uleví lenošení.
Někdy jedna tvář červená, druhá bílá.Dulcamaea – Nemoc z vlhka – promoknutí, mlhy, dlouho mokré plavky.Ferrum phosporicum – Pozvolný začátek. Teplota kolem 38 stupňů Celsia. Tepavé bolesti. Někdy kapky krve v uchu či krvácení z nosu. Kalium biochromicum – Opakované záněty dutin spolu s otitidami. Častěji vlevo. Tuhý hlen vzadu v hrdle.
Doprovází i puchýřovité angíny.Kalium muriaticum – vodnatý výtok z ucha i nosu. Rachůtky a lupání v uchu. Zhoršení sluchu. Bodavá bolest v uchu při změně nadmořské výšky.Lachesis – Typicky začne vlevo. Bolest se ozve ráno či hluboko v noci. Zhoršuje polykání. Vysoká, setrvalá teplota. Někdy s tmavorudou angínou, začátek vlevo.
Lycopodium – Stranově zrcadlové s Lachesis – vpravo. Zhoršení mezi 16. a 20. hodinou. Uleví teplé nápoje, je ale bez žízně. Nadýmání břicha.Mercurius solubilis – Vystřelující bolesti zubů a ucha. Slinění, otoky. Velká horečka. Sulfur – Pozvolný, jakoby líný nástup potíží. Nedoslýchání. Zarudlý boltec ucha a kolem ústí zvukovodu. Svědění uvnitř.
(Zdroj: MUDr. Tomáš Karhan, Homeopatie a děti, Grada, 2011)
Domácí léčba a babské rady
Některé zdroje radí vložit do ucha stroužek česneku či šťávu z netřesku, lékaři to však nevidí rádi. Do ucha bychom si bez porady s lékařem nic vkládat neměli. Může pomoci obklad z tvarohu zabaleného do utěrky přiložený na uchu.
Vyšetření
Lékař se podívá otoskopem do ucha a zjistí míru zánětu. Může také udělat výtěr z krku nebo odběr krve jako kontrolní vyšetření při podezření na přidružený zánět.
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Očkování
Existuje očkování proti viru pneumokoka, který způsobuje některé záněty středního ucha, Streptococcu pneumoniae (Synflorix, Prevenar 13). Proti všem však očkování neexistuje.
Možné komplikace
Protrhnutí bubínku v důsledku hnisu může způsobit ohluchnutí. Komplikací může být zánět kosti za uchem. Trvalým následkem může být hluchota.
V chladném počasí je důležité držet uši v teple. Při rýmě by se měly používat nosní kapky, které udržují nos průchodný a snižují tak možnost rozšíření infekce do ucha. Je možné také nechat sebe či dítě očkovat proti nejčastějšímu původci této nemoci Streptococcu pneumoniae.
Kdy jít k lékaři
Při intenzivní bolesti ucha, pokud z ucha vytéká tekutina.
Onemocnění uší
Ucho je rozděleno na tři části: zevní ucho, které zachycuje zvuky z okolí jako radar, na střední ucho, které zachycuje zvuky pomocí systému sluchových kůstek, zesiluje a převádí na mechanické vibrace, a na vnitřní ucho, které mění vibrace na elektrické impulsy a kromě toho zaznamenává polohu hlavy. Výsledné nervové impulsy se přenášejí do mozku dvojicí nervů, které leží vedle sebe: vestibulárním nervem z rovnovážného ústrojí a kochleárním nervem z ústrojí sluchového.
Pomocí ušního mazu se udržuje vlhkost povrchu zvukovodu. Zevní ucho disponuje vlastními čisticími mechanismy, proto je zcela běžné, když se malé množství mazu objeví v ústí zvukovodu. Přebytek mazu lze snadno odstranit, ale nedoporučuje se pronikat hlouběji do zvukovodu. Ten je možné od kožního mazu vyčistit pouze pod lékařským dohledem.
Zevní ucho
Bývá nejčastěji postiženo zánětem, který se projeví otokem, výtokem z ucha a někdy také hluchotou, jestliže dojde k ucpání zvukovodu zaschlým sekretem. Větší sklon k tomuto onemocnění a k jejich opakování mají jedinci s mastnou kůží a se zvýšenou tvorbou lupů. Někdy se může zánět objevit také po plavání.
Zánět středního ucha
Zánět středního ucha se objeví, když bakteriální nebo virová infekce pronikne do středního ucha Eustachovou trubicí, která jej spojuje s hltanem. Zpravidla je komplikací předcházejícího zánětu v oblasti krku.
Záněty středního ucha bývají velice bolestivé, protože hnis z tohoto malého prostoru nemůže volně odcházet. Ušní bubínek zarudne a vyklene se směrem ven, a jestliže je zánět těžký, může i prasknout a hnis následně odteče zvukovodem ven.
Léčba zánětu středního ucha spočívá v podávání antibiotik.
Poruchy vnitřního ucha
Část vnitřního ucha, která obsahuje receptory vnímající rovnováhu, se nazývá labyrint, protože se stáčí do spirály. Labyrint se může stát cílem napadení virovou infekcí, která vyvolává jeho zánět – labyrintu, jejímž důsledkem je náhle silná závrať.
Někdy je pocit otáčení v prostoru tak silný, že vyvolává zvracení a závratě se zhoršují dokonce i při minimálním pohybu hlavou. Labyrintitida se může objevit jako následek jiného druhu ušní infekce, a sice zánětu středního ucha.
Záněty středního ucha jsou časté u dětí, ale naštěstí se obvykle na vnitřní ucho nešíří a jeho poruchy vyvolávají jen vzácně.
Meniérova choroba
Tato choroba je pravděpodobně způsobena nadměrnou tvorbou tekutiny v labyrintu, která vyvolává jeho rozpínání a poruchu buněk, vnímajících rovnováhu. Příčina této choroby není známa. K jejím projevům patří silné závratě, které jsou spojené s částečnou poruchou sluchu a silným hučením v postiženém uchu.
Tento příznak se nazývá tinitus. Závrať lze zmírnit pomocí různých léků, ale porucha v uchu se nadále prohlubuje a nakonec končí hluchotou. Poměrně vzácná je závrať celkem neškodného charakteru, která je způsobena nadměrnou citlivostí buněk ve vnitřním uchu. Projevuje se závratěmi při určitých pohybech hlavy.
Jaké jsou příčiny poruch sluchu?
Příčin poruch sluchu je vždy více. V některých případech se dítě narodí neslyšící v důsledku nedostatečně vyvinutého vnitřního ucha nebo chronické infekce středouší. Záněty středního ucha jsou u dětí poměrně časté, během dětství je zažije většina dětí.
Někdy se stane, že se ve středoušní dutině nahromadí tekutina, která brání normálnímu pohybu sluchových kůstek a způsobuje také poruchu sluchu. Příčiny tohoto stavu nejsou vždy zcela jasné, kromě akutního zánětu se na něm může podílet také dlouhodobý nenápadný zánět místní sliznice nebo alergie.
U dospělých osob se může ztráta sluchu projevit v důsledku stárnutí. Také dlouhodobé vystavení sluchu účinkům velkého hluku vede k jeho oslabení až ztrátě.
Otoskleróza
Mezi vzácnou poruchu sluchu patří otoskleróza, která postihuje mladší dospělé osoby, zejména ženy, a může vzniknout na základě genetické predispozice. Nemoc vede k tuhnutí kloubů mezi sluchovými kůstkami a jejich srůstání. Ke ztrátě sluchu dochází pomalu a lze ji zvrátit pomocí operace, kdy jsou sluchové kůstky nahrazeny plastickými implantáty.
Ušní maz
Ušní maz je směs mastných výměšků speciálních potních žláz v zevní třetině zvukovodu. Maz obsahuje také šupinky odloupané kůže a prachové částice zvenčí.
Je lepkavý, vodovzdorný a představuje ochranu zvukovodu proti infekci. Ušní maz je neškodný a zpravidla se odstraňuje samočisticími mechanismy lidského ucha.
Někdy může dojít k jeho ucpání a v takovém případě se doporučuje navštívit lékaře a nechat si ušní maz odstranit.
Zvýšená produkce ušního mazu
Někteří lidé produkují více ušního mazu než ostatní. Jeho nahromadění se týká zejména u jedinců pracujících v prašném prostředí nebo kteří mají v ústí zvukovodů hustší ochlupení.
Nahromadění ušního mazu vyvolává různé příznaky, zejména se jedná o dočasnou poruchu sluchu. Nahromaděný maz může také zavinit podráždění a hučení v uchu, ale jen málokdy vyvolá bolest.
Náhlá porucha sluchu doprovázena tlakem se může někdy objevit po koupání nebo umytí hlavy a je způsobena vniknutím vody do zvukovodu nabobtnáním ušního mazu.
Terapie
Pokus o vyčištění ucha vede pouze k zatlačení mazu hlouběji, k šumění v uchu, bolesti a také k závratím. Lékař odstraní nahromaděný maz zcela bezpečně a úprava sluchu je okamžitá.
U pacientů, kteří v minulosti prodělali onemocnění uší nebo ušní operace, hrozí zvýšené nebezpečí perforace bubínku.
Normální zdravý bubínek se snadno neprotrhne, ale jestliže došlo v minulosti k jeho poškození, pak je jizva po jeho zhojení snadno zranitelným místem a je nutné postupovat se zvýšenou opatrností.
Porucha sluchu u dětí
Každé dítě poruchou sluchu by měl vyšetřit lékař a mělo by být provedeno podrobné sluchové vyšetření, protože z hlediska sluchové postižení může mít vážný dopad na vývoj dítěte a z hlediska prognózy je včasná diagnostika důležitá. Dále je důležitá kontrola a pozorování dítěte pomocí zkoušek vypovídajících o schopnostech sluchu dítěte.