Minulý týden proběhla českými médii zpráva o tom, že tuzemskému rumu, který už nesmí být nazýván rumem, hrozí úplný zákaz. Obsahuje prý rakovinotvornou látku. Stejnou látku v sobě přitom mají i potraviny, které považujeme za nanejvýš zdravé.
Bez tuzemského rumu se rozhodně neobešla žádná pořádná česká hospoda. Pil se samotný, v kafi nebo jako grog, přidával se do Kofoly. V roce 2003 se kvůli pravidlům EU musel přejmenovat, protože mohl klamat spotřebitele, neboť pravý rum pochází výhradně z cukrové třtiny. Vznikl tak tuzemák, který je nyní opět kvůli evropským nadnárodním orgánům ohrožen.
Návštěvníci hospod (a nejen ti) si už dávno zvykli, že na láhvi oblíbené lihoviny není napsáno slovo rum. Pít ho ovšem nepřestali a v jen opravdu lepších barech se po objednání obligátního panáku rumu obsluha zeptá, jaký konkrétní rum má host na mysli.
Není divu, tento nápoj je v každé čtvrté sklence destilátu, která se u nás vypije. To ale nemusí být v příštích letech pravda.
Vědci z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin se totiž domnívají, že jedna z aromatických látek, které tuzemák obsahuje, je rakovinotvorná. Jedná se konkrétně o ethyl-formiát neboli ethylester kyseliny mravenčí.
Název chemické sloučeniny možná působí trochu děsivě, ale rozhodně se s ním v rumu neotrávíme jako třeba v případě metanolu. Kde se tato látka ostatně v tuzemsku vzala?
Nejdříve se musel přejmenovat, teď mu hrozí úplný zákaz aneb tuzemák v ohrožení!!
Za co může Napoleon a vysoké clo
Za odpovědí musíme do historie. Sice se říká, že si tuzemský rum začali vyrábět čeští námořníci, kteří sloužili na lodích plujících do zámoří, a doma se jim po tom pravém rumu stýskalo. Je to ale jen tradovaná historka, na níž není zrnko pravdy. Za vznikem tuzemského rumu totiž musíme hledat císaře Napoleona.
Francie za Napoleonova císařství soupeřila po dobytí zbytku Evropy především s Velkou Británií. K posílení své pozice vyhlásil císař Napoleon v roce 1806 takzvanou kontinentální blokádu, která znamenala pro habsburské země ztrátu některých surovin dovážených ze zámoří.
Na druhou stranu to mělo pozitivní dopad například na rozvoj manufaktur a také pěstování už výše zmíněných brambor a cukrové řepy, tedy základních surovin pro výrobu lihu.
„Bamboly té rostliny jsau teda každodenní ztrawau lidu chudšího a přicházejí i na stoly nejbohatších buď co takowé buď rozdílným způsobem přistrojené… Také z nich dobývá se kořalka…“ psal o bramborách ve Všeobecném rostlinopisu profesor Jan Svatopluk Presl v roce 1846.
Blokáda sice po pádu Napoleona skončila, habsburská monarchie ale zavedla vysoká dovozová cla, a tak to byla v podstatě jen otázka času, kdy se objeví náhražka oblíbeného rumu, jako se to stalo v případě kávy a domácí cikorky. Stačilo vzít líh, kterého byl dostatek, a příslušně ho ochutit a naředit.
Pro aroma k souhvězdí Střelce
Barvu i chuť u nás vyráběného rumu dodával karamel, vůni vanilin nebo mandlové tresti a především ethyl-formiát, což je ester ethanolu a kyseliny mravenčí. Právě ethyl-formiát dodává tu klasickou rumovou chuť jak pravému, tak i tuzemskému rumu.
Ten se ale nedělal jen u nás, ale kvůli vysokým dovozním clům prakticky po celém území habsburské monarchie. Innländer rum, jak se v úřední řeči označoval, se vyráběl ve velkém a ten brzo díky své ceně i vyladěné chuti vytlačil ten původní.
Objevíme ho tak dodnes například v Rakousku, kde s jeho velkovýrobou začal v roce 1832 Sebastian Stroh, na Slovensku, kde s Čechy sdílí tuzemák, v Maďarsku si pak oblíbili tea-rum a Chorvaté zase popíjejí čajni či domači rum.
Ethyl-formiát je sice pro tuzemák připravován synteticky, ale stejně jako další ethyly je zodpovědný za aroma různých druhů ovoce, v tomto případě konkrétně malin. Takový ethyl-butyrát zase dává vůni broskvím a i on je používán jako aroma v různých alkoholických nápojích. Maliny však zatím nikdo zakazovat nechce.
Ovšem pozor – ethyl-formiát se vyskytuje i v dalekém vesmíru. Astronomové z Max-Planck-Institut für Radioastronomie v německém Bonnu hledali organické molekuly v obrovském prachovém oblaku v srdci Mléčné dráhy v oblasti nazývané Střelec B2 a objevili mimo jiné právě ethyl-formiát.
Evropská komise může připustit výjimku, jestliže určitý produkt je pro danou zemi těžko nahraditelný. A co si budeme namlouvat – to je právě případ Česka a tuzemáku.
Na výjimku máme určitě nárok
Dá se říci, že jestli se tam někdy člověk vypraví, bude obklopen vůní rumu? Asi těžko, stejně jako když bychom si přivoněli k bodnutí včelou, neboť i v jedu včelího žihadla je ethyl-formiát obsažen. Mají ho pochopitelně v tělíčkách i mravenci.
Bude se pokoušet Evropská komise zakázat také maliny nebo tyto dva druhy společenského blanokřídlého hmyzu? Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin ethyl-formiát rakovinotvorný je a Evropská komise stupeň jeho nebezpečnosti bude posuzovat.
Je přitom zajímavé, že Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (Food and Drug Administration), vládní agentura USA, na ethyl-formiátu zatím nic závadného neshledala; přitom je tato instituce známá svou přísností. Máme se opět Bruselu bát, že nám tuzemák zakáže? Zatím to není jisté. Pijáci tuzemáku pak mají ještě jednu naději.
Evropská komise může připustit výjimku, jestliže určitý produkt je pro danou zemi těžko nahraditelný. A co si budeme namlouvat – to je právě případ Česka a tuzemáku.
foto: Shutterstock
Zákaz tuzemáku kvůli údajné rakovině? Stejná látka je i v ovoci
Pokud se za několik nejbližších dní nic zásadního nezmění, může se na evropské půdě už 22. dubna rozhodnout o ukončení používání některých druhů potravinářských aromat, včetně aroma používaného v rumu, respektive tuzemáku.
- Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v r. 2017 vydal stanovisko, ve kterém posoudil zdravotní nezávadnost aromatické látky, tzv. rumového éteru, který se mimo jiné používá v českém tuzemáku. Úřad uvedl, že jsou zde možná rizika karcinogenity u malé části látek, které toto aroma obsahují. Nyní se tímto stanoviskem zabývá Evropská komise. Více v článku Evropské unii vadí aroma v tuzemáku.
- EFSA karcinogenitu nekonstatoval, pouze upozornil na přítomnost rizikových látek v uvedené tresti, upozorňujeme v článku Proč vadí právě český tuzemák? Náboj možného rizika vznikl až interpretací závěru EFSA úředníky Evropské komise a následně bylo potenciální riziko do roviny faktu posunuto prostřednictvím médií.
Tuzemák v tom není sám
Opatření samozřejmě kritizují naši výrobci lihovin, a ať už EU rozhodne jakkoli, je zřejmé, že tuzemští výrobci tuzemáku mají obecně pravdu. Když už ne v něčem jiném, tak principiálně. Látky obsažené v rumovém aroma, například často zmiňovaný furan, obsahuje totiž celá řada dalších potravinářských výrobků, a to v daleko větším množství.
Galerie: Jak se vyrábějí klasické rumové pralinky
Furan je také látkou, kterou lze nalézt v ovoci a zelenině. To v praxi znamená, že zákaz by se musel týkat daleko širšího spektra potravin, včetně těch zdravých – a k tomu nemá EU odvahu. A navíc by to v praxi, třeba v případě ovoce a zeleniny, vlastně ani nešlo. Případný zákaz aroma v tuzemáku je tak jasně nesystémové a populistické řešení.
Výrobci proti zákazu protestují
To také zdůrazňuje Zuzana Behová, marketingová ředitelka Palírny U Zeleného stromu, která je členem Unie výrobců a distributorů lihovin ČR (UVDL).
„Jakákoli opatření vedoucí k zákazu furanu v rumových aromatech jsou nekoncepční, protože potlačují výskyt této látky jen v jedné úzce vymezené skupině produktů, zatímco v jiných tuto látku ponechávají bez povšimnutí.
A pro vědce je navíc otázkou skutečně přesně popsat a prokázat působení furanu,“ konstatuje s tím, že se naši výrobci tuzemáku musí proti zvažovanému zákazu bránit.
Což se také děje. „Všichni čeští výrobci tuzemáku na tom pracují, komunikujeme s ministerstvem zemědělství i mezinárodním sdružením spiritsEUROPE, spolupracujeme také s výrobci na Slovensku či v Rakousku. Navíc jsme splnili všechny podmínky, které na nás EU od roku 2013 požadovala. Proto věříme, že český trh o svůj tradiční produkt nepřijde,“ uvedla Zuzana Behová.
Jediný argument pro aroma je tradice
Z technologického hlediska by s náhradou současného aroma přitom nebyl problém – v zásadě by šlo pouze o nahrazení jedné složky tuzemáku složkou jinou. Investičně by si změna prakticky žádné náklady nevyžádala, což znamená, že by se nezměnily ani ceny tuzemáku; navíc rumové aroma je minoritní složka, která se na nákladech významně nepodílí.
Autor: Vitalia.cz / Karel Choc
EFSA karcinogenitu rumového aroma nekonstatoval, pouze upozornil na přítomnost rizikových látek v tresti
V podstatě nic by neměli poznat ani spotřebitelé, protože by se neměly změnit ani senzorické vlastnosti produktu, tedy jeho vůně a chuť. Zůstává tak především již zmíněný argument tradice.
Rum, respektive tuzemák, se totiž ve střední Evropě vyrábí již 150 let, od doby, kdy Sebastian Stroh vyrobil poprvé takzvaný „inlander rum“ z kvalitního potravinového lihu a rumové tresti, který se pak z Rakouska rozšířil do dalších zemí monarchie. Více v článku Rozdíl mezi rumem a tuzemákem.
Rumové aroma a jeho vliv na zdraví
Pokud se týká dopadů rumového aroma na zdraví, pak UVDL disponuje vyjádřením Vysoké školy chemicko-technologické v Praze o neprokazatelnosti škodlivých vlivů rumového aroma na zdraví člověka. Navíc žádný jiný výrobek (lihovina) neobsahuje tak specifické aroma. „Tudíž v žádné jiné kategorii alkoholických nápojů podle našeho názoru nehrozí obdobné komplikace,“ konstatuje Zuzana Behová.
Nakolik budou naši výrobci tuzemáku úspěšní, se dozvíme už brzy, i když někteří z nich již deklarovali vůli složení rumového aroma změnit. Otázkou také je, zdali EU svůj verdikt neodloží. Do současné doby totiž vychází jen ze sdělení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který poukázal na možnou rizikovost látek obsažených nejen v rumovém aroma a nejen v tuzemáku.
Mýty a dezinformace o Evropské unii opět rezonují veřejným prostorem
MÝTUS: Úředníci Evropské unie zakázali výrobu a prodej klasických žárovek
Evropská unie skutečně nařídila postupné stažení klasických žárovek se žhavícím vláknem z trhu. Toto rozhodnutí ovšem nebylo přijato nikým nevolenými „bruselskými‟ úředníky, ale na základě dohody představitelů vlád členských států a poslanců Evropského parlamentu, včetně těch z České republiky.
Snaha o jejich stažení z trhu přitom nevzešla „z Bruselu“, ale přímo od členských států. Předsedové vlád a prezidenti členských států EU už v roce 2007 vyzvali Evropskou komisi k předložení návrhů na zvýšení energetické účinnosti osvětlení.
K této jejich výzvě se o rok později přidali i poslanci Evropského parlamentu, zopakovali ji ministři vlád odpovědní za energetiku – včetně představitele České republiky a učinili tak i šéfové států a vlád, včetně předsedy vlády ČR.
Evropská komise následně připravila příslušnou legislativu, která po schválení odborníky z členských států v roce 2009 vstoupila v platnost a stanovila harmonogram postupného ukončování prodeje klasických neúsporných žárovek. Podrobnosti jsou k dispozici např. zde.
Poznámka: Porovnání úspor mezi “klasickou” žárovkou a např. LED naleznete např. zde.
MÝTUS: EU zakazuje český „rum“ (tuzemák)
Pod tlakem evropské veřejnosti, která se stále víc zajímala o to, co jí a pije, bylo členskými státy EU v roce 2008 schváleno tzv. nařízení o ochucovadlech. Značně se zpřísnila pravidla pro používání tzv. „éček“ a označování potravin obecně.
V případě ochucovadel, jako např. rumová tresť, bylo dohodnuto, že výrobci mají 10 let (od 2008 do 2018), aby požádali o povolení ochucovadla používat. Teprve v roce 2016 o povolení používat rumovou tresť požádala evropská asociace výrobců ochucovadel.
Čeští výrobci jsou jejími členy.
Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) tak mohla vypracovat vědeckou studii, kterou zveřejnila v létě 2017. Studie v rumové tresti identifikovala tři látky, které mají genotoxický účinek, tedy schopnost narušit genetický materiál živých buněk.
Rumové aroma totiž obsahuje látku furan, která podle testů může způsobovat rakovinu (tato informace vzbudila rozsáhlou diskusi, protože tuto látku obsahují i další potraviny, třeba káva, přičemž v rumu je jí obsaženo velmi malé množství).
Na trh v Evropské unii je však povolené uvádět jen potravinové přídavky, které nejsou zdraví nebezpečné. Panel expertů proto povolení rumové tresti nedoporučil.
Ministerstvo zemědělství ČR vyjednalo výjimku – výrobci tak mohou i nadále vyrábět tuzemský rum podle osvědčených metod. Výjimka bude zatím trvat 5 let.
Co je zajímavé, podobná diskuse proběhla i v Rakousku, kde se rumová esence přidává do Strohu, silnější obdoby tuzemáku. I Rakousko původně chtělo výjimku, žádost nakonec stáhli a přišli s jiným způsobem výroby aromatu bez škodlivých látek, bez ohledu na 186letou tradici jejich nápoje.
MÝTUS: EU zakazuje silné vysavače
Nařízení, které je platné od září 2017, neomezuje sací výkon vysavače. Legislativa omezuje pouze příkon elektrické energie a nastavuje limity negativních vlivů, jako jsou emise prachu nebo hlučnost. Cílem nařízení je dosahovat energetických úspor, šetřit peníze spotřebitelů a snížit negativní dopad na životní prostředí.
MÝTUS: Brusel zakazuje hranolky, brambůrky, chléb a kávu
Evropská unie v žádném případě neplánuje zakázat výrobu či prodej výše uvedeného.
Celá problematika se týká rakovinotvorné látky akrylamid, který vzniká při smažení a pečení, zejména ve výrobcích z brambor, cereálií, v kávě a kávovinových náhražkách.
EK vypracovala pouze doporučení technologických postupů pro provozovatele potravinářských podniků, díky nimž má dojít k omezení přítomnosti rakovinotvorné látky v potravinách.
MÝTUS: Brusel zakazuje křivé banány a okurky
Křivé banány nebo okurky Evropská unie nikdy nezakázala a mohou se prodávat bez omezení. Členské státy EU pouze schválily rozdělení do jakostních tříd a pro každou třídu stanovily určité normy, a to na popud obchodníků s ovocem a v souladu s mezinárodními standardy. Příliš křivé banány tak najdete, jen musíte hledat v jiné jakostní třídě.
MÝTUS: Konec zabijaček v Čechách
Domácí zabijačky jsou povoleny. Obavy z jejich zákazu se objevily po novele veterinárního zákona počátkem roku 2012, která byla dávána do souvislosti s pravidly v EU.
Členské státy EU mají však i nadále právo dovolit domácí porážku prasat, drůbeže, králíků, ovcí a koz za předpokladu, že tato zvířata jsou porážena pro osobní spotřebu majitelů a za dodržení určitých hygienických předpisů.
Tyto předpisy navíc v ČR platily již dávno před vstupem do Evropské unie.
MÝTUS: Koblihy se musejí balit do mikrotenových sáčků
Již více než deset let přežívá mýtus, podle něhož nám balení koblih a dalšího pečiva do mikrotenových sáčků přikázal Brusel. Pravda je ovšem taková, že „koblihová vyhláška“ vznikla na ministerstvu zdravotnictví v roce 2002 a v evropských předpisech žádnou oporu neměla. Není divu, že její platnost o několik let později skončila. Mýtus však přežívá dál.
MÝTUS: EU zakázala pomazánkové máslo
EU nikdy nezakázala výrobu pomazánkového másla, ale požadovala změnu názvu výrobku. Pojmem „máslo“ lze totiž na společném evropském trhu označovat takové výrobky, které obsahují alespoň 80 % mléčného tuku.
Tento požadavek české pomazánkové máslo nesplňovalo.
Jednotné označování základních potravin má pomoci zajistit, aby pro všechny výrobce a obchodníky na evropském trhu – ať už potraviny vyvážejí nebo dovážejí – platila totožná a společně dohodnutá pravidla.
MÝTUS: Děti nesmí nafukovat balónky
Evropská komise ani žádná jiná instituce EU nezakázala dětem nafukovat balónky, přestože o tom některá bulvární média přesvědčovala své čtenáře.
Směrnice o bezpečnosti hraček jen ukládá výrobcům povinnost umístit na balónky varování, že by s nimi děti mladší 8 let neměly manipulovat bez dohledu dospělého.
Tatáž směrnice ukládá i povinnost uvádět varování na hračkách, které nejsou kvůli nebezpečí vdechnutí vhodné pro děti do 3 let.
MÝTUS: Česká republika platí do EU více, než z ní dostává
Celkově od vstupu do Evropské unie v květnu 2004 Česká republika do konce roku 2018 zaplatila do rozpočtu EU 565,4 miliardy Kč a získala z něj 1,31 bilionu korun. Celkem tak Česko dosud získala o 741,3 miliardy korun více, než odvedlo.
V tomto kontextu se často objevuje argumentace, že ale z Česka odplouvají do zahraničí miliardové dividendy ze zisků zahraničních vlastníků tuzemských firem. To však s činností EU nijak nesouvisí, odliv dividend do zahraničí je zcela běžný i mimo EU.
Český stát na dividendách nezaplatí ani korunu, navíc právě kapitál, který přitekl ze zahraničí, vytvořil spoustu pracovních míst, zlepšil obchodní bilanci, pomohl zvýšit životní úroveň – a majitelé tohoto kapitálu logicky požadují zisk ze svých investic.
Podrobně rozpracováno např. zde.
MÝTUS: EU nám chce zakázat nože
V posledních měsících se v prostředí sociálních sítí objevila nepravdivá informace o tom, že nám Evropská unie chce zakázat nože. Jak upozorňuje server Manipulátoři.
cz: “Typickou taktikou populistů a dezinformátorů je hrát na city posluchačů a čtenářů. Přesně to udělal Tomio Okamura (SPD) ve čtvrtek 21. února 2019.
V emotivním příspěvku opomíjí samotné rozhodnutí Evropského parlamentu a vsugeruje čtenářům něco, co je úplně jinak.“
„Evropská unie nyní přišla s návrhem na zákaz nožů! (…) To je opravdu už šílené. Evropská unie chce odzbrojit slušné občany. Nebudete si ani moci vyrazit s nožem na vandr či na houby,“ píše Okamura v příspěvku.
Kromě toho, že je zpráva nezávazná a mluví je o některých zbraních, důležité je, že je to jen zpráva výboru. Ta má pouze poradní hlas. Zpráva není směrnicí, není žádným nařízením ani příkazem.
Evropská unie připravila novou směrnici pro boj s terorismem již v roce 2016. Ta nic o nožích neobsahuje. Jinými slovy – Evropská unie nám používání nožů nijak nereguluje.
Celou zprávu podrobně rozebírá Jan Cemper z Manipulátoři.cz zde.
V posledních dnech například vzniklo video spolku LIGA LIDE, které s dezinformací spojenou se zákazem nožů aktivně pracuje – v úvodu videa sice cituje zprávu výboru, která má pouze poradní hlas a není nikterak závazná, ve zbytku videa už se však s informací pracuje jako s nařízením Evropské unie. Autor videa např. několikrát upozorňuje, jak se nám “země Západní Evropy snaží vnutit své velmi hloupé zákony”… a jak se nám “Evropská unie snaží tyto hloupé zákony vnucovat”.
Mýtus: Evropská unie chce zakázat olovo v brocích a závažích
Z blogu Tomáše Zdechovského, europoslance: V Česku se šíří nepravdivé zprávy, že Evropská unie chystá plošný zákaz mysliveckých broků a rybářských závaží kvůli jedovatému olovu. Evropská komise už ale potvrdila, že navrhuje pouze zákaz v oblastech mokřadů, který už v ČR dávno platí. Jde tedy jen o sjednocení legislativy.
Nepravdivé zprávy o údajně chystaném plošném zákazu jsou založené na výsledcích studie agentury pro chemické látky nazývané ECHA ze září 2018. Agentura skutečně zákaz lovecké munice s olovem doporučila, sama o něm ale rozhodnout nemůže.
To je úkolem Komise, která studii teprve vyhodnocuje a podle informací, které nám sdělila, navrhne pouze zákaz v oblastech mokřadů, který v ČR už dávno platí. Zprávu jedné agentury nelze interpretovat jako záměr celé EU.
Jedna věc jsou výsledky studie, druhá to, že v praxi není nic, co by olověné broky a závaží nahradilo co do funkčnosti a pořizovací ceny. Jakýkoliv zákaz by proto byl zcela absurdní a aktivně bychom proti němu vystupovali. Podrobnosti např. na blogu Tomáše Zdechovského.
V současnosti již některé z těchto mýtů v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu rezonují veřejným prostorem a jsou aktivně využívány nejrůznějšími představiteli politických stran a uskupení.
Velmi často jsou doprovázeny různými informacemi, které mají podtrhnout závažnost sdělení, které však s tématem v zásadě nesouvisejí – např.
informace o zákazu žárovek z wolframovým vláknem je spojena s informacemi o celkovém vzrůstu spotřeby energie v domácnostech, ačkoli světla se podílí na spotřebě elektřiny v domácnosti pouze 16-18 % (energeticky náročnější je například lednička, různé kuchyňské spotřebiče, indukční deska, myčka apod.).
Ať už jsme fandové Evropské unie, nebo její odpůrci, vždy si informace ověřujme – hledejme primární zdroje, nevěřme všemu jen proto, že to tvrdí představitelé politických stran či uskupení nebo třeba náš nejlepší kamarád, se kterým chodíme na pivo debatovat o problémech současného světa.
Pro E-BezpečíKamil Kopecký
Zdroje:
Euromýtus: Brusel nám zakázal žárovky. Euroactivhttps://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/euromytus-brusel-nam-zakazal-zarovky/
Tuzemák na dalších pět let. Evropská unie povolila Česku výjimku. Deník.czhttps://www.denik.cz/ekonomika/tuzemak-na-dalsich-pet-let-evropska-unie-povolila-vyjimku-pro-dalsi-vyrobu-20180417.html
Tuzemák žije. Další eurorumová krize v Česku zas za pět let. iRozhlas.czhttps://www.irozhlas.cz/komentare/tuzemak-zije-dalsi-eurorumova-krize-v-cesku-zas-za-pet-let_1804190700_haf
ČR dosud získala z EU o 695,5 miliardy korun více, než do něj odvedla. Forum 24.https://forum24.cz/cr-dosud-ziskala-z-eu-o-6955-miliardy-korun-vice-nez-do-nej-odvedla/
Rumová tresť a kombajn debility. Echo24.https://echo24.cz/a/pN7tm/rumova-trest-a-kombajn-debility
Euromýty. Zastoupení EK v ČRhttps://ec.europa.eu/czech-republic/news/euromyty_cs
Evropská unie přišla s návrhem na zákaz nožů. Manipulátoři.czhttps://manipulatori.cz/hoax-evropska-unie-prisla-s-navrhem-na-zakaz-nozu/
Tuzemák dostal výjimku. Dalších pět let může používat rumový éter
Zdroj: Profimedia.cz
Česko a Slovensko dostaly od Evropské komise výjimku a budou tak moci při výrobě alkoholického nápoje „tuzemák“ dalších pět let používat tradiční rumový éter. Bez udělení výjimky by možnost používat rumové aroma skončila 22. dubna, kdy končí stávající přechodné období zavedené v roce 2012. Likérky rozhodnutí komise přivítaly.
O zákazu éteru, který tuzemáku dodává chuť a vůni, se začalo kvůli údajné přítomnosti rakovinotvorných látek mluvit loni. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) tehdy uvedl, že v rumové tresti jsou některé rakovinotvorné látky, zejména furan. Čeští výrobci to už tehdy označili za útok na české potravináře.
„Aroma je v této podobě užíváno více než 100 let a žádné jeho nežádoucí účinky nikdy prokázány nebyly,“ řekl dnes ČTK generální ředitel největší české likérky STOCK Plzeň-Božkov Jan Havlis.
Udělení výjimky podle něj poskytne výrobcům dostatečnou dobu pro další analýzu aroma.
„Bude tak dostatek času prokázat EFSA jeho nezávadnost, případně pro úpravu tak, aby vyhovovalo veškerým novým požadavkům EFSA, a přitom splnilo i senzorické kvality požadované zákazníkem,“ dodal.
Likérky: Zvítězil zdravý rozum
„Dopadlo to dobře. Nemusíme vymýšlet nové technologie a náhražky. Budeme dělat rum takový, jako ho tady děláme 150 let, nikomu to nikdy nevadilo.
Furan, o který se jedná, je obsažený v 90 procentech potravin a bohužel to nejvíc zajímá u rumu, a ne u jiných potravin,“ upozornil ředitel jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz Josef Nejedlý.
Marketingová ředitelka prostějovské Palírny U Zeleného stromu Zuzana Behová v komentáři uvedla, že dnes zvítězil zdravý rozum.
Rumový éter naopak od 22. dubna nebudou smět používat výrobci cukrovinek.
Spolumajitelka společnosti Perníkářství a cukrářství Erben z Miletína na Jičínsku Jaroslava Erbenová řekla, že příprava legendární perníkové pochoutky miletínské modlitbičky ohrožena není. „Rumové aroma používáme minimálně.
Když ho nebudeme smět do našich výrobků přidávat, problém to nebude. Místo toho budeme přidávat více rumu, tuzemáku nebo slovenského Leonu, stojí podobně jako rumové aroma,“ prohlásila.
Tuzemák je v Česku mimořádně populární, každá čtvrtá prodaná láhev lihoviny je právě tento alkoholický nápoj. Tuzemák vznikl koncem 19. století v Rakousku-Uhersku jako náhražka třtinového rumu z Karibiku.
Čtěte také:
Chléb bez propečené kůrky, chipsy jen na 168 stupňů. EU vyrazila do boje s akrylamidem
Komentář: Šizený lančmít napáchal obrovské škody. Zákaz přichází pozdě
Komentář: Ještě jeden rum!
Tuzemák přežije další ”pětiletku”. EU mu dala výjimku, může se vyrábět s rumovým éterem, který prý obsahuje rakovinotvorné látky
Stálý výbor Evropské komise potvrdil výjimku pro Česko a Slovensko, aby výrobci mohli i nadále k výrobě alkoholického nápoje „tuzemák“ používat tradiční rumový éter. Platit bude pět let.
O zákazu rumového éteru, který dodává chuť a vůni českému tuzemáku, se začalo kvůli údajné přítomnosti rakovinotvorných látek mluvit minulý rok poté, co Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvedl, že v rumové tresti jsou některé rakovinotvorné látky, především furan. Čeští výrobci to už tehdy označili za útok na české potravináře.
Komise nakonec souhlasila s pětiletou výjimkou, čeští výrobci přitom požadovali svolení bez časového omezení. Bez udělení výjimky by možnost používat tradiční rumovou tresť skončila 22. dubna.
Podle výkonného ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslava Burkarta se tak českým výrobcům podařilo na poslední chvíli vycouvat z nebezpečného prostoru zákazu výroby tuzemského rumu.
„Výjimka sice není časově neomezená, jak jsme požadovali, ale dává nám pětiletý prostor se se zákazem nějak vyrovnat,“ uvedl Burkart.
Podle něj mají v průběhu uvedené lhůty výrobci rumu dvě možnosti. „Buď se podaří během té doby vyrobit rovnocennou rumovou esenci, která vyhoví požadavkům Evropské unie, nebo využijeme těch pěti let k tomu, abychom přesvědčili komisi o tom, že rumová tresť není škodlivá,“ řekl Burkart.
Biotechnolog a rektor pražské Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch před časem v rozhovoru potvrdil, že některé látky v tuzemském rumu mohou být zdravotně rizikové.
„EFSA si nechala zanalyzovat rumový éter neboli rumovou tresť a našla tam telefonní seznam látek. Mnohé z nich jsou opravdu problematické.
To je ale úděl všech potravin, nejenom rumové tresti,“ uvedl Melzoch. Podle něj obsahují podezřelé látky téměř všechny potraviny.
„Pokud bychom se dívali na to, že některé jsou potenciálně rakovinotvorné, tak bychom nekonzumovali nic,“ dodal rektor VŠCHT.
Tuzemák je nejprodávanější lihovina v ČR, každá čtvrtá prodaná lahev alkoholu je tuzemský rum.
Prohlédněte si staré etikety tuzemského rumu:
Podle vědců z Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) obsahuje rumové aroma rakovinotvorný ethylester kyseliny mravenčí (mravenčan ethylnatý).
„Byla hodnocena rumová tresť, která je komplexní směsí. Hodnoceno bylo 84 látek rozdělených do 12 skupin. U čtyř skupin byla identifikována rizika, konkrétně, že uvedené látky mají karcinogenní účinky (mohou způsobit rozvoj rakoviny) nebo genotoxické, neboli mutagenní účinky (což znamená, že mohou způsobit genetické poškození buněk),“ upřesňuje hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Komise ustupuje v případech, kdy se ukáže, že daný výrobek je pro určitou zemi těžko nahraditelný. V minulosti už k tomu několikrát došlo: například pobaltské země, Švédsko nebo Finsko si vyjednaly výjimku pro některé své ryby, v nichž podle vědců EU byly zdraví škodlivé látky. Na oplátku ale Švédové a spol. nesmí tyto ryby vyvážet.
Tuzemák zůstane dalších pět let stejný. Česko získalo na rakovinotvorný rumový éter výjimku
„Je potřeba říct, že nebezpečné látky jako furan jsou běžné v množství, jaké naleznete ve dvou panácích tuzemáku, například v instantní kávě, v zelenině, v ovoci. Najdete to zvláště v potravinách, které jsou konzervovány,“ uvedl výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Jaroslav Burkart.
Podobně argumentuje ředitel Potravinářské komory ČR pro programování a strategii Miroslav Koberna. „Je to produkt, který se 150 let vyrábí, nikdy s ním žádné problémy nebyly, nikdy nikomu zdraví nepoškodil.
Pokud vím, tak objem, který by mohl mít zdravotní důsledky, je asi v osmi litrech (rumu). Pokud tedy někdo bude dlouhodobě konzumovat čtyři až osm litrů rumu denně, tak mu určitě rumový éter zdraví poškodí,“ řekl.
Unie výrobců a dovozců lihovin se bude během pěti let, kdy bude platit výjimka pro Česko a Slovensko pro výrobu tuzemáku s původním éterem, snažit přesvědčit Evropskou komisi, že aroma zdraví neškodí.
Výrobci hledali náhradní řešení, výjimku přivítali
Desetileté přechodné období skončí letos 22. dubna, pak už se výrobky v EU budou moci ochucovat pouze schválenými aromaty. Kdyby výrobci výjimku nezískali, za pět dnů už by nemohli lihoviny s původní přísadou vyrábět. Někteří se proto na udělení výjimky raději nespoléhali a na změnu se připravili.
Například jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz se předzásobila na tři až čtyři měsíce. Zároveň zkoušela jiné rumové přísady bez furanu. „Vybrali jsme náhradu. Máme připravené varianty namíchané bez furanu a rozdíl mezi chutěmi a vůněmi je skutečně nepatrný,“ připustil ještě před zveřejněním rozhodnutí ředitel firmy Josef Nejedlý.
Přesto ale věřil, že firma bude moci zůstat u nynější výroby. „Ten rum se tady dělá sto let, nikomu to nikdy nevadilo a najednou, protože jsou stále citlivější přístroje, mistři z EU zjistí, že je tam taková látka,“ podotkl k výzkumu chemických expertů.
Udělení výjimky firma přivítala. „Dopadlo to dobře. Nemusíme vymýšlet nové technologie a náhražky,“ uvedl Nejedlý. „Předpokládali jsme, že úředníci v Bruselu budou rozumní a uznají tradiční výrobek, u kterého nebyly prokázané špatné účinky,“ dodal.
Stejně reagovala i největší česká likérka Stock Plzeň-Božkov. „Aroma je v této podobě užíváno více než sto let a žádné jeho nežádoucí účinky nikdy prokázány nebyly,“ tvrdí generální ředitel Jan Havlis. Rozhodnutí podle něj poskytne výrobcům dostatečnou dobu pro další analýzu.
Rumové aroma v tuzemáku nelze nahradit. Škodlivost neprokázali, říká šéf likérky
Ministr zemědělství Marian Jurečka v tomto týdnu po návratu z Bruselu vyzval, aby se výrobci zaměřili na nahrazení některých rizikových látek v rumové tresti. Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin jsou v takzvaném rumovém éteru látky, které mohou narušit genetický materiál živých buněk.
Generální ředitel Palírny U Zeleného stromu Pavel Kadlec v rozhovoru pro Aktuálně.cz namítá, že škodlivost v tak nízké koncentraci nikdo neprokázal a rumové aroma prakticky nelze nahradit.
Firma je druhým největším výrobcem lihovin v Česku (po božkovském Stocku), do loňska působila pod názvem Granette & Starorežná Distilleries.
Aktuálně.cz: Výrobci tuzemáku podle ministra už dlouho vědí, že od dubna 2018 nebudou moci nadále používat rumový éter, jehož součástí je mimo jiné i škodlivý furan. S koncem desetiletého přechodného období a následným zákazem jste tedy mohli počítat a připravit se na něj…
Pavel Kadlec: Termín byl sice tehdy určen, ale ta problematika je poměrně složitá. V té době se u nás řešil zákaz Evropské unie používat označení rum a diskutoval se název tuzemák. Ale kvůli přetahování o vlastnictví ochranné známky Tuzemák se České republice nepodařilo vyjednat výjimku, jako se to povedlo Rakousku.
Evropská komise rozhodla, že nedá další prostor pro další zkoumání zdravotních účinků, a tím pádem dojde k zákazu používání rumového éteru k 22. dubnu 2018. Teď už nelze vyjednat výjimku, ale vidím cestu ve stanovení obsahu či limitů furanu, případně ostatních látek v tuzemáku.
Dají se rizikové látky nějak nahradit, aniž by se to dotklo tradičního aroma a chuti tuzemáku?
Rumové aroma je unikátní složka, která se nijak nahradit nedá. V praxi to znamená zcela změnit stávající charakter rumových trestí s velmi negativním dopadem na chuť a vůni tuzemáku. Šlo by o zcela odlišné produkty od těch stávajících, takže řada tradičních českých výrobků by se stala neprodejnými.
Snažili jste se ve firmě najít nějakou jinou možnost?
Naše firma se o to pokoušela v minulosti několikrát, ale nikdy jsme se při vývoji nedostali ke stejné chuti.
Pracovali jsme na tom například dva roky ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou, měli jsme na to poměrně mnoho odborníků. Ale nedošli jsme k identické chuti, která je dána právě rumovým éterem.
Na ni je český konzument zvyklý. Máme v zásobě nějaké typy produktů, které vzdáleně odpovídají tomu charakteru, ale skutečně jen vzdáleně.
Najít adekvátní alternativu je tedy nemožné?
Troufám si říct, že to je skutečně naprosto nemožné. Mimochodem jediný, kdo tuto látku v Česku vyrábí, je společnost Aroma Praha.
Předpokládám, že společnost Aroma Praha se tím také zabývala…
Ano, chtěla o tomto problému diskutovat a prosadit prodloužení termínu. Vstoupila do německého sdružení výrobců aromat DVAI, které sdružuje i rakouské a české aromatizérské firmy.
Jeho prostřednictvím se připojila k žádosti o schválení rumového éteru, kterou podala Evropská asociace výrobců aromat EFFA. V celém průběhu schvalovacího řízení nic nenasvědčovalo tomu, že by rumový éter neměl být povolen.
Pouze se očekávalo, že budou stanoveny maximální limity na obsah některých látek, které se běžně v potravinách vyskytují a jsou v nich dlouhodobě monitorovány.
Čekali jste prodloužení termínu?
Před měsícem – 25. srpna letošního roku – obdržela společnost Aroma Praha dopis Evropské asociace výrobců aromat EFFA informující o vědeckém stanovisku Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), který neobsahoval žádný definitivní negativní závěr.
Proto nás o pět dnů později šokovala informace, že Evropská komise na jednání s EFFA uvedla, že bude možné používat rumový éter pro potravinářské účely pouze do 22. dubna 2018.
Důvodem podle komise je, že nebyla doložena zdravotní nezávadnost kombinace čtyř vytipovaných látek, a vzhledem k unijnímu nařízení z roku 2008 už není časový prostor pro doložení potřebných důkazů.
To znamená, že byl použit zcela administrativní postup, který ignoruje specifika a zájmy členských zemí EU.
Podle vás tedy nejsou tyto látky v tuzemském rumu škodlivé?
Pokud vycházíme z vědeckého závěru Evropského úřadu pro bezpečnost potravin publikovaného v červenci 2017, nijak nepotvrzuje karcinogenitu rumového éteru a výrobků z něho vyrobených. Studie pouze upozorňuje na přítomnost látek, které jsou předmětem diskuse i v jiných potravinách a surovinách.
Jde hlavně o obsah furanu. Jeho množství v rumovém éteru ale odpovídá koncentraci v některých druzích dětské výživy. Na trhu jsou i potraviny, kde je obsah furanu několikanásobně vyšší. Pro ilustraci: stejné množství furanu jako ve dvou panácích tuzemáku získáte, pokud si dáte dvě rozpustné kávy, 100 gramů dětské výživy, kilogram ovoce nebo půl kilogramu zeleniny.
Samozřejmě pokud samotného furanu vypijete litr, tak škodlivý je. Ale tady je ta koncentrace tak malá, že zdraví neohrožuje. Přímo rumový éter testován nebyl. Oni říkají: Prokažte, že to je nezávadné, a pak se o tom můžeme bavit. A my říkáme, že nikdy nebylo prokázáno, že to je závadné.
Zasazovali jste se nějak o získání výjimky od Evropské unie přímo vy?
My nejsme partner pro Evropskou unii – to je stát. Ale prostřednictvím výrobce rumového éteru jsme se připojili k žádosti o schválení rumového éteru, kterou podala Evropská asociace výrobců aromat EFFA. Očekávalo se, že budou stanoveny maximální limity na obsah některých látek, které se běžně v potravinách vyskytují a jsou v nich dlouhodobě monitorovány.
Vyvíjeli jste tlak na dřívější ministry zemědělství nebo současného Mariana Jurečku, aby tento problém řešil?
Problém se řeší v rámci Unie výrobců a dovozců lihovin. Nyní jednáme s Potravinářskou komorou a jsme připraveni jednat i s ministrem zemědělství.
Co si o tom rozhodnutí Evropské komise myslíte vy osobně?
Otázkou je, kdo tuto aktivitu inicioval, když rumový éter se užívá zejména na lokálních trzích EU a nelze ho samostatně běžně obchodovat. Vysvětlení se nabízí. Zrušením jedné z největších kategorií nápojů v Česku se otevřou dveře jiné konkurenci.
Je tedy pravděpodobné, že tuzemák tak, jak jej v Česku známe, v dubnu skončí?
My pořád věříme, že si svůj „národní nápoj“, jehož výroba se traduje od 19. století, uhájíme a najdeme nějaké řešení.