Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů 1/2

V porovnání cen u tohoto produktu již není zařazen žádný obchod.

Získejte přehled o vývoji ceny ve vámi vybraném období.

Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

Botanické pesticidy Roman Pavela

Aktuálně nejnižší cena: 182 Kč

Od počátku věků 1 rok Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

Botanické pesticidy Roman Pavela

Aktuálně nejnižší cena: 182 Kč

Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

Botanické pesticidy Roman Pavela

Aktuálně nejnižší cena: 182 Kč

Kniha přináší podrobný přehled problematiky použití botanických pesticidů v ochraně rostlin. Obsaženy jsou podrobné návody na výrobu extraktů a možnosti jejich použití. Kniha je doplněna barevnou přílohou názorně zobrazující zdrojové rostliny a projevy na ošetřovaných rostlinách. Celý popis

  • Přidáno: 3. září 2019 Doporučuje produkt
    • Název titulu vystihuje výhodu. Škoda, že už se nedaří nikde zakoupit „Rostlinné insekticidy“ téhož autora v klasické knize.

    Název titulu vystihuje výhodu!
    Není co dodat.

  • Přidáno: 7. srpna 2018

    Doporučuje produkt

Zobrazit všechny recenze (2) Botanické pesticidy Roman Pavela zákazníci doporučují tento produkt zákazníků nedoporučuje tento produkt

  • Přidáno: 3. září 2019 Doporučuje produkt
    • Název titulu vystihuje výhodu. Škoda, že už se nedaří nikde zakoupit „Rostlinné insekticidy“ téhož autora v klasické knize.

    Název titulu vystihuje výhodu!
    Není co dodat.

  • Přidáno: 7. srpna 2018

    Doporučuje produkt

Botanické pesticidy Roman Pavela

Kniha přináší podrobný přehled problematiky použití botanických pesticidů v ochraně rostlin. Obsaženy jsou podrobné návody na výrobu extraktů a možnosti jejich použití. Kniha je doplněna barevnou přílohou názorně zobrazující zdrojové rostliny a projevy na ošetřovaných rostlinách.

Chybí či je nepravdivý některý důležitý parametr? Uvedené informace jsou pouze orientační, před zakoupením ve vybraném obchodě doporučujeme ověřit, že prodávaný model má klíčové vlastnosti dle vašich požadavků. I když se snažíme o maximální přesnost informací, bohužel nemůžeme zaručit jeho 100% správnost. Ceny produktů jsou uváděny včetně DPH.

Kontaktujte nás

{„Oblíbené kategorie“:[[„Oleje, vazelíny, čističe“,“https://oleje-vazeliny-cistice.heureka.cz/“],[„Pánské běžkařské bundy“,“https://panske-bundy-kabaty.heureka.cz/f:15631:553138/“],[„Přikrývky“,“https://prikryvky.heureka.cz/“],[„Hry pro ostatní konzole“,“https://ostatni-hry-pro-konzole.heureka.cz/“],[„Baseballové/softballové rukavice“,“https://basebalove-softbalove-rukavice.heureka.cz/“],[„Laserové barevné tiskárny“,“https://tiskarny.heureka.cz/f:2436:10328;2612:1/“],[„Pánské hodinky“,“https://hodinky.heureka.cz/f:10964:131528/“],[„Ryzlink rýnský“,“https://vina.heureka.cz/f:13462:407609/“],[„Kravatové spony“,“https://manzetove-knoflicky-spony-na-kravatu.heureka.cz/f:10980:130546,143684/“],[„Voděodolné řasenky“,“https://oci.heureka.cz/f:20265:1246261;20337:1/“]],“Vybrané značky“:[[„Knihy Universum“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147128/“],[„Knihy Triton“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147276/“],[„Knihy Jan Melvil publishing“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3148090/“],[„Knihy Eugenika“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3147490/“],[„Knihy Bourdon“,“https://knihy.heureka.cz/f:19863:3151927/“]],“Jak vybrat nejlépe“:[[„Jak vybrat mlýnek na kávu?“,“https://kavomlynky.heureka.cz/poradna/jaky-vybrat-kavomlynek/“],[„Jak vybrat kompasy a buzoly?“,“https://kompasy-a-buzoly.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-kompasy-a-buzoly/“],[„Jak vybírat sacharidy a gainery?“,“https://sacharidy-gainery.heureka.cz/poradna/jak-vybirat-sacharidy-a-gainery/“]],“Vybrané produkty“:[[„brzdový kotouč Shimano SM-RT76 XT“,“https://cyklisticke-prislusenstvi.heureka.cz/brzdovy-kotouc-shimano-sm-rt76-xt/“],[„Master balanční a masážní“,“https://balancni-podlozky.heureka.cz/master-balancni-a-masazni/“],[„Adler City 150 levadnulové“,“https://damska-tricka.heureka.cz/adler-city-150-levadnulove/“],[„G&P 4x Granát na 18 ran“,“https://airsoftove-granaty.heureka.cz/g-p-4x-granat-na-18-ran/“],[„Orion NESO 0,3l“,“https://dzezvy.heureka.cz/orion-neso-0_3l/“],[„P-Shine japonská manikúra malá sada a Beauty Foot“,“https://p-shine.heureka.cz/p-shine-japonska-manikura-mala-sada-a-beauty-foot/“],[„Funko POP Fortnite Rippley SDCC Limited Games 602″,“https://sberatelske-figurky.heureka.cz/funko-pop-fortnite-rippley-sdcc-limited-games-602/“]],“Doporučujeme“:[[„Srovnání cen plynu“,“https://energie.heureka.cz/plyn/kalkulacka-cen-plynu“],[„Srovnání cen elektřiny“,“https://energie.heureka.cz/elektrina/kalkulacka-cen-elektriny“],[„Nábytek“,“https://nabytek.heureka.cz/“],[„Oblečení a móda“,“https://moda.heureka.cz/“],[„Playstation 5″,“https://herni-konzole.heureka.cz/sony-playstation-5/“],[„Sedací soupravy“,“https://sedaci-soupravy.heureka.cz/“],[„Bazény“,“https://bazeny.heureka.cz/“],[„Respirátory“,“https://respiratory.heureka.cz/“]]}

Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů

Roman Pavela, vedoucí týmu odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, si těchto ocenění váží, ale stejně důležitý je pro něj prý děkovný dopis od neznámé babičky, které pomohl s plísní rajčat nebo čajem proti nespavosti. „Doma si ze mě dělají legraci, že mám svůj fanklub zahrádkářů padesát plus,“ usmívá se vědec, kterého lidé vyhledávají s prosbou o radu zejména na základě účinkování v pořadech České televize.

Rostlinami žije, sám se z nich snaží vyrábět všechno možné, od sirupů přes bylinné čaje po repelenty: „Těší mě, když to někomu pomůže,“ říká. „Doma nevíme, co jsou antibiotika; když něco přijde, hned nasadíme bylinky. Jsem rád, že se jim můžu věnovat, i když spousta nápadů zůstane jen v myšlence.“ Díky práci jeho týmu je na trhu řada výrobků využívajících sílu bylin.

Jde zejména o botanické pesticidy pro ochranu rostlin a další přírodní přípravky pro pěstování (ve spolupráci s Agro CS a.s.). Ochutnat můžete bylinné nektary, například s rakytníkem, fenyklem či šalvějí nebo rakytníkovou směs do jogurtu (s firmou Ing. Pavel Cvrček s.r.o.).

S Pivovarem Kamenice nedávno uvařil „konečně zdravé pivo“ – jedenáctku Galus s výluhem z kořene léčivého kozince blanitého.

Dala by se vaše práce popsat velmi zjednodušeně tak, že hledáte možnosti, jak využít látky obsažené v rostlinách?

Zjednodušeně ano. Já jsem kdysi začínal tak, že jsem sbíral rostlinky. Každou jsem vyextrahoval, vymaceroval, usušil, otestoval. Takto jsem zpracoval možná tisíce druhů. Tak jsem zjišťoval, jaké jsou mezi nimi zákonitosti, jak působí.

My pořád víme o rostlinách hrozně málo, neznáme účinky kombinací látek. Například pro naši výživu používáme jen malý zlomek rostlin, které tu máme. Já jsem třeba vařil i z plevele, ochutnám všechno a znám spoustu chutí, které nikdo neokusil.

Navíc rostliny obsahují spoustu látek prospěšných pro lidský organismus.

Jedním z úspěchů vašeho týmu jsou botanické přípravky na ošetření rostlin. Jak se tyto pesticidy liší od syntetických?

Je to ošetření výhradně přírodní cestou, bez chemie, s pozitivním dopadem na životní prostředí a bezpečné pro člověka i zvířata. Už ve starověké básni se píše: „Na vše zlé, co ze země vzchází, zem sama protijed vytváří.“ Každá rostlina má jakousi svoji strategii zachování vlastního druhu.

Běžně nežijí v monokultuře, jak to známe třeba na poli, ale jsou ve společenství, ve kterém musí přežít, i když je chce něco napadnout a „sežrat“. Jednou ze strategií ochrany jsou morfologické znaky, třeba chlupy. Když mšice přiletí na druh velmi chlupaté okurky, nedosáhne k ní „sosáčkem“ a odletí pryč.

Některé druhy rostlin jsou zase lepkavé, když na ně přiletí například molice, přilepí se a zahyne. Ostny zase chrání rostliny proti býložravcům a podobně. No a některé rostliny vsadily na „chemickou obranu“, vytvářejí si různé látky, aby se ochránily proti chorobám a škůdcům.

Dříve se myslelo, že jde jen o odpadní látky, ale dnes víme, že si je rostliny tvoří záměrně.

Budete mít zájem:  Hořčík pomáhá zlepšovat stav kůže

Jak dlouho se ví, že je to jinak, než jsme se učili?

Dejme tomu dvacet let, tento obor se nyní dynamicky rozvíjí, i když tyto látky dávno známe a využíváme je například v lékařství a kosmetice. Rostliny, které obsahují tyto metabolity ve velkém množství, totiž nazýváme bylinkami.

Bylinky čili léčivé rostliny díky těmto látkám dokáží potlačit nejen patogeny, které je napadnou, ale dokáží potlačit i patogeny, které napadnou člověka, tedy různé bakterie, a dokonce i viry. Tyto vlastnosti znali naši předkové, babky bylinkářky věděly, co, kdy a jak sbírat.

Kdy sbírat léčivky je totiž také velmi důležité znát. Bylinky mají maximální obsah účinných látek třeba jen v určitém období. Například v období klidu se sbírají kořeny, kdy je v nich nashromážděno maximum účinných látek. V květech je maximum prospěšných látek obvykle na počátku kvetení.

Večer či v noci a nejraději brzy ráno se sbírají aromatické byliny, protože přes poledne, v horku, rostlina sice krásně voní, ale většina aromatických látek je vyprchaná.

Zajímavé je, že obvykle látky, kterým dnes říkáme látky přirozené obranyschopnosti rostlin, nejsou nebezpečné pro nás lidi, ba naopak jsou důležitou součástí naší potravy, neboť mnohé z nich jsou například antioxidanty.

My tyto látky umíme relativně jednoduše extrahovat a použít je třeba jako insekticid proti škůdcům rostlin. Takovým přípravkům pak říkáme „botanické pesticidy“.

V tomto případě, i pokud na takto ošetřené rostlině zůstanou nějaká rezidua, tak člověku v potravině nevadí.

Kde je větší problém se syntetickými pesticidy, u zahrádkářů, nebo profesionálních zemědělců? 

Větší riziko je asi u zahrádkářů a hned vysvětlím proč. Jsme zahrádkářská velmoc, každý něco pěstuje. Na záhonu, nebo alespoň za oknem, či mají nějaký ten skleníček a v něm alespoň ta rajčata a okurky, které střídají neustále dokola.

Tím, že zahrádkáři nedodržují osevní postupy, a mnohdy to ani nejde, tak se jim postupně namnožují choroby a škůdci. A nutno podotknout, že pokud napadené rostliny něčím neošetří, dokáží velmi rychle zlikvidovat celou úrodu.

Takže tlak na použití různých přípravků je u zahrádkářů vysoký.

Zahrádkáři se snaží aplikovat různé dostupné syntetické pesticidy, jenže často nečtou návody, raději toho dají víc, pro jistotu, „aby to účinkovalo“. Vůbec nic jim neříká ochranná lhůta mezi aplikací přípravku a sklizní. Takže typicky si nakoupí postřik, nalijí ho do postřikovače „přiměřeně“, postříkají rostliny a druhý den si jdou sklidit ošetřené plody.

Zažil jsem spoustu případů, někdy k pousmání, jindy spíš k pláči. Lidé mi posílají a nosí různé výpěstky a ptají se, co to je a proč se tak kroutí listy atd… Nedávno mi pán, který dělá „ekologická“ rajčata, přinesl pokroucené rostlinky, které vypadaly jak po zásahu nějakým herbicidem. Bránil se, že žádný herbicid, na který to poškození ukazovalo, nepoužil.

Až nakonec se zmínil, že aplikoval proti mšicím nějaký přípravek, který zbyl v objektu ještě z časů JZD. A protože to bylo starší, tak dal trojnásobnou dávku, „aby to fungovalo“. Rostlinky se mu začaly kroutit a on si myslel, že je to kvůli škůdcům, takže to stříknul ještě jednou. Ještě vyšší dávkou.

V tomto případě to tedy nakonec bylo poškození od insekticidů, přestože pěstitel měl dojem, že je naprosto ekologický.

Co když se v pěstování chovám ekologicky, ale mám za souseda „chemika“, který o pár metrů dál hnojí a postřikuje o sto šest? Jak ochráním svoji úrodu?

Obvykle to nevadí, pokud nestříká vyloženě na náš pozemek. Většina dnešních přípravků je kontaktního charakteru, pokud mluvíme o insekticidech a fungicidech. Nejhorší jsou v tomto herbicidy, jejich rezidua jsou ve vysoké míře zjišťována například ve vodě, a jde přitom o přípravky, které se u nás třeba již dvacet let nepoužívají.

A tady vidím velký prostor pro uplatnění botanických pesticidů, které u nás vyvíjíme. Třeba tuhle bylinkovou směs proti plísním. Přivoňte si…

Zahrádkáři aplikují chemii a nečtou návody, říká autor botanických pesticidů
Autor: Vitalia.cz

Botanické pesticidy proti plísním. Vzhledem připomínají sáčky s čajem, intenzivní vůní vánoční koření…

To voní jako koření na vánoční perníčky…

Není to nic jiného než hřebíček se skořicí, klidně byste tento přípravek na ochranu rostlin mohla použít i na pečení. Je to rozemleté koření ve speciálním poměru, jinak to tak nefunguje, to je naše know-how. Příprava je jednoduchá a použití široké. Ve velkém to ovšem nikdo dělat nebude, to je pro zahrádkáře. Pro velké pěstitele se musí připravit jiné přípravky.

Jak jsou na tom tedy s pesticidy zemědělci?

Co se týče velkých pěstitelů, tam jsou také problémy. Jede se na kvantitu i kvalitu, lidé si v obchodě méně vzhledná bio jablka nekoupí. Kupuje se očima, bohužel.

Nicméně naši zemědělci jsou ve srovnání se zahraničím velmi ukáznění, opravdu dodržují ochranné lhůty, což ukazují kontrolní testy na rezidua pesticidů.

Kupodivu třeba v jižních státech, ve Španělsku, Portugalsku, na Maltě, se chemických přípravků aplikuje mnohem víc než u nás.

Někdy ale i naši zemědělci mají dilema, úroda je ohrožena, ale nemohou stříkat, protože by nestihli ochrannou lhůtu do sklizně. A co s tím? Pak se dostanou na řadu naše přípravky.

Pěstitelé totiž postupně přicházejí na to, že botanické pesticidy mohou být stejně tak účinné, jako ty syntetické, a navíc v současnosti se v EU snižuje povolené množství účinných látek, které patří mezi rizikové, takže zemědělci hledají vhodnou alternativu; a tu my jim nabízíme.

Některé syntetické pesticidy se již nesmí používat. Jaké byly jejich dopady na zdraví?

Budete mít zájem:  Ženy s revmatoidní artritidou trpí většími bolestmi než muži

Někde ještě jsou. My v Evropě jsme na tom dobře. Oproti některým zemím jsme vzdělaní, máme informace. V Indii či afrických státech je situace jiná. Firmy tam nabídnou pěstitelům levnou chemii, tvrdí, jak je všechno perfektní.

Obvykle jsou to látky, které už nemohou jinde udat, tak je dodávají do zemí třetího světa. Lidé tam nemají žádné ochranné oděvy, nemají ani rukavice, stříkají holýma rukama, bosí, nechrání si tělo. Je jim to jedno, ani nevědí, že je to nebezpečné.

Z toho pak mohou vzniknout chronická onemocnění, postižení plodů v těhotenství a další závažné následky. To se opravdu v současnosti ještě děje, i když naštěstí ne u nás. Nicméně i u nás jsou jakási rizika.

Především se můžeme setkat s rezidui pesticidů nejen v přírodě, kde mohou negativně ovlivnit necílové organismy, ale i v běžných potravinách. Některé studie ukazují na to, že tato rezidua pak mohou být spouštěčem mnoha chorob 21. století, včetně rakoviny.

Přitom už staré národy znaly princip přírodní ochrany proti škůdcům, ne?

Znaly a využívaly ho. Můj oblíbený příklad je perský král Xerxés I., který již před více než čtyřmi sty lety před naším letopočtem nařídil sypat prach z květů chryzantémy stračkolisté do vlasů dětem a vojákům proti blechám a vším – a používá se dodnes. V 16.

 století se používaly výluhy z tabáku k pěstitelským i lékařským účelům. A paradoxně v Indii znají tyto přírodní metody již několik tisíc let. Vhodné rostliny ve svém okolí vymacerují a postříkají úrodu.

Podobně to děláme my; k našemu přípravku proti plísním přibyde další přípravek na ochranu proti sviluškám. Opět na stejném principu s jednoduchou přípravou.

To znamená, že vyberete rostliny, které obsahují účinné látky, ty vyextrahujete v obyčejné vodě, maximálně s použitím nějakého smáčedla. Navíc je to stejně účinné jako chemie, když se to ale dělá včas a správně.

Co tedy brzdí širší využívání botanických pesticidů v praxi? Jsou to větší náklady, složitější aplikace?

Některé přípravky jsou dražší. Chtěli bychom proto dosáhnout schválení dotací pro zemědělce pro tyto účely, stejně jako tomu je třeba u biologické ochrany. Botanické pesticidy se dříve používaly i u nás, ale bylo to přerváno chemizací zemědělství a výroba postupně zanikla. Nyní se k tomu vracíme, ale jde to pomalu, trochu nám brání legislativa.

Legislativa brání v rozšíření bezpečné ochrany rostlin?

Jako každý jiný přípravek, musí i botanický pesticid projít registrací a schvalováním, a to je zdlouhavý proces. Navíc hrozně drahý.

Bavíme se tu o stovkách miliónů, podle mého názoru je to dělané na míru velkým koncernům. Brání se tak konkurenci.

Botanické pesticidy představují totiž sice nyní z celkového objemu zatím jen pět procent, jejich výroba a spotřeba však každým rokem celosvětově narůstá asi o dvacet procent.

Lepší se i situace mezi zahrádkáři? Zažitá představa, že „domácí“ úroda ze zahrádky je lepší, je ve skutečnosti mylná?

V mnohých případech ano. Jsou případy, které jsou opravdu k zamyšlení. Výrobcům se pořád vyplatí nabízet malá balení pesticidů, dodnes si u nás v maloobchodě můžete koupit téměř jakýkoli pesticid, je to poměrně slušný byznys. Ale lepší se to.

Mezi zahrádkáři přibývá mladých lidí, kteří přemýšlejí ekologicky. Jsem rád, že můžu tyhle věci vysvětlovat třeba v České televizi v pořadu Polopatě.

A věřím, že se to bude ubírat tímto směrem, biologické přípravky budou základem a produkce nejen ze zahrádek bude bezpečná.

Ing. Roman Pavela, Ph.D.

Věnuje se výzkumu biologicky aktivních látek, především ve vztahu k agrochemikáliím. Předmětem jeho výzkumu jsou např. ekologické pesticidy, využívání extraktů rostlin k ochraně před škůdci či pivo s adaptogeny. Působí v Odboru ochrany plodin a zdraví rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, kde vede tým „Sekundární metabolity rostlin v ochraně plodin“. Je mj.

držitelem ocenění Česká hlava z r. 2013, v r. 2019 byl zařazen do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa – Highly Cited Researchers. Je autorem mnoha využívaných patentů, knih Botanické pesticidy a Rostlinné insekticidy. Přednáší na České zemědělské univerzitě a Mendelově univerzitě.

Popularizuje vědu a využití léčivých rostlin v populárně naučných časopisech a v pořadech ČT.

Roman Pavela – Právě dnes

Vypravíme se za českým vědcem, docentem Romanem Pavelou, který nám vysvětlí, jak mohou léčivé byliny pomoci při posilování imunity právě v dnešní nelehké době. Dozvíme se zajímavé informace oSirup, vyrobený s použitím unikátní technologie konzervace, uvádí na trh jablonecký výrobce, společnost Kitl. Jako první na světě zde použili ke konzervaci silice z růžových lístků. Na trh tak přichází ojedinělý sirup Kitl Syrob Růžový květ, který…V Česku vznikla nová technologie přírodní konzervace bio sirupů a dalších bio potravin připravovaných bez pasterizace. Experti využili k novému know-how esenciální oleje a rostlinné extrakty. Projekt finančně podpořila i Technologická agentura Čes…V Česku vznikla nová technologie přírodní konzervace bio sirupů a dalších bio potravin připravovaných bez pasterizace. Experti využili k novému know-how esenciální oleje a rostlinné extrakty. Projekt finančně podpořila i Technologická agentura Čes…Praha 8. února 2021 (PROTEXT) – Sirup vyrobený s použitím unikátní technologie konzervace, uvádí na trh jablonecký výrobce sirupů, společnost Kitl. Jako první na světě zde použili ke konzervaci silice z růžových lístků. Na trh tak přichází ojedině…[4 minuty čtení] Ještě nikdy nikdo na světě neuvedl na trh sirup, který by byl konzervován pomocí „pavelace“. Speciální, čistě přírodní metoda vznikla na české půdě pod taktovkou kapacity, docenta Pavely, a byla prvně využita pro český výrobek. Ja…Praha 25. ledna 2021 (PROTEXT) – Vážené novinářky, vážení novináři, přijměte pozvání na tiskovou konferenci spojenou s představením unikátní technologie přírodní konzervace pomocí silic z růží. V rámci výzkumu tento způsob uchování použil vůbec po…[9 minut čtení] Popularizátor vědy a velký znalec bylin Roman Pavela připravil tři tipy z přírody pro posílení imunity. Jde o u nás hojně rozšířený šípek a méně známé kořeny rostlin parcha a kozinec. Z něj se dokonce vyrábí „léčivé“ pivo. Romana P…Usychají vám na zahrádkách listy rajčat a brambor nebo vám odešly rostliny úplně? Častým problémem bývá plíseň bramborová, které se podle zahrádkářů letos daří. Jak se jí vyvarovat a co nepodcenit, poradí vědecký výzkumný pracovník Sekundární meta…Výjimečné a ekologicky šetrné přípravky mají snížit výskyt chorob a škůdců na rostlinách nebo v půdě. Namísto rizikových pesticidů do půdy dodají potřebné živiny a neohrozí ostatní necílové organismy. Pěstitelé tak konečně najdou vhodnou alternati…Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví nový druh rostliny nebo novou látku. Vrací prastaré, zapomenuté znalosti starých bylinkářek zpět k životu, stejně jako strukturoval všechny české herbáře – staleté…[3 minuty čtení] České vědecké týmy pracují na ambiciózním projektu. Ve výsledku by měl vést k pěstování léčivých bylin, jejich využití v potravinách, a tím ke zlepšení zdraví a posílení imunity konzumentů. Zvýšit imunitu obyvatel ČR prostřednictv… František Šmahel – Český historik Jiří Rusnok – ekonom, poslanec, premiér vlády v demisi Česká vláda – Státní úřad
Budete mít zájem:  Jitka Pagana: Nejsem Pohlreich. V čem bude Ano, šéfová! jiná?

Roman Pavela – Wikipedie

Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: převést externí odkazy na reference

Ing. Roman Pavela, Ph.D. Roman Pavela – sběr rostlin pro výzkum na Kavkaze Narození

14. dubna 1970 (50 let)Opočno Alma mater

Česká zemědělská univerzita v Praze Povolání

entomolog a botanik Zaměstnavatel

Výzkumný ústav rostlinné výroby Ocenění

Cena ministra životního prostředí (2013)
multimediální obsah na Commons Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Pavela (* 14. dubna 1970 Opočno)[1] je český botanik. Je mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti výzkumu biologicky aktivních látek získávaných z léčivých a aromatických rostlin.

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, a od roku 1994 pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze Ruzyni, na pozici vedoucího týmu: Sekundární metabolity rostlin v ochraně plodin.

Specializuje se na výzkum biologicky aktivních látek získaných z rostlin a jejich využití jako tzv. účinných látek environmentálně a zdravotně bezpečných botanických pesticidů, farmářských přípravků anebo základních látek.

Jeho tým vyvinul řadu nových, a zcela unikátních (patentově chráněných) přípravků na ochranu rostlin, se kterými se v současnosti můžeme setkat nejen v hobby marketech, ale které se také používají v systémech integrované ochrany rostlin.

Mezi jeho hlavní vědecké zájmy patří: vývoj botanických pesticidů, výzkum interakcí rostlina-hmyz (patogen), výzkum fenoménu protipožerové aktivity rostlinných sekundárních metabolitů proti fytofágnímu hmyzu, vliv letálních a subletálních dávek sekundárních metabolitů na cílové a necílové organismy, účinnost pesticidů na cílové i necílové organismy. V posledních letech se také zabývá možnostmi využití rostlinných sekundárních metabolitů v potravinářství, díky čemuž vzniklo několik nových potravin s přídavkem rostlinných biologicky aktivních látek, které mohou prospěšně působit na lidské zdraví.

Spolupracuje s mnoha českými i zahraničními firmami a vědeckými institucemi na vývoji nových přípravků bezpečných pro životní prostředí a zdraví obyvatelstva. Je členem redakčních rad vědeckých časopisů: Industrial Crop and Production, Acta Tropica, Entomologia Generalis, Journal of Biopesticides, Biopesticides International

V současnosti je koordinátorem nebo odpovědným řešitelem několika výzkumných projektů. Dosud získané výsledky projektů jsou vysoce hodnoceny našimi i zahraničními odborníky.

Některé výsledky výzkumu jsou uvedeny na trh ve spolupráci se soukromými výrobci.

Za svou vědeckou kariéru publikoval více jak 350 odborných a vědeckých prací či jejich kapitol, z čehož dosud více jak 130 původních vědeckých prací ve vědeckých periodikách s IF.

Vědu a výsledky své vědecké práce popularizuje v pořadech České televize (např. v pořadu Polopatě, Snídaně s Novou, Jak na to, Receptář atd.), v odborných časopisech a novinách určených pro širokou veřejnost.

Přednáší problematiku botanických pesticidů, základních látek a využití rostlin v potravinářství, lékařství a kosmetice jak na různých akcích pro veřejnost, tak v rámci školení zemědělských specialistů a agronomů, pořádaných různými zemědělskými svazy (např.

Svaz ekologických pěstitelů, Asociace soukromého zemědělství ČR atd.).  

Problematiku botanických pesticidů přednáší v rámci vybraných předmětů na zemědělsky zaměřených univerzitách, aktivně se podílí na výchově studentů jako odborný konzultant jejich diplomových a doktorských prací.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector