Za dětskou obezitu mohou i slazené nápoje

Nadváhou či obezitou trpí v České republice 71 procent mužů a 57 procent žen. Podle odborníků je problémem především rostoucí podíl obézních lidí, zejména mužů.

Počet chlapů s obezitou prvního stupně vzrostl za uplynulých 40 let více než dvakrát, s obezitou druhého stupně téměř pětkrát a s obezitou třetího stupně zhruba čtrnáctkrát.

Problém s nadváhou ale mají čím dál víc i děti. Chlapců spadajících do této skupiny přibylo v porovnání s obdobím před čtyřiceti lety trojnásobně a aktuálně jich je už téměř třetina. Nadváhu má také každá pátá dívka. Stejně jako u dospělých však nejrychleji roste počet obézních dětí podíl chlapců s obezitou je asi 7,5krát vyšší než před čtyřiceti lety, u dívek je to šestinásobný nárůst.

Přečíst článek › Přečíst článek ›

Primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice Jan Boženský v rozhovoru pro Deník uvedl, že podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) nadváha a obezita aktuálně na celém světě postihují více lidí, než činí populace těch, kteří naopak trpí podvýživou.

„Obecně asi platí, že se na aktuálním nárůstu obezity podílí relativně levný, ale nekvalitní styl stravování, velký příjem slazených nápojů a snížení přirozené pohybové aktivity,“ vysvětluje primář Jan Boženský. 

Rozhovor:

Za dětskou obezitu mohou i slazené nápojeZdroj: ArchivDětská obezita se stává hrozbou

Lidí, kteří trpí nadváhou a obezitou, je podle údajů WHO (Světové zdravotnické organizace) více než těch, kteří trpí podvýživou.

„Je zřetelné, že se podíl obézních zvyšuje nejen v ekonomicky vyspělých zemích, ale i v těch, kde byl v minulých letech problém s podvýživou. Obecně asi platí, že se na aktuálním nárůstu obezity podílí relativně levný, ale nekvalitní styl stravování, velký příjem slazených nápojů a snížení přirozené pohybové aktivity,“ říká lékař Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

Ten Deníku odpověděl na otázky, které se týkají nadváhy a obezity u dětí, toho, jak jim předcházet, a také vysvětlil, jak lékaři Vítkovické nemocnice při léčbě obézních dětských pacientů postupují.

Laicky si to člověk asi představuje tak, že se děti, obdobně jako dospělí, přejídají, pijí a stravují se špatně, mají málo pohybu. Jaké další faktory, o kterých se třeba až tolik nemluví, se podílejí na výrazném rozvoji obezity u dětí?

I když se na vzniku obezity podílejí genetické faktory ve 40 až 70 procentech, stále jsou zevní faktory hlavní příčinou nárůstu obezity. Udává se, že nejméně v 95 procentech je obezita dětí způsobena nadměrným příjmem kaloricky velmi vydatných jídel i nápojů, a výrazným omezením pohybu.

Další příčinou nárůstu obezity je nepravidelný stravovací režim a pravidelné vynechávání snídaní. Takže i když se to mnohým nebude líbit, za většinou obézních stojí jejich špatný životní styl. A to platí také u dětí.

Přečíst článek ›

Pro rodiče je možná docela obtížné zachytit období, kdy by měli „zpřísnit“ a nedovolit svému potomkovi tolik hamburgerů, kolových nápojů a dalších…

Podle mnohých studií se ukazuje, že rodiče po prvním roku věku dítěte přistupují k výživě svých dětí velmi benevolentně. Rychle naučí dítě pít slazené nápoje, jíst velké množství nekvalitních cukrovinek a nenaučí je jíst zeleninu.

Velkým problémem se také ukazuje vysoký příjem uzenin a soli. Je to období, kdy dítě získává první špatné stravovací návyky.

S prvním počítačem či mobilním telefonem se výrazně sníží přirozená pohybová aktivita a v kombinaci se špatnými stravovacími návyky se pak může stát příčinou vzniku nadváhy a obezity.

Obézní dítě pozná rodič relativně brzy prostým pohledem. Je pravda, že roztomilý cvalík může být kojenec, ale ne už dítě ve školce či škole. Pokud si rodič není jistý, může si na internetu najít stránky s percentilovými grafy a zařadit své dítě do odpovídající skupiny. Další možnost je pak konzultace či vyšetření praktickým dětským lékařem.

Dnes už nikdo asi nepochybuje, že obezita je nemoc a způsobuje pacientům závažné problémy…

Obezita je chronické onemocnění a vyžaduje dlouhodobou komplexní terapii a multidisciplinární přístup. Je také významným faktorem vzniku onemocnění srdce a cév, cukrovky a onemocnění pohybového ústrojí. Nárůst nadváhy i obezity v dětském věku se dnes stává závažným zdravotním problémem a terapie obezity a jejích komplikací je však nejen velmi drahá, ale i často ne zcela úspěšná.

Nejúčinnější, a to nejen v dětském věku, je změna životního stylu. Je to bohužel dlouhá cesta, která vyžaduje aktivní spolupráci celé rodiny.

U dětí v kojeneckém a batolecím věku je nejdůležitější zabránit nadměrnému užívání slazených nápojů a pamlsků. Vhodná je podpora přiměřené pohybové aktivity s využitím přirozené potřeby dětí si hrát.

Zde však hrají hlavní úlohu rodiče i prarodiče dítěte, kteří ať vědomě či nevědomě mohou výrazně negativně formovat stravovací a pohybové chování dítěte.

U dětí předškolního a mladšího školního věku je už velmi důležité udržet rovnováhu mezi aktivním pohybem a pasivním pobytem u počítače a televize.

U této populace dětí se velmi negativně projevuje vliv cílené reklamy, které děti tak rády podléhají.

Nedostatek rekreačních sportovišť, neprofesionálních sportovních kroužků a snaha o virtualizaci běžného života pak ve spojení s nevhodnými stravovacími návyky vede k výraznému nárůstu obezity u dospívajících.

Přečíst článek ›

Jak náročná a dlouhá je léčba, co vše zahrnuje?

Terapie je i v naší obezitologické ambulanci relativně dlouhá a i přes krátkodobé úspěchy po zahájení intervence se stále setkáváme s tím, že mnozí naši pacienti nejsou schopni či ochotni dodržovat dlouhodobě naše doporučení.

Jinak řečeno, motivovaný pacient a rodina jsou základ úspěchu. Snažíme se ovlivnit a zapojit do terapie celou rodinu, po analýze stravovacích a pohybových návyků pak připravit individuální program pro každého pacienta či rodinu.

K tomu využíváme také našich nutričních specialistů a fyzioterapeutů.

Je pravda, že jsme v minulosti indikovali jednu třináctiletou dívku k operačnímu řešení obezity a doufali jsme, že těchto metod nebude u dětí potřeba.

Ukazuje se, že s nárůstem závažných forem obezity se budeme muset opět „uchýlit“ k této terapii.

Jako pediatr, specialista na léčbu dětské obezity, velmi nerad tuto terapii schvaluji, ale je pravda, že s nárůstem závažných forem dětské obezity bude také narůstat potřeba této chirurgické terapie i v dětském věku.

I v případě obezity platí, že je lepší nemoci předcházet než ji pak léčit. Jak by zněl jednoduchý recept?

První je změna stravovacích zvyklostí a to nejlépe celé rodiny. Základem terapie je snížení příjmu jednoduchých cukrů, které jsou obsaženy v slazených nápojích a energeticky bohatých pamlscích.

Dalším krokem je snížení příjmu nasycených mastných kyselin (převážně živočišných tuků). Je důležité si uvědomit, že kolem 75 procent denní spotřeby tuků by měly pokrývat tuky rostlinného původu.

Další důležitou součástí změny stravovacích návyků je naopak zvýšení příjmu čerstvé zeleniny a přiměřeného množství ovoce.

Druhou je změna pohybových návyků. Pohybová aktivita je nedílnou součástí terapie obezity a má významnou úlohu v její prevenci. V batolecím, předškolním a mladším školním věku podporujeme rozmanité pohybové aktivity, které všestranně rozvíjejí pohybové dovednosti dítěte. Teprve v pozdějším věku je vhodné podporovat specializované formy cvičení.

Přečíst článek ›

Je velmi důležité, aby cvičení bylo v součinnosti se stravovacím režimem, protože tato kombinace vykazuje nejlepší výsledky při redukci hmotnosti. V obecných doporučeních se upřednostňuje aerobní aktivita, jako je chůze, jízda na kole, plavání či cvičení zaměřená na zpevnění pohybového aparátu. Je důležité, aby pro děti byla pohybová aktivita zábavou a byla provozována pravidelně.

Můžete přidat i několik dalších rad pro rodiče, jak by měli postupovat, aby jejich děti netloustly?

Chovat se tak, abychom šli dítěti příkladem. Tatínek s pivem a párkem u televize pak jistě nebude dobrou motivací pro dítě, které se bude snažit hubnout. Vzpomínám si také na maminku obézního hocha, kterou jsem potkal cestou do naší ambulance s pizzou ruce.

Při následné kontrole mi tvrdila, jak se doma všichni snaží o změnu životního stylu. Zvláště strava těch nejmenších je zcela v rukou rodičů, rodiče nakupují potraviny, rodiče připravují jídlo, rodiče jsou v téměř sto procentech zodpovědní za rozvoj obezity dětí v předškolním věku.

Takže má rada je jednoduchá, ne nový mobil, počítač, ale věnovat dětem více snahy a péče (nejen obézním).

Jaké jsou zkušenosti ze světa? Daří se třeba v USA či vyspělých zemích Evropy po „tlaku“ lékařů na zlepšení jejich režimu a změně stravování snižovat počty obézních dětí?

Budete mít zájem:  Skákací boty: troufnete si?

Nedaří a dařit se ani nebude. Lékaři či nutriční specialisté za nikoho jejich režim nezmění. Je to stále se opakující postoj obézních pacientů: Tady mě máte a něco se mnou dělejte. A to je chyba. My můžeme analyzovat největší pochybení ve stravě a pohybu, navrhnout schůdné řešení, ale hubnout musí pacient sám.

Přečíst článek ›

Fotogalerie

Nadváha a obezita není pouze problém dospělých

V loňském roce byla u reprezentativního vzorku populace provedena epidemiologická studie, která zjišťovala výskyt nadváhy a obezity a jejich vztah k příjmu potravy, k pohybové aktivitě, trávení volného času a rovněž k výskytu zdravotních komplikací.

Cílem studie bylo stanovit současný stav v prevalenci obezity v ČR – tato výchozí data budou sloužit k hodnocení účinků plánovaných programů prevence obezity. Jejím iniciátorem byla Česká obezitologická společnost ČLS JEP ve spolupráci s Národní radou pro obezitu.

Studie byla podpořena Ministerstvem zdravotnictví ČR a Potravinářskou komorou a byla realizována společností STEM/MARK. Respondenti byli jednak dospělí ve věku nad 18 let, a dále pak děti ve věku 6-12 let a 13-18 let.

V posledních letech je velká pozornost věnována dětské obezitě. V Evropě byl zjištěn poměrně vysoký vzestup výskytu obezity v dětství, ke kterému dochází i v zemích s nižší prevalencí obezity v dospělosti (např. v Itálii).

V České republice se obezita a nadváha vyskytuje u 52 % osob nad 18 let, u dětí se prevalence obezity mění podle věkových kategorií – nejnižší je ve skupině 13-17 let, kde dosahuje 11 %.

V této věkové kategorii je ale závažný i poměrně častý výskyt podváhy, kterou studie zjistila u 7 % dospívajících, u dívek dokonce v 10 % případů. U dětí ve věku 6-12 let byla obezita a nadváha zjištěna celkem u 20 % dětí.

Vznik nadváhy a obezity je výrazně častější u dětí, které mají obézní rodiče. Tento fakt by měl být zohledněn v prevenci – obézní rodiče by vzhledem ke zvýšenému riziku nadváhy a obezity svých dětí měli jejich stravování a pohybové aktivitě věnovat velkou pozornost.

Rodiče se zhruba ve čtvrtině případů mýlí v odhadu váhy svých dětí. Podle zjištění studie ji ve 13 % podhodnocují (považují dítě za štíhlejší) a stejně často nadhodnocují (považují ho za silnější než ve skutečnosti je).

V odhadu své váhy se mýlí i samy děti – ve věku 13-17 let 8 % dětí patří do nižší kategorie váhy, než se samy zařazují. Tento trend je výraznější u dívek, které svoji váhu nadhodnocují ve 12 % případů. Chlapci svou váhu považují spíše za nižší než je (v 6 %).

Důsledkem tohoto chybného hodnocení své váhy u dívek je poměrně častá snaha zhubnout. Alespoň jednou se snažilo zhubnout 50 % dívek, u chlapců pouze 16 %.

Také mladší děti jsou se svou váhou poměrně často nespokojené. U obézních dětí ve věku 6-12 let dosahuje podíl nespokojených 32 %. Mnoho času přitom děti stráví pasivně – více než 16 hodin týdně před televizí a u počítače.

Z pohybových aktivit nejčastěji hrají na honěnou a další dětské hry – tyto aktivity provádějí 3,5× týdně, následuje jízda na kole, domácí práce a skákání přes gumu. Pro příjem potravy u dětí této věkové skupiny je typická konzumace volných tuků, sladkostí a potravin bílkovinné povahy (maso, ryby, vejce a luštěniny).

Méně dětí konzumuje obiloviny a zeleninu, včetně brambor. Při srovnání štíhlých dětí s dětmi s nadváhou ve spotřebě potravin a nápojů konzumují děti s nadváhou častěji brambory, slazené nápoje s vysokým obsahem cukru, méně často slazené nápoje s nižším obsahem cukru.

Poněkud lepší stravovací zvyklosti mají dívky, které jí více ovoce, zeleniny (mimo brambor), méně obilovin, masných výrobků a tučného masa.

Dospívající ve věkové kategorii 13-17 let, kteří trpí obezitou, konzumují významně méně ovoce, zeleniny, tmavého pečiva a ryb než jejich štíhlí vrstevníci, častěji si naopak dopřávají prorostlé maso. Z hlediska pitného režimu pijí obézní děti méně často džusy. Významně více času tráví před televizí a v zaměstnání, méně času sportem. Cvičení věnují mnohem více času chlapci než dívky.

Stoupající výskyt obezity u dětí vyžaduje zlepšení postupů prevence obezity i zlepšení péče o děti, které již obézní jsou. Proto probíhají výzkumné programy, které se zabývají stanovením postupů vhodných pro prevenci, ale i pro léčbu obezity v dětství. Jedním z takovýchto projektů je evropská studie DIOGenes (Diet, Obesity and Genes).

V této studii je sledován účinek množství bílkovin a složení sacharidů (cukrů) v dietě. Do studie jsou zařazováni rodiče s dětmi – kritéria vyžadují, aby se zúčastnil alespoň jeden obézní rodič s alespoň jedním dítětem ve věku od 6 do 18 let nezávisle na jeho hmotnosti, mohou se ale zúčastnit i celé rodiny.

Obézní rodič dostane na dva měsíce zdarma nízkoenergetickou dietu ve formě nápojů a polévek, v následujícím šestiměsíčním období pak všichni členové rodiny, kteří se studie zúčastní, pokračují v dietě, kterou pravidelně konzultují s dietology a s lékaři. Výsledkem studie bude zhodnocení úlohy obsahu bílkovin a skladby sacharidů v dietě ve vztahu k léčbě i prevenci obezity a nadváhy.

Bližší informace o studii lze získat na adrese www.obesitas.cz nebo na telefonech 224 905 350, 224 905 312 nebo 224 905 323.

Británie zavádí speciální daň na sladké nápoje. Věří, že tím porazí rekordní obezitu u mladých

Britská vláda se rozhodla investovat do programů podporujících pohybovou aktivitu dětí a zvýší i daň ze sladkých nealkoholických nápojů. Reaguje tím na situaci, kdy zhruba třetina dětí ve věku od dvou do patnácti let trpí nadváhou nebo obezitou.

Podle některých ale zdražení sladkých nápojů problém s dětskou obezitou nevyřeší a zaniknou tím jen tisíce pracovních míst. Strategii kritizují rovněž zdravotničtí experti.

V plánech totiž chybí zákaz slevových akcií na nezdravé vysokoenergetické potraviny v supermarketech či opatření, které by omezilo reklamu na přehnaně tučné, slané či sladké jídlo.

Londýn – Británie ve čtvrtek zahájila kampaň na snížení dětské obezity. Vláda v Londýně bude investovat do programů na podporu pohybové aktivity a vyvážené stravy školáků. Také hodlá zavést daň ze sladkých nealkoholických nápojů. Informovala o tom agentura Reuters. Nadváhou nebo obezitou trpí v Británii podle Londýna zhruba třetina dětí ve věku od dvou do 15 let.

„Obezita je hrozbou pro zdraví dětí i pro naši ekonomiku; Národní zdravotní systém (NHS) stojí miliardy liber ročně,“ uvedla v prohlášení Jane Ellisonová z ministerstva financí.

Součástí plánů je zmíněná daň ze slazených nealkoholických nápojů, kterou v březnu představil tehdejší ministr financí George Osborne. Vztahovat se má na nealkoholické nápoje s celkovým obsahem cukru vyšším než pět gramů na 100 mililitrů. U ještě sladších nápojů by tento odvod měl být vyšší.

Podle šéfa britské asociace nealkoholických nápojů Gavina Partingtona má však tato daň represivní charakter. Zaniknou kvůli ní tisíce pracovních míst, zatímco na míru obezity nebude mít výraznější dopad, uvedl také.

Strategii kritizují rovněž zdravotničtí experti.

V plánech totiž podle listu The Guardian chybí zákaz slevových akcií na nezdravé vysokoenergetické potraviny v supermarketech či opatření, které by omezilo reklamu na přehnaně tučné, slané či sladké jídlo, která je zaměřena na děti a objevuje se na sociálních sítích či v některých televizních pořadech, jako jsou třeba populární hudební soutěže.

Daň z nápojů s přidaným cukrem zavedla již dříve Belgie, Francie, Maďarsko a Mexiko. Daně tohoto typu vybíraly s různým úspěchem po mnoho let také skandinávské země.

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Na pití je voda a ne cukřenka!

Aktualizováno ke dni 20. 5. 2018.

O tom, že dostatečný pitný režim je velmi důležitý, že bez tekutin člověk nemůže žít, snad nikdo nepochybuje. Kromě množství vypitých tekutin je ukazatelem kvality pitného režimu také výběr nápojů – nevhodnými nápoji si totiž lze přivodit zubní kaz či začít tloustnout.

V dobách minulých byla hlavním zdrojem pitného režimu obyčejná voda, pro kterou se navíc muselo chodit (pěšky, ne autem) do studny, slazené limonády byly doslova zpestřením. Jak je tomu dnes? Obyčejnou vodu vystřídaly slazené nápoje, které jsou velmi snadno dostupné i pro děti a na trhu je jich celá škála.

Nahlédněme pod pokličku nápojů, které by základ pitného režimu rozhodně tvořit neměly.

Slazené nápoje a obezita

Dětí s nadváhou a obezitou celosvětově stoupá. Příčinou obezity není pouze jeden rizikový faktor, ale souhra několika. Některé faktory ovlivnit nelze (např.

genetika), ale jsou zde i takové, které ovlivnit lze. Jedná se zejména o kvalitu stravování i pitného režimu a míru pohybové aktivity.

Budete mít zájem:  Revmatoidní artritida – co o nemoci prozradí krev

Slazené nápoje, které mnohdy obsahují nezanedbatelné množství cukru, mohou jednoznačně přispívat k nárůstu tělesné hmotnosti.

Pod pojmem cukr si většina lidí představí kostku cukru nebo lžičku cukru, která se přidává do čaje nebo kávy, nebo cukr, který je použit při přípravě pokrmů a jejich doslazování na talíři. Takový cukr je tzv. cukr volný, je jasně vidět.

Cukrem se však obohacují také mnohé potraviny i nápoje. Cukr je zde schovaný, a proto se označuje jako skrytý.

Kolik kostek cukru se schovává ve sladkém pečivu, cukrovinkách, ochucených mléčných výrobcích či slazených nápojích, to si mnohdy nedokážeme ani představit.

Vliv slazených nápojů na zdraví

Slazené nápoje v sobě ukrývají nemalou energetickou hodnotu v tekuté podobě. Kromě energie z potravin tak navíc přijímáme energii i z nápojů.

V pitném režimu mnoha dětí (ale i dospělých) převažují nápoje slazené a v kombinaci s nízkou pohybovou aktivitou může snadno dojít k nárůstu tělesné hmotnosti.

Nadváha a obezita nejsou jenom estetickou vadou, ale zejména příčinou dalších poruch metabolických, srdečně-cévních, pohybových, trávicích, gynekologických i psychosociálních.

Z nutričního hlediska neobsahují slazené nápoje žádné hodnotné živiny. Potraviny poskytují našemu tělu sacharidy, bílkoviny, tuky, vitaminy a minerální látky, zatímco slazené nápoje dodají z živin jen jednoduchý cukr, jehož konzumaci je vhodné omezovat, a stávají se bohatým zdrojem „rychlé“ energie. Navíc často pak nahrazují kvalitní stravu.

Základní složkou slazených nápojů je voda, která je dále obohacená o různé složky často spíše chemického než přírodního původu. Jedná se zejména o bílý rafinovaný cukr, umělá sladidla, sirupy, barviva, aromata, konzervanty, některé nápoje obsahují navíc kofein a kyselinu fosforečnou.

Některé jsou sice obohaceny vitaminy, avšak v tomto případě se nejedná o jejich přirozený zdroj.

Slazené nápoje mohou významně ovlivňovat chuťovou preferenci. Pokud jsou užívány ve velké míře, tělo vyhledává další a další opět sladké potraviny, pokrmy či nápoje a stále více baží po sladké chuti.

Díky obsahu jednoduchých cukrů mají slazené nápoje nepochybně negativní vliv na rozvoj zubního kazu. Některé z nich obsahující také větší množství kyselin (např. neředěné džusy), které působí na zubní sklovinu a poškozují ji.

Slazené nápoje pod drobnohledem

Mezi nejoblíbenější nápoje dětí i některých dospělých patří nápoje kolové. Superlativem NEJ lze tady skončit. Pečlivým prozkoumáním etikety lze totiž zjistit, že pro pitný režim školáků rozhodně tím „NEJ“ nejsou. V jednom litru Coca-coly je rozpuštěno až 27 kostek cukru.

Další nepříznivou složkou je kofein a kyselina fosforečná. Tyto látky jsou pro pravidelný příjem u dětí zcela nevhodné. Kofein může způsobit roztěkanost, nesoustředěnost a nervozitu, navíc působí jako diuretikum (vede ke zvýšenému vylučování vody z organismu).

Fosfor, jehož zdrojem je také kyselina fosforečná, je minerální látka důležitá pro správný stav zubů a kostí. Z pestré stravy získáváme fosforu dostatek, nebezpečný je naopak jeho nadbytek, ke kterému může vyšší příjem Coca-coly přispívat. Nadbytečný fosfor se z těla vyloučí, ale bohužel s ním odchází také vápník, na který se fosfor při vylučování naváže.

Vápník je velmi důležitý pro správný růst a vývoj kostí. Pro vybudování kvalitní kostní hmoty je určující právě dětský a dospívající věk.

„Lepší“ variantou kolového nápoje by se mohla zdát česká Kofola. V ní sice nenajdeme kyselinu fosforečnou ani tolik cukru a kofeinu, ale obsahuje konzervant benzoan sodný. Podle studií je tato látka podezřelá ze zvýšené hyperaktivity u již hyperaktivních dětí.

Nápojem s významným obsahem cukru je také džus, ač to tak na první pohled nevypadá. Výhodou je, že přiměřená konzumace kvalitních 100% džusů může přispívat k naplnění denní doporučené spotřeby ovoce.

Sklenici neředěného džusu (250 ml) lze považovat za jednu porci ovoce, přičemž denně bychom měli sníst 2–4 porce a mělo by převládat ovoce kusové.

Méně příznivý je fakt, že džusy obsahují relativně vysoký obsah cukru (ve 200 ml sklenici 100% pomerančového džusu 5 kostek cukru) a organických kyselin, které mohou poškozovat zubní sklovinu. Džusy je vhodné pít pouze pro zpestření a rozhodně je ředit vodou v poměru alespoň 1:1, lépe ještě více.

Nemalou energetickou hodnotu pocházející z obsahu cukru mají ochucené minerálky, pramenité vody, limonády. 1,5 litrová láhev ochucené vody může být energeticky srovnatelná s kvalitní snídaní, na kterou se podává velký krajíc chleba namazaný čerstvým sýrem, obložený natvrdo vařeným vejcem a rajčetem.

Přestože je energetická hodnota stejná, zastoupení živin stejné není. Ukázková snídaně obsahuje kvalitní bílkoviny, tuky a polysacharidy, slazený nápoj pouze cukr.

Nápoje určené přímo pro děti lákají svým barevným vzhledem s obrázkem a často informací, že jsou obohaceny o vitaminy.

Jsou dětská pitíčka opravdu tou vhodnou tekutinou pro uhašení žízně? Je až neuvěřitelné, kolik cukru v sobě ukrývají – v 300 ml láhvi až 8 kostek cukru. Kdo si jen tak dá do čaje tolik cukru?

Pijme vodu!

Rodina je bezesporu nejdůležitější prostředí důležité pro utváření vhodných stravovacích návyků dětí, včetně návyků ke správnému pitnému režimu. Dalším výchovným prostředím je škola, kde je žádoucí přístup dětí ke slazeným nápojům omezovat až znemožňovat. Ve školní jídelně je žádoucí nepodávat slazené nápoje jako výhradní zdroj pitného režimu.

Na prvním místě všech nápojů je čistá voda, která by měla tvořit základ pitného režimu. Pro zpestření jsou vhodné i slabé čaje, nejlépe neslazené nebo jen mírně slazené. K doporučeným nápojům patří také neochucené mléko a mléčné nápoje (kakao, bílá káva). Pro děti jsou velmi atraktivní ředěné ovocné šťávy či ředěné 100% džusy.

Jak u sirupů, tak u džusů je vždy nutné dbát na dostatečné ředění vodou.

Kolik tekutin denně?

Setkáváme se s mnohými doporučeními, která potřebu tekutin ve formě nápojů dost nadhodnocují. Čím více, tím lépe nemusí v tomto případě platit.

V tabulce je uvedena doporučená potřeba přívodu vody pro děti různého věku za normálních podmínek (teplota prostředí, zdravotní stav, bez náročné pohybové aktivity).

Do celkového příjmu vody se nezapočítávají pouze tekutiny vypité ve formě nápojů, ale také tekutiny obsažené v některých potravinách bohatých na vodu jako je ovoce, zelenina, mléko, jogurty, zakysané mléčné výrobky, polévky apod. Část vody se ještě tvoří v těle samotném při tvorbě energie z přijatých živin (říká se jí metabolická voda).

Příjem tekutin, stejně jako stravy, by měl být rozložen do celého dne.

Za předpokladu, že děti začnou nový den hrnkem čaje ke snídani, během školního vyučování vypijí přibližně 500 ml nejlépe neslazených tekutin, odpoledne přijmou také toto množství, součástí oběda bude talíř polévky, během dne sní několik porcí ovoce a zeleniny a alespoň jeden tekutý mléčný výrobek, pak jejich příjem tekutin bude jistě dostačující.

O tom, zda má tělo vody dostatek a nehrozí dehydratace, se lze jednoduše přesvědčit pouhým pohledem na barvu moče. Bezbarvá až lehce žlutá poukazuje na dostatečnou hydrataci, zatímco tmavá moč varuje a jakoby říká: „Napij se!“

Doporučený přívod vody

4–6 let 7–9 let 10–12 let 13–14 let 15–18 let
Ve formě nápojů 940 ml 970 ml 1170 ml 1330 ml 1530 ml
Ve formě potravin 480 ml 600 ml 710 ml 810 ml 920 ml
Metabolická voda 180 ml 230 ml 270 ml 310 ml 350 ml
Celkový dostupný přívod vody 1600 ml 1800 ml 2150 ml 2450 ml 2800 ml
Přívod vody *(ml/kg/den) 75 60 50 40 40
  • * Přívod vody vztažený na kg tělesné hmotnosti a den pochází pouze z nápojů a potravin.
  • V případě, že má dítě nadváhu nebo obezitu, je třeba výpočet vztáhnout k ideální hmotnosti.
  • Zdroj: DACH 2011
  • Mgr. Jana Spáčilová – Ústav ochrany a podpory zdraví, LF MU Brno

Je cukr stejně škodlivý pro děti i dospělé? Odborníci znají odpověď

Hlavní obsahSladké naše tělo potřebuje, ale jen v omezeném množství.
Foto: Profimedia.cz

Sladkou chuť znají lidé již od narození. Mateřské mléko má totiž přirozeně sladkou chuť. Podle odbornice na výživu Juliany Cohenové se navíc mnozí lidé rodí s vrozenou touhou po sladkých jídlech, která ale s věkem a také změnou jídelníčku postupně mizí.

Budete mít zájem:  Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?

Bohužel lidská strava se za poslední leta významně změnila. Lidé přirozeně sladká jídla jako je ovoce, med, obiloviny začali významně doplňovat o potraviny, které jsou nadměrně doslazovány. Tudíž sladká chuť, která z evolučního hlediska měla pozitivní vliv na lidský organismus, se proměnila doslova v zabijáka.

Strava s vysokým obsahem sacharidů je spjata s rizikem obezity, cukrovky 2. typu a srdečních chorob. Proto americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje, aby dospělí omezili příjem přidaného cukru na denní dávku méně než 10 % celkového energetického příjmu.

Cukr sám o sobě ale není toxický. Naopak je nezbytným zdrojem energie. Nicméně stejně jako u všech ostatních nutričních složek je zde důležité zkonzumované množství.

Z tohoto hlediska tak mohou být cukry nebezpečné jak pro dospělé, tak pro děti. Jak ukázaly mnohé výzkumy, pokud děti konzumují velké množství cukrů, hrozí jim obdobné potíže jako dospělým.

Jak se zbavit závislosti na cukru? Pomoci může měsíční detox

Nadměrná konzumace sladkostí u dětí nezpůsobuje jen obezitu. Pokud například batolata pijí slazené nápoje, mají sklon k nižší inteligenci. Stejně tomu může být i v případě, když žena konzumovala velké množství slazených nápojů v těhotenství.

Z doporučení odborníků vyplývá, že děti do 2 let věku by ve své stravě neměly mít žádné potraviny s přidaným cukrem. Což se bohužel neděje.

Starší děti ve věku 2-18 let by neměly přijmout přes den více jak 25 gramů cukru, což odpovídá 6 čajovým lžičkám cukru.

Obzvlášť velké škody na dětském zdraví může zanechat glukózovo-fruktózový sirup, který je dnes hojně využíván ve všech doslazovaných potravinách jako levnější náhražka cukru.

V Česku je toto sladidlo u výrobců velmi oblíbené. Obsahují jej kromě cukrovinek a zmrzlin i mnohé sirupy, slazené nápoje, ale i jogurty s ovocnou složkou apod.

„Bohužel toto kukuřičné sladidlo s vysokým obsahem fruktózy negativně ovlivňuje část mozku nazývanou hipokampus, jež sehrává velmi důležitou roli ve zdravém vývoji jedince – a to zejména při učení a formování paměti,” varuje pro magazín Time Cohenová.

Palmový olej a glukózo-fruktózový sirup: levné náhražky s řadou negativ

Jak ukázala studie z roku 2018, největší zdroj cukru v dětské stravě tvoří slazené nápoje, které i nejčastěji stojí za dětskou obezitou.

Přičemž již v roce 2015 proběhl výzkum, ve kterém bylo zjištěno, že jakmile děti vymění slazený nápoj za čistou vodu, sodu či mléko, mají tendenci hubnout.

Další výzkumy zjistily, že omezením těchto nápojů u dětí klesá i riziko srdečních onemocnění, cukrovky či onemocnění jater.

Hlavní zprávy

Přibývá stále více obézních dětí, upozorňuje Dětská nemocnice FN Brno

Léčba dětské obezity ve FN Brno

Z důvodu narůstající incidence dětské obezity byla v roce 2011 zřízena na Pediatrické klinice LF MU a FN Brno Dětská obezitologická ambulance. Ročně zde vyšetří kolem 90 nových pacientů, nejvíce ve věku 10 až 15 let.

Od roku 2012 funguje v Dětské nemocnici rovněž Nutriční poradna. Většinu diagnóz tvoří dětská nadváha a obezita způsobená špatnými stravovacími návyky a nezdravým životním stylem. V roce 2017 zaznamenali 134 novozáchytů dětí s obezitou a proběhlo 149 kontrol. Jedná se o jednoznačný nárůst ve srovnání s minulými lety.

Diagnostika obezity, typy a příčiny obezity

Pro posouzení dětské obezity používají lékaři u dětí do 5 let zařazení dítěte do percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší 5 let do pásma grafu BMI [Body Mass Index = hmotnost v kg / (tělesná výška v m)2].  Kritériem dětské obezity v České republice je 97. percentil BMI, nadváha u dětí má hranici 90. percentilu. Hranice 85. percentilu by měla alarmovat k případnému zahájení prevence a včasné intervence (SZÚ, 2016).

„Obezitu dělíme na běžnou, mezi rizikové faktory patří genetická predispozice a zevní prostředí, dále obezitu způsobenou z jiných příčin, které mohou být např.

endokrinní poruchy, genetické syndromy, monogenní formy obezity při mutaci určitých genů, podávání léků ovlivňujících energetickou regulaci (psychofarmaka, antiepileptika, tyreostatika), hormonální antikoncepce, nedostatek spánku, rovněž se spekuluje i o některých adenovirových infekcích (humánní adenovirus). Spíše než na dědičnou tloušťku dnes obézní děti doplácejí na špatné stravovací návyky svých rodičů a zejména na nedostatek přirozeného pohybu. V neposlední řadě mají na děti velký vliv média a reklamy zaměřené na konzumaci nezdravých potravin, sladkostí, sladkých nápojů nebo jídel z tzv. fastfoodů,“ vysvětluje MUDr. Jana Šťastná, Ph.D. z Dětské obezitologické ambulance.

„Základní princip vzniku obezity je ale stále stejný. Energetický příjem převyšuje energetický výdej. Jednoduše řečeno, tělo dítěte nezvládne spálit vše, co snědlo a vypilo. Zásadní roli v rozvoji obezity sehrávají špatné stravovací návyky a nedostatek pohybové aktivity dítěte.

Strava obézních dětí je velmi nevyvážená a neplnohodnotná s nízkým zastoupením vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Typickým negativním prvkem ve stravování dětí je nepravidelnost v jídle. Děti vynechávají snídaně, svačiny, nebo více jídel během dne.

V jídelníčku převažují ve velkém množství potraviny s vyšším zastoupením jednoduchých cukrů, jako jsou sladkosti, sladké sycené nápoje, sladké pečivo a jiné sladké pochutiny. Jak to napravit? K zajištění všech potřebných živin pro dítě je vhodné vybírat z různých druhů potravin a navzájem je vhodně kombinovat.

Je potřeba dbát na pestrou a vyváženou stravu s dostatečným zastoupením obilovin, masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny.  Ve stravě dětí by neměly chybět také luštěniny, ořechy a olejnatá semena. Je vhodné se vyhýbat sladkostem, cukrovinkám, slazeným nápojům, smaženým, tučným jídlům a pochutinám.  Dítě by mělo vypít 1 až 2 l neslazených tekutin.

Základem je pravidelná strava, rozdělená do 5 denních dávek, 3 hlavní jídla – snídaně, oběd, večeře a 2 vedlejší jídla – dopolední a odpolední svačina. Porce by měla být adekvátní dle věku, nenakládat zbytečně velké porce a nepřejídat se. Jíst by se mělo v klidu, bez stresu a s uvědoměním si toho, co jíme. Mimo vyvážené stravy je důležitým léčebným doplňkem pohybová aktivita dětí.

Ta je ponejvíce ovlivňována pohybovou aktivitou rodičů a jejich kladným přístupem k pohybu,“ doporučuje Mgr. Kateřina Ondrušová, vedoucí terapeut Nutriční poradny FN Brno. Oddělení léčebné výživy FN Brno. Všechny potřebné informace jsou sumarizovány v edukačním materiálu Základní doporučení pro rodiče a děti pro léčbu dětské obezity, který je rodičům dětí v Nutriční poradně k dispozici.

Rizika

Obezita u dětí není jen estetická vada. S obezitou se pojí riziko vzniku přidružených nemocí, jako je vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, výskyt cukrovky. Kardiovaskulární onemocnění, poškození pohybového aparátu, skolióza nebo vadné držení těla pak zvyšují riziko rychlejšího vzniku těchto onemocnění v dospělosti.

Velmi často jsou obézní děti šikanovány a vyčleňovány z kolektivu, a to nejen spolužáky. Vše má vliv na jejich psychiku a podporuje to pocity méněcennosti, úzkosti a stranění se ostatním. Nebo naopak ze své „výjimečnosti“ chtějí těžit, a tak jim vlastně jejich tělesný stav zdánlivě vyhovuje.

Narušená psychika vyžaduje pomoc odborníků.

Léčba je změna životního stylu celé rodiny

V dětské obezitologii se medikamentózní léčba či chirurgické zákroky využívají pouze ojediněle. Redukční dieta též není doporučována, jelikož není organismu ve vývoji prospěšná vlivem příliš jednostranné úpravy stravy. To je důvod, proč se terapie obezity u dětí liší od léčby obezity u dospělých (Marinov, Pastucha, 2012; SZÚ, 2013).

Cílem terapie dětské obezity není rychlé a krátkodobé snížení hmotnosti pacienta, ale dlouhodobé udržení průměrné tělesné hmotnosti, a tím snížení výskytu chorob spojených s obezitou (hypertenze, hypercholesterolemie, nemoci kloubů, metabolický syndrom). Úbytek váhy by se měl pohybovat cca 0,5-1 kg/měsíc. Pokud je úbytek váhy větší, je velké riziko jo-jo efektu.

Základní postupy v naší obezitologické ambulanci jsou:

  • •           Významná spolupráce s rodinnými příslušníky
  • •           Motivace pacienta, hubnutí hrou – i formou tabletů či chytrých telefonů – krokoměr či fotografování „zdravých“ a „nezdravých“ jídel
  • •           Nastavení správného denního režimu
  • •           Redukce pasivní aktivity dítěte ve volném čase – pohyb, který baví
  • •           Podpora kvality a radosti ze života
  • •           Upevňování sebevědomí

Velice důležité je navázání kontaktu s dítětem a motivace dítěte a rodiče ke stabilizaci váhy či váhového úbytku. Pro úspěšnou léčbu obezity je vždy nutná týmová spolupráce různých odborností. Dětská obezitologická ambulance úzce spolupracuje s nutričním terapeutem, endokrinologem, hepatologem, diabetologem, kardiologem, rehabilitačním lékařem, fyzioterapeutem, psychologem, sociální pracovnicí a v neposlední řadě i s lázeňskými redukčními lázněmi (Křetín, Bludov, Jeseníky, Poděbrady a další). Cílem spolupráce všech zúčastněných je dílčími kroky dosáhnout upravení energetického příjmu a výdeje a pozitivní motivace k trvalé změně životního stylu a fixaci potřebných změn.

  1. Pavel Žára
  2. Centrum komunikace
  3. Fakultní nemocnice Brno
  4. tel. +420 532 232 193
  5. e-mail:

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector