Za bolestmi nohou nemusí být jen revmatoidní artritida

Příčina této nemoci není známa. Jde o autoimunitní onemocnění, takže určitý vliv hraje dědičnost, genetika a životní prostředí. Ženy onemocní třikrát častěji než muži. Nemoc se vyskytuje poprvé většinou mezi 20. a 50. rokem života, ovšem mohou jí onemocnět i malé děti. Nemoc nelze vyléčit, léčba je soustředěna na zmírnění příznaků.

Příznaky

Prvními příznaky revmatoidní artritidy jsou bolesti, tuhost kloubů obzvláště ráno a otoky kloubů prstů na obou rukách. Někdy bolí jen jeden nebo několik málo kloubů. Dalším příznakem, který přichází spolu s bolestí kloubů, je únava, vyčerpání, ztráta váhy a mírná horečka. Také se může přidat necitlivost nebo brnění rukou, chudokrevnost, dlouho se hojící zranění kloubů.

Zhruba u pětiny pacientů zase příznaky spontánně vymizí. Většinou se však zhoršují a přidávají se další klouby. Funkčnost postižených kloubů se časem snižuje. Revmatickou artritidou mohou být postiženy i další orgány, zejména srdce. V plicích a srdci mohou vzniknout revmatické uzlíky. Ty se mohou objevit i na kůži v blízkosti postižených kloubů jako bulky veliké až několik centimetrů.

Léčba

Léčba je soustředěna na zmírnění příznaků. U lehčích forem stačí podávání nesteroidních antivrevmatik (bez kortikosteroidů, například aspirin, diklofenak, ibuprofen). Tyto léky jen tiší bolest a nemoc neléčí, při dlouhodobém užívání mohou poškozovat zažívací trakt.

Dále se používají také nesteroidní antivrevmatika, tzv. coxiby, které jsou stejně účinné, ale zažívací trakt nepoškozují. Mohou mít ale jiné nepříznivé účinky na ledviny, cévní systém a srdce. Také jsou velmi drahé. O jejich vhodnosti rozhodne lékař.

Rozvoj onemocnění zmírňují soli zlata, hydrochlorochin, penicilamin, sulfasalazin a metotrexát. Účinek je však pomalý a vedlejší příznaky hojné.

Dále jsou používány kortikosteroidy (hydrokortizon, prednizolon, dexametazon a další), které působí protizánětlivě. Aby se zmenšily jejich nežádoucí účinky, musí být kortikosteroidy užívány v co nejnižších (ale ještě účinných) dávkách, přesně podle pokynů lékaře.

Naděje jsou vkládány do biologických imunomodulátorů (látky, které ovlivňují imunitní systém). Tyto látky velmi účinně potlačují zánět tak, že blokují signální molekuly pro rozvoj zánětu nezbytné. Potlačením zánětu (přirozeného obranného mechanismu organismu) mohou však oživit chronické infekce. Proto by se mělo k léčbě těmito léky přistupovat mimořádně citlivě.

K chirurgické léčbě se přistupuje v případě, že léky nepomohly zabránit těžkému poškození kloubů nebo mají závažné vedlejší účinky. Například je-li kloub už nefunkční, může být nahrazen umělým.

Léky 

Předepisují se nesteroidní antirevmatika (ibalgin, diclofenak, ibuprofen atd.), kortikoidy, coxiny, biologické imunomodulátory. Více viz léčba.

Bylinky

Mohou pomoci tyto bylinky:

Jalovec obecný – rozžvýkat denně několik bobulek, velmi dobrý jako přirozená desinfekce. Kopřiva dvoudomá – účinný je jak čaj z ní, tak potírání zánětlivých ložisek jejími listy díky silným močopudným účinkům. Má také velmi mnoho vitamínů.

Oves setý – koupel z něj pomáhá při revmatických bolestech.Rybíz černý – velmi mnoho vitamínů k posílení imunity, konzumujte čerstvý i jinak upravený.Smetánka lékařská – čaj z této bylinky je silně močopudný a je vhodné vypít jej větší množství během krátké doby.

Šalvěj lékařská – čaj z ní má protizánětlivé účinky, posiluje a uklidňuje. Řebříček obecný – pomáhá diuretickými a protizánětlivými účinky ve formě čaje, koupele i olejů a tinktur. Užívejte s mírou, nadměrné používání může vyvolat bolesti hlavy a závratě.

Třezalka tečkovaná – je univerzálním lékem při celé řadě chorob. Posiluje tělo i nervy. Užívejte ve formě čajů i tablet.

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?

Homeopatika

Po dohodě s lékařem je možné použít tato homeopatika:

Traumeel S (mast) – Dle doporučení výrobce: poranění všeho druhu (sport, nehoda) jako podvrtnutí, vymknutí, zhmoždění, krvácení do kloubů, zlomeniny, otřes mozku atd.

Postoperační a posttraumatický otok a otoky měkkých tkání. Zánětlivé a se zánětem spojené degenerativní procesy v různých orgánech a tkáních. Zánětlivé procesy v podpůrném a pohybovém aparátu.

           

Rhus toxicodendron 9 CH – Revmatické bolesti jako následek vlhkého anebo deštivého počasí. Pocit trhání a tahání v okolí kloubů nebo i v kloubech. Velký neklid.

Bolesti se zhorší při začátku pohybu, avšak pokud pacient překoná počáteční potíže a vytrvá v pohybu, například v chůzi, dostaví se úleva. Zlepšení teplem a suchými teplými obklady.

Zvláště příjemná a úlevná je termoláhev zabalená v suchém ručníku přiložená na záda.

Calcarea carbonia 9CH – Revmatická artritida. Pacient působí velmi ustaraným dojmem, potí se na hlavě, zejména v noci.

Calcarea phosporica 9CH – Velmi bolestivé revma zvláště na rukou, prstech, zápěstích a kotnících. Velmi obtížné a bolestivé pohyby. Ideální je podat toto homeopatikum brzy, když se začínají bolesti projevovat na kloubu, jímž je palec spojen s rukou.

Causticum 9CH – Lokálně umístěný revmatismus, například v čelistním kloubu. Může se současně objevit i ztuhlost šíje, případně částečná paralýza obličejových svalů, zvláště po expozici studenému větru. Příčinou potíží bývá téměř vždy nachlazení studeným větrem. Za deštivého počasí jsou potíže naopak mírnější.

Domácí léčba a babské rady

Je dobré upravit stravovací zvyklosti, omezit potraviny, které obsahují kyselinu arachidonovou. Jde hlavně o vajíčka, vepřové sádlo, játrový salám a vepřová játra. Doporučuje se zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin (v rybách), vitamínu C a E, selenu (zelenina a rostlinné oleje), kalcia (mléko a mléčné produkty) a vitamínu D.

Vyšetření 

V raných stádiích nemoci se těžko rozpoznává. Lékař prohlédne tělo a odebere krev. Následuje rentgen. Revmatické uzlíky jsou však patrné až v pozdějších stadiích nemoci.

Možné komplikace

Komplikací je postižení vnitřních orgánů.

Trvalé následky

Následkem může být postupná invalidita, nemoc zkracuje život asi o deset let.

Zdravotní cviky

Cvičení a fyzioterapie jsou stejně důležité jako léky. Cvičení pomáhá zmírnit postižení kloubů a posiluje svalstvo. Používají se střídání chladu a tepla, koupele, elektroterapie, masáže a léčba světlem.

Kdy jít k lékaři

Lékaře navštivte při bolestech kloubů.

Bolest kloubů

Je zánět kloubů, většinou revmatického původu, objevuje se již v mladších věkových skupinách. Může být i komplikací zánětu měkkých tkání v okolí kloubu – např. po úrazech.

Příznaky Artritidy

Projevy zánětu kloubu – kloub je teplý, oteklý, zarudlý, bolí, je omezena jeho pohyblivost, bývá výpotek v kloubu. Může být postižen jeden kloub nebo více kloubů.

Návštěva lékaře při Artritidě

Při výrazných obtížích – tj. celkové příznaky zánětu, třesavky, zimnice, při výpotku v kloubu, při opakujících se zánětech, při výrazné lokální teplotě a bolestivosti.

Bolest kloubů – Artrózy

Je degenerativní onemocnění postihující klouby, vyskytující se častěji s postupujícím věkem, nejčastěji nad 50 let, ale může vzniknout již dříve – poúrazové stavy, vrozené vývojové vady. Není to přenosná nemoc.

Postihuje především velké nosné klouby dolních končetin (kolena, kyčle), ale také kotníky, drobné klouby nohou i rukou, páteř. Jde o poškození struktury kloubní chrupavky, která se ztenčuje, zhoršuje se pružnost, povrch se zdrsňuje, objevují se problémy při pohybu kloubu.

Chrupavka neplní svoji funkci, časem možnost vzniku mikrofraktur. Chrupavka nemá inervaci a proto artróza zpočátku nebolí. Bolesti začínají až při postižení okolních struktur.

Příčiny Artrózy

U mladších nejčastěji jako následek úrazu, vývojové vady, opakované záněty. U starších poškození věkem, u chronického přetěžování, některé pracovní profese, při nadváze, při špatném pohybovém stereotypu, opakované drobné úrazy.

Návštěva lékaře při Artróze

Při výrazné bolestivosti, při omezení pohybu v kloubu, při stavech „náhlého zablokování pohybu kloubu“, při zhoršování obtíží.

Léčba bolesti kloubů

Léky na předpis

Mezi farmakologické prostředky patří analgetika, nesteroidní antirevmatika, kortikoidy a chorobu modifikující léky (tzv. SYSADOA). Mezi analgetiky jde především o paracetamol, který využíváme při zahájení terapie.

Z nesteroidních antirevmatik je výhodné užití ibuprofenu, dále diklofenaku, tiaprofenové kyseliny, popř. dalších. Je třeba určité opatrnosti ve vztahu ke stavu trávící soustavy, proto lze alternativně použít bezpečnější preparáty, jako meloxikam a krátkodobě nimesulid.

Chorobu modifikující léky (SYSADOA) obsahují účinné látky, které jsou dostupné i ve volném prodeji.

Volně prodejné léky

Patří sem také analgetika, nesteroidní antirevmatika a látky skupiny SYSADOA obsahující chondroitin sulfát, glukosamin sulfát a jejich různé kombinace. Pro zevní použití se používají masti, gely a krémy s obsahem protizánětlivých látek, látek zvyšujících prokrvení a zmírňujících bolest.

Přírodní a doplňková léčba

Chirurgické řešení by mělo být zváženo, pokud jsou bolesti i v klidu a v noci nebo trvá výrazné omezení pohybu pro kloubní deformace. Z chirurgických výkonů se provádí náhrada kloubu, znehybnění kloubu ve vhodném postavení nebo odstranění zánětem postižené kloubní membrány.

Rehabilitační léčba se zaměřuje na podporu svalové síly a funkčního rozsahu pohybu. Provádí nácvik užívání pomůcek usnadňujících sebeobsluhu, domácí práce, cestování v dopravních prostředcích atd. Je vždy individuální a řídí se konkrétním stavem a potřebami nemocného.

Budete mít zájem:  Otužování přináší i benefity, které nečekáte

Fyzikální léčba se u revmatoidní artritidy využívá především k potlačení bolesti kloubů, vazů, svalů a potlačení zánětlivého procesu postižené oblasti.

Z elektroterapie se využívá galvanizace, iontoforéza, diadynamické proudy, interferenční proudy, vysokofrekvenční a pulzně modulované proudy, vířivé koupele, solfatanové, jodové, radonové a bylinné koupele, kryoterapie, infračervené paprsky atd.

Lázně pro léčbu pohybového aparátu. Seznamy lázní a rehabilitačních zařízení.

Související články a odkazy:

  • Moje lékárna pečuje o seniory
  • Informační leták pro seniory o problematice zdravého životního stylu (PDF soubor, 94 kB)
  • Informační leták o nebezpečí pádů ve stáří a bezpečí domova seniora (PDF soubor, 87 kB)

Revmatoidní artritida a bolest

Revmatoidní artritida je chronické, systémové, zánětlivé onemocnění pojivové tkáně, postihující synoviální membránu s následným rozvojem zánětu kloubu a mimokloubními příznaky.

Řadí se k systémovým autoimunitním onemocněním. Vyskytuje se prakticky na celém světě. V České republice je revmatoidní artritidou postiženo okolo 100 000 lidí (1). Onemocnění zkracuje život člověka až o 10 let. 

Pro revmatoidní artritidu je charakteristický trvalý zánět kloubů, který za delší dobu způsobuje nenávratné kloubní poškození. Dochází k zanícení kloubní výstelky jednoho nebo více kloubů, a to způsobuje bolest, otok a kloubní ztuhlost.

Na začátku postihuje otok jenom měkké tkáně a uvnitř kloubu se může udělat tekutina (tzv. kloubní výpotek). Ztuhlost kloubů může trvat hodinu nebo dvě, ale u těžkých případů trvá po celý den.

Zánět postupuje až na kloubní pouzdro, jehož úkolem je chránit a zvláčňovat šlachy spojující kosti kloubů se svaly, které kloubem pohybují. V době vzestupu a růstu onemocnění zánět trvá a vede zpravidla k nenávratnému poškození kloubů. Čím větší zánět, tím větší kloubní poškození.

Při kloubním postižení vznikají kostní výrůstky a kloub začne selhávat. Také zeslábnou svaly, a to buď z nedostatku činnosti a také částečně v důsledku celkového zánětu v těle. Projevy revmatoidní artritidy se většinou rozvíjejí pomalu.

Na začátku občasné bolesti a otoky jen některých klubů, zvýšená únava, teplota a nechutenství. Tyto příznaky se pomalu a postupně zhoršují, až si to jedinec uvědomí, že jeho klouby nejsou v pořádku. Nejprve jsou často postiženy klouby zápěstí, klouby na prstech rukou a nohou.

Mezi hlavní příznaky, dle kterých poznáme revmatoidní artritidu, patří bolest, ztuhlost, zánět a otok, ztráta funkce, poškození kloubů a celková únava. Vždy je ale nejmarkantnější bolest kloubů při pohybu i v klidu. Nemocní artritidou navštěvují lékaře, kteří jim předepisují léky na bolest.

Každý jedinec vnímá bolest u artritidy jinak. Někteří jedinci vykonávají běžné denní činnosti jen s největším úsilím. U druhých mohou být bolesti tak silné, že nejsou schopni vykonávat běžné činnosti vůbec.

Dlouhotrvající bolest u revmatoidní artritidy způsobuje těmto lidem tělesné, duševní a sociální útrapy. (1)

Terapie?

Prostředky k úplnému vyléčení revmatoidní artritidy nejsou zatím k dispozici, léčba se proto opírá o prostředky zabraňující rozvoji nevratných změn. Základem je včasné stanovení diagnózy a komplexnost celé léčby.

Léčba se provádí léky s převažující protibolestivou složkou (diclofenac, ibuprofen) antimalarika, nesteroidní antirevmatika s pouhou podpůrnou funkcí, soli zlata, sulfasalazin, cytostatika, kortikoidy).

Fyzikální léčba zahrnuje rehabilitační a režimová opatření včetně lázeňské léčby, pohybovou terapii, poslední možností je případně chirurgické řešení.

Hlavním cílem léčby je navodit vymizení příznaků (remise). Pokud není možné remisi navodit, pak je cílem utlumit zánět, zmírnit bolesti, zachovat funkci kloubu, zlepšit kvalitu života a zachovat práceschopnost (2). 

Potravinové doplňky

Lidé s artritidou potřebují vyváženou stravu. Doporučuje se strava bohatá na ryby, a to bílé i tučné, nízkotučné potraviny, čerstvé ovoce a zelenina. Revmatoidní artritida vyvolává často svalovou slabost a hubnutí, někdy i celkovou únavu a ztrátu chuti k jídlu.

Potom je třeba jíst častěji menší porce jídla bohatého na bílkoviny, aby tělo získalo potřebné množství bílkovin. Stejně důležité je dodávat organismu vícenenasycené esenciální mastné (3) kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) z tuku mořských ryb.

Patří k nim i kyselina gama-linolenová (GLA) z oleje pupalky dvouleté, brutnáku lékařského a z oleje ze semen černého rybízu. Významným zdrojem nenasycených mastných kyselin je také lněný olej.

Podstatou podpůrných a regenerativních přípravků je glukosamin, chondroitin a MSM.

Například chondroitin ovlivňuje produkci kloubního mazu a výstavbu chrupavky a také zvyšuje pružnost chrupavky a pomáhá tlumit zánět u revmatoidní artritidy.

Většinou se jedná o kombinaci více účinných složek, která je ještě doplněna o vápník, fosfor, hořčík, bor, selen, mangan, vitamin C, vitamin E a biotin. 

Lidé trpící artritickými onemocněními mají nízkou hladinu kyseliny pantothenové, (vitaminu B5), proto by měli konzumovat potraviny, které jsou jeho zdrojem.

Mezi ně patří například telecí játra, burské ořechy, sezamová semínka, pekanové ořechy, vlašské ořechy, avokádo, jablka, sušené meruňky a fíky. Také měď má velký význam na zánět v těle. Snižuje teplotu a otoky a také zlepšuje pohyblivost kloubů.

Dobrým zdrojem mědi jsou například slunečnicová semínka, celozrnný chléb a švestky (4).

Přírodní léčiva a potravinové doplňky se vyrábí z přírodních zdrojů, ale zatím nejsou tak kontrolovány jako léky.

Pupalkový olej působí blahodárně proti ranní ztuhlosti a citlivosti kloubů a má protizánětlivé účinky. Z rostlinné medicíny, které prošly odborným výzkumem, působí proti revmatoidní artritidě např.

přípravek z kůry jihoamerické liány Vilcacora zvaná kočičí dráp, hlízy suchomilné rostliny pouště Kalahari Harpagofyt ležatý neboli čertův spár, smůla z indického stromku Boswelie, zázvor, kajenský pepř, kurkuma. Kromě exotických rostlin máme k dispozici domácí byliny: kostival lékařský a lopuch větší.

Většinou se používají k potlačení zánětu a bolesti chronicky nemocných s revmatoidní artritidou. Také pomocí homeopatických léčiv dochází k úlevě od bolesti u artritidy, zmírňující ranní ztuhlost kloubů a pomáhají na horké, zduřelé a bolestivé klouby (3).

Ve vztahu k onemocnění pohybového aparátu je vhodné zmínit o kolagenu a želatině. 

Kolagen je svou podstatou součást chrupavčité tkáně. Pokud by byl konzumován bez poškození vařením, částečně by příznivě působil na pohyblivost a zdraví kloubů.

Trávicí enzymy žaludku kolagen rozloží na aminokyseliny a ostatní složky, které přes střevní stěnu mohou být resorbovány do krevního oběhu. Tím se dostávají do pozice stavebních prvků či materiálu, který může, ale nemusí být použit zrovna na regeneraci chrupavky.

Z pozice pomyslného nákupčího stavebního materiálu nebo úsekových vedoucích látkové výměny pro náš organizmus mohou být žádoucí a také použity někde zcela jinde. 

Konzumace želatiny je mezi lidmi rozšířená jako nejznámější doplněk pro pomoc při bolestech kloubů. Želatina je pojivová bílkovina, směs peptidů s vysokým zastoupením aminokyselin hydroxyprolinu, hydroxylyzinu a argininu.

Tyto aminokyseliny společně s esenciálními AK s DL-methioninem a L-cystinem obsahujícím síru jsou důležitou částí výchozího materiálu pro tvorbu kolagenu v chrupavce.

Tepelná úprava ale želatiny a kolageny nativního živočišného původu podstatně narušuje (denaturuje) a jejich cenné složky pak už nepůsobí jako účinný komplex, ale jsou látkovou výměnou využívány v celé šíři potřeb organizmu bez výrazného prospěchu k regeneraci kloubů. Jinými slovy, vařené chrupavky nám s artrózou nepomohou, byť to pověra zatvrzele opakuje. 

Získávají se kyselou či alkalickou hydrolýzou živočišných kolagenních látek, ale nejúčinnější je hydrolyzát získaný biochemickým postupem s využitím enzymů. Tato forma je šetrně resorbována z trávicího ústrojí do krevního oběhu a dále využita ve prospěch chrupavčitých tkání. 

Dlouhodobý a vyvážený přísun těchto komplexů, včetně využitelné formy síry vytváří zdroje, které napomáhají k fyziologické regeneraci chrupavky, což podporuje stabilitu a odolnost chrupavčitých tkání vůči mechanickému zatížení. Klinické studie tento fakt potvrdily.

Získávají se kyselou či alkalickou hydrolýzou, ale nejúčinnější je hydrolyzát živočišných kolagenních látek získaný biochemickým postupem s využitím enzymů. Tato forma je šetrně resorbována z trávicího ústrojí do krevního oběhu a dále využita ve prospěch chrupavčitých tkání. 

http://www.pharmanews.cz/clanek/kolagen-jaky-je-skutecny-prinos-pro-zdravi-kloubu/

Zdroje

  1. VENCOVSKÝ, Jiří. Autoimunitní systémová onemocnění: minimum pro praxi. Vyd. 1. Praha: Triton, 1998, 136 s. ISBN 80-85875-97-7
  2. PAVELKA, K. – ROVENSKÝ, J. Klinická revmatologie. 1. vyd. Praha : Galén, 2003. 952 s. ISBN 80-7262-174-2
  3. BIRD, H. – GREEN, C. – HAMER, A. – HAMMOND, A. – HARKESS, J. – HURLEY, M. – JEFFERSON, P. – PATTISON, D.

    – SCOTT, D. L. Artritida. Zlepšete si zdraví, ulevte svým bolestem a žijte naplno. Překlad Hrnčíř E. 1. vyd. Praha: Slovart, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7391-007-5  

  4. URSELLOVÁ, Amanda. Vitamíny a minerály. Vyd. 1. Bratislava: NOXI, 2004, 128  s. ISBN 8089179002
  5. STRÁNSKÝ, M. – HRUDKOVÁ, A. – PERLÍN, C. Želatina a artrózy.

    Výživa a potraviny 1998, 53, 5

O autorovi

Ing. Luděk Jansa DBA, LL.M

Luděk Jansa vystudoval obor Chemie a analýza potravin na University of Technology v Sydney. Získal titul Ing. v oboru Chemie a technologie potravin na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je jednatelem ve společnosti LifeSUN s.r.o. V minulosti…

Artritida: příznaky, léčba (zánět kloubu)

Zánětlivá onemocnění kloubů můžeme z praktického hlediska dělit na infekční a neinfekční.

Častěji se setkáváme s neinfekčními záněty, jejichž podkladem je autoimunitní proces, tedy stav, kdy imunitní systém napadá a ničí vlastní tkáně.

Proč tomu tak je, je stále předmětem četných dohadů, nicméně základní osvětlující myšlenka se opírá o genetické předpoklady v souvislosti s prodělanou infekcí či podáním léků nebo očkovacích látek, které náš imunitní systém navnadí mylným směrem.

Takovýto podklad má pravděpodobně i revmatoidní atritida (lidově revma).

Revmatoidní artritida je kloubní onemocnění vyskytující se především u žen středního věku.

Nejčastěji jsou zánětlivě postiženy drobné klouby ruky, zápěstí a hlezenní kloub (kotník), nicméně postiženy mohou být i klouby velké (kyčle, kolena). Onemocnění se většinou začne projevovat velmi nenápadně, a to ranní ztuhlostí kloubů.

Teprve po nějakém čase (řádově měsíce až léta) se objeví zduření a silná bolestivost, což vede ke zhoršení hybnosti a postupem času ke vzniku deformit (pokřivení prstů, rukou apod.).

Podobnou jednotkou v tomto směru je i revmatická (pozor, ne revmatoidní!) artritida, u níž de facto známe vyvolávající příčinu. Vzniká jako součást tzv. sterilních následků po bakteriální infekci (některými streptokoky – streptococcus pyogenes), např.

po streptokokové angíně, která není vhodně léčena antibiotiky. Sterilní následky zahrnují postižení srdce (tzv.

revmatická horečka), ledvin (postreptokoková glomerulonefritida), nervového systému (chorea minor) a kloubů (revmatická artritida) v době, kdy již není možno prokázat původce onemocnění, v krvi však cirkulují protilátky, které byly původně vytvořeny imunitním systémem proti streptokokům a které bohužel mají schopnost se navázat na zdravé tkáně a namířit tak imunitní pochody proti vlastním tkáním.

Dnavá artritida neboli nemoc zvaná též dna (artritis urica) je metabolické onemocnění, které vede k zánětlivému postižení kloubů.

Podkladem onemocnění je zvýšená hladina kyseliny močové v krvi, jež se v podobě krystalků solí (urát sodný) ukládá v kloubech a vyvolává zde zánětlivou reakci.

Kyselina močová vzniká metabolismem purinů, což jsou látky hojně obsažené v luštěninách, mase a vnitřnostech.

Část nemocných řadíme do skupiny, která zvýšeně přijímá takovouto stravu a zvýšeně konzumuje alkohol. Jiní mají zvýšenou produkci kyseliny močové danou geneticky či se u nich jedná o enzymatický defekt. Ve většině případů jsou postiženi muži, a to převážně po 40. roce věku.

Dalšími jednotkami, které by se sem též mohly řadit je psoriatická artritida, tedy postižení kloubů u lupénky.

Erozivní artritida je postižení u zvýšené funkce příštítných tělísek (u hyperparathyreózy).

Co se týče infekčních zánětů kloubů, nejvýznamnější jsou bakteriální záněty (vyvolané nejčastěji streptokoky, ale též borrelie u lymské boreliózy), i když je prokázána i virová infekce (herpesvirus, Epstein-Barr virus, virus hepatitidy B, arbovirus). Infekce je do kloubu zanesena buď při otevřeném poranění kloubu, léčebným zákrokem (např. punkcí či ortopedické operace), přímým přestupem infekce z okolí kloubu (záněty kostí, svalů atd.) či se infekce může zanést krevní cestou z jiného infekčního ložiska v organismu.

Rizikové faktory artritidy  

  • Rizikovými faktory u revmatoidní artritidy je výskyt v rodině (tedy genetická predispozice), zvýšená námaha a vyšší věk.
  • U revmatické artritidy je rizikovým faktorem prodělání streptokokového onemocnění (nejčastěji angíny), které není vhodně léčeno antibiotiky a samozřejmě zde hraje roli i genetická složka.
  • Vyšší pravděpodobnost výskytu dny je u lidí, kteří nepřiměřeně požívají alkohol a maso (proto také byla dna považována jako nemoc bohatých a králů).

Prevence artritidy

Vhodnou prevencí u většiny postižení kloubů je optimální váha jedince. Nadváha klouby obecně zatěžuje.

  1. Prevence u revmatoidní artritidy není známa, důležitá je včasná diagnóza choroby a její následná léčba.
  2. Revmatické artritidě předcházíme vhodnou antibiotickou léčbou streptokokových onemocnění.
  3. Dnavá artritida je onemocnění, jež je zhoršováno stravou bohatou na puriny, a je tedy vhodné v jídelníčku omezit příjem masa (i ryb), vnitřností, masových vývarů, luštěnin, omáček a kakaa.

Příznaky a projevy artritidy  

Zánět kloubu se obvykle projeví jeho bolestivostí, otokem a v případě revmatické artritidy (ne revmatoidní!) a dny i zvýšenou teplotou a zarudnutím kůže nad postiženým kloubem.

Revmatoidní artritida začíná plíživě a nenápadně ranní ztuhlostí kloubů, převážně drobných kloubů ruky a zápěstí. To může obvykle trvat několik měsíců až let, než dojde k vystupňování změn v kloubu, jeho zduření, bolestivosti a následně i jeho deformaci a ztrátě funkce.

Na rozdíl od revmatoidní artritidy má revmatická artritida poměrně bouřlivý průběh se silným otokem, bolestivostí a zarudnutím kloubu, přesto většinou nezanechává žádné následky, postačuje léčba zmírňující zánět a proti bolesti.

Dna obvykle začíná akutním „dnavým“ záchvatem, kdy se nemocný vzbudí v brzkých ranních hodinách pro intenzivní bolest některého z kloubů.

Nejčastěji je postižen kloub na palci u nohy (tomuto postižení se říká podagra), dále kolena (gonagra), kotníky a drobné klouby nohy. Klouby na rukou bývají postiženy méně často (chiragra).

V 90% je první záchvat omezen pouze na jeden kloub (monoartikulární postižení), s přibývající délkou trvání onemocnění se stav zhoršuje a postiženo může být více kloubů současně (polyartikulární postižení).

Postižený kloub je oteklý, zarudlý, horký a tak bolestivý, že nemocný mnohdy nesnese ani tíhu přikrývky. Kůže je tak napjatá, že se leskne, a proto zde bývá popisován tzv. fenomén zrcátka.

Záchvaty trvají několik hodin až dní, v průměru 14 dní, poté ustupují a následuje období bez záchvatu, jenž obvykle trvá 6 – 24 měsíců. Jejich vyvolávající příčina se mnohdy nezjistí, nicméně se může jednat o psychický stres, onemocnění, operace, trauma, exces v jídle či pití alkoholu.

Léčba artritidy  

Revmatoidní artritida (revma) je onemocnění, které není plně vyléčitelné, ale lze jeho vývoj zpomalit či částečně potlačit.

Léčba musí být komplexní a zahrnuje proto režimová opatření (klid na lůžku v akutním období, polohování končetin), podávání léků proti bolesti, které současně potlačují zánět (nesteroidní antirevmatika), léky tzv.

upravující průběh nemoci (DMD – disease modifying drugs, např soli zlata, sulfasalazin, penicillamin, azathioprin), kortikoidy (v akutních fázích) a v neposlední řadě rehabilitace a chirurgická léčba.

Nověji je možné revmatoidní artritidu léčit pomocí biologické léčby, která spočívá v podávání látek tlumících specifické složky imunitních pochodů. Tato léčba je extrémně drahá, nicméně nejúčinnější ze současných metod.

Revmatická artritida obvykle odezní bez následků. Léčba je pouze podpůrná ke zmírnění zánětu a zvládnutí bolesti.

Dna je metabolické onemocnění, u nějž je velmi důležitá dieta, při níž je cílem nejen snížit hladinu kyseliny močové v krvi, ale také snížit hmotnost nemocného. Doporučováno je i zanechání nebo alespoň snížení přijmu alkoholu.

Léky se podávají podle toho, v jakém stadiu se onemocnění nachází. V akutním stavu se podává kolchicin (což je lék používaný i v terapii malárie), který ovlivňuje funkce imunitních buněk.

Mezi záchvaty jsou podávány léky snižující hladiny kyseliny močové v krvi (allopurinol – Milurit) a léčiva podporující vylučování kyseliny močové ledvinami do moče (benzbromaron – Normurat).

Jak si mohu pomoci sám  

Záleží, čím je vaše onemocnění vyvoláno. Není zánět jako zánět. V každém případě je vhodné navštívit lékaře, který zhodnotí vaše potíže, udělá základní vyšetření (např. odběr krve) a případně vás pošle na specializované pracoviště (revmatologie, ortopedie).

Na našem trhu je celá řada přípravků (doplňků stravy, krémů, mastí, čajů), které slouží nejen ke zmírnění obtíží spojených s bolestmi kloubů, ale také jako vhodná výživa tkání v kloubu obsažených.

Důležité je si uvědomit, že jednorázové či krátkodobé podávání nestačí a je nutné takovéto přípravky užívat pravidelně, aby vůbec měly na klouby nějaký trvalý vliv.

Velmi příznivě působí enzymová terapie, kterou seženete v lékárně pod názvem Wobenzym, nicméně její nevýhodou zůstává vysoká cena. Pomáhají i krémy jako je Mobilin (k dostání v lékárnách) či Arnika (dostupná v drogeriích).

Komplikace artritidy  

Možnou komplikací prakticky všech zánětů kloubu je ztuhlost až vývoj tzv. ankylózy, což je stav, kdy kloub již nefunguje jako kloub, tedy ztratí pohyblivost a u některých pacientů a v určitých případech vede k trvalé invaliditě.

Revmatoidní artritida je onemocnění, které se může projevit i jinak než kloubním postižením. Závažnost těchto příznaků kolísá s délkou a tíží postižení. Typická je osteoporóza, u níž je podklad v zánětlivých změnách a uvolňovaných působcích imunitními buňkami, dále pak v léčbě kortikoidy.

Další poměrně častou komplikací je zánět šlach a kloubního pouzdra, což může vést k přetržení vazu a vzniku deformit.

Nemocní si často stěžují na svalovou slabost, což je pravděpodobně v přímé souvislosti s bolestmi a omezením pohybu v kloubu, tudíž vyřazení svalů z činnosti, a to vede k jejich úpadku (atrofii).

Postiženy mohou být i kůže (revmatoidní uzly, u 20 – 30 % nemocných), cévy (vaskulitidy – zánětlivá onemocnění cév), nervy, ale také srdce (myokarditida, endokarditida, perikarditida) a plíce (postižení poplicnice, plicní fibróza, revmatoidní uzly v plicích). U 10 – 35 % nemocných se vyskytne postižení očí ve formě suché keratokonjuktivitidy (zánět rohovky a spojivky spojený se suchostí oka). U části nemocných se objeví anémie, jež má pravděpodobně více příčin.

Revmatická artritida obvykle probíhá bez komplikací.

Asi mezi nejčastější komplikaci dnavé artritidy patří vznik ledvinných kamenů (tzv. urátová litiáza) s postižením ledvin a destrukce kloubu (chronická tofózní dna s tvorbou tzv. tofů, což jsou ložiska ukládaných krystalků solí kyseliny močové, podkožně v okolí kloubů, šlach a v ušních lalůčcích).

Diskuse  

  • Revmatoidní artritida
  • Reaktivní artritida, alternativní léčba

Další názvy: zánět kloubu, artritis, infekční zánět kloubu, revmatoidní artritida, revma, revmatická artritida, dnavá artritida, dna, erozivní artritida, psoriatická artritida

Revmatoidní artritida není nemoc stáří

Příčiny vzniku revmatoidní artritidy nejsou dosud známy. Foto: Profimedia.cz

Příčinou vzniku revmatoidní artritidy je narušený imunitní systém, který reaguje proti vlastnímu tělu tím, že ve tkáních (nejčastěji v kloubech, ale může postihnout v podstatě jakoukoli tkáň) vyvolává chronický zánět. Považuje totiž struktury svého těla za cizí. Právě tomu se říká autoimunitní proces.

Onemocněním trpí v České republice přibližně 91 000 lidí. Většinou jsou to ženy, u nichž se choroba začne projevovat obvykle mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života. Ovšem výjimkou nejsou ani mladí pacienti nebo děti.

Špatnou zprávou je, že příčiny vzniku revmatoidní artritidy nejsou dosud známy. Vliv ale mohou mít genetické dispozice, životní prostředí, stres, kouření, někdy též bakteriální či virová infekce, ale přesně to vědci nevědí. Jisté je to, že se častěji objevuje u žen, a mezi těmi vedou ty, které nebyly nikdy těhotné, nebo maminky těsně po porodu.

Mechanismy, kterými nemoc poškozuje klouby a tkáně včetně orgánů těla, jsou ale známé dobře. Nejčastěji napadá zápěstí a drobné klouby na nohou i rukou, ale také plíce, ledviny, srdce nebo oči.

Jde o závažné onemocnění, proto se vyplatí hlídat jeho příznaky a nemávnout nad některými z nich jen tak rukou s tím, že to přejde, případně že každého přece něco bolí.

Bechtěrevova nemoc? Bolest, která neustáváZdraví

Revmatoidní artritida může, jak bylo řečeno, postihovat celé tělo a velmi zhoršuje kvalitu života, a to nejen kvůli bolestem, jež bývají v akutních fázích nemoci značné. Proto může být záměna tzv. revmatu s jiným degenerativním onemocněním kloubů, např. artrózou, pro pacienta nebezpečná.

Právě artróza je totiž, na rozdíl od revmatu, zpravidla nemocí přicházejícího stáří – nejvíce jí trpí populace nad padesát let, a to až z osmdesáti procent. Jde o civilizační nemoc a mezi její příčiny patří např.

nedostatek pohybu či naopak častý jednostranný pohyb, příliš tučná strava, obezita, ale také úraz kloubu, kde se následně artróza začne rozvíjet, a další.

Klouby postupně ztrácejí funkčnost, nejvíce napadá kolena, kyčle, ramena, ale také páteř i malé klouby na rukou či na nohou.

Při léčbě jde u artrózy i revmatismu o zpomalení degenerace kloubů a zachování jejich hybnosti. Ovšem revmatismus si žádá velmi rychlé zahájení léčby, jež by od začátku měla být komplexní a zaměřená na příčiny autoimunitní poruchy, aby se nemoc nezhoršovala, případně nezasáhla i jiné, životně důležité části těla.

Jak na bolavá kolenaZdraví

  • Nejškodlivějším procesem při revmatismu je chronický nitrokloubní zánět způsobený vstupem bílých krvinek nebo jiných zánětlivých působků do kloubu. Zánět se pak projevuje otoky, horkostí, citlivostí na dotek, bolestivostí a sníženou funkčností postiženého kloubu. Může vyústit až jeho v deformaci či destrukci.
  • Typickým příznakem jsou bolestivé revmatoidní uzly, které vypadají jako podkožní boule, jež dosahují velikosti od milimetrů po až po několik centimetrů. Nejčastěji se objevují nad kostními výstupky a klouby. Vzácně je však lze najít i na vnitřních orgánech.
  • Mimo klouby a kůži se revmatoidní artritida projevuje nejčastěji osteoporózou či úbytkem svalové hmoty.
  • Ale také chudokrevností, záněty srdce a cév, oka, poškozením ledvin nebo plicní fibrózou.
  • Postihuje také nervy, což obvykle provází mravenčení či otoky.

V léčbě revmatoidní artritidy se hraje o čas, proto je třeba navštívit lékaře ihned, jakmile se u vás objeví některý z výše uvedených příznaků. Lékař obvykle kromě prohlídky nařídí krevní testy zaměřené na hodnoty tzv. revmatoidních markerů a na základě jejich výsledků je nutné okamžitě zahájit léčbu.

Neléčená revmatoidní artritida může vést až k úplnému znehybnění. Ani ústup bolesti neznamená, že zánět je pryč nebo že se nemoc nemůže projevit někde jinde v těle.

Revmatoidní artritida trápí především bolestivými záněty.

Foto: Profimedia.cz

„Bez účinné léčby pacienti končí v částečném nebo plném invalidním důchodu a je známo, že návrat z invalidity do běžného pracovního výkonu je u pacientů s revmatickými chorobami obtížný a velmi nepravděpodobný,“ uvádí Edita Müllerová, předsedkyně spolku Revma liga ČR.

„Palčivou problematikou je stále včasná diagnostika onemocnění na úkor relativně dlouhých objednacích termínů.

Tomu lze předejít etablováním center nebo ambulancí pro časný záchyt revmatoidní artritidy, jež umožní diagnostiku a nasazení léčby zkrátit z několika měsíců na několik málo týdnů, ideálně dva až čtyři,“ říká profesor Ladislav Šenolt, vedoucí oddělení experimentální revmatologie Revmatologického ústavu v Praze.

„V minulosti se tvrdilo, že přibližně polovina pacientů s revmatoidní artritidou bude během deseti let od začátku nemoci v invalidním důchodu. To dnes již není pravda,“ vysvětluje profesor Šenolt.

„Na trh byly uvedeny nové orální cílené syntetické léčivé přípravky, díky kterým už není nutné aplikovat léčivou látku pomocí injekční stříkačky. Zvyšuje se tak komfort pacientů během léčby. Věříme, že budou následovat i další převratné objevy. Ve vývoji je totiž dalších padesát nových moderních terapeutik určených k léčbě revmatoidní artritidy.“

Dříve byli pacienti odkázáni především na léky, jež tlumily bolest a potlačovaly zánět, nesteroidní antirevmatika a kortikoidy. Dlouhodobé užívání těchto medikamentů, bez kterého se revmatici neobejdou, má ovšem řadu nežádoucích účinků.

Podle Edity Müllerové je tak velkou výhodou biologické léčby fakt, že nepoškozuje ostatní buňky a orgány těla. Její účinek je totiž přesně cílen na imunitní systém, kde blokuje činnost určitých prozánětlivých buněk.

Podle údajů profesora Ladislava Duška, ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, se přínosy včasného zahájení biologické terapie u pacientů projevují např. v poklesu pracovní neschopnosti, konkrétně z dvaceti dvou dní na deset dní.

„Zároveň dochází ke zkrácení doby, kterou pacienti tráví v nemocnicích, a navzdory rostoucí prevalenci klesá počet pacientů, jež je nutné hospitalizovat. V roce 2018 vyžadovalo hospitalizaci méně než procento nemocných,” uvádí profesor Dušek.

Všeobecná zdravotní pojišťovna léčbu revmatoidní artritidy dlouhodobě sleduje.

„Ve spolupráci s Revma ligou ČR a ÚZIS vytváříme tzv. revma mapu, která bude obsahovat přehled revmatologických center a revmatologů, a zároveň podporujeme vznik lokálních ambulancí včasného záchytu onemocnění,” vysvětluje David Šmehlík, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči.

Revmatismus a bolest
Postižená místa bývají velice bolestivá. Pacienti trpí nepřetržitě, což má vliv nejen na jejich fyzický stav a schopnost pohybu, ale ovlivňuje to i jejich psychiku. Logicky pak hledají úlevu u běžně dostupných léků na bolest, jež ale nelze brát dlouhodobě kvůli jejich vedlejším nežádoucím účinkům na zdraví.
Léčbu a způsob úlevy od bolesti by měl určit lékař, specialista v oboru revmatologie, který ji pacientovi takzvaně šije na míru.
Důležitou složkou pomoci proti bolesti je také rehabilitace a různé druhy fyzikální léčby, jejichž úkolem je udržet dostatečný rozsah pohybu postiženého kloubu a zabránit ochabnutí svalů. Např. Fyzioklinika na Praze 4 léčí bolest pacientů s revmatoidní artritidou manuální fyzioterapií, fokusovanými rázovými vlnami a cvičením na udržení svalové síly. Účinné mohou být i strečink či kinezioterapie, tedy rehabilitace pomocí tejpů.
Podobně jako u artrózy může být v pokročilých stadiích nemoci kloub poškozen tak, že už zbývá jen chirurgické řešení. Zde se dostávají ke slovu odborníci z oboru revmatochirurgie, k dispozici jsou pak protetika a implantáty, jimiž se nahrazují zničené klouby.

Dle výzkumu Revma ligy Česká republika může v subjektivním vnímání projevů artritidy a bolesti pomoci změna stravování.

  • Největší změnu k lepšímu zaznamenali pacienti, kteří dodržovali takzvanou specifickou sacharidovou dietu, nastalo zlepšení o 6,25 bodu z deseti.
  • Na druhém místě se zlepšením 5,20 bodu z deseti byla paleo dieta.
  • Třetí se umístila autoimunitní dieta se skóre 4,56 z deseti.

Méně pomohly změny složení stravy v následujícím pořadí: raw stravování, veganství, bezlepková dieta, nízkosacharidová dieta, vegetariánství, vaření bez „éček” a půsty.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector