Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř

Z Roztok do Suchdola, nebo až na OkořKaždý hrad má své zvláštnosti a svá tajemství. Ani zřícenina Okoř nedaleko Prahy není výjimkou. Odhalte s Topzine.cz ty nejokatější z nich a vyvraťte zavedené hradní mýty a klišé.

Z Roztok do Suchdola, nebo až na OkořOkoř, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

Historické prameny datují vznik hradu Okoř před rokem 1359. Dominantou honosného sídla české šlechty byla pětipatrová obytná věž, jejíž pozůstatky jsou patrné ještě ve dnech dnešních.

Až do patnáctého století hrad kromě časté změny majitelů neprošel takřka žádnou přeměnou.

S rozsáhlou přestavbou začal až Bořivoj z Lochovic a jeho vnuk Bořivoj z Donína, který Okoři dodal výraznou gotickou masku a celé sídlo znatelně rozšířil.

Snadno dobyvatelný hrad dostal nové brnění

Ke zbudování silného opevnění Bořivoje vedla nutnost obrany před případnými válkami a obléháním. Hrad totiž jako jeden z mála nebyl vystavěn na kopci nebo vyvýšeném místě, jak tomu obvykle u pevností bývalo. Pouze na skalce nad Zákolanským potokem.

K Okoři tudíž přibyly dělostřelecké bašty, chráněné nádvoří a nové hradní brány. Jako obranný systém sloužil i rozsáhlý rybník, který hrad obklopoval ze tří stran. Nové prostory daly vzniknout i příjemnější záležitosti – vybudování hradního pivovaru.

 

Z Roztok do Suchdola, nebo až na OkořFoto: Jana Samcová, Topzine.cz

Gotický vzhled hradu vystřídala v 16. století podoba renesanční, pod kterou se podepsal katolík Jiří Bořita z Martinic. Záměrem bylo přeměnit středověké sídlo na pohodlnější zámek. Hrad získal novou omítku, okna byla rozšířena a objevily se i kryté arkády.

Stavba byla roku 1649 odkázána jezuitům, kteří byli posledními vlastníky hradu, kteří ho skutečně obývali. Rok 1773 přinesl zrušení jezuitského řádu a s ním i zabavení jejich majetku.

Okoř začala postupně chátrat, na čemž se podíleli i vesničané, kteří z hradu odnášeli kameny jako levný stavební materiál. 

Na Okoř NENÍ cesta jako žádná ze sta

Dnes je z Okoře jen torzo, ovšem vzhledem ke své poloze blízko Prahy je vyhledávaným turistickým cílem. Ruinu je možné si prohlédnout buď individuálně, nebo s průvodcem. Rozpoznatelná je věž, gotická kaple i opevnění se střílnami. Atraktivní je bezesporu i oddávací kaple.

Protože se hrad nenachází na žádném vyvýšeném místě, výhled z něj není nikterak ochromující. Vidět jsou jen nejbližší pole, louky a stromy. Čímž se také vyvrací ničím nepodložený mýtus, že na Okoř je cesta jako žádná ze sta. Trasa k hradu není výjimečná nijak zvlášť.

Přesto je to příjemný výlet na nejedno víkendové odpoledne.

Z Roztok do Suchdola, nebo až na OkořOkoř zevnitř, Foto: Jana Samcová, Topzine.cz

  • Otevírací doba
  • Duben – květen: pouze o víkendech 10-16 hodin
  • Červen – září: kromě pondělí 10-16 hodin
  • Říjen – prosinec: pouze o víkendech 10-16 hodin

Jak se tam dostat?

Autem

Po dálnici R7 (Praha – Slaný). Sjezd na 6. kilometru, poté ještě 3 km přes vesnici Číčovice do obce Okoř.

Vlakem

Přímým spojem s pražského Masarykova nádraží do stanice Noutonice. Cesta trvá přibližně hodinu, k hradu je to pěšky ještě zhruba 2 kilometry po modrém turistickém značení.

Autobusem

Z Prahy přímý spoj do obce Okoř. Cesta trvá cca 40 minut.

Na kole

Směrem od Prahy: Lze vyrazit z Dolní Šárky, pokračovat do Horoměřic přes Statenice, Velké Přílepy a Noutonice až do obce Okoř. Nebo z Horoměřic odbočit na Tuchoměřice, pokračovat přes Číčovice až do Okoře.

Pěšky

Směrem od Prahy: ze Suchdola (případně z Roztok) po modré (nebo z Dejvic po zelené) do Horoměřic a pak pokračovat po červené. Cesta z Roztok je dlouhá cca 13 km, z Dejvic přibližně 14,5 km. Nenáročný terén.

[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_okor_cestovani_2010/]

  • Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř
  • Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř
  • Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř
  • Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř
  • Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř
  • Z Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř

Historie hradu

Celé území náhorní plošiny, ohraničené městy a obcemi Libčice n.Vlt.

, Roztoky, Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Horoměřice, Přední Kopanina, Ruzyň, Bílá Hora, Hostivice, Zličín, Jinočany, Chrášťany, Rudná, Drahelčice, Úhonice, Ptice, Červený Újezd, Unhošť, Kyšice, Braškov, Kladno, Buštěhrad, Holubice a Kralupy n. Vlt.

bylo v dávné minulosti hustě osídlené různými kmeny. Svědčí o tom četné nálezy archeologických výzkumů. Dokladem jsou nakonec i mohylové hroby na řadě míst.

Z Roztok do Suchdola, nebo až na OkořZ Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř

Nelze se tedy divit, že v průběhu minulých století došlo i zde posléze k zakládání hradišť, tvrzí a osad. Osada Okoř je uváděna již v listině krále Přemysla Otakara I roku 1227 jako součást majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

Zakládány byli i kaple. S vlastnictvím Okoře klášterem lze dát do souvislosti i vznik osmiboké, raně gotické kaple. Ta vznikla v létech 1260 – 1270 na skalním ostrohu, obtékaném potokem. Z dochovaných zbytků v přízemí velké věže je patrné členění zdiva vysokými, štíhlými okny se sloupky, zakončené lomenými oblouky s kružbou z opuky v podobě čtyřlístku.

V protilehlé, východní poloze, dnes v lokalitě Šance, se pravděpodobně nacházelo hradiště, spojené sedlem, později prokopané, s kaplí.

Někdy v polovině 14. století se do okořské krajiny dostal František (Frána) Rokycanský, konšel Starého města pražského, který původně bydlel na Staroměstském rynku, v domě „U slona“. Důvody proč dům v roce 1359 prodal nevíme. Ze zemských desek 1359 se však dozvídáme již o existenci hradu. Ovšem hrad již mohl být postavený dříve.

František Rokycanský se vzdává svého postavení konšela, stává se vladykou a usazuje se na Okoři. V té době se začal nazývat František z Okoře. Víme, že byl mecenášem kláštera Panen sv. Ducha, který založil jeho otec Mikuláš v roce 1346. Hrad byl zřejmě menší než ho známe dnes. Jeho jádrem byla čtyřhranná věž, tzv. vnitřní hrad. Tehdy se součástí věže pravděpodobně stala i kaple.

V držení rodu rokycanských však hrad nebyl dlouho. Mladší syn Jan jej prodává. O tom komu a kdy však zatím listiny nevydaly svědectví.

Další doložená zmínka o vlastnictví hradu je až z roku 1414 kdy má hrad v držení významný královský úředník, písař královské urbury v Kutné hoře, Mikuláš z Prahy.

Po jeho smrti hrad krátce vlastnil Jindřich Lefl z Lažan, Mikulášův příbuzný a přítel, horlivý vyznavač Husových myšlenek. Roku 1416 se synem prodává hrad bohatému lékárníkovi – Italovi Ludvíkovi z Prahy.

Z Roztok do Suchdola, nebo až na OkořZ Roztok do Suchdola, nebo až na Okoř

Rok 1421 v období husitských válek byl hrad dobyt vojsky Starého města pražského. Staroměští svěřují hrad do užívání Václavu Cardovi z Petrovic. Po porážce husitského hnutí uplatnil svá dědičná práva na Okoř lékárník Ludvík se synem. V neklidných dobách válek hrad upravován a rozšiřován nebyl.

Až za vlády Jiřího z Poděbrad Okoř, jako věno své manželky, získal Bořivoj z Lochovic. Ten nejenom začal s opravami, ale zahájil i rozsáhlou přestavbu hradu, ve které pokračoval jeho vnuk Bořivoj z Donína (některé prameny hovoří o Bořivoji z Domínu). Po Bořitovi z Martinic a Smečna.

Hrad potom vždy na krátkou dobu přecházel nejprve na strýce pana Hynka – Jana, Jiřího a Volfa, pak na jednoho ze synů pana Volfa. Hrad měnil majitele tím, že byl věnem nebo jej vlastník prodal. Po roce 1595 se domohl vrácení hradu pan Jiří Bořita. Dalším vlastníkem se stal Jaroslav Bořita z Martinic.

Ano je to ten Martinic, který skončil vyhozením z oken pražského hradu. Po defenestraci uprchnul do Německa, aby se záhy vrátil, jako velmi bohatý muž.

A ten hrad roku 1649 odkazuje semináři jezuitů u sv. Václava. Podmínkou bylo, že vždy 3 muži z řádu budou vzděláni ve vedení duchovní správy na statcích Bořitovských.

Jezuité k Okoři připojili další statky a vytvořili tak panství Tuchoměřické.

V roce1773 by řád zrušen a z jeho statků byl vytvořen tzv. Studijní fond. Za vlastnictví jezuitů se na hradu prakticky nic neudělalo. Pouze obnovili kapli, kterou v 1673 vysvětlil Jan Tomáš Pěšina z Čechorodu. Fondem byl však hrad velmi zanedbáván.

V roce 1787 byl již tak narušený, že pro nebezpečí zřícení věže byla kaple uzavřena. Ve věži se objevila trhlina, která se zvětšovala až došlo k sesunutí poloviny věže. Tehdejší správce dal strhat střechy, krytinu prodal a o ostatní se postarali okořští.

V průběhu let samozřejmě, že se objevovaly snahy o záchranu. Avšak záchrana tak rozsáhlého objektu vyžaduje i odpovídající finanční prostředky. Klub českých turistů v roce 1920 zajistil zpevnění korun zdí.

Budete mít zájem:  Jídlo nemá žádnou chuť, jen málo živin a hodně kalorií

Od roku 1967 byla správa svěřena Středočeskému muzeu. V té době zde probíhal intenzivní archeologický výzkum. V té době byly na hradě provedeny zajišťovací práce zejména na západní a jižní straně hradu. Částečně byly obnoveny místnosti paláce při jižní stěně. Po zrušení krajských úřadů v roce 1990 byl hrad delimitován pod zastupitelstvo hl.m.

Prahy, aby nakonec o jeho převedení do majetku požádala obec Okoř. Začalo blýskání na lepší časy. Obec se stala vlastníkem v roce 1994. Hrad ožil záchrannými pracemi, lidmi, na hradě se začalo koncertovat, pravidelně provádět, na hradě se konají i svatby. A co víc, ožilo i „podhradí“, kde obec provozuje restauraci, zřízeno a otevřené je infocentrum.

Každoročně v místě původního rybníka se konají válečnická klání rytířů, setkávají se zde už tradičně milovníci folku. Zkrátka hrad Okoř zase žije, žije jeho podhradí, intenzivně žije i obec.

Výlet ze Suchdola na Okoř

  • Začátek: so 30. srpna 2014
  • Čas:9:15 – 17:00
  • Místo akce:Suchdol,Únětice,Statenice,Noutonice,Okoř
  • Region: Praha
  • Kategorie: pěší výlety, seznámení
  • Kapacita akce:20 (min. 2)
  • Komunitní akce:akce je pořádána primárně pro členy Společných aktivit
  • Cena:zdarma

Jak už jsem slibovala pří výletu ze Suchdola do Roztok,je toto okolí pěkné a určitě se sem ještě podíváme. Tentokrát je to výlet o něco náročnější a delší.

Ale je cestou možnost si trasu zkrátit a to hned na dvou místech. Sešli bysme se na Dejvické a jeli autobusem 107 do zastávky Kamýcká. V 9.15 vyrážíme na zastávku.Autobus nám jede v 9.28,tak dorazte včas. Odtud bysme pokračovali po žluté značce ke zdejší vyhlídce na Vltavu a Sedlec a dále pak k Brandejsovu statku.

Žlutá vede až k rozcestí a odtud bysme pokračovali po modré,která nás dovede až na Okoř. Půjdeme přes Únětice ,kde se můžeme zastavit ve zdejší Koláčovně,jak jsem dostala nedávno tip,ale jen krátce,přece jen je trasa tentokrát delší. Ve Statenicích po cca 6,5 km je možnost se odpojit a jet autobusem do Prahy  na Dejvickou.

Pak následují Velké přílepy,Noutonice kde 12,5 km můžete jet autobusem i vlakem. Konec je na Okoři na cca 15 km.Odtud jede v určitý čas autobus každou hodinu,později po 2. Jízdní řády ještě upřesním,bude se měnit prázdninový provoz. Určitě nepoběžíme,ale počítejte o trochu svižnější tempo.

Je na každém z vás jak to vidíte a co si troufáte. Počítejte s pevnou obuví a svačinou s sebou.

PROSÍM VÁS,JELIKOŽ JE TO DELŠÍ VÝLET,RADĚJI POČÍTEJTE S TÍM,ŽE JE TO NA CELÝ DEN. NIKOMU NEMŮŽU SLÍBIT,V KOLIK DORAZÍME ZPĚT.

  • Ahoj Jani, bylo to moc fajn. Diky za organizaci.
  • No tak my kazdopadne….. Jsme si to uzili D))
  • Tak hlavně,že jste si to užili. 🙂
  • diky za prima vylet, cesta zpet byla mimo silnici tak to bylo moc fajn veronika
  • Ahoj :)všem děkuji za prima výlet, hlavně Loutance za organizaci.A tady jsou fotkyhttp://oljaolja.rajce.idnes.cz/Okor/Těším se někdy příště 🙂
  • Mustafa: A ja si rikala, kde jsi.. 😀

  • Snad jste moc nezmokli, já ve 14 hodin odjížděl z Okoře:-)

    I když jsem se poměrně brzy odpojil, díky za výlet;)

  • Vlasti,koukám,že to píšou i na stránkách Okoře,tak to jsem ráda,brala jsem to podle mapy a ne vždy to úplně odhadnu. Díky

  • Ahoj Alčo. To znamená,že půjdeme jako vždy pohodově,ale musíme trochu sledovat čas,aby jsme se dostali za světla domů.Oni jsou tam pak večer,větší intervaly autobusů.

  • Pro přispívání do diskuze nebo zobrazení celé její historie se prosím přihlaš  nebo zaregistruj do stránek.

    Provozovatel neodpovídá za akce publikované na stránkách, které nesplňují vládní nařízení. Odpovědnost je na organizátorovi a účastnících.

    Zkušenosti uživatelů

    Sledované příspěvky

    3602 příspěvků

    21.12. 2008 hanka čab. 1 příspěvek Téma: Město / mandl DOBRÝ DEN, PROSÍM VÁS NEVÍ NĚKDO JESTLI JE V ROZTOKÁCH MANDL A JAK MÁ OTEVŘENO DÍKY HANKA.
    20.12. 2008 Vítek.S 373 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Těch 41,- je obyčejná zpáteční jízdenka ČD na Masaryčku platná pouze ve vlaku. (Držitel In-karty platí za totéž 31,-Kč.) Těch 32,- pak jízdenka PID platná 120 minut ve všech dopravních prostředcích PID pro 5 pásem (v daném případě P,P,0,B,1).
    20.12. 2008 emilk 26 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád jayjayka> sem takto jezdila tak jezdil kde kdo, a pak to zdražili 😉
    20.12. 2008 jayjayka 73 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád OK … tak teď už mám v jízdenkách jasno 🙂 … 32 kč je pořád míň než 41 kč nebo 64 kč. A pan revizor může být klidný … jayjayka si poctivě kupuje čtvrtletní 🙂 Zadarmo se nevozím!!! Jen ze začátku, když sem to tu neznala a neměla jsem čtvrtletní, sem takto jezdila. A ukazovala sem to normálně průvodčímu a tak a nikdo mi nic neřekl.
    20.12. 2008 langosh 34 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Číst jenom nestačí – to by nejdřive musel začít chodit a kontrolovat…;-)
    Roman:)
    19.12. 2008 Vítek.S 373 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád K vysvětlení “mipri” bych rád podokl, že je to opravdu jen základ. Ten složitý systém vznikl díky tomu, že v lednu 2008 Praha chtěla zdražit a středočeský kraj nikoli. Ale musím se ROPIDu zastat. To zadání lépe vyřešit nešlo a sám ROPID je s tímto stavem nespokojený. Blahopřeju “jayjayce”, že jí to zatím procházelo. Už nebude. Naše fórum čte i jeden revizor.
    19.12. 2008 emilk 26 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád základem je, aby byl život pro obyčejného člověka víceméně jednoduchý 🙂
    děkuji za vynikající přehled!
    19.12. 2008 mipri 196 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Možná by stálo za to udělat malou rekapitulaci jízdenek 🙂
    10,-Kč = nepřestupní jízdenka na 2 mimopražská pásma, která platí 15 minut. Lze jí použít při cestě do Prahy jako doplatek za pásmo k pražskému kupónu nebo na cesty po Roztokách, či do Velkých Přílep. Neplatí ve vlaku a na nočních linkách.
    14,-Kč = přestupní jízdenka na 2 pásma (mimopražská a B), která platí 30 minut. Můžete ji použít z Roztok do Podbaby nebo na opačnou stranu až na Okoř. Lze ji také použít na cestu do Horoměřic, Únětic, či Suchdola při přestupu na jiný PŘÍMĚSTSKÝ spoj v Podbabě.
    18,-Kč = nepřestupní jízdenka, která platí 20 minut. Platí pouze na území Prahy.
    20,-Kč = přestupní jízdenka na 3 pásma (neplatí v pásmu P – centrum Prahy). Platí 60 minut a z Roztok se s ní dostanete na Dejvickou.
    26,-Kč = přestupní jízdenka na 4 pásma platí po Praze 75 minut nebo mimo Prahu 90 minut. Z Roztok se na ní dostanete opět jen do vnějších pásem přestupem do jiného příměstského autobusu na Dejvické, protože do centra potřebujete 5 pásem..
    32,-Kč = přestupní jízdenka na 5 pásem, která platí 120 minut. Múžete na ni projet z Roztok celou Prahu, až do Průhonic nebo Říčan – a stihnete-li to do 2 hodin, můžete se na ni i vrátit zpět! 🙂
    To je tak základ…
    19.12. 2008 diverse 2 příspěvky Téma: Doprava / semafory Tak konecne jsme se jich zbavili 🙂
    18.12. 2008 langosh 34 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Domnívám se, že máte zastaralé informace – v současné době je to do centra již pásem pět (5)… viz zde http://www.ropid.cz/tarif/Cenik-jednotlivych-jizdenek-(strucny-prehled)__s189×525.html
    Roman:)
    18.12. 2008 jayjayka 73 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Jestli se pletu tak mě opravte, ale já jsem takhle jezdila a nikdo mi nikdy nic neřekl 🙂
    18.12. 2008 jayjayka 73 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Já jsem myslela do centra Prahy. Pokud si koupíte jízdenku za 26 kč (jezdím teď na čtvrtletní, takže sem nějak nesledovala jak podražili obyč jízdenky, tak ne 24 ale 26) tak dojedete kam je vám v Praze libo. Tato jízdenka platí 90 minut a 4 pásma. Dá se pořídit třeba zrovna na nádraží v automatu. Nevím, kterým vlakem jezdíte, ale já sem ze začátku (bydlím tu něco přes 2 roky) jezdila vlakem a vlaky mezi 7 a 9 hod. byly narvaný až po střechu a odpolední vlaky zpátky z Masaryčky to samé. Já teda nevím co je podle vás slušný vlak – toho Elelfanta bych brala, ale ten jede jednou za čas a zbytek jezdí starý, špinavý, rozpadající se vlaky.
    18.12. 2008 VP 81 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád To jayjayka: Miranda psala Roztoky – Masarykovo nádraží a ne Bubeneč.
    Dejte příklad jak se z Roztok dostanete do centra za 24 Kč, to by mne celkem zajímalo.
    Vlakem to pořád vychází nejrychleji, nejlevněji a s největším pohodlím. Žádný nacpaný autobus, přestup na Dejvické s davy lidí atd.
    Je pravda, že to hlavně platí když jedete Cityelephantem a třeba v první třídě (která se na naší trati, mimo pár daných vlaků o víkendu, počíta jako 2. tř).
    No a když máte štěstí a nepřijde průvodčí (tak ve 20% opravdu nepřijde) tak jedete zadarmo.
    Buďte rádi, že knám jezdí celkem slušné vlaky ono na Beroun či Benešov je to daleko horší.
    18.12. 2008 langosh 34 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád to jayjayka Předem upozorňuji, že se v těch příměstských tarifech zrovna moc nevyznám. A proto se tedy zeptám :-). Kde jste prosím vzala těch 24,-¨Kč? Taková jízdenka snad ani neexistuje… A že by až do centra? Jestli to dobře chápu ze stránek Ropidu, tak z Roztok na Podbabu je to za 14,- a na Dejvickou za 20,-. Pokud chcete až do centra, tak by to mělo být za 32,-. Vše samozřejmě za předpokladu, že nemáte pražskou lítačku. Případně mne prosím opravte…
    Roman:)
    18.12. 2008 Karel12 16 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Pro ty, kteří pracují v okolí Dejvic, se vyplatí při dnešních cenách benzínu a nafty jet autem, protože cena jedné cesty do Dejvic vyjde na nějakých 10-12,-. A nemusím se mačkat v přeplněných a špinavých(ne všech) prostředcích MHD
    17.12. 2008 Vítek.S 373 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Dovolil bych si vložit odkaz na tabulku s jízdným PID http://www.ropid.cz/data/Galleries/68/p278__tarif_tabulky_2008_b.gif
    a mapy, http://www.ropid.cz/mapy/Zeleznice__s190×540.html
    ze kterých je zřejmé, že jízdné PID do žst. Praha Bubeneč je stejné jako na zastávku Podbaba a jízdné PID do Holešovic i Holešovic zastávky a dokonce i do Libně stejné, jako na Dejvickou.
    17.12. 2008 potkan45 HYENA 82 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Jsou to blázni.Předražený,nekomfortní nespolehlivý nejede to když potřebuju a ještě ten blbeček s knírem měl půlku cesty puštěný nevim co ale když za to vzal div že nevyzkočilo turbo tak mu to hučelo jako by měl v kabině nějakej fukar.Člově nejenže málem přijde o sluch ale pak to do něj málem narve dodávka když ten blbeček vjede na roztocky do silnice a placa se tam jak moucha v lahvi.hlavně že při rozjezdu na to hamtá div tomu to turbo nevyzkočí.
    17.12. 2008 jayjayka 73 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Mě teda ne! Navíc do Prahy se busem dá jet za 24 kč (a to až do centra) a ne za 46 kč jak sem psala. To ještě na opravu.
    17.12. 2008 Miranda 110 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád Vám přijde padesátikoruna adekvátní? No já tedy nevím, vlak narvanej až po střechu, průvodčí na mne naprskal bacily a špína tam byla stejná jako před zdražením 🙂
    17.12. 2008 jayjayka 73 příspěvků Téma: Doprava / Jízdní řád To VP: mě vychází cesta busem do Prahy na 46 kč a pokud třeba Miranda pracuje v Dejvicích tak ji to vyjde na 20 kč. I když i busy bývají v jistých časech narvaný, tak jsou čistější a málo kdy tam vleze pochybná existence. Zato vlak je takových lidiček plnej. Já si za to klidně těch 5 kč připlatím. A taky busy jezdí častejc a většinou bez zpoždění.
    Budete mít zájem:  Ptačí chřipka a její rizika: Hrozí přenos na člověka?

    Tipy na výlet

    Únětice – Únětice jsou historicky i kulturně jednou z nejstarších osad, známých na území Čech. http://www.unetice.cz/

    Únětický potok – Únětický potok, který se na roztockém katastru vlévá do Vltavy, není pozoruhodný pouze historickými mlýny. Informační cedule chráněného území Roztocký háj (najdete ji na pěšině ze Svojsíkových sadů k Maxmiliánce) sděluje základní údaje.

    Únětický potok, původně nazývaný Stativnice, je zhruba 15 km dlouhý, jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km2 a průměrný průtok je 0,10 m3/s. Při stoleté vodě však může korytem potoka protékat údajně až 22 m3/s. Pro porovnání je to asi sedmina průměrného průtoku Vltavy.

    Údolí Únětického potoka – Údolí Únětického potoka je přírodní rezervace ev. č. 1093[1] na severozápadním okraji hlavního města Prahy, v katastru městské části Suchdol, při hranici s obcemi Únětice a Roztoky. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

    Důvodem ochrany jsou skalnaté svahy a údolní niva Únětického potoka včetně buližníkového suku Kozích hřbetů, významný krajinářský celek s výskytem chráněných druhů a geologických profilů.[2] Severovýchodním směrem, na katastru Roztok, bezprostředně navazuje další přírodní rezervace: Roztocký háj – Tiché údolí. http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/CHRUZEMI/cr2_cztx/CHU77.htm

    Tiché údolí – Přírodní rezervace Roztocký háj – Tiché údolí byla vyhlášena roku 1951 a nachází se na jižním okraji města Roztoky, v severním sousedství městských částí Sedlec a Suchdol hlavního města Prahy.

    Chráněné území zaujímá zalesněné stráně Tichého údolí a Roztocký háj nad soutokem Únětického potoka a řeky Vltavy. Jihozápadním směrem na ně na území Prahy bezprostředně navazuje další přírodní rezervace – Údolí Únětického potoka.

    Důvodem ochrany je krajinářsky velmi hodnotné území, smíšené porosty, teplomilná společenstva, výchozy skal. http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-roztocky-tiche.htm

    Divoká Šárka – nachází na skalnatých úbočích Šáreckého potoka (mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem) a na stepích nad ním, zejména na jeho pravém břehu. Stepi potom přecházejí do rozsáhlého lesa, což tak vytváří jeden z nejrozsáhlejších pražských parků. https://cs.wikipedia.org/wiki/Divok%C3%A1_%C5%A0%C3%A1rka

    Okoř – hrad je středobodem svého kraje – místem, kde se střetává několik turistických značek i značených cyklostezek. V letních měsících se zde pořádají různé akce: koncerty, šermířské souboje či soutěže pro děti. http://www.hrad-okor.cz/

    Číčovice – dominantou obce je osmiboká barokní kaple Nalezení sv. Kříže. http://www.cicovice.cz/

    Přední Kopanina – nejstarší písemná zmínka o obci pochází až z roku 1285, románská rotunda sv. Máří Magdaleny – 1352 – je zmiňována v Registrech papežských jako farní kostel. http://www.prednikopanina.cz/

    Zájezd – malá obec se 115 obyvateli a osadou s názvem Bůhzdař. První písemná zmínka o obci pochází již z roku 1318. Nachází se zde zoopark, kde je přes 40 druhů exotickýchdomácích zvířat. http://obeczajezd.iprostor.cz/, http://zoopark-zajezd.cz/

    Budete mít zájem:  Lékárny a online lékárny: Hledali jsme výhody u lídrů trhu

    Roztoky –  Vltavská terasa při ústí Únětického potoka do Vltavy byla téměř nepřetržitě osídlena od mladší doby kamenné do raného středověku, jak prokazují archeologické výzkumy. První písemná zmínka o Roztokách se nachází v panovnické listině z roku 1233, http://www.roztoky.cz/

    Roztocký zámek, http://www.roztoky.cz/roztocky-zamek

    Levý Hradec – první křesťanské sídlo v Čechách, Levý Hradec bylo raně středověké ostrožné hradiště, situované na území dnešního města Roztoky (v katastru bývalé samostatné obce Žalov), 10 km severozápadně od centra Prahy.

    Toto hradiště pravděpodobně bylo původním sídlem přemyslovského knížete Bořivoje I. Ten zde nechal v 80. letech 9. století vybudovat první křesťanský kostel v Čechách, zasvěcený sv. Klementu. Lokalita dnes patří mezi národní kulturní památky. http://www.levyhradec.cz/

    Vrch Řivnáč – V místech, kde řeka Vltava ladným obloukem opouští Žalov, tyčí se černé skalisko vrchu Řivnáče. V pozdní době kamenné (eneolitu) zde bývalo významné tzv. výšinné sídliště.

    Zbudoval ho zde lid s kulturou, jejímž poznávacím znakem se staly hliněné nádoby s neobvyklým „rohatým“ uchem ve tvaru půlměsíce, vyčnívajícím oběma hroty vysoko nad okraj nádoby.

    Tato kultura dostala svůj název podle tohoto skalnatého vrchu – kultura řivnáčská. http://www.roztoky.cz/vrch-rivnac

    Svatá Juliána – Rozcestí u kříže svaté Juliány na trojmezí Prahy-Přední Kopaniny, Statenic a Tuchoměřic (kříž podle map spadá do území Přední Kopaniny). Podle legendy zde ve 13.

     století okořský vladyka Sukorád dostihl a zabil prchající dvojici, svou dceru Juliánu a jejího milence a osvoboditele, mlynářského syna Vnislava, a ti jsou zde pohřbeni. http://www.prednikopanina.cz/pomnik-svate-juliany/

    Video ze svěcení sochy Sv. Juliany: https://youtu.be/am4h1gA837o

    Klecany – Zámek Klecany, socha sv. Jana Nepomuckého, kostel Nanebevzetí Panny Marie, klecanský jez. http://www.klecany.cz/

    Říp – Památná hora Říp patří mezi několik nejvýznamnějších míst a trvalých symbolů naší národní historie. Vztahuje se k ní základní pověst o příchodu našich prapředků do země, na vrcholu Řípu je románská rotunda sv. Jiří a sv. Vojtěcha. https://www.vyletnarip.cz/cile/detail-cile/hora-rip

    Holubice – pozdně románská rotunda Narození Panny Marie. http://www.holubicekozinec.cz/

    Horoměřice – menhir nejasného, snad keltského, původu (cca. 300 před n. l.). http://www.horomerice.cz/

    Památník Lidice – galerie, expozice. http://www.lidice-memorial.cz/

    Vinařice u Kladna – Hornický skanzen Důl Mayrau – geologie, historie uhelné těžby. http://mayrau.omk.cz/

    Máslovice – malebnou vesničku ve Středočeském kraji najdete 18 km na sever od Prahy. V obci navštivte Malé máslovické muzeum másla, projděte se Máslovickou naučnou stezkou. http://www.maslovice.cz/web/cs/titulni

    Nelahozeves – rodiště Antonína Dvořáka, gotický kostel sv. Ondřeje, zámek Nelahozeves. http://www.nelahozeves.cz/

    Tuchoměřice

    • Zámek na návrší nad obcí – bývalá jezuitská rezidence s kostelem sv. Víta. Na místě starší tvrze postavil G. D. Orsi v letech 1665-1675 patrovou obdélnou stavbu s vnitřním dvorem a arkádami. K severní straně přistavěno v 18. století dnešní vstupní křídlo.
    • Kostel sv. Víta je obdélná raně barokní stavba bez věže, patrně též od G. D. Orsiho z let 1667-1669 s valenými klenbami a iluzivními malbami od J. Kramolína z roku 1768. Na hlavním oltáři dva obrazy od J. J. Heinsche z doby kolem 1683.
    • Kamenný kříž před zámkem z roku 1770
    • Kaple sv. Václava z r. 1882 v Kněživce
    • Kaple svaté Rozálie se hřbitovem na východ od obce. Barokní z let 1673-1675 s iluzivními malbami J. Kramolína.
    • Socha Panny Marie Immaculaty směrem k Černovičkám z let 1711-1712.[10]
    • Přírodní památka Kněživka, buližníkový ostroh v opuštěném kamenolomu, pozůstatek někdejší abraze mořského pobřeží. Dutiny v buližnících jsou vyplněny svrchnokřídovými usazeninami s množstvím zkamenělin. (nadmořská výška 335 až 343 m, výměra 0,20 ha, vyhlášeno roku 1978)
    • Přírodní památka Pazderna

    Roztocký háj – Tiché údolí – Česká republika

    www.infoglobe.cz » LOKALITY » Roztocký háj – Tiché údolí

    Kam na výlet? Na  hrady a zámky? Na koupaliště? A co třeba jeskyně a v zimě lyžařská střediska? Místa vhodná pro relax i aktivní odpočinek, sport i poznávání, vše najdete v těchto rubrikách.  Podrobně máme zpracovaná i výletní místa na Slovensku, podívejte se zde.

    • Typ lokality: Naučné stezky
    • Kontinent: Evropa
    • Stát: Česká republika
    • Lokace: okolí Prahy

    Roztocký háj a Tiché údolí

    Tato stezka má tu výhodu, že je plná přírodních krás a je zároveň snadno dostupná MHD. Stezka je fyzicky nenáročná a je sjízdná na kole. Můžete jí projít v kteroukoliv roční dobu. Stav stezky je výborný, byla totiž nově otevřena po rekonstrukci v roce 2006. Její zaměření je historické a přírodovědné, přijdou si na své geologové, botanikové i zoologové.

    Stezka Vás provede krajem našich dávných předků. Její trasa se nachází mezi dávnými sídly Přemyslovců na Levém Hradci a Pražském hradě. Vůbec celé Roztoky a jejich okolí jsou bohaté na archeologické nálezy z pravěku (řivnáčská kultura, únětická kultura) či z raného středověku.

    Veškeré krásy této stezky, ať už historických či přírodovědných, se dozvíte na jednotlivých zastávkách.

    Stezka nabízí ještě jiné věci, než jenom vlastivědné informace. Na cestě na vás čeká Únětický rybník, kde je možno se vykoupat. Dále se poblíž Roztok nachází opuštěný Spálený mlýn, kde se natáčel na motivy knihy Gustave Flauberta seriál „Byli jednou dva písaři“. V Roztokách v ulici Tiché údolí se nachází vedle sebe dvě sakury, jedna je v osobním vlastnictví, druhá slouží jako nemocnice. Nechal je postavit cestovatel Josef (Joe) Hloucha. Na konci ulice po pravé straně uvidíte Braunerův mlýn, kde vyrůstala slavná grafička a milenka Julia Zeyera a Viléma Mrštíka Zdenka Braunerová. Její matka patří mezi průkopníky posmrtného zpopelnění a její otec jako právník připravil petici pro císaře Ferdinanda V. v revolučním roce 1848. Expozice o Zdence Braunerové a archeologických nálezech můžete shlédnout ve Středočeském muzeu v Roztokách, které se objeví před vámi, když půjdete rovně z ulice Tiché údolí a přejdete silnici. Dále projdete viaduktem a spatříte zámek, v němž se muzeum nachází. V 17. století zámek patřil rytířům Boryňů ze Lhoty, kteří měli podíl na stavovském povstání a jeden člen rodu byl popraven v roce 1621 na Staroměstském náměstí.

    Pokud chcete ještě navštívit Levý Hradec, stačí se ze zámku vrátit na silnici a vydat se napravo na autobusovou zastávku. Odsud se dostanete na Hradec autobusem, ne všechny autobusy tam ale jezdí. Autobusem č.

    350 se můžete také vydat na hrad Okoř. Naproti zastávky je turistický rozcestník, který vás navede na Levý Hradec, takže můžete jít i pěšky.

    Pokud chcete už domů, vedle rozcestníku je zastávka ve směru Praha a naproti uvidíte nádraží.

    Jak se dostat na stezku přes Suchdol:  

    Z Vítězného náměstí poblíž stanice metra Dejvická pojedete autobusem č.147 nebo autobusem č.107 do stanice Kamýcká. Pak půjdete 800 m a uvidíte první tabuli naučné stezky. Tabulích je celkem 12.

     Trasa je značena žlutou turistickou značkou.

    Od poslední zastávky stezky můžete pokračovat dále po žluté, ta vás zavede buď na konečnou zastávku 147 (zastávka Výhledy) nebo se projdete ulicemi Pod rybníčkem a Suchdolskou na konečnou zastávku 107 (zastávka Suchdol).

    Jak se dostat na stezku přes Roztoky:

    Do Roztok se můžete pohodlně dostat vlakem z pražského Masarykova nádraží nebo až z Děčína. Ve všedních dnech je možné použít vlak z Prahy-Libně. Dále lze použít autobus č. 340 či 350 z Vítězného náměstí poblíž stanice metra Dejvická. Vystoupíte na zastávce Roztoky, nádraží.

    Od autobusu se vydáte dolů a na křižovatce zahnete doprava do ulice Tiché údolí a vydáte se po žluté turistické značce. Pro cyklisty bych doporučovala jet z Tróje podél Vltavy až do Klecan, kde je přívoz do Roztok.

     Oba dva břehy Vltavy jsou lemovány skálami a u železničního přejezdu před Roztokami je archeologické naleziště slovanské osady.

    Jízdní řády Roztoky-Praha najdete na www. roztoky.cz.  

    1. Délka: Asi 7 km
    2. Text: Pavla Voborníková

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector