Od malička je nám vtloukáno do hlavy, že si musíme pečlivě čistit zoubky a nejíst sladkosti, aby se nám zuby nezkazily. Co se ale v našich ústech vlastně odehrává, že může dojít ke vzniku zubního kazu? A jsou hlavním viníkem skutečně čokolády a bonbóny?
Brzy po narození jsou naše ústa obsazena mikroflórou – a tedy i bakteriemi. Ty nejprve žijí na dásních a postupně své řady rozšiřují a přesouvají se na rostoucí zuby, kde vytvářejí zubní plak. Významnou roli hraje zejména Streptococcus mutans a laktobacily.
Streptococcus mutans totiž disponuje enzymem glukosyltransferázou. Díky té je schopen rozkládat běžně přijímanou sacharózu (kuchyňský cukr) na glukózu a fruktózu, přičemž fruktózu využije jako zdroj energie a z glukózy vytvoří ve vodě nerozpustné polysacharidy.
Díky nim dokáží bakterie snadněji přilnout na jinak hladký povrh zubu. Dochází tak k jeho kolonizaci a vzniku vhodného prostředí pro snadnou difuzi cukrů, produkci kyselin a inhibici aktivity antimikrobiálních látek – vzniká biofilm, který nazýváme zubní plak.
Pokud není plak dostatečným čištěním odstraňován, může vlivem minerálních látek ze slin a zbytků potravy mineralizovat. Tak vzniká zubní kámen, uvolňující pro dásně dráždivé látky, způsobující jejich zanícení. To může vést až ke ztrátám zubů.
Proč ale kromě zubního kamene vzniká i zubní kaz?
Mnoho z bakterií obývajících naše zuby (např. laktobacily, nebo již zmíněný Streptokok mutans) totiž dokáží fermentovat sacharózu za vzniku organických kyselin, a to zejména kyseliny mléčné.
To vede ke snižování pH v ústech a pokud se dostaneme pod kritickou hodnotu 5,5, dochází k uvolňování vápníku a fosfátů, a tím k demineralizaci zubní skloviny.
Ta se ztenčuje tak dlouho, až dojde k průniku bakterií k dentinu (vrstva pod sklovinou), který již obsahuje nervová vlákna a vzniká bolestivý zubní kaz, který musí být ošetřen zubním lékařem. Pokud pak kaz pronikne až k zubní pulpě obsahující cévy a nervy, dochází k rozvoji zánětu a zub musí být často úplně odstraněn.
Může za vznik kazu tedy spíše pojídaní sladkostí nebo špatná hygiena?
Obojí! Pojídání sladkostí obsahujících sacharózu, tedy řepný cukr, vznik kazu nepochybně urychluje, protože jsou přímým zdroje energie a stavebního materiálu pro přítomné bakterie. A obzvlášť škodlivé jsou i limonády kolového typu, které nejen že obsahují spoustu cukru, ale navíc jsou i velmi kyselé, a tak vytváří pro vznik kazu ideálních prostředí.
Zubními kazy nicméně trpěli již naši dávní předci z dob pravěku, a to i přesto, že sacharózu tehdy neznali.
Nutné cukry totiž bakterie získávají i tehdy, kdy přijímáme škroby například v pečivu, bramborách, rýži nebo obilninách.
Ty jsou již v ústech rozštěpeny na krátké cukry enzymem ptyalinem, který je přirozenou součástí našich slin. A tak je potřeba pečlivě dbát na zubní hygienu i tehdy, kdy nepřijímáte žádné sladkosti.
A jak se před zubním kazem chránit?
Kromě omezení sladkostí jde právě o správnou hygienu – pravidelné čištění (tedy alespoň ráno a večer) kvalitním zubním kartáčkem (který by měl být měkký s hustými štětinkami o jednotné délce), používání zubní nitě nebo mezizubního kartáčku, abychom dobře očistili i mezizubní prostory a dále jejich kombinace se zubními pastami, obsahujícími malé množství fluoridu. Ten dokáže remineralizovat místa, kde jsme vlivem kyselin o vrstvu skloviny přišli. Tyto pasty je však třeba pečlivě vyplivávat, protože fluor může být při vyšších dávkách toxický. V neposlední řadě je třeba pravidelně chodit na preventivní prohlídky k vašemu zubnímu lékaři, aby byl případný zubní kaz zachycen již v raném stádiu.
A jak jste na tom se zubními kazy vy? Čeká vás vrtání při každé návštěvě zubaře, nebo odcházíte s pochvalou? A dodržujete zásady správné hygieny?
Určitě si dokážete z filmu nebo z vlastní zkušenosti vybavit situaci, kdy lékař při vyšetření poklepává kladívkem na koleno sedícího pacienta. Byť se to na první pohled nemusí zdát, nesnaží se zdravotníci tímto způsobem zjistit, zdali dotyčný reaguje na bolest. Tento postup je součástí celé skupiny vyšetření, které lékaři podají velmi důležité informace o stavu […]
Vstup na medicínu není lehký. Čas strávený nad učením na střední škole najednou vůbec nemusí stačit a na volný čas vůbec nemusí zbývat čas. Po prvotním šoku se však nakonec každý rozkouká a pokud jste před medicínou patřili mezi ty, co se rádi všelijak realizují, rozvíjí svoje schopnosti, sbírají kontakty a celkově naplňují své vysoké […]
Více článků
Zubní kaz – co to je, jak vzniká a jak se léčí?
Zubní kaz je proces, při kterém dochází k narušení zubní tkáně. Typicky se projevuje poškozením zubní skloviny a bolestivým zánětem zubu.
Bolesti zubů trápí lidstvo už odpradávna. Způsob jejich léčení prošel zajímavým vývojem. První zmínky o zubní výplni amalgámu pocházejí již ze starověké Číny. Ve středověku bylo trhání zubů výsadou kovářů a potulných ranhojičů. Poté bylo léčení zubů v kompetenci chirurgů. Počátkem 18.
století dal francouzský chirurg Pierre Fauchard podnět ke vzniku stomatologie jako samostatného oboru. Obávaný symbol zubařů, zubní vrtačku, zavedl do praxe roku 1872 americký zubař James Beall Morrison.
Ztráta vlastních zubů způsobená zubním kazem, úrazem nebo onemocněním dásní je problém, se kterým se podle průzkumů potýká až polovina lidí po čtyřicítce. Snahy o náhradu chybějícího chrupu jsou staré snad jako lidstvo samo.
K tomu účelu se požívala slonovina, zuby zemřelých, zlato i drahé kamení. Hitem moderní stomatologie jsou syntetické pryskyřice a keramické materiály. Umělý chrup tak může být k nepoznání od přirozeného.
I v této oblasti medicíny se však blýská na ještě lepší časy. Vědci oznámili první úspěšné pokusy s implantací kmenových buněk do dásní. Za několik let snad bude pomocí nové techniky možno vypěstovat ve vlastních ústech nový chrup. Do té doby však rozhodně nezapomínejte na svůj zubní kartáček.
Jak vzniká …
Zubní kaz je nejrozšířenější lidská choroba. I na ní se podílejí mikroorganismy. Jak? Ve vaší ústní dutině jsou běžně přítomné bakterie. Jejich činností vznikají z cukrů přijímaných potravou kyselé sloučeniny.
Ty, společně se zbytky jídla, bakteriemi a slinami tvoří povlak na vašich zubech. Usazováním minerálních látek z něj vzniká zubní kámen. Plak a zubní kámen dráždí vaše dásně a způsobují jejich zánět. Jsou příčinou paradentózy.
Kromě toho ale plak působí i na povrch samotných zubů. Narušuje jejich povrch a vyváří v nich drobné dutinky. Dalším rozpouštěním zubu se dutinky prohlubují až dosáhnou k vnitřním strukturám zubu. Zubní kaz se projeví v celé své kráse. Vyvolá zánět zubní dřeně.
Při něm zaniká nerv zásobující zub i jeho vyživující cévy. Zub odumírá. Zánět se může šířit dál. Pod zubem vzniká absces.
Jak se projevuje …
Zubní kaz nemusí dlouho způsobovat žádné obtíže. Jeho hlavním příznakem je v pokročilejších stádiích bolest zubů. Zpočátku se objevuje jen při konzumaci horkých, studených nebo kyselých jídel a nápojů. Při zánětu zubní dřeně je již bolest trvalá.
Zhoršuje ji konzumace sladkých jídel, žvýkání, čištění zubů nebo vdechování studeného vzduchu. Postižený zub je citlivý na tlak. Poškození zubní skloviny se zpočátku projeví křídově bílou skvrnou.
Na zubu postupně vzniká viditelná hnědá nebo černá tečka označující místo vznikající dutinky. Jeho povrch je měkký a ztrácí odolnost.
K dalším obvyklým projevům zubního kazu patří nevábně zapáchající dech a nepříjemná chuť v ústech. Zubní absces na sebe upozorní otokem dásní a hlubokou tepající bolestí v čelisti.
Jak se potvrdí …
K odhalení zubního kazu slouží stomatologické vyšetření pomocí zubního zrcátka a sondy. Lékař při něm rozpozná zasažené zuby a podle rozsahu jejich postižení navrhne další léčbu. K zobrazení zubního kazu již v jeho časných stádiích i odhalení zánětu probíhajícího pod zubem slouží rentgenové vyšetření ústní dutiny. Zhotovuje se speciální panoramatický snímek zubů.
Jak se léčí …
Léčba zubního kazu je plně v kompetenci zubního lékaře. Závisí na rozsahu postižení zubu. Časná stádia zubního kazu můžete zastavit sami pravidelnou péčí o své zuby. Důležité je zejména používání zubních past 
a ošetřujících prostředků s fluorem.
Dutiny v zubu je již obvykle nutné vyplnit plombou. Vyvrtání a výplň zubu zabrání dalšímu postupu kazu. Při těžkém poškození zubu vám může lékař nabídnout nasazení korunky.
Důkladnější léčbu vyžaduje zánět zubní dřeně. Lékař při něm obvykle provede vyčištění zubního kanálku. Nejtěžší poškození zubu a jeho kořenů si vyžádá vytržení.
Místo takto ztraceného zubu může lékař nahradit zubním můstkem nebo implantátem.
Co dál …
Zubní kaz nepatří k onemocněním, která přímo ohrožují lidský život. To ale neznamená, že si jeho léčba nezaslouží naši pozornost. Neléčený zubní kaz vede postupně až ke ztrátě zubů.
Jejich náhrada není zrovna levnou záležitostí. V závislosti na použitých metodách a materiálech si vyžádá investice v řádu i několika desítek tisíc.
Čím déle budete váhat, tím náročnější a nákladnější léčba vás čeká.
Jak se tomu všemu vyhnout …
Riziko rozvoje zubního kazu zvyšuje konzumace sladkostí. Vašim zubům nejvíce škodí potraviny, které pevně lpí na jejich povrchu. Nejvyšší aktivitu vykazují bakterie ve vašich ústech asi 20 minut po jídle. To je doba nejvyššího rizika zubního kazu.
Jeho rozvoji můžete předcházet tím, že si krátce po jídle vyčistíte zuby. Zbavíte je tím zbytků své potravy a vezmete bakteriím „půdu pod nohama“. Nejdůležitější je správný postup péče o vaše zuby. Zubní plak byste měli odstraňovat minimálně dvakrát denně. Nejvýhodnější je čistit si zuby po každém jídle.
Rozhodně byste neměli zapomínat na večerní čištění svých zubů.
Kromě běžného kartáčku a zubní pasty se naučte používat i dentální nitě nebo speciální mezizubní kartáčky. Při běžném čištění se totiž často stává, že v těžko přístupných místech plak zůstává a bakterie se množí. Veškerá vaše snaha pak vychází vniveč.
Dentální nit použijte ještě před vypláchnutím úst po vyčištění zubů. Dosáhnete tím toho, že účinné látky z vaší pasty se dostanou všude tam kam mají. Zubní kartáček je ideálním místem pro množení bakterií. Proto byste ho měli minimálně jednou za 3 měsíce vyměnit za nový.
Stejně tak učiňte i po jakékoliv prodělané nemoci.
Vznik zubního kazu
V čistých ústech pokrývá zuby mikroskopicky tenká vrstvička bílkovin pocházejících ze sliny. Tato vrstva, která se začíná tvořit ihned po vyčištění zubů, se nazývá pelikula.
Záhy poté se k pelikule připojují mikroorganismy a vytváří se zubní povlak – plak. Prozatím zubní povlak nemůže způsobit zubní kaz, protože jeho pH je nyní velice blízké 7.0, je tedy neutrální.
Při snížení pH do kyselé oblasti začíná rozpouštění pevné skloviny a zubní kaz začíná.
Jak ale dochází ke snížení pH v ústech?
Bakterie zubního povlaku, které již pevně lpí na zubech, čekají na cukry. Nejedná se pouze o klasický cukr, kterým si sladíme čaj či kávu, ale jakékoliv potraviny, které obsahují cukry, anebo které je uvolní po účinku enzymů v dutině ústní.
Pokud bakterie mají cukr k dispozici, okamžitě ho zpracovávají za vzniku kyselin a tak klesá pH povlaku. Při snížení pH pod hodnotu 5,5 začíná sklovina ztrácet některé minerály ze svého povrchu – začíná demineralizace. Čím déle zůstane kyselý povlak přítomný na zubu, tím větší poškození skloviny způsobí.
Schopnost opravy díky remineralizaci
Po důkladném vyčištění zubů dojde k návratu pH povrchu zubu k neutrálním hodnotám, a minerály ze sliny dokáží tato povrchová poškození skloviny opravit – nastává fáze remineralizace. Pokud je demineralizace i remineralizace v rovnováze, je vše v pořádku a zubní kaz nevzniká.
Pokud nedochází k pravidelnému mechanickému odstraňování zubního povlaku, mění se jeho struktura, bakterie v něm přítomné se velmi rychle množí a při dalším přísunu cukrů vytvářejí vyšší množství kyselin rozpouštějících sklovinu.
Nenastává fáze remineralizace, a zubní kaz pokračuje přes sklovinu dále dovnitř zubu.
Podmínky pro vznik zubního kazu tedy jsou
- přítomný zubní povlak s bakteriemi
- přítomnost cukrů v ústech
- dostatek času nutný pro vznik kazu
Stádia zubního kazu
Když začnou kyseliny rozpouštět zubní sklovinu, objevuje se bílá skvrna. Ta má ještě schopnost se vyhojit – a to pomocí minerálů ze sliny.
Pokud ale kaz pokračuje, dojde k poškození tkáně pod sklovinou – zuboviny. Takový kaz nemá možnost sebeopravy, kazivé hmoty musí být odstraněny a zub je poté opraven výplní.
Jestliže není kaz ani v tomto stádiu ošetřen, pokračuje dál směrem k zubní pulpě – a zde způsobí její zánět.
U dětí a mladých dospělých se často vyskytuje akutní kaz, který rychle pokračuje sklovinou a dentinem k pulpě. U starších lidí spíše nalezneme kazy chronické, které pokračují velice pomalu anebo vůbec ne. Jsou zbarvené tmavými pigmenty.
Co je to zubní kaz? Vysvětlení fází zubního kazu | Oral-B
SDÍLEJTE
Zubní kaz je jednou z nejčastějších příčin bolesti zubů. Vzniká, když dojde k narušení zubní skloviny, čímž se na povrchu zubu tvoří jakési kapsy zubního kazu.
Kaz způsobují kyseliny, které poškozují strukturu zubu a které jsou produkovány bakteriemi žijícími v zubním plaku. Zubní plak je lepkavá vrstva tvořená bílkovinami nacházejícími se v lidských slinách při metabolizaci zbytků potravin s obsahem cukru v ústech.
Některým formám zubního kazu lze předcházet správnou ústní hygienou a pravidelnými návštěvami zubního lékaře.
Následující obrázek vám pomůže poznat a pochopit princip zubního kazu, abyste mu mohli snadněji předcházet.
První stadium: Bílé skvrnky
První stadium zubního kazu začíná, když se na povrchu zubů objeví křídově bílé skvrnky, které způsobuje úbytek vápníku a hromadění zubního plaku. Bakterie přítomné v zubním plaku následně začínají rozkládat cukry obsažené v jídle.
Vznikají kyseliny, které narušují zubní sklovinu, což je proces, kterému se také říká demineralizace povrchu zubu. V této fázi lze vznik zubního kazu stále ještě zvrátit pomocí správné péče, o které byste se měli poradit se svým zubním lékařem.
Jde například o používání správné techniky čištění, používání zubní pasty s obsahem fluoridu a aplikaci cílené fluoridové kúry.
V tomto druhém stadiu zubního kazu se zubní sklovina začíná pod povrchem zubu rozpadat. Nyní už přirozené procesy obnovy hladiny minerálů nedokážou zubní sklovinu a minerály obnovit, takže uvnitř zubu vzniká léze. Pokud není zubní kaz odstraněn, hrozí narušení povrchu zubu, což je nezvratný proces. Pokud dojde k narušení povrchu zubu, je nutné ihned vyhledat péči zubního lékaře.
Třetí stadium zubního kazu se nazývá také zubní kaz v zubovině. Pokud se neošetří, bakterie a kyseliny nepřestanou rozpouštět zubní sklovinu a hrozí, že léze pronikne až k zubovině neboli dentinu. Dentin je ta část zubu, která se nachází mezi zubní sklovinou a dření.
Jakmile zubní kaz pronikne až k zubovině, začne se zvyšovat i míra bolestivosti a postižený zub může ostře bolet. Pokud je podpovrchová sklovina příliš oslabená úbytkem vápníku a fosforečných minerálů, dochází k rozkladu skloviny, ve které vzniká otvor.
V tomto okamžiku bude k obnovení zubu pravděpodobně nutná výplň.
Dřeň považujeme za střed zubu. Tvoří ji živé tkáně a buňky, které se nazývají odborně odontoblasty. Dřeňové buňky produkují zubovinu, která funguje jako spojující tkáň mezi zubní sklovinou a dření.
Pokud dřeň zubu infikují bakterie, začne se tvořit hnis, který nevratně ničí cévy a nervy uvnitř zubů. Tento proces je obecně znám jako bolest zubu, která může být dlouhotrvající a neustálá.
V této fázi se nejčastěji přistupuje k ošetření kořenových kanálků.
Vznik abscesu je finální fází zubního kazu a je také zdaleka nejbolestivější. Jakmile infekce pronikne až ke špičce kořene zubu, hrozí nakažení i přilehlých kostí. Dochází často k otoku dásní a jazyka, což může negativně ovlivnit řeč a zvýšit náchylnost k jiným nemocem. V této fázi bývá nutné provést dentální chirurgický zákrok.
Pokud nebude zubní kaz v žádném stadiu ošetřen, dojde k uhynutí zubu a bude nutné jej vytrhnout.
Proti zubnímu kazu lze bojovat celkem jednoduše. Zubnímu kazu vám pomůže se vyhnout zavedení pravidelné péče o ústní dutinu, která bude zahrnovat i tato preventivní opatření:
- Vytvořte si kvalitní režim ústní hygieny a držte se ho. Používejte zubní pasty a ústní vody s obsahem fluoridu a čistěte si zuby jako expert elektrickým zubním kartáčkem. Kvalitní režim ústní hygieny vám pomůže udržovat zdraví ústní dutiny a považuje se za nejlepší prevenci vzniku zubního kazu.
- Vyhýbejte se stravě bohaté na cukry a také svačinkám mezi jídly.
- Pomoci vám může i pití vody. Dostatečná hydratace totiž napomáhá produkci slin, které vyživují zubní sklovinu a čistí ústní dutinu.
Najdeme jednou „antikazin“, tedy látku, která zabrání vzniku zubního kazu?
„Podstatou našeho grantu bylo porovnat skupinu těch, kteří nemají zubní kazy, se skupinou nás většinových, kteří zubní kazy máme,“ uvedl ve Studiu Leonardo biochemik Adam Eckhardt z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky.
Tvorba zubního kazu souvisí se stravou. „Tam, kde se lidé neživí tolik obilím, tedy polysacharidy, které jsou hlavním zdrojem energie pro bakterie, jež tvoří zubní kaz, může být výskyt kazů nižší. Ale obecně se uvádí, že 90 % populace je má.
“
- „Jde o to, jestli ti, kteří nemají zubní kaz, nemají náhodou jiné bílkovinné složení v ústech, tedy jiné složení slin nebo pelikulu, tenké vrstvy na povrchu zubu, která se tvoří okamžitě po čištění zubů a následně na ni sedají bakterie.“
- My se snažíme rozlousknout, jestli ti nekazoví mají něco navíc, nějaké proteiny, které je chrání proti bakteriím, nebo naopak jestli mají něco méně než 90 % populace, tedy jestli my s kazy máme proteiny, které pomáhají bakteriím přisednout na zub, množit se, produkovat kyseliny a tak dále. Adam Eckhardt
Dalším faktorem může být složení zubní skloviny a samotného zubu. „Takže každá součást jak zubu, tak i slin může hrát roli.“Jako hlavní materiál pro výzkum slouží českým vědcům tzv. osmičky. „Přibližně 15 % populace si nechává vytrhnout stoličky osmičky… My potřebujeme hlavně nezkažené zuby, protože ve zkaženém zubu už bakterie působí.“
„Jde o běh na dlouhou trať, takže nemůžeme říci, že ten ‚antikazin‘ máme. Doufáme, že ho jednou objevíme, ale není to jednoduchá věc. Velmi pravděpodobně jde o multifaktoriální záležitost, tedy že se na vzniku zubního kazu se podílí také strava, kouření, geny, životní styl i jak je člověk poctivý v čištění zubů.“
Pravděpodobně platí, že když budeme jíst třeba jen ořechy, kazy asi mít nebudeme… Ale nechci tu horovat pro ořechovou dietu, je to jen příklad relativně komplexní potraviny s hodně tuky a bílkovinami, která neobsahuje moc sacharidů. Adam Eckhardt
Vědec považuje za ideální vzorek pro výzkum skupinu těch, kteří nemají zubní kazy a nečistí si zuby. „Když si někdo trochu čistí zuby a nemá kazy, tak to pořád může mít vliv. Ale když si zuby nečistí, tak víme, že je to způsobeno opravdu těmi biologickými faktory. Pár lidí se nám přihlásilo, ale je to velmi složité.“
„V našich dvou srovnávacích studiích s kazovými a nekazovými skupinami lidí jsme zatím zjistili, že se proteiny liší… Nadějně vypadají antibakteriální proteiny, ale jsme pořád na začátku výzkumu,“ konstatoval biochemik Adam Eckhardt.
Kdy vzniká zubní kaz, čím a jak chránit zuby
09. 02. 2015 | Doba čtení 7 minut
Nejrozšířenější lidská choroba, zubní kaz, nás sice neohrožuje na životě, může však být velmi bolestivá a léčba nákladná. Neléčený zubní kaz způsobuje obávanou parodontózu.
Parodontóza někdy končí úplnou ztrátou chrupu. Jeho náhrada není levnou záležitostí, v závislosti na použitých metodách a materiálech stojí i několik desítek tisíc korun. Jak se tomu všemu vyhnout?
Zubní kaz je proces, který narušuje zubní tkáně. Typicky se projevuje poškozením zubní skloviny a bolestivým zánětem zubu. Jak zubní kaz vlastně vzniká?
vznik zubního kazu Zdroj: Archiv ireceptar.cz
V čistých ústech pokrývá zuby tenká vrstvička bílkovin, které pocházejí ze slin. K těm se rychle připojují bakterie a vytváří se zubní povlak. Ten nemůže způsobit zubní kaz, pokud je jeho pH blízké hodnotě 7, tedy neutrální. Až při snížení hodnoty pH do kyselé oblasti začíná rozpouštění pevné skloviny a zubní kaz začíná…
Nebezpečné cukry
Jak se může pH snížit? Bakterie zubního povlaku, které již pevně lpí na zubech, čekají na cukry. Nejen na klasický cukr, kterým si sladíme čaj či kávu, ale na jakékoliv potraviny, které obsahují cukry, nebo které je uvolní po účinku enzymů v dutině ústní. Pokud bakterie mají k dispozici cukry, okamžitě je zpracovávají a přitom vznikají kyseliny — tak klesá pH povlaku.
Při snížení pH pod hodnotu 5,5 začíná sklovina ztrácet některé minerály ze svého povrchu, počíná demineralizace. Čím déle zůstane kyselý povlak na zubu, tím větší poškození skloviny způsobí.
Po důkladném vyčištění zubů se pH na povrchu zubu vrací k neutrálním hodnotám a minerály ze slin dokážou tato povrchová poškození skloviny opravit: Nastává fáze tzv. remineralizace.
Pokud jsou oba procesy v rovnováze, je vše v pořádku a zubní kaz nevzniká.
Ti šťastnější z nás mají dostatečné množství slin (čím více, tím lépe) a v nich vyšší přirozený obsah fluoru, proto jsou jejich zuby odolnější.
vznik zubního kazu Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Většina z nás však na dědičnost nemůže spoléhat a musí zubní povlak pravidelně mechanicky odstraňovat. Jinak se začne měnit jeho struktura, bakterie se množí ještě rychleji a vytvářejí větší množství kyselin. Vzniká začarovaný kruh a s ním zubní kaz.
Když začnou kyseliny rozpouštět zubní sklovinu, objevuje se bílá skvrna. Ta má ještě schopnost se vyhojit pomocí minerálů ze slin. Pokud však kaz pokračuje, poškodí nejen sklovinu, ale i zubovinu pod ní. Tento kaz již nemá možnost sebeopravy, kazivé hmoty musí stomatolog odstranit a opravit výplní.
Pokud kaz není včas ošetřen, pokračuje ještě hlouběji k zubnímu nervu, kde způsobí zánět. V tuhle chvíli už míří k zubaři asi každý…
Kritických 20 minut
Nejvyšší aktivitu vykazují bakterie v našich ústech asi 20 minut po jídle. to je doba nejvyššího rizika zubního kazu. Jeho rozvoji můžeme předcházet tím, že si krátce po jídle vyčistíme zuby. Zbavíme je tím zbytků potravy a vezmeme bakteriím „půdu pod nohama“.
Vzniku kazu můžeme bránit dvěma směry:
- Snižovat množství bakterií, plaku a cukrů v ústech.
- Posilovat obranyschopnost zubů.
čištění kartáčkem Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Základním opatřením je omezit na co nejkratší dobu přítomnost cukrů v ústech, v ideálním případě bychom si tedy měli čistit zuby po každém jídle, absolutní nutností je pak ranní a večerní důkladné čistění.
Přestože nikdy neodstraníme všechny bakterie z úst, při správné technice čištění zubů zmizí jejich podstatná část společně s odstraňovaným povlakem.
Správná technika čištění zubů
Zubní kaz se nejčastěji tvoří v místech, která se nejhůře čistí. Zpočátku jsou to kousací plošky zubů, na kterých jsou četné jamky a rýhy. Později to jsou plošky mezizubní, které nelze obyčejným kartáčkem vyčistit. Tam pomůže dentální nit a mezizubní kartáčky. A jak zuby správně čistit?
mezizubní kartáček Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Správná péče začíná už výběrem vhodného kartáčku. Měl by mít malou „hlavu“ a měkké štětiny. Na rozdíl od dříve běžného horizontálního posunování kartáčku po zubech, které poškozovalo zubní krčky (přechod mezi dásní a zubem), dnes zubaři preferují tzv. vibrační metodu, kdy zuby čistíme krouživými pohyby. Tento způsob je totiž mnohem účinnější při odstraňování zubního plaku.
Důležité je už správné uchopení zubního kartáčku. Nejlepší je držet jej jako tužku, pak na něj tolik netlačíme a zuby čistíme jemně.
Zubní kartáček přiložíme pod úhlem 45 stupňů na přechod zubu a dásně, kde se nejvíce usazují bakterie, a na každém zubu uděláme několik malých kroužků. Štětiny kartáčku se tak dostanou i pod dáseň a odstraní odtud zubní plak.
Stejným způsobem vyčistíme i vnitřní stranu zubů.
Na čištění nedostupných míst a zadních a bočních stran stoliček bychom si měli pořídit speciální jednosvazkový kartáček.
Po vyčištění zubů kartáčkem ústa nevyplachujeme, ještě dočistíme mezizubní prostory mezizubními kartáčky a dentální nití. Mezizubní kartáčky se vyrábějí v několika velikostech, tu správnou by nám měl doporučit náš stomatolog nebo ještě lépe dentální hygienistka, která nás správnou techniku čištění naučí.
zubní niť Zdroj: Archiv ireceptar.cz
A jak dlouho bychom si měli zuby čistit? Obligátní dvě minuty rozhodně nestačí. Pokud čistíme zuby opravdu důkladně, zabere nám čištění kartáčkem nejméně tři čtyři minuty, stejný čas vyžaduje i čištění mezizubních prostorů.
Zubní kaz: příznaky, léčba (karies)
Zubní kaz je získaný defekt tvrdé zubní tkáně, který byl lidstvu
znám již v době kamenné. S rozvojem civilizace a se změnami stravy,
které přicházely během vývoje, jeho výskyt stále stoupal. Významnou roli
zde sehrál přechod od hrubozrnné stravy s vyšším obsahem vlákniny
k stravě chemicky a mechanicky upravované.
Výskyt zubního kazu v jednotlivých zemích se značně liší, což je
dáno především zavedením preventivních programů. Ty jsou
na velmi dobré úrovni ve Skandinávii či Švýcarsku.
Na vzniku zubního kazu se podílí celá řada příčin. Základní
vyvolávající příčinou je zubní plak. Jedná se
o měkký povlak, který se usazuje v místech špatně přístupných tzv.
samoočišťování zubů, ke kterému dochází při žvýkání tužší
stravy.
Taková místa jsou především krčky zubů, jamky a rýhy na
korunkách a mezizubní prostory. Množství zubního plaku je u každého
pacienta jiné, souvisí nejen s jeho ústní hygienou, ale také se složením
stravy.
Plak není podkladem pouze zubního kazu, ale též vývoje
paradentózy.
Z čeho se plak skládá? Plak obsahuje velké množství
bakterií a bakteriálních produktů usazených ve slinném
základu.
Relativně dobře lne k zubnímu povrchu a čím delší dobu se na
zubu vyskytuje, tím více je škodný a hovoříme o jeho vyzrálosti.
Vyzrálý zubní plak obsahuje velké množství tzv.
kariézních bakterií, tedy bakterií podílejících se značnou
měrou na vzniku kazu (např. Streptococcus mutans).
V zubním plaku probíhají poměrně složité děje, které jednoduchým
způsobem osvětluje Millerova „acidogenní parazitární teorie vzniku
kazu“ z roku 1889.
Ta je založena na tvrzení, že na vzniku kazu se
podílí tyto bakterie zejména tím, že jsou schopny přeměňovat
cukry (sacharidy) na organické kyseliny. Ty pak
společně s bakteriálními enzymy naruší tvrdé zubní tkáně.
Teorie se
tedy opírá o 4 základní faktory, a to: přítomnost bakterií, sacharidů
(z potravy), odolnost tvrdých zubních tkání a důležitou roli hraje
také čas.
Kromě zubního plaku se na vzniku kazu podílí také genetické
predispozice (tvar a postavení zubů, kvalita tvrdých tkání zubů,
stravovací návyky), jakost a množství sliny, pohlaví, věk
a civilizační faktory (strava, hygiena).
Významnou roli hraje slina. Ta ochraňuje zuby jednak mechanicky, ale také
chemicky. Omývá a očišťuje povrch zubu a svým chemickým působením
snižuje rozpustnost skloviny. U nemocných, kteří jsou postiženi sníženou
tvorbou sliny (hyposialie až asialie), je výskyt kazu nesrovnatelně vysoký
oproti zdravé populaci.
Rizikové faktory zubního kazu
Nejdůležitějším rizikovým faktorem je špatná (nesprávná a
nepravidelná) ústní hygiena.
Dále častý příjem jednoduchých cukrů (sladkosti),
pití kyselých a sladkých nápojů, snížená tvorba slin a zvýšená
kazivost zubů v rodině nebo zánětlivé postižení jícnu (refluxní
choroba jícnu), kdy se kyselé složky žaludeční šťávy dostávají během
spánku do dutiny ústní (tj.regurgitace), narušují tak struktury zubu a
umožňují snazší vznik kazu.
Jako rizikový faktor pokládáme i věk, kdy se mění
složení stravy a množství produkovaných slin, stejně tak tomu je
i v těhotenství, kdy vlivem hormonů se mění složení
slin a pravděpodobně se těhotná žena i jinak stravuje.
Prevence zubního kazu
Zubní kaz je onemocnění, jehož léčba není nijak levná, i když pro
pacienta jsou některé výkony plně či částečně hrazeny pojišťovnou.
Prevence z pohledu pacienta je dnes motivována zejména stránkou
ekonomickou.
Prevence je zaměřena především proti vyvolávajícím faktorům –
zubnímu plaku a sacharidům. Zubnímu kazu se nejlépe předchází správnou a
pravidelnou zubní hygienou, úpravou stravy a
použitím fluoridu ke zvýšení odolnosti
zubní tkáně.
Úprava stravovacích návyků zahrnuje omezení tzv. lepivých
cukrů (čokoláda, bonbóny, sušenky), z kterých jsou schopny
mikroorganismy velmi rychle tvořit kyseliny.
Podobně působí i slazené
nápoje a některé ovoce, např. banány. Vhodnou stravou je pak racionální
výživa s obsahem vitamínů, minerálů a vlákniny. Přínos má i strava
podporující tvorbu slin – zelenina a tvrdší celozrnné pečivo.
Tvorbu
slin je možné podpořit žvýkáním žvýkačky.
Své místo má i vhodný kartáček a zubní
pasta. Pracovní část zubního kartáčku by měla být kratší, aby
umožňovala vyčištění i hůře dostupných míst (např. oblast za
stoličkami).
Pro dospělé se většinou hodí kartáček střední tvrdosti
(medium). U dětí, starších lidí a lidí s citlivými zuby jsou pak
vhodné kartáčky měkké (soft), v takovém případě je asi vůbec
nejlepší volbou zakoupit výrobek v lékárně (např.
kartáčky značky
Curaprox či Oral B).
Elektrické zubní kartáčky jsou vhodné pro osoby se sníženou
pohyblivostí. Výměna kartáčku by měly být plánovaná, a to přibližně
po 2 měsících. Přestože kartáček může vypadat
nepoškozeně, vlákna jsou již nepatrně roztřepená a nečistí precizně
jako v původním (novém) stavu, nehledě na možné poškození dásní.
Zubní pasta by měla obsahovat fluorid, který podporuje
tvrdost zubních tkání. Na našem trhu je řada past s různým obsahem
fluoridů. Obecně platí, že dětské pasty obsahují fluoridů méně, a to
z toho důvodu, že se předpokládá, že dítě část pasty spolyká.
Tudíž fluoru nepotřebuje v pastě tolik, přijímá ho ještě přes
trávicí trakt.
K dispozici je i různá abrazivní schopnost past.
U kuřáků a milovníků čaje lze doporučit pasty s vyšší abrazivní
schopností či lehkým bělícím účinkem, u lidí s citlivými zuby jsou
na místě pasty k tomuto účelu určené (Sensodyne, Elmex sensitiv).
Pěnivost není podmínkou správného vyčištění zubů, to zvládneme
i správnou technikou a vhodným kartáčkem. U dětí a starších osob mohou
pěnivé pasty vyvolat ekzém kolem úst.
Zuby bychom měli čistit vždy po jídle,
minimálně dvakrát denně, a to především ráno
a večer.
Žvýkací plošky se čistí krouživými
pohyby, postranní plochy pak svislými
tahy od dásní ke korunkám zubů kartáčkem pod úhlem
45 stupňů.
Po vyčištění zubů kartáčkem by mělo následovat ošetření
zubní nití, která velmi dobře odstraní zbytky plaku
z mezizubních prostor.
Nácvik správného použití kartáčku a zubní nitě
je možné provést po objednání
k lékaři či dentální hygienistce.
U pacientů s širokými
mezizubními prostory (starší věk či geneticky podmíněné) je možné
použít mezizubní (interdentální) kartáčky o různé
síle a tvaru.
Poslední součástí prevence vedle pravidelných
prohlídek zubním lékařem je fluoridace, tj.
obohacování o sloučeniny fluoru. V České republice se fluoridovala pitná
voda od roku 1958 až do 80. let, kdy se od tohoto kroku upustilo pro
nedostatek financí.
Opatření vedlo k výraznému snížení zubního kazu
u mladé populace. V dnešní době se upřednostňuje používání
fluoridovaných past a podávání fluoridových
tabletek (možno podávat dětem již od půl roku věku). Běžně
dostupná je i fluoridovaná sůl a minerální vody s vyšším obsahem
fluoridů, tj.
kolem 1 mg/l (1ppm) (Korunní, Poděbradka).
Ještě pár rad na závěr. Jablko před spaním
nevyčistí zuby tak, jako zubní kartáček, nicméně je vhodné po jídle,
kdy si nemůžeme vyčistit zuby, např. po obědě.
Zuby bychom neměli čistit alespoň hodinu po pití džusů, a to z toho
důvodu, že vzniklé kyselé prostředí v ústech podporuje demineralizaci
(odvápnění) zubní skloviny a ta je pak náchylná na poškození (zubním
kartáčkem).
Při úpravě pH (kyselosti) v ústech dochází postupně
k remineralizace (opětovné mineralizaci) skloviny.
Poslední připomínkou
zůstává fakt, že každý z nás má nějaké zabarvení skloviny, které je
dáno (pokud nekouříme a nepijeme kávu a černé čaje) geneticky.
Říká se, že žlutší sklovina, než jsou krásné
přirozeně bílé zuby, je obecně odolnější oproti zubním
kazům. Chemické bělení skloviny pomocí různě koncentrovaných peroxidů
je v současné době velký byznys a přináší sice viditelné výsledky,
ale za cenu potenciálního poškození zubní skloviny.
Příznaky a projevy zubního kazu
Zubní kaz se ve své klasické podobě projeví bolestivostí
zubu, zejména na studené a horké, případně i na kyselé a
sladké.
Místo kazu má obvykle křídově bílou barvu a může se
postupně zvětšovat, tvořit nerovnosti na povrchu zubu apod. Někdy však
může probíhat skrytě a nemocnému tak nečiní (dočasně) žádné
potíže.
Takový kaz se může pak spontánně zastavit (typická je pak
černá barva defektu), nicméně se může i rozšířit do zubní dřeně a
vyvolat její zánět (pulpitidu) nebo do okolí na další zuby nebo může
vyvolat rozpad postiženého zubu.
Velmi obávaná je infekce, která může být zanesena
krví i do jiných částí těla – zejména pak může ohrozit srdce
infekční endokarditidou, což může být smrtelný stav.
Léčba zubního kazu
Zubní kaz, jak již bylo zmíněno výše, vzniká nejčastěji v jamkách
a rýhách, kolem krčků a v mezizubních prostorách. Podle lokalizace je
zvolen i způsob jeho odstranění, který závisí na rozvaze vašeho zubního
lékaře (stomatologa).
Pomocí stomatologických nástrojů je kaz odstraněn do zdravé zubní
tkáně a vzniklý prostor (kavita) je zaplněn plnícím
materiálem, nejčastěji z plastického materiálu (tuhne přímo
v dutině po odstraněném kazu – např. stříbrný amalgám, kompozitní
pryskyřice, skloionomerní cementy) nebo se použijí tzv.
inleje, což jsou výplně zhotovené v laboratoři dle otisku
zubu. Do nitra zubu jsou pak upevněny pomocí speciálních cementů.
Pokud lékař předpokládá bolestivost zákroku, je možné zub a jeho
okolí znecitlivět anestetikem. Ne vždy je však podání
znecitlivující injekce nutné či přínosné.
Jak si mohu pomoci sám
Zubní kaz byste neměli léčit na vlastní pěst, nejlépe uděláte, když
se s bolavým zubem co nejdříve vypravíte ke svému
zubnímu lékaři a necháte si jej odborně ošetřit. Za bolest a trápení
Vám to určitě nestojí. Navíc nemusí jít pouze o banální zubní kaz,
ale už i o infekci zubní dřeně, která je velmi bolestivá a může vést
k odumření zubu.
Komplikace zubního kazu
Komplikací zubního kazu je pokračování procesu do nitra zubu,
zánět dřeně (pulpitida) až destrukce
s rozpadem zubu, případně postižení ostatních tkání
(osteomyleitida – zánět kosti a dřeně) a rozšíření infekce na další
zuby v dutině ústní.
Závažnou komplikací je průnik infekčních agens do krevního
oběhu, což je nebezpečné zejména pro jedince s nemocným srdcem,
s umělými chlopněmi v srdci a jedinci, u nichž je plánována operace na
srdci. Proto součást předoperačního vyšetření je i prohlídka
stomatologem a rentgen zubů k vyloučení přítomnosti infekce týkající se
zubů (tzv. odontogenní fokální infekce).
Článek
Diskuse
- Kojení a
zubní kaz - Zubní
kaz u batolete - Zubní
kaz u tříleťáka:-(
Další názvy: karies, caries dentis
Jak předejít zubnímu kazu? | RB dent s.r.o
Jak předejít zubním kazům, aby se nestaly vaší bolestivou noční můrou? Pečujete denně o svůj chrup, a přesto není perfektní? Jak a proč vzniká zubní kaz? Ve stomatologické ordinaci RB dent vám poradíme, jak předcházet vzniku zubních kazů.
Co je zubní kaz a jak se ozývá?
Zubní kaz je infekční onemocnění, při kterém je postupně narušena zubní sklovina a následně ostatní tkáně zubu (zubovina a zubní dřeň). Patří mezi nejčastější onemocnění v dutině ústní. Pichlavá bolest je alarmující predikcí vzniku zubního kazu.
Při nesprávně prováděné hygieně ulpívá na povrchu zubů plak. Bakterie, které plak obsahuje, působí na zubní sklovině a rozkládají sacharidy na organické kyseliny, které odvápňují sklovinu. Narušení zubních tkání se projeví tím, že zub začne bolet.
Každý styk s chladem, teplem, sladkým či kyselým je vnímán intenzivněji.
Co způsobuje tvorbu zubního kazu?
Příčin vzniku zubního kazu neboli demineralizace zubních tkání je více. Nejčastěji je způsobený špatně prováděnou ústní hygienou spolu s nevhodným stravováním.
Pouze v malém procentu způsobuje kazivost zubů i dědičné oslabení zubní skloviny, závažná onemocnění, těhotenství či léky. Riziková místa pro tvorbu zubního kazu jsou praskliny, nerovnosti na zubech, prostory mezi zuby, okolí zubních výplní, korunek a můstků.
Výbornou pomůckou pro odhalení těchto rizikových míst je metoda GBT (guided biofilm therapy), kde dentální hygienistka pomocí detektoru plaku nejdříve diagnostikuje riziková místa, ukáže pacientovi, kde by měl v čištění přidat, a potom pomocí přístroje Airflow Prophylaxis Master zuby vyčistí a vyleští.
Jaké jsou druhy zubních kazů?
Pokud není včas zahájena léčba zubního kazu, začne pronikat hlouběji k dřeňové dutině zubu a mohl by ohrozit zubní dřeň a nenávratně tak poškodit zubní nerv. Proto si i mimo preventivní prohlídky u svého stomatologa všímejte všech detailů na svém každodenním úsměvu.
Kaz korunkové části zubu – nejrozšířenější typ zubního kazu, obvykle se objevuje na žvýkacích ploškách zubů nebo v mezizubních prostorech.
Kaz v oblasti zubního krčku – vyskytuje se v oblasti přechodu mezi zubem a dásní, na kterou se často při čištění zapomíná.
Sekundární kaz – vzniká podél okrajů korunek a výplní. pokud tato místa nejsou dokonale vyčištěna a nashromáždí se zde zubní plak. Tato místa kontaktu dvou materiálů (zubu a korunky či výplně) jsou vždy rizikovějším místem pro vznik zubního kazu, než je nepoškozená zubní sklovina. Proto je třeba jim věnovat zvýšenou pozornost při čištění zubů.
Recidivující kaz – vzniká pod výplněmi nebo korunkami v těch případech, kdy původní ložisko kazu nebylo řádně odstraněno.
Prevence zubního kazu
Kazivosti zubů se dá předcházet důsledným a opakovaným odstraňováním zubního plaku při čištění zubů správnou technikou, a to nejméně dvakrát denně, včetně čištění mezizubních prostorů mezizubním kartáčkem a dočišťováním problematických míst jednosvazkovým kartáčkem. S výběrem správných pomůcek poradí dentální hygienistka, která každému na míru sestaví soubor všeho, co by měl při správném čištění používat.
Omezte konzumaci sladkostí obsahujících sacharidy, případně je nahraďte sladkostmi bez cukru. Zuby si čistěte i po každém jídle, nebo takové čistění nahraďte v průběhu dne žvýkáním žvýkaček bez cukru. Pijte hodně vody, jezte mnohem více syrové zeleniny a ovoce. Vhodná je též strava bohatá na vápník, hořčík a fosfor.
Velmi pozitivní vliv na chrup má fluorid sodný, který je přidáván do většiny zubních past, proto se zaměřte na užívání zubních past s fluorem, které posilují zubní sklovinu. Výbornou prevenci zubního kazu je též pravidelné používání (většinou 1x týdně) fluoridových gelů jako například Elmex Gellé.
Jak si správně čistit zuby?
Zubní kartáček by měl mít rovně střižené štětiny a malou hlavičku, abyste dosáhli i na hůře dostupné zadní prostory v dutině ústní. Na zubní kartáček netlačte silou a zuby čistěte jemně a krouživými pohyby. Krouživé pohyby provádějte jedním směrem, horní zuby shora dolů, dolní zuby zdola nahoru, a to i na vnitřní straně zubů a kousacích ploškách.
Při čištění zubních krčků dbejte na malé detailní krouživé či vibrační pohyby, aby se štětiny kartáčku dostaly i pod dáseň a odstranily veškerý zubní plak.
Na očistění stoliček a problematicky dosažitelných míst si pořiďte jednosvazkové kartáčky. Po vyčištění zubů si dočistěte mezizubní prostory mezizubním kartáčkem.
Nezapomínejte ani na vyčištění jazyka, speciálním kartáčkem, aby celý proces čištění byl kompletní.
Pravidelná návštěva zubního lékaře a dentální hygienistky je velmi důležitá pro prevenci vzniku onemocnění zubů a dásní. Nepodceňujte prevenci a svěřte péči o své zuby odborníkům ze Stomatologického centra RB dent.
Štítky: dentální hygienaprevencezubní kaz