Vysoký tlak u dětí

Vysoký krevní tlak postihuje osoby všech věkových kategorií a kvůli nedostatku viditelných příznaků má právoplatně pověst tichého zabijáka. U dospělých je většinou spojený se srdečně-cévními chorobami, cukrovkou a zvýšenou funkcí štítné žlázy. Zato děti s hypertenzí mohou trpět skrytým onemocněním ledvin.

Jak se krevní tlak dětem měří?

Od 3 let věku dítěte by se měl krevní tlak měřit na každé preventivní prohlídce u pediatra. Měření se provádí na ruce rtuťovým tlakoměrem. Někteří lékaři používají i digitální oscilometrické tlakoměry, ale pokud z měření vyjdou vyšší hodnoty tlaku, musí se nález znovu ověřit i pomocí rtuťového měřiče.

Krevní tlak u dětí a pecentilové grafy

K měření krevního tlaku se u dětí používají tzv. percentilové grafy, které se dělí podle věku, pohlaví a výšky. Dá se říct, že fungují jako taková kalkulačka na krevní tlak. Optimální krevní tlak u dětí se pohybuje pod 90. percentilem. Pokud je dítěti opakovaně naměřena hodnota mezi 90. a 95.

percentilem, značí to prehypertenzi, která předchází samotné hypertenzi. O vysokém krevním tlaku se hovoří ve chvíli, kdy se během tří vyšetření naměří hodnota tlaku nad 95. percentil. Vysoký krevní tlak zároveň lékaři dělí na dva stupně: hodnoty mezi 95. a 99. percentilem spadají pod hypertenzi 1. stupně, hodnoty nad 99.

percentil jsou pak řazeny do hypertenze 2. stupně.

Doprovod dítěte k lékaři. Na co všechno máte nárok?

Rozdíly mezi hypertenzí 1. a 2. typu

U hypertenze 1. typu se léčba zaměřuje pouze na snižování krevního tlaku. U hypertenze 2. typu se hledá jeho příčina, protože tento typ bývá většinou způsoben jiným onemocněním. Nejčastěji se jedná o choroby ledvin nebo srdce a cév.

Jednat se však může i o onemocnění štítné žlázy nebo problémy se žlázami s vnitřní sekrecí. Vysoký krevní tlak u dospívajících může způsobit užívání drog nebo hormonální antikoncepce. Podle průzkumu u nás vysokým krevním tlakem trpí zhruba 1 % dětí.

Nejčastěji se jedná o hypertenzi 1. typu, kterou způsobuje v drtivé většině případů nadváha či obezita, která je v posledních letech mezi českými dětmi velmi rozšířená.

Vysoký tlak v pubertě i útlém dětství se musí optimalizovat, protože v opačném případě si děti zadělávají na vážné zdravotní problémy v pozdějším věku.

Co pomáhá na hypertenzi?

  • Dostatek pohybu
  • Zdravý jídelníček s vysokým podílem čerstvého ovoce a zeleniny, zdravých tuků, kvalitních bílkovin a celozrnných obilovin
  • Pravidelné kontroly u pediatra, který u hypertenze 2. typu dokáže najít příčinu celého problému

Nadváha a obezita u dětí. Zbytečný strašák nebo skutečný problém?

Pozor na syndrom bílého pláště

Mnoho dětí má z lékařů a prostředí ordinací a nemocnic strach. Nervozita, pocení a úzkost pak mohou vyvolat přechodné zvýšení krevního tlaku, které může pediatr mylně vyhodnotit jako hypertenzi.

Proto o tomto problému mluvte se svým dítětem i lékařem a vezměte v úvahu i možnost syndromu bílého pláště. Možností je např. měření krevního tlaku nejen v ordinaci, ale také doma vlastním měřičem tlaku.

Vystrašené děti totiž mohou mít skutečně u lékaře podstatně vyšší hodnoty, než jak vypadá jejich běžný krevní tlak ve spánku nebo v klidném prostředí domova.

  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí
  • Vysoký tlak u dětí

Hypertenze u dětí a dospívajících

Jedno až čtyři procenta dětí trpí vysokým krevním tlakem. Příčinou může být nemoc v organismu, nejčastěji onemocnění ledvin.

Někdy je ale hypertenze samostatným zdravotním problémem, který je způsobený dědičností nebo nesprávným životním stylem v podobě obezity a nezdravé výživy.

Léčba může být dlouhodobá, vyžaduje si přísná režimová opatření a někdy i podávání vhodných léků.

Obsah:

Hypertenze je zvýšený krevní tlak. V dětském věku znamená hypertenze krevní tlak, který přesahuje hraniční mezní hodnotu krevního tlaku zdravých dětí stejného pohlaví, věku a výšky při alespoň třech opakovaných měřeních.

Za hranici normální hodnoty krevního tlaku se považuje pětadevadesátý percentil zdravé dětské populace, to znamená, že devadesát pět procent dětí stejného pohlaví, věku a výšky má nižší krevní tlak než tato hranice.

Konkrétní hraniční hodnotu krevního tlaku u konkrétního dítěte lze najít v percentilových grafech krevního tlaku, které jsou součástí Zdravotního a očkovacího průkazu dítěte.

Orientační mezní hodnoty (pětadevadesátý percentil) pro děti podle pohlaví a tělesné výšky:

CHLAPCI

 

Věk 95. percentil krevního tlaku (pro dítě tělesné výšky na úrovni 50. percentilu)
3 109/65
4 111/69
5 112/72
6 114/74
7 115/76
8 116/78
9 118/79
10 119/80
11 121/80
12 123/81
13 126/81
14 128/82
15 131/83
16 134/84
17 136/87

DÍVKY

 

Věk 95. percentil krevního tlaku (pro dítě tělesné výšky na úrovni 50. percentilu)
3 107/67
4 108/70
5 110/72
6 111/74
7 113/75
8 115/76
9 117/77
10 119/78
11 123/80
12 123/81
13 124/81
14 126/82
15 127/83
16 128/84
17 129/84

V dětském věku se hypertenze vyskytuje u jednoho až čtyř procent dětí, což je ve srovnání s výskytem hypertenze u dospělých desetkrát až třicetkrát méně často. Hypertenzí přesto trpí přibližně každé třicáté až sté dítě. V posledním desetiletí dochází k nárůstu výskytu hypertenze zejména kvůli nárůstu obezity u dětí, která je jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro vznik hypertenze.

↑ nahoru

Proč je hypertenze nebezpečná? 

Hypertenze patří mezi nejdůležitější rizikové faktory kardiovaskulárních (srdečně-cévních) onemocnění, jako jsou infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo srdeční selhání, která jsou nejčastější příčinou úmrtí u dospělých pacientů v rozvinutých zemích, kam patří i naše republika.

V praxi to znamená, že pacienti se zvýšeným krevním tlakem mají častěji infarkty a cévní mozkové příhody než pacienti s normálním krevním tlakem a také častěji a dříve umírají. Hypertenzi se proto přezdívá tichý zabiják, protože pacienty nebolí, často o ní tedy nevědí, ale zabíjí je.

To je na ní zrádné, a zvyšuje tak její nebezpečnost.

Hypertenze je také u dospělých třetí nejčastější příčinou nezvratného chronického selhání ledvin vyžadujícího léčbu dialýzou (umělou ledvinou), protože zvýšený krevní tlak nepoškozuje cévy jen v srdci a mozku, ale také v ledvinách i jiných orgánech. A protože chronicky nemocné ledviny až na výjimky také nebolí, může samotná neléčená hypertenze v tichosti a bezbolestně vést k nezvratnému poškození původně zcela zdravých ledvin a k selhání jejich funkce.

Také v dětském věku je hypertenze spojená se zvýšeným výskytem poškození srdce, cév a ledvin v obecné dětské populaci i se zvýšenou úmrtností na choroby srdce a cév u chronicky nemocných dětí, například s chronickým selháním ledvin.

Hypertenze je u dětí také jedním z nejdůležitějších rizikových faktorů pro zhoršování chronických onemocnění ledvin – děti s poruchou funkce ledvin a se zvýšeným krevním tlakem dospějí do stadia chronického selhání ledvin s nutností léčby dialýzou a transplantací dříve než děti s normálním krevním tlakem.

Související články na portálu Šance Dětem:

  • Nemoci oběhového systému
  • Nejčastější nedostatky ve stravování dětí

Příčiny vysokého krevního tlaku

Hypertenze je u dětí do deseti až dvanácti let nejčastěji způsobena nějakým jiným onemocněním (takzvaná sekundární hypertenze).

Jde zejména o onemocnění ledvin (takzvaná renální hypertenze), ledvinných tepen (takzvaná renovaskulární hypertenze), žláz s vnitřní sekrecí (takzvaná endokrinní hypertenze) nebo anomálií srdce a cév.

Hypertenze tedy v tomto případě není samostatným onemocněním, ale jen projevem nějakého jiného onemocnění (zejména ledvin).

Naopak u adolescentů, stejně jako u dospělých, je nejčastější příčinou takzvaná primární (neboli esenciální) hypertenze, kdy mají děti všechny orgány zdravé, mají „jen“ zvýšený krevní tlak.

 Přesná příčina primární hypertenze není známa, při jejím vzniku hrají roli faktory vnitřní – dědičné dispozice (děti rodičů s hypertenzí mají častěji hypertenzi než děti rodičů s normálním krevním tlakem) a vlivy zevního prostředí, zejména stravovací a pohybové návyky (nadváha až obezita, nadměrný příjem soli, nedostatečná pohybová aktivita, kouření).

Budete mít zájem:  Chromatografie Počet Teoretických Pater?

Jak se hypertenze u dětí projevuje? 

Hypertenze se u dětí nejčastěji neprojevuje žádnými obtížemi. To je na ní zrádné. Pokud se obtíže vyskytnou, většinou hypertenze trvá již delší dobu, nebo je velmi těžká.

Mezi typické obtíže způsobené hypertenzí patří bolesti hlavy, krvácení z nosu, únava, zvýšené pocení, u malých dětí nechutenství a neprospívání.

Protože je hypertenze u dětí nejčastěji bezpříznaková, často se odhalí při preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost. A to velmi jednoduše – změřením krevního tlaku.

U dětí se proto doporučuje měřit krevní tlak vždy, pokud má dítě nějaké obtíže, které by mohly být způsobeny hypertenzí (viz výše). Protože ale hypertenze u dětí často nevyvolává žádné obtíže, doporučuje se měřit krevní tlak všem dětem, i když nemají žádné obtíže, a to při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost od věku od 3 let.

Součástí zdravotního a očkovacího průkazu každého dítěte, který dostává od roku 1994 každé dítě již po porodu, jsou grafy s normálními hodnotami krevního tlaku, podle kterých lze zjistit, zdá má dítě krevní tlak normální, nebo zvýšený. Kalkulátory na hodnocení krevního tlaku u dětí jsou také dostupné na různých webových stránkách, v češtině je dostupný například na internetové adrese: www.ajaros.cz/bpudeti2.htm.

↑ nahoru

Co je nutné vyšetřit?

Při vyšetřování dítěte s hypertenzí se musí zjistit:

1) Zda se jedná o skutečnou hypertenzi, nebo jen o takzvanou hypertenzi bílého pláště – fenomén, kdy má dítě zvýšený krevní tlak jen v ordinaci lékaře, ale doma má krevní tlak normální.

Provedeme tedy několikrát měření krevního tlaku doma nebo lékař dítěti provede čtyřiadvacetihodinové monitorování krevního tlaku v domácích podmínkách pomocí speciálního tlakoměru (takzvané ABPM z anglického Ambulatory Blood Pressure Monitoring).

  • 2) Proč má dítě hypertenzi – jedná se o hypertenzi primární, nebo sekundární?
  • K tomu lékaři slouží vyšetření, která zahrnují vyšetření:
  • 3) zda dítě nemá zvýšeným krevním tlakem již postiženy důležité orgány – zejména srdce nebo ledviny.
  • 4) zda dítě nemá kromě hypertenze ještě další rizikové faktory pro choroby srdce a cév, zejména zvýšenou hladinu tuků v krvi, nadváhu, respektive obezitu, nedostatek pohybových aktivit nebo jestli nekouří.

Režimová opatření

Pokud se odhalí to, že hypertenzi způsobuje nějaké jiné onemocnění, to znamená, že se jedná o takzvanou sekundární hypertenzi, je vždy snaha o léčbu základního onemocnění (zejména ledvin, žláz s vnitřní sekrecí), které hypertenzi způsobuje. Pokud se podaří základní onemocnění vyléčit, zmizí i hypertenze.

Pokud hypertenze dítěti nezpůsobuje subjektivní obtíže, nebo se nezjistí, že má dítě sekundární hypertenzi (to je zejména onemocnění ledvin, jedná se tedy o primární – esenciální hypertenzi) nebo hypertenzní postižení srdce nebo ledvin, tak se hypertenze léčí režimovými opatřeními (bez léků).

Mezi ně patří:

  1. Snížení nadváhy/obezity (dieta s kalorickým příjmem, který odpovídá energetickému výdeji dítěte a nepřesahuje ho).
  2. Snížení nadměrného příjmu soli ve stravě. Vzhledem k tomu, že až osmdesát procent soli přijmeme ve formě již připravených potravin a pokrmů, je třeba se zaměřit zejména na omezení konzumace již hotových potravin s vysokým obsahem soli – například jídla typu fast food, polévky v prášku, uzeniny, brambůrky, tyčinky, oříšky, hamburgery, sýry, šunka. Doporučované hodnoty denního příjmu soli pro děti jsou maximálně tři gramy soli na den u dětí čtyř až osmiletých, maximálně čtyři gramy u dětí starších osmi let a maximálně šest gramů u dospělých. Bohužel i malé děti konzumují často více než čtyři gramy soli denně. Dnes je možné se o obsahu soli v potravinách dozvědět na obalech většiny potravin, kde je kromě kalorického obsahu uveden i obsah soli.
  3. Zvýšená pohybová aktivita (aktivity dynamického charakteru – rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání, a to alespoň třikrát týdně tři čtvrtě hodiny).
  4. Nekouření (u dospívajících).

↑ nahoru

Jak se hypertenze léčí?

Pokud hypertenze způsobuje dítěti subjektivní obtíže, nebo má dítě onemocnění ledvin nebo hypertenzí už poškozené srdce, je nutné již od začátku léčit hypertenzi léky snižujícími krevní tlak (takzvaná antihypertenziva). V současné době je i pro děti velký výběr antihypertenzních léků, takže většinou není problém lékem zvýšený krevní tlak snížit.

Mezi léky povolené pro léčbu hypertenze u dětí patří v dnešní době pět skupin antihypertenziv:

  1. inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE-inhibitory),
  2. blokátory angiotenzinového receptoru (takzvané sartany),
  3. blokátory kalciového kanálu,
  4. beta-blokátory,
  5. diuretika.

Pokud má dítě jakékoliv chronické onemocnění ledvin, má být léčeno v první řadě ACE-inhibitory nebo sartany. Tyto skupiny léků totiž snižují nejen krevní tlak, ale snižují u dětí s chronickým onemocněním ledvin ztráty bílkovin do moče a zpomalují zhoršování funkce ledvin.

Má-li dítě s hypertenzí rizikové faktory pro vznik cukrovky (například v rodině někdo cukrovkou trpí, dítě má výraznou obezitu), nemělo by být léčeno diuretiky nebo beta-blokátory, které mohou zvýšit riziko vzniku cukrovky a mají i nepříznivý vliv na krevní tuky.

Děti léčené pro astma by neměly být léčeny beta-blokátory, které mohou způsobovat zúžení dolních dýchacích cest, a tím astma zhoršovat.

Úspěšnost léčby hypertenze u dětí je obecně lepší než u dospělých, léčbou režimovými opatřeními a léky je možné znormalizovat hypertenzi u většiny dětí. Pokud se nepodaří vyléčit příčinu hypertenze (například onemocnění ledvin), je nutná dlouhodobá léčba trvající roky nebo desetiletí.

V případě, že se jedná u obézního dítěte o hypertenzi primární (esenciální) a dítěti se podaří zhubnout, může se tím hypertenze znormalizovat i bez použití léků, nebo je možné po zhubnutí již nasazené léky vysadit.

Podobně je tomu v případě, že dítě s primární hypertenzí omezí nadměrný příjem soli ve své stravě.

Prognóza dětí s hypertenzí

Neléčená hypertenze vede ke změnám na srdečně-cévním systému a zhoršuje prognózu dětí s chronickými onemocněními ledvin (urychluje zhoršování funkce ledvin bez ohledu na základní onemocnění ledvin). Naopak úspěšná léčba hypertenze vede jednoznačně ke zlepšené prognóze dětí s hypertenzí v budoucnosti – pokud jsou dobře léčeny, v budoucnu jim nehrozí závažné onemocnění srdce, cév nebo ledvin.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Vysoký tlak u dětí

Kde hledat další informace:

Další informace pro pacienty a rodiče dětských pacientů s hypertenzí jsou v českém, anglickém nebo německém jazyce přístupné na internetových stránkách různých odborných společností, například:

Tipy na další související zdroje informací

Zaujalo vás toto téma? Máme pro vás tipy na další zdroje zajímavých informací z naší elektronické Odborné knihovny.

Kromě knižních titulů vám nabízíme související výzkumy, legislativní dokumenty nebo audio- a videozáznamy z českých rádií a televizí.

Jednoduše klikněte na knížku nebo záznam, který vás zaujal, a dozvíte se více. Další literaturu najdete v naší Odborné knihovně.

Audiozáznamy

Alergie, hypertenze u dětí a cestovní trombóza – MUDr. Lucie Šmídová, MUDr. Jiří Klíma a MUDr. Martin Holý. Radio, ČRo České Budějovice – Zdravíčko, 2008.

Vysoký krevní tlak u dětí

Vysoký tlak je velmi nebezpečný stav, který u dospělé osoby nejčastěji ohrožuje srdce a cévy. Hypertenze u dětí však může značit i něco jiného – může být třeba symptomem onemocnění ledvin. Vysokým tlakem trpí až 1 % dětí.

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze se dělí na primární a sekundární. U primární hypertenze není příčina vysokého tlaku známá a léčba spočívá pouze ve snižování tlaku tak, aby nenamáhal a nepoškodil cévy. U sekundární hypertenze je vysoký tlak symptomem nějakého jiného onemocnění.

Budete mít zájem:  Nespavost a jak jí řešit

U dospělých je častější primární hypertenze, jejíž příčina není úplně jasná – může se jednat o dědičné faktory, nebo také nezdravý životní styl. U dětí je však častější sekundární hypertenze, kdy je příčinou vysokého tlaku něco jiného.

Sekundární hypertenze u dětí

Dětská hypertenze je u většiny malých pacientů doprovodným syndromem onemocnění některého orgánu, nejčastěji ledvin – onemocnění ledvinového parenchymu nebo zúžení ledvinové tepny. U srdce a cév se zpravidla jedná o zúžení aorty.

Vysoký tlak u dětí může také signalizovat onemocnění žláz s vnitřní sekrecí a nádory na mozku. Hypertenzi mohou způsobit také drogy, případně užívání hormonální antikoncepce. Jiné příčiny jsou spíše vzácné, nejčastěji se jedná o nemocné ledviny.

Primární hypertenze u dětí

Primární hypertenze je u dětí méně častá, ale také se vyskytuje. Může se na ní podílet zejména dědičnost a případně i špatný životní styl – až 50 % obézních chlapců a dívek vysokým tlakem trpí. Tlak je nutný normalizovat, protože jinak si dítě zakládá na výrazné problémy v dospělosti.

Vždy je nutné zkonzultovat s lékařem vhodnou léčbu, ale nikdy není na škodu důrazná úprava životního stylu. Naučit děti jíst zdravě není snadné, ale postupné zapojování ovoce a zeleniny do jídelníčku může v celkové změně pomoci.

 Děti se také musí dostatečně hýbat. I když třeba nerady sportují, zkuste s nimi vybrat nějaký typ pohybu, který by je mohl bavit.

Přinášíme vám potraviny na snížení vysokého tlaku, které by rozhodně neměly chybět ve vašem jídelníčku.

Co s dětskou hypertenzí?

Když u vašeho dítěte opakovaně naměříte vysoký tlak, neodkládejte návštěvu pediatra. Pokud se jedná o sekundární hypertenzi, s vyléčením příčiny se normalizuje i krevní tlak.

V případě primární hypertenze se kromě doporučené léčby pokuste dítě přivést ke sportu a naučit ho zdravě se stravovat. Pomůžete mu tak předejít budoucím potížím.

Tlak dětem pravidelně měřte, ale pozor, zdravé hodnoty jsou u dětí odlišné než u dospělých!

Vysoký krevní tlak se může objevit i u dětí. Bývá předzvěstí vážnější nemoci

„Když mému synovi Jiřímu bylo šestnáct let, začal zničehonic trpět bolestmi hlavy. Nikdo, ani on sám, nevěděl, proč by mohl mít takové problémy.

Ve škole prospíval dobře, občas chodil na brigádu do kavárny, na nic si nestěžoval kromě těch opakujících se bolestí.

Tehdy zároveň přišla pozvánka od jeho lékařky pro děti a dorost, aby přišel na pravidelnou prohlídku,“ začíná své vyprávění Adéla. 

Přečíst článek ›

Když Jiřímu lékařka změřila krevní tlak, vyšlo najevo, že jeho hodnota je velmi vysoká. Podle lékařky měl okolo 150 na 95, což v jeho věku vůbec nebylo dobré. Adéla si navíc okamžitě vzpomněla, že její otec zemřel na mozkovou příhodu právě kvůli hypertenzi, když udělal několik chyb v užívání léků. Ačkoli sama Adéla byla v pořádku, svou roli mohla sehrát i genetika. 

„Lékařka tehdy pro jistotu udělala ještě další dvě měření, jestli u Jirky nešlo jen o ‚strach z bílého pláště’, ale i při těch byla hodnota alarmující.

Lékařka prohlásila, že má přijít další den znovu, že to ještě jednou zkusí. Jak mi doma později řekl, výsledek byl téměř totožný.

Musel podstoupit testy, zda nemá nemocné ledviny nebo srdce, které nejčastěji u dětí způsobují hypertenzi,“ pokračuje Adéla. 

Přečíst článek ›

Počty* Vysoký krevní tlak se vyskytuje u 1-3 % dětí. * V Česku trpí hypertenzí až 40 % lidí ve věku 25–64 let.

* S vyšším věkem se výskyt vysokého krevního tlaku zvyšuje.

Až o něco později se Jirka přiznal k tomu, že místo na školní obědy chodí do ‚mekáče‘ a dalších fastfoodů, protože mu to prostě chutná víc než to, co se vaří v jídelně. Chodil tam denně, někdy dokonce i odpoledne pro svačinu.

Adéla si sice sama všimla, že posledních pár měsíců přibral, ale nepřikládala jsem tomu váhu, však byl ve vývinu. Jenže co ona považovala za pár kilo navíc, byla už začínající obezita. Podle lékařky přesně tohle mohlo mít vliv na rostoucí hodnoty krevního tlaku.

Nezdravá strava a nulový pohyb včetně vysedávání u počítače do noci.

„Bylo zřejmé, že ho ty hodnoty vyděsily a začal si sám zjišťovat, co přesně mu to může způsobovat. Později se mi svěřil, že se lekl hlavně toho, jak se vysokému tlaku přezdívá tichý zabiják. Věděl, že musí něco změnit.

Jako první začal omezovat nezdravá jídla, dočetl se, jak škodí sodík, který je ve fastfoodových jídlech bohatě zastoupen. Nevynechal je úplně, ale začal alespoň chodit na klasické obědy, a hlavně večeřel saláty, vyžadoval ovoce a pil hodně vody.

Dokonce se přihlásil i na tenisové kurzy a k narozeninám si přál raketu, aby nám asi dokázal, že to myslí fakt vážně,“ dodává Adéla. 

Přečíst článek ›

Během dvou měsíců klesl Jirkův krevní tlak na 135 na 90, což byl rozhodně krok správným směrem a taky zmizely obtěžující bolesti hlavy. „Stravu nadále upravuje a věří, že na příští kontrole už bude mít krevní tlak ukázkový, tak jsme všichni doma zvědaví, zda se mu to podaří,“ uzavírá Adéla.

Informace o nemoci 

Až ¾ osob s vysokým krevním tlakem o své nemoci vůbec neví. Rizikové jsou dlouhodobé hodnoty krevního tlaku 140/90 a vyšší (optimální krevní tlak je 120/80). Prvotní příznaky jsou často nejasné. Řadí se mezi ně bolesti hlavy, únava, poruchy soustředění, bušení srdce, tlak na hrudi či návaly horka. Jestliže není hypertenze včas odhalena a léčena, může dojít k poškození orgánů. 

Vysoký krevní tlak, kterým trpí čím dál více lidí, se už řadí mezi civilizační choroby.  Je jednou z hlavních příčin rozvoje srdečního selhávání, infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, selhání ledvin, demence a dalších onemocnění. 

Názor odborníka: prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc. (Nemocnice Motol)Hypertenze je u dětí nejčastěji způsobena nějakým jiným onemocněním (tzv. sekundární hypertenze), zejména onemocněním ledvin (tzv. renální hypertenze), ledvinných tepen (tzv.

renovaskulární hypertenze), žláz s vnitřní sekrecí (tzv. endokrinní hypertenze) nebo anomálií srdce a cév. Hypertenze tedy v tomto případě není samostatným onemocněním, ale jen projevem nějakého jiného onemocnění.

Naopak u adolescentů, stejně jako u dospělých, je nejčastější příčinou tzv. primární (neboli esenciální) hypertenze, kdy mají děti všechny orgány zdravé, mají „jen“ zvýšený krevní tlak.

Přesné příčina primární hypertenze není známa, na jejím vzniku hrají roli faktory vnitřní – dědičné dispozice a vlivy zevního prostředí, zejména stravovací a pohybové návyky.

Hypertenze se u dětí nejčastěji neprojevuje žádnými obtížemi. To je na ní zrádné. Pokud se obtíže vyskytnou, většinou hypertenze trvá již delší dobu nebo je velmi těžká.

Mezi typické obtíže způsobené hypertenzí patří bolesti hlavy, krvácení z nosu, únavu, zvýšené pocení, u malých dětí nechutenství a neprospívání.

Protože je hypertenze u dětí nejčastěji bezpříznaková, často se odhalí při preventivní prohlídce u praktického lékaře pro děti a dorost.

Jak předcházet vzniku vysokého tlaku?

Základem je správná životospráva, a to již od dětství. Jídelníček by měl obsahovat zejména zeleninu, ovoce a potraviny s dostatkem vlákniny. Důležité je omezit smažená jídla. Dávejte si pozor na obsah soli v potravinách – nejvíce je v uzeninách, polotovarech a jídlech z rychlého občerstvení. Při podezření na vyšší krevní tlak vynechejte alkohol a přestaňte kouřit.

Budete mít zájem:  Pomozte si cvičením od bolestí zad

Přečíst článek ›

Dbejte na udržení ideální tělesné hmotnosti. Obvod pasu u mužů by měl být menší 102 cm, u žen menší než 88 cm. Tuk okolo pasu je rizikový především pro vznik srdečních onemocnění. Snažte se v životě vyhýbat stresovým situacím, případně je kompenzovat meditací a sportem.

Krémová polévka z červené řepy Červená řepa je údajně skvělou potravinou, která pomáhá snižovat krevní tlak. Je to díky nitrátům, které jsou v řepě zastoupené ve velkém množství.

Ingredience: 500 g červené řepy, 100 g brambor, 1 cibule, 1 litr zeleninového vývaru, 100 g řapíkatý celer, olej, sůl, pepř, vinný ocet dle chuti, zakysaná smetana na dozdobení

Postup:Očistěte červenou řepu, brambory i cibuli. Na oleji osmahněte dozlatova nakrájenou cibuli, ke které přidejte nakrájenou řepu i brambory a celer a restujte přibližně 10 minut. Restovanou směs zalijte zeleninovým vývarem a vařte na mírném plamenu přibližně 20 minut, dokud nezměkne řepa i brambory.

Jakmile je zelenina uvařená doměkka, vše rozmixujte tyčovým mixerem na hladký krém, který případně ještě můžete doředit podle vaší požadované hustoty polévky. Dochuťte polévku solí, pepřem a troškou octa. Polévku můžete podávat s kopečkem zakysané smetany.

Hypertenze (pediatrie)

Hypertenze je zvýšení krevního tlaku o více než dvě směrodatné odchylky nad průměr pro daný věk, výšku a pohlaví dítěte[1]. Tlak zvýšený o více než dvě směrodatné odchylky nad průměr odpovídá krevnímu tlaku vyššímu než 95. percetil v populaci. Pokud je tlak mezi 90. a 95.

percentilem nebo u dospívajících vyšší nebo roven 120/80 mmHg, označuje se jako normální vysoký tlak[1]. Percentily jsou vztaženy nejen k věku a pohlaví, ale i k výšce dítěte[1]. Hypertenze je diagnostikována na základě tří odlišných měření v nestresové situaci[1][2].

Při podezření na „syndrom bílého pláště“ (u dětí ještě častější než u dospělých) se využívá ambulantní dvacetičtyřhodinové monitorování krevního tlaku.

Hypertenze se dle etiopatogeneze dělí na primární (esenciální) a sekundární (symptomatickou – v 75–80 % renální etiologie)[3]. Její prevalence u dětí kolísá v rozmezí 1–10 %[4].

U dospělých je v naprosté většině případů etiologie esenciální (95 %)[4], u dětí naopak naprosto převažovala hypertenze sekundární (renovaskulární, 80 %), pouze u adolescentů se stav blížil dospělé populaci[4].

Vzhledem k rostoucí prevalenci obezity v dětském věku se však tento stav mění[5].

Výše krevního tlaku je dána náplní cévního řečiště (závisí na minutovém srdečním výdeji) a na periferní cévní rezistenci (závisí na funkčních a strukturálních změnách cévního řečiště). Arteriální hypertenze je důsledkem absolutní nebo relativní převahy presorických, nebo nedostatkem depresorických mechanismů[3].

Měření[upravit | editovat zdroj]

K měření krevního tlaku se využívá několik metod, zejména měření auskultační, oscilometrické a invazivní.

Při neinvazivním měření je třeba použít vhodnou manžetu, měla by pokrývat 40 % plochy paže mezi olekranonem a akromionem[1], což odpovídá přibližně 2/3 délky paže. Při měření auskultační metodou by se neměl fonendoskop dotýkat manžety[1].

Při odečítání diastolického tlaku se u některých mladších dětí objevuje 5. Korotkovův fenomén (vymizení šelestů) u hodnot blížících se nule, proto se potom využívá 4. Korotkovův fenomén (oslabení šelestů)[1].

Příčiny[upravit | editovat zdroj]

Primární esenciální hypertenze

Výskyt esenciální hypertenze se dává do souvislosti s výskytem obezity.

Renální

  • renoparenchymatózní: vezikoureterální reflux, glomerulonefritida, dysplastické ledviny, polycystické ledviny, hemolyticko-uremický syndrom, pyelonefritida, obstrukční nefropatie, nádory ledvin produkující renin, hydronefróza, úraz ledviny, Wilmsův tumor, systémový lupus erytematodes;
  • renovaskulární: stenóza renální arterie (fibromuskulární dysplazie arterie), trombóza renální žíly.

Kardiální/vaskulární Endokrinní Některá onemocnění CNS Intoxikace látkami a léky

  • amfetamin, LSD, kokain, extáze;[8]
  • rtuť[9], lithium[10], kokain, amfetamin[11].

Nejčastější příčiny podle věku[upravit | editovat zdroj]

  • novorozenci: trombóza renální arterie nebo vény, vrozené vady ledvin, koarktace aorty, katetrizace pupečníku, bronchopulmonální dysplázie;
  • kojenci, batolata, předškoláci: renální příčiny, koarktace aorty;
  • mladší školní děti: renální příčiny, primární hypertenze;
  • starší školní děti a adolescenti: primární hypertenze, renoparenchymatózní, léky indukovaná endokrinní onemocnění, koarktace aorty, monogenní choroby způsobující hypertenzi.[8]

Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]

  • arteriální hypertenze je u dětí většinou asymptomatická;
  • u těžké hypertenze: bolesti hlavy, vertigo, epistaxe, poruchy vizu.[7]

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • opakované měření krevního tlaku správnou manžetou (šířka manžety = 40 % obvodu paže);
  • 24hodinové ambulantní monitorování krevního tlaku (ABPM) – zobrazení diurnálního rytmu, nočního tlaku, vyloučení syndromu bílého pláště;
  • ionty, kreatinin, urea, kyselina močová, glykémie, triacylglyceroly, celkový cholesterol, LDL a HDL;
  • hormony štítné žlázy, kortizol, plazmatická reninová aktivita a aldosteron;
  • moč chemicky a sediment; bakteriurie; mikroalbuminurie; clearance kreatininu;
  • ultrazvuk ledvin – velikost ledvin, struktura parenchymu, toky v renálních arteriích;
  • echokardiografie, EKG.[8][7]

Terapie[upravit | editovat zdroj]

Cíl: normalizace krevního tlaku, tj. snížení < 90. percentil (resp. < 75. percentil u dětí s chronickým onemocněním ledvin bez proteinurie, < 50.

percentil s proteinurií), prevence vzniku, nebo normalizace již vzniklého hypertenzního poškození cílových orgánů (hypertrofie levé komory srdeční, hypertenzní angiopatie sítnice).

Kontrola hypertenze zpomaluje progresi chronické renální insuficiece a snižuje riziko kardiovaskulárních komplikací.
Kauzální léčba dle základního onemocnění.

Nefarmakologická

  • snížení nadváhy, omezení příjmu soli, pravidelná fyzická aktivita;

Farmakologická

  • indikace: dlouhotrvající hypertenze, hypertenzní postižení cílových orgánů, symptomatická či sekundární hypertenze;
  • ACE inhibitory: captopril (NÚ: neutropenie, exantém, funkční selhání ledvin), enalapril (NÚ: tranzitorní hypotenze), ramipril;
  • blokátory angiotenzinového receptoru: losartan, irbesartan;
  • alfa- a beta-blokátory: propranolol (blokáda beta-adrenergních receptorů, NÚ: bradykardie, bronchiální obstrukce, hypoglykémie), metoprolol;
  • blokátory kalciových kanálů: nifedipin (NÚ: kožní rash, reflexní tachykardie, otoky kotníků), amlodipin, nitrendipin, felodipin, isradipin;
  • diuretika: hydrochlorothiazid, furosemid, spironolakton (diuréza, natriuréza, NÚ: hypokalemie).[8][7]

Hypertenzní krize[upravit | editovat zdroj]

Hypertenzní krize je akutní, život ohrožující stav, který se může projevovat srdečním selháním, maligními renálními změnami, neurologickými symptomy (jako je např. těžká cefalea, změny na očním pozadí, křeče) a vyžaduje okamžité podání rychle působícího antihypertenziva.

K léčbě se používá captopril (krátkodobě působící ACE inhibitor), nitroprusid sodný (vazodilatátor), labetalol (kombinovaný α- a β-blokátor), diazoxid, hydralazin (vazodilatátor). Doporučuje se snižování krevního tlaku o 20 % v průběhu první hodiny.

[3]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d e f g ŠAMÁNEK, Michal, Zuzana URBANOVÁ a Oleg REICH, et al. Doporučení pro diagnostiku a léčbu hypertenze v dětství a dospívání. Cor et Vasa [online]. 2009, roč. 51, vol. 3, s. 227–235, dostupné také z . ISSN 1803-7712. 

  2. TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook of Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 59. ISBN 978-0-19-856573-4.

  3. ↑ a b c d NOVÁK, Ivan, et al. Intenzivní péče v pediatrii. 1. vydání. Galén, 2008. s. 279-283. ISBN 978-80-7262-512-3.
  4. ↑ a b c GRUNDMANN, Milan a Ivana KACÍŘOVÁ. Farmakoterapie hypertenze v dětském věku: 1. definice, prevalence a klasifikace hypertenze. Pediatrie pro praxi [online]. 2001, roč. 2, vol. 1, s. 39–41, dostupné také z . ISSN 1803-5264. 
  5. ↑ URBANOVÁ, Zuzana a Milan ŠAMÁNEK. Vliv obezity na výskyt hypertenze u dětí. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, vol. 2, s. 80–81, dostupné také z . ISSN 1803-5264. 
  6. ↑ TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook of Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 56. ISBN 978-0-19-856573-4.
  7. ↑ a b c d MUNTAU, Ania Carolina. Pediatrie. 4. vydání. Praha : Grada, 2009. s. 429-432. ISBN 978-80-247-2525-3.
  8. ↑ a b c d LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 635-642. ISBN 978-80-7262-772-1.
  9. ↑ TORRES, A D, A N RAI a M L HARDIEK. Mercury intoxication and arterial hypertension: report of two patients and review of the literature. Pediatrics [online]. 2000, vol. 105, no. 3, s. E34, dostupné také z . ISSN 0031-4005 (print), 1098-4275. 
  10. ↑ MICHAELI, J, D BEN-ISHAY a R KIDRON, et al. Severe hypertension and lithium intoxication. JAMA [online]. 1984, vol. 251, no. 13, s. 1680, dostupné také z . ISSN 0098-7484. 
  11. ↑ CARLSON, Richard W, et al. Intoxication with street drugs: Cocaine and amphetamines. The Journal of espiratory Diseases [online]. 2009, roč. -, vol. 30, no. 1, s. -, dostupné také z . ISSN 0194-259X. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector