Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc?

Co přesně znamená umět podat první pomoc? Jde o soubor postupů a opatření, které může postiženému při úrazu či nemoci poskytnout i laik.

Stabilizuje tím jeho zdravotní stav do té doby, než mu bude poskytnuto lékařské ošetření. Pokud je zasažena některá ze základních životních funkcí, což znamená dýchání a krevní oběh, mluvíme o resuscitaci.

Chcete mít postup první pomoci na viditelném místě? Mějte u sebe kartu první pomoci. Stáhnout ji můžete ZDE.

Neposkytnutí první pomoci

Jak je to doopravdy s povinností poskytnout první pomoc? I když poskytnutí první pomoci není zakotvena v legislativě přímo jako povinnost, při její úmyslném neposkytnutí můžete být potrestáni.

Výška trestu je definována v zákoně, podle kterého je neposkytnutí první pomoci trestným činem.

První pomoc je povinen poskytnou při přímém ohrožení života, nemoci či úrazu každý:

  • komu nehrozí při poskytování první pomoci přímé nebezpečí,
  • kdo je svědkem autonehody,
  • má povolání, které ve své podstatě zahrnuje povinnost poskytnout první pomoc. (pracovníci ve zdravotnictví a další záchranné složky)

V případě, že by vám při poskytování první pomoci hrozilo nebezpečí, myslete především na svou vlastní bezpečnost. Za nebezpečí se považuje například riziko zasažení elektrickým proudem, popálení od ohně či žíraviny, utonutí, či výbuch hořlavin. Pokud jste absolutní laik, za poskytnutí první pomoci se považuje i bezodkladné přivolání zdravotní pomoci.

V případě, že patříte mezi osoby, které absolvovaly školení první pomoci, očekává se od vás aktivní zásah. Mezi tyto osoby patří vlastníci řidičského oprávnění, zdravotníci či sportovní instruktoři.

Úplně typickým příkladem, kdy se můžete dopustit trestného činu neposkytnutí první pomoci, je ujetí z místa dopravní nehody, a to i bez ohledu na to, jak jsou zranění závažná.

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc? Zásady první pomoci

Stali jste se svědkem nehody? Kromě postupů, jak poskytnout první pomoc, je stejně důležité zachovat chladnou hlavu a nepanikařit. Lépe tak vyhodnotíte situaci a budete se moci soustředit následujícími kroky.

Přivolejte rychlou pomoc

Na bezplatném telefonním čísle 155 a 112 řekněte své jméno, popište situaci, která se stala, místo, kde se nacházíte a nakonec informace o počtu a stavu postižených osob. Pokud přeci jen ztratíte hlavu, operátor vám bude při postupu první pomoci asistovat a řekne vám co máte dělat.

Vyhodnoťte bezpečnost a rizika

Pozorně se rozhlédněte, zda vám nehrozí zasažení elektrickým proudem či ohněm. Pokud jste na silnici, oblečte si reflexní vestu. Přišli jste do kontaktu s úplně cizí osobou? Je dobré mít po ruce i latexové rukavice.

Zkontrolujte postiženého

Zaměřte se na zdravotní stav. Je v bezvědomí? Dýchá? Krvácí? Má popáleniny? Dokáže chodit? Je dezorientovaný? V případě, že je postižených osob více, soustřeďte se v první řadě na osoby, které mají postiženou některou ze základních funkcí: dýchání a krevní oběh.

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc? První pomoc při bezvědomí

Buďte připraveni na situaci, kdy najdete blízkou osobu v bezvědomí nebo náhodného člověka cestou z práce. Jak se správně zachovat?

  1. V první řadě zajistěte svou vlastní bezpečnost. Důkladně se rozhlédněte, zda nehrozí nebezpečí a pokud možno, nasaďte si ochranné pomůcky.
  2. Zavolejte záchrannou službu, nebo požádejte o pomoc lidi kolem vás.
  3. Přesvědčte se, že osoba je v bezvědomí. Zkuste oslovení, zatřesení a nakonec vyvolání bolesti.
  4. Pokud osoba nereaguje na podněty, otočte ji na záda a mírně zakloňte hlavu. Tím se zprůchodní dýchací cesty.
  5. Zjistěte, jestli osoba v bezvědomí dýchá. Sledujte pohyby hrudníku a přiložte ucho k ústům. Vnímejte, zda proudící vzduch cítíte a slyšíte.
  6. Rozhodující je také způsob dýchání.
  7. V případě, že osoba dýchá normálně (stejně jako vy), sledujte zdravotní stav, ošetřete další zranění a vyčkejte, než přijdou záchranáři.
  8. Osoba nedýchá nebo lapá po dechu? Zahajte oživování, neboli resuscitaci.
  9. Při vyraženém dechu první pomoc spočívá v uklidňování postiženého, tělo po chvilce začne samo dýchat.

V případě, že osoba v bezvědomí dýchá, uložte ji do zotavovací polohy. Dříve se jí říkalo stabilizovaná, i provedení se trochu liší. Ať už si novou polohu pamatujete nebo ne, důležité je, že osoba je stabilně uložená na boku a nehrozí zapadnutí jazyka nebo vdechnutí obsahu úst. 

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc?

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc? Jaký je postup resuscitace?

Když se řekne první pomoc, většina lidi si představí postup při kardio-pulmonární resuscitaci (KPR), která kombinuje masáž srdce a dýchání z úst do úst.

Kdy vlastně zahájit první pomoc resuscitací? Umělé dýchání potřebuje každý, kdo nedýchá normálně, chrčí nebo lapá po dechu, je v bezvědomí, nebije mu srdce a nereaguje na podněty.

Zástava srdce se projeví i bledou kůží a namodralými rty v důsledku nedostatku kyslíku. Pamatujte, že pokud se člověk resuscitaci nebrání, potřebuje ji. Jak postupovat?

  1. rychlost rozhoduje, proto začněte s resuscitací co nejdříve,
  2. postiženého položte na záda na tvrdou podložku,
  3. nahmatejte místo na hrudníku, uprostřed hrudní kosti,
  4. stlačujte hrudník v tempu 100-120 stlačení za minutu, do hloubky 1/3 hrudníku,
  5. zdravotník může provádět i kombinaci s dýcháním z úst do úst v poměru 30:2, tedy 30 stlačení ke 2 vdechům, pokud je po ruce defibrilátor (AED přístroj), použijte jej,
  6. resuscitaci nepřerušujte do doby, než začne postižený samostatně dýchat nebo do příchodu záchranných složek.

Od dýchání z úst do úst můžete upustit a to v případě, že kontakt s postiženým by mohl být pro vás rizikový a nemáte po ruce resuscitační roušku. Ve stlačování hrudníku ale pokračujte co nejdéle a to i za cenu pár zlomených žeber. 

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc? První pomoc při infarktu

Česká republika patří mezi krajiny, kde nejvíce lidí umírá právě na srdečně-cévní potíže. Vznikají jako důsledek poškození cév při dlouhodobě neléčeném vysokém krevním tlaku, vysokém cholesterolu nebo při cukrovce.

Při infarktu myokardu dochází k ucpání cév vyživující srdce (koronárních cév) a srdeční sval odumírá.

Nemocný má v některých případech šanci na přežití, vše závisí od rozsahu poškození a rychlosti poskytnutí první pomoci.

Typickým projevem je bolest, tlak a pálení za hrudní kostí. Bolest vystřeluje do levé paže, čelisti či zad. Člověk při infarktu pociťuje náhlou slabost a závrať. Začne se potit, rychle a krátce dýchat, jeho kůže se začne zbarvovat do šeda až do modra.

Pokud je postižený při vědomí a komunikuje, hlavně ho uklidněte a nepodléhejte panice. Uvolněte mu těsný oděv a uložte do úlevové polohy s podloženou hlavou a nohami. Jeho stav neustále kontrolujte, zda pořád dýchá a zavolejte záchrannou službu.

Postižený ztratil vědomí, nedýchá a jeho krevní oběh se zastavil? V tom případě potřebuje v bezvědomí první pomoc, což znamená bezodkladnou masáž srdce, neboli resuscitaci.

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc? První pomoc při krvácení

Mnoha lidem se při pohledu na krev udělá okamžitě mdlo. Pokud k této skupině nepatříte, pravděpodobně budete schopni vzpomenout si na zásady první pomoci při krvácení.

Jak se zachovat v různých situacích?

  • zapíchnutý předmět v hrudníku nebo břiše: předmět nevytahujte, aby se krvácení na místě ještě nezhoršilo. Postiženého uklidněte a vyčkejte do příchodu rychlé pomoci.
  • drobné řezné ranky, které slabě krvácí: přikryjte ránu sterilním krytím z buničiny nebo hotovým obvazem, v žádném případě neutahujte. Pokud máte po ruce dezinfekci, použijte ji.
  • hluboká rána, ze které rytmicky stříká krev: ránu přitlačte rukou a vytvořte tlakový obvaz. V případě silného krvácení použijte škrtidlo a utáhněte končetinu cca 1 cm na ránou.

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc? ​ První pomoc novorozenci

Každý rodič doufá, že první pomoc novorozenec nebude potřebovat ani jednou. Patříte i vy k rodičům, kteří si pořídili monitor dechu? Pokud miminko přestane dýchat, rozezní se alarm a okamžitě je potřeba podat první pomoc. Srdíčko novorozence je malé a navíc, ještě nemá zcela vyvinuté kosti. Hrudník je proto měkký a vyžaduje si speciální postup při masáží srdce.

Uvolnění dýchacích cest

Položte si novorozence na předloktí, tváří dolů. Hlavička ať je níže, než je tělo. Uvolnění dýchacích cest tak pomůže i gravitace. 3-5krát ho udeřte dlaní mezi lopatky. Údery veďte směrem ven, z dýchacích cest.

První pomocAutolékárničky

První pomoc u dětí

Autor/ka: Mgr. Eva Bernatová Datum publikace: 14. 12. 2017, Aktualizováno: 12. 03.

2021

Každý rodič už se někdy ocitl v situaci, kdy musel reagovat a pomoci svému dítěti, které se zranilo, nebo se náhle zhoršil jeho zdravotní stav.

Co kdyby ale došlo k něčemu horšímu? Jedna z nejděsivějších představ každého rodiče je vážný úraz dítěte. V následujícím článku si můžete přečíst základní pokyny a rady, jak postupovat.

Nejdůležitější je zachovat klid

Ačkoli zde píšeme o první pomoci dětem, dokonce nejčastěji těm vlastním, nejdůležitější při poskytování první pomoci je bezpečnost zachránce. Snažíme se, abychom jako zachránci nebyli ohroženi, naše bezpečnost by měla být prioritou. Zraněný zachránce nepomůže a váže síly dalších zachránců či profesionálních záchranářů.

Na vlastní bezpečnost dbáme tedy především v případě požáru, tonutí, při dopravní nehodě nebo v nebezpečném terénu. A maminky, vzpomeňte si na tuto poučku také v letadle – dýchací masku nejprve sobě, pak dítěti. Druhé (nezraněné) dítě by nás mělo v rizikové situaci zajímat také (kde je, co právě dělá, zda neskončí jako jeho sourozenec apod.).

Budete mít zájem:  Zimní čas je lepší než letní

Zkontrolujeme, kde se nachází, zavoláme nebo vydáme pokyn, aby zůstalo na místě.

„Při poskytování první pomoci zachováme klid“ praví zlatá poučka. Jak na to, je velmi individuální a těžké na provedení. Důležité je znát správné postupy, mít je naučené a zautomatizované.

V krizové situaci člověka nejprve zachvátí panika, ale pokud víme, co udělat, prostě jen použijeme daný jednoduchý postup. Rodičovské instinkty jsou úžasná věc a často rodiče s dítětem v ohrožení dokáží neuvěřitelné věci.

Takže se není třeba bát, když je nejhůř, vaše tělo a mozek budou fungovat na plné obrátky.

↑ nahoru

Volání záchranné služby

V našich podmínkách při potřebě přivolat zdravotnickou záchrannou službu voláme na číslo 155. Tísňovou linku 112 využijeme v cizině, při volání ze zamčeného telefonu a při neštěstích většího rozsahu (požár, rozsáhlejší dopravní nehoda apod.).

Záchrannou službu voláme v těchto případech:

  • Dítě je v bezvědomí nebo ztrácí vědomí;
  • Dítě nemůže samo chodit (větší zlomeniny, pády z výšky, rozsáhlé popáleniny, silné bolesti…);
  • Je třeba rychlý zásah (alergická reakce, náhlá bolest břicha, dechové obtíže);
  • Při velkém krvácení;
  • Při úrazech hlavy;
  • V situacích, kdy máme podezření, že může nastat ohrožení zdraví dítěte a nejsme si jisti.

Operátorce nahlásíme své jméno, místo, kde se nacházíme, co se stalo, věk dítěte a v jakém je stavu. Není nutné nahlásit přesnou diagnózu, spíše popíšeme, jak na tom dítě je – při vědomí nebo v bezvědomí, kde udává bolest, jaké má obtíže atd.

Hovoru není třeba se obávat, operátorky se dotáží na důležité informace, rodiče uklidní a poskytnou rady, co udělat do příjezdu záchranářů. Myslíme také na volný přístup záchranářů k zraněnému (odemčené vchodové dveře, pes nepobíhá po zahradě apod.).

Pro usnadnění lokalizace, hlavně v terénu, je dobré nahrát si do telefonu aplikaci Záchranka, která ohlásí záchranné službě automaticky vaši polohu.

Pomoc při bezvědomí

Ztráta vědomí je závažný stav, který může ohrozit život dítěte. Je důležité, aby pomoc byla rychlá a efektivní. Přitom základní postupy nejsou složité.

Bezvědomí může nastat jako důsledek úrazu (nejčastěji hlavy), zhoršení zdravotního stavu (epilepsie, cukrovka, horečky) nebo otravy. Příčin je velká řada a pro správné poskytnutí první pomoc není nutné zjistit, o kterou z nich se jedná.

Dítě v bezvědomí nereaguje na vnější podněty, bezvládně leží a nevnímá své okolí.

Jak postupovat?:

  • Dítě se nejprve pokusíme probrat – oslovíme, důrazně zatřeseme;
  • Pokud jsou pokusy o probrání neúspěšné, zakloníme dítěti hlavu;
  • Zjistíme, zda dítě dýchá:
  • Dýchá – držíme hlavu v záklonu, ihned voláme záchrannou službu a kontrolujeme dýchání až do jejího příjezdu;
  • Nedýchá – ihned zahájíme resuscitaci

↑ nahoru

Záklon hlavy slouží k uvolnění dýchacích cest. Díky němu zabráníme ucpání dýchacích cest kořenem jazyka. Provedeme ho tak, že dítě v leže na zádech chytíme prsty jedné ruky pod bradou a druhou rukou za čelo. Bradu táhneme vzhůru a čelo tlačíme dolů.

Dýchání zjišťujeme, abychom se rozhodli, jak budeme postupovat dále. Dítě musí mít zakloněnou hlavu, aby byly volné dýchací cesty. Pozor, u bezvědomého musíme záklon hlavy držet.

Podíváme se na hrudník dítěte – pokud se pravidelně zvedá a klesá, dítě dýchá. Také je možné přiložit své uchu k nosu a ústům dítěte – cítíme vydechovaný vzduch.

Pokud dítě dýchá, udržujeme záklon hlavy a sledujeme jeho dýchání do příjezdu záchranné služby. Když nedýchá, ihned zahájíme resuscitaci.

Do zotavovací (podle dřívější terminologie stabilizované) polohy uložíme bezvědomého, který dostatečně a normálně dýchá, a to v těchto případech:

  • Musíme od něj odejít (abychom mohli zavolat záchrannou službu nebo otevřeli záchranářům);
  • Bezvědomý zvrací nebo je u něj riziko zvracení (nejčastěji k tomu dochází u otrávených a opilých).

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc?I v zotavovací poloze kontrolujeme dýchání. Pokud dítě přestane dýchat, ihned jej otočíme na záda a resuscitujeme. Doporučujeme podívat se na edukační video demonstrující nejčastější použití zotavovací polohy.

Zástava dechu

Pokud dítě v bezvědomí nedýchá nebo dýchá nedostatečně, hrozí mu nedokysličení těla, především mozku, a tím pádem trvalé postižení nebo úmrtí. V takových situacích musíme postupovat rychle a správně.

Resuscitace u dítěte staršího než 1 rok

Dítě po záklonu hlavy nedýchá nebo nedýchá normálně. Pokusíme se přivolat dalšího člověka, který nám může pomoci (například zavolá záchrannou službu). Zakloníme hlavu dítěte, držíme jeho nos zacpaný a přiložíme svoje ústa na ústa dítěte. Pak provedeme umělý vdech. Vdech je správný a dostatečný, pokud se zvedne hrudník dítěte;

  • Provedeme celkem 5 umělých vdechů;
  • Poté dáme svoji dlaň do středu hrudníku dítěte a stlačíme hrudník jednou rukou maximálně do 1/3 průměru hrudníku a to rychlostí dvě stlačení za sekundu;
  • Provedeme 30 stlačení hrudníku;
  • Poté dva umělé vdechy;
  • Střídáme v poměru 30 stlačení hrudníku : 2 umělé vdechy;
  • Pokud někdo již předtím nevolal záchrannou službu, po 1 minutě resuscitaci přerušíme, přivoláme záchrannou službu a poté v resuscitaci pokračujeme;
  • Pokračujeme v resuscitaci až do předání záchranářům nebo do obnovení životních funkcí.

Správné provedení resuscitace je ve stresové situaci obtížné. Dispečerka záchranné služby vás bude celou dobu telefonicky navádět a podporovat. I přesto je ale lepší si ji vyzkoušet na figuríně na kurzu první pomoci.

  • ↑ nahoru
  • Resuscitace dítěte do 1 roku
  • Provádíme podobně, s těmito odlišnostmi:
  • Záklon hlavy je velmi mírný, spíše je hlava v neutrální poloze;
  • Vdechujeme do nosu i úst dítěte současně, vdech je jen mírný, právě tak, aby se zvedl hrudník dítěte;
  • Stlačování hrudníku provádíme dvěma prsty mezi prsními bradavkami dítěte, opět rychlostí dvě stlačení za sekundu a maximálně do 1/3 průměru hrudníku.

Ucpání dýchacích cest cizím tělesem – dušení

Dušení u malých dětí je velkým nebezpečím, kterému bychom se měli především snažit předcházet. Pokud už k němu dojde, musíme jednat rychle. Postupy přitom nejsou moc složité.

Dusící se dítě je obvykle rudé v obličeji nebo začne promodrávat. Dítě může kašlat, sípat, chrčet nebo (v nejhorším případě) neslyšíme nic, dítě jen gestikuluje.

Pokud to jde, vyzveme dítě ke kašli, pomůžeme například vhodnou polohou;

  • Když kašel neúčinkuje, provedeme údery do zad. Dítě chytíme zepředu za hrudník a udeříme několikrát mezi lopatky:
  • U kojenců provádíme tak, že si dítě položíme obkročmo na svoje předloktí, dlaní držíme hlavičku. Pak dítě nakloníme hlavou dolů a udeříme mezi lopatky;
  • U batolat můžeme dítě při úderech do zad položit přes své stehno, aby hlava byla níže než hrudník;
  • Pokud údery do zad nevedly k vypuzení cizího tělesa, zkusíme Heimlichův manévr. Stoupneme si za dítě, svoji ruku sevřeme v pěst a tu položíme nad pupík dítěte. Pak pomocí druhé ruky tlačíme pěstí na nadbřišek dítěte směrem k sobě a nahoru. Tím stlačíme bránici a vzduch vytlačený z plic může cizí těleso vynést ven. Stlačení je opět razantní:
  • Heimlichův manévr neprovádíme u dětí do 1 roku;
  • U dětí do puberty, by i při úspěšném provedení Heimlichova manévru mělo být dítě následně vyšetřeno lékařem.
  • Údery do zad a Heimlichův manévr kombinujeme (5 úderů : 5 Heimlichových manévrů) až do uvolnění dýchacích cest;
  • Pokud byly pokusy neúspěšné a dítě upadlo do bezvědomí, voláme záchrannou službu a dítě do jejího příjezdu resuscitujeme dle pokynů záchranné služby.

K vyražení dechu dojde při nárazu na hrudník, zepředu či zezadu. Dítě je při vědomí, ale nedýchá a nemůže mluvit. Vyražený dech je způsoben křečí bránice, stav se sám o sobě zlepší, protože se bránice odkysličí a křeč povolí. Není třeba dělat nic, dítě uklidníme a vyčkáme, během krátké chvíle křeč povolí a dýchání se obnoví

↑ nahoru

Velké krvácení

Ke krvácení může dojít při různých ranách ostrými předměty. Při velkém krvácení je přímo ohrožen život dítěte. Není třeba rozlišit, zda se jedná o tepenné nebo žilní krvácení, je třeba pomoci rychle:

  • Ránu ihned stlačíme, v nouzi i holou rukou;
  • Přivoláme záchrannou službu;
  • Do příjezdu pomoci držíme ránu stlačenou, nejlépe pomocí kusu látky (co nejčistší);
  • Můžeme také obvázat pomocí tlakového obvazu (Přímo na ránu přiložíme jednu smotanou ruličku obinadla a pomocí druhého obinadla ji pevně přivážeme. Pokud obvaz prosakuje, přidáme další ruličku, kterou opět pevně přivážeme.)

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc?Drobné rány a odřeniny

Drobné rány patří mezi běžné úrazy, které obvykle ošetřujeme doma. Proto je třeba jim věnovat dostatek pozornosti:

  • Ránu nejprve umyjeme čistou vodou, zkontrolujeme, zda v ní nezbyly nečistoty a případně je odstraníme;
  • Větší krvácení zastavíme tlakem na ránu – přes sterilní materiál držíme ránu stlačenou;
  • Poté ránu sterilně zakryjeme – zalepíme nebo obvážeme. Pro rozsáhlé odřeniny je vhodné použít mastné obvazy (Atrauman, Inadine), které se nepřilepí na ránu;
  • V případě hluboké rány, porušení pohyblivosti dané části těla nebo vnímání za ránou vyhledáme lékařské ošetření;
  • Ránu dále sledujeme a držíme v čistotě. Pokud jsou přítomny příznaky infekce (zčervenání kolem rány, rána hřeje nebo pulzuje), vyhledáme lékařské ošetření.
Budete mít zájem:  V Evropě jsou čeští muži nejtlustší

Úrazy hlavy

Než se dítě naučí chodit, jezdit na kole, lézt po stromech a další užitečné dovednosti, stojí ho to mnoho pádů. Nebezpečné jsou především ty, kdy je zasažena hlava. Ne každé násilí směřované na hlavu vede k otřesu mozku. Všímáme si těchto nebezpečných příznaků:

  • bezvědomí – může přetrvávat déle nebo jde jen o krátkodobý stav;
  • dezorientace – nepamatuje si na okolnosti úrazu;
  • bolest hlavy;
  • nevolnost, pocit na zvracení, zvracení;
  • problémy se stabilitou, motání hlavy.

V případě, že se vyskytnou příznaky otřesu mozku, ihned přivoláme záchrannou službu:

  • Při přetrvávajícím bezvědomí postupujeme jako u jakéhokoli bezvědomí – zakloníme hlavu a hlídáme dýchání;
  • Pokud je dítě při vědomí, uložíme jej do klidu do pohodlné polohy (leh na zádech s podloženou hlavou nebo polosed);
  • S dítětem komunikujeme, pokusíme se zjistit okolnosti úrazu a snažíme se, aby neusnulo;
  • Nepodáváme nic k jídlu a pití, nenecháváme dítě samotné.

↑ nahoru

Zlomeniny

Zlomeniny patří k častým úrazům dětí, ať už při sportu nebo v domácnosti. Někdy bývá těžké zlomeninu s jistotou rozpoznat. Tu získáme až rentgenologickým vyšetřením. Zlomeniny se obvykle projevují bolestí, otokem, krevním výronem a snížením pohyblivosti končetiny. Nebezpečné jsou tyto příznaky:

  • otevřená zlomenina  – vidíme úlomky kostí;
  • deformace končetiny – nepřirozený úhel, pohyblivost v místě zlomeniny;
  • pocit nebo zvuk „křupnutí“ během úrazu.

Základem první pomoci je znehybnění zlomeniny. Často pozorujeme u dětí, které utrpěly zlomeninu, že zůstanou v původní poloze a pohybují se co nejméně. Znehybnění zmenší bolest a zabrání dalšímu následnému poškození. Dlahování pomoci klacků, lyžařských hůlek apod. se v našich běžných podmínkách nedoporučuje:

  • Pokud se jedná o otevřenou zlomeninu, ránu sterilně zakryjeme, snažíme se přitom s končetinou co nejméně pohybovat. V případě velkého krvácení je ale prioritním úkolem zastavit krvácení – tlakem v ráně přes kus (pokud možno čisté) látky;
  • Končetinu ponecháme v původní poloze, nepohybujeme s ní, můžeme podložit, obložit, abychom zvýšili komfort dítěte;
  • Zajistíme lékařské ošetření – u větších zlomenin přivoláme záchrannou službu;
  • U menších zlomenin (prsty, zápěstí) dopravíme dítě na lékařské ošetření. Můžeme stáhnout pomocí elastického obinadla;
  • Pro zmírnění bolesti můžeme použít studený obklad.

Popáleniny

Popáleniny jsou způsobeny vysokou teplotou. Projevují se bolestí, začervenáním, puchýři, v nejhorších případech zuhelnatěním tkáně:

  • Nejprve zabráníme dalšímu působení tepla – dostaneme dítě od horkého předmětu, svlékneme oblečení nasáklé horkou vodou atd.;
  • Popáleninu chladíme – jen studenou vodou, ne ledem:
  • Lokální popáleninu chladíme dlouho, dokud to popálenému přináší úlevu (minimálně 10 minut);
  • Velkou popáleninu (hrudník, břicho, záda) chladíme jen jednorázově – osprchujeme studenou vodou a dále již nechladíme.
  • Pokud jsou na popálenině puchýře, sterilně ji zakryjeme. Důležitá je čistota;
  • Nestrháváme přiškvařený oděv, nepropichujeme puchýře;
  • U popálenin větších než plocha dlaně dítěte vyhledáme lékařské ošetření (jsou-li popáleny obličej, ruce nebo genitálie, jedeme raději k lékaři i s menší popáleninou), v případě rozsáhlých popálenin voláme záchrannou službu.

Postupy první pomoci u dětí nejsou nic složitého a náročného. Jen přečtení pouček a návodů je ale nestačí.

Je lepší si postupy nacvičit na některém z kurzů první pomoci, například těch, které pořádá Červený kříž. Pak nebudete v dané situaci zaskočeni a aspoň trochu se vyhnete stresu.

Přejeme vám, aby se vám úrazy vyhýbaly a abyste tento článek založili v paměti pouze „pro strýčka příhodu“.

Zaujal Vás článek a chcete každý měsíc dostávat informace o nových příspěvcích? Přihlaste se k odběru newsletteru!

Vyražený dech – co je to a jak na první pomoc?

Související literaturu a další zdroje informací najdete v naší Odborné knihovně.

Kde hledat pomoc

  • Český červený kříž
  • První pomoc
  • Ministerstvo zdravotnictví ČR

Související literatura

  • První pomoc pro každého
  • První pomoc
  • Příručka první pomoci

Pomohly vám informace v tomto článku?

Jak na vyražený dech: První pomoc + Video

Potíže s dýcháním nemusejí nutn? souviset jen s vdechnutím cizího t?lesa ?i s n?jakým vážným onemocn?ním. N?kdy se vám m?že stát, že se b?hem sportování prudce uhodíte a vyrazíte si dech. Zpravidla nejde o nijak závažnou záležitost. V každém p?ípad? je ale dobré v?d?t, jak pomoci ?lov?ku ve vašem okolí, kterému se tato vcelku nep?íjemná událost stane.

Potíže s dýcháním nemusejí nutn? souviset jen s vdechnutím cizího t?lesa ?i s n?jakým vážným onemocn?ním. N?kdy se vám m?že stát, že se b?hem sportování prudce uhodíte a vyrazíte si dech. Zpravidla nejde o nijak závažnou záležitost. V každém p?ípad? je ale dobré v?d?t, jak pomoci ?lov?ku ve vašem okolí, kterému se tato vcelku nep?íjemná událost stane.

Co je vyražený dech?

P?i vyraženém dechu se nem?žete po?ádn? nadýchnout vzduchu, máte pocity blízké dušení. Jde vlastn? o reakci organismu, kdy na základ? prudkého nárazu dojde ke stáhnutí bránice a ke k?e?ím dýchacího svalstva.

P?í?iny vyraženého dechu

Jak jsem již zmínil v úvodu, nej?ast?ji se s tímto stavem setkáte p?i sportu, kdy se nap?íklad ude?íte o zem, nebo vás n?kdo prudce zasáhne mí?em do zad ?i hrudníku.

Hlavní p?í?iny

  • Pád na zem
  • Prudký úder do hrudníku

Jak poznáte, že má ?lov?k vyražený dech. Už na první pohled na n?m uvidíte, že má potíže s nadechnutím, koulí o?ima a rudne. M?že vypadat, jako by se dusil.

N?kdo, kdo se s tímto problémem ješt? nesetkal, m?že za?ít lehce panika?it. Panika však není na míst?, vyražený dech není obvykle nijak nebezpe?ný a není t?eba hned volat záchranku.

Postup lé?by p?i vyraženém dechu

V zásad? se dá ?íci, že p?i vyraženém dechu není pot?eba postiženému poskytovat žádnou zvláštní pé?i. B?hem p?ibližn? dvaceti vte?in se totiž jeho stav vrátí do normálu.

Pro jistotu však doty?ného posa?te tak, aby se mohl rukama op?ít o zem.

K rychlejšímu ustoupení problému, tedy uvoln?ní dýchacích sval? mu m?žete lehce masírovat oblast bránice.

N?kdy pomáhá také lehké bouchnutí do zad v oblasti mezi lopatkami. V každém p?ípad? je dobré doty?ného uklidnit, aby zbyte?n? nepanika?il. T?lo se z této prekérní situace dostane samo.

Co je pot?eba

  • Uvedení postiženého do klidu
  • Poloha v sed?
  • Masírování bránice
  • Lehké údery do zad mezi lopatky

Teprve v okamžiku, kdy se ani po n?jaké p?lminut? stav postiženého nelepší, je na míst? zavolat rychlou záchranou službu. M?že se totiž jednat o vážn?jší problém, který nesouvisí pouze s vyraženým dechem. Pokud situace trvá už n?kolik minut a postižený upadá do bezv?domí v d?sledku nedostatku kyslíku, je nutné provést um?lé dýchání. To se však stává pouze v ojedin?lých p?ípadech.

Jak dlouho to potrvá?

K uvoln?ní dýchacích sval? a bránice by m?lo dojít samovoln? b?hem dvaceti až t?iceti vte?in.

Video

Na videu si prohlédn?te, jak postupovat v p?ípad?, že má n?kdo z vašeho okolí vyražený dech. Jde o postup, kdy postiženému pom?žete údery do zad mezi lopatky.

Diskuze Co dělat při vyraženém dechu?

Tuhle mě to napadlo před spaním. Vlastně vůbec nevím, jaká je první
pomoc při vyraženém dechu? Ale co si matně pamatuji, tak učitelky ve škole
s tím při těláku ciráty nedělali… asi vůbec nic nedělali…
NiKi

Velikost písma:

Sestřenky holce zapadl tvrdý bonbon (byly jí 4 roky) – strejda pohotově
holku chytl, přehnul přes koleno a plochou dlaní celkem silně bouchl mezi
lopatky. Zabralo to skvěle.
Podle mě by to šlo i na vyražený dech.

Milli, to je cizí předmět…
Bouchnout do zad mě taky napadlo, ale vlastně to tou ránou vznikne, že se
dech vyrazí, tak nevím…

Napadlo mě fouknutí do obličeje,a le jinak nevím

Nase Majda si na podzim vyrazila dech pri padu na zada. Prvni jsme vubec
nevedeli, ze ma vyrazeny dech, az po par vterinach…instiktivne jsem ji chytla
za nohy hlavou vzhuru a bouchli parkrat mezi lopatky, nejdriv ja, pak manzel a
pak se teprve nadechla. Bylo to hrozne! Pak jsme s ni byli u DR a ta nam
rekla-plochou rukou uder mezi lopatky.

ja kdyz jsem si vyrazila dech jeste na tabore tak me bouchly do zad a pomohlo
to ale jestli se to ma nebo ne tak to nevim.

Hele ja bych na vyrazenej dech nic nedelala, mechanismus, jakym to vznika
(uraz) by mohl zpusobit soucxasne i nejake poraneni patere a michy, coz by se
nejakym hrubym manevrem mohlo jeste zhorsit.

Dite zacne dychat samo, az teprve,
kdyz by bylo zjevne modre, nebo ztracelo vedomi, tak bych neco delala – a to
nejspis umele dychani. Urcite bych mu jeste nemlatila do zad.

Neco jineho je samozrejme, kdyz se dite dusi necim (bombonem) – potom Heimlichuv
manevr nebo prosty uder do zad pomuze tu ucpavku vytlacit.

Pudlo, já jsem několikrát měla vyražený dech a opravdu bych se bez
roztáhnutí hrudníku nenadechla. Pokud by se stal závažnější úraz, tak
samože nemanipulovat, ale pokud je to jen vyražený dech, tak doporučuji to,
co jsem psala. U nás to používaly i učitelky v tělocviku, když si
třeba děcka při skoku do dálky vyrazily dech.

Budete mít zájem:  Zubní plak – jak na něj?

Magi to nikdy nevis, stalo se treba, ze se diteti, ktere dostalo facku,
zlomil dens epistrofei (to je ta vec, ktere se rika zlomeni vazu), ale
nedislokoval se – dite bylo v pohode. Vzali ho k doktorovi (jen tak formalne,
chteli si na to druhe dite stezovat), ten videl, ze je fajn, tam mu jen tak pro
forma vyzkousel hybnost krku, otocil mu hlavu – a dite padlo mrtve
k zemi …

Ja si myslim, ze by ses nadechla i tak – taky jsem mela mockrat vyrazeny
dech a nikdy mi nikdo nic neprovadel – a dycham.

Mozna se to nejakym manevrem urychli – ale podle me jde spis o odvedeni
pozornosti, radej bych to decko treba stipla do zadku.
No to roztahovani rukou, jak popisujes, vypada taky pomerne neskodne, urcite
bych ale nemlatila do zad.

Mmch podobne manevry s rukama se driv uzivaly jako umele dychani (jeste lze
videt ve starych dilech serialu sanitka) – a byly opusteny, protoze jsou
prakticky neucinne.

Tak to je hroznej příběh. Kdyby mu ten doktor tou hlavou neotočil, tak by
se dalo zachránit?
Nejspíš máš pravdu, já nejsu odborník, jen mám okoukaný, co se za nás
dělalo.

no já si myslím že i kdyby mu tou hlavou neotočil, tak by se to asi
nepoznalo, protože kdo by na to myslel, že se stane taková věc jenom při
facce?? na dg. by bylo třeba nejméně rentgenové ale spíš CT vyšetření,
takže by se na to muselo myslet, vůbec s ním nehýbat a okamžitě na CT
…a na neurochirurgii

Jasne, na to nikdo bvubec ani nepomyslel – kdyby s tou hlavou terba netocil,
tak to treba mohlo za chvilku zacit bolet, utvoriul by se svalovej blok a pak by
bud udelali RTG nebo by se to mohlo zahojit i samo …
ale to nemohl nikdo predpokladat, kazda banalita se nerentgenuje. Nam to rikali
jen jako priklad a varovani, ze cekat musime vsechno.

jsem tim chtela jen demonstrovat, ze nikdy nepoznate, jestli clovek nema neco
poraneneho, hlavne ne v prvnich minutach po uraze, kdy je v soku a nebolela by
ani zlomena noha…

Já si jednou vyrazila dech tak, že jsem nemohla víc než se zvednout
z lehu tzv. na všechny čtyři a máchat rukou na ostatní, až si toho jedna
holka všimla a krátce na to i pochopila, pak mi dala ránu do zad. Přišlo
mi, že to je celá věčnost, než jsem se mohla znovu nadechnout. bylo
šílený, že jsem vlastně nemohla ani křičet nebo říct co mi je, brrr,
děsný pocit

Vyražený dech

Vyražený dech je hovorové označení pro křeč dýchacích svalů, ke které dohází nejčastěji při prudkém nárazu do hrudníku. Dojde při tom ke stažení svalů bránice a postižený člověk se tak není schopen nadechnout a může se začít dusit. Většinou však tento stav po několika vteřinách přejde, křeč povolí a není třeba lékařského zásahu.

K vyraženému dechu zpravidla dochází při sportu – prudký úder při kontaktních sportech, náraz spoluhráče, nebo pád z kola nebo z výšky.

Postižený při vyraženém dechu nejlépe udělá, když zůstane v klidu a počká, než křeč přejde. Pokud jste svědky takového případu, je dobré člověka s vyraženým dechem uklidnit.

Zejména malé děti totiž mohou začít panikařit, pokud si dech vyrazí poprvé. Stav je to totiž velmi nepříjemný a může trvat až dvacet sekund.

Jak na první pomoc při vyraženém dechu

Postiženého uklidněte, pokud neví, co s ním je, vysvětlete mu, že to po chvíli přejde. Posaďte jej do předklonu a případně mu pomožte zmírnit nepříjemné pocity třením přední strany hrudníku, dokud tyto stavy neodezní a nemůže zase volně dýchat.

Naopak se vyhněte toliko známému bušení do zad, které je však absolutně neúčinné. Tělo se dokáže při hrozbě udušení samo vzpamatovat. Jednejte až v případě, že se stav ani po třech až čtyřech minutách nelepší, dotyčnému začnou modrat rty a může upadat do bezvědomí – poskytněte umělé dýchání a volejte záchrannou službu.

Takové případy jsou však naštěstí vzácné.

Zástava dechu po vdechnutí předmětu

Druhou nejčastější příčinou zástavy dechu je vdechnutí předmětu. Tohle nebezpečí je nejaktuálnější hlavně u menších dětí, které rády “ochutnávají” nové věci a může tak snadno dojít ke vdechnutí drobných předmětů, korálků, hraček, atd. V takovém případě je třeba uvolnit dýchací cesty dítěte.

Mladším dětem do osmi let poskytneme první pomoc tak, že mu skloníme obličej k zemi a několikrát lehce ale důrazně udeříme rukou mezi lopatky. Pokud ani po vydechnutí předmětu nedojde k obnovení dýchaní a vidíme, že dýchací cesty jsou volné, zahájíme masáž srdce a umělé dýchaní.

U starších dětí a dospělých používáme tzv. Heimlichův chvat, s jehož pomocí dojde k vypuzení předmětu z dýchacích cest. Tento chval lze provádět i pokud je postižený už v bezvědomí.

Provedení:

  • stoupněte si za postiženého a lehce ho předkloňte dopředu
  • jednu ruku dejte v pěst a rukama ho obejměte kolem pasu tak, že ruka složená v pěst bude tlačit na oblast žaludku těsně pod hrudní kostí a přes ní dáte druhou ruku
  • několikrát prudce stlačte nadbřišek pod hrudní kostí (tlačte směrem vzhůru)

Při problémech s dýcháním je třeba neotálet a rychle zajistit pomoc nejbližšího člověka, nebo i několika. Pokud je to opravdu vážné, tak volat urychleně záchannou službu, a do jejího příjezdu provádět první pomoc a udržovat postiženého při životě.

Vyražený dech život neohrozí, tělo se „nadechne“ samo během chvíle

Datum publikace: 01.11.2018

Dramaticky vypadají stav, kdy člověk lapá po dechu, cítí bolest v zádech a na hrudi, nemůže mluvit a obává se udušení. To je vyražený dech.

Vyražený dech není život ohrožující stav, i když paniku v mnoha rodičích, pokud se tak stane u jejich dětí, vyvolá. O co jde? K vyražení dechu dochází poté, co dojde k úderu na střední část hrudníku či zad.

Tělo na tento úder reaguje reflexním stažením bránice – a to je právě onen vyražený dech. Bránice je hlavní dýchací sval umístěný v dutině hrudní a její křečovité stažení na pár vteřin nedovolí tělu se nadechnout.

Vyražený dech je doprovázen panikou a úzkostí, mnohdy i stresem okolí.

Jak zastavit krvácení z nosu

Co dělat při vyraženém dechu?

Nic! Je to jednoduché pravidlo. Křeč v bránici během chvíle sama odezní a člověk se následně spontánně nadechne.

Pomoci může zvednutí horních končetin nad hlavu.

  • Zvednete ruce dítěti, zády k vám.
  • Položení dotyčného na zem, nebo umístění do sedu.
  • Ke spontánnímu nadechnutí dochází během 10 – 40 vteřin
  • Základním pravidlem při vyraženém dechu je – pouze zachovat klid a uklidňovat postiženého!
  • Nejde o smrtelný stav.
  • Tři otázky pro záchranáře Marka Hylebranta ze Středočeské záchranné služby
  • Jak laik pozná, že jde o vyražený dech a ne o dušnost?

Při vyraženém dechu člověk lapá po dechu, nemůže mluvit, nemůže popsat, co se děje, často je v panice. Tak podobně vypadá i obraz dusícího se člověka. Rozdíly tu ale jsou.

Vyražený dech přichází bezprostředně po pádu, po úderu na záda, po tvrdém dopadu na paty, po chycení kopnutého míče, který způsobí otřes hrudníku a podobně.Dušení je spojeno s vdechnutím cizího tělesa, s polknutím velkého kusu jídla, s hmyzím bodnutím, alergickou reakcí na potraviny a podobně.

Skutečně není jiná první pomoc, než jen počkat, až křeč povodí a člověk se sám nadechne?

Není. Tělo skutečně normální dýchání po chvilce obnoví samo a člověk se sám spontánně nadechne. Jediná pomoc spočívá ve zvednutí rukou nad hlavu.

Jaká jsou doporučení poté, co dech zase sám naskočí?

Zde je jednoduché doporučení, dát čas tomu, aby se člověk mohl nadechnout a rozdýchat se. Nepanikařit, nepropadat stresu, vyražený dech je nepříjemný, ale člověka na životě nijak neohrožuje.

Na vzniku textu se podílel Bc. Marek Hylebrant, vedoucí školicího a výcvikového střediska Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje.

Autor: Barbora Neubergerová

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector