Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?

Denně jí vypijeme zhruba tři litry, nepřežijeme bez ní déle než tři dny a její molekula se skládá ze dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Tohle všechno ví o vodě asi každý. Víte ale i to, jaké látky by ve vodě, kterou pijeme, měly být a v jakém množství? A co by v ní rozhodně být nemělo?

Jako součást letního vydání speciálu Forbes Next, jehož hlavním tématem je voda, jsme ve specializované laboratoři VZlab v Praze nechali otestovat pět vzorků vody, abychom na tyhle otázky odpověděli.

Rozboru jsme podrobili dva vzorky vody z běžného vodovodního řadu v Praze-Libni a v Karlových Varech, balenou vodu zastupovaly značky Dobrá voda a Saguaro a pro srovnání jsme nechali otestovat i vodu nabranou z Vltavy poté, co řeka protekla celou Prahou.

Podrobné výsledky si můžete prohlédnout v galerii. Tohle je pět nejdůležitějších zjištění, která z rozborů vyplývají.

Voda z kohoutků má vysokou kvalitu

Všechny vzorky kohoutkové i balené vody až na pár drobností téměř beze zbytku splňují normy pro pitnou vodu, které stanovuje vyhláška. U kohoutkové vody se tak potvrdilo, že v Česku je obecně úprava pitné vody na špičkové úrovni – zatímco v některých evropských zemích je pít vodu z kohoutku risk, v Česku můžete být naprosto v klidu.

Voda v Praze i v Karlových Varech nesplňovala normu jen nižším obsahem hořčíku, karlovarský vzorek pak ještě o něco nižší tvrdostí. Naopak stopy těžkých kovů, toxických látek nebo bakterií nebyly detekovány. Pokud vám tak voda z vašeho kohoutku přesto nechutná, nejčastěji bývají na vině staré rozvody ve vašem domě.

Balená voda nedává pro běžné použití smysl

Předpokládali jsme, že nejhůř v testu dopadne balená voda Saguaro, jejíž dvoulitrové balení prodává řetězec Lidl za 4,50 koruny. Voda, u které výrobce neudává zdroj, ale paradoxně jako jediná v našem testu splnila do puntíku požadované normy.

Nepatrné množství trihalometanu, což je produkt dezinfekce (laicky chlorování), ale nasvědčuje tomu, že je voda dodatečně upravována. Na rozdíl od Dobré vody, která však obsahuje méně hořčíku a vápníku a je také výrazně měkčí, než stanovuje vyhláška.

V obou případech si však domů v PET lahvích nosíte vodu chemicky téměř totožnou (zvlášť u Saguara) s tou, která vám teče z kohoutku. Pití balené vody je navíc zrádné v tom, že zatímco vodu z kohoutku si napustíte vždy čerstvou, v otevřené PET lahvi s vodou se i v ledničce téměř jistě po dvou třech dnech začnou množit bakterie, které pak pijete.

U kojenců vyhrála Dobrá voda

Pokud máte doma kojence, kterému jsou méně než tři měsíce, měli byste si u vody dát pozor na množství dusičnanů.

Zatímco organismus dospělého člověka si s nimi bez problémů poradí (norma stanovuje maximálně 50 mg na litr), pro malé dítě můžou být jedovaté.

Kojenecká voda by tak měla mít maximálně 10 mg/l dusičnanů, což splňuje Dobrá voda (0,56 mg/l) a také voda v Karlových Varech (5,4 mg/l). Naopak nejvíc jich je v pražské vodě – 16,2 mg/l.

  • Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?Laboratorní hodnocení vzorků, které jsme nabrali pro Forbes Next.
  • Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?Protokol rozboru balené Dobré vody.
  • Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?Protokol rozboru kohoutkové vody z Karlových Varů.
  • Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?Protokol rozboru kohoutkové vody z Prahy-Libně
  • Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?Protokol rozboru balené vody Saguaro
  • Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?Protokol rozboru vody z Vltavy

Pozor na tvrdost vody

Hodnotou, kterou se vyplatí sledovat, je i tvrdost vody. Podle vyhlášky by se měla pohybovat v rozpětí 2 až 3,5 mmol/l, což splňuje jen voda v Praze a balená voda Saguaro. Lidskému tělu přitom z dlouhodobého hlediska škodí příliš měkká i příliš tvrdá voda.

V prvním případě mu začnou chybět minerály (například Dobrá voda je s 0,49 mmol/l extrémně měkká), v opačném případě jich zase bude mít přebytek. Ze stejného důvodu byste si měli dát pozor i na minerální vody.

Jejich nadměrná konzumace může způsobovat hypertenzi, ledvinové kameny nebo vyšší cholesterol.

Vltava je celkem čistá

Překvapivě dobře dopadla v testu i voda z Vltavy, kterou jsme nabrali v Holešovicích, tedy vzhledem ke směru proudu na konci Prahy.

Pokud bychom ji poměřovali podle vyhlášky pro pitnou vodu, je v ní méně hořčíku a vápníku, naopak více železa a manganu, z chemického hlediska se ale od pitné vody v podstatě neliší (nejsou v ní žádné toxické látky).

Podle očekávání ale nevyhovuje z bakteriologického hlediska, najdete v ní stopy fekálního znečištění (intestinální enterokoky), které jsou ale v nížinných tocích běžné. Odpovídající je i lehký zelený zákal. Pít se tedy taková voda nedá, ale koupání v ní vám rozhodně nijak neublíží.

Voda z kohoutku vs. minerálka. Čeho se napít?

Pondělí, 28 října 2019

Stále více regionů světa trpí alarmujícím nedostatkem čisté pitné vody, také vody určené k zavlažování zemědělských území. Téma kvality pitné vody je akutním problémem, mnohdy podceňovaným. Odpověď na otázku: „Která voda je lepší a jakou vodu bych měl pít?“ Hledá stále větší počet lidí… 

Čistá sladká voda byla nedávno považována za nevyčerpatelný přírodní zdroj, ale lidstvo ji změnilo na deficit a stala se předmětem vážné obchodní soutěže.

Stále více regionů světa trpí alarmujícím nedostatkem čisté pitné vody, také vody určené k zavlažování zemědělských území. Téma kvality pitné vody je akutním problémem, mnohdy podceňovaným.

Odpověď na otázku: „Která voda je lepší a jakou vodu bych měl pít?“ Hledá stále větší počet lidí… 

Voda z vodovodu – jiný region, jiná chuť

Voda – obecně amorfní bezbarvá tekutina, bez chuti, bez zápachu. Nejpřístupnější je samozřejmě ta z vodovodu.

Stalo se vám už někdy, že jste se napili „kohoutkové“ vody u známého, který bývá „na konci republiky“ a chutnala úplně jinak než u vás doma, měla zvláštní pachuť nebo dokonce bílé zabarvení? Většina z nás se častokrát setkává s vodou, která má kovovou chuť, nepříjemný zápach, není průhledná, což rychle ucítí naše smysly, jak se dočtete v našem publikovaném článku.

Voda může mít dokonce žlutý až hnědý odstín, naznačující zvýšený obsah železa a dalších nečistot, které mohou být nebezpečné pro zdraví lidí i domácí mazlíčky. Pít takovou vodu nebo ji používat na vaření bez předběžné filtrace a úpravy vody pro domácnost je obzvláště riskantní.

Faktem je, že kvalitu kapaliny přímo ovlivňuje její zdroj. Prostřednictvím vodovodních systémů voda vstupuje do našich domovů z řek, potoků, nádrží a jiných vodních ploch, které jsou často znečištěné vnějšími faktory, mezi které patří největší nebezpečí – lidská činnost.

Mnoho velkých průmyslových podniků ukládá své odpady do řek a moří, kromě toho lidé vyhazují všechny druhy odpadů do světových vod. To vše vede k tomu, že voda, která teče z kohoutků obsahuje celou řadu různých nebezpečných látek včetně solí kovů, chlóru, virů, bakterií a dalších sedimentů.

Pití takové vody přináší více škody, než užitku a může mít negativní dopad na lidské tělo.

Strašák chlor

Obecně, voda z vodovodu není schopna způsobit významné poškození organismu, protože podléhá přísné a stálé kontrole kvality.

Dezinfekční prostředky však tvoří obrovské množství nových chemických sloučenin a je známo, že i ve vodě bez trvalého zápachu chlóru existuje speciální činidlo nazývané chlornan sodný.

Jeho přítomnost v kohoutkové vodě pomáhá snižovat přítomnost patogenních bakterií asi o 99 %, ve velkých množstvích žijících v takové vodě.

Přesto, zůstávají ve vodě odumřelé bakterie a tvoří organické vedlejší produkty, které se drží v lidském těle a způsobují problémy s trávicím traktem či dýchacím systémem. Filtrace vody se obzvlášť doporučuje zejména při zvýšené hodnotě chlóru, aby se zabránilo jeho hromadění v lidském těle, což může negativně ovlivnit reprodukční funkci mužů i žen.

Jakékoliv pochyby o kvalitě vody vyvrátí nebo naopak potvrdí rozbor vody.

Voda z přírodních zdrojů

Jakákoliv pramenitá voda se musí před použitím podrobit kompletní laboratorní analýze, pokud jde o užitečnost a bezpečnost, protože informace, že jakákoliv pramenitá voda je stále prospěšnější než voda z vodovodu, je mýtus.

Voda z pramene může být mnohem škodlivější a dokáže způsobit infekci, otravu až selhání ledvin. Přestože vám voda z otevřeného zdroje chutí, měli byste ji ještě před pravidelným používáním odebrat do specializované laboratoře.

Pramenitá voda z téměř jakéhokoliv městského zdroje nebo z průmyslové zóny je potenciálně zdraví škodlivá. Kromě toho, její složení se liší v závislosti na environmentální situace, kterou ve skutečnosti není možné kontrolovat.

Zejména na jaře je zvýšená přítomnost hnojiv, chemikálií a jiných látek, výrazně poškozujících zdraví člověka.

Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?

Balená voda

Za účelem ochrany sebe a své blízké před nadměrným pitím vody z vodovodu, mnoho lidí nakupuje balenou vodu sycenou nebo nesycenou, dostupnou téměř v každém obchodním řetězci. Celosvětový prodej balené vody roste v průměru o 10 % ročně, což přináší výrobcům a obchodníkům fantastické zisky.

Taková voda může být užitečná, pokud splňuje všechny doporučené normy, ačkoli je třeba zohlednit skutečnost, že balené vody prakticky nekontrolují příslušné služby a nad vodou z vodovodu se provádí přísná a stálá kontrola kvality. Je logické předpokládat, že „kohoutková“ voda převyšuje kvalitu plastů.

Ani štítek populárních značek pitné vody, s nápisem „voda nejvyšší čistoty“ nevyvrátí fakt, že spolu s minerální vodou pijete sloučeniny bisfenolu A, styrenu či antimonu. Aby nedošlo k příjmu mikročástic tohoto druhu, neměla by být voda uchovávána v plastu, ale ve skle.

Takové opatření však 1,5 – 2-násobně zvýší své náklady a zaručí neustále plýtvání finančními prostředky.

Voda z vodovodu či kohoutku a zdraví – jak ji můžeme upravit?

Sto lidí – sto chutí a každý si samozřejmě vybere podle sebe. Nezávislí odborníci se však shodují v tom, že výhodnější a bezpečnější je pít obyčejnou vodu z vodovodu, kterou bezpečně ochráníte s použitím domácího filtru na vodu.

Otevřete si naši nabídku vodních filtrů a udělejte něco pro zdraví už dnes. Nevíte si vybrat? Nechte to na nás, rádi Vám poradíme a najdeme řešení „šité na míru“, jak jsme to udělali už pro množství našich spokojených zákazníků.

Pitná voda z kohoutku

Vydáno: 26.11.2009   

I když se s pitnou vodou setkáváme den co den a doprovází nás celým životem, přesto o ní jen málo víme. A snad právě proto, že se o ní všeobecně málo ví, padají různá falešná tvrzení na úrodnou půdu.

Budete mít zájem:  Olivový olej má konkurenta - řepkový je v mnohém lepší

Třeba ta, že se kvalita pitné vody sleduje jenom na výstupu z vodáren a nikoho už nezajímá, co vlastně teče z kohoutků, nebo že nikdo nemá šanci dozvědět se, co obsahuje voda, která mu doma teče.

A protože skutečně o pitné vodě málo víme, dopouštíme se sami různých prohřešků, které vodě nejdou k duhu. Otázky a odpovědi, které jsme připravili v časopisu TEST, mohou přispět k nápravě stavu.

Jak je zajištěna kvalita a zdravotní nezávadnost pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu? Proces výroby a distribuce pitné vody se pravidelně kontroluje. U pitné vody se stanovuje okolo sta různých parametrů, kterými se sleduje její kvalita a tedy i zdravotní nezávadnost. Některé požadavky pro pitnou vodu jsou přísnější než pro vodu balenou.

  • Proč se voda chloruje?
  • Představuje chlor ve vodě nebezpečí pro zdraví?
  • Na kterém místě musí pitná voda z kohoutku splňovat požadavky kvality?
  • Kdo odpovídá za kvalitu pitné vody, která teče z kohoutků v nájemních domech a domech soukromých majitelů?

Úplavice, cholera, břišní tyfus, dětská obrna, hepatitida A a další nemoci jsou přenosné vodou. Dostatečně zajistit bakteriální nezávadnost vody dokáže chlor. Ne ze všech kohoutků však teče chlorovaná voda. Vodárny používají takové technologie úpravy vody, které odpovídají kvalitě surové vody (filtrace, dezinfekce, např. plynným chlorem, chlornanem, ozonem, oxidem chloričitým, peroxidem atd., mikrofiltrace nebo UV záření). Samotný chlor ve vodě, i když může negativně ovlivnit její chuť či pach, v používaných koncentracích nijak zdravotně závadný není. V centru zvýšené pozornosti jsou ale vedlejší produkty dezinfekce – trihalomethany. Česká republika patří v Evropě mezi světlé výjimky, neboť má pro ně oproti evropské směrnici stanoven více než dvakrát přísnější limit. Místo, kde musí pitná voda splňovat požadavky kvality, je kohoutek u spotřebitele. Vzorky pitné vody určené k rozborům se odebírají jak z kohoutků spotřebitelů, tak po trase, kudy proudí (např. vodojemy a přivaděče) a úpravny vody. Každoročně musí být obměněno 50 % odběrových míst a musí se vybírat metodou náhodného výběru. Za kvalitu pitné vody odpovídají pronajímatelé bytů, resp. soukromí majitelé. Výrobce vody (resp. dodavatel) není vlastníkem vnitřního vodovodu a nemůže ovlivnit jeho stav.

Způsobují-li vnitřní rozvody nevyhovující kvalitu vody, jsou nájemníci vydáni na pospas pronajímatelům, resp. soukromým majitelům?

I když výrobce vody (resp. dodavatel) nenese za tuto situaci odpovědnost, přesto má v ruce právní nástroj, jak pomoci. Je povinen informovat odběratele o nevyhovující kvalitě vody a současně je povinen uvést i možná nápravná opatření. Nápravná opatření se týkají omezení nebo odstranění rizika, že v dodávané vodě nebudou dodrženy hygienické limity.

  1. V domě ještě máme olověné rozvody pitné vody a máme z vody obavu.
  2. Jsou někde k dispozici informace o kvalitě pitné vody z veřejného vodovodu?
  3. Musí se za vyžádané informace o kvalitě vody platit?
  4. Má vodárna vůči spotřebitelům další povinnosti?
  5. Je zapotřebí se o vodu, která teče z kohoutku, nějak starat?
  6. Kde se spotřebitelé dopouštějí prohřešků vůči pitné vodě?
  7. Může se k vaření používat teplá voda?
  8. Kde získat další informace o vodě?

Přítomnost olověného potrubí nemusí nutně znamenat, že ve vodě se olovo nachází. Je-li vnitřní povrch potrubí pokryt vrstvičkou uhličitanu vápenatého, není voda s olověnou trubkou v kontaktu. Nicméně pro jistotu dodržujte tyto preventivní kroky: •    pro ranní nápoje raději použijte vodu natočenou večer do nádoby a na noc ji dejte do chladničky, nebo •    přednostně proveďte ranní hygienu a teprve potom po následném odtočení vody ji použijte, •    v průběhu dne či večera vodu před pitím a vařením odtočte, •    pro malé děti a těhotné ženy je vhodné v těchto případech k pití používat např. i balenou kojeneckou vodu. Každý má právo vyžádat si od své vodárny údaje o tom, jaká je kvalita dodávané vody podle jejího posledního rozboru. Způsob poskytnutí není zákonem o ochraně veřejného zdraví dán, lze ale akceptovat různé způsoby: zveřejnění aktuálního rozboru na webovské stránce vodárenské společnosti nebo jiném veřejně přístupném místě, zaslání výsledků žadateli (elektronickou) poštou nebo možnost osobního nahlédnutí do výsledků v sídle společnosti. Informace musí být poskytnuta zdarma! Spotřebiteli se musí dostat informace o všech povinně sledovaných ukazatelích, kterých je okolo šedesáti. Výrobce vody (resp. dodavatel) musí spotřebitele informovat o tom, že orgán ochrany veřejného zdraví mu povolil dodávat po určité období vodu nižší kvality – pouze za předpokladu, že nebude ohroženo zdraví spotřebitelů. Musí taktéž informovat o omezení použití pitné vody či o zákazu jejího používání. Aby si voda zachovala svoji kvalitu, vyžaduje péči. V době, kdy stagnuje v potrubí vnitřního vodovodu, může svoji kvalitu ztrácet a hlavně není čerstvá. Po vícehodinové či vícedenní stagnaci je vhodné ji odpustit a teprve potom pít či použít na vaření. Nestarají se o čistotu kohoutků a hlavic sprch. Ty se musí pravidelně čistit, aby se v nich nemnožily bakterie. Teplá voda – je jedno, zda dodávaná dálkovým teplovodem, ohřívaná centrálně nebo vlastním bojlerem či průtokovým ohřívačem – není určena k pití ani k vaření, i když se vyrábí z pitné vody a splňuje požadavky na jakost. Zejména na internetu lze dohledat řadu zajímavých informačních zdrojů. Ale pozor, ne všechny jsou objektivní a věrohodné. Mj. doporučujeme stránky Státního zdravotního ústavu (www.szu.cz) a Občanského sdružení spotřebitelů TEST (https://www.dtest.cz/vody). Na těch druhých naleznete výsledky testu 18 balených vod a vody z kohoutku v několika místech.

Zdravá kohoutková voda a další důvody, proč ji pít

Hlavním důvodem, proč pijeme, je nutnost zásobovat naše tělo vodou. Díky této nezastupitelné složce může organizmus vstřebávat potravu, přeměňovat látky na užitečné živiny, dopravovat je na příslušná místa, a nepotřebné složky opět odvádět z těla pryč.

Množství rozpuštěných látek ve vodě má významný vliv na její kvalitu a ovlivňuje také náš zdravotní stav. Pitná voda je mimo jiné nezastupitelným zdrojem minerálních látek.

Aby naše tělo mohlo dodanou vodu řádně zužitkovat, musí si ji příslušným způsobem upravit. Velmi však záleží na výchozím složení konzumované vody. Podstatnou složku pitné vody tvoří minerály. Tyto látky jsou pro náš organizmus bezesporu velice užitečné, jejich obsah ve vodě však nelze vnímat podle pravidla „čím více, tím lépe“.

Minerálních látek by ve vodě pochopitelně nemělo být příliš málo, nicméně ani příliš mnoho. Pokud je totiž voda s nízkým či vysokým obsahem minerálních látek konzumována dlouhodobě, může představovat určitá zdravotní rizika. Platí to však pochopitelně i opačně.

Voda, která má optimální složení, má na náš organizmus ochranný a zdraví prospěšný účinek.

Za optimální je považováno množství od 150 do 400 mg rozpuštěných minerálních látek v jednom litru vody. Jako minimální mez se uvádí obsah 100 mg/l, jako mez maximální pak 1000 mg/l. Při vyšších hodnotách již mluvíme o vodách minerálních.

Trvalé užívání minerálních vod však není vhodné z důvodu přílišného zatěžování ledvin. Proto je pití minerálek doporučováno jen na krátký čas a v omezeném množství.

Voda s vyšším obsahem minerálů, než stanovuje horní mez, může představovat rizikový faktor pro vznik některých kloubních poruch, močových, ledvinových či žlučníkových kamenů, či poruch slinných žláz.

Vody s nižším obsahem minerálů jsou z hlediska dlouhodobé konzumace vhodnější než minerální vody. Při příliš nízkém obsahu však voda způsobuje vyšší ztráty některých esenciálních prvků z organizmu a může vést k chorobám spojeným s nedostatkem vápníku a hořčíku.

Při vyváženém složení vody jsou látky, které voda obsahuje, našemu organizmu velice prospěšné. Je to především vápník a hořčík, o jejichž účincích toho víme nejvíce, ale také fluoridy, jod, křemík, vanad aj. Vápník a hořčík jsou přirozenou součástí každé vody.

O jejich množství vypovídá tzv. ukazatel tvrdosti vody. Čím je obsah těchto látek ve vodě vyšší, tím je voda tvrdší. Odpovídající obsah vápníku a hořčíku ve vodě snižuje především riziko srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt, ischemická choroba srdeční apod.

Nízký obsah vápníku ve vodě může mít vliv na výskyt neurologických chorob ve stáří, nižší obsah hořčíku může vést k těhotenským komplikacím (preeklampsii), poruchám motorického nervu či zvýšenému krevnímu tlaku. Minimální stanovený obsah vápníku ve vodě je 30 mg/l, u hořčíku je to 10 mg/l.

Doporučené rozmezí se u vápníku pohybuje mezi 40 až 80 mg/l, u hořčíku mezi 20 až 30 mg/l.

Voda s nižším obsahem minerálů (ovšem v rámci uvedených norem) má schopnost navázat na sebe větší množství odpadních látek vznikajících v rámci procesů metabolizmu a vyloučit je z těla. Hovoříme zde o schopnosti vody pročišťovat organizmus.

Proč tedy pravidelně pít vodu z kohoutku?

Kvalita vody v ČR je dlouhodobě na velmi dobré úrovni. V rámci mezinárodních žebříčků kvality česká voda získává ta nejvyšší hodnocení. Voda z kohoutku přirozeně obsahuje vyvážené, zdraví prospěšné látky. Než se dostane ke spotřebitelům, je podle příslušných právních předpisů upravována předepsanými technologickými postupy s dávkováním chemikálií, aby byla poživatelná a zdravotně nezávadná. Tyto úpravy jsou nastaveny tak, aby neovlivnily vyvážené složení vody. Je tedy nutné provádět monitoring kvality surové vody, upravené vody a vody v distribuční síti. Kontrola kvality vody v distribuční síti se provádí přímo na kohoutcích u spotřebitele. Kontrola kvality pitné vody probíhá v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví v akreditovaných laboratořích. U vody z kohoutku je kontrolováno na 100 ukazatelů kvality. Některé mikrobiologické limity pitné vody jsou přísnější než u balené vody. Hygienické limity nesplňuje pouze 0,5 % pitné vody v ČR. Tento stav se stále zlepšuje. Vodárenské společnosti zveřejňují podrobné zprávy obsahující úplný rozsah parametrů kvality vody zejména na internetových stránkách.

Přístup k pitné vodě z veřejného vodovodu má 93 % Čechů. Kohoutková voda je ideálně uskladněna – ve tmě a v chladu.

Budete mít zájem:  Když pšenici, tak nejlépe špaldu

Není skladována v nevhodném balení – často i několik dní na slunci, kde se rychle kazí – či v otevřené lahvi v lednici, kde se množí bakterie.

Odpadá nešetrná přeprava kamiony, potřeba skladování i likvidace neekologických plastových obalů. Spotřebitel rovněž nemusí tahat těžké balíky vod z obchodu domů – balík o šesti vodách váží 10 kg.

Litr vody z kohoutku vyjde spotřebitele na 5 haléřů, litr balené vody stojí alespoň 5 korun. Voda z kohoutku je tedy přinejmenším stonásobně levnější. Ke stažení: publikace Sovak – Hygienické minimum pro pracovníky ve vodárenství

(jto)

Je voda z kohoutku závadná? Do sporu o její kvalitu se zapojil stát

Cena vody rok od roku stoupá

• 

ZDROJ: Dominik Bachurek

V České republice se rozhořel spor o kvalitu pitné vody, po Svazu minerálních vod a Potravinářské komoře ČR se do přestřelky o její bezpečnost zapojil i Státní zdravotní ústav. Organizace se hádají o to, zda kohoutková voda například obsahuje pesticidy a hormony. Komora podle zdravotního ústavu záměrně zkresluje informace, nebo není dostatečně informovaná.

Podle Svazu minerálních vod je voda z vodovodu především určená k péči o tělo, k čištění předmětů, které přicházejí do styku s potravinami nebo lidským tělem a k dalším účelům lidské spotřeby, a ne k přímému pití. Nepřekvapivě pak vyzdvihuje přednosti balených vod.

„Limity pro kohoutkovou vodu jsou méně přísné než pro vody balené a navíc může hygienik i z těchto limitů udělit výjimku. Zákazník tak v restauraci neví, co přesně pije,“ uvedla předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková. Kritikou míří na kampaň společnosti Veolia Voda, která pitnou vodu propaguje v restauracích.

Z českých měst je na tom podle Ježkové nejhůře Plzeň. „Například v Plzni je situace taková, že dvacet let stará úpravna vody, která odebírá vodu z Úhlavy, není schopná upravit deště, které splachují hnojiva z polí do Úhlavy.

Taková voda, u které se prokázal výskyt pesticidů, pak teče do plzeňských domácností a restaurací. Při tom je v Plzni do projektu Čerstvá kohoutková zapojeno 18 restaurací a nabízí tak svým hostům tuto vodu,“ zmínila.

Potravinářská komora navíc dala Svazu částečně za pravdu.

Do souboje mezi výrobci balených vod a dodavateli pitné vody proto nyní vstoupil Státní zdravotní ústav.

Vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu Petr Pumann se pozastavil nad tím, jak může zároveň Potravinářská komora zpochybňovat kvalitu pitné vody a přitom většina výrobců používá pitnou vodu k výrobě potravin.

„Jestliže to Potravinářská komora zpochybňuje a říká, že pitné vodě z vodovodu nelze v České republice důvěřovat, nepřímo tím zároveň říká, že nelze důvěřovat ani v bezpečnost českých potravin,“ uvedl Pumann.

Upozornil. Že pokud má Potravinářská komora důkazy o nebezpečnosti pitné vody distribuované veřejnými vodovody, měla by je neprodleně předat ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu zemědělství.

„Jejich orgány by mohly začít okamžitě konat a zajistit bezpečnost pitné vody i vyráběných potravin a zabránit tak poškození zdraví spotřebitelů. Stejně jako zabránit panice, která se podle ohlasů, které dostáváme, na základě zmíněné zprávy ve společnosti šíří,“ sdělil Pumann.

Horší kvalita malých vodovodů

Problémy s kvalitou pitné vody se podle něj vyskytují, především kvůli dusičnanům, asi u dvou procent malých vodovodů. Voda je pak nevhodná pro kojence a někdy i malé děti nebo těhotné ženy, ale při celkovém hodnocení je kvalita pitné vody z veřejných vodovodů v České republice velmi dobrá a srovnatelná s vyspělými evropskými zeměmi.

„V roce 2012 byla četnost nedodržení limitní hodnoty u zdravotně závažných ukazatelů u velkých vodovodů 0,06 procenta a u malých vodovů 0,73 procenta,“ konstatoval Pumann. Výsledky rozborů pitné vody jsou podle něj vkládány do centrální databáze kvality pitné vody a jsou dostupné veřejnosti na internetových stránkách www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/monitoring-pitne-vody.

Autor: Tereza Čapková

Mediální přestřelka ohledně pitné vody z kohoutku

TZB-info / Voda, kanalizace / Vlastnosti a zdroje vody / Mediální přestřelka ohledně pitné vody z kohoutku

Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakce

Protože je pitná voda základní poživatinou, pro její bezpečnost platí legislativní požadavky neméně přísné jako pro ostatní potraviny, ve skutečnosti dokonce ještě přísnější. Předpokládá se totiž, že ji lidé denně co do množství konzumují více než ostatní potraviny.

Potravinářská komora ČR zveřejnila své stanovisko k nabízení kohoutkové vody v restauracích, které je namířeno proti pití vody z vodovodu a na podporu používání balených vod.

Stanovisko dokonce uvádí: „U kohoutkové vody, která má za sebou možná pobyt v nekvalitním vodovodním řadu ve společnosti zbytků hormonů a léčiv, si spotřebitel o bezpečnosti může nechat leda tak zdát.

Považujeme za velmi důležité, že se ke stanovisku Potravinářské komory obratem vyjádřil hlavní hygienik: „Restaurace disponují pitnou vodou, která je pod kontrolou jak ze strany provozovatele vodovodního zdroje, tak ze strany hygieny.“

Hlavní hygienik vidí jednu z příčin vyostřené situace v tom, že Češi několik posledních let omezují spotřebu balených nealkoholických nápojů a řada lidí se zejména z ekonomických důvodů vrací k vodě z kohoutku.

Je třeba si ovšem uvědomit, že:

  1. Mezi kojeneckou, pramenitou, minerální i pitnou vodou jsou kvalitativní rozdíly. Vody jsou do těchto kategorií rozděleny podle vyhlášky. První tři druhy pocházejí z čistých podzemních zdrojů, balená pitná voda může být i z vodovodu. Ke každodennímu pití se hodí vody kojenecké, pramenité či slabě mineralizované minerálky.
  2. Pitná voda z vodovodu je standardní součástí výroby a dalšího zpracování potravin. Pokud má PK ČR pochybnosti o kvalitě vody z vodovodu, jak je to s těmito potravinami?
    V tomto duchu zní i stanovisko Státního zdravotního ústavu: „Naprostá většina českých výrobců potravin používá k výrobě potravin pitnou vodu dodávanou veřejným vodovodem a domnívá se, že odpovídá všem hygienickým požadavkům, a je tudíž bezpečná; v některých případech si ji výrobci i sami kontrolují. Jestliže nyní toto PK ČR zpochybňuje a říká, že pitné vodě z vodovodu nelze v České republice (ČR) důvěřovat, nepřímo tím zároveň říká, že nelze důvěřovat ani v bezpečnost českých potravin, při jejichž výrobě se pitná voda z vodovodu používá (což je naprostá většina vyráběných potravin). V tomto případě jsme však nikde nezaznamenali, že by PK ČR zároveň vydala nějaké doporučení výrobcům potravin, jak si mají v této situaci počínat.“

Pitná voda skutečně není – vzhledem ke způsobu své specifické distribuce ke spotřebitelům – podle zákona o potravinách (který reguluje trh s potravinami) potravinou.

Protože je však základní poživatinou, pro její bezpečnost platí požadavky (definované v zákoně o ochraně veřejného zdraví, v zákoně o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a v jejich prováděcích vyhláškách) neméně přísné jako pro ostatní potraviny – ve skutečnosti ještě přísnější, protože se předpokládá, že ji lidé denně co do množství konzumují více než ostatní potraviny.

Vliv provozování vnitřního vodovodu na kvalitu vody

Pro úplnost je třeba říci, že významný vliv na kvalitu vody má i provozování vnitřního vodovodu.

Doporučení pro místa odběru:
Po vícehodinové (noční) či vícedenní stagnaci vody v potrubí je vhodné ji nejdříve odpustit (nebo využít na splachování, mytí atd.) a teprve potom ji pít či použít na vaření.

Čistit je třeba jak ústí kohoutku, tak perlátory a sprchové hlavice.

Spotřebitelský časopis dTest uvedl porovnání kvality vody z neudržovaného kohoutku a z téhož po vyčištění a desinfekci perlátoru a ústí kohoutku.

Pro provozovatele budov jsou důležitá nová pravidla dle ČSN EN 806-5 – Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě – Část 5: Provoz a údržba, která určuje mimo jiné pravidla pro případy, že v budově není používán vodovod a zároveň platí nová norma ČSN 75 5409 Vnitřní vodovody.

Z pravidel dle ČSN EN 806-5:

  • dle kap.7: vodovody, které nebudou déle než 7 dní v provozu, budou buď uzavřeny nebo vypuštěny, nebo pravidelně proplachovány vodou
  • dle kap.6: části vodovodu, které se používají zřídka, musí být pravidelně, nejméně 1x/týden, proplachovány vodou
  • dle kap.8: po ukončení odstávky vodovodu se musí uzavřené armatury na cca 5 min. otevřít, aby stagnující voda z potrubí odtekla. Doba odpouštění je samozřejmě orientační a odpovídá objemu vody v potrubí.
  • Zodpovědnost za provoz, kontrolu a údržbu vnitřního vodovodu má jeho vlastník.
  • Pokud se má provádět desinfekce, pak se musí v technické zprávě uvést objem vnitřního vodovodu. Desinfekce se nemusí provádět při vodovodu do 35 lidí, tj. např. RD nemusí, stačí proplach.
  • Po desinfekci může být odstávka max. 7 dnů, pak musí probíhat proplachy. Pokud ne, tak znovu desinfekce.
  • Více k nové normě ČSN 75 5409 bylo řečeno na semináři Novinky ve zdravotní technice 2013.
  • Obnovení provozu dořasně uzavřených a vypuštěných vnitřních vodovodů dle kap.8 ČSN EN 806-5
  1. Částečně se otevřou uzavírací armatury a pomalým otevření výtokových armatur se potrubí odvzdušní.
  2. Uzavírací armatury se úplně otevřou a potrubí propláchne jako při uvádění do provozu nového vnitřního vodovodu postupem dle ČSN EN 806-4.
  3. Pokud je to nutné, provede se i desinfekce.
  4. Výtokové armatury se uzavřou a zkontroluje se těsnost vodovodu.

V běžných případech budov s občasným provozem je výhodný pravidelný týdenní proplach. Ten lze samozřejmě řídit automatikou, příp. vybrat rovnou armatury, které umí sami tuto funkci zajistit – automatický proplach u bezkontaktních vodovodních baterií.

Voda musí splňovat požadavky v místě spotřeby

Často se nesprávně uvádí, že voda se sleduje na výstupu z vodárny, což není pravda. Místo, kde musí pitná voda splňovat požadavky kvality, je kohoutek u spotřebitele! Vzorky pitné vody určené k rozborům se odebírají z míst po celé distribuční trase, tj.

z kohoutků spotřebitelů, z potrubí po trase vodovodu vč. např. vodojemů a přivaděčů a z úpraven vody.

Každý rok musí vodárny obměnit 50% odběrových míst a vybírat je metodou náhodného výběru nebo jinou vhodnou metodou tak, aby žádný ze zásobovaných objektů nebyl dopředu vyloučen.

Za kvalitu vody ve vnitřním vodovodu zodpovídá jeho vlastník.

Obvykle je vlastníkem vnitřního vodovodu soukromý majitel, družstvo, sdružení vlastníků, obec a pronajímatelé bytů. Dodavatel vody není vlastníkem vnitřního vodovodu a nemůže ovlivnit jeho stav.

Je-li nevyhovující kvalita vody způsobena vnitřním vodovodem, není sice dodavatel (výrobce) vody za tuto situaci odpovědný, ale má v ruce právní nástroj, jak spotřebitelům pomoci.

Je povinen informovat odběratele a navrhnout i možná nápravná opatření, kterými by se omezilo nebo odstranilo riziko, že v dodávané vodě nebudou dodrženy hygienické limity.

Odpovědnost vlastníků obytných nájemních domů (pronajímatelů bytů) za jakost vody vyplývá z povahy právního postavení pronajímatele, neboť dodávka pitné vody odpovídající jakosti je nezbytnou součástí nerušeného výkonu nájemního práva k bytu, případně i k nebytovým prostorám. Je jejich povinností zjistit příčinu nedodržení kvality pitné vody a přijmout nápravná opatření.

Dodejme, že výše uvedenou povinnost nemají majitelé rodinných domů a že záleží na jejich rozhodnutí, zda opatření přijmou či nikoliv. Ovšem, čistě teoreticky, pokud by neodstranili závady na vodovodní přípojce nebo vnitřním vodovodu, mohlo by jim hrozit přerušení nebo omezení dodávky vody.

voda z kohoutku – Seznam.cz

vitalitis.cz/je-voda-z-kohoutku-zdrava-nebo-je-lepsi-voda…

Před 6 měsíciVe vodě je život, to víme asi všichni. Zatímco bez jídla se dá vydržet klidně i několik týdnů, bez vody to nejde více než pár dní. Voda je tedy základem pro zdravý život. I přesto ale podle Světové zdravotnické organizace nemá ani v dnešní…

Voda z kohoutku›Zboží.cz

  • Přírodní minerální voda Mattoni se rodí v panenské přírodě v okolí Karlových Varů. Alespoň jedna polovina denní konzumace tekutin by měla být pokryta minerální vodou, aby byl zaručen dostatečný…
  • 15 – 41 Kč
  • Sklademv 6 obchodech

Voda z kohoutku›Obrázky

sodastream.cz/voda-z-kohoutku

Přemýšlíte, který nápoj je nejzdravější? Odpověď je velmi jednoduchá a pro někoho možná překvapivá. Nejzdravějším a nejvhodnějším nápojem je totiž čistá voda.

risebyperformance.cz/2016/03/voda

Ve vodě vznikl život. Voda umožňuje naší existenci, díky vodě naše tělo funguje tak jak má, a dostatečné pití vody se projevuje nejen v optimalizaci našeho zdraví, ale také v rychlejším dosahování výsledků při přeměně postavy.

tchiboblog.cz/pijeme-kohoutkovku

Ještě před pár lety můj pitný režim sestával z čajů, balených vod, šťáv a různých slazených zhůvěřilostí. Dnes piju hlavně vodu z kohoutku – a naučila jsem na ni i svou dvouletou dceru, která žádné jiné pití neuznává.

Sklenice, lahve, tácy, karafy. Jednoduché upravení vody z vodovodu

Plaská 587/7, Praha

Balené vody: Někdy jen předražená voda z kohoutku

Za posledních 30 let se dramaticky zvýšilo množství balených vod na českém trhu. Kromě přírodních minerálních vod se dnes běžně prodávají vody léčivé, kojenecké, pramenité i stolní. Čím vším se liší? Proč se některé nehodí k trvalému pití?

Smí se čerpat jen z chráněného podzemního zdroje a může obsahovat nanejvýš 500 miligramů minerálních látek na litr.

Pro tuto vodu platí také přísnější limity pro obsah vybraných minerálů nebo znečišťujících látek jakou jsou dusičnany.

Taková voda je vhodná pro přípravu kojenecké stravy, ale i k trvalému pití jak u dětí, tak dospělých. Výrobce této vody nesmí provádět žádné úpravy, které by měnily její chemické složení.

A ještě…

Jako balenou vodu „vhodnou pro přípravu kojenecké stravy“ smí výrobci označit vodu pramenitou nebo minerální, pokud splňuje platné limity pro kojeneckou vodu, ale až díky provedeným úpravám jejího složení.

Pramenitá voda

Smí obsahovat maximálně jeden gram minerálních látek na litr a smí pocházet jen z chráněného podzemního zdroje. Výrobce této vody ji smí upravovat jen stanovenými fyzikálními způsoby, ale nelze do ní přidávat žádné chemické látky s výjimkou oxidu uhličitého. I tento typ vody je vhodný k trvalému pití jak pro dospělé, tak pro děti.

Pitná voda

Pro ni platí stejné požadavky jako pro vodu, která teče z vodovodního kohoutku. Výrobci ji také smějí upravovat stejnými metodami, kterými se pitná voda upravuje ve vodárnách. Mimo jiné mohou do tohoto typu balené vody přidávat stanovenými formami minerály jako vápník, sodík, draslík nebo hořčík.

Tyto vody je možné označovat jako „perlivá voda“ nebo „stolní voda“. I tuto vodu mohou lidé trvale pít bez omezení, ostatně mnohdy se tento typ balených vod „vyrábí“ tak, že normální kohoutková voda je stáčena do plastových lahví.

A spotřebitelé si pak musí pořádně připlatit za to, že si ji kupují v obchodech, místo toho, aby si doma otočili kohoutkem …

Minerální voda

Smí pocházet jen z chráněného podzemního zdroje schváleného ministerstvem zdravotnictví. Z hlediska spotřebitele je nejdůležitější obsah rozpuštěných pevných látek neboli tzv. celková mineralizace.

Pouze vody slabě mineralizované (s obsahem rozpuštěných látek 50 až 500 mg/l) jsou vhodné pro trvalé pití, a to v případě, že neobsahují vyšší množství oxidu uhličitého nebo jím nejsou uměle syceny.

 

Velmi slabě mineralizované vody (do 50 mg/l) se hodí jen pro krátkou dietní nebo léčebnou kůru, jinak by mohly narušit minerálový metabolismus organismu. Vody středně mineralizované (0,5 až 1,5 g/l) mohou být doplňkem pitného režimu, ale je třeba je střídat s jinými nápoji.

Podle doporučení Státního zdravotního ústavu není vhodné konzumovat více než půl litru takových minerálek denně. Silně mineralizované vody obsahují 1,5 až 5 gramů rozpuštěných minerálních látek na litr. Jsou nevhodné pro děti a dospělí by je měli pít jen výjimečně a v omezeném množství. Velmi silně mineralizované vody obsahují více než 5 g/l a měly by se používat jen pod dohledem lékaře.

Desatero rad pro nákup balené vody:

  • Kupujte jen takové vody, na jejichž obalu jsou informace o typu a původu (zdroj a lokalita), o výrobci nebo dovozci a o minerálním složení vody.
  • Zkontrolujte si datum minimální trvanlivosti balené vody. A věnujte pozornost tomu, v jakých podmínkách jsou vody skladovány v prodejně.
  • K běžnému a dlouhodobému pití se hodí vody kojenecké, pramenité a slabě mineralizované bez oxidu uhličitého.
  • Balená pitná voda se kromě ceny neliší ničím podstatným od vody, která teče z vodovodního kohoutku.
  • Sledujte výsledky nezávislých testů, které provádějí spotřebitelské organizace.
  • Odborníci nedoporučují balené vody pít přímo z lahve, protože tím můžete obsah kontaminovat choroboplodnými zárodky.
  • Otevřenou lahev balené vody je optimální uchovávat v chladnu a v temnu a její obsah zkonzumovat nejpozději do tří dnů.
  • Pokud voda z vašeho vodovodu odpovídá limitům pro pitnou vodu, není vůbec nutné si kupovat balenou vodu, a to ani pro kojence.
  • Pokud dlouhodobě užíváte léky nebo trpíte chronickou nemocí, poraďte se o tom co pít a v jakém množství se svým ošetřujícím lékařem.
  • Přehled chemického složení tuzemských balených vod z českého trhu můžete najít na webu Státního zdravotního ústavu.

Nejčastější dotazy

Tvrdost vody znamená množství vápníku a hořčíku obsaženého ve vodě. Ze zdravotního hlediska je optimální koncentrace 2 – 3,5 mmol/l. V oblasti provozované Vodakvou se k výrobě pitné vody využívá spíše povrchová voda, proto je i dodávaná pitná voda na většině území měkká. Jaká je tvrdost vody ve Vaší obci zjistíte zde.

Můžu pít bez obav pitnou vodu z kohoutku?

Požadavky na zdravotní nezávadnost a čistotu pitné vody jsou stanoveny hygienickými limity mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů.

Tyto limity jsou upraveny platným prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny či určeny příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

Kontroly kvality pitné vody na úpravnách a v rozvodné síti provádí akreditovaná laboratoř Vodakvy v pravidelných intervalech, kromě laboratoře kontroluje nezávadnost pitné vody i krajská hygienická stanice.

Vodakva zaručuje dodávku kvalitní pitné vody až do objektu. Tato kvalita se může změnit při dlouhodobé stagnaci ve vnitřních rozvodech. Před jejím používáním je tedy dobré odpustit trochu studené vody a zkontrolovat, zda je dostatečně chladná, čirá a jiskrnná. Takovou vodu můžete bez obav pít.

Proč se přidává do pitné vody chlór?

Chlór se přidává do vody pro dezinfekci. Jeho úloha je preventivní, zabraňuje rozmnožení nežádoucích bakterií a mikrobů v rozvodné síti. Maximální zbytková koncentrace chlóru ve vodovodní síti je 0,3 mg/l. Obsah chlóru v této koncentraci není v žádném případě toxický ani zdraví nebezpečný, naopak jeho přítomnost v pitné vodě zaručí její bakteriologickou nezávadnost.

Proč se někdy stane, že má voda bílé nebo rezavohnědé zabarvení a je to nebezpečné?

Bílé (mléčné) zabarvení vody je způsobeno tím, že se smíchá voda se vzduchem. K tomu může dojít například v čerpacích stanicích. Bílé zabarvení vody nemá v žádném případě vliv na její kvalitu. Stačí nechat vodu několik minut odstát a vzduch z ní postupně vyprchá, až bude opět čirá.

Pokud máte na vodovodním kohoutku instalováno sítko, dbejte na jeho pravidelné čištění.Při manipulacích na vodovodní síti nebo při dlouhodobé stagnaci vody ve vnitřních rozvodech může dojít k uvolnění usazenin v potrubí a voda z kohoutku pak může mít rezavohnědou barvu.

Takto zabarvená voda není zdravotně závadná, nechte ji z kohoutku odtéct, dokud není opět čirá.

Je pitná voda z kohoutku vhodná i pro kojence?

Pitná voda dodávaná Vodakvou je na většině provozovaného území vhodná i pro kojence. O jejím použití se poraďte s dětským lékařem.

Chcete – li vědět, zda voda z kohoutku v místě Vašeho bydliště splňuje parametry doporučené pro kojeneckou vodu, zašlete prosím dotaz s uvedením adresy Vašeho bydliště, na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Kde se dozvím více o kvalitě pitné vody?

Kvalita pitné vody je definována Zákonem o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb., ve znění vyhlášky 187/2005, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody.

Na svých internetových stránkách uveřejňuje Vodakva průměrné výsledky chemických a biologických rozborů upravené vody na největších úpravnách. Informace o kvalitě dodávané pitné vody získáte na centrálním dispečinku Vodakvy.

Můžete se obrátit i na příslušnou krajskou hygienickou stanici.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector