Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Vitamín C označovaný také jako kyselina L-askorbová (L-300) je důležitou součástí organismu každého zdravého člověka.

Podporuje vstřebávání těžkých kovů, v těle působí jako antioxidant a vytváří kolagen starající se o zdravé dásně, zuby, kosti a krevní cévy.

Zatímco většina živočichů si dokáže vytvářet vlastní vitamín C, člověk je odkázán na jeho externí příjem. Buď prostřednictvím vybraných druhů ovoce a zeleniny, nebo ve vodě rozpustných prášků a tablet.

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Historie vitamínu C

Následky z nedostatku vitamínu C a způsoby jeho získávání jsou lidem známy již několik století. Námořníci již kolem roku 1700 věděli, že onemocněním předejdou konzumací dostatečného množství pomerančů a citrónů.

[1] V historii jsou známy případy úmrtí pirátů a trosečníků, kteří po dlouhém pobytu na moři umírali z důvodu nedostatku rostlinné potravy. Postupně jim vypadávaly zuby, trápily je fraktury kostí, hnisavé rány a rozpadající se kůže. Podobný scénář čekal i posádku Jacquese Cartiera.

Kůži (sic!) Jim zachránil indián, který celé posádce doporučil konzumovat na vitamín C bohatou stromovou kůru a jehličí. Jacques Cartier se rozhodl poselství léčivých stromů rozšířit do světa, ale od lékařů ho nečekalo uznání, ale výsměch. Oficiálně se vitamín C dočkal objevu až mnohem později.

Nejdříve získaný ze zelí a v roce 1928 z papriky. Za tento čin dokonce získal vědec Albert Szent Gyorgiiv v roce 1937 Nobelovu cenu. [2]

Mohly by vás zajímat tyto produkty:

Příznaky nedostatku vitamínu C

Kurděje jsou nemoc způsobená nedostatkem vitamínu C. Mezi jejich symptomy patří podkožní krvácení a obtížné hojení i malých ran. Modřiny a otoky způsobené lehkými úrazy, vypadávání vlasů, zubů a bolesti kloubů mohou být příznaky oslabení cév, pojivových tkání a kostí.

I toto jsou následky deficitu vitamínu C v potravě. V současnosti jsou kurděje velmi vzácným onemocněním a na jejich prevenci stačí již 10 mg dávka vitamínu C denně.

Kurděje však nezmizí úplně, protože jejich znaky se mohou objevit jako průvodní jev při některých velmi přísných dietách. [2]

Další příznaky u dospělých:

  • ztráta pružnosti cév
  • objevuje se podkožní krvácení
  • krvácení do sliznice a kloubů [2]

Další příznaky u dětí:

  • neklidné chování
  • chudokrevnost, snížená koncentrace hemoglobinu
  • objevují se poruchy kostnatění a stav podobný křivici [2]

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Jaké množství vitamínu C byste měli denně přijmout?

Potřeba vitamínu C se u různých lidí liší. Odvíjí se například od jejich věku, pohlaví, aktivity a podobně. Abyste dokázali odhadnout alespoň orientačně množství, které vaše tělo potřebuje, může vám pomoci tzv.

hodnota PRI (Population Reference Intake). Jedná se o množství dané živiny, které by mělo uspokojit potřeby všech zdravých jedinců v populaci. V tabulce se dozvíte, jak se PRI u jednotlivých lidí odlišuje.

[3]

VěkPRI – MužiPRI – Ženy
7 až 11 měsíců 20 mg 20 mg
1 až 3 roky 20 mg 20 mg
4 až 6 let 30 mg 30 mg
7 až 10 let 45 mg 45 mg
11 až 14 let 70 mg 70 mg
15 až 17 let 100 mg 90 mg
18 a více let 110 mg 95 mg
těhotné + 10 mg
kojící + 60 mg

Tabulka 1: Doporučený denní příjem vitamínu C

Podle AFSSA (Francouzská agentura pro zdravotní bezpečnost potravin), která je dnes již součástí ANSES, by se měli mít na pozoru také kuřáci, jejichž potřeba vitamínu C je o něco vyšší než u běžné populace. Pokud holdujete cigaretám, měli byste každý den přijmout o 20 % více toho vitamínu, než je doporučováno. [2-4]

Zdroje vitamínu C nebo odkud ho čerpat?

Nejlepším zdrojem vitamínu C je ovoce a zelenina. Vitamín C obsahuje většina citrusových plodů, rajčata, brambory, červená a zelená paprika, kiwi, brokolice, jahody, růžičková kapusta a kantalup (cukrový meloun).

Naplnit doporučený denní limit se zdá být jednoduché, vždyť konzumací pěti rozličných kousků ovoce či zeleniny dostanete do svého těla i více než 200 mg vitamínu C.

Ale… Vitamín C se z potravin ztrácí během dlouhodobého skladování a vaření, protože účinky kyseliny askorbové se vařením a rozpouštěním ve vodě postupně ničí. Účinnost vitamínu C může snížit i ohřívání jídla v mikrovlnné troubě.

Naštěstí, většinu nejlepších potravinových zdrojů, které obsahují vitamín C ve velkém množství (zelenina a ovoce), je možné konzumovat v syrovém stavu. [4]

JídloDávkováníVitamín C
Pomerančový džús 3/4 sklenice 62-93 mg
Grapefruitový džús 3/4 sklenice 62-70 mg
Kiwi kus 91 mg
Pomeranč kus 70 mg
Grapefruit 1.2 38 mg
Jahody šálek 85 mg
Rajče kus 16 mg
Sladká paprika (surová) 1/2 sklenice 95 mg
Brokolice (vařená) 1 sklenice 101 mg
Brambora (pečená) kus 17 mg
Špenát (surový) 1 sklenice 8 mg
Papája kus 168 mg
Ananas 1 sklenice 79 mg
Meloun 1 sklenice 59 mg
Květák 1 sklenice 55 mg
Zelí 1 sklenice 51 mg
Petržel 1/2 sklenice 40 mg
Maliny 1 sklenice 32 mg
Hrášek 1 sklenice 20 mg
Borůvky 1 sklenice 14 mg
Brusinky 1 sklenice 13 mg

Tabulka 2: Vitamín C obsažený ve vybraných potravinách [5]

Jelikož je vitamín C ve vodě rozpustný, po přijetí se nadbytečné množství dostává do moči a vylučuje z těla ven. Jelikož se neuchovává v těle, jeho přísun je nutné pravidelně doplňovat.

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Vitamín C plní v organismu řadu funkcí

Omezuje oxidaci, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a z těla odvádí těžké kovy. Kromě toho hraje vitamín C v lidském organismu další množství významných úloh:

1. Pro lidský organismus je vitamín C výrazným antioxidantem, protože jeho molekuly snižují pravděpodobnost vzniku a omezují činnost kyslíkatých molekul, které v těle vytvářejí proces oxidace. ,,Céčko“ rovněž pomáhá regenerovat vitamín E, který má podle nejnovějších studií stejnou antioxidační schopnost jako vitamín C.

2. Snižuje pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních onemocnění.

3. Vitamín C je důležitou součástí při syntéze karnitinu, dopaminu a kolagenu, který dodává pokožce pružnost, pevnost a stará se o dobrý stav zubů a dásní. Rovněž se účastní metabolismu železa, mědi a žlučových kyselin, metabolismu kyseliny listové a některých aminokyselin.

4. Vitamín C chrání organismus před zátěží těžkými kovy. Příkladem může být cigaretový kouř, který obsahuje olovo. ,,Céčko“ tyto těžké kovy váže na sebe, čímž zajistí jejich jednodušší vyplavení pryč z těla.

5. V imunitním systému sehrává vitamín C důležitou roli. Stimulací bílých krvinek pomáhá ničit bakterie a vylučovat potřebné protilátky chránící imunitní systém. Tímto procesem zabraňuje infekcím přerůst do větších rozměrů.

6. Stimuluje interferony, které jsou v procesu regulace imunitního systému důležitou součástí, protože chrání organismus před virovými infekcemi.

7. Vědecké studie prokázaly, že vitamín C zvyšuje odolnost vůči chladu. Jelikož je většina běžných infekčních onemocnění jako chřipka nebo rýma zapříčiněných i kvůli chladu, toto zjištění je dobrým stimulem pro konzumaci citrusových plodů.

8. Vitamín C pomáhá při prevenci proti nitrosaminům, které se v kyselém prostředí žaludečních šťáv vytvářejí z dusičnanů. Nitrosaminy mohou přispívat ke vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku. [2]

9. Příjem vitamínu C oddaluje aterosklerózu, ukládání cholesterolu do cév.

10. U lidí trpících astmatickým onemocněním snižuje frekvenci záchvatů.

11. Zabraňuje metaplazii sliznice žaludeční a následnému rakovinotvornému působení [6]

Rizikové skupiny s nízkým příjmem vitamínu C

Za nedostatečný příjem ,,céčka“ lze označit ty, které nesplňují doporučené denní dávky, pro naše poměry definované Ministerstvem zdravotnictví SR (tabulka 1).

Rizikovou skupinou jsou i lidé, kteří nesplňují ani minimální denní množství 10 mg.

Vitamín C přijímaný pod doporučenou hranici může u malých dětí vyvolat onemocnění zvané Moeller – Barlow syndrom, u starších dětí a dospělých lidí se toto onemocnění nazývá kurděje.

Při poklesu příjmu vitamínu C pod minimální hranici 10 mg/den se po několika měsících objeví nemoc u každého člověka [2]

Kuřáci a pasivní kuřáci

Podle vědeckých studií mají kuřáci nižší hladinu plazmy, bílých krvinek a vitamínu C než nekuřáci. Z toho vyplývá, že denní příjem vitamínu C by měl být vyšší o 35 mg. Snížená hladina ,,céčka“ se projevuje i u lidí nedobrovolně a pravidelně vystaveným tabákovému kouři. [4]

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Kojenci krmeni převařeným mlékem

V rozvinutých zemích je většina kojenců krmena mateřským mlékem nebo kojeneckou výživou známou jako počáteční kojenecké mléko. V obou případech krmení je dítěti podávaný vitamín C v dostatečném množství.

Někteří rodiče však upřednostňují náhradu mateřského mléka kravským. Vitamín C se v kravském mléce nachází v nedostatečně malém množství a jeho poměr se povařením kravského mléka ještě více sníží.

[7]

Lidé s omezeným příjmem potravy

Může jít o starší lidi, kteří si v pokročilém věku nedokážou sami připravit jídlo s dostatečným množstvím vitamínu C, duševně nemocné jedince nebo lidi závislé na alkoholu či drogách. Jelikož této skupině lidí s velkou pravděpodobností chybí kromě ,,céčka“ řada dalších vitamínů, jejich zdraví můžou ohrozit kurděje, ale i řada jiných onemocnění. [8]

Jedinci s malabsorpcí a chronickými onemocněními

Některá zdravotní onemocnění mohou redukovat vitamín C přijímaný do těla.

Jde o lidi trpící na střevní malabsorpci, která omezuje vstřebávání důležitých látek z potravy; vysoký stupeň, který je následkem déletrvajícího nedostatku výživy.

Vystaveni riziku nedostatečného množství vitamínu C v organismu mohou být i lidé trpící nádorovým onemocněním či onemocněním ledvin v pokročilém stádiu. [9] [10]

Předávkování vitamínem C. Je to možné?

Vitamín C má nízkou toxicitu a nejsou známy žádné větší případy poškození organismu způsobené tímto vitamínem. Jako potíže nadměrného užívání se zmiňují: průjem, nevolnost, křeče a bolesti břicha.

Budete mít zájem:  Bylinky a koření ve stravě dětí: Které ano a které ne?

[8] Existuje několik studií s nejasnými závěry, které popisují, že nadměrné užívání vitamínu C může vytvářet ledvinové kameny, v extrémních případech až selhání ledvin. Jiné studie hovoří o tom, že velké dávky ,,céčka“ mohou maskovat poškození jater a způsobovat bolesti hlavy, nespavost a dráždění žaludku.

Stále však platí, že množství vitamínu C, které není extrémně vyšší než doporučená denní dávka, vyloučí organismus sám v podobě moči. [2] [11]

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Přírodní versus umělý vitamín C

Na internetu můžete narazit na několik článků zpochybňujících účinky ,,umělého“ vitamínu C, který ve srovnání s tím přírodním je horší, ne tak velmi účinný, méně zdravý či dokonce zdraví škodlivý.

Dopátrat se k původní zdroji, kde bychom se mohli o těchto zjištěních dozvědět více, je ve většině případů stejně nemožné, jako zhubnout 10 kilogramů za 7 dní. Pokud porovnáme přírodní a umělý vitamín C, v obou případech jde o molekuly kyseliny L-askorbové.

Vitamín C přijímaný ve formě tabletek nebo prášku je stejný, jako vitamín C v ovoci nebo zelenině. Rozdíl je ten, že přírodní kyselina L-askorbová se v ovoci a zelenině nachází v komplexu s dalšími látkami a vitamíny. [12]

Prostřednictvím stravy spolu s vitamínem C přijímáme i bioflavonoidy, které účinek kyseliny podporují a znásobují.

Účinky bioflavonoidů v přírodním ,,céčku“ však není potřeba brát jako něco, co by mělo rozhodovat o neužívání umělého vitamínu C, protože zjištěné rozdíly absorpce umělého a přírodního vitamínu C nebyly příliš rozdílné.

Navíc výhodu bioflavonoidů nemají jen přírodní zdroje kyseliny L-askorbové, protože na trhu existují už i výživové doplňky s obsahem bioflavonoidů. [12] [13] 

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

V dalších článcích se můžete setkat také s argumentací, že většina doplňků vitamínu C je zdraví ohrožující, protože na jejich výrobu byly použity geneticky modifikované přírodní zdroje.

Kyselina L-askorbová je získávána z přírodních zdrojů a následně v procesu výroby výživových doplňků očištěna od látek, které v nich nejsou žádané.

Tímto způsobem se z přírodních zdrojů ztrácejí všechny škodliviny. [12]

Přijímáte dostatek vitamínu C? Odkud ho čerpáte? Podělte se s námi v komentářích o vaše zkušenosti s tímto vitamínem na podporu celkového zdraví. V případě, že se vám článek líbil, podpořte ho sdílením

Zdroje:

[1] Sauberlich, HE. A history of Scurvy and Vitamin C. In Packer, L. and Fuchs, J, eds. Vitamin C in Health and Disease. New York: Marcel Decker Inc., 1997.

[2] Buchanec, J. Vitamín C – Čo o ňom (ne)vieme. Pediatrie pro praxi 1/2005, 2005 – https://www.solen.cz/pdfs/ped/2005/01/04.pdf

[3] Scientific Opinion on Dietary Reference Values for vitamin C – https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.2903/j.efsa.2013.3418

[4] Institute of Medicine. Food and Nutrition Board. Dietary Reference Intakes for Vitamin C, Vitamin E, Selenium, and Carotenoids. Washington, DC: National Academy Press, 2000.

[5] World's Healthiest Foods. Vitamin C – https://www.whfoods.com/genpage.php?tname=nutrient

[6] Weber P., Bendich A., Schalch W. Vitamin C and Human Health – A Review of Recent Data Relevant to Human Requirements. Internat. J. Vit. Nutr. Res.,1996.

[7] U.S. Department of Agriculture, Agricultural Research Service. USDA National Nutrient Database for Standard Reference, 2011 – https://www.ars.usda.gov/ba/bhnrc/ndl

[8] Jacob, RA, Sotoudeh, G. Vitamin C Function and is_active in Chronic Disease. Nutr Clin Care, 2002.

[9] Hoffman FA. Micronutrient Requirements of Cancer Patients. Cancer, 1985.

[10] Deicher, R., Hörl, WH. Vitamin C in Chronic Kidney Disease and Hemodialysis Patients. Kidney Blood Press Res, 2003.

[11] Rossoff, TS. Encyclopedia of Clinical Toxicology. The Parthenon Publishing Group. Boca Raton, London,, New York, Washington, 2002.

[12] Šoltés, Ján. Bádateľove bájky o vitamíne C – https://www.lovcisarlatanov.sk/badatelove-bajky-o-vitamine-c

[13] Carr, Anitra C., Vissers, Margreet C. M. Synthetic or Food-Derived Vitamin C – Are They Equally Bioavailable? Nutrients, 2013 – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3847730/

Pestrá strava tabletu přepere. Co jíst, když vám chybí vitaminy? | Zdraví

Na trhu je právě jarní zelenina, můžeme si pochutnat na jarní cibulce, ředkvičkách, špenátu, kedlubně či salátu. „Každá zelenina je významná svým unikátním složením, každá nabízí nějakou živinu, která je pro výživu člověka důležitá. Obsahuje zejména vitaminy či minerální látky,“ říká Jana Spáčilová, nutriční terapeutka z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Obecně se o ovoci a zelenině dá říct, že je přirozeným zdrojem vitamínu C, kyseliny listové, vitaminu Kabeta karotenu, ze kterého vzniká vitamin A.

Více „céčka“ z méně zeleniny

Pamětníci socialismu vědí, že tehdy byly pomeranče k mání jen o Vánocích. To dnes sice už není pravda, ale omyl o citrusech jako největším rezervoáru vitaminu C přetrvává.

  • A (retinol), ß-karoten, lykopen – játra, maso, vejce, tuky, mrkev, špenát, kapusta, zelené fazolky, brokolice, polníček, rajčata
  • D (kalciferol) – tučné ryby (makrela, sleď), játra, margaríny
  • E (tokoferol) – rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový), olej z pšeničných a kukuřičných klíčků, pšeničné klíčky, lískové ořechy
  • K – zelená zelenina, mléko, mléčné výrobky, maso, vejce, obiloviny, ovoce
  • B1 (tiamin) – maso, vepřová játra, některé ryby (platýs, tuňák), celozrnné produkty, ovesné vločky, luštěniny, brambory
  • B2 (riboflavin) – mléko, mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, některé druhy zeleniny, celozrnné produkty
  • B5 (kyselina pantotenová) – játra, maso, ryby, mléko, celozrnné výrobky, luštěniny, zelený hrášek
  • B6 (pyridoxin) – kuřecí a vepřové maso, ryby, zelí, zelené fazolky, čočka, polníček, brambory, banány, celozrnné výrobky, pšeničné klíčky, sójové boby
  • B12 (kobalamin) – játra, ryby, maso, vejce, mléko, sýry, kysané zelí Biotin – játra, sójové boby, žloutek, ořechy, ovesné vločky, špenát, žampiony, čočka Kyselina listová – listová zelenina, špenát, zelí, kapusta, rajčata, okurky, pomeranče, hroznové víno, chléb, celozrnné pečivo, brambory, játra, mléko a mléčné výrobky, sýry, vejce, pšeničné klíčky, sója
  • B3 (PP, niacin) – libové maso, vnitřnosti, ryby, mléko, vejce, chléb, pečivo, brambory
  • C – ovoce, zelenina, ovocné a zeleninové šťávy, plody rakytníku a šťáva z nich, paprika, brokolice, černý rybíz, šípky, angrešt, fenykl, citrusové plody, brambory, zelí, kapusta, špenát, rajčata

„Citrusové plody – pomeranče, mandarinky nebo citrony – si můžeme koupit celý rok. Ale mnohem více vitaminu C má například naše tradiční bobulové ovoce, jako je černý rybíz, významné množství je také v jahodách. Ze zeleniny má největší obsah,céčka‘ červená paprika, pak brukvovitá zelenina, jako jsou brokolice, kapusta nebo květák.

Ale v už zmíněné jarní zelenině je ho také dost, cenné jsou i další pro člověka významné látky – vláknina, barviva, minerální látky, například draslík,“ pokračuje Jana Spáčilová. V menším množství jarní zeleniny je více zdraví prospěšných látek než v citrusech.

Ovoce navíc obsahuje víc cukru, což je důležitá informace pro ty, kteří si hlídají váhu.

Pro člověka jsou vitaminy ze stravy nepostradatelné, říká Halina Matějová z Ústavu ochrany a podpory zdraví Masarykovy univerzity v Brně.

„Je totiž jen málo vitaminů, jež si organismus člověka dovede vytvořit. Většinu z nich získává z potravin, které je obsahují.

Spolu s minerálními látkami nám sice vitaminy nedodávají energii, ale bez nich bychom nebyli schopni fungovat,“ vysvětluje doktorka Matějová.

Mezi vitaminy, které můžeme získat také jinak než stravou, patří vitamin D. Ten je aktuálně hitem.

Jeho doporučené dávky totiž byly odbornými společnostmi navýšeny – měli bychom ho denně sníst 20 mikrogramů, což znamená například 150 gramů porce tučné ryby. Takže se začíná psát o tom, že ho máme celoplošně nedostatek.

„Vitamin D nám zprostředkuje ultrafialové záření, tedy slunce. V zimních měsících, kdy je slunečního svitu málo, trpíme nedostatkem,déčka‘. Jeho příjem stravou je tak o to důležitější.

V zelenině a ovoci je však jeho obsah velmi zanedbatelný. Jeho zdrojem jsou především ryby, ale ty se v našem jídelníčku objevují jen zřídka,“ upozorňuje Halina Matějová.

Na trhu jsou k dostání výrobky obohacené vitaminem D, například některé typy mléka, snídaňové cereálie nebo margaríny. Stále ho ale máme málo.

„Vitamin D schází všem, ale nejvíc malým dětem a také seniorům, kteří se slunci tolik nevystavují, a navíc s věkem se vlastní tvorba tohoto vitaminu snižuje,“ upozorňuje doktorka Matějová.

Potraviny v posilovně

Některé potraviny tedy bývají obohaceny o vitaminy či minerální látky. Usmívají se na nás v regálech a říkají tak, že jsou lepší a prospěšnější než jejich neobohacené sestřičky. Opravdu nám pomohou, nebo je to jen marketing?

„Rozhoduje výrobní postup. Bílé pšeničné mouce chybějí některé složky. Třeba vitaminy, minerální látky, které obsahuje mouka celozrnná. Pokud běžnou mouku těmito složkami výrobce obohatí, může nedostatek nahradit. Ale celozrnná mouka obsahuje i jiné prospěšné složky, jako jsou vláknina nebo tuky. Záleží tedy na tom, s jakými surovinami výrobce pracuje,“ líčí Jana Spáčilová.

Z výživového hlediska je podle ní dobrou cestou obohacování potravin tak, že se do krmiva pro zvířata přidávají některé živiny. Pak máme třeba jód v mléce nebo omega3 mastné kyseliny ve vejcích. Obsah významného množství živiny v potravině může výrobce zdůraznit na obalu; i z toho důvodu se vyplatí číst etikety.

Nevyužitelné multivitaminy

Do tabletky však výrobce nemůže dodat takové množství látek jako příroda. Jednotlivé důležité látky tam být mohou, ale výsledek nemusí dopadnout dobře.

Budete mít zájem:  Náhradní matky. Donosí dítě, již i gayům

Představme si následující proces: výrobce musí vitamin či jinou látku chemicky vyrobit, doplnit o další látky, aby nakonec byla upravena do formy tabletky.

Je nemožné, aby se v tabletě po takové „túře“ zachovalo vše, co najdeme v původním zdroji.

Velmi populární jsou také multivitaminy – a málokdo tuší, že mohou být i nebezpečné. „Zejména v případě doplňků stravy se směsí minerálních látek se mohou vzájemně ovlivnit a ztrácet využitelnost. Pak člověku dokážou spíš život zkomplikovat.

Například vápník v tabletách snižuje vstřebatelnost železa. Dlouhodobý nedostatek železa pak může způsobit chudokrevnost,“ vysvětluje doktorka Matějová. A nesmíme zapomenout, že z jídla bychom také měli mít určitý požitek.

A ten tedy u doplňků stravy chybí stoprocentně.

Sportovci, raw food a kanalizace

Koncem května je tedy zbytečné sahat po tabletách multivitaminů. A pokud už vitaminy formou doplňků stravy brát třeba kvůli nemoci musíme, měli bychom se vyhnout jejich nadužívání, které nemá význam.

„Nejlepší je zaměřit se na kvalitu toho, co jíme. Když pak nejsme schopni nějakou živinu nebo vitamin přijmout z jídla, jsou doplňky stravy ve formě vitaminových tablet vhodné. Je ale dobré se předtím poradit s odborníkem,“ doporučuje Jana Spáčilová.

Zastánci veganství záměrně nekonzumují nic živočišného, stejně tak zastánci syrové stravy – raw food, u nichž tepelná úprava potravin nesmí přesáhnout 47 °C. Některé živiny pak kvůli snížené pestrosti nemohou získat ze stravy, a proto kupují multivitaminy.

„Kolikrát je berou zbytečně a v přehnaném množství. Kombinují různé doplňky stravy, a když jich berou víc, může se příjem některých živin sčítat a někdy spíš ublížit než pomoci. To se týká hlavně vitaminů rozpustných v tuku, tedy A, D, E a K. Rizikové mohou být také vyšší dávky vitaminu A pro těhotné ženy – zvyšují možnost vzniku vrozených vad,“ líčí magistra Spáčilová.

Sportovci si podle ní také mnohdy myslí, že by to bez vysokých dávek vitaminů nešlo a že jim vitaminy ze stravy nestačí. „Samozřejmě že stačí. Vše, co tělo nevyužije a je ve vodě rozpustné, skončí v kanalizaci, vyloučí se močí.

A u sportovců přitom nejde o malé dávky, ale o mnohonásobné navýšení.

To může být zdraví nebezpečné, pokud by měli predispozice například k určitému typu močových kamenů a konzumovali vysoké dávky vitaminu C,“ upozorňuje nutriční terapeutka.

Měli bychom jíst pestře – nesoustředit se na jeden výrobek, na jednu značku jogurtu, jeden druh sýra, nejlepší je střídat je. „Pak není problém všechny důležité látky tělu dodat.

Z běžné stravy navíc není možné se vitaminy předávkovat,“ radí Halina Matějová.

Když někdy kvůli zdravotnímu stavu, v těhotenství nebo v zimě opravdu potřebujeme vitamin, pak bychom měli sáhnout přesně po tom, který nám skutečně chybí.

Vitamíny pro děti: Je lepší ovoce nebo tabletka?

Pomůžou nám vitamíny v tabletkách k lepšímu zdraví? Spíš naopak

Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz

Linus Carl Pauling byl jedním z nejvýznamnějších vědců 20. století. Získal Nobelovu cenu za chemii a také Nobelovu cenu za mír – kromě něj už získala toto ocenění dvakrát už jen Marie Curie Skłodowská. Kromě chemie se zabýval také molekulární biologií, metalurgií, imunologií, anesteziologií a psychologií. Ve své době byl skutečnou vědeckou superstar.

V roce 1964, ve věku 65 let, se rozhodl do sklenice pomerančového džusu, který denně pil k snídani, přidávat pořádnou lžíci vitamínu C. Tento respektovaný vědec mu naprosto propadl.

V roce 1970 vydal knihu s názvem Jak žít déle a cítit se lépe, která se stala bestsellerem. Tvrdil v ní například, že doplňováním vitamínu C dokáže vyléčit nachlazení.

V té době užíval 18 g látky denně – 50násobek doporučené dávky.

Ve druhém vydání knihy přidal na seznam chorob léčitelných „céčkem“ i chřipku, a když se v 80. letech v USA šířil virus HIV, tvrdil, že i proti němu vitamín zabírá. V r. 1992 patřila Linusi Paulingovi titulní stránka prestižního časopisu Time, v němž prohlašoval, že vitamíny vyléčí kardiovaskulární choroby, šedý zákal a dokonce i rakovinu, a co víc – dokážou odvrátit stárnutí organismu.

Paulingova sláva rostla, stejně jako prodeje vitamínových doplňků. Jenže během let se ukázalo, že teorie o prospěšnosti obřích dávek vitamínů se neopíraly o žádné prokazatelné vědecké studie. S každou další lžící „céčka“ v džusu si Linus Pauling spíš ubližoval, než prospíval.

Doktor Pauling svoje teorie o vitamínu C zakládal na tom, že se jedná o látku ze skupiny antioxidantů, jako je vitamín E, betakaroten a kyselina listová. Jejich hlavní výhodou je schopnost neutralizovat v organismu vysoce reaktivní molekuly – volné radikály. Ty už od 50.

let 20. století vědci považují za úhlavní nepřátele lidstva, jelikož způsobují stárnutí a nemoci. Volné radikály si tělo samo vytváří při procesu dýchání a látkové přeměny. Dlouho se ale věřilo, že pokud se nám je z těla podaří vymýtit, budeme zdravější a budeme žít déle.

Celá desetiletí vědci v laboratořích dopovali myši antioxidanty, ať už v potravě, nebo v injekcích. Nepřinášelo to však toužebně očekávané změny. Myši stále chytaly různé choroby a umíraly. A co lidé? Ty sice nemůžete zavřít do laboratoře, můžete je ale zahrnout do dlouhodobých klinických studií, kdy části z nich podáváte účinnou látku a druhé části placebo – cukr v tabletce.

V 90. letech sledovali vědci ve Finsku skupinu 30 tisíc padesátníků, kteří kouřili. Polovině podávali betakaroten a druhé ne – a v první skupině byl výskyt rakoviny plic o 16 % vyšší než v druhé.

Podobný výsledek přinesla americká studie, kdy ženy po menopauze deset let užívaly denně kyselinu listovou, a riziko rozvoje rakoviny prsu se u nich zvýšilo o 20 % ve srovnání s ženami, které doplněk neužívaly.

Samozřejmě, jsou tu i studie, které naznačují, že užívání antioxidantů smysl má, a to zejména v případě, kdy lidé nemají přístup k běžné, vyvážené stravě. Ovšem představa, že vitamíny vyléčíme cokoliv, se ukázala jako mylná. Koneckonců, i doktor Linus Pauling zemřel v roce 1994 na rakovinu prostaty.

Vitamín C dokáže neutralizovat volné radikály tím, že přijme jejich volný elektron. Jenže tím se sám stává radikálem, schopným napadat a ničit buněčné membrány, proteiny a DNA. Na tuto situaci máme ale naštěstí v záloze enzymy, které dokážou “céčku” vrátit jeho holubičí povahu. Ale co když je “céčka” najednou prostě příliš?

Antioxidanty zkrátka mají i svou temnou stránku, a volné radikály jsou pro nás naopak nezbytné. Víme, že určují, kdy mají buňky růst, dělit se a umírat. Bez nich by se buňky dělily nekontrolovaně, a pro tento stav máme ošklivé slovo: rakovina.

Volné radikály také stavějí do pozoru náš imunitní systém, když se o nás pokouší infekce. Snažit se jich zbavit za pomoci antioxidantů tedy nemusí být ten nejlepší nápad. Naše těla mají naštěstí schopnost udržet svůj vnitřní systém v rovnováze.

Když je antioxidantů příliš, vyloučíme je v moči. Za to můžeme děkovat miliónům let evoluce.

Nikdo nepochybuje o tom, že vitamín C je zdravý a nezbytný pro naši imunitu, ale pokud potravinové doplňky s umělými vitamíny nepředepíše lékař, nikdo by se neměl spoléhat na to, že mu vyřeší zdravotní problémy.

„Podávání antioxidantů je ospravedlnitelné pouze v situaci, kdy je jasné, že u konkrétního pacienta chybí konkrétní látka,” vysvětluje Cleva Villaneuva, genetička z Instituto Politécnico Nacional v Mexico City. „Nejlepší možností je příjem antioxidantů v běžné zdravé stravě, protože tak přijímáte kombinace, které spolu skutečně fungují.”

Nikdo zatím nedokázal exaktně změřit a spočítat, proč to tak je.

Jestli zdravotní přínos vyvážené stravy s dostatkem čerstvého ovoce a zeleniny spočívá jen ve správném poměru vitamínů, nebo tu jsou ve hře ještě další faktory, se zatím nepodařilo prokázat.

Každopádně však je nejspíš možné říct, že po desetiletích zkoumání biochemie antioxidantů a volných radikálů a miliardách utracených za klinické studie stále ještě nejvíc platí poučka pro malé děti – jezte pět porcí ovoce a zeleniny denně.

Hlavní zprávy

Jak si správně vybrat vitaminy

Také jste začali s posilováním imunity, nakoupili potravinové doplňky s vitaminy a doufáte, že se vám díky nim vyhnou typické zimní nemoci? Víme, proč se tak nemusí vůbec stát i jak si vybrat správné vitaminy.

Také si v sezoně viróz každé ráno vedle kávy postavíte sklenici vody a necháte „vyšumět“ nějaké to céčko, vápník nebo magnezium? Jestli to děláte s úmyslem svému tělu prospět, musíme vás varovat: možná ho tím spíš oslabíte a zatížíte. Alespoň podle Michaely Carter, naturopatky, specialistky na výživu a výživové doplňky a terapeutky kliniky integrativní medicíny SanuMedica.

Všichni radí jíst v zimě víc vitaminů pro zvýšení imunity. Jak na to?

Jako prevenci, když chcete plošně pokrýt příjem všech vitaminů, vsaďte na multivitaminy. V potravě jich – z různých důvodů – nepřijímáte dostatek.

Třeba proto, že je tělo neumí trávit vlivem stresu nebo nedostatku enzymů. Multivitamin je v tom případě takovou pojistkou.

Dobré je ale přihlédnout i k ročnímu období a výběr vitaminů mu přizpůsobit, třeba v zimě pomohou s prevencí nebo léčbou nemocí z nachlazení, viróz a podobně.

Budete mít zájem:  17 benefitů citronové vody podle vědců

A které vitaminy jsou těmi „zimními“?

Rozhodně je to vitamin D. Momentálně je o něm hodně slyšet, což je dobře, protože ho většina lidí z našich zeměpisných šířek má nedostatek. Pro jeho tvorbu potřebujete slunce, kterého je momentálně zoufale málo, proto se hodí ho tělu dodat. Dřív byl brán jako vitamin, který je potřeba pro zdravý růst kostí a zubů, ale podporuje i imunitu a působí jako přírodní antidepresivum.

Tak, teď se všichni vrhnou na vitamin D… Lze se jím předávkovat?

Ano, lze. Je potřeba se držet dávkování a ideální je testem krve zjistit, kolik ho opravdu máte.

Předávkování nehrozí v případě, že byste ho chtěli doplnit z přírodních zdrojů, tedy například konzumací velkého množství tučných ryb nebo vaječných žloutků, v nichž je vitamin D obsažen nejvíce.

Nejlepší je přijímat vyváženou stravu a případný deficit kvalitně doplnit. A mimochodem – vitamin D jako doplněk neužívejte společně s antidepresivem, mohl by negativně ovlivnit jeho účinek.

Odhaduji, že mezi doporučené vitaminy na zimní období bude patřit i céčko…

Ano. Mnoho lidí si myslí, že čím větší dávky céčka si dopřejí, tím lépe. A nabídka v lékárně tuhle představu potvrzuje, na přípravcích vidíte velké nápisy, že obsahují 1000 mg vitaminu C… To ale není zásadní, někdy i naopak.

Hlavní je vybrat si takovou formu vitaminu, kterou tělo co nejlépe zpracuje a nezatíží ho. Doporučuji volit céčko v podobě minerálních solí, které nedráždí žaludek, nepřekyselují ho.

Jde o askorbát hořčíku nebo askorbát vápníku či draslíku.

Mnoho studií dokázalo, že jednorázová dávka 1000 mg je zbytečná, a to i v době, kdy jste nemocní. Naše tělo dovede během 90 minut absorbovat jen 250 mg vitaminu C a zbytek, protože je rozpustný ve vodě a velmi rychle prochází tělem, odejde močí. Vyrábíte si tedy jen relativně drahou moč.

Jsou ale přípravky, z nichž se vitamin postupně uvolňuje. Ty jsou lepší?

Řeknu vám to asi tak: zatím mi nikdo nebyl schopen vysvětlit, jak tento proces probíhá. Pokud tu kapsli otevřete, která z těch kuliček se rozpustí první a která počká? Takže bych si to postupné uvolňování spíš udělala sama a dala si jednou za dvě hodiny 250 g vitaminu C.

Tedy v případě, že jste nachlazení nebo máte chřipku. Preventivní dávka je 250 mg céčka denně. Doporučuji doplnit ještě zinkem, který posiluje imunitu. Preventivní dávka je 15 mg denně, v době nemoci to klidně můžete zvýšit na 60 mg denně.

Nezapomeňte k tomu přidat již zmiňovaný vitamin D, a to ve formě D3.

Když se vrátím k multivitaminům – obsahují tyto preventivní doporučené dávky?

Ne, ale na obale najdete složení a u jednotlivých složek je uvedeno, kolik procent denní doporučené dávky její konzumací získáte. Složení každého výrobku je jiné.

Záleží i na tom, zda je potravinový doplněk ve formě tablet, kapslí, nebo šumivé tablety?

Začnu od konce. Šumivé tablety na to, aby se rychle rozpustily, aby šuměly a měly i dobrou chuť a hezkou barvu, musejí obsahovat spoustu chemických látek, které nemají žádný užitek a spíše tělo oslabí. Za sebe bych se této formě vyhnula, dvojnásob ve chvíli, kdy už cítíte, že začínáte být nemocní, nebo během nemoci.

U tablet je to lepší, ale ne úplně dobré. Účinná látka v tabletě zabírá velmi malé procento jejího objemu, většinou tak tři až sedm procent. Zbytek je opět „chemie“, plnidla, stabilizátory, emulgátory. Tableta je většinou také potažená vrstvičkou, která drží její tvar.

Bývá to stearan hořečnatý. Pokud vaše trávení nefunguje naplno, může se stát, že se tato vrstva nerozpustí nebo nerozpustí zcela a tableta z těla odejde, aniž by měla šanci účinkovat.

Z toho pochází přesvědčení některých lidí, že nemá smysl žádné doplňky s vitaminy jíst, protože nefungují.

Raději bych tedy viděla potravinové doplňky v kapslích. Protože jsou často z celulózy, velmi dobře se rozpustí. Ideální by bylo, aby „výplň“ kapsle byla přírodního původu – například bylinky obsahující přírodní formu účinných látek. Ty pak podporují, či dokonce násobí účinek produktu a tělu pomáhají celý obsah kapsle beze zbytku absorbovat.

Znamená to, že někdy tělo vitaminy nespotřebuje a tělem projdou bez efektu?

Ano. Pro příklad zůstanu u vitaminu C. Nejúčinnější je ten, který sníte v ovoci, zelenině, prostě v přírodní formě. Nejúčinnější je proto, že je navázán na další látky, fytonutrienty, které jeho účinek podpoří.

Vitamin C ve formě uměle vyrobené kyseliny askorbové je chemicky totožný s přírodním vitaminem C. Není ale stejné to, jak v těle funguje. Přírodní céčko vypadá jako slunce – má paprsky, kterými se váže na ostatní látky. Ten umělý je jasně ohraničené kolečko, které ony vazby nemá.

Když si vezmete vitamin C v kapsli obohacený o šípek, acerolu nebo bylinky, pak se navzájem provážou a efekt se zmnohonásobí.

Jak v nabídce lékárny poznat ten správný vitamin?

Začnu trochu zeširoka.

V posledních letech jistě i vy na sobě sledujete posun – hlídáte si kvalitu jídla, sledujete obsah „chemie“ v potravinách, snažíte se omezit průmyslově vyráběné potraviny a nahradit je kvalitnějšími, jíte víc ovoce a zeleniny… Ale v potravinových doplňcích jako by vývoj ustrnul – a to je bohužel nejlépe vidět na nabídce v lékárnách. Potravinové doplňky jsou plné „chemie“. Takové jídlo byste si asi už nedali, ale tady si je klidně koupíte. Nastala tedy doba hledat i mimo lékárny. Pro farmářské výrobky také zajdete na trh a nespoléháte na supermarket. Vyzkoušejte zajít do obchůdků s bylinkami, se zdravou výživou a bio obchodů, hledejte na internetu. Smiřte se s tím, že přírodní forma nebude šumět, nebude hýřit barvami ani nebude ve tvaru zvířátek… Ale tělo ji dokáže maximálně využít.

Poradí s výběrem potravinových doplňků lékař?

Ne vždy, ale nemějte jim to za zlé. Vystudovali na to, aby poznali chorobu a léčili ji – léky jsou jejich hlavním nástrojem. Předcházení nemoci čili prevence je z velké části na vás samotných.

Komu jinému by mělo víc záležet na vašem zdraví… Pokud potřebujete poradit, obraťte se například na některou z klinik integrativní medicíny nebo na naturopata.

(Poznámka redakce: Integrativní medicína do té klasické doplňuje alternativní a přírodní metody léčby včetně psychoterapie; naturopat je odborník, který na základě klasických diagnostických metod, jako je například rozbor krve, volí přírodní metody léčby.)

zdroj: www.prozeny.cz

Vitamín B12, 1000 µg, kyanokobalamin, 60 tablet | GAEA

Tableta vyrobena pro uspokojení potřeb všech, kteří potřebují doplňovat vyšší dávky B12. Vyrobeno ve Velké Británii. 60 tablet. Sadu 3 ks s dopravou zdarma naleznete zde.

Tato tableta se vyznačuje prodlouženou účinností, v žaludku se rozpadá pomaleji po dobu 6-8 hodin. Prodloužená účinnost je docílena použitím celulózové matrice, čímž se tato tableta odlišuje od standardních B12 doplňků.

Esenciální vitamín B pro vegany, který přispívá k normální činnosti nervové soustavy a psychické činnosti, k normálnímu energetickému metabolismu, k normální funkci imunitního systému a podílí se na procesu dělení buněk.

Užívejte 1 tabletu denně, s jídlem, zapijte vodou. Nepřekračujte doporučené denní dávkování. Doplněk stravy neslouží jako náhrada pestré stravy. Uchovávejte na chladném suchém místě. Uchovávejte mimo dosah dětí. 

  • 1 tableta obsahuje 1000 µg vitamínu B12 = 40 000 % referenční hodnoty příjmu
  • Složení: mikrokrystalická celulóza, hydroxopropylmetyl celulóza, kyanokobalamin, protispékavá látka (stearát hořečnatý).
  • Výrobce: Vegetology, Gauntley Street, Nottingham, NG7 5HF, UK

Za projektem Vegetology stojí výrobce Chrysalis health & beauty se zakladateli Markem Broughtonem a Chrisem Smithem. Společně s malým tým lidí tvoří od roku 2007 doplňky stravy a kosmetiku, které jsou své době napřed a určují směr vývoje minimálně na evropském kontinentu.

S Markem pravidelně diskutujeme ohledně vývoje nových doplňků a aktualizaci dat, složení, podkladů pro české úřady, s Chrisem debatujeme například o nových bioplastových obalech a jejich původu.

Ve své firmě používají vědecký přístup bez kompromisů. Na poli veganského vitamínuD nebo DHA a EPA z řas byli průkopníky a teprve nyní, asi po 10 letech, se začínají objevovat noví producenti, kteří se ale kvalitou a cenou nejsou schopni Vegetology přiblížit.

Ve svých genech mají touhu vytvářet unikátní, ekologické, etické formule pod těmi nejvyššími standardy. 100 % vegan (certifikováno Vegan Society), 100 % věda, to je přístup Vegetology. Vysoce koncentrované, čisté rostlinné zdroje látek, o kterých jsme si dříve mysleli, že mohou být pouze z živočišné říše. Posunování hranic možného, to je přístup Vegetology.

DHA a EPA, PhytodrotinTM, VitashineTM vitamín D – to jsou výsledky vědeckého výzkumu. A to samozřejmě bez nutnosti zranit nebo zabít zvíře, poškozovat ekosystém, nadměrně spotřebovávat zdroje.

Nové, biodegradabilní obaly se rozloží za 10 místo 450 let. Jedná se o CO2 neutrální produkci, která je z certifikovaných udržitelných produkcí cukrové třtiny. Obaly lze klasicky recyklovat, v přírodě se samy rozloží během 10 let. A jako ochranná výplň v balících je z plně rozložitelných škrobových čipsů.

Vegetology podporuje organizaci vitamin angels UK, která dodává vitamíny a minerály přes 70 milionům dětí a těhotných žen v 74 zemích. Vegetology podporuje unicef, kterému zrovna nedávno předali 5000 liber daru. 

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector