Vitamin D má velmi pozitivní vliv na zdraví našich buněk, kostí i orgánů, působí proti autoimunitním a kožním onemocněním. UV sluneční záření vytváří v kůži 90% vitaminu D. Máte dostatečné množství vitaminu D ve vašem organismu?
Nedostatečný pohyb a nedostatečný pobyt na slunečním světle způsobuje obecně celkové oslabení našeho imunitního systému, kterému se následně nedaří odolávat vnějším škodlivým vlivům, kterými jsou obecně viry, onemocnění různého charakteru. Vitamin D významně pomáhá k normální a správné funkci našeho imunitního systému. Což je celkem důležité.
Vitamin D, není sice zázračná látka, jak by mohlo nyní vyznít, nicméně, pro náš organismus je velmi důležitý a nezbytný. Ovlivňuje a urychluje proces dělení buněk v těle.
Je prospěšný pro zdraví našich kostí, prevence osteoporózy a pomáhá našemu tělu dobře vstřebávat vápník a fosfor, přispívá k normální hladině vápníku v krvi a udržuje normální funkci svalů.
To není zrovna málo, co říkáte?
„Solária nabízejí nejen kontrolovanou cestu k opálení, ale jejich používáním lze rovněž předejít nedostatku vitaminu D.“
Pro naše dobré zdraví je velmi důležité dodržovat vyvážený a zdravý životní styl. Každý den si udržovat slunný způsob života a vysoce kvalitní a vyváženou stravu. Dostatečně zdravou a výživnou, tak abychom zajistili správný příjem všech vitamínů, minerálů a základních živin potřebných pro naše tělo.
Solárium Luxura, Bodyactive studio Brno, Královo Pole, Palackého třída 45, 1.patro
Při dodržování vhodné životní rovnováhy musíme být však opatrní! Vitamin D, jak už jsme si říkali, podporuje funkce našeho těla a tělo si jej může samo syntetizovat – samo vyrábět. Pokud na holou pokožku dopadá sluneční světlo a slunění trvá alespoň 15-20 minut, 2-3 krát týdně, je to minimální doba k produkování vitamínu D.
Musíme mít však na paměti, že vitamin D se poměrně rychle štěpí, což znamená, že naše zásoby mohou velmi rychle docházet, a to zejména v zimních obdobích nebo zeměpisných šířkách, kde slunečního svitu během roku není mnoho. Tímto, nebo i nevhodným životním stylem je možné se dostat s množstvím vitaminu D v našem těle do velkého deficitu, který si náš organismus stěží sám doplní a organismus tím může být velmi oslaben.
Ne všichni jsme schopni nebo ochotni zůstat na slunci každý den. Ve skutečnosti, ne vždy slunce svítí všude na světě a slunečné dny mohou být vzácnou věcí, zejména v zimě. Proto možnou alternativou, může být i doplněk stravy, který dokáže tělu poskytnout potřebný a dostatečný zdroj vitaminu D.
IU = jsou mezinárodní jednotky a u vitaminu D odpovídá 1 IU = 0,025 µg neboli 40 IU = 1 µg. Doporučená denní dávka vitaminu D pro dospělého člověka je 400 IU = 10 µg. V případě změřeného deficitu to může být 3000 až 5000 IU/denně
Slunce i solária vyzařují stejné UV záření, neexistuje tedy rozdíl mezi UV zářením ze slunce a ze solária, proto je v obou případech stejně důležité dodržovat pravidla zodpovědného opalování.
To znamená přizpůsobit dobu opalování typu pleti, intenzitě UV záření a stupni opálení jedince tak, aby nedošlo ke spálení kůže, kterému je třeba se vyvarovat především na slunci venku.
Více o tomto tématu více v našem předchozím článku.
Obzvlášť v těchto dnech je prevence v oblasti našeho zdraví velmi nutná a může velmi snížit riziko různé infekce a onemocnění.Zjištění klinických studií dokazuje, že vitamin D může prostřednictvím několika různých mechanismů posílit imunitní systém a snížit riziko respiračních infekcí způsobených chřipkou, nebo také COVID-19.
Primárním zdrojem tohoto esenciálního hormonu (a dalších složek potřebných pro dobré zdraví), je UV záření ze slunce nebo umělých opalovacích zařízení neboli solárií.
Sluneční ultrafialové záření, které se dostává na povrch Země, se mění v závislosti na zeměpisné šířce, denní době a ročním období. Kolem 95% jsou delší vlnové délky UVA, zbývajících 5% jsou UVB. Pouze absorpce UVB světla absorbovaného kůží zahajuje chemický proces, při kterém se produkuje vitamin D.
„Nejlepším způsobem, jak získat potřebnou denní dávku vitaminu D s minimálním karcinogenním rizikem, je opalování uprostřed dne, a to za předpokladu nespálení pokožky. Je to prokazatelně lepší než ráno nebo odpoledne.“
Ne vždy je pobyt na slunečním světle dostačující a nestačí tedy k udržení dostatečné denní hladiny vitaminu D. Proto mohou být výbornou alternativou pro doplnění zejména umělá opalovací zařízení solária nebo případně vhodný doplněk stravy.
Většina opalovacích zařízení pro vnitřní použití vyzařuje podobný nebo dokonce stejný poměr UVA / UVB jako přirozené slunce s maximální intenzitou rovnající se polednímu slunci ve Středomoří. Navíc se jedná o zcela kontrolované záření.
Každý provozovatel nebo personál solária musí být odborně vyškolený a mít provozní certifikaci, díky čemuž, je také schopen poskytnout zájemcům o opalování v soláriu cenné a důležité rady podle profesionálních standardů.
Evropská asociace slunečního světla (ESA) podporuje bezpečné, kontrolované a informované používání solárií v souladu s právními předpisy EU. Aby byla zajištěna bezpečnost spotřebitele, spolupracuje ESA ruku v ruce s orgány EU a vnitrostátními orgány členských států na provádění a prosazování závazných norem v celé Evropě.
Zdroje: The European Sunlight Association – Evropská asociace slunečního záření (ESA – Evropská organizace provozovatelů, distributorů a výrobců solárií). Česká Asociace Zdravého Opalování (ČAZO) – je zastřešující česká organizace příznivců rozumného využívání UV záření, provozovatelů, distributorů a výrobců solárií.
-BasF-
Přírodní zbraně proti chřipce
Vysoké dávky vitamínu C.
Bylo prokázáno, že podávání vitamínu C zvyšuje funkce bílých krvinek, produkci interferonů (imunitní proteiny, které chrání buňky před zevní invazí) a protilátek. Hladina vitamínu C v krvi bývá během infekce nedostatečná. Vědci věnovali velkou pozornost vlivu vitamínu C na viry (např.
na chřipkové viry). Ačkoliv výsledky studií byly rozporuplné ohledně možnosti předcházet chřipce pravidelnou konzumací vitamínu C, jednoznačně se prokázalo, že vitamín C zkracuje dobu trvání chřipky a mírní symptomy.
Vitamín C snižuje schopnost virů pronikat tkáněmi (inhibuje jejich enzym hyaluronidázu) a zlepšuje stabilitu pojivových tkání, přes které se musí viry dostat. Všeobecně se dá říci, že viry nedokážou přežít v prostředí bohatém na vitamín C.
Tyto vlastnosti pomáhají vysvětlit popularitu vitamínu C v boji s infekcí a proti proliferujícím abnormálním buňkám.
Ester-C je nejpokročilejší dostupná forma vitamínu C. Byla vyvinuta pro rychlejší absorpci a retenci v tkáních. Ester-C je molekulárně spojen s vápníkem, díky čemuž má neutrální pH a tudíž nedráždí žaludeční sliznici jako jiné kyselé formy vitamínu C.
Vironal nebo Baktevir
Tyto bioinformační bylinné přípravky významně posilují imunitu a schopnost těla bránit se průniku nežádoucích mikroorganismů.
Lze je využít jako účinnou obrannou bariéru proti širokému spektru patogenů virového i bakteriálního původu šířících se vzduchem a přenosných kapénkovou infekcí nebo potravinami.
Je vhodné je použít jak preventivně při styku s větším počtem lidí, zvláště v obdobích virových epidemií, tak při akutním onemocnění.
Preparáty posilují právě ty orgánové systémy, které se s vnějšími patogeny setkávají jako první – dýchací systém, trávicí systém a kůže – protože jedině podpora a ochrana ohroženého terénu je tím jediným správným přístupem v boji proti infekčním chorobám (alopatické léky ničí bohužel spolu s patogenem i buňky napadené tkáně, která se z toho důvodu paradoxně stává náchylnější k další infekci).
- Pomáhají při prevenci a léčbě jak virových, tak bakteriálních onemocnění (nemoc z nachlazení, rýma, viróza, chřipka, horečnaté stavy, kašel, záněty průdušek, bolesti v krku, záněty nosohltanu, angína, zánět dutin, zápal plic a žaludečně-střevní potíže);
- Vyvolávají pocení, snižují horečku a je možné je kombinovat s běžnými léčivy včetně antibiotik;
- Jsou vhodné i pro doléčení a rekonvalescenci organismu po nemoci
Dávkování: Při chronických onemocněních a pro prevenci doporučujeme užívat minimální dávky, v akutních stadiích doporučujeme dávky zvýšit.
V případě přechodného zhoršení stavu je třeba snížit dávkování, dokud zhoršení nepomine, a teprve poté se vrátit k původnímu dávkování.
V užívání preparátu není vhodné přestávat, neboť se jedná o zpětný regenerační proces (reverzní reakce), při němž se mohou objevit příznaky dřívějších onemocnění. Tento jev je příznakem pozitivní regenerační reakce, která informuje o tom, že dochází k uzdravování!
Vitamín D
Mnoho lékařů a vědců ve světě poukazuje na to, že chřipka se objevuje v období, kdy díky nedostatečnému slunečnímu svitu klesá hladina vitamínu D v lidském organismu, jelikož jeho syntéza je na slunci závislá.
Doporučují proto užívat vysoké dávky vitamínu D (až 5000 IU denně – v ČR doporučovaná denní dávka pro dospělé je pouze 400 IU denně) v zimním období jako prevenci výskytu epidemické chřipky. Předávkování vitamínem D nastává při překročení hladiny v séru nad 400 mikrogramů/ml.
Projeví se nechutenstvím, nadměrným močením, vysokým krevním tlakem a zvracením.
Velmi dobrým zdrojem vitamínu D jsou především tučné ryby.
Koloidní stříbro
Jedná se oprastarý lidový prostředek, který lidem pomáhal proti infekcím již před příchodem antibiotik. Stoupenci stříbra vynášejí jeho antibiotickou schopnost efektivně čelit prakticky všem bakteriím, plísním a virům.
Klinické studie jasně neprokázaly jeho účinnost proti virům, ale na většinu bakterií, které mohou virové infekce zkomplikovat, je mnohem účinnější než většina dostupných antibiotik, na které si v poslední době bakterie vytvářejí velmi rychle rezistenci.
Echinacea
Echinacea zřejmě zvyšuje produkci interferonů, důležitou část odpovědi organismu na virové infekce. Několik dvojitých slepých studií potvrdilo přínos echinacei při léčbě nachlazení a chřipky.Nedávné studie naznačují, že echinacea není zřejmě účinná jako prevence a měla by být používána až při nástupu onemocnění.
- Echinaceu lze bezpečně užívat ve formě tobolek i v době těhotenství.
- Oregánový olej
- Má význam především jako prevence bakteriální superinfekce a pomoc při kašli – pomáhá uvolňovat hleny z dýchacích cest a tlumí suchý dráždivý kašel.
- Prevence šíření chřipkových virů v prostředí:
Éterické oleje ničí bakterie a viry.
Používání éterických olejů do odpařovačů a aromalamp se kromě kanceláří může uplatnit i v domácnostech a všude tam, kde dochází k shromažďování více osob a tudíž hrozí nebezpečí infekce -čekárny ordinací, mateřské školky, školy, obchody a podobně.
D o aromalamp a odpařovačů se v době chřipek nejvíce hodí éterické oleje s protivirovými a protibakteriálními účinky jako eukalyptus, timián lilalol, levandule, skořice a lemongras (citronová tráva), dobromysl (oregano).
- Nejjednodušší je použití namíchané antiseptické směsi.
- Potraviny proti chřipce:
- Česnek – působí jako přírodní antibiotikum
Šťáva z cibule je vynikajícím prostředkem proti kašli a má protibakteriální účinek – Vezmeme jednu cibuli a nastrouháme ji na jemno.. Přidáme med nebo cukr krystal a lžičkou vymačkáme co nejvíce šťávy. Tu scedíme a vypijeme. Dětem podáváme po lžičkách. Šťávu je vhodné si vždy vyrobit novou a nenechávat ji dlouho skladovat.
Anýz – V roce 2007 byla publikována zpráva o možném protichřipkovém působení anýzu.
Bedrník anýz, používaný u nás především jako koření do perníčků a dalšího pečiva, podle výzkumů obsahuje látku velmi podobnou oseltamiviru, léčivé látce hubící virus chřipky.
Anýz také podporuje vykašláván a působí proti křečím v trávicí trubici. Budete-li anýz žvýkat, pomůže odstranit nepříjemnou chuť v ústech.
Badyán – obsahuje shikimovou kyselinu, ze které se vyrábí aktivní složka protivirového léku Tamiflu.
Zázvor – Nastrouhaný kořen zázvoru zahřívá organismus. Vynikající je zázvorový čaj –: Zalijte 2 polévkové lžíce nastrouhaného zázvoru horkou vodou a nechte louhovat 5-10 minut. Můžete přidat med a citron.
Ostrá koření – česnek, chilli, křen – uvolňují hleny, podporují pocení. Můžete vyzkoušet indickou či čínskou kuchyni.
Slepičí vývar – pomáhá dodat energii, uvolnit ucpaný nos. Při přípravě přidejte hodně česneku, cibule a další kořenové zeleniny.
Dostatečný přívod tekutin – především čistou vodu z kohoutku, nejlépe ohřátou, je možno přidat citrón a teplé čaje (šípkový, zázvorový, mátový, zelený).
Celkově je vhodné jíst v zimních měsících stravu se zahřívacím účinkem – platí to hlavně pro lidi zimomřivé, trpící chladem.
Mezi zahřívací potraviny patří ovesné vločky, merlík, slunečnicová semena, vlašské ořechy, piniová semínka a pražená sezamová semínka.
Fenykl, kopr, anýz, skořice, hřebíček, bazalka, rozmarýn, koriandr a bobkový list zahřívají a posilují střed organismu, který je zejména citlivý na chlad.
Rýže je neutrální, jako příloha k černým fazolím však může působit velmi povzbudivě. Také kukuřice, pohanka a žito mohou být využity k přípravě vydatných zahřívacích polévek. Tykev a všechny druhy řepy zahřívají. Též lze doporučit vařenou cibuli. Zelenina by se v zimních měsících měla konzumovat převážně uvařená nebo podušená. Ovoce je vhodné ve formě kompotů se skořicí a hřebíčkem.
- Čemu se ve stravě vyhnout:
- Cukru, bílému pečivu (podporuje tvorbu hlenů), nevhodným tukům v uzeninách a smažených jídlech, fast foodu, instantním výrobkům, mléčným výrobkům (ochlazují organismus a činí ho tak náchylnějším k nachlazení a chřipce), tropickému ovoci (i přes obsah vitamínu C má v zimě toto ovoce negativní vliv na organismus díky ochlazujícímu vlivu), džusům (též ochlazují organismus).
- Dostatečný spánek a odpočinek:
Fyzický i psychický odpočinek je důležitou součástí prevence proti chřipce. Při onemocnění je pak vyležení v posteli základním předpokladem úspěšného vyléčení bez následků. V posteli je nutno ležet minimálně týden. Pak by mělo následovat třítýdennít období snížené aktivity, důležité pro rekonvalescenci po nemoci.
Odolnost proti chřipce zvyšuje otužování:
Odolnost proti nákaze chřipkou zvyšuje otužování. Ideální je začít s ním v létě, ale pozdě není ani teď. Stačí snížit o pár stupňů teplotu v obytných místnostech, spát při otevřeném okně, mýt se ráno ve studené vodě a nosit méně vrstev oblečení.
Meditace jako prevence proti chřipce:
Z dosavadních výzkumů vyplývá, že pravidelné meditace podporují imunitní systém a zvyšují odolnost proti virovým i bakteriálním onemocněním. Podobně může působit i modlitba.
Autor: mk
Dlouhodobá prevence COVID-19
Před časem jsme Vás na webu informovali o možnostech prevence proti onemocnění Covid-19. Vzhledem k tomu, že se znalosti o této chorobě stále vyvíjejí, jsme se s MUDr. Romanem Koškem opět zaměřili na koronavirus a nové poznatky o preventivních opatřeních pro nejvíce rizikové skupiny. Pokud do ČR dorazí předpokládaná 2. vlna epidemie, bude užitečné být připraven…
Virus SARS-CoV-2 a související onemocnění Covid-19 byly donedávna pro lidstvo velkou neznámou. Co se od v tomto ohledu v posledních týdnech změnilo?
Aktuálně probíhá na celém světě intenzivní výzkum týkající se viru SARS-CoV-2 a klinický výzkum zaměřený na léčbu a prevenci onemocnění Covid-19.
Svědčí o tom počet článků nejen v odborných časopisech, který roste exponenciální rychlostí. Jen za poslední týden v květnu jich přibylo přes 1900. Zájem o horké téma a snaha o rychlé publikování jsou však spojeny s rizikem zveřejnění článků různé kvality. Výsledky velkých, standardně vedených klinických studií zatím nejsou k dispozici.
Proto se názory na doporučenou léčbu a prevenci mohou v budoucnosti dále měnit v závislosti na stupni dosažených znalostí. Státní ústav pro kontrolu léčiv v ČR (SÚKL) průběžně monitoruje publikace v odborné literatuře a informuje o aktuálním stavu výzkumu léčivých látek či léčivých přípravků, které procházejí hodnocením účinnosti a bezpečnosti na léčbu nemoci Covid-19.
V databázi SÚKL je nyní sledováno 545 klinických hodnocení z celého světa, v nichž se hodnotí více než 50 nejnadějnějších léčivých přípravků. V popředí zájmu jsou nyní zejména čtyři možnosti léčby, které rovněž zaštiťuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o remdesivir, chlorochin/hydroxychlorochin, lopinavir/ritonavir a lopinavir/ritonavir v kombinaci s interferonem beta.
Ve všech těchto případech se jedná pouze o experimentální léčbu. Žádné z těchto léčiv není zatím oficiálně schváleno (registrováno) k léčbě nemoci Covid-19.
Můžete připomenout, jaké skupiny osob patří mezi nejvíce ohrožené virem SARS-CoV-2?
Z dostupných informací vyplývá, že onemocnění Covid-19 nejčastěji ohrožuje může ve věku nad 65 let.
Vysoce ohroženy jsou také osoby obou pohlaví, které trpí obezitou, hypertenzí (76,1 %), diabetem (35,5 %), ischemickou chorobou srdeční (33 %) nebo fibrilací srdečních síní (24,5 %), mají onkologickou diagnózu (20,3 %), chronické onemocnění ledvin (18 %) či obstrukční onemocnění dýchacích cest (13,2%), v nízkém procentu rovněž lidé s demencí (6,8 %).
Zároveň platí, že riziko onemocnění Covidem-19 zvyšuje tzv. polymorbidita, tedy výskyt více chronických chorob najednou. Dvě rizikové diagnózy zvyšují riziko onemocnění o 25,6 %, tři a více diagnóz o 48,5 %.
Jaká jsou aktuální obecná doporučení pro prevenci Covid-19?
Zásadní je pravidelná konzumace protizánětlivé potravy, tedy ovoce, zeleniny, vlákniny a probiotik zároveň se sníženou konzumací masa, nasycených tuků a vysoce zpracovaných potravin s nadbytkem cukrů a soli.
Velmi přínosná je aerobní fyzická aktivita, stačí jen malá intenzita, ale zato pravidelně. Doporučuje se také snížení stresu, dostatek spánku a udržení sociálních vazeb.
Vzhledem k výše řečeným rizikovým faktorům je základem prevence dobrá kompenzace chronických chorob a samozřejmě dodržení všech protiepidemických opatření.
Předpokládá se, že nakažená osoba je infekční již 1−3 dny před projevem prvních příznaků a že až polovina případů onemocnění může být vztažena k přenosu od lidí asymptomatických (bez příznaků nemoci) či presymptomatických (před projevem prvních příznaků nemoci).
Existují nějaká specifická preventivní opatření pro nejvíce rizikové skupiny?
Specifická preventivní opatření jsou zatím pouze na empirickém základě a nejsou podložena žádnými dokončenými klinickými studiemi. Ale mohu zmínit například očkování proti chřipce a pneumokoku nebo dostatečný příjem vitamínů C a D. Celý svět pak samozřejmě nedočkavě čeká na vakcínu proti Covid-19.
Jak může očkování proti chřipce a pneumokoku pomoci proti viru SARS-CoV-2?
Očkování proti chřipce snižuje riziko oslabení organismu chřipkou při časově souběžných epidemiích obou onemocnění. Aktuální proočkovanost proti chřipce v ČR je nyní 10–20 % u rizikových osob a zhruba 5–6 % u ostatní populace.
Za optimální je považováno dosažení 75 % očkované populace. Vakcína proti pneumokoku má za cíl zabránit vzniku pneumokokových onemocnění, které u pacientů s Covid-19 způsobují bakteriální infekci a závažným způsobem tak zkomplikují průběh onemocnění, k čemuž dochází asi u třetiny případů osob nakažených virem SARS-CoV-2.
Jakým způsobem pomáhá ohroženým skupinám vitamín D?
Vitamín D má významné modulační účinky na buňky imunitního systému, jeho účinek je ve většině buněk komplexní.
V imunitních dějích se uplatňuje na mnoha úrovních, například při likvidaci patogenů, ale také schopností regulovat reakci přirozené imunity tak, aby nedošlo k poškození organismu vlastní přehnanou imunitní reakcí, která je příčinou různých alergií a autoimunitních chorob.
Při nízké hladině vitamínu D se navíc častěji projevuje nachlazení a infekce dýchacích cest. Literatura a odborné články uvádějí, že nedostatkem vitaminu D trpí asi 60–75 % české populace, takže zajištění dostatečného příjmu tohoto vitamínu je užitečné nejen pro rizikové skupiny, ale i pro většinu zdravé populace.
První cesta k získání vitamínu D je ze slunečního záření. Syntéza vitamínu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži. Proces jeho produkce nenastává ihned, ale až po 10–15 minutách slunění.
Všeobecně se uvádí, že slunění alespoň 2krát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatek vitamínu D, tělo tak získá až 90 % z celkového doporučeného množství přirozenou cestou. Když není dost slunce, existuje druhá cesta – příjem vitamínu ze stravy. Doporučené dávky jsou do 10 000 IU/den, běžná dávka 400–2000 IU/den.
Frekvence výskytu nežádoucích účinků při užívání vitamínu D je vzácná. Pobytem na slunci lze získat zhruba 400 IU/hodinu. Do stravy je přínosné zařadit třeba rybí olej (jedna polévková lžíce 1300 IU), lososa (250 IU/250 g), tuňáka z konzervy (200 IU/250 g) nebo sardinky z konzervy (250 IU/85 g).
Třetím možným zdrojem vitamínu D jsou doplňky stravy z lékárny, k dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky atd. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat osobám s rizikovými faktory pro deficit vitamínu D, mezi něž patří osteoporóza, obezita, tmavší pigment kůže, užívání rizikových léčiv (např. glukokortikoidy, antiretrovirotika), delší hospitalizace a institucionalizace, nízká expozice slunečnímu záření či malabsorpce (narušené vstřebávání živin z potravy). V těchto případech je vhodné zahájit suplementaci vitamínem D co nejdříve.
Vitamín C je klíčovou součástí prevence proti mnoha různým chorobám. Jak prospívá v případě Covidu-19?
Vitamín C chrání buňky hostitele před oxidativním stresem způsobeným infekcí. Různé studie ukázaly, že kyselina askorbová (vitamín C) velmi příznivě ovlivňuje vývoj a zrání T-lymfocytů, zejména NK buněk zapojených do imunitní odpovědi na virové látky.
Přispívá také k inhibici produkce ROS (kyslíkových radikálů) a k remodulaci cytokinové sítě typické pro systémový zánětlivý syndrom.
Z hlediska hodnocení efektu vitamínu C je třeba odlišit dva přístupy, a to jednak suplementaci běžnými doporučenými dávkami vitamínu C jako prevenci onemocnění a jednak podávání vysokých dávek vitamínu C intravenózní cestou jako podpůrnou léčbu u pacientů s již vzniklým onemocněním.
Zvýšení suplementačních dávek může být prospěšné úlevou od symptomů a také zkrácením doby rekonvalescence. Jako základ suplementace je vhodné doporučit přednostně pestrou stravu bohatou na vitamín C (např. citrusové ovoce, syrová zelenina). Pro pokrytí zvýšené potřeby se pro děti starší 6 let a dospělé krátkodobě doporučuje 0,2–0,5 g vitamínu C denně.
Při jeho nedostatku pak 0,5–1 g vitamínu C denně. Obecně se nedoporučuje v prevenci dlouhodobě překračovat dávku 2 g vitamínu C denně. Je nutné mít na paměti omezenou schopnost organismu vstřebat po perorálním podání dávky vitamínu větší než 1 g. Vyšší dávky mohou vést k osmotickým průjmům, gastrointestinálnímu dyskomfortu nebo mírně zvýšené diuréze.
Podávání vysokých dávek vitamínu C (vyšší než 2 g/den) přináší i riziko vzniku oxalátových močových kamenů. Vitamín C a jeho souvislost s podpůrnou léčbou infekce novým koronavirem je nyní předmětem několika probíhajících klinických hodnocení u Covid-19 pozitivních pacientů, kterým jsou intravenózně podávány vysoké dávky 10–80g/den, na výsledky si zatím musíme počkat.
Jak to vypadá s vývojem vakcíny proti Covid-19?
V současnosti můžeme sledovat velmi intenzivní snahu o vývoj specifické vakcíny.
Aktuálně na celém světě (USA, Jižní Korea, Kanada, Izrael, Čína, státy EU, …) pracuje více než 100 vědeckých týmů, které zkoumají 120 kandidátních vakcín. Většina studií bude končit II. fázi výzkumu v letech 2021–2023 a potom bude následovat III.
fáze, kdy bude účinnost vakcíny testována na větších počtech zdravých dobrovolníků. Teprve poté, když se potvrdí účinnost a zejména bezpečnost vakcíny, může být schválena k podávání.
Některé zdroje zmiňují, že v rámci prevence i léčby Covid-19 mohou být přínosné i některé rostlinné přípravky…
Některé rostlinné přípravky, rozšířené hlavně v Číně, mohou pomoci snížit výskyt komplikací a zkrátit rekonvalescenci. Jsou dostupné buď samostatně či ve formě léčivých směsí.
Jedná se například o Astragalus kořen (Kozinec blanitý), který roste jen v Číně a Mongolsku. Posiluje imunitu a má antivirové účinky. V USA je používán při útlumu imunity při onkologické terapii. Dalším je Radix glycyrrhizae (Lékořice kořen), který také posiluje imunitu, má protizánětlivé účinky a tlumí kašel. Užitečnou přírodní látkou je rovněž Myricetin.
Jedná se o flavonoidní polyfenickou sloučeninu, která je přírodním inhibitorem virových enzymů s antioxidačními účinky. Je obsažen hlavně v ovoci, zelenině, ořechách, čaji nebo červeném víně. A je třeba zmínit i zinek a jeho imunomodulační účinky, při deficitu je zvýšená náchylnost k infekcím.
Zinek lze snadno přijímat potravou, je obsažen třeba v hovězím, vepřovém a kuřecím mase, vejcích, mléku, sýrech či celozrnných pšeničných výrobcích. Denní potřeba je 2–10 mg/den.
Můžete na závěr připomenout, jaká preventivní opatření zavedla pro klienty poliklinika Program Health Plus?
Již od začátku epidemie v ČR osobní lékaři Programu Health Plus vyhledávali rizikové klienty prostřednictvím tzv. skórovacího systému na základě všech rizikových faktorů.
Snažili jsme se, aby chronicky nemocní klienti měli optimálně kompenzováno onemocnění, pravidelně jsme kontrolovali jejich aktuální zdravotní stav a upravovali medikaci. Zároveň jsme usilovali o včasnou detekci případné dekompenzace chronických chorob. Vyhledávali jsme i klienty s rizikem nedostatku vitamínu D a doporučovali jim způsob jeho doplnění.
V době vyhlášení protiepidemických opatření jsme klienty z rizikových skupin pravidelně kontaktovali, hlavním cílem byla prevence úzkosti a stresu a doporučování vhodných preventivní opatření.
Snažili jsme se klienty motivovat k tomu, aby v co nejvyšší míře využívali možností bezkontaktní komunikace s lékaři například pomocí naší mobilní aplikace nebo online chatovací služby.
V rámci společných prostorů polikliniky je vytvořen systém protiepidemických opatření, který zamezuje šíření infekce mezi klienty a personálem, například oddělené prostory, pravidelná desinfekce, bezpečné zvládnutí a používání ochranných pomůcek, testování atd. Probíhají rovněž pravidelné aktualizace preventivních doporučení a protiepidemických opatření podle aktuálních poznatků vědeckého výzkumu a nařízení orgánů státní správy.
Děkujeme za rozhovor.
Foto: Depositphotos.com
Nedostatek vitamínu D – sluníčkový vitamín
Věděli jste, že nedostatek vitaminu D je jedním z důvodů, proč v zimě či na jaře onemocníte chřipkou nebo jinými respiračními onemocněními? Právě v období chřipkových epidemií,kdy se spotřebují zásoby vitaminu D vytvořené díky slunečnímu záření v létě, bývá jeho hladina nejnižší. Zejména v zimních a jarních měsících trpí nedostatkem vitaminu D téměř 50% naší populace.
Jak je vybrat? Rozlišujeme dva základní typy vitaminu D – D2 (ergokalciferol) a D3 (cholekalciferol). D3 je zhruba čtyřikrát účinnější než D2.
Jak poznat nedostatek vitamínu D?
- Častým příznakem jsou opakovaná respirační onemocnění, zvláště pak chřipky.
- Svalová slabost a ochablost.
- Chronické onemocnění dásní a jejich krvácení (vitamín D snižuje počet bakterií v ústech)
- Vysoký tlak a další kardiovaskulární nemoci.
- Těžká forma lupénky a atopických ekzémů.
- Zpomalený nebo křivý růst u dětí.
- Pomalé hojení zlomenin.
- Pobolívání kostí v zimě u starších lidí.
- Apatie nebo naopak častá podrážděnost.
Věděli jste, že Vitamin D nás chrání před viry včetně koronavirů, únavou a celou řadou onemocnění? ..
Vitamin D měli mnozí z nás v povědomí především v souvislosti s našimi kostmi, a tedy jeho rolí v regulaci vápníku v těle. Jeho důležitost pro náš organismus ale sahá ještě mnohem dále.
Kromě významné podpory imunity a kardiovaskulárního systému nám také pomáhá zvládat stres a zároveň předcházet úzkostným a depresivním stavům.
Ne náhodou jej v současné době lékaři doporučují i v prevenci covid-19. (zdroj: 21.9.2020 – Novinky.cz)
Věděli jste, že vitamín D mimo jiné napomáhá vyrábět serotonin – hormon dobré nálady?
Studie dokázaly, že lidé, kteří trpí v zimních měsících mírnou depresí, mají nedostatek slunečního záření. Zdroj: https://zdravezdravi.cz/vitaminy/9-priznaku-toho-ze-vam-chybi-vitamin-d“ width=“150″>Nedostatek vitamínu D může vést také k náhlým změnám nálad.
Déčko je pro náš organismus opravdu důležité a to nejen kvůli vlivu na kosterní systém. Příznivě působí i na zdraví zubů a léčí kožní onemocnění jako je lupénka nebo ekzém. V období těhotenství je jeho přísun ještě důležitější – pro vývoj kostry miminka, následně pak ovlivňuje tvorbu mléka.
Nedostatek vitamínu D se projevuje výskytem depresí. Proto máme někdy pocit, že bez sluníčka upadáme do špatné nálady snadněji a často. Lidé s nadváhou mívají nedostatek vitamínu D…
Studie naznačují, že lidé s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI) a vyšším množstvím tuku v těle mají obvykle v krvi nižší koncentraci vitamínu D.
Vitamín D může příznivě ovlivňovat tělesnou hmotnost, množství tuku v těle a imunitní systém…
Vitamín D pomáhá vyrábět serotonin, hormon mozku spojený se zlepšením nálady a štěstím. Zvýšená hladina serotininu může pomoci zmírnit dopady stresu a být dobrou prevencí nebo léčbou mírné deprese.
Nedostatek vitamínu D může způsobovat i další afektivní poruchy, jako je například sezónní afektivní porucha, premenstruační syndrom a fibromyalgie.
Studie dokázaly, že lidé, kteří trpí v zimních měsících mírnou depresí, mají nedostatek slunečního záření.
Kdo nejvíce trpí nedostatkem vitamínu D?
- Kojenci – obsah tohoto vitamínu v mateřském mléce je dlouhodobě nedostačující.
- Nemocní a staří lidé – jsou upoutaní na lůžko, vlivem poruch pohybového ústrojí nemají možnost chodit ven, vstřebávání vitamínu D do organismu je u nich horší, roli hraje i nízká konzumace ryb.
- Ženy v menopauze – s přibývajícím věkem jejich pokožka produkuje asi o čtvrtinu méně vitamínu D.
- Vegetariáni, kteří konzumují potravu chudou na vitamín D.
- Na pozoru by měli být jedinci s tmavší pletí, kteří oproti lidem se světlou pletí – vstřebávají až o polovinu slunečního světla méně, proto je u nich i množství vyprodukovaného vitamínu D nižší.
VitaD3tabs obsahuje vitamín D3 izolovaný z lanolinu z ovčí vlny (150 tablet / 1×1)Vitamín D (tvrzení schválená EU)
- je potřebný pro normální růst a vývin kostí u dětí
- přispívá k normálnímu vstřebávání vápníku a fosforu k normální hladině vápníku v krvi
- k udržení normálního stavu kostí, svalů, zubů
- k normální funkci imunitního systému
- podílí se na procesu dělení buněk
| Vitamín D3 tabs – koupit |
Některé studie ukázaly, že nízké hladiny vitaminu D jsou spojeny s osteoporózou.
Rovněž spolu s vápníkem pomáhá tento vitamín při léčbě zlomenin a pozitivně ovlivňuje funkci svalů. Vybrané studie rovněž naznačují spojitost nedostatečné hladiny vitaminu D s rakovinou prsou, prostaty a tlustého střeva.
Odborníci doporučují, aby si lidé v zemích s chladnějším klimatem, kterým se nedostává přímého slunečního záření po dobu alespoň 30 až 45 minut za týden, zajistili dostatečný přísun vitaminu D vhodnou stravou nebo dodatečným užíváním potravinových doplňků.
Ve světě se s nedostatkem příjmu vitaminu D můžeme setkat. Tato skutečnost může způsobit špatné vstřebávání a udržování vápníku v těle, což vede k úbytku kostní hmoty. Velmi častou dětskou nemocí v rozvojových zemích je tzv. křivice – měknutí kostí.
Lidé s nadváhou mívají nedostatek vitamínu D
(zdroj části článku: https://cs.medlicker.com/1260-vitamin-d-a-hubnuti)
Studie naznačují, že lidé s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI) a vyšším množstvím tuku v těle mají obvykle v krvi nižší koncentraci vitamínu D
Vitamín D může příznivě ovlivňovat tělesnou hmotnost, množství tuku v těle a imunitní systém
To znamená, že potřeba vitamínu D závisí celkové hmotnosti organizmu a obézní lidé musí do těla dostat mnohem vyšší dávky vitamínu D, aby si udrželi stejnou hladinu v krvi, než lidé štíhlí. To by mohlo vysvětlit, proč obézní lidé často trpí nedostatkem vitamínu D.
- Další zajímavostí je, že i hubnutí ovlivňuje množství vitamínu D v organizmu.
- Teoreticky by se při hubnutí měla celková potřeba vitamínu D snižovat.
- Ale protože množství vitamínu D v organizmu se při hubnutí nemění, dochází v této fázi naopak ke zvýšení jeho hladiny v krvi (8, 9).
- A zvýšení hladiny vitamínu D v krvi závisí na tom, o kolik zhubnete.
Jedna studie zjistila, že již při malém zhubnutí dochází ke zvýšení množství vitamínu D v krvi. Navíc, účastníci studie, kteří zhubli alespoň o 15% jejich původní tělesné hmotnosti měli téměř 3x vyšší hladinu vitamínu D v krvi než ti, kteří zhubli pouze o 5 – 10%jejich původní tělesné hmotnosti (10).
Vyšší množství vitamínu D v krvi může pomáhat při hubnutí
Vitamín D3 v olejové formě – ještě lépe vstřebatelnýVitamín D je potřebný při dlouhodobém nedostatku slunečních paprsků, vhodný během zimních měsíců, užitečný v oblastech s inverzí a smogem. Podávání vitamínu D se doporučuje pro doplnění jeho denní potřeby např. seniorům, ženám v menopauze, sportovcům, vegetariánům, mládeži v období růstu.
Vitamín D v souvislosti s vitamínem K2Na činnost vitamínu D navazuje vitamín K2. Vitamín D pomáhá ke vstřebávání vápníku ze střeva do krve, vitamín K2 pomáhá přenášet vápník z krve do kostí. Proto je vhodné k vitamínu D dodat i vitamín K2, čímž lze lépe předejít kalcifikaci tkání. V případě nedostatku vitamínu K2 v těle nedochází k aktivaci bílkovin osteokalcinu, které dbají na to, aby se vápník ukládal v kostech. Dochází pak k postupnému snižování hustoty kostí a snížení jejich kvality a tím i k větší lámavosti.