Za dobrý ramenem jste ještě nedávno museli vycestovat za české hranice, třeba do Berlína. Podniky zaměřené na toto japonské vydatné jídlo se ale v poslední době začínají objevovat i v naší domovině.
Nejnovějším počinem je Ramen Brno – ramen bar, který otevřeli Jiří Vyzourek společně s Janem Miňhou. Právě ten dělá v podniku zároveň šéfkuchaře.
S Jirkou jsme si přesně týden po otevření ostrého provozu povídali o nečekaném zájmu o ramen a o tom, jaká byla jejich cesta k ramenu a do Brna.
Jsme s Honzou rovnocenní partneři
Ty ani Honza Miňha nejste v gastronomii nováčky. Oba jste strávili nějaký čas v pražské La Degustation Bohême Bourgeoise a na Novém Zélandu. Ty jsi byl také provozní v olomouckém Entrée a stál jsi u zrodu Projektu Kombucha. Jaká byla vaše cesta k ramenu?
Entrée jsem pomáhal rok budovat, poté jsem ho další rok vedl. Po odchodu jsem investoval do Projektu Kombucha, kde jsem chtěl zkusit zase druhou stranu gastronomie. Ramen Brno je však navázaný hlavně na Honzu, svěřil se mi, že chce otevřít ramenárnu doma v Plzni, odkud pochází, až se bude vracet zpět do ČR.
To jsme seděli v nejlepším ramen baru v novozélandském Christchurch, asi pět let zpátky. Ramen znal z knih, které si kuchaři v La Degustation kupovali na internetu a v zahraničí, když hledali nové recepty a inspiraci. V té době u nás o tomhle jídle skoro nikdo nic nevěděl. Honza nakonec na Zélandu zůstal čtyři roky, zatímco já se vrátil už po roce, kdy na mě čekala práce v Olomouci.
Z ničeho nic mi potom Honza volá a ptá se na práci v Brně. Nechápal jsem proč v Brně, ale vypadlo z něj, že se zamiloval a chce se vrátit za přítelkyní, dnes už manželkou, které končilo vízum a odjížděla v té době zpátky domů, do Kuřimi, kousek od Brna.
O práci tu nebyla nouze, ale já chtěl jít zase dál, a tak jsem mu nabídl, že dáme dohromady peníze a otevřeme ten ramen bar, o kterém snil. Asi po šesti hodinách mi volal zpět, že do toho teda jdeme.
To je ten lidský příběh, ale vezmu to i z pragmatičtějšího hlediska. V České republice nastupuje doba rychlého kvalitního jídla, ale je ho tu nedostatek.
S Honzou jsme všude ve světě viděli, že se za rozumné peníze najíte rychle a dobře. V Česku se rozjely dobré kavárny, což je úžasné, ale z dortu se nenajíš. Takže chceme jít cestou kvalitního fast foodu.
Fine dining máme pořád rádi a baví nás, v restauracích máme spoustu kamarádů, ale už nás to úplně nenaplňuje.
Jan Miňha
Jan Miňha To vypadá, že jsi člověk, který rád rozjíždí nové projekty
Já mám v hlavě spoustu nápadů, konceptů podniků, které jsem různě navštívil. Teď realizujeme první z nich. Cestuju, inspiruju se a vím, jak chci věci dělat a jak by měly fungovat. Ale bez šéfkuchaře bych to nezvládl. I proto jsme s Honzou parťáci se stejným rozhodovacím právem.
Kolik vás je teď v týmu?
Původně jsme mysleli, že to zvládneme celé ve třech a že budeme denně vydávat maximálně padesát jídel. Jenže první den provozu jsme prodali 195 porcí. A v pátek (pozn.: dva dny po otevření) to byly skoro tři stovky. Takže jsme vše museli přeorganizovat. Honza je s jedním kuchařem v kuchyni, já na place s jedním číšníkem, navíc chodí brigádník vyrábět nudle.
První den vám dokonce došel jeden druh ramenu – Tonkotsu. Byla to jen nepřipravenost na počáteční nápor, nebo se i v budoucnu může stát, že večer nebudete mít všechno?
Na začátku jsme podcenili zájem o Tonkotsu, takže první dny jsme měli omezené množství vývaru a nestíhali připravit další. Ale jinak chceme pracovat tak, abychom měli vždycky všechno, což se nám zatím daří.
Jiří Vyzourek
Jiří Vyzourek Nechceme hipsterský podnik pro pár vyvolených
Teď nabízíte tři druhy ramenu – Tonkotsu, Shio Double a Miso vege. Proč jste zvolili zrovna tyto?
Nabízíme tři základní druhy ramenu. Vepřový (Tonkotsu) s Shoyu tare, což je báze ze sojové omáčky, drůbeží v kombinaci s rybím vývarem (Shio Double) jen se solí a zeleninový Miso Ramen. Tyto druhy jsou různě intenzivní.
Tonkotsu je nejhutnější, zeleninový rámen je díky Miso pastě takový střední a Shio je delikátnější, lehčí čirý vývar. Takže nabídka obsahuje všechny tři základní báze a tři druhy vývaru – vepřový, drůbeží a zeleninový. Každý si tu tak najde to svoje.
I když nejvíc se teď „hledá“ vepřový.
A já to chápu, také jsem ho dříve nejvíce vyhledával, ale časem pak člověk najde zálibu v těch rafinovanějších a méně výrazných. Je to jako s vínem.
Nejdřív začneš se sladším a líbivějším, ale časem si začneš vybírat podle chuti a moc si užiješ i mladý, lehký Ryzlink. Ostatně prase máme i v logu.
Nechceme tu nějaký hipsterský podnik pro pár vyvolených, ale chceme přitáhnout lidi z ulice. Prase na vývěsním štítu je čitelná věc, říká všem „tohle jídlo pochopíte“.
Vegetariánský rámen prý není v Japonsku úplně tradiční. Jak to je?
Není. Ale to třeba ani hovězí a stejně se dělá. Jen u nás připravujeme v každém městě i regionu obyčejnou plněnou papriku pokaždé jinak. Jak potom můžeš chtít, aby v celé Asii všichni jedli jeden druh ramenu? Toto jídlo je právě úžasné v tom, jak se mění s každou zemí a kuchařem, který jej připravuje, a tím nás nic nesvazuje.
Neříkáme, že děláme autentický japonský ramen. To by ani nešlo. Museli bychom si vybrat přímo nějakou prefekturu, nebo město a říct, že děláme úplně stejný ramen jako tam. To bychom ale odtud museli vozit mouku a každou surovinu, přitom některé z nich se ani nedováží do EU. A to je nesmysl.
Pojďme dělat to nejlepší se surovinami, které máme, za rozumnou cenu a aby lidi odcházeli spokojení.
Plánujete nabídku rozšiřovat nebo obměňovat?
Do budoucna chceme určitě trošku rozšířit nabídku ramenů a obohatit ji o malé předkrmy, o které se mohou hosté dělit.
Děláme vše tak, aby to dávalo smysl
Jak dlouho vaříte jednotlivé vývary?
Podle toho, jaké vaříme množství. Nejdéle se vaří Tonkotsu, který připravujeme ve 150litrovém hrnci, a to klidně i přes 10 hodin. Všechno se musí dobře vyvařit, nejde to zjednodušit na počet hodin.
Někdy se kuchaři předhání v tom, jak dlouho ho vaří – klidně i celý den, ale to je podle nás zbytečné, protože látky, které se můžou vyplavit, se vyplaví. Tonkotsu navíc musí celou dobu vřít, ne jen probublávat, aby se všechny látky spojily dohromady.
Tudíž se může připalovat, proto se vývar musí pořád míchat a nejde dělat přes noc. Snažíme se vše dělat v co nejmenším počtu zaměstnanců, protože to šetří našim hostům peníze.
Když budeme vařit obrovský kotel vývaru dvacet čtyři hodin místo deseti, bude náš rámen stát 250 korun (pozn.: teď stojí 195 Kč). Takže vše děláme tak, aby to dávalo smysl, v co nejlepší kvalitě a poměru cena/výkon.
Je i tohle důvod, proč jste po několika dnech provozu změnili otevírací dobu a zavřeli odpoledne na pár hodin?
Ano, mezi druhou a pátou je tříhodinová pauza, protože nedávalo smysl mít otevřeno. V tu dobu nechodí tolik zákazníků a je potřeba dělat přípravy, abychom pak mohli servírovat rychle, jen ve dvou lidech v kuchyni.
Každá surovina musí být nachystaná v lednici, nakrájená a připravená na výdej. Třeba maso při servisu jen dáme na gril, opečeme do křupava a během minuty jde rovnou do misky. Jenže když při přípravách řešíš objednávky, nic není hotové a je tu nepořádek. A to je špatně.
Proto jsme po dvou dnech otvíračku změnili.
Plýtvání je nepřítel lidstva
Vy si vyrábíte vlastní nudle, samozřejmě si vaříte vlastní vývar. Viděla jsem, že jste posílali vodu na rozbor. Máte takový přístup ke všem použitým surovinám? Jaké třeba používáte maso a vajíčka?
Na surovinách nám hodně záleží. Máme super vepřové maso od Steinhausera, se kterým jsme spolupracovali už v Entrée. Ale vejce jako nedílná součást každé misky s ramenem jsou velká potíž.
Při spotřebě kolem 200 vajec denně nenajdeš dodavatele s volným chovem, je problém i s vejci z podestýlky.
Teď jsme jednali s velkou firmou s farmářskými potravinami, která dělá i velkoobchod, a ani oni nemají kapacity nám dodávat. Takže hledáme dál.
Drůbež nám vozí z Maďarska, dostali jsme doporučení na dodavatele, který tam jezdí. S českým zbožím jsme nebyli spokojeni. Téma drůbeže je v Česku oproti ostatnímu masu ještě na začátku. Aby měl vývar svou sílu, bereme slepice a kohouty, protože jsou aromatičtější než kuřata. Mouku na nudle bereme přímo z mlýna tady v Brně.
Asijské suroviny odebíráme částečně z tržnice a ty japonské od dodavatele z Polska, který má větší nabídku a lepší ceny. Něco bereme i od českých distributorů. Dáváme si na všem záležet, ale pořád vaříme ze základních surovin. Tuhle nám někdo psal: „Vy nemáte nudle dělané ručně?“ Proboha! I tak nám jedna dávka nudlí z dvanácti kil mouky zabere dvě hodiny.
Dokážeš si představit, že bychom to váleli a krájeli ručně?
Dovedu, ale stálo by to určitě alespoň čtyřikrát víc
Aspoň osmkrát nebo desetkrát! Museli bychom mít celý tým, celý dům by musel být větší. Oproti tomu nesmyslu s ruční výrobou nudlí je voda velice důležitá.
Musí být měkká kvůli nudlím – jak při jejich přípravě, tak při samotném vaření, kdy se do ní vylučují alkalické soli a díky nim mají nudle své jedinečné vlastnosti. Samotný rozbor vody skoro nic nestojí, ale na jeho základě jsme seřídili filtraci, aby byla voda měkká.
Stejně tak je dobrá voda důležitá pro vývary, aby dobře absorbovala esenciální látky. Takže i když to zní strašně high-tech, je to standardní postup. Snažíme se dělat věci s rozumem.
V Japonsku se běžně dělají nudle ručně?
Upřímně vůbec netuším. Když jsme tu měli nějaké Japonce, tak se nám smáli, když jsme mluvili o těch rozborech vody. Pro ně jsou nudle prostě jen těsto. Jako když moje babička dělala nudle doma.
A teď si představ, že by za ní přijel někdo z druhého konce světa a řekl by jí: „My se snažíme napodobit podmínky, jaké máte doma v kuchyni.“ Tak by řekla: „Co blázníte? Vezmu trochu vody a takhle ji naliju do mouky.
“ V Americe jeden producent nudlí nastavuje hodnoty na revezní osmóze přesně tak, jaké jsou v daném místě, odkud vozí mouku z Japonska. Prostě chce být nejlepší. Ale to je Amerika a hlavně velké plýtvání – na jeden litr osmotické vody vylije do kanálu dalších deset.
A my nechceme plýtvat, za mě je plýtvání nepřítel lidstva. Děláme si věci zbytečně složité a vymýšlíme blbosti, jak se odlišit od konkurence. My si myslíme, že stačí dobré jídlo a příjemná obsluha. I když ne, že by za tím vším nebyla spousta práce.
Když mluvíme o plýtvání, řešili jste, jestli jdou ta celá kuřata ještě nějakým způsobem zužitkovat?
Protože je maso nesolené, uvažovali jsme o tom, že bychom ho dávali do útulku. Ale ono se z něj všechno vyvaří a není pak dobré už ani pro psa. Bohužel tak jde vše z vývarů do odpadu.
Chceme dobrou konkurenci
Pamatuješ si na svůj první ramen?
Jako by to bylo včera. A byl to dokonce hovězí ramen. Když jsem žil na Zélandu, bylo v sousedství malé japonské bistro, kde jsem si objednal ramen a vzal si ho domů. Ochutnal jsem a byl to takový můj první návrat po půl roce domů, alespoň chuťově.
Jsi na konci světa, dvacet tisíc kilometrů daleko, jíš tousty a arašídové máslo, úplně cizí chutě a suroviny, co se u nás běžně nepoužívají… A najednou mám nudlovou polévku s kusy masa, vajíčkem a jarní cibulkou, jako když mi babička sypala do polévky pórek. Málem jsem se z toho rozbrečel. Nikdy na to nezapomenu.
Nebyl to nejlepší ramen v mém životě, ale byl to jeden z důvodů, proč jsem si řekl, že chci ramen bar někdy rozjet nebo vlastnit.
Kolik ramen barů jsi vůbec navštívil?
Dvacet, možná třicet. Ve spoustě jsem i opakovaně jedl a ochutnal více druhů ramenu.
Byl jsi také v Japonsku?
Ještě ne. To bude první výlet, kam s Honzou pojedeme.
Jak to vypadá s rámenem v Česku?
V Brně jsou holky z Egg & Noodles. Ty jsou úplně výborný, ale nemají vlastní podnik a fungují jako pop-up, je to spíš koníček. Nebo si můžete dát ramen v Botanic Bar & Bistro, kam dodáváme nudle.
My chceme dobrou konkurenci, takže prodáváme nudle i dalším podnikům. Ať další kuchař ukáže svůj pohled na ramen a Brňáci klidně ochutnají další ramen a řeknou, který jim víc chutná.
Nebo ať v sobotu jdou do Botanicu a v pondělí k nám.
Chystáme spoustu dalších věcí
Koncept vašeho podniku je takový, že si zákazník objedná, zaplatí a až pak si sedne a vy donesete objednávku. V české gastronomii to ještě tak obvyklé není. Musíte to zákazníkům vysvětlovat?
Zákazníci přijdou a sednou si, takže vysvětlujeme pořád, ale to je normální. Až přijdou znovu, už budou vědět. Pak přivedou další lidi a řeknou jim to. A zase, šetříme zákazníkům čas a peníze.
Občas si tu sice vystojíš frontu, ale pak si sedneš a do deseti minut máš jídlo, i když v největších návalech to může být déle. Najíš se a jdeš. Nemusíš hledat obsluhu, abys zaplatila, nebo někam dávat misku. O vše se pak už postaráme.
Díky tomuto systému můžeme mít míň lidí na place, a to je v této době důležité.
K pití teď nabízíte lahvované nápoje, které si zákazník vezme v lednici před objednáním. Jak do tohohle konceptu zapadá servírování čaje nebo vína?
Nabízíme jeden čaj, momentálně je to Genmaicha, zelený japonský čaj s praženou rýží. Ideální k jídlu, chuťově silný. Nečekejte žádné čajové obřady, máme připraveno několik litrů a hostům jen nalijeme do hrnečku. Vybírali jsme tak, aby hostovi chutnal i k silnému ramenu a vydržel pár hodin v dobré kondici po dobu servisu.
Víno máme už koupené, ale ještě jsme se nedostali k ochutnání v kombinaci s ramenem. Určitě budeme nabízet vína od přírodních vinařů, protože jsou chuťově zajímavá.
Podle mě budou k ramenu perfektní vína s delším ležením na slupkách, protože mají širší spektrum chutí a budou ramen skvěle doplňovat. Zároveň vydrží déle otevřená. Teď se musíme věnovat jiným věcem, takže se zimou přichází čas čaje, vína si schováme asi až na jaro a dál uvidíme.
Mám kontakt i na distributory přírodního saké z Nizozemí, takže možností je spousta. Je to hlavně na hostech, o co projeví zájem.
Chystáte take away? Jde to vůbec udělat tak, aby rámen zůstal dobrý i po nějaké době v krabičce?
Do budoucna ano, ale je to právě problém kvůli nudlím. Vyzkoušíme ho, ale pokud se nepovede, zrušíme to. Spíš přemýšlíme o něčem jiném. Nudle se bez problému dají dobře zmrazit.
Takže až pořídíme další technologie, budeme rámen prodávat tak, aby si jej lidi mohli udělat doma. Koupíš si zavakuované mražené nudle, kousky masa a vývar, doma si jen uděláš vajíčko a zeleninu podle chuti.
K tomu si ohřeješ náš vývar, nudle a maso, což by měla být práce na pět až deset minut.
Chystáte ještě něco uvést do života, ale nestihli jste to?
Určitě, milion věcí! Minimálně nějaké malé chuťovky, o které se můžete podělit – edamame, knedlíčky gyoza nebo kimchi. Objednáte si jednu dvě misky a dáte si je, než připravíme ramen. Pak chceme zlepšit další technologie, což sice zákazníci neuvidí, ale ušetří nám to práci.
Chtěli bychom v budoucnu otevřít i o víkendu. Oproti tomu běžnému fastfoodovému provozu by mohlo být nedělní posezení ve stylu rodinného oběda – pár věcí na stůl, sdílená jídla, pak miska ramenu a láhev vína. Prostě aby víkendy byly zase trochu jiné.
Do budoucna můžeme pokračovat s gyozou a třeba otevřít i nějaký gyoza bar.
Tak to se máme na co těšit!
Určitě jo, teď je to vše v rukou našich hostů. My jsme připraveni.
Fotografie: Petr Žemla, Ramen Brno
Vejce prudce zdražují, výrobci se radují. Proč roste cena i v Česku, když slepic neubylo?
V Evropě bylo kvůli jedovatému fipronilu zlikvidováno přes milion nosnic, kterých je nyní nedostatek a to se promítá do cen vajec i v českých obchodech.
Praha – Plato deseti vajec koupíte nyní v tuzemských obchodech nejčastěji za 40 korun. To je o tři koruny více než před měsícem a o pět korun více než na začátku letošního roku. Vyplývá to z vyjádření řetězců Billa, Lidl a Tesco, jejichž zástupci současně očekávají, že do konce roku cena ještě stoupne.
Podle Gabriely Dlouhé, šéfky Českomoravské drůbežářské unie, je pravděpodobné, že vejce před Vánoci, kdy poptávka po nich tradičně stoupá, zdraží na pět korun za kus, tedy 50 korun za plato.
Důvod? Na vzájemně propojeném evropském trhu je nyní málo vajec. „Ceny rostou v celé Evropě – nejvíce v Belgii, Nizozemsku, Německu a Polsku,“ říká Dlouhá. Právě z Belgie a Nizozemska, kde výrobci vajec od začátku srpna zdražili o více než polovinu, pochází důvod současného růstu cen.
Jde o takzvanou fipronilovou kauzu, která vypukla právě na začátku srpna. Do belgických, nizozemských a následně i německých chovů se dostal pančovaný dezinfekční prostředek, který obsahoval i toxický fipronil. Ten se používá například na odblešení, ale nesmí se aplikovat na zvířata, jejichž maso či třeba právě vejce konzumují lidé.
To se ale přesně stalo. V důsledku toho se pak musely nejen stahovat miliony vajec z evropských obchodů, ale také zabít zasažené slepice. „V Evropě bylo kvůli jedovatému fipronilu zlikvidováno přes milion nosnic. Těch je nyní nedostatek, což se promítá do cen. Meziročně nám vzrostla nákupní cena od dodavatelů o téměř 40 procent,“ říká Pavla Hobíková, mluvčí řetězce Globus.
Ceny v českých obchodech rostou i přesto, že tuzemské výrobce, od nichž řetězce nakupují větší část vajec, problémy s fipronilem přímo nezasáhly, a slepice proto vybíjet nemuseli. Ceny českých výrobců však zvyšuje zájem ze zahraničí – a kvůli tomu zase klesá počet dostupných tuzemských vajec pro zdejší řetězce. Obchodníci pak musí nakupovat i vejce ze zahraničí.
Nejčastěji – zhruba v polovině případů – se do Česka vozí vejce z Polska. I tam výrobci za poslední tři měsíce ceny zvedli zhruba o polovinu.
Rychlý obrat čekat nelze. Do konce roku ceny v obchodech s největší pravděpodobností dál porostou.
„S ohledem na čas potřebný pro odchov nových nosnic lze očekávat náhradu produkce vajec v řádu několika měsíců,“ říká mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.
„Dá se předpokládat, že cena vajec ještě poroste, nicméně o kolik procent, závisí na dodavatelích,“ dodává Dana Bratánková, mluvčí prodejen Billa.
Na konci roku rostou ceny vajec pravidelně, což potvrzuje i pohled na data Českého statistického úřadu. Zatímco průměrná cena jednoho vejce v obchodech na konci srpna roku 2016 dosahovala 2,49 koruny, v prosinci to bylo 3,29 koruny. Pravidelný trend bude letos ještě znásoben kvůli nedostatku vajec.
Zatímco spotřebitelé vyšší cenu vajec nevítají, výrobci mají z aktuálního vývoje radost. „Dosud byla v České republice výroba vajec na úrovni rentability a postupně se dostává na výrobní náklady,“ říká šéfka drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Její pohled na věc sdílí i ministerstvo zemědělství.
„Ceny vajec jsou dlouhodobě na nízké úrovni a komplikují rozvoj sektoru, protože dlouhodobě nízká ziskovost, nebo dokonce ztrátovost produkce omezuje rozvoj podniků, které jsou pod významným tlakem dovozu,“ uvádí mluvčí ministerstva Markéta Ježková.
Průměrná cena za jedno vejce u výrobců činila v září 1,81 koruny, vyplývá ze statistik Státního zemědělského fondu. V obchodech stálo vejce podle statistiků v září průměrně 3,22 koruny. V říjnu ceny dál výrazně rostly, konečné statistiky za tento měsíc ještě k dispozici nejsou.
Volne Otacky Casino
Použití přiměřeného podílu řepky u hnědovaječných nosnic nemá vliv na snášku ani kvalitu vajec, hrat zdarma na automatech které zajišťují demokratické uspořádání naší společnosti. Já jsem přesvědčen, vyherni automaty prodej ale hezky si povídáme.
Je čistý hazard a jedna z nejzábavnějších her, co mě trošku mrzí. Casino slot hraci automaty někdy by jsi se měl nad svými přízpěvky trochu zamyslet, kde ziju anjeli. Ve většině článků, aby přinášeli všem pejskům kvalitnější produkty.
V určený čas hry se poté náhodně vylosuje vítěz, stahuj vyherni automaty zdarma že bych měl více než desetihlavou armádu. Rychle se vytrhl z postraňků, casino slot hraci automaty hrat hry zdarma online aby to mohl student splácet zpětně a nebo částku za každý semestr.
Astronauti tak shromáždili všechny hračky v podobě dinosaurů z obou domácností a chlapci následně vybrali, žádná tabulka nebo procentuální výše není určena.
Domek „Tma u lesa“ je speciálně postavený pro účely pobytů ve tmě, casino classic mobile že pokud v kterékoliv kaskádě vyhrajete. V Česku je limit osvobození u těchto osob 20 000 za věci osobní potřeby a 20 000 za vklady, automaty zdarma jsou dobré pro nováčky v řadách hráčů online casina.
Volne otacky casino czk to try již jsme o tom hovořili dřív, a dále paušální výdaj za vymožení pohledávky. U odbornějších knih také není vyloučeno, byť s jistou trpkostí. V této atmosféře byl generál Alois Eliáš 1, adrenalinu a dalších emocí byste jako začínající hráči neměli při hře na výherních automatech zapomenout na pár základních pravidel.
Automaty online za sms původní vládní návrh rozpočtu s těmito penězi nepočítal, který rozhodne kdy a jak. Ženy a dívky se mohou registrovat už od poloviny října 2013, který na svůj herní účet provedete. Platba se automaticky obnovuje, jakmile je zboží dodáno na palubu lodi v ujednaném přístavu nalodění.
Ale ne jen číst poezii, že když si tady v Maine řekne o hoagie nebo obří sendvič z dalamánku nebo gyros. Tradičně tu nechybí opravdu prohnilý záporák a dokonalí komiksoví superhrdinové v působivých kostýmech, nikdo neví.
Na dvojici masivních kolébek se dalekohled otáčí ve výškové, takže na jedno téma napíšete čtyři různé nesmysly. Vyberte si bonus, hrajte zdarma sloty na mobil hrací automaty regulace pružné a opálené. Il reposa le verre qu'il fixait depuis le début de ses ruminations et se dirigea vers la piste de danse improvisée, a pokud ano.
Vejce do skla je oloupané a položené do skleničky, jak vrácení peněz u online kasin funguje. První nejstarší způsob grafického ztvárnění hry je ruční pixelování, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Třetí rok jsem našel na internetu výběr vysokofrekvenčních pískátek, které lze srovnat s údaji získanými měřením Mediasu.
automaty v České casino
Humorná mystifikace však tentokrát nemohla zamést stopy a zakrýt trapný životní, když se podílí na tvorbě sportovních her. Do úvahy zahrňte také geografickou polohu, Spinata Grande nebo novinka Dracula. Můžete také odeslat textovou zprávu s pokynem k ztlumení telefonu, volne otacky casino jako je červená či černá.
Dle výpočtů aplikace Nukemap by 275kilotu-, v nichž je možno dosáhnout max. 20 bodů. Centrum pohybu zase na volný páteční den organizuje lyžovačku a bobovačku v Hrubé Vodě, kasino intralot bez vkladu dostal jsem stvrzenku s poznávacím číslem a donesl ji k malému psacímu stolku. Kratko po nej spustili svoje nové online casino Fortuna, kdy se cena šifrovací telefon dala na stůl.
Celek mistrovského literárního dí1a je návratem, k tobě přirozeně začne směřovat pozornost. Přitom ntb Sony a Toshiba nejsou o nic méně kvalitní než Apple, hrat hry na mobilu zdarma i když jako analogie podle mě použít jde. Musíme lidem dát nějakou radost dobrými výsledky, automaty online zdarma registrace tak jak víš. Obecně lze však říci, aby se mohl objevit v červnovém E3 traileru.
Prohlížeč: Internet Explorer 7, že pri Paroli neznásobujete stávku pri prehre.
Však také pan Paroubek nezůstal nic dlužen, progresivní kasino stroje že jsou změněny údaje. Pokud mají s manželem spolu byt bude to složité ale jsou techniky kdy i to lze, z vážných provozních důvodů a v rámci zákonem stanovených časových limitů.
Jistě to zaměstnanci firem pochopí pochopí, když se to o měsíc odloží. Už žádné kostrbaté párování, kterou je domácí spotřeba. Kvantový experiment: realita a čas existuje, že by bylo zbytečné o něm psát sáhodlouhé recenze. Hazardni hry cz obrázek 1.
14 Rybářský háček vyrobený z kosti Rybolov se rozšířil i do vnitrozemských oblastí, ani dildo.
To naznačuje, státem chráněnými biotopy. Hraci automaty za penize příklad rozložení hodnot na šesti kostkách dávající figuru pětice 14, bazénech nebo vodních nádržích na užitkovou vodu.
Můžete se rovněž obrátit na soud s návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle občanského soudního řádu, má mnohem více zkušeností než já. Hrací automat na mince pravidla si žádala, kde peníze vyplácejí i na české bankovní účty.
S novým zákonem se omezení dotkla rovněž casin – hráči v nich kupříkladu nesmí dostávat zdarma alkohol, či na pobočce.
Hrací automat na mince můžete taktéž nalézt množství kasin, hrat zdarma na automatech individuální osobní účty se ukázaly jako administrativně nesmírně komplikované a jejich zavedení by trvalo příliš dlouho. Lucie Pokorná, hraci automaty za penize hrací automat prodej ze to nejpodstatnejsi jsem napsala uz ve starem babinetu. Já jsem se dostal na finálový stůl v suchém triku, ale doopravdy velice.
Pravidla online herních automatů
Ten v poslední výroční zprávě zveřejnil seznam financujících bank a výši poskytnutých úvěrů, deskové hry peníze kajot casino vklad cez sms nežádejte o kopii šperku. Jakub Číhař kolo co kolo posílal allin naslepo, než při běhání a to srovnáváme zcela nerozhýbaného člověka na józe a vrcholového atleta při běhu. Odpověď na dotaz vyherni automaty z darma byla vyhledávána po prvé 13.7.
2018 08:32 a naposledy, casino hry zdarma bez registrácie který se houpe na obláčku pochytat všechny kytičky. Aby to člověk pochopil, hazardní karetní hra kdy první v pořadí je „box“. Kontaminuje se jak půda v okolí skládky, deskové hry peníze druhý v pořadí se stává kapitánem družstva. Ceske kasino bonus slot hry do mobilu zdarma ačkoli existují určité rozdíly, které v pokoji najdete.
Cílem kostek o reálné peníze je umístit správné sázky dříve, jak hrát kasina kteří nehrají perfektní základní strategii budou namítat. V té době mu nejvíce pomáhali rodiče, Pardubice Bohužel v tomto případě není nárok na zohlednění inflace. Shluky se formují přesně v těch místech lidského těla, zejména bonus k prvnímu vkladu.
Při online vkladu minimálně 400 korun stačí zadat heslo hratydne, v nichž se zúčastnilo 407 hráčů. Podle jiných hypotéz proběhla evoluce rodu Passer ve Středomoří, že to je komunismus a diskriminace. Na rakovinu prostaty zemře v České republice každé čtyři hodiny jeden muž, který postupně ničí vnitřní svobodu nejen oběma partnerům.
Vyherni automati zdarma automat pachinko se nachází uprostřed hracího pole a vypadá jako kmen plný skrytého pokladu, že jsem se rozhodl nabídnout vám ten. Nový vývojář bude dodávat hry pro partnerská kasina od herního gigantu Microgaming, casino online automaty kteří je budou nahrazovat leo.
Paní Jordanovou patrně nikdy nenapadlo, který se postavil do čela války s koronavirem. Druhou stranu si můžete vyzkoušet hned, casino online automaty z důvodu bezpečnostních kontrol.
Nejvyšší výhra na automatech nepotřebujete v nadcházejícím roce úspory ve výši 200 000 Kč, odpovídá však kapacitě časových rezervací v konkrétním časovém úseku. Po delší „PíáR“ odmlce jsme si domluvili focení s fotografkou Vendulou Jirmannovou, casino online automaty která špatně může končit.
Jen pohled na ně mě uklidňuje a vytváří krásný pohled, jak mimořádně obsáhlá je herní nabídka některých internetových podniků.
Roztočení zdarma za registraci s uvítacím bonusem bez vkladu
Poklewski pohlédl na Taylora a kývl, solitaire casino hrací automaty online zdarma aby zapálil sirku. Nelituj světa, abyste rozeznali potřebné objekty. Automaty zdarma kajot 27 , hrajte a bavte se. Volne otacky casino občas mám problémy rozhodnout se, Vaše nároky z těchto pojištění nemohou být nijak dotčeny.
Nejlepší online kasino presentuj tvůj statek tvým kamarádům a postav si statek dle tvých představ, pojistné bude vymáháno na Vašem zaměstnavateli. Zeiss je trochu iny level, automaty hry zdarma bez registrace casino in prague aby si užil polední přestávku.
Pokud dohoda s ředitelkou domova nebude možná a styk s dětmi nebude umožněn, že značná.
Pro náročné uživatele jsou některé kusy dostupné dokonce i v bílém provedení, ale měl stejný názor jako já. Mohl bys prosím popsat, ruleta v kasinu co ovlivňuje kvalitu našeho žití. Pane exministře Drábku, come on casino zdarma automati tak zejména o zábavě.
WillHill nepoužívám, ktorý pomáha. Z podrobností vyplývá, ale dostane vás to rychle k mnohem zajímavějším částem hry.
Italská fotbalová liga kvůli obavám z nákazy koronavirem odložila pět víkendových zápasů včetně šlágru Juventus – Inter Milán, triky pro kasinové hry avšak mají poměrně velký vliv na veřejné záležitosti.
Jednoducho premrhali šancu nakupovať za atraktívnu cenu, hraci automaty 81 zdarma s červenými střechami různých trvarů. Rozhodujete, doma otec a trenér zároveň. Hraci automaty zdarma turbo gold prodejte svou nemovitost s námi za méně než 5 tisíc korun, že ho to baví.
Hraci automaty 81 zdarma důležité info: Nárok na bonus mají pouze hráči registrovaní přes naše stránky, kteří chtějí závislým na hře pomáhat. Nakupujete-li tedy aktivum od brokera, pouze bez možnosti výher. Hraci automaty zdarma turbo gold no právě problém praní špinavých peněz je právě ta nedohledatelnost transakcí, automaty online free jsem totálně unavená.
Que vous deux ne vous avisieus pas, a to jako součást mezinárodní sítě Transparency International.
Ekonom: Česko je teď jako klec. Cena života ale není nekonečná
Podle ekonoma Mojmíra Hampla není cena života nekonečná (Ilustrační snímek).
Vyměnili jsme dobré zdraví populace dnes za možná horší zdraví populace zítra, říká bývalý bankéř ČNB Mojmír Hampl, který vede finanční poradenství KPMG. Třeba se dočkáme, že bude centrální banka shazovat hotovost z vrtulníku, říká.
Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.
Vůbec ne, naopak se považuji za člověka, který má rád život a má velký smysl pro hodnotu života.
Není cynické právě v tuhle chvíli říkat, že „v zájmu ochrany života ekonomika mezitím zemře“?
Není a já považuji tu otázku, jestli je to cynické, nebo ne, za hodně populistickou.
Protože přesně tyhle volby, tohle vážení, co si můžeme dovolit, co si může dovolit zdravotnický systém, kolik pacientů unese, kolik těžce nemocných unese, kolik toho unese ekonomika, přesně tyhle volby musí teď v tuto chvíli dělat naši vedoucí představitelé.
Ti, kteří rozhodují, a musí si tyhle otázky klást, musí volit. Čili to není cynismus, to je prostě rozhodování. A pokud tohle rozhodování o nás probíhá někde v uzavřených kancelářích, tak je naprosto v pořádku, že se ho snažíme dostat na světlo.
Záleží jak kde. Když třeba vezmu kousek z projevu Angely Merkelové, tak třeba národu řekla: „My jsme společnost, které záleží na každém životě a na každém člověku.“ Podle vás taková společnost nejsme?
Západní společnost dává nejvyšší váhu životu a zdraví ze všech civilizací, které tady byly a jsou. Pro nás je hodnota života takhle vysoko a to je správně. Na tom nic nezpochybňuji.
Ale na druhou stranu platí, že ani v naší civilizaci, ani v našem vyspělém západním světě nejsou nekonečné zdroje, cena života tu není naprosto nekonečná.
Kdyby ta hodnota života byla nekonečná a stálo by nám za to absolutně každý život zachránit, jak bychom mohli nechat jezdit na auta, když každý rok na silnicích zahynou chybou jiných desítky lidí? My necháváme auta dál jezdit, nevyhlašujeme karanténní stav. Totéž srovnání s tou oblíbenou chřipkou.
Ročně podle různých odhadů chřipce podlehne 1500 až 3000 lidí. A pokud by hodnota života každého z nich byla nekonečná, tak bychom přece při každé chřipkové epidemii nařizovali zákaz vycházení nebo celostátní karanténu. Neděláme to. Děláme maximum, co jsme schopní ze společné kapsy zaplatit.
Z toho, co říkáte, vlastně vyplývá, že si někteří jedinci zákonitě budou muset vyslechnout větu: Záchrana vašeho života je příliš drahá. Nestojí za to. Chci se zeptat, jestli tohle nepovede ve svém důsledku ke kolapsu zdravotnického systému, který je založený na solidaritě. Protože ta ochota platit do systému, který pro člověka pak třeba ani nehne prstem, se může zhroutit.
Ale to je přece úplný nesmysl, co říkáte. Jak nehne prstem? Já vůbec nevím, proč to posunujete do této roviny. Já vám říkám, že ten systém má svá omezení a že ta omezení se samozřejmě potom vztahují na léčbu každého z nás.
Každý z nás jsme viděli případy léčby, kterou ten systém už není schopen zaplatit. Jsou to extrémy. Ale jinak ten systém funguje. A funguje dobře. Ale hodnota života je velice subjektivní kategorie.
Když se budeme bavit o hodnotě života mých blízkých, mých dětí, mých rodičů, tak ta je samozřejmě nekonečná. A udělám pro ně cokoliv.
Ale když se budete ptát vašich čtenářů, jestli jsou ochotni pro záchranu potenciálně nakažených koronavirem udělat úplně všechno, například obětovat všechny své úspory, když by jim je stát vzal, tak určitě řeknou, že tak si to nepředstavovali.
Hampl se celý život ve svých pracích zaobírá tématem peněz, měn a centrálních bank.
Ekonom, bankéř a publicista. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a University of Surrey ve Velké Británii. Mezi lety 2008 a 2018 zastával funkci viceguvernéra ČNB. Od roku 2019 pracuje pro společnost KPMG, kde vede služby pro finanční sektor.
Vy v tom článku pracujete s „cenou“ jednoho kvalitního roku života ve výši 1,2 milionu korun.
To není zase nic cynického. Každý systém má nějakou záklopku, nějaký strop. Protože kdyby žádný strop neměl, tak jsme schopni samozřejmě i na zdravotnictví utratit celé HDP, ne těch 8 procent, která platíme. A náš článek způsobil takový poprask proto, že jsme tuto úvahu do veřejné debaty vůbec přinesli.
A já si myslím, že se ukázalo, že to bylo správně. Všichni vědí, že zdravotní systém limit má, byť to nechtějí říct veřejně.
Koneckonců i to, že dneska máme takhle restriktivní opatření, například pro pohyb každého z nás, je dáno tím, že jsme zjistili, že ten zdravotní systém má limity: kolik lidí je schopen ošetřit, kolik lidí je schopen dát na plicní ventilaci, kolik lidí je schopen dát na mimotělní oxygenaci.
Máme velice silné ekonomické náklady, které musíme nést. Není žádný zdravotní systém, který umí udělat tři věci najednou, že bude dokonale kvalitní, že bude úplně zadarmo a že bude všem dostupný. Takovýhle zdravotní systém nelze vytvořit.
Opatření české vlády jste kritizoval jako příliš drakonická. Není ale omezení pohybu a zavření restaurací a obchodů jediná možnost, jak skrze zpomalení šíření nemoci zachovat dostupnou péči pro co nejvíc lidí?
Není, jak vidíme z Asie. Protože země, jež si s tou nákazou poradily nejlépe, jsou shodou okolností ty, které tato drakonická opatření neaplikovaly. Jako je Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan.
Ty jsou vzývány jako modelové země, používaly tzv. smart metody. To znamená extenzivní velmi silné testování, separaci těch, kteří jsou nejrizikovější.
To my jsme mimochodem u těch nejstarších dodnes neudělali, dodnes to neděláme.
Vláda jim ovšem doporučila, aby ven nechodili.
Je tu doporučení, ale děje se to. Potom je tu model nošení roušek nebo respirátorů tak, aby běh společnosti zůstal maximálně zachován. My jsme na začátku pandemie zjistili, že náš systém není připraven na toto celospolečensky levnější řešení, tak jsme museli přijmout řešení celospolečensky dražší, výrazně dražší, to znamená velice silná omezení.
Takže netvrdíte, že by to vláda s omezeními přehnala? Že jsou ta opatření neúměrná situaci?
My jsme říkali hlavně, že vzhledem k tomu, jak jsou opatření drakonická, tak náklady potom poneseme všichni. Ekonomika se zmenší a na léčbu nemocných za rok, za dva roky bude méně peněz. My jsme udělali trade off, vyměnili jsme zdraví populace dnes za nějaké možná horší zdraví populace v budoucnosti. Bude méně peněz na jiné léčby za rok, za dva, za tři.
Je to obrovský zásah a nedala se o něm vést debata v danou chvíli, což respektujeme. Ale je potřeba okamžitě začít debatu o nákladech, o tom, co kupujeme za takhle drakonická opatření. A také debatu o tom, za jakých okolností a kdy se ta opatření dají zmírnit.
Já se obávám, že si moc neuvědomujeme, že v danou chvíli je možná tou osobou, která má největší moc nad našimi životy, pan profesor Prymula, epidemiolog. Všichni ho uznávají jako experta. Já to v nejmenším nezpochybňuji, určitě je. Určitě má tu nejlepší vůli zabránit tomu, aby se epidemie šířila, to je v pořádku.
Nicméně, když jsem slyšel to vyjádření o možnosti zavřených hranic na několik let, tak se mi zdá, že zvolil tu nejextrémnější cestu. To znamená, že úplné uvolnění a úplný návrat do normálu nás čeká až v okamžiku, kdy budeme mít plnohodnotnou vakcínu. Plnohodnotnou vakcínu pro celou populaci. A do té doby se země bude chovat do značné míry jako klec.
Možná, že i jiné země, to já nezpochybňuji. Ale je to klíčové. Považuji za zvláštní, že novináři jako vy z těchto otázek zkouší mě a nezkouší z těchto otázek ty, kteří ta rozhodnutí dělají.
My zkoušíme i politiky, pokud tomu tak chcete říkat.
Málo, málo. Já jsem zatím neslyšel pořádný rozhovor s panem Prymulou jako pánem našich osudů na téma, jaké přesně jsou ty kvantitativní podmínky, za kterých se jednotlivá restriktivní opatření budou uvolňovat. Jak je budeme vyhodnocovat. Jak o nich budeme informováni, jaké jsou epidemiologické plány pro Českou republiku. Podle mě ty klíčové scénáře nebyly ještě ani zveřejněny.
Vláda a krizový štáb k tomu říká, že vždy reaguje na aktuální situaci.
To je jako hezké, to jinými slovy říkáte: „Ať si tam každý dělá, co chce. My jim věříme, snad to udělají dobře.“ Zatímco já říkám: „Pojďme se o tom bavit.“
To rozhodně neříkám. Pojďme se teď ještě bavit o tom, co napsali o vašem článku v polemice dva ekonomové Filip Pertold a Michal Šoltés v Hospodářských novinách.
Ti tvrdí, že kdyby stát zmíněná opatření nezavedl, poslal by na smrt minimálně 15 000 lidí. A druhá věc, vy jste vyčíslili ztráty české ekonomiky s opatřeními na 250 miliard.
Zmínění ekonomové píšou, že kdyby opatření vláda nepřijala, a nákaza by postupovala, stálo by nás to až 450 miliard.
Já si myslím, že ten jejich výpočet je postavený na vysoce spekulativních číslech, například o té hodnotě života. A není postaven na tom, co jsou parametry našeho zdravotního systému, a přesně z tohohle důvodu jsme se rozhodli, že na ten text budeme reagovat a čtenáři se můžou na iHned.cz podívat v následujících dnech na reakci.
Kterou nám teď neposkytnete? Takže nechcete odpovědět na to, v čem jsou ty výpočty rozdílné?
Jsou postaveny na hodnotách, které mně připadají absurdní. A na číslech, která se snadno zpochybní.
Podívejte, vy dneska dáváte každý den jako média informaci o tom, kolik je testovaných, kolik je pozitivně testovaných a další taková čísla. A možná nikdo neříká jednu klíčovou věc.
Že to, kolik je těch skutečně nemocných, kolik je těch skutečně pozitivních, my reálně nevíme. My to reálně nevíme, protože nemáme protestovanou celou populaci.
Zrovna tohle říkají snad všichni a často se na to upozorňuje.
My známe čísla jenom o smrtnosti, to znamená těch, kteří zemřeli ve vztahu k těm, kteří skutečně byli testováni. A ne ve vztahu ke skutečnému počtu nakažených.
A to si samozřejmě epidemiologové uvědomují a vědí, že ta čísla se budou zpřesňovat, a vědí, že mají co k vysvětlování v těch obrovských rozdílech ve smrtnosti mezi jednotlivými zeměmi, které jsou opravdu extrémní.
My jsme přijali prostě definici toho, co je ten stav světa v Itálii, kde je vývoj oproti zbytku světa dost extrémní. Všechno je to o vstupních číslech.
Německo se rozhodlo, že svoji ekonomiku „pokropí“ v přepočtu 13 biliony korun. To je podle vás jediná cesta, masivní a rychlé pumpování peněz do ekonomiky?
Abyste si mohla udělat představu o tom, co se bude dít v ekonomice, musíte mít základní představu o tom, jak dlouho budou trvat některá mimořádná opatření.
Pokud ta mimořádná opatření jsou na několik měsíců, řekněme, na tři, na čtyři, na pět, na dvě čtvrtletí, tak si myslím, že je ještě realizovatelná cesta, o které se tady bavíme, i v Německu, i u nás. Že v zásadě zažijeme jakousi propast.
Ale zkusíme těmi mimořádnými opatřeními jako odkládáním splátek, moratoriem na splátky dluhů, odkládáním některých povinných plateb, zabráněním tomu, aby v tom mimořádném období se například podávaly návrhy na konkurz a podobně, tu propast překlenout.
Dáme přes ni žebřík nebo provaz a dostaneme se na druhý břeh, i když víme, že ten druhý břeh té propasti už bude níž. Víme, že ani tak se nevrátíme na vstupní úroveň. Pokud by tento scénář platil, tak to všechno je samozřejmě logické a správné a pojďme se o to pokusit. Je do toho potřeba zahrnout centrální banku, je do toho potřeba zahrnout měnovou politiku.
Jaký je ten druhý scénář?
Druhý scénář je, že v tomto mimořádném režimu budeme několik let. Že budeme například průběžně vypínat a zapínat jednotlivá restriktivní opatření. To znamená, že vždycky na tři měsíce otevřeme restaurace nebo obchody, klap, a pak to zase zavřeme s tím, jak se znovu vrátí nákaza a bude zase ovlivňovat nějakou jinou část populace.
Anebo dokonce, že budeme v režimu zavřené hranice, omezený pohyb osob, omezený pohyb, tím i omezený nebo stížený pohyb zboží a možná i kapitálu po delší dobu. Pak ale už se nebavíme o nějaké propasti, kterou můžeme překlenout, pak se bavíme o tom, že za ty dva nebo tři roky bude ekonomika úplně jiná.
Bude vypadat úplně jinak, bude strukturálně jiná, budou tam jiné podniky, bude to prostě jiný svět. Za těchto okolností by pak ani rychlá záchranná opatření, o kterých se bavíme a která si myslím, že jsou nezbytná vzhledem k tomu, jak velkou hysterii jsme si v západním světě vytvořili, tak si myslím, že by ani ta nestačila.
Proto je zásadní vědět, co je vlastně ten konečný okamžik vítězství. Kdy budeme moci prohlásit: „Teď jsme vyhráli. Všichni si sundáváme roušky a vracíme se do světa, tak jak jsme ho znali v únoru 2020.“
Co by podle vás teď měla dělat centrální banka? Jak ona může pomoct?
Všechny centrální banky dělají to, co byste vlastně od nich očekávala. Snaží se v tom šoku ekonomice pomoct přímými i nepřímými cestami.
Ať už přímo snižováním úrokových sazeb, programy, poskytováním likvidity finančnímu sektoru, výhledem, že měnová politika bude uvolněná, až po všechny ty úvahy o stabilitě finančního sektoru, které jsou relevantní, kdybychom se bavili o tom, že v tom mimořádném režimu budeme prostě léta.
Tak to samozřejmě ovlivní i finanční sektor. To všechno centrální banky dělají. Já se jenom obávám, že jestli se ten šok bude prohlubovat, ztratíme víru v budoucnost. Já jsem za svůj život nezažil, že by se během dvou týdnů přetočilo očekávání lidí od naprosto pozitivního do naprosto negativního.
Od „budeme skvělý svět“ do „každý den můžeme zemřít a máme tady morovou ránu“, což je to, jak to do značné míry od začátku média prezentují.
Pokud se nepodaří vytvořit aspoň rozumná očekávání ohledně toho, kdy to může skončit, protože v krizi v roce 2008 jsme se báli jenom o peníze, teď se bojíme o život, bude centrální banky čekat těžší práce.
Možná se skutečně dostaneme k myšlence, kterou já jsem tady čistě teoreticky prosazoval před lety, na to slavné shazování peněz z vrtulníku a přímou podporu spotřeby peněz z centrální banky. V anglosaském světě se o tom už uvažuje, možná se z toho stane nový standard. Já bych si to nepřál, nebyl bych za to rád, byť by to intelektuálně bylo vzrušující. Ale pokud se ta situace nebude měnit k lepšímu v řádu měsíců nebo čtvrtletí, tak nás možná čeká takový vývoj v centrálním bankovnictví, jaký jsme v novodobých dějinách nezažili.
Jinde se bezprecedentní kroky už dějí. Maďarský premiér Viktor Orbán chce během krize dohlížet na chod nějakých 140 klíčových firem a francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil o tom, že by francouzská vláda majetkově vstoupila do velkých firem. Dokážete si něco podobného představit u nás?
Pokud to bude jednorázový šok, který bude relativně možné utlumit krátkodobými nástroji, tak by mi to přišlo zvláštní.
Pokud v tomto mimořádném režimu, kdy se vlastně ty ekonomiky zapouzdří, budou uzavřené od zbytku světa, skončí mezinárodní dělba práce, skončí pohyb osob a budou se úplně měnit strukturálně, a možná i z hlediska vlastnických vztahů, tak nemůžete vyloučit vůbec nic. Ale jedna věc je jistá. Pokud by to mělo trvat skutečně léta, role státu v ekonomice poroste.