Vejce od slepic z haly? Zbytečné utrácení, tvrdí veterináři. Ochránci žasnou

Vejce od slepic z haly? Zbytečné utrácení, tvrdí veterináři. Ochránci žasnou

Českem zase hýbe pořádná potravinová kauza! Po posypové soli v jídle a otráveném alkoholu jsou tentokrát v hlavní roli vajíčka. A ne, neřeší se, jestli byla dřív slepice, nebo vejce, ale úplně jiná otázka – je v pohodě kupovat vejce z klecových chovů?

Celou kauzu rozdmýchala reportáž v pořadu 168 hodin, která přinesla svědectví ze slepičího velkochovu. Sdružení Obraz – Obránci zvířat přišlo s materiálem, který byl tajně natočen ve 4 farmách s klecovým chovem zvířat.

Slepice na záběrech vypadají zbědovaně, mají vytrhané peří, krvavé rány a klovají do těl již mrtvých slepic, které z klecí nikdo neodklízí.

Kauza má i lehký politický podtext, kdy jedna z navštívených farem patří do holdingu Agrofert, firmy ve svěřenském fondu premiéra Andreje Babiše.

Jen pro představu – slepice v klecích žijí na ploše 750 cm2, což je asi plocha papíru A4. A do roku 2013 byly podmínky jejich chovu ještě výrazně horší. Plocha byla o 200 cm2 menší. Nyní mají navíc v klecích spoustu vychytávek, jako bidýlka, hrabiště nebo snášková hnízda. Tyto tzv. obohacené klece musí z nařízení EU používat všechny členské státy.

Veterináři: Všechno je v pořádku

Zarážející je přístup veterinářů k celé problematice. Ředitel Odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Státní veterinární správy k záběrům řekl, že na záběrech jsou jen dílčí nedostatky. Jde podle něj o živočišnou výrobu s cílem zajistit potraviny.

Dva roky staré vyjádření Milady Dubské ze Státní veterinární zprávy zase nabádá spotřebitele, že pokud nechtějí zbytečně utrácet, mají nakupovat klecové vejce. „Vůbec zbytečně neutrácejte, kupte si normální vejce za tři koruny z obohacených klecí.

Je zdravější a jeho výživová kvalita je prokázaná.“

Vejce od slepic z haly? Zbytečné utrácení, tvrdí veterináři. Ochránci žasnou

Uhynulé slepice jsou podle veterinářů jediný prohřešek, který záběry dokumentují

Není tedy divu, že dlouhodobě zaostáváme za trendem omezování klecových chovů. Ten je patrný hlavně na západě. Velká Británie, Německo či Švédsko – ve všech těchto zemí je podíl vajec z klecových chovů pod 50 %, v Rakousku je dokonce úplný zákaz.

 Zato u nás se daří produkovat pouze 12 % vajec jinou cestou než v klecích, což je výrazně nad průměrem Evropy. Za ideální kompromis se považují vejce z chovu na podestýlce, kde mají slepice více volného prostoru.

Cenový rozdíl mezi vejci z klecového chovu je v současnosti oproti podestýlkovým vejcím nepatrný. U BIO vajec si nepřiplatíte více než 5 Kč.

Co na to řetězce?

Řetězec Lidl tento týden oznámil, že do 7 let úplně zruší prodej vajec z klecových chovů. Tato snaha podle řetězce souvisí se snahou zvyšovat kvalitu potravin. Stejný krok už oznámil i Marks&Spencer, síť obchodů Konzum a  Tesco. To přestane „nešťastná vejce“ prodávat do roku 2025 v celé střední Evropě.

A proč až 2025? Do té doby dle Lidlu není možné najít tolik výrobců lepších vajec, kolik by stačilo na pokrytí poptávky. Nutno podotknout, že komunikace Lidlu je, jako obvykle, perfektně načasovaná a přichází v období veřejné diskuze.

Opět se mu daří prezentovat se jako progresivní a moderní síť pro městského člověka.

Oznámení Lidlu spustilo řetězovou reakci a i další řetězce se rozhodly přestat nabízet klecová vejce.

Skupina REWE, která provozuje v Česku supermarkety Billa a Penny Market, se také zavázala rokem 2025. Od stejného roku neseženete tyto vejce ani v Globusu, Albertu a Kauflandu.

Ten tvrdí, že toto rozhodnutí v žádném případě nesouvisí s reportáží, ale s dlouhodobým strategickým plánováním společnosti.

Sdružení Obraz, které přineslo záběry z chovů, veřejnost s problematikou seznamuje prostřednictvím kampaně Jak to snáší. Na stránkách kampaně je možné podepsat petici.

S bojem o lepší slepičí život je spojený i jeden zajímavý projekt. Iniciativa Slepice v nouzi nabízí chovatelům slepic možnost adoptovat si slepici z velkochovu, které se jinak po 16 měsících zabíjí. Za pár korun si domů můžete přinést zdroj vajec, a nebudete už muset řešit, odkud pochází vejce ve vašem nákupním košíku.

Jak citovat tento článek?

KOSTELECKÝ Martin. Cože? Vy ještě nezkoumáte, jaká vejce kupujete?. Jan NOVOTNÝ, editor. In: Markething [online], 2018.  ISSN 1805 – 4991. Dostupné z: http://markething.cz/coze-vy-jeste-nezkoumate-jaka-vejce-kupujete

Zdroje

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/dalsi-velke-retezce-slibuji-ze-skonci-s-prodejem-vajec-z-kle/r~58129f52762511e886d70cc47ab5f122/

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/pryc-s-vejci-z-klecovych-chovu-nektere-supermarkety-v-cesku-chteji-prodej_1708271630_dp

https://www.vitalia.cz/clanky/vejce-z-podestylky-nebo-z-klecoveho-chovu/

Zdroje obrázků

https://www.slepicevnouzi.cz/chci-pomoci/chci-pomoci-jinak/pri-nakupovani/

https://hobby.idnes.cz/slepice-klecovy-chov-obraz-kampan-dl6-/hobby-mazlicci.aspx?c=A180618_094925_hobby-mazlicci_bma

Odkud je to vejce? Ochránci zvířat tvrdí, že drůbežárny podvádějí kupující

Ilustrační fotografie.

Vaječný podvod, volají Obránci zvířat po zveřejnění videodokumentu z českých drůbežáren, který poukazuje na mísení klecových a podestýlkových vajec. Jde o dobře sestříhané záběry, brání se chovatelé.

„Sám se cítím být podveden, neboť už roky vejce z klecových chovů nekupuji – tedy vlastně je asi kupuji, ale jaksi bez mého vědomí,“ ozývá se rozrušený zákazník po zhlédnutí šokující reportáže z rukou Obránců zvířat.

Ta poukazuje na míchání klecových a podestýlkových vajec dohromady hned v několika drůbežárnách v Česku, v obchodech pak k dostání za vyšší cenu.

„Dokud bude možné, aby měl drůbežář slepice v klecích i na podestýlce, tak kontroly nedokážou zjistit, že nebude vejce míchat. Dokud se klecové chovy v Česku nezakážou, mohou nás výrobci i nadále podvádět,“ reagují na zveřejněnou videoreportáž Obránci zvířat.

Dokument, který údajně popisuje realitu dnešních drůbežáren, zveřejnili autoři jen pár dnů před projednáním návrhu zákona, který by klecový chov mohl od roku 2027 zakázat navždy. Zemědělský výbor se postavil proti návrhu.

Pokud by klecové chovy nosnic zakázala pouze Česká republika, tak by mnozí tuzemští chovatelé podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD) museli kvůli rostoucímu dovozu vajec ukončit činnost a po státu by pak požadovali kompenzace v celkové výši až sedm miliard korun.

Předseda Zemědělského družstva Senice na Hané na Olomoucku Jaroslav Navrátil pro agenturu ČTK varoval, že v případě zákazu klecových chovů družstvo, které má kolem 80 000 nosnic, s produkcí vajec skončí. Do zisku se podle něj chov od roku 2012 dostal jednou, v době zvýšení cen kvůli fipronilové kauze.

Případné schválení tohoto návrhu okomentoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy také Pavel Jílek z jindřichohradecké drůbežárny Bohemia Vitae. „Na vejcích nevydělávám.

Nebude dostatek vajec a jejich cena výrazně poroste ze čtyř korun například na deset korun za kus.

Například Poláci budou moci klecová vejce dovážet a českého spotřebitele nebude zajímat, odkud vejce pocházejí, bude je zajímat především cena.“

Právě jindřichohradecká Bohemia Vitae byla ve videodokumentu zaznamenána také. Vedoucí provozu Jílek se podle svých slov ve videozáznamu osobně našel. „Záběry jsou sestříhané.

Když dáváme vejce na zpracování, je úplně jedno, jaké vejce na pásu jede. Navíc nemám ani důvod podestýlková vejce mísit, protože větší zájem je u nás o ta klecová,“ říká ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Ve videu z jeho úst zazní, že „ta mašina – co jí tam pošlete, tak ona označí, jak chcete“.

Právě klecový chov je v České republice v současné době tím nejrozšířenějším způsobem chovu. Podle dostupných informací v klecích přebývají přibližně čtyři pětiny slepic v Česku. Zásadní je proto sledovat první číslici natištěnou na skořápce. Ta ukazuje, jakým způsobem je slepice, od které vejce pochází, chována.

  • „1“ – vejce nosnic ve volném výběhu
  • „2“ – vejce nosnic v halách (na podestýlce)
  • „3“ – vejce nosnic v klecích
  • „0“ – vejce nosnic v ekologickém zemědělství (BIO)

Drůbežárna v Jindřichově Hradci však na videu nefigurovala jako jediná. Svědectví přinesli také zaměstnanci z drůbežárny Osík u Litomyšle, kterou provozuje Agropodnik Hodonín z koncernu Agrofert. V záběrech zveřejněného videa promlouvá na skrytou kameru jedna ze zaměstnankyň, která vysvětluje praktiky míšení klecových a podestýlkových vajec.

„To nepoznáš, prostě tam máš akorát šarži, že podestýlka je označena dvojkou a klecovina trojkou. Jenom podle toho poznáš, že je to podestýlka, nebo klec. Když jsou velké objednávky, tak se to nedá udělat, takže naše mašina to značí na dvojku všechno a jede se,“ říká zaměstnankyně drůbežárny Osík.

Podle vedení jde však o vyjádření dělnice, která „nemůže ze své pozice znát, nebo dokonce rozhodovat o procesech sběru třídění a o celkové logistice výrobků“. Stejnou reakci Seznam Zprávy získaly také od Pavla Jílka z jindřichohradecké drůbežárny. Ten obhajuje komentáře ve videu tím, že na pozicích pracují převážně brigádníci, kteří o systému nemají dostatek informací.

Státní veterinární správa podle vyjádření mluvčího Petra Vorlíčka zkontrolovala provoz v Jindřichově Hradci tři dny poté, od chvíle, kdy se jim do rukou dostaly záběry z drůbežárny. Kontrola tam však stále není uzavřena. Podle informací mluvčího Státní veterinární správy však kontrola proběhla i na Pardubicku.

„Kontrola v prvním z chovů v Pardubickém kraji neprokázala, že by zde docházelo k vydávání vajec z klecového chovu za vejce z volného chovu. Ve druhém případě – jedná se o chov z Jihočeského kraje -kontrola ještě nebyla ukončena a stále probíhá,“ potvrdil Seznam Zprávám zástupce tiskového mluvčího Petr Majer.

Pochybnosti vyslovila také Českomoravská drůbežářská unie. „Tvrzení aktivistů nám přijde podivné. Nemohu potvrdit věrohodnost jejich videí, jelikož nevím, jak byla pořízena. Jejich videa jsou tajně natáčena v neprospěch chovatelů hospodářských zvířat a tendenčně sestříhána,“ říká předsedkyně Gabriela Dlouhá za unii.

„Je vyloučeno, aby v Česku docházelo k míchání vajec, a nemůže jít o systémovou chybu. Vše je přesně evidováno, počet nosnic v jednotlivých systémech ustájení, počet snesených vajec i jejich distribuce,“ vysvětlila Dlouhá a dodala, že lze přesně dohledat, kam bylo každé vejce dodáno. A kromě jiného se opřela také o závěry kontroly Státní veterinární správy, která pochybení neodhalila.

Budete mít zájem:  Vitaminy Skupiny B B12?

„Není ani důvod, proč by se producenti vajec takto měli chovat, když je na trhu dostatek vajec z podlahových chovů a chovatelé dle smluvních závazků s obchodními řetězci reagují přestavbami technologií. V aktuální chvíli je již v podlahových systémech ustájení přes 30 procent nosnic,“ dodala ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Šéfka Českomoravské drůbežářské unie byla na jaře hostem Výzvy. (Video: Seznam Zprávy)

O slepicích a vejcích

Kur domácí alias slepice žije s člověkem relativně dlouho. Jde o tvora nenáročného na bydlení, stravu i ošetřování, navíc je přizpůsobivý a užitečný. Po staletí se pohyboval kolem domu, kde se živil tím, co našel, a přebýval, kde se naskytlo – například ve větvích stromů nebo na trámech. Sběr vajec probíhal spíš náhodně než organizovaně.

Slepice, které kvůli poklesu produktivity skončí se snáškou vajec, a stanou se tak z ekonomického hlediska pro výrobce přebytečnými, většinou čeká neblahý konec na jatkách. Existuje však i jiná možnost a tou je odkoupení (stále ještě) mladých zvířat do domácí péče.

Přirozeně se slepice dožívají mnohem vyššího věku, než kolik je jim vyměřeno ve velkochovu. Adopcí slepic a propagací slepičí pohody se zabývá nezisková organizace Slepice v nouzi. Ta na svých stránkách uvádí, jak mohou lidé slípky z průmyslu zachránit a dát jim šanci na lepší život.

Chov drůbeže pro vejce ve velkém začal v naší zemi až v 60. letech minulého století. Do té doby šlo typově spíš o větší malochovy, kde měly slepice obdobné podmínky jako v domácích hospodářstvích, jen kurníků bylo víc pohromadě.

Taková výroba vajec byla náročná zejména na manuální práci a nepříliš rentabilní. Bez zefektivňujících postupů, které známe dnes (prošlechtěná nosná plemena, řízené krmení a svícení) se nevyplácela, byť tehdy byly slepice jistě spokojenější.

S rozvojem zemědělské velkovýroby a krmivářského průmyslu vznikly i drůbežářské velkochovy, které uzavřely slepice do klecí.

Od 80. let roste ze strany spotřebitelů celosvětově požadavek na životní pohodu (takzvaný welfare) slepic chovaných ke snášení vajec (nosnic). Komfort slepic a jejich podmínky jsou pak tématem k diskuzi i v našich zeměpisných šířkách. Také proto dnes existují alternativní chovy, které jsou k slepicím ve větší či menší míře ohleduplnější.

Vejce ze zemědělské velkoprodukce se rozlišují podle toho, jak a kde žijí slepice, které je snášejí. Dnes již mnozí vědí, že čísla 0, 1, 2 a 3, jimiž začíná kód na skořápce každého vejce, tuto skutečnost spotřebiteli prozrazují. Pojďme si o typech chovů říct něco víc.

Klec jako životní prostor

Nejčastěji se v běžném obchodě setkáváme s vejci, jejichž skořápkový kód začíná trojkou. Jde o vajíčka, která přišla na svět v klecích.

Ze všech typů vajec bývají nejlevnější, což je způsobeno vyšší a častější snáškou slepic spolu s jejich menší chutí k jídlu.

Chov slepic v klecích se považuje za ekonomicky nejvýhodnější, což je nejspíš důvod toho, proč tak žije drtivá většina nosnic v Česku (v roce 2016 šlo o 90,24 % z nich).

Pokud jsme schopni odhlédnout od skutečnosti, že jde o živé tvory, lze konstatovat, že nosnice v kleci představuje nejnižší výrobní náklady na jedno vejce.

Dodejme, že v klecových systémech jsou vejce nejméně znečištěna trusem, což zároveň představuje i nižší riziko bakteriální nákazy. Výhodu představuje i nižší počet slepic chovaných pohromadě, což snižuje riziko vzájemného napadání.

Klece skrývají také další překvapivé pozitivum: je v nich nejnižší úmrtnost zvířat.

Od počátku roku 2012 se mohou k chovu slepic používat pouze takzvané obohacené klece. Do té doby mohla zvířata trávit svůj život v klecích neobohacených, ve kterých měla menší prostor, konkrétně alespoň 550 cm2 na nosnici, s výškou klece 40 cm.

Sedmým rokem ovšem platí, že klec pro chov slepic musí každé slepici poskytovat nejméně 750 cm2 a minimální plocha celé klece musí být 2000 cm2.

Vedle přidaného prostoru odpovídajícího zhruba ploše dopisní obálky zaručuje legislativa slípkám v obohacených klecích i snáškové hnízdo, prostor s podestýlkou pro hrabání a zobání, 15 cm hřadu pro každou obyvatelku nebo plochu pro zkracování drápů.

Zrovna tak je vymezena i minimální délka krmítka (12 cm na nosnici) a dvě napáječky v kleci. Klece mohou být určeny pro 6, 20 nebo i 40 slepic a úměrně jejich počtu pak roste i velikost klece.

Na druhou stranu se zvířata v klecích během svého života nesetkají s denním světlem a potlačeny jsou i jejich další přirozené touhy, jako je například vyhrabávání a zobání drobných živočichů či kořínků. Otázkou také zůstává, jak kvalitně jsou předepsané požadavky dodržovány.

Zatímco nosnice z domácího chovu je za rok schopna vyprodukovat zhruba 200 vajec, nosnice ze zemědělské výroby pak 300, nebo dokonce víc.

Hala plná slepic

Vajíčka označená číslicí 2 oznamují, že spatřila světlo světa v halách. Halové chovy jsou buď podestýlkové, nebo ve voliérách. Hustota osídlení nesmí v obou případech překročit devět slepic na metr čtvereční a sklon podlahy musí být menší než 14 % či 8 °. Místo na hřadu mají nosnice v halách také 15 cm.

Podestýlková zařízení musejí disponovat 1 m2 na 9 nosnic, třetinu plochy má tvořit podestýlka k hrabání a zobání.

Používají-li se ke snášce jednotlivá hnízda, musí jich být tolik, aby na jedno připadlo maximálně sedm ptáků.

Slípky v podestýlkových chovech tráví v porovnání s nosnicemi v klecích více času pohybem, popelením i hrabáním. Mají také o 10 % vyšší denní spotřebu krmiva než slepice ustájené v klecích.

Voliérový chov poskytuje slepicím v halách hřady a krmítka v různých patrech – ta smějí být nanejvýš čtyři. V moderních voliérových chovech se řízeným osvětlením imituje stmívání, díky čemuž mají slepice dost času dostat se na hřady. V těchto typech ustájení se slepice v rámci boje o pozice vzájemně napadají (i požírají) častěji, než je tomu u slepic v klecích.

Výlet na vzduch povolen

Slepice, které mají možnost prožít část svého života venku a pohybovat se podle libosti, snášejí vejce označená číslicí 1. Taková zvířata mají z haly či kurníku celodenní přístup do otevřených výběhů.

Jejich hustota nesmí být vyšší než 2,5 tisíce na jeden hektar půdy, případně jedna nosnice na 4 m2.

Výběhy se nesmějí rozprostírat dále než v okruhu do 150 metrů od nejbližšího hrabaniště budovy, případně se musí ve výběhu nacházet dostatečný počet přístřešků. Na papíře vypadá takové bydlení jako ráj.

Krabice s vajíčky mohou nést různá označení a přízviska, jen málo z nich však má svůj význam ukotvený v legislativě. Jde často spíše o výsledek práce drůbežárenských marketérů. Zákonné označení vajec na balení je například „čerstvá“. Taková jsou však prakticky všechna, která patří do třídy A (jiná na českých pultech nenajdete, více jsme o nich psali v minulém vydání).

Ovšem vágní přídomky jako „pohodová“, „farmářská“, případně „fit“ nemusejí znamenat nic výjimečného. Za farmu lze považovat jakoukoliv drůbežárnu a o tom, co je slepičí pohoda, se můžou vést sáhodlouhé diskuze. Pokud se však setkáte s konkrétním tvrzením, jako například Omega-3, je povinností výrobce dodržet konkrétní minimální obsah omega-3 mastných kyselin v tuku.

Okem producenta však ustájení slepic ve volném chovu znamená vyšší náklady a spotřebu krmiva, nižší snášku a horší hygienické podmínky. Vejce z takového chovu jsou také více znečištěná a nosnice častěji umírají v důsledku kanibalismu a stresu.

Vztahy mezi slepicemi se řídí hierarchicky, a pokud je mnoho zvířat pohromadě, může se stát, že se ozobávají a působí si navzájem těžká poranění až smrt. Volné chovy se proto hodí pro menší skupiny nosnic, které nepřesahují dva tisíce zvířat.

Ekologie a udržitelnost na prvním místě

Slepice z ekologicky udržitelných chovů snášejí vejce, jejichž označení na skořápce začíná nulou. Vybavení haly, kde ptáci žijí, je podobné jako u volných chovů s výběhem, zrovna tak jako požadavky na slepičí životní pohodu. Rozdíl je v krmení. V ekologické produkci musejí nosnice dostávat ke krmení směsi z ekologického zemědělství.

V těchto chovech mají podobně jako slepice z volného chovu lepší životní podmínky blízké jejich přirozenému chování. Mohou pobývat venku, popelit se, hrabat či se uchýlit do přístřešku podle vlastního uvážení.

Úhyn takových zvířat je stejně nízký jako u nosnic v klecích, což je způsobeno menšími hejny s méně konflikty.

Jejich vejce jsou větší, na druhou stranu jich není tolik a doba, po kterou snášejí, je ze všech zmiňovaných chovů nejkratší.

Vyřčené i nevyřčené otázky

Na rozdíl od přesvědčení mnoha lidí je používání antibiotik v drůbežích chovech povoleno výhradně k léčebným účelům. Po léčbě antibiotiky existuje zákonná podmínka dodržovat takzvané ochranné lhůty.

Ty zajišťují, že vejce i samotná drůbež smějí na trh až když je po léčbě a antibiotika jsou z organismu vyloučena.

Za uplynulý rok zaznamenal evropský Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF) pouze jeden případ záchytu antibiotik ve vejcích v celé EU.

Používání růstových hormonů je zakázáno, a to jak u nosnic, tak u jiných hospodářských zvířat. Vysoké snášky u nosnic jsou výsledkem šlechtění plemen, nikoliv hormonální stimulace. Jiné slepice se chovají na vejce (leghornky, vlašky, minorky) a jiné na maso (plymutky, australky, sasexky, hempšírky).

Používání pesticidů v drůbežářských chovech je pod veterinární kontrolou. V době fipronilové kauzy se u českých vzorků nevyskytly žádné problémy. Každá šarže dovozových vajec je v současné době na fipronil před puštěním do prodeje kontrolována, v případě pozitivního nálezu se vůbec neuvede na trh. Zároveň je třeba dodat, že objevení pesticidu fipronilu ve vejcích bylo víceméně náhodné.

Budete mít zájem:  Poznejte exotické ovoce: Avokádo

Barva skořápky, žloutky a nákaza

Domácí vajíčka jsou obecně spotřebiteli vnímána jako lepší. Většinou pocházejí od slepic, které mají přirozenější životní prostředí než ty, od nichž pochází většina vajec kupovaných.

Výsledkem může být barevná intenzita žloutků závislá na ročním období a bohatší nutriční výbava. Menší počty slepic v domácích podmínkách mají jasnou hierarchii, kterou členové hejna většinou respektují.

Vztahové problémy (a související stres) typické pro volné chovy tak odpadají.

Mikrobiální kontaminace může být na druhou stranu u domácích vajec větší problém než u kontrolovaných velkochovů. Toto riziko také údajně roste s věkem slepic.

V klecových chovech snášejí nosnice 48 až 64 týdnů. Když klesne jejich snáška pod 65 %, bývá snáškový cyklus ukončen. To představuje pro slepici z důvodu zhoršování kvality skořápky porážku.

Domácí slípky mohou snášet i ve zralém věku.

Barva skořápky – ovlivňuje ji plemeno nosnice. Bílá vejce snáší například leghornka, rodajlendka červená, hempšírka nebo sasexka pak hnědá. Vejce plemene araukana mají skořápku zelenou.

Brýle proti kanibalismu – vypadají jako brýle, ve skutečnosti jde o klapky před oči, které sedí na zobáku, k němuž jsou skrz nozdry připevněny. Slepice nevidí a neklove ostatní.

Hrabaniště – suchý prostor pro hrabání slepic. Může jím být podestlaná podlaha nebo kryté místo s jemným pískem, hoblinami či popelem. Slepicím slouží k čistění a zbavování se parazitů.

Hřad – bidýlko pro slepice, na kterém ptáci během spánku nebo odpočinku sedí (neboli hřadují).

Kauterizace zobáku – technika, jíž se slepicím speciálním přístrojem zkracuje zobák, aby se navzájem nezraňovaly. Někdy se slepice v chovu oštipují, až požírají.

Důvodem je jejich nespokojenost, která může mít mnoho příčin (nevhodná teplota, vlhko, sucho, málo místa, mnoho slepic v hejnu, parazit, hlad, žízeň, choroba, nevhodné krmení).

Kauterizací se elektrickým proudem zkrátí slepici zobák tak, aby mohla přijímat potravu, ale nemohla klovat.

Přepeření – pelichání a následná obnova peří. Slepice během tohoto období přestávají snášet vejce, protože jde o vysilující proces, při němž se tělo detoxikuje a regeneruje. V přírodě je řízen hormonálně jako reakce na délku slunečního svitu. Probíhá rychle a postupně, nejčastěji pozdě na podzim.

Na pelichání však může mít významný vliv také stres, čehož se využívá ve velkochovech při takzvaném nuceném přepeřování. To je u nosnic vyvoláváno snížením dávek krmiva a nedostatkem svícení. Cílem je snaha o minimalizaci výrobních nákladů. Po čase snášení totiž klesá kvalita skořápky. Přepeřením dojde k detoxikaci organismu a nosnice po něm může zahájit druhý snáškový cyklus.

V něm snáší větší vejce s pevnější skořápkou než dřív, ale už jich nebývá tolik.

Sprej proti kanibalismu – funguje tak, že jím nastříkané slepice jsou od sebe pachem odpuzovány a neklovou se.

Snáška – kladení vajec u slepic. V ornitologii a myslivosti se používá častěji „snůška“.

Skořápka – Základem skořápky je organická hmota, která je tvořena bílkovinnými vlákny kolagenové povahy. Vlákna tvoří jemnou síť prostupující celou skořápkou, která je vyplněna anorganickou hmotou, v níž převládá uhličitan vápenatý.

Pevnou skořápku pokrývá kutikula, což je bílkovinná kluzká vrstva, která slípce usnadňuje snášení. Po snesení vejce zasychá a zakrývá póry ve skořápce, čímž chrání vejce před pronikáním mikroorganismů dovnitř a odpařováním vody z bílku ven.

Běžně je skořápka silná 0,2 až 0,8 mm a velmi pevná, i když křehká. Tvoří zhruba 10 % celkové hmotnosti vejce.

Tvorba vejce – Proces tvorby vejce trvá 22 až 27 hodin, jednotlivá vajíčka rostou ve vaječníku slepic postupně. Za 15 minut po ovulaci se dostává žloutek do nálevky vejcovodu slepice. Tudy prochází během 18 až 25 minut. V části vejcovodu, kde se tvoří bílek, se zdrží zhruba tři hodiny, v krčku vejcovodu dalších cca 60 minut. Nejdéle tráví vejce v děloze – 20 až 24 hodin.

Užitková nosnice – dospělá slepice kura domácího, která dosáhla snáškové zralosti a jejím životním posláním je snášení vajec.

Zákaz slepic v klecích štěpí sněmovnu. Babiš se zdráhá slíbit podporu hnutí ANO

Premiér Andrej Babiš před pár dny veřejně slíbil, že bude usilovat o zákaz chovu slepic v klecích. Teď ale odmítá říct, zda návrh podpoří i celé jeho hnutí.

Části poslanců ANO se přitom zákaz vůbec nezamlouvá, stejně jako ministrovi zemědělství. Babišovi proto nabízí pomoc část opozice.

Ochránci zvířat mezitím vyvracejí katastrofické scénáře, podle kterých by zákaz zlikvidoval české chovatele.

Přibližně před dvěma týdny se k českému premiérovi dostaly drsné záběry ochránců zvířat dokumentující realitu klecového chovu slepic v Česku.

Andrej Babiš na to téměř okamžitě reagoval snímkem na sociálních sítích, na kterém pózuje se slepicí, a slovy, že záběry jsou „fakt otřesné a není důvod, aby zvířata takhle trpěla“. Problémem klecových chovů se prý začal okamžitě zabývat. „Už se nám podařilo zakázat kožešinové farmy,“ připomněl.

Jenže ochránci zvířat nemají zdaleka vyhráno. O osud klecových chovů se ještě svede ve sněmovně bitva. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, jak se k návrhu staví jednotlivé kluby, a pokusil se shrnout, jaké otázky budou ve sporu klíčové. 

Jakou má zákaz šanci projít? 

Je třeba začít tím, že chov drůbeže v obyčejných klecích je v celé Evropské unii už mnoho let zakázaný. Nahradily je takzvané obohacené klece, ve kterých má každá slepice asi o polovinu více prostoru a například vlastní snáškové hnízdo. Přesto však tyto kontejnery stále značně omezují drůbež v pohybu.

Minulý rok proto připravila skupina poslanců z nejrůznějších stran pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně zvířat.

Ten má zakázat chov i v těchto obohacených klecích a nejlevnější alternativou by tak pro chovatele zůstaly halové chovy na podestýlkách. Nejde však o vládní návrh, a už proto je jeho osud nejistý.

A to i přesto, že zákaz klecových chovů má veřejnou podporu premiéra a předsedy největší parlamentní strany v jedné osobě.

Problém je zejména v tom, že návrh nepodporují ani všichni poslanci ANO. Například čtyři ze sedmi poslanců hnutí hlasovali na zemědělském výboru proti přijetí zákazu. „Musím mít morální zodpovědnost k lidem, které zastupuji – a to jsou naši zemědělci, chovatelé a potravináři,“ uvedla poslankyně Andrea Babišová (ANO). Právě je by podle ní návrh ohrozil.

Navíc ani přes sliby premiéra na sociálních sítích není zatím vůbec jasné, kolik toho bude sám pro zákaz chovu v klecích ochoten udělat. Od svého prvního příspěvku se už veřejně k otázce dál nevyjádřil.

Navíc přes několik urgencí redakce Aktuálně.cz odmítl odpovědět na otázku, zda bude po svých poslancích požadovat závazné hlasování. Je tak možné, že si stále nechává prostor pro změnu postoje. Na stejnou otázku neodpověděl ani předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.

Rozpolcená je v téhle věci ostatně i koaliční ČSSD. Na jedné straně je předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka, který už pro zákaz hlasoval na výboru pro životní prostředí. „Věřím, že klub bude hlasovat stejně jako já,“ říká Chvojka. 

Na straně druhé je naopak ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), který je dalek toho, aby návrh podporoval. Nepromyšlený zákaz chovu v klecích by podle něj totiž mohl snadno „zhoršit konkurenceschopnost českých zemědělců“. Sociální demokraté si tak společný postoj budou muset ještě ujasnit.

Hnutí ANO má ale ve sněmovně 78 křesel a koaličního partnera tedy k prosazení návrhu nepotřebuje. Už proto, že část opozice dává najevo, že chce Česko chovu slepic v klecích zbavit. Například Piráti nebo starostové. „Budeme hlasovat pro zákaz,“ říká Jan Farský, předseda poslaneckého klubu STAN. Ukončení klecových chovů podporuje také ODS i TOP 09.

„Chceme se zařadit mezi okolní země, které barbarskou praktiku klecových chovů postupně omezují, nebo se s ní už dávno rozloučily,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. 

Zdá se tak, že vše závisí na tom, do jaké míry bude chtít premiér Andrej Babiš tlačit na vlastní poslance, aby návrh podpořili. 

Část opozice má ale také své výhrady. „Jsme si vědomi toho, že je chov v klecích velký problém, současně nám ale chybí odpovědi na některé otázky,“ říká Jan Bartošek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL.

Chce prý vědět, kdo bude případný přechod na halový chov zaštiťovat a vyplácet chovatelům kompenzace. „Protože jestli se takhle rozhodneme, není to možné nechat na bedrech zemědělců,“ říká Bartošek. Stejně jako Toman i on mluví o potřebě bavit se o zákazu na celoevropské úrovni – tak aby čeští chovatelé nemuseli čelit neférové konkurenci.

Jak už zaznělo, kritici návrhu se obávají dopadu na české chovatele. I zastánci zákazu ostatně přiznávají, že případné rozhodnutí zbavit republiku drůbežích klecí by nebylo levné.

Budete mít zájem:  Pankreatitida – zánět slinivky břišní – příznaky, příčiny a léčba

V Česku se chová skoro pět milionů slepic a 83,44 procenta z nich v klecích.

Kolik by jejich zákaz stál, není jasné. Ale například Ústav zemědělské ekonomiky a informací ministerstva zemědělství odhaduje, že by přestavba všech klecových chovů na haly s podestýlkou vyšla na 4,3 miliardy korun. 

To samozřejmě není málo.

Podle Ondřeje Částka, ředitele Institutu pro udržitelnost podnikání Masarykovy univerzity, by však minimálně 60 procent z této částky museli chovatelé vynaložit i bez změny zákona, jelikož by se museli přizpůsobit požadavkům obchodních řetězců.

Ty se totiž loni zavázaly, že nejpozději do roku 2025 ukončí prodej vajec pocházejících z klecových chovů. Týkat by se to mělo prodejců jako Tesco, Globus, Albert, Lidl, Kaufland, Penny Market, Billa, Makro a COOP.

Druhou věcí je, že v roce 2027, kdy skončí životnost mnoha dnešních obohacených klecí, by museli chovatelé stejně investovat do jejich obnovy.

Ve výsledku by tak podle Částka přechod na podestýlkový chov představoval náklady od 1,5 do 2,3 miliardy. „Z čehož pouze 600 až 950 milionů korun lze považovat za přímý důsledek legislativního zákazu,“ uvádí Částka ve své studii, kterou k tématu zpracoval. Taková částka odpovídá zhruba dopadu, jaký mají na státní rozpočet dva měsíce slevy na jízdném pro děti, mládež a seniory.

I takové náklady by však mohly být pro některé chovatele likvidační, a dá se tak předpokládat, že by je musel kompenzovat stát.

Pomůže to slepicím?

Ochránci zvířat chápou chov v klecích jako svého druhu týrání zvířat. To je ostatně hlavní důvod, proč vůbec volají po jeho zrušení. Tento způsob chování slepic je podle nich ve 21. století jednoduše nemorální, podobně jako třeba problematické množírny psů.

Podobně se na to dívá i Miloš Krist z Ornitologické laboratoře Univerzity Palackého. „Halové chovy zajistí slepicím větší životní pohodu než obohacené klece,“ uvedl na nedávné konferenci. V halách mají slepice jednoduše větší svobodu, zatímco klece naopak potlačují některé jejich životní projevy, ať už jde o běh, protahování křídel či třeba létání.

„Musíme mít na paměti, že jednáme o živých tvorech. Nemůžeme na nosnice pohlížet pouze jako na výrobní prostředek, který má za úkol vyprodukovat co nejlevnější produkt,“ říká Zdeněk Opatrný, zemědělec, který sám drůbež pro komerční účely chová. 

Odvrácenou stranou celé věci je ale fakt, že ve svobodnějších chovech zvířata častěji hynou. Zatímco podle dostupných údajů za jeden turnus chovateli v klecích uhynou asi tři procenta chovu, na podestýlkách je to už pět až deset procent. 

Jde však o údaje od samotných chovatelů, které nejsou zcela vypovídající a jednoznačné. „U chovů na podestýlce existuje mnoho typů provedení a kapacit technologie,“ upozorňuje nicméně Petr Vorlíček, mluvčí Státní veterinární správy.

Ta vyšší úmrtnost drůbeže vysvětluje sociálním stresem a stádovým chováním slepic, které se při vyplašení shlukují, a část z nich se tak může udusit. Na vině je také takzvaný slepičí kanibalismus. Slepice, které žijí ve větším hejnu a stísněnějších podmínkách, mají totiž občas tendenci útočit jedna na druhou.

Pravdou totiž zůstává, že skutečně přirozeným prostředím by pro slepice bylo hejno asi deseti slepic kolem jednoho kohouta a to ani často více než tisícihlavá hejna v rozsáhlých halách nesplňují.

Zdraží vajíčka? 

Sám ministr zemědělství Toman tvrdí, že by zákaz klecí zvedl částky, které by čeští zákazníci za vejce zaplatili v obchodech. Jako příklad nabízí ceny v některých zemích, kde již prodejci vejce z klecových chovů neprodávají. „Tam je cena vejce kolem 40 eurocentů, tedy zhruba 10 korun,“ uvedl v tiskové zprávě ministerstva zemědělství.

Tyhle údaje se ale zdají být poměrně zavádějící. Respektive není jasné, proč by měly platit pro Česko. Jednak mají zahraniční státy zpravidla jinou cenovou hladinu potravin a jednak cenové rozdíly mezi vejcem z klece a z podestýlky nejsou podle oficiálních dat tak markantní.

Podle Státní veterinární správy jsou výrobní náklady vejce z podestýlky jen asi o 44 haléřů vyšší než vejce z klece. Rychlá kontrola prodejních letáků potvrzuje, že tomu víceméně odpovídá i prodejní cena v českých obchodech.

„Dezinformátoři opět záměrně zaměňují chovy s volným výběhem s běžnými chovy na podestýlce,“ myslí si Pavel Buršík, mluvčí spolku Obraz, který bojuje za práva zvířat.

Pokud by tedy nejlevnější vejce v obchodech vinou zákazu zdražila o 44 haléřů, běžné balení tuctu vajec by zákazníky stálo přibližně o pět korun více.

Průměrně každý Čech za rok sní 150 vajec. Tedy přesněji 260 vajec, pokud bychom počítali i ty vejce, které jsou součástí potravin, jenž koupíme v obchodě. Ročně by tak za vajíčka mohl každý obyvatel republiky zaplatit 75 korun navíc, respektive 130 korun navíc. 

Zde je třeba připomenout, že Česko dnes patří k zemím s vůbec nejnižší cenou vajec, průměrná cena je u nás třetí nejnižší v Evropské unii.

Vyhraje vejce z východu?

Odpůrci zákazu také často předjímají, že pokud by levnější vejce z klecí přestali do obchodů dodávat čeští zemědělci, najde se mnoho zahraničních, kteří je rádi vystřídají a které zatím přísnější zákony nesvazují.

„Od nich by se k nám vejce dovážela ve vyšší míře. Kromě ztráty velkého množství pracovních míst na venkově by se navíc zvýšily emise a uhlíková stopa, protože místo tuzemské produkce by se k nám vozila vejce tisíce kilometrů v kamionech,“ uvedl ministr Toman. 

Jaký by měl zákaz dopad na českou ekonomiku a zdejší zemědělce, nikdo neumí předvídat. Nápovědou však může být situace v Rakousku, kde zákaz obohacených klecí začal platit letos.

Zatímco v roce 2005 žilo v Rakousku přibližně 4,7 milionu slepic a z toho 53 procent v klecích, na konci roku 2018 už to bylo 6,7 milionu slepic a v obohacených klecích žilo jediné procento z nich.

Přitom za tu dobu soběstačnost Rakouska v produkci vajec stoupla ze 75 procent na 86 procent. Dovoz tak rozhodně domácí rakouskou výrobu nepřeválcoval.

 Nelze však s jistotou říct, že by stejná situace nastala i v Česku.

V současnosti je Česká republika, stejně jako Rakousko, v produkci vajec soběstačná z 86 procent. Na rozdíl od našeho jižního souseda ale většina pochází z klecí.

Ministr Toman by v otázce rušení klecových chovů nejraději nechal rozhodnout poptávku a nabídku. „Vždy záleží především na spotřebiteli, o jaká vejce bude mít zájem. Spíše než další regulaci bych nechal rozhodnout trh. Pokud lidé skutečně nemají zájem o vejce z klecových chovů, přestanou je kupovat a obchodníci potom nebudou mít důvod je nabízet,“ říká Toman.

Jak moc se Češi zajímají o vejce, která kupují, zkoumal například průzkum společnosti STEM/MARK z března minulého roku. V něm téměř 60 procent spotřebitelů uvedlo, že při nákupu vajec neřeší, z jakého druhu chovu pochází.

Minimálně polovina lidí pak upřednostňuje nižší cenu bez zvažování dalších aspektů. Výjimkou je původ vejce, 68 procent lidí totiž uvedlo, že při nákupu sáhnou vždy po českém vejci.   

Je místo na další haly?

Chov v klecích je logicky prostorově méně náročný než chov v halách na podestýlkách, či dokonce ekologický chov s venkovním výběhem. Slepice jsou zpravidla v klecích naskládané v několika řadách na sobě a na jeden metr čtvereční se jich tak vejde víc.

Pokud by byli všichni stávající chovatelé donuceni opustit chov v klecích, bylo by proto podle odhadu Státní veterinární správy zapotřebí přistavět asi 33 tisíc metrů čtverečních hal pro udržení stávající kapacity. To jsou rozlohou asi čtyři fotbalová hřiště. Změna by tak pravděpodobně znamenala ztrátu části zemědělské půdy nebo snížení výrobní kapacity.

Jen pro zajímavost, pokud by snad někdy hrálo i o zákaz halového chovu a všechny slepice v Česku by musely být chovány ve volném chovu s výběhy, potřebovali by chovatelé zabrat území o rozloze 21 milionů metrů čtverečních.

Jsou halová vajíčka lepší?

Chuť vajec je poměrně subjektivní vlastnost a na otázku, zda jsou vejce z podestýlek chutnější než ta z klecí, tak není jednoduchá odpověď.

Lépe se ale odpovídá na dotaz, zda jsou vejce z podestýlek zdravější. Pravděpodobně nejsou. „Kontakt s trusem v podestýlkových chovech může znamenat vyšší riziko kontaminace vajec,“ vysvětluje Vorlíček.

Výměnou za pohodlí slepic tak klecový chov produkuje méně rizikový produkt.

Zákazníci by to však podle Vorlíčka ve výsledku neměli poznat. „Chovatel je v každé technologii povinen zajistit bezpečnou potravinu a dozorový orgán nezávadnost kontrolovat,“ dodává mluvčí Státní veterinární správy. Prevence onemocnění z vajec podle něj závisí spíše na zacházení s vejci při skladování a zpracování.

Vejce by měla být uchována v suchu a ve stálé teplotě. Lidé by si měli dát pozor, aby se vaječný obsah dostal do co nejmenšího kontaktu s povrchem skořápky. 

2:02

Nově pořízené záběry z klecových chovů slepic | Video: OBRAZ – Obránci zvířat

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector