29. 9. 2010
Roztroušená skleróza mozkomíšní postihuje na světě 2,5 miliónu lidí, v České republice jí trpí zhruba 10 až13 tisíc lidí, nejčastěji ve věku mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života.
Jde o chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému – mozku a míchy, které poškozuje pochvy nervových vláken i vlákna samotná, čímž nepříznivě ovlivňuje řízení mnoha tělesných, mentálních i psychických funkcí.
I když je nemoc nevyléčitelná, lze její průběh ovlivnit. Evropská unie podporuje projekt zaměřený na vývoj nových terapeutických strategií.
V Evropě trpí roztroušenou sklerózou statisíce pacientů. Tato choroba ovlivňuje komunikaci nervových buněk v mozku a míše. Nemocní cítí mravenčení, mají poruchy koordinace pohybů nebo sníženou pohyblivost. Dalšími příznaky mohou být poruchy vidění. Těžké případy vedou ke stálé invaliditě.
Francesca Aloisi, koordinátorka projektu Neuropromise: Při nemoci postupují současně dva pochody. Zaprvé je to chronické zánětlivé onemocnění, které má pacient doživotně. Zadruhé jsou to neurodegenerativní pochody, kdy pacient ztrácí různé schopnosti nervového centrálního systému. Tato neurodegenerace pravděpodobně se zánětlivými pochody souvisí.
Vědci v Italském zdravotním institutu koordinují výzkumný projekt Evropské unie, zaměřený na vývoj nových terapií. Biologové ale nejdříve musejí lépe porozumět složitým pochodům vedoucím k vývoji této nemoci. Nervová vlákna obaluje tuková látka zvaná myelin. Pokud je tento obal zničen chorobným procesem – například zánětem, přenos nervových vzruchů se zpomalí nebo zcela přeruší.
Roberta Magliozzi, bioložka, Italský zdravotní institut: Analyzovali jsme tato poškození centrálního nervového systému zvaná plaky nebo léze. Nejenže můžeme potvrdit existenci těchto lézí, ale také jejich rozsah. A můžeme také stanovit, jak jsou tyto léze spojeny s přítomností buněk způsobujících zánět.
Výzkumníci nyní mají jasnější představu, jak se nemoc vyvíjí. Ale stále si nejsou jisti, jakvzniká a proč některé lidi ovlivní, zatímco jiné ušetří.
Francesca Aloisi, koordinátorka projektu Neuropromise: Stále nevíme, co nemoc způsobuje. Víme ale, že se při rozvoji roztroušené sklerózy složitě navzájem ovlivňují geny a okolní prostředí.
K dalšímu porozumění příčin nemoci přispěly genetické studie, provedené ve Švédsku. Laboratorní experimenty byly spojeny s klinickými zkouškami na dobrovolnících. U této pacientky byla roztroušená skleróza zjištěna před pěti lety. I díky ní výzkum pomohl zjistit některé geny, které mají vliv na původ nemoci.
Tomas Olsson, neurolog, Karolinska Institute: Našli jsme alespoň pět rizikových genů pro roztroušenou sklerózu. Každý ovlivňuje pravděpodobnost vývoje roztroušené sklerózy jen trochu, ale společně nemoci vyšlapávají cestičku.
Tato informace může pomoci najít novou terapii. Vědci ale také zjišťovali vliv různého životního stylu.
Tomas Olsson, neurolog, Karolinska Institute: Byli tu tři hlavní podezřelí, kteří mohou podpořit rozvoj nemoci. První je nedostatek slunečních paprsků, tedy i nedostatek vitaminu D. Dále je to infekce virem Epstein-Barrové. A třetí je kouření.
Studie ukazuje, že kouření zvyšuje riziko roztroušené sklerózy jen o zhruba 60 %. Avšak společně s dvěma rizikovými geny může kouření zvýšit riziko až o 2500 %.
Lars Fagger, neuroimunolog, University of Oxford: Vzniká velká potřeba vyvinout nové léky, které by pacientům pomohly. Problém je v tom, že vyvinout nový lék stojí zhruba jednu miliardu euro a vyžaduje deset až patnáct let tvrdé práce. Takže se ptáme, jestli tu není nějaká zkratka.
Lékaři tedy zjišťovali, jestli by se k zastavení degenerace nervů nemohl použít přípravek na vysoký krevní tlak. Nakonec došli k závěru, že ano. Již nyní se recidiva u pacientů snižuje. Ale až budou známy přesnější příčiny choroby, bude i naděje na účinnější terapie.
Léčba roztroušené sklerózy je jako šachová partie, tahy se promýšlí dopředu
Jak se léčba roztroušené sklerózy za vašeho působení proměnila?Diagnostikou a léčbou roztroušené sklerózy se zabývám přes deset let a posun v léčbě je extrémní.
Přibylo mnoho nových léků, které jsou velmi účinné, i když na druhou stranu přinášejí určité nevýhody a vyžadují zvýšené sledování pacientů. Nemalou část pacientů jsme dnes schopni při dobře vedené léčbě stabilizovat.
To znamená, že se u nich nerozvíjejí nové ataky nemoci, tedy nové neurologické příznaky, a nedochází u nich k pozvolné progresi invalidity.
Přečíst článek ›
Mluvil jste o nevýhodách, co jste tím myslel?Pro léčbu roztroušené sklerózy už máme více než deset léků a každý z nich má své výhody a nevýhody. V podstatě lze říci, že první generace léků je bezpečná, používáme je déle než dvacet let a nové léky mají určité vedlejší účinky, s nimiž jsme se dříve nesetkávali.
Jde například o oportunní infekci postihující centrální nervový systém, která je velmi závažná a dvacet procent pacientů na ně umírá. Velkým problémem jsou sekundární autoimunitní onemocnění postihující štítnou žlázu, ledviny či krvetvorbu – jednu autoimunitní nemoc, tedy roztroušenou sklerózu, zastavíme, zatímco další kvůli léčbě vznikne.
Nežádoucím vedlejším účinkem mohou být i nádorová onemocnění.
Zdroj: Archiv Marka PeterkyJak se u pacienta postupuje, když k vám přijde poprvé?Do RS centra přicházejí pacienta s podezřením nebo už stanovenou diagnózou, kterou potvrdíme nebo vyvrátíme. Poté je třeba o něm získat podrobné údaje: věk, pohlaví, prodělané nemoci, léky, které aktuálně užívá apod. Podle toho se pak volí konkrétní typ terapie. Zásadní je mu říci, co mu je a co může očekávat, tedy že se jedná o chronické autoimunitní onemocnění, které je momentálně nevyléčitelné, ale je relativně dobře léčitelné. K tomu ale musí přispět i sám nemocný tím, že bude dodržovat určité léčebné postupy a chodit na pravidelné kontroly. Řekneme mu také, jaký typ léků je pro něj vhodný, jaké má nežádoucí účinky, které se ovšem u něj konkrétně vůbec nemusí projevit.
A jak se léky vybírají pro daného pacienta?Roztroušená skleróza je nevyléčitelná nemoc, takže na začátku víme, že neplánujeme léčbu na rok, ani na dva.
Volíte léčebnou strategii na mnoho let, proto musíte mít nějakou představu, jaká bude alternativa, pokud léčba selže nebo způsobí pacientovi obtíže.
Jeden kolega to kdysi přirovnal k šachové partii: měli byste mít vždy promyšlen aspoň o jeden tah dopředu navíc.
Přečíst článek ›
V této souvislosti se mluví o „léčbě šité na míru“. To znamená, že volíme léčbu, ze které má pacient největší užitek a zároveň ho co nejméně zatěžuje.
Existují dva typy léčebných linií: v první jsou prověřené léky, o nichž jsem mluvil, dlouhodobě vyzkoušené a bezpečné, kterými je léčena převážná většina nemocných.
U pacientů s vysoce aktivní chorobu nebo nepříznivou prognózu, kteří mají velký počet relapsů (opětovné objevení příznaků nemoci) během roku nebo hodně lézí na mozku, se primárně volí vysoce účinná terapie, která ale bohužel má širší spektrum nežádoucích účinků.
Kdy se projeví, že vybraná léčba u konkrétního nemocného nefunguje?Pacient po diagnostikování nemoci či při její první atace má nárok na léky takzvané první linie. Pokud tato terapie selže, což znamená, že u nemocného vznikne středně těžká nebo těžká ataka nemoci, tak se léčba eskaluje na léky druhé linie.
Během léčby pečlivě monitorujeme efektivitu léčby jak klinicky, tak také na magnetické rezonanci. Klinické kontroly probíhají každé 3 měsíce a kontroly magnetickou rezonancí jednou ročně. Většina používaných terapií dosahuje plné efektivity až po šesti měsících užívání, k tomu je třeba přihlédnout při hodnocení neúčinnosti v začátku léčby.
V případě nedostatečné efektivity léčby je nutné zvážit její změnu.
Kolik léků pacient vyzkouší za život?Pro nás je ideální držet pacienta na léku první volby roky nebo i třeba desítky let, pokud je stabilizovaný. Což se u části daří, u většiny ale vhodnou léčbu hledáme i několik let. A nejde jen o její účinnost, ale i o to, jak jí nemocní snášejí.
U některých typů léků si musejí píchat až jednu injekci denně, což je pro ně velmi zatěžující a někteří to nezvládnou. A také máme pacienty, naštěstí jich je velmi málo, kteří vystřídají čtyři pět léků a stále se u nich objevují nějaké závažné nežádoucí účinky, které jim znemožňují žít kvalitní život.
Přečíst článek ›
Přicházejí za vámi pacienti, že chtějí zkusit nové léky?Pacienti chtějí o možnostech léčby mluvit v případě, že je trápí nějaký nežádoucí účinek. Takže se to snažíme nějak vyřešit a pokud to není možné, přikláníme se ke změně léčby. Ovšem vždy je třeba to s pacientem pečlivě probrat, protože některé typy nežádoucích účinků dokážeme podstatně zmírnit nebo jim zamezit.
Aktivně ovšem jako lékaři pátráme po tom, zda je choroba aktivní. Když pacient přijde na pravidelnou prohlídku, probíráme příznaky nemoci, zda se neobjevily nové, jak zvládá léčbu, zda nepozoruje nějaké nežádoucí účinky, jakou ujde vzdálenost – většina zdravých lidí si neuvědomuje, že pro nemocné s RS jde o klíčovou klíčová věc, zvláště v pokročilé fázi onemocnění.
Ptáme se jich na poruchy sexuální funkcí či psychické potíže, o nichž většinou aktivně nemluví, ale které mohou souviset s nemocí či léčbou. Jednou za rok jsou pacienti kontrolováni magnetickou rezonancí, která sleduje léze na mozku.
Víme, že jejich přibývání vede postupem času k invaliditě, kterou lze už těžko ovlivnit, proto musíme být velmi aktivní především na začátku léčby a hledat takovou terapii, která zabrání progresi choroby.
Jaké nežádoucí účinky dokážete řešit?Nejčastějším nežádoucím účinkem jsou po vpichu injekcí, což lze řešit pečlivým ošetřením a správnou technikou aplikace, máme speciálně vyškolenou sestru, která s pacientem všechno pečlivě probere.
Další nežádoucí účinky, kterými jsou chřipkové projevy, se zase daří zvládnout užíváním léků, které všichni běžně bereme při chřipce, jako je například paracetamol. Časté jsou i různé zažívací potíže – tlak v žaludku, pálení žáhy apod. – které se lze ovlivnit správnou stravou a příslušnými léky.
Na další nežádoucí účinky se aktivně ptáme, protože někdy se pacienti sami nesvěří. U léků, u nichž mohou být nežádoucí účinky závažnější, děláme pravidelné specifické laboratorní testy. Myslím, že máme docela propracovaný systém hledání nežádoucích účinků a snažíme se jej neustále vylepšovat.
Přečíst článek ›
Jaký je vlastně cíl léčby?V minulosti byla představa, že se díky léčbě sníží počet relapsů a zpomalí se progrese onemocnění. Úkol nejnovějších léků je ale jiný, a sice chorobu úplně zastavit.
To znamená, aby nedocházelo k fyzickým projevům nemoci a aby se na magnetické rezonanci nezhoršovaly výsledky, což se daří u téměř padesáti procent pacientů při užívání vysoce účinné terapie. U té druhé poloviny musíte hledat jiný typ léků s jiným mechanismem účinků.
Na druhou stranu nelze tvrdit, že jsme schopni 99 procent pacientů stabilizovat, to už bychom rovnou mohli říkat, že umíme RS vyléčit, což samozřejmě není pravda. Jde prostě o to, že se nám nějakou část pacientů daří stabilizovat, u jiných určitou aktivitu choroby vidíme a snažíme se hledat jinou alternativu.
A podle čeho se alternativy vybírají?Snažíme se nemocnému dát lék účinný a na druhou stranu bezpečný. Samozřejmě se ptáme i pacienta, co si o tom myslí. Vždy je třeba léčbu pečlivě zvážit.
Při léčbě RS mluvíme o takzvané eskalační terapii: pokud selže lék první linie a zjistíme, že není u nemocného dostatečně efektivní, převedeme ho na lék účinnější. Pokud víme, že nemoc je vysoce aktivní, můžeme rovnou nasazovat vysoce účinné léky jako první volbu.
Stále je třeba opakovat, že léky v druhé linii mají relativně závažné nežádoucí účinky, které u nemocných s roztroušenou sklerózou dříve nevznikaly. Proto nelze paušálně říci, že pokud by všichni pacienti měli hned nasazeny léky druhé linie, že by to pro ně bylo výhodné.
Někdy jde o vymýtání čerta s ďáblem, proto nové léky rezervujeme pro pacienty, u nichž se nemoc rychle rozvíjí a oni nereagují na předchozí léčbu. Zde už se vyplatí trochu riskovat, protože jinak by RS během krátké doby způsobila těžkou invalidizaci, kdy do jednoho dvou let skončí nemocný na vozíku.
Přečíst článek ›
A může se stát, že všechno vyzkoušíte a další alternativu léčby už nemáte?Dříve to byl problém, protože jsme měli k dispozici čtyři typy léků, museli jsem rozvažovat, jaký další nasadit, když jeden neúčinkuje. Dnes ale máme více než deset léků, což nám umožňuje vytvořit relativně dlouhodobý léčebný plán. Hypoteticky lze i toto portfolio léků vyčerpat, ale já se s takovým pacientem zatím nesetkal.
Co pacienti ví o své chorobě, když k vám přicházejí?Přicházejí k nám pacienti zcela neinformovaní, ale i ti, kteří jsou – s jistou nadsázkou řečeno – vzdělanější než lékaři. Ale stále se většina nechá vést.
Výhodou je, že k nám docházejí minimálně čtyřikrát do roka, takže se mohou ptát opakovaně. Snažíme se jim říct o jejich nemoci co nejvíce, aby věděli, co si mají hlídat a na co dávat pozor. Největší problém je čas, který máme k dispozici na pacienta.
RS centra po celé republice jsou dnes přetížená, velmi komplikovaně přibírají nové pacienty.
A navíc máme na každou návštěvu vyhrazeno dvacet minut, přičemž za tuto dobu musíme pacienta třeba objednat na magnetickou rezonanci, probrat s ním výsledky vyšetření, jak se cítí, možné nežádoucí účinky… To není možné zvládnout úplně dobře, potřebovali bychom aspoň o deset minut navíc, na vstupní pohovor pak nejméně jednu hodinu.
VÁCLAV DVOŘÁK
Přečíst článek ›
Co dělat, když se dozvíte, že máte roztroušenou sklerózu
Jistě: první fáze je šok. Tolik let se člověk připravuje na budoucí profesi, představuje si svou budoucnost a najednou nemůže realizovat své plány, využívat svých schopností, dovedností, nápadů a marně hledá smysl života…
Informace o diagnóze chronické nevyléčitelné nemoci pochopitelně vyvolá silné emoce: smutek, vztek, hněv, pocity úzkosti, beznaděj i sebevražedné myšlenky.
Frustrace tváří v tvář omezením jsou normální reakcí každého, kdo je konfrontován s bolestnou a obtížnou situací. Situace připomíná stav prožívaný při ztrátě někoho blízkého.
Nejprve tomu člověk nevěří, pak má tendenci skutečnost popírat.
Fáze druhá: postupná akceptace
Šok prožili všichni, jimž byla sdělena diagnóza vážného onemocnění. Na začátku si každý nejprve uvědomí nejistou budoucnost své kariéry a vztahu. Po odeznění původního šoku přichází fáze, kdy pacient začíná akceptovat svůj stav a začne se zajímat o příčiny nemoci, prognózy vývoje a především o možnosti léčby.
Třetí fáze: smíření
Pacient si připouští, že je nemocný a začíná dělat vše proto, aby svůj stav stabilizoval, a co nejvíce zmírnil. Pacient potkává lidi na rehabilitacích a rekondičních cvičeních – není v tom sám, ani jediný. Dospění do této fáze možná trvalo déle, ale teď už je jasné. A důležité je, něco pro sebe dělat.
Fáze čtvrtá: aktivita a bojovnost
Řada výzkumů potvrdila, že větší bojovnost pacienta znamená lepší prognózu. Člověk už se nebojí vyzkoušet různé strategie, které pomáhají se s nemocí vyrovnat. Využívá všechny možnosti k tomu, aby žil naplno. Zcela to naplňuje slova, která kdysi dávno napsal Lao-C´: „Nejmocnější je ten, kdo přemůže sám sebe.“
Máte roztroušenou sklerózu? Ptejte se! Jak postupovat poté, co se pacient dozví diagnózu? Lékařka Denisa Zimová říká: „Pacient se svou diagnózu obvykle dozvídá postupně.
Přichází k lékaři s neurologickými či očními obtížemi, jako je brnění, slabost či neobratnost končetin, nejistota při chůzi, rozostřené či dvojité vidění, bolesti za očima či ztráta barvocitu a je odeslán na magnetickou rezonanci, podstoupí lumbální punkci a vyšetření takzvaných evokovaných potenciálů.“
Fáze pět: ptejte se!
Již při indikaci těchto vyšetření bývá pacient informován o možném autoimunitním či zánětlivém onemocnění mozku.
Pokud výsledky vyšetření diagnózu roztroušené sklerózy potvrdí, měl by být pacient co nejdříve odeslán do specializovaného MS centra a tam pak dále pravidelně docházet.
Lékař v centru pacienta poučí o možnostech terapie, někdy také pacienta vyzve, aby se zeptal na věci, které ho v souvislosti s nemocí zajímají.
čtěte také: Jak se žije s roztroušenou sklerózou
Ne každý je ale schopen si při první návštěvě zapamatovat všechny informace, které se dozví, věci, na které by se rád zeptal, ho často napadnou až po odchodu z ambulance. Pak je nejlépe si otázky v klidu napsat a při příští kontrole je s lékařem probrat.
Některé důležité informace o nemoci může pacient získat třeba u společnosti Roska či Sdružení mladých sklerotiků.
Roztroušená skleróza je ale nemoc velmi rozmanitá a u různých pacientů může probíhat odlišně, proto je lépe o nemoci mluvit především s ošetřujícím lékařem, který pacienta a výsledky všech vyšetření zná.
Je třeba, aby pacient svému ošetřujícímu lékaři důvěřoval a aby se nebál s ním hovořit o všech svých obtížích.
Další informace o roztroušené skleróze: web www.rskompas.cz
S roztroušenou sklerózou pomohl až čtvrtý lék. Žena má dnes zdravé dítě
Jednačtyřicetiletá Štěpánka je v invalidním důchodu. Lékaři jí diagnostikovali roztroušenou sklerózu před dvaceti lety.
„Ve svých jednadvaceti jsem se dozvěděla, že mám nevyléčitelnou nemoc, která mě může dostat na invalidní vozík. Byl to nepředstavitelný šok,“ vzpomíná žena, která své celé jméno nechce zveřejnit.
Na správnou diagnózu tehdy čekala pět let. Od svých šestnácti let totiž měla problémy s končetinami.
„Pořád mě brněly nohy, absolvovala jsem různá vyšetření na ortopedii, kde mi řekli, že to je artróza. Ale spíš mi přišlo, že si o mně myslí, že jsem simulant,“ popisuje Štěpánka. „Potom se k brnění nohou přidala bolest zad, chodila jsem na rehabilitace, které mi na chvilku pomohly, pak to ale vždy začalo nanovo.“ Tehdy jí lékaři tvrdili, že má skřípnutý nerv.
Do nemocnice se Štěpánka dostala poté, co se nedokázala zvednout z postele. Tam se po třech dnech hospitalizace podrobila lumbální punkci. Na základě výsledků vyšetření jí lékaři stanovili diagnózu – roztroušená skleróza.
Roztroušená skleróza je nemoc, která, když se u pacienta objeví, zůstává celý život. Neléčitelné onemocnění má v České republice odhadem 22 tisíc lidí, každoročně jejich počet stoupá o stovky. Většinou propuká brzy, kolem třicátého roku věku. K příležitosti Světového dne roztroušené sklerózy zveřejnil Nadační fond IMPULS nejnovější data z Registru pacientů s roztroušenou sklerózou.
Registr nyní sleduje přes 16 000 pacientů, z toho je 71,5 procent žen a 28,5 procent mužů. Nemoc totiž častěji postihuje ženy. V celém registru je nyní 37 pacientů mladších 18 let a z nich je deseti méně než 15 let. Nejvíce pacientů se léčí ve věku 40–50 let.
Přesná příčina nemoci, při které imunitní systém napadá látku obalující nervová vlákna, je vědcům stále neznámá. Klíčovou roli mají genetické predispozice, rizikovými faktory je ale také kouření či nedostatek vitaminu D. Projevy onemocnění se u jednotlivých pacientů velmi liší. Roztroušená skleróza se proto někdy označuje jako „nemoc tisíce tváří“.
Ať to stojí za to!
Za dvacet let, co Štěpánka nemocí trpí, vystřídala Štěpánka už několik léků – lékaři je měnili kvůli nedostatečnému efektu, ale i nežádoucím účinkům.
„Po prvních dvou typech léků jsem byla neskutečně unavená, vůbec jsem nebyla schopná fungovat.
Třetí působil dobře, ale protože při jeho užívání dochází k oslabení imunitního systému, probudil se mi v těle virus, který by mohl při užívání daného léku zmutovat a vést k závažné infekci.
Až ten čtvrtý už mi konečně vyhovoval,“ popisuje Štěpánka. V té době začala uvažovat o dítěti. A otěhotnět se jí nakonec podařilo, byť za cenu zhoršení jejího zdravotního stavu.
„Samozřejmě jsem si byla vědoma toho, že budu muset vysadit léčbu a že se může můj stav zhoršit, ale ta touha byla prostě obrovská. Lékařka mě varovala, ale já jsem si stála za svým.
Říkala jsem si, že stejně na tom vozíku jednou skončím, tak ať k tomu mám alespoň pořádný důvod,“ dodává. Léky vysadila, po třech měsících otěhotněla a v 36 letech porodila zdravého chlapečka.
Svého rozhodnutí nelituje.
Nebyla jediná žena, která se nechala zastavit svou nemocí. V roce 2019 se pacientkám v registru ReMus narodilo 212 miminek.
| Centra roztroušené sklerózyV loňském roce pro pacienty s roztroušenou sklerózou vzniklo 15 specializovaných center. Nemocnice si mohli změnit svůj status na vysoce specializované. Pokud má totiž zařízení tento specializovaný status, garantuje pacientům na jednom místě fyzioterapii, psychologickou péči, přesný počet lékařů specialistů, třeba i dětského neurologa, a lepší vybavení. |
Situace se změnila
Situace se však posunula. Kdyby se Štěpánka rozhodovala mít dítě nyní, mohlo by všechno dopadnout trochu jinak. Léků pro pacienty s roztroušenou sklerózou totiž přibývá.
Zatímco v roce 2013 měli neurologové k dispozici 9 medikamentů, loni už mohli při léčbě volit ze 17 možných preparátů a v různých pokročilejších fázích vývoje je 27 nových nadějných látek. Ve vývoji je navíc na 40 nových léčiv, jejichž cílem je pomoci právě pacientům s progresivnějšími stadii nemoci, uvádí Nadační fond Impuls.
„Data z dlouhodobě vedených bezpečnostních registrů ukázala, které léky je například možné podávat maminkám hned po porodu a snížit tak riziko ataků nemoci, které je u čerstvých rodiček bohužel časté.
Data o bezpečnosti léků a možnosti jejich užití při kojení jsou také důležitá pro rozhodování mladých pacientek, zda dítě počít,“ říká Eva Kubala Havrdová, vedoucí Centra pro demyelinizační onemocnění Neurologické kliniky 1.
LF UK a VFN v Praze.
Lékaři nemoc dokážou stabilizovat a více než 90 procent pacientů dostane biologickou léčbu, která se dělí na dvě linie podle toho, v jaké fázi nemoc je. Zásadní je včasná léčba – lidé díky ní zůstávají i pracovně aktivní.
Více než polovina pacientů léčených biologickou léčbou do 65 let pracuje na plný úvazek, dalších 16 procent pacientů pracuje na úvazek částečný, tedy 1 904 lidí. Celkem 57,3 procent pacientů nepobírá žádné sociální dávky.
„V minulosti byla úspěšnost léčby přibližně jen 30 procent, u většiny pacientů onemocnění vedlo různým tempem k invaliditě a předčasnému úmrtí. Dnes už je situace zcela jiná,“ uvádí Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
„Zásadní posun přinesly především moderní léky a léčebné strategie. Včasně nasazená takzvaná biologická léčba pomáhá výrazně zpomalit vývoj onemocnění a pacienti mohou pracovat, sportovat a žít normální život,“ dodává.
Roztroušená skleróza: proč je proti ní konopí tak účinné
Konopí je v léčbě příznaků roztroušené sklerózy famózně účinné. Jak ale ulevuje od symptomů této nevyléčitelné neurodegenerativní nemoci přesně?
ANNA WILCOX | původně publikováno 29. srpna 2018 na http://atherapeuticalternative.com/multiple-sclerosis-heres-why-cannabis-is-so-effective-against-ms/
Konopí je v léčbě příznaků roztroušené sklerózy famózně účinné. Pacienti po celém světě v něm nalezli tolik potřebnou úlevu od bolesti, zažívacích potíží, svalových křečí a dokonce od paralýzy. Ale jak může být bylina tak účinná v léčbě neurodegenerativní nemoci? Odpověď na tuto otázku vás pobaví. Taky tedy: jak konopí ulevuje od příznaků roztroušené sklerózy?
Co je roztroušené skleróza (RS)
Tracey je pacientkou s roztroušenou sklerózou. Po desítkách let s nemocí udělala nekonvenční rozhodnutí ulevit své RS marihuanou. Když mluví ke svému publiku na YouTube, klidný hlas má protkaný moudrostí, která se získává jen když se vyrovnáme s roky nepohody.
Když užívám léčebné konopí, mám normální tělo. Mám ho na chviličku. To je svoboda, kterou potřebujete. Je zásadní a velmi těžké se projít, protože chodit nemůžete. Ve vašem mozku je něco, díky čemuž se cítíte tak napjatě a uvnitř prohnile, jak jen to jde. BUM. A to se děje každý den.
Traceyiny pocity z vlastního těla mohou být mnohým pacientům s RS blízké. Život s touto nemocí znamená každodenní nepřekonatelnou dávku bolesti. Konstantní nápor na centrální nervový systém způsobí, že pacienti zvolna ztrácejí schopnost pohybovat svaly a končetinami. Postižen může být i zrak a další tělesné funkce.
Roztroušená skleróza je neurodegenerativní autoimunitní onemocnění, které postihuje mozek, míchu a optický nerv. Imunitní systém z nějakého důvodu začne považovat neurony za škodlivé nájezdníky. Takže je vlastní imunitní systém napadne. Všechnu škodu, kterou imunitní systém způsobí, zahojí jizevnatá tkáň. To znamená, že neurony již nemohou vysílat do zbytku těla správné základní signály.
Nemoc postihuje po celém světě milióny lidí, ale není na ni lék. Léčba roztroušené sklerózy obvykle zahrnuje silná léčiva, která mají zpomalit postup nemoci, zvládnout příznaky a urychlit zotavení se z ataků. A tady je na řadě konopí. Bylina může zlepšit funkci mozku a ulevit od příznaků RS.
Sedm způsobů, jimiž konopí ulevuje od příznaků
Ohromný úspěch konopí v léčbě roztroušené sklerózy je jedním z důvodů, proč tato léčebná rostlina získává po světě legitimitu. Roztroušená skleróza je jednou z hlavních nemocí, léčenou v mnoha různých zemích nějakou formou léčebného konopí – ať už farmaceutickým lékem nebo trochou konopného výtažku.
Chrání mozek
Pacienti s roztroušenou sklerózou musí čelit jednomu velkému zlu: zánětu. Když se aktivují imunitní buňky, uvolňují zánětlivé bílkoviny zvané cytokiny. Tyto cytokiny způsobují v mozku bujný zánět. To má za konečný výsledek zničení neuronů a progresivní zhoršení příznaků.
Aktivní složky konopí zvané kanabinoidy jsou mocnými protizánětlivými činidly. Látky jako psychoaktivní THC a nepsychoaktivní CBD deaktivují imunitní systém a zastavují jeho nájezdy na centrální nervový systém. Když se imunitní systém zklidní, váš centrální nervový systém už nenapadá.
Je to tatáž vlastnost byliny, která z ní činí tak mocného bojovníka proti jiným typům autoimunitních onemocnění, jako je lupénka.
Kanabinoidy představují několik z nemnoha klíčových látek, které u dospělých podporují vznik nových nervových buněk. Neúplný seznam zahrnuje:
- Kanabinoidy
- Tmavou čokoládu
- Čaj
- Červené víno (jen s mírou)
- Sex
- Cvičení
Látky v konopí jsou také silné antioxidanty, což jim dává neuroprotektivní vlastnosti. Bylina snižuje oxidativní stres a ochraňuje před poškozením vaše buňky, tkáně a DNA. Antioxidační, protizánětlivé a vznik nových nervových buněk povzbuzující vlastnosti dělají z této rostliny mocný lék, posilující mozek. Opravdu, je to skoro zázrak.
Ulevuje od bolesti
Už jste to možná slyšeli: konopí je úžasné na chronickou bolest. Silně analgetické kanabinoidy jako THC a CBD se napojují na receptory bolesti v těle. Svou roli hraje také schopnost rostliny vystrnadit záněty, protože zánět a bolest chodí ruku v ruce.
Když tkáně ve vašem těle otékají a jsou podrážděné, zanikají. Rozpad těchto tkání je bolestivý. Nádavkem mohou nervové buňky vysílat do zbytku těla signál, že jsou ničeny.
Účinky rostliny tlumící bolest testovala výzkumné skupina na Kalifornské univerzitě v San Diegu. V klinickém výzkumu vědci testovali účinky kouřené marihuany na fyzickou bolest. 5 minut po dokouření? Žádný rozdíl. 45 minut po dokouření? Účastníci, kteří kouřili střední až vysoké dávky konopí, vykázali v úrovni bolesti významné snížení.
Pomáhá od ztuhlosti svalů a křečí
Přečtěte si tohle: na izraelské Tel Aviv University pomohlo CBD paralyzovaným myším znovu chodit. Že to zní příliš zázračně, než aby to byla pravda? Žádný strach. Je jen shoda náhod, že se tento vědecký zázrak přihodil v nejsvatější zemi na světě.
Výzkumníci nakazili myši nemocí podobnou roztroušené skleróze. Pak jim dali injekci CBD. Myši, jejichž nohy byly ztuhlé v znehybňující svalové křeči, se překvapivě začaly znovu pohybovat. Myši, léčené CBD, měly také výrazně méně poškozené nervové buňky a nižší celkový zánět.
To je další potvrzení, že neuroprotektivní vlastnosti konopí jsou extrémně účinné pro zmírňování příznaků RS.
Izraelské výsledky jsou podepřeny dalším výzkumem. Studie z roku 2012 na University of Plymouth zjistila, že konopí bylo v úlevě od svalových křečí a ztuhlosti dvakrát účinnější než placebo. Po 12 týdnech užívání vykázali pacienti výraznější snížení spasticity než jejich neužívající protějšky.
Se spasticitou (křečemi) má problém kolem 20 % pacientů s roztroušenou sklerózou. To znamená nekontrolovatelnou ztuhlost svalů a svědění. Ztráta kontroly nad svaly se objevuje, když jsou poškozeny pohybové nervové buňky. Tato poškození jsou způsobena zánětem – zejména zánětem v mozku a v míše.
Studie Tel Aviv University z roku 2013 zjistila, že THC a CBD brání zanícení těchto oblastí. Jejich nález vedl vědce k závěru, že marihuana může dokázat více než jen ulevovat od příznaků roztroušené sklerózy.
Pomáhá se zažíváním
Potíže se zažíváním jsou u pacientů s RS obvyklé. Zácpa, problémy s kontrolou měchýře a problémy s trávením mohou zničit každodenní život. Konopí může pomoci. Ve střevě máte 70 % svých imunitních buněk. Není nijak překvapivé, že se kanabinoidy na tyto imunitní buňky váží a tiší záněty v břiše.
THC je také známé povzbuzovadlo apetitu. Kanabinoid spustí uvolňování hormonů hladu a nastartuje metabolismus. Takže kanabinoidy nejen snižují gastrointestinální záněty, ale také vám zajistí, že se svými trávicími šťávami zažijete hostinu.
Aby to bylo jednodušší, můžete si představit kanabinoidy jako dopravní policisty. Tyto jednoduché látky řídí tok komunikačních hormonů z buněk a do nich, jako když dopravní policista uvolňuje zácpu na křižovatce. Pokud THC a CBD zapadnou na správná místa, mohou být nástrojem pro to, aby vaše tělo zůstalo v pořádku a v rytmu.
Připojením ke specifickým buněčným receptorům mají kanabinoidy schopnosti:
- Zklidnit nevolnost a zvracení
- Uvolnit svaly
- Pomoci od průjmu
- Snížit zánětlivost
Pomáhá spát
Když nekontrolujete své tělo, prospat se nocí může být složité. Pokud se potřebujete kvalitně vyspat, zklidní vás pořádná indica. Konopí vám pomůže usnout rychleji a spát déle.
Studie z roku 2013 na mužích-kuřácích konopí zjistila, že se jim snadněji usíná. Usínali také rychleji a byla u nich vyšší pravděpodobnost, že následujícího rána zaspí. „Zaspání“ nemusí být nic moc, když máte plný den. Ale pacienti, kteří si potřebují odpočinout, to mohou přivítat.
Pacienti s bolestmi spí po konopí také lépe. Alespoň podle studie, jíž provedla firma GW Pharmaceuticals. GW Pharmacuticals testovala THC a CBD na dvou tisících pacientech s bolestí. Podle studie po THC a CBD účastníci studie spali výrazně lépe a cítili méně bolesti.
Konopí vám také pomůže spát hlouběji. Užití THC před spaním způsobí trochu více času v hlubokém spánku. Během spánku si tělo vybírá čas k opravám sebe sama. Tehdy se přestavují vaše kosti a svaly. Během spánkové fáze se také opravuje imunitní systém.
Odežene smutky
Dobře se ví, že konopí vás umí pozvednout na duchu. Pak už asi nepřekvapí, že marihuana také pomáhá od deprese, vyvolané stresem. Výzkumníci na University of Buffalo zjistili, že krysy v chronickém stresu produkují méně endokanabinoidů.
Endokanabinoidy jsou látky, podobné THC či CBD, které si naše tělo přirozeně vytváří. Po nalezení krys s nízkými hladinami endokanabinoidů jim výzkumníci dali injekci se složkami konopí.
A hádejte, co se stalo?! Nával kanabinoidů z marihuany zvýšil hladinu kanabinoidů v mozku. To u krys snížilo příznaky deprese. Chronický stres je u dospělých jednou z hlavních příčin depresí. Naneštěstí pro pacienty s RS se jim ho dostává měrou vrchovatou. Konopí pomáhá odvát chmury; zaplaví váš mozek endokanabinoidy, které potřebuje, aby se zbavil příznaků.
Chrání oči
Pokud máte roztroušenou sklerózu, pak víte, že není nijak neobvyklé vidět rozmazaně. Někteří pacienti dokonce mohou přechodně oslepnout nebo mít nekontrolovatelné pohyby očí. A znovu je viníkem zánět. Roztroušená skleróza v některých případech způsobuje zánět optického nervu. To způsobuje částečnou ztrátu vidění až do doby, než otok nervu poleví.
Konopí může pomoci snížit dezorientující účinek roztroušené sklerózy na váš zrak. V tomto případě konopí snižuje zánět optického nervu. Když zánět trvá déle, je degenerativní. Bylina už byla označena za potenciální lék na řadu degenerativních nemocí oka.
Časté nemoci typu zeleného zákalu a degenerace sítnice se považují za v zásadě neurologické. Škody z těchto nemocí mohou zmírnit neuroprotektivní vlastnosti konopí.
Konopná rostlina je zázračná, ale asi ještě zázračnější je, co nás rostlina učí o sobě. THC je kostka do stavebnice, která stimuluje systémy v našem těle a pomáhá jim zůstat v pořádku.
Systémy, ovlivněné THC, mohou pomoci s vaší chutí k jídlu, pamětí, schopností spát, a dokonce s veledůležitým imunitním systémem. Všechny tyto malé systémy jsou součástí mnohem rozsáhlejšího endokanabinoidního systému. Tyto životní funkce jsou kontrolovány a ovlivňovány stejnými chemikáliemi a hormony: endokanabinoidy.
Jak už bylo zmíněno dříve, endokanabinoidy se přirozeně vyskytují v těle, zatímco fytokanabinoidy v rostlinách.
Bez ohledu na nemoc či chorobu funguje většina kanabinoidů v zásadě stejně. Napojením na buňky ve vašem mozku a v těle mění způsob, jak vaše buňky komunikují mezi sebou. Takže mění způsoby, jimiž si buňky předávají specifické instrukce.
Totéž se děje, když se ke stejným buněčným receptorům připojí naše přirozené kanabinoidy jako anandamid – i když to mívá rozdílné výsledky.
Při roztroušené skleróze kanabinoidy fungují jako širokospektrá léčiva, protože se napojí na přirozený systém. U pacientů s roztroušenou sklerózou tento přirozený systém pomalu mizí. Studie z roku 2007 zjistila, že u zvířecích modelů roztroušené sklerózy byla aktivita endokanabinoidů výrazně změněna.
Další výzkum prokazuje, že endokanabinoidy u nemoci kontrolují spasticitu. Napojením na endokanabinoidní systém látky typu THC a CBD zpomalí autoimunitní reakci, zastaví zánět, zlepší kontrolu svalů a odstraní fyzické vedlejší příznaky roztroušené sklerózy.
Studium toho, jak THC ovlivňuje pacienty s roztroušenou sklerózou, nás navíc naučilo mnohé o samotné nemoci. Díky konopí víme, že ústřední úlohu v projevech nemoci hraje endokanabinoidní systém.
Farmaceutické alternativy
Tato zjištění ponoukla farmaceutické společností, jako je GW Pharmaceticals, přidávat do léků na roztroušenou sklerózu THC. Sativex je na trhu v některých zemích EU už po dvanáct let a používá se k léčbě svalových křečí a bolestí při roztroušené skleróze.
I když si tento lék vysloužil po světě nespočet novinových titulků, je Sativex jen módním farmaceutickým výtažkem, jenž má v sobě stejná množství aktivovaného THC a CBD.
Sativex se v současnosti používá mimo USA k léčbě příznaků roztroušené sklerózy, a v USA je ve třetí fázi klinického testování jako lék na bolest při rakovině. Společnost prozatím nepodala v USA žádost o registraci Sativexu pro léčbu svalových křečí u roztroušené sklerózy. Ti z vás, kteří se k Sativexu nemohou dostat, by mohli zvážit některé z těchto odrůd:
- One to One (tato odrůda je nejvíce jako Sativex)
- Harlequin
- Critical Mass
- Sour Tsunami
- Permafrost (má vysoký obsah THC)
V konopné vědě jsme urazili kus cesty. Výzkumníci po celém světě dělají velké pokroky v porozumění konopí jako léku na roztroušenou sklerózu. Na konopí založený lék už je na pultech amerických lékáren. Polovina federálních států USA povoluje léčebné konopí pro léčbu svalové spasticity. Věci se celkově zlepšují.