V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.

V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase A lidi si nedají pokoj a nedají a pořád budou polské potraviny kupovat. Tak ať se z toho po….. Komu není rady, tomu není pomoci.
V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase Rozumím článku iDNES dobře? Nějaký polský dělník ve výrobě infikoval svoji nekvalitní stolicí a močí celou šarži mletého masa pro český LIDL?
V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase Hlavně, že je to levné. Tvrdí 9 z 10 zákazníků tohoto superhyperkrámu
V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase Tenhle heges hnusnej bych nedal ani psovi! Fuj! Maso si melu zasadne sam, pac to je jedinej zpusob, jak vim co tam mam!
Já bych byl s obviňováním výrobce opatrný. Občas dělám větší nákup v Lidlu v Nehvizdech a stalo se mi opakovaně, že měli maso složené v uličce mimo chlaďák, a to delší dobu. Když jsem je na to upozornil, odsekli, že to hned uloží, ale nic se nedělo.Poslední zkušenost z dneška, kdy už po mém příchodu byla takhle v uličce postavená paleta kuřecích prsních řízků. Protože jsem zase dělal velký nákup, strávil jsem v prodejně asi tři čtvrtě hodiny a maso pořád na svém místě. Takže bych se vůbec nedivil, kdyby byla vina na straně prodejce.
V Kauflandu každodenní standard. Tam to stojí to akční kuřecí ještě déle, než se paleta zcela prodá. Zákony Kauflandu nic neříkají. Dokud nebudou úřady konat a dávat milionové pokuty nic se nestane.
V Lidlu „čerstvé“ maso zásadně nekupuji. Vypadá podezřele už z dálky.
Tak syrové vepřové jí jen prase ☺ a zbytek to upraví teplotně.
  • – mleté ve vaničce
  • – v LIDLu
  • – polská výroba
  • Ten, kdo tuhle koupí, má větší (trvalý) problém, než salmonelózu.
Nadava se na Polaky, ale Polaci maj� kvalitu potravin vice nez dobrou. U uzenin primo skvelou. Ale u nich doma. (Kdo tam byl muze potvrdit), za srajdove produkty Polaku ovsem nemohou ani tak Polaci, jako spis manazeri velkych potravinovych retezcu, kteri si ty srajdy od Polaku objednaji. Tam je kamen urazu.
Poláci prodávají totální sračky, kdybys navštívil alespoň jedinou výrobu v Polsku, nekoupil by sis ani prd.
mají kvalitu, ale pouze u potravin, co nejdou na export
IMHO je to problém výrobce ne prodejce. Pochybuju, že řetězce (a je jedno jestli Lidl nebo Tesco) mají laboratoře na testování každé skupiny produktů. Pokud se neprokáže pochybení při přepravě/skladování, to by v tom nelítal jen výrobce. Ale ty bakterie se v mase neobjevily jen tak.Poznámka pod čarou – nepracuju ani pro Lidl, ani pro řezníka. Řetězce nejsou svaté, ale všechno zlo světa ma ně taky hodit nejde.
Problém je snad jasný, i když nevyslovený. Poláci pomleli odřezky, které už několik dní skladovali. Bohužel se mi totéž může stát v jakémkoliv řeznictví.Proto si koupím raději kousek plece a kousek hovězího žebra a pomelu si to sám ve vlastním strojku.Ty kousky, které si u řezníka vyberu, nesmí být oschlé nebo zmodralé. Pak je vše v pořádku.
v Lidlu nakupuji rad, ale sracky z Polska ne.
Mleté maso musíte spotřebovat do 24 hodin. Jak to chcete zvládnout při dovozu z Polska?
To si jako někdo dává mletý do mrazáku? To je varování a článek o ničem.
Ja si doma maso umelu a zamrazim. Kde je problem?
spíše je divný, že si člověk koupí mletý už v krámu. Nikdy nevíš z čeho to je. Maximálně nechat semlít, ale takhle hotový nikdy
Mleté maso je vždy problém.
Uživatel požádal o vymazání
A pos.ral se z toho někdo?
já už z lepších věcí
Wiki: ..salmonelly se mohou množit prakticky v každé potravině, pokud má přiměřenou teplotu, vlhkost a pH. Pasterizace při teplotě 72 °C po dobu 16 sekund je zabíjí – jinymi slovy: kazdy normalni clovek, co si syrove maso tepelne upravi je z obliga a nic mu nehrozi.
Jenže když děláte karbanátky nebo sekanou, při ochucování chutnáte. Bez toho to snad ani nejde.
Jde, pokud jste někdy viděla zázračný přístroj, kterému se říká váhy.
Už chci vidět, jak budete vážit sůl, pepř a jiné koření do kila sekané.Asi jste nikdy sám nevařil – tedy mimo ohřívání polotovarů.
15g soli a 1g pepře bez problémů navážíte například na vahách o váživosti 300g s rozlišením 0,1 g, které pořídíte třeba za 150Kč. A to Vaše „asi“ se pohybuje v oblasti nepodložených dohadů.
Davam vse od oka a sekana byla vzdy vyborna.
I tak je to možné bez ochutnávání.
Tak si dáš panáka slivovice…;)
Tohle mi rict sef kuchar v restauraci ( ze tomu masu vlastne nic neni), tak mu tam poslu hygienu. Jste neuveritelny prase, pokud neco takoveho do sebe cpete.
Jistě i mělněné, od pohledu odporné.
V Lidlu uz moc nepolskych potravin nekoupite…par ceskych, par nemeckych a potom, tzv. Lidl vyrobky, ktere maji puvod na centrale v Praze a Nemecku… ale urcite se tam nevyrabeji ani odtamtud nepochazeji…navic, pri dotazu na puvod nejsou schopni ani odpovedet… i voda je polska… 🙂
Vepřovka Pikok, 300g, 94% masa, vynikající
Uživatel požádal o vymazání
Treba kdyz jedu na vejlet, kde voda netece? 😀
neni pravda, hodne vyrobku je z nemecka a ceska, pokok jako takovej je brand, vyrabi hlavne v cr a polsku, ale i ty cesky srackoidni salamy s koselinou neni zadna vyhra:(
Tomu nevěřím! Řetězec, který získával jedno ocenění za druhým jak na běžícím pásu, který za stejné peníze během „krize“ zmenšil gramáž všelikých čistících prostředků, že by nabízel cokoliv nekvalitního? Jak píši, tomu nevěřím!
ten váš blábol sem si přečetl dvakrát, ale stejně jsem ho nepochopil…
No syrove veprove snad neni k jidlu obecne ne? A tepelna uprava zabije i salmonelu…
Paner Karasku. Mate pravdu ale jen castecne. Kdyz púak to maso doma rozm rezujete, Salmomnela se pomnozi…Vlucuje toxin a ten se povarenim neznici…Salmonelove enterotoxikosyjsou hrozbou kiolektivniho stravovani
Budete mít zájem:  Nemoci U Koček Příznaky?
To je dobre vedet, je fakt, ze mrazene maso nepouzivam, tak me nenapadl ten pripad, ze to maso bude nejakou dobu v teple. Nebo to byva nebezpecne i za tu chvili co je mas v chladaku?
Je to marny, je to marny, je to marny
Zrovna je tam i pres zakaz moje žena – musím jin ihned odvolat!
Prostě dokud lidi budou kupovat polské šmejdy, tak je logické, že se budou polské hnusy pořád dovážet.
Salmonelu najdete i v německých šmejdech. Hromadná otrava z olivového oleje byla ze španělských oliv.
Uživatel požádal o vymazání

Klobásy z Polska obsahovaly jiné maso a více tuku, zjistila inspekce

Podobné články

  • V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase Tyrolské klobásy vyrobené v Rakousku obsahovaly méně masa, než bylo uvedeno na obale, zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Vzorek inspektoři odebrali v Kauflandu a nařídili je neprodleně stáhnout z prodeje a…
  • Potravinářská inspekce zjistila další dva případy klamání o obsahu masa u masných výrobků. Kuřecí a vepřové maso vystavoval na svých pultech řetězec Lidl. Výrobky z Polska obsahovaly méně masa, než bylo uvedeno na obalu.
  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila u mletého vepřového masa z Polska kontaminaci bakteriemi salmonely. Maso bylo vyrobeno v Kutně a prodával je řetězec Lidl. Inspekce varuje spotřebitele, kteří mohou mít…
  • V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v tržní síti další případ jablek z Polska s nadlimitním obsahem pesticidů. V letošním roce se jedná již o celkově čtvrtý případ zjištění tohoto druhu u jablek…
    • bakterie
    • lidl
    • maso
    • mleté maso

    Státní zemědělská a potravinářská inspekce vydala varování spotřebitelům, aby nekonzumovali mleté maso z Polska, ve kterém kontrola zjistila bakterie salmonely. Problémové šarže, dodávané řetězci Lidl, už v obchodech nejsou….

  • V Lidlu měli mleté maso se Salmonellou. Už zase

    Jde o 500gramové balení od polského výrobce. Výrobek byl distribuován pouze v prodejnách na Moravě, Vysočině a ve východních Čechách.

  • Státní zemědělská potravinářská inspekce zjistila další případ falšování masových konzerv. Je to už třetí případ v krátké době. Šizené konzervy Chalupářské vepřové maso a Sedlácké vepřové maso s nižším obsahem…

  • Kontrola Státní zemědělské a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila v polských jablkách odrůdy Šampion sedmkrát více pesticidů, než je zákonný limit. V pátek o tom informoval mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Jablka z Polska plná…

  • Závadná jablka odrůdy Šampion našla potravinářská inspekce v řetězci Makro. Firma je již stáhla z prodeje.

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v průběhu posledních měsíců již několikátý případ v tuzemsku prodávaných jablek s nadlimitním obsahem pesticidů.

  • Potenciálně závadné maso z Polska se podle informací ministra zemědělství Miroslava Tomana dostalo mimo jiné do Kostelce nad Labem. Tamní obyvatelé se nad tím podivují.

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v období od konce loňského roku zvýšený počet případů nevyhovujících jablek z dovozu s nadlimitním obsahem pesticidů.

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) varuje spotřebitele před nebezpečným krůtím výrobkem z Polska od firmy Indrol. Výrobek podle testů obsahuje salmonelu. Polotovar prodávala společnost Tesco.

    • bakterie
    • lidl
    • maso
    • mleté maso
    • obchodní

    Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) stáhla z prodeje vepřové mleté maso původem z Polska. Inspektoři v něm našli bakterie rodu Salmonella. Maso prodával obchodní řetězec Lidl.

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) odhalila při kontrole pobočky řetězce Lidl závadný sýr Bluedino Polooštiepok neuzený. Sýr v balení 190 gramů a s označením šarže L 16 087 – 11 od slovenského výrobce Milsy…

    • bakterie
    • lidl
    • maso
    • mleté maso
    • obchodní

    Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) stáhla z prodeje vepřové mleté maso původem z Polska. Inspektoři v něm našli bakterie rodu Salmonella. Maso prodával obchodní řetězec Lidl. Ten ve svém prohlášení uvedl, že…

    • akce
    • letákové akce
    • lidl
    • nižší

    Lidl prodával masové konzervy, které obsahovaly výrazně nižší podíl masa, než je uvedeno na obalu. Konzervy původem z Polska pod privátní značkou Pikok nabízel řetězec v rámci letákové akce, uvedl mluvčí Státní zemědělské a…

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zjistila v tržní síti případ jablek z Polska, která obsahovala nepovolené množství pesticidů. Od začátku roku se jedná celkem o čtvrtý obdobný případ u jablek z Polska….

  • Veterináři zastavili dvě zásilky dovozových mražených rybích výrobků, obsahovaly více vody než měly. Šlo o 47,5 tun pangase z Vietnamu a 8,2 tun obalovaného filé z Polska. Dovozcům hrozí za klamavé označování pokuta až do 50…

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) našla na tuzemském trhu jablka, v němž bylo nepovolené množství pesticidu. Jablka pocházela z Polska. Množství pesticidu překročilo zákonem stanovený limit osmkrát. Vzorek…

Další průšvih Lidlu s masem. Prodával šizený hovězí guláš

Maloobchodní řetězec Lidl má černý květen. Již podruhé v jednom měsíci si na něj posvítila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SPZI) a prokázala mu prohřešky. Oba se přitom týkají masa.

Jak začátkem května informoval server Vitalia.cz, Lidl pustil do oběhu čerstvé vepřové mleté z polského dovozu, které obsahovalo bakterii salmonelly. Předmětná potravina nesla označení s datem použitelnosti do 30. 4. 2016 a Lidl ji už neprodává.

V případě vepřového mletého masa jsme výsledky rozboru od SZPI obdrželi až šest dní po uplynutí data spotřeby. V tu dobu nebyl výrobek již v prodeji. V uvedeném výrobku byla zjištěna kontaminace u jednoho z pěti vzorků odebraného v prodejně v Děčíně.

Na základě zprávy SZPI jsme si vyžádali veškerou výrobní dokumentaci včetně laboratorních rozborů od dodavatele ke kontrole, upřesnila první případ Zuzana Holá, mluvčí Lidlu. 

Teď se dostal Lidl pod drobnohled SPZI již podruhé. Prodával totiž půl kilovou konzervu hovězího guláše, který měl obsahovat 80 % hovězího masa. Laboratorní rozbor tzv. dusíkovou metodou ale prokázal přítomnost masa v hodnotě 52,3%, komentoval nález Pavel Kopřiva, mluvčí SPZI. 

Na základě výsledků rozboru SZPI jsme výrobek Coquette Hovězí guláš neprodleně stáhli z prodeje. Neodpovídající kvalitu řešíme s výrobcem, doplnila pro server Podnikatel.cz Holá, která tak zdůrazňuje, že v obou případech se jedná o problém na straně dodavatele. 

Druhý průšvih s masem? Lidl zůstane v hledáčku inspekce

Podle SPZI se tak Lidl dopustil ke klamání spotřebitele a inspekce ihned nařídila stáhnout výrobek z prodeje. Lidlu teď hrozí pokuta a navíc se inspekce jen tak nezbaví. Ta totiž potvrdila, že kvůli již druhému prohřešku ji Lidl zůstane v hledáčku: Vzhledem k opakovaným zjištěním falšování u masných výrobků bude inspekce v kontrolách tohoto segmentu pokračovat, doplnil Kopřiva. 

Budete mít zájem:  5 jídel indické kuchyně, která z restaurace neznáte

Prodeje falšovaného masného výrobku se však dopustilo i Tesco. To zase prodávalo balené mini párečky, které měly obsahovat vepřové maso z kýty 93%. Skutečnost byla jiná. Maso bylo zastoupeno pouze ze 78,2 %. Podrobný případ našla inspekce i v řetězci Kaufland. Ten dal do oběhu německou mortadelu, která měla obsahovat 70 % masa. Testy bylo zjištěno zastoupení masa pouze z 57 %. 

Také v těchto případech zahájí SPZI s maloobchodním řetězci správní řízení o uložení pokuty. 

Za tyto produkty dostane Lidl, Tesco a Kaufland pokutu

Toto je www stránka studentského projektu prevence salmonelóz u vybraných skupin naší populace

Na této stránce byste se měli dozvědět nejdůležitější zásady, jak chránit zdraví svoje a své rodiny před onemocněním salmonelózou. Odkazy doplňují test speciálními informacemi a vysvětlivkami, které by jinak narušovaly plynulost textu. Stránka byla připravena s podporou Fondu rozvoje vysokých škol, projektu č. 0707 r. 1998.

Proč salmonelózy?

Salmonelózy patří mezi nejčetnější infekční onemocnění. Každý rok je jen v našem státě několik desítek větších epidemií, postihujících velké skupiny lidí. Naštěstí má naprostá většina onemocnění příznivý průběh; na životě jsou ohroženy především malé děti, dále starší lidé s vleklými zdravotními potížemi a pacienti se závažnými chorobami.

U těchto lidí může mít salmonelóza i smrtný konec cestou rozvratu vodního a minerálního hospodářství. U pacientů s defekty imunity může (naštěstí vzácně) dojít i k vyústění chroroby do generalizované infekce – sepse, často končící smrtí.

Největší společenskou zátěž však představují prostonané dny a náklady na hospitalizaci u pacientů, kteří onemocnění bez následků přežijí.

Salmonelózy představují dlouhotrvající a celosvětový problém. Stále více se objevuje názor, že „salmonel se lidstvo nezbaví, musí se proto s nimi naučit žít“.

Cílem tohoto projektu je právě ono „naučit se žít se salmonelami“, tedy chovat se tak, abychom snížili na nejmenší možnou míru riziko, že člověk salmonelózou onemocní.

Jak salmonelóza vypadá?

Salmonelózy řadíme mezi toxikoinfekce. To znamená, že na vzniku a rozvoji choroby se podílejí jednak bakterie, jednak jejich toxiny. U „klasických“ salmonelóz, jaké jsou popisovány ve starších učebnicích, musí dojít k silné kontaminaci potraviny (10 4 až 6.g-1). Tento stav vzniká pomnožením salmonel v potravině, kdy současně jsou produkovány toxiny.

Onemocnění propuká nejčastěji 6 – 12 hodin po požití kontaminované potraviny. V jeho obraze jsou jednak příznaky postižení trávicího ústrojí (zvracení a průjmy doprovázené bolestmi), jednak příznaky toxické (bolesti hlavy, horečka, třesavka apod.). Horečky, průjmy a zvracení vedou ke ztrátám vody a minerálních látek, v jejichž důsledku může nemocný zemřít.

Malé děti jsou ohroženy především proto, že mají vyšší obrat vody v těle. U starších lidí může zase dojít k nebezpečným ztrátám vody, protože mají snížený pocit žízně. Podobně jsou ohroženi např.

nemocní s chorobami srdečně cévního systému a s chorobami ledvin, protože správná funkce těchto orgánů je závislá na množství vody a minerálních látek, v případě choroby je pak větší riziko překročení jejich kompenzačních možností. Pokud postižený přežije, tak salmonely z jeho trávicího ústrojí spontánně vymizí i bez léčby. Potlačí je normální střevní bakterie.

Navíc, pro „klasické“ salmonely není lidské trávicí ústrojí přirozeným prostředím, jsou adaptovány na trávicí ústrojí různých druhů zvířat. Proto je také počítáme mezi podmíněné patogeny, kdy podmínkou vzniku onemocnění je především masívní infekce a současný přísun bakteriálních toxinů.

Vedle „klasických“ salmonelóz známe ještě tyfus a paratyfus, vyvolané druhy bakterií Salmonella typhi, Salmonella paratyphi A a S. paratyphi B. Uvedené druhy jsou adaptovány na lidské trávicí ústrojí, mohou se masivně množit přímo ve střevním obsahu a produkovat toxiny, které zaplavují organismus.

„Atypické“ salmonely se objevily v 80. letech tohoto století. Jejich zatím nejvýznamnější zástupce je Salmonella enteritidis, nicméně již bylo referováno o nástupu dalších druhů salmonel s podobnými vlastnostmi. Tyto salmonely jsou velmi dobře adaptovány na podmínky lidského trávicího ústrojí. Po prodělání onemocnění zůstává krátkodobé nosičství, zpravidla 30 – 60 dnů.

Salmonella enteritidis rovněž nepotřebuje k vyvolání onemocnění u zdravého člověka velkou infekční dávku, podle rozboru některých epidemií postačují jednotky až desítky životaschopných bakterií v požité potravině. Nejdůležitějším rozdílem oproti „klasickým“ salmonelózám je vztah ke slepičím vejcím. Klasické salmonely obligátně pronikají pouze do kachních vajec.

Do slepičích se dostanou jen během jejich omývání, kdy s vodou mohou po narušení mastného povlaku na povrchu vejce proniknout skrze skořápku. V bílku se jejich postup zastaví.

Díky tomu se tyto salmonely nevyskytují ve žloutcích a u sázených vajec, vajec do skla či vajec vařených na měkko (všechny tyto úpravy obsahují tekutý žloutek a koagulovaný bílek) jsou během úpravy vcelku spolehlivě usmrceny.

Salmonella enteritidis proniká cestou vaječníku do žloutku formujícího se vejce a je tudíž zničena pouze při zkoagulování veškerého obsahu vejce (uvaření na tvrdo, sázená vejce je nutno osmažit z obou stran).

Rozšířením tohoto druhu salmonel zastraly prakticky veškeré starší cukrářské recepty na výrobky se žloutkovými krémy i veškeré další receptury, kde je užíván tepelně nedostatečně opracovaný žloutek (mj. ve starší lékařské literatuře doporučované, a to i pro kojence a batolata, polévky s přídavkem syrového žloutku). V 80. letech tohoto století nastal okamžik zlomu, po němž musíme výrazně změnit své chování při zacházení s některými potravinami, abychom neonemocněli. Poznatky o současné situaci se však dostávají do povědomí naší populace velmi pomalu a nedostatečně.

Zásady bezpečného chování vzhledem k riziku salmonelóz

Omezení zdrojů salmonel

Zdrojem salmonel může být člověk nebo zvíře. U člověka jde o případy dočasného (u Salmenella enteritidis) nosičství, kdy jsou baktérie vylučovány stolicí.

Význam má především takové znečištění potravy, které může být následováno pomnožením baktérií – zde je nejvýraznější rozdíl oproti tyfu, paratyfům, ale i úplavici (dysenterii) nebo třeba i choleře, kde stačí jen dotknutí se hotového pokrmu znečištěnou rukou.

Budete mít zájem:  Silne Léky Na Uklidnění?

V případě zvířete se jedná nejen o zamezení přístupu nežádoucím zvířatům do prostor, kde se skladují potraviny se surovinami a připravují hotové pokrmy, ale počítat i s kontaminací potravin živočišného původu, které neprošly tepelnou úpravou.

Bezpečné je standardní (v obchodě kupované) mléko, které v mlékárně prochází pasterizací, spolehlivě ničící salmonely, a výrobky z nepasterizovaného mléka u nás není dovoleno prodávat. Rizikové je především maso (popř. krev), vejce a polotovary z nich (např.

syrová sekaná), které neprošly tepelnou úpravou (uvažuje se o zavedení pasterizovaných vajec, ale dosud v běžném prodeji nejsou, byly by však stejně především pro účely velkovýroby).

Riziková jsou i sušená vejce, protože životaschopné salmonely mohou skrze sušičku projít.

Maso a vejce je tedy nutno považovat za rizikové, pokud neprošly tepelnou úpravou. Uvedená tepelná úprava musí být důkladná, celý objem výrobku se musí na několik minut dostat nad teplotu 80 oC. U vajec to znamená dokonalou koagulaci nejen bílku, ale i žloutku v celém objemu (ještě vejce „na hniličku“ tedy není bezpečné).

Zamezení přenosu salmonel na čisté potraviny

Prevence vychází z veterinárních opatření při chovech jatečních zvířat a při zpracování masa na jatkách. Dále záleží na dodržování technologických postupů a hygienických zásad při výrobě masných, mléčných a vaječných výrobků.

Poslední stupeň prevence je v kuchyňském zpracování, což je významné zvláště v zařízeních pro společné stravování (např. školní jídelny, letní tábory mládeže aj.) ale i v domácnostech. V kuchyni je nutné striktně rozlišit „špinavé“ a „čisté“ procedury.

„Špinavé“ jsou veškeré polotovary a suroviny z masa a vajec, pokud neprošly dostatečnou tepelnou úpravou, rovněž tak neomyté ovoce a zelenina. Z hlediska kuchyní hromadného stravování je „špinavé“ i použité nádobí a zbytky jídla, vracející se od strávníků do prostor kuchyně. Ke strávníkovi se může dostat jen to, co je „čisté“.

Cesty „špinavého“ a „čistého“ se nemají při organizaci práce kuchyně křížit (tj. nemají se tato materiály setkávat např. na jednom stole, být opracovávány stejnými nástroji, persinál od „špinavého“ k „čistému“ nesmí přecházet bez umytí rukou.

Z toho plyne požadavek na časové a místní oddělení zpracovávání „čistých“ a „špinavých“ potravin.

V domácnosti bychom měli dodržet alespoň následujcí zásady:

  • – veškeré maso a vejce zahříváme na dostatečnou teplotu (nejlepší je ponechat přejít varem, přitom pamatujeme na to, že v kouscích – polévka, guláš apod. – trvá určitou dobu prostup tepla dovnitř). Týká se i cukrářských výrobků, kdy je nutno vyřadit z užívání veškeré receptury se syrovými žloutky ve výrobcích, které se už dále tepelně nezpracovávají, jedná se hlavně o různé krémy. V některých případech lze syrové žloutky nahradit vařenými, třenými s malým množstvím mléka či smetany.
  • – s veškerým syrovým masem a vejci zacházíme jako s infekčním materiálem, tj. dáváme pozor na to, abychom z nich nákazu nepřenesli na výrobky už dále tepelně nezpracovávané, a to nejen přímo, ale i rukama, nástroji, nádobím apod.
  • – je velmi žádoucí, když už není možno mít v běžné české domácnosti oddělené stoly na „čistou“ a „špinavou“ práci, abychom měli alespoň odělená prkénka na krájení syrového masa a na krájení ostatních potravin. Důležité je, že nožem a dalším náčiním (i rukama) není možno přejít k potravinám, které se už tepelně nezpracovávají.
  • – důležité je i dostatečně separované skladování hotových výrobků a surovin. V kuchynich hromadného stravování se toto řídí zvláštními předpisy, při jejichž dodržení by nemělo dojít k problémů. Z domácností jsou popsány rodinné epidemie např. poté, co šťáva ze syrového masa nakapala v chladničce na chlebíčky uskladněné pod nimi.
  • – kritické jsou různé nárazové akce, jako např. svatební hostiny, zabijačky apod., kdy je manipulováno v krátkém období s velkými objemy potravin. Ve stísněných poměrech běžné domácnosti pak může dojít ke kontaminaci hotových výrobků např. kapénkami, odletujícími při porcování masa nebo sekání kostí. Při venkovských zabijačkách je zase riziko kontaminace hotových výrobků prachem s obsahem suchého trusu drůbeže nebo i divokého ptactva.

Zamezení pomnožení v potravinách.

Toto se týká dvou okruhů činností. Jedním je příprava výrobků při nízkých teplotách, druhým okruhem je skladování potrvin.

V prvním případě se jedná o některé speciální výrobky, jako např. zmrzliny. Ty se nejprve zahřívají (ale nemusí dojít k dostatečnému tepelnému záhřevu na dobu, zajišťující likvidaci všech životaschopných buněk). Poté se chladí. Při chlazení výrobek přechází teploty, při nichž je možný růst a množení salmonel (mezi cca 60 oC a 14 oC).

Čím déle se výrobek nachází v tomto teplotním rozmezí, tím vyšší je pravděpodobnost, že některé bakterie obnoví po tepelném šoku růst a pomnoží se v něm. Následující zmražení výrobku je již neusmrtí (byť zastaví jejich další množení), takže proniknou až ke spotřebiteli.

Z tohoto důvodu je přechod přes uvedené kritické teploty při velkovýrobě zmrzlin časově limitovaný a zajišťovaný různými technickými a organizačními opatřeními.

Přes veškerou péči může dojít k průniku salmonel do hotového výrobku. Aby se v něm nepomnožily (ojedinělé buňky by teoreticky nemusely vyvolat onemocnění), musejí se dodržovat následující zásady:

  • – nesnědené potraviny zahrnující uvedené suroviny co nejrychleji chladíme. Do chladničky dáváme rozložené a třeba po několika hodinách přeskládáme do menšího prostoru. I ve chladničce dbáme na to, aby se nám nekontaminovaly od syrového masa a vajec potraviny, které se už dále tepelně nezpracovávají (např. uzeniny od masa).
  • – potraviny opětně ohříváme nikoli na konzumační teplotu, ale až k varu. Tím se zničí salmonely, které se předtím, při přechodu přes pokojovou teplotu, pomnožily.

Striktním dodržením uvedených zásad bychom mohli teoreticky zabránit všem případům těch onemocnění salmonelózou, které si zaviníme sami. Dohled na výrobce by měl zamezit riziku onemocnění z výrobků zakoupených nebo konzumovaných v restauraci, jídelně či jiném podniku hromadného stravování.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector