Jako každoročně i letos Světová zdravotnická organizace (WHO) připomněla 24. březen jako den boje proti tuberkulóze (TBC). Právě 24. března v roce 1882 Robert Koch oznámil svůj objev tuberkulózního bacilu, což otevřelo cestu k diagnostice a léčbě tuberkulózy.
Navzdory významnému pokroku v posledních desetiletích je tuberkulóza stále příčinou nejvyššího počtu úmrtí na infekční onemocnění na světě. Odhaduje se, že denně zemře více než 4500 osob. Podle WHO zemřelo v roce 2016 celkem 1,8 milionu z 10,4 milionů nemocných s tuberkulózou. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci.
Kromě chudých a sociálně vyloučených nemoc ohrožuje také pacienty po transplantaci a pacienty na biologické léčbě (viz více níže).
Onemocnět tuberkulózou může kdokoliv, nicméně této nemoci se daří především mezi lidmi žijícími v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a dalšími zranitelnými skupinami obyvatel. Patří mezi ně migranti, uprchlíci, etnické menšiny, pracovníci v riziku, starší osoby atd.
Faktory jako podvýživa, špatné bydlení a hygiena, kouření a závislost na alkoholu, cukrovka, mohou přispívat k většímu riziku onemocnění tuberkulózou. Lékařské a odborné společnosti proto právě v době pandemie COVID-19 vyzvaly kuřáky: Odložte cigaretu, pomozte v boji s virem! (viz dopis níže).
Česká republika patří dlouhodobě k zemím s nízkým výskytem tuberkulózy.
Systém prevence, aktivního vyhledávání nemocných a potenciálně nemocných osob, jejich diagnostika a léčba jsou v ČR na vysoké úrovni.
Incidence onemocnění tuberkulózou každoročně mírně klesá a i počet onemocnění multirezistentní tuberkulózou je u nás jeden z nejnižších na světě a ročně se jedná o jednotky nových případů.
V roce 2016 bylo hlášeno 517 onemocnění tuberkulózou všech forem a lokalizací, téměř 30 % případů představovaly osoby narozené mimo ČR, především z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Rumunska.
Onemocnění se vyskytovalo častěji u mužů, nejčastější výskyt byl mezi 40 a 59 lety. Nejvíce nemocných bylo evidováno s bydlištěm v hlavním městě Praze.
Multirezistentní forma byla diagnostikována u 6 osob z celkového počtu nemocných.
Především výskyt multirezistentní tuberkulózy představuje závažnou zdravotní hrozbu pro světovou populaci a měl by být podnětem pro zintenzivnění boje proti tuberkulóze.
Tuberkulóza někdy číhá pod povrchem. Ohrožuje transplantované a pacienty na biologické léčbě
Tuberkulóza, která tiše spí v těle, nehlásí se kašlem, pocením ani únavou, není vidět na rentgenu. Projeví se ve chvíli, kdy její nositel podstoupí transplantaci nebo začne užívat biologickou léčbu. V tu chvíli se stává nebezpečným protivníkem, který může i zabít – nazývá se latentní tuberkulózní infekce a v ČR ji odhadem v těle nosí tisíce lidí.
Na situaci upozornili čeští plicní lékaři v rámci Světového dny tuberkulózy 24. března. To uplynulo přesně 138 let od chvíle, kdy německý lékař Robert Koch odhalil zákeřný bacil Mycobacterium tuberculosis, způsobující nemoc nazvanou tuberkulóza.
„Zajímá nás, co číhá pod hladinou.
Latentní tuberkulózní infekce v Česku ohrožuje několik desítek tisíc pacientů před nebo po transplantacích a těch, co čekají nebo procházejí biologickou léčbou nemocí, jako například Crohnova choroba, idiopatické střevní záněty, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, psoriáza ale i astma a podobné. Ohrožuje i pacienty na dialýze. Mykobakterie tuberkulózy mohou v klidu „spát“ v jejich těle.
Ve chvíli, kdy těmto pacientům léky na jiné onemocnění sníží imunitu, se bacil vzbudí a oni pak nedokáží vzplanutí tuberkulózy čelit.
Pacienti, kteří podstoupili transplantaci orgánů, především plic, a mají latentní tuberkulózní infekci, čelí až 70procentnímu riziku vzplanuti nemoci,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.
, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).
Plicní lékaři před latentní formou infekce varují a chtějí registr
Latentní tuberkulózní infekce nemá typické projevy, na rentgenu se neukazuje, a přitom pacienta přímo ohrožuje na životě. „Správně by ti, kteří mají podstoupit transplantaci solidního orgánu nebo kostní dřeně, či právě biologickou léčbu, měli být otestováni tuberkulinovým kožním testem a IGRA testem z krve.
Jestliže jsou tyto testy – jeden nebo druhý nebo oba naráz – pozitivní, měli by dostat léky. Ne každé pracoviště ale postupuje dle našich doporučení a své pacienty testuje. Nemáme tak přehled o pozitivních nálezech a o tom, zda a jestli vůbec tyto pacienty léčí,“ vysvětluje prof. Vašáková.
Na rozdíl od lidí s aktivní tuberkulózou se lidé s latentní tuberkulózní infekcí mohou léčit doma.
„Dali jsme se na cestu úplného vymýcení tuberkulózy. Kontrola latentní infekce nám v dosažení cíle pomůže. Plánujeme založit registr latentní tuberkulózy, abychom zmapovali zcela všechny, kterých se nebezpečí vypuknutí nemoci v souvislosti s jinou léčbou může týkat,“ doplňuje prof. Vašáková.
Svoji roli sehrají ambulantní plicní lékaři, kteří při prohlídkách identifikují rizikové pacienty, tedy například ty, kteří procházejí moderní léčbou chronických nemocí, nebo co již dříve přišli do styku s nakaženými tuberkulózou. „Ambulantní pneumologové by na rizika měli také myslet a pacienty otestovat,“ uvádí předsedkyně ambulantních pneumologů ČPFS MUDr. Ivana Čierná Peterová.
Průměrný věk nemocných je 52 let. Téměř třetinu nemocných v ČR tvoří cizinci
Česká republika patří díky kvalitní práci plicních lékařů k zemím, které udržují výskyt tuberkulózy na velmi nízké úrovni. Nasvědčují tomu i letošní předběžná data z národního Registru TBC, která jasně ukazují, že se počet nemocných lidí výrazně nezvýšil – 442 v loňském roce versus 444 v roce 2018. Průměrný věk nemocných je 52 let.
Mezi nemocnými jsou i 4 děti do 15 let věku. Podíl TBC u cizinců loni dosáhl 30 %, tedy 134 případů, mezi nemocnými jsou nejčastěji Ukrajinci, Rumuni, Vietnamci, Slováci a Mongolové.
Nejvyšší podíl cizinců mezi nemocnými je tradičně v Praze (41,6 %) a v Plzeňském kraji (58 %). „Na Plzeňsku a Rokycansku jsou nemocní s TBC především Ukrajinci, Rumuni, Slováci, Bulhaři a jiní, kteří zde pracují mimo jiné v montovnách.
V Pardubickém kraji bylo 7 nemocných cizinců z Rumunska, bez výjimky se jedná o agenturní pracovníky dělnických profesí,“ doplňuje MUDr. Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou. Loni na tuberkulózu zemřelo 16 lidí.
Všechna data o tuberkulóze si bude možné prohlédnout na novém portále Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) na adrese: tbc.uzis.cz. „Prohlížeč umožní veřejnosti i lékařům mimo jiné získat a třídit informace o výskytu tuberkulózy podle roku výskytu, krajů ČR, věku postižených osob a dalších charakteristik,“ říká Mgr. Tereza Nováková z ÚZIS, který prohlížeč připravuje.
Když radost z nové léčby vystřídá šok
Jako štěstí v neštěstí – tak by mohla popsat svůj příběh paní Dana (43).
Poté co několik let bojovala s bolestivými a nepříjemnými projevy revmatoidní artritidy, konečně svitla naděje v podobě léčebné studie, která jí měla zpřístupnit biologickou léčbu.
Jakmile ji však lékaři do studie zařadili, aby jí pomohli od projevů této chronické nemoci, testy v jejím těle objevily další číhající hrozbu. Ta mohla být, v kombinaci s jejím chronickým onemocněním, smrtelná.
„Nejprve jsem musela projít všemi způsoby léčby revmatoidní artritidy, které hradí pojišťovna, abych se vůbec mohla dostat do studie, která by mi umožnila biologickou léčbu.
Když se mi to konečně povedlo, musela jsem absolvovat rozsáhlé vyšetření, při kterém se zkoumá celkový zdravotní stav, zda je pacient schopen léčbu zvládnout a splňuje parametry pro danou studii,“ popisuje paní Dana, která pracuje jako vedoucí na poště.
Při tomto vyšetření lékaři v jejím těle objevili bakterie způsobující tuberkulózu. Naštěstí se podle nich však nejednalo o aktivní nemoc, ale „pouze“ o latentní tuberkulózní infekci bez jakýchkoli projevů.
„Byl to pro mě šok, vůbec jsem si nedovedla představit, že bych něco takového v životě mohla mít. Pořád jsem přemýšlela, kde jsem ji vlastně mohla chytit, navíc když jsem očkovaná,“ říká paní Dana.
Tady však přichází na řadu zmiňované štěstí v neštěstí. „Kdybych neusilovala o účast ve studii, nikdy bych nezjistila, že v sobě bakterie mám. Nemoc přitom mohla propuknout kdykoli,“ dodává.
Nález jí však zkomplikoval plány další léčby artritidy, která jí stále působila velké bolesti.
„Lékaři mi museli odložit začátek studie a tím pádem i biologické léčby. Nejdříve museli přeléčit infekci tuberkulózy. Půl roku jsem každý den brala léky a pravidelně chodila na testy.
Lékaři mi řekli, že pokud by se nemoc rozvinula, byla by v mém stavu s velkou pravděpodobností smrtelná. Takže jsem samozřejmě měla strach,“ vysvětluje paní Dana, která trpí také astmatem a alergií.
Léky jí navíc enormně zatěžovaly játra, což v kombinaci s její běžnou léčbou artritidy znamenalo každý měsíc jaterní testy. „V práci mě naštěstí terapie nijak zvlášť neomezovala, nemusela jsem být v izolaci nebo tak podobně. Víceméně jsem jen brala o prášek víc.
Musela jsem ale vysvětlovat okolí, že nejsem nakažlivá,“ dodává a chválí péči lékařů jak na plicní ambulanci, tak v revmatologickém ústavu. V obou případech se podle jejích slov setkala se vstřícností a pochopením.
Skrytou tuberkulózní infekci se naštěstí podařilo zaléčit a nemoc se nikdy neprojevila v plném rozsahu. „Doživotně sice budu mít zvýšené markery a bakterie budu mít navždycky v sobě. Ale mohla jsem nastoupit do studie a teď mám plnohodnotnou biologickou léčbu artritidy.
To pro mě bylo nejdůležitější,“ popisuje. Podle ní je ale důležité upozornit i ostatní na toto onemocnění. „Je spousta lidí, kteří mají bakterie v sobě stejně jako já a nevědí o nich.
Je to strašně nebezpečné hlavně při léčbě autoimunitních onemocnění, jako je právě „moje“ revmatoidní artritida,“ uzavírá paní Dana.
Biologická léčba probudila tuberkulózu
Oteklé klouby, časté bolesti, omezený pohyb – na to vše je David, který dlouhé roky trpí revmatoidní artritidou, už zvyklý. Nemoc u něj pokročila do takového stadia, že se ve svých 32 letech pohybuje za pomoci dvou titanových kyčelních kloubů. Aby toho nebylo málo, vyslechl si nedávno další diagnózu – latentní tuberkulózní infekce.
Tuberkulóza: Fakta
Tuberkulózou ročně onemocní kolem 9 milionů lidí a téměř 2 miliony na ni ročně zemřou, každou minutu asi 4 lidé – tuberkulóza ještě zdaleka není poražena.[1] Tuberkulóza se rovněž stala nejčastější příčinou úmrtí nemocných HIV/AIDS. A každý rok se u téměř půl milionu lidí rozvine forma nemoci rezistentní vůči lékům. Je nejvyšší čas jednat.
Tuberkulóza je nakažlivá nemoc šířící se především vzduchem podobně jako obyčejné nachlazení. Díky tomu, že zdravý imunitní systém je schopen si s infekcí částečně poradit a udržet ji v latentním stavu, nemoc se rozvine jen asi u jednoho z deseti lidí infikovaných tuberkulózní bakterií.
Nemoc se ovšem může rozvinout mnohem později v okamžiku, kdy je imunitní systém dostatečně oslaben.
Tuberkulózou jsou nejvíce ohroženy chudé populace díky stísněným životním podmínkám, které napomáhají šíření nemoci, a také kvůli nedostatečně výživné stravě, která také oslabuje imunitní systém.
Původce onemocnění, Mycobacterium tuberculosis, napadá obvykle plíce. Tato forma onemocnění, nazývaná pulmonální tuberkulóza, se projevuje trvalým kašlem, dušností a bolestí na prsou. Mezi další symptomy patří hubnutí, horečky, noční pocení.
Pokud se nemoc neléčí, pak každá osoba s mikroskopicky pozitivní aktivní pulmonální tuberkulózou nakazí během jednoho roku dalších 10-15 lidí. Mykobakterie mohou nicméně napadnout i jakoukoli další část těla, např. lymfatické uzliny, kosti, mozek či srdce.
Tato extrapulmonální forma nemoci, vyskytující se nejčastěji v kombinaci s onemocněním HIV/AIDS, nemusí být infekční, ovšem v případě, že se neléčí, je stejně tak smrtelná jako tuberkulóza pulmonální.
Diagnóza
„To, co nyní naléhavě potřebujeme, jsou účinné a polním podmínkám přizpůsobené testy, které by nám mohly okamžitě a s jistotou ukázat, zda je pacient infikován aktivní tuberkulózou.
V současnosti není k dispozici nic ani vzdáleně podobného tomu, co potřebujeme.
Dokud nebudeme mít jednoduchý a spolehlivý test, mnoho nemocných nebude současnými prostředky vůbec podchyceno a zemře bez léčby.“
— Dr. Francis Varaine, koordinátor TBC aktivit Lékařů bez hranic
Prostředky diagnostiky tuberkulózy se za posledních 100 let kvůli nedostatečnému výzkumu a vývoji změnily jen nepatrně. Nejrozšířenější technika vyšetření pacienta s podezřením na TBC je vyšetření vzorku hlenu pod mikroskopem.
Ačkoli to znamená, že tato technika je nenáročná a levná a lze ji tedy použít i ve vzdálených oblastech, za předpokladu, že je k dispozici kvalifikovaný personál, jsou s touto metodou spojeny i vážné nedostatky.
Mnoho lidí s aktivní tuberkulózou nemá ve svém hlenu dostatečné množství mykobakterií a v některých případech nejsou mykobakterie v hlenu přítomny vůbec. To platí především pro pacienty s extrapulmonální TBC a pro pacienty infikované TBC a HIV/AIDS současně.
Mikroskopie hlenu je také velmi limitovaná v případě dětí, které obvykle nejsou schopné vykašlat dostatečné množství hlenu. I v těch nejlepších rukou proto může metoda úspěšně odhalit jen asi polovinu případů tuberkulózy.
Další metoda odhalení přítomnosti tuberkulózních bakterií, známá jako kultivace, spočívá v několikatýdenní inkubaci vzorku hlenu. Přestože je tato metoda, za předpokladu, že se provádí správně, mnohem citlivější, je současně také mnohem pomalejší, protože se provádí po dobu 3-8 týdnů.
Zdokonalené varianty této techniky, které čas pro diagnostiku omezují a celý postup zjednodušují, jsou sice k dispozici,[2] nicméně kultivace samotná je stále logisticky velmi náročná vzhledem k tomu, že je závislá na inkubátorech, stabilním zdroji elektřiny a zkušeném personálu. Jiné moderní techniky, jako např.
DNA test, jsou pak příliš sofistikované na to, aby se mohly široce používat v rozvojových zemích, kde má tuberkulóza nejvíce obětí.
Léčba
Ačkoli tuberkulóza léčena být může, v současnosti je tato léčba složitá a zdlouhavá a spočívá v kombinaci antibiotik, jež byla vyvinuta před více než 35 lety. Kombinace různých léků se používá při léčbě proto, aby se zabránilo vzniku rezistence.
Proto se také doporučuje, aby se léky vyráběly v pevných kombinacích, při nichž by různé léky byly sloučeny v jediné pilulce. Léčba musí trvat do té doby, dokud nejsou mrtvé všechny mykobakterie, což trvá přinejmenším 6 měsíců.
Přerušení léčby před jejím dokončením, nepravidelné podávání léků nebo nekvalitní léčiva mohou povzbudit vývoj mykobakterií odolných vůči používaným lékům a vést tak k rezistentním formám tuberkulózy (DR-TB, Drug-resistant TB), které vyžadují ještě složitější a delší léčbu.
V současnosti je na trzích v mnoha zemích přítomno mnoho léků, které dostatečně kvalitní nejsou. WHO (Světová zdravotnická organizace) začala posuzovat kvalitu léků různých výrobců, což by mělo umožnit rozvojovým zemím nakupovat certifikované léky garantované kvality.
Mezi tyto certifikované preparáty patří dnes jen některé z první linie léků. Nejsou však zatím žádné bezpečné zdroje léků přizpůsobených potřebám dětí, stejně jako nejsou žádné takové zdroje streptomycinu, jednoho z léků užívaných proti TBC.[3]
Rezistentní tuberkulóza
Slovníček pojmů
O tuberkulóze citlivé na léky (drug susceptible TB) se mluví tehdy, pokud nejběžněji užívané léky proti nemoci efektivně zabírají. Rezistentní tuberkulóza (DR-TB, drug-resistent TB) je naopak forma odolná vůči jednomu či více lékům.
Vážnou formou těchto odolných kmenů je multirezistentní tuberkulóza (MDR-TB – multi-drug-resistent TB). V tomto případě u pacientů nezabírají dvě nejúčinnější antibiotika první linie, isoniazid a rifampicin.
O extenzivně rezistentní tuberkulóze (XDR-TB – extensively-drug-resistant TB) se mluví tehdy, když dané kmeny nemoci jsou rezistentní navíc ještě vůči lékům druhé linie, které přicházejí na řadu při léčbě MDR-TB.
Hlavními faktory, které mykobakteriím pomáhají získat rezistenci vůči lékům, jsou neúplná léčba a špatná kvalita léků. Rezistentní tuberkulóza (DR-TB) se díky tomu dramaticky rozšířila v mnoha zemích po světě a stala se vážným globálním problémem.
WHO odhaduje, že každý rok se objeví 450 000 nových případů multirezistentní tuberkulózy (MDR-TB), přičemž u 25 000 případů se předpokládá pozdější rozvinutí extenzivně rezistentní tuberkulózy (XDR-TB).
[4] Rozšíření rezistentní tuberkulózy je kritické především ve východní Evropě a střední Asii, nicméně začíná se významně dotýkat i Afriky.
Rostoucí počet případů MDR-TB a rostoucí množství dat dokazujících neblahé důsledky léčby MDR a XDR-TB nevhodnými léky první linie ukazují naléhavou potřebu lepších diagnostických prostředků.
V této době už není dostatečné pouze diagnostikovat tuberkulózu. Potřebujeme souběžné a rychlé testy citlivosti na léky, které jsou nezbytné pro správné vedení léčby.
Bez těchto informací lékař riskuje, že pacienta ohrozí použitím neefektivních léků, které pouze dále zesílí rezistenci jeho nemoci.
Léčba DR-TB je obtížná. Pouze jediný z léků druhé linie používaný proti MDR-TB je certifikován WHO. Existuje jen málo výrobců těchto léků a ti mají navíc omezené kapacity, což ohrožuje pravidelné dodávky, které jsou nutné pro zajištění kontinuální léčby.
Léky druhé linie proti MDR-TB jsou méně účinné než léky první linie a je třeba je brát 18-24 měsíců. Tyto léky jsou také vysoce toxické a mohou způsobit množství vážných vedlejších účinků, včetně žloutenky, depresí či halucinací.
Pacient je pak často po dlouhou dobu hospitalizován v izolaci.
„Vysvětlujeme pacientům, že léčba je velmi dlouhá, se silnými vedlejšími účinky a vážnými omezeními. Ti, kteří začnou s touto léčbou, musí vědět, že nebudou po velmi dlouhou dobu moci pracovat či mít sex se svým partnerem, ani si nebudou moci hrát se svými dětmi. …
Intenzivní fáze léčby, spojená s hospitalizací, trvá přinejmenším 6 měsíců. Pacient bere kombinaci pěti různých léčiv, což v praxi znamená každodenní bolestivé injekce a hrsti léků každé ráno a odpoledne. … Vedlejší účinky nejsou jen nepříjemné, ale velmi často jsou přímo nesnesitelné a samy o sobě mohou být nebezpečné. …
Tato léčba je stejně agresivní a toxická, jako např. chemoterapie při rakovině.“
— Dr. Cathy Hewison, specialistka na TBC, Lékaři bez hranic
Kromě toho jsou tyto léky také velmi drahé: v závislosti na konkrétní skladbě léků může léčba MDR-TB pacienta stát až 15 000 USD; v některých případech je to až 3000-násobek léčby klasické tuberkulózy.
[5] A nakonec i díky jejich omezené produkci, neexistenci centrálních zásobáren, způsobené krátkou životností těchto léků, a nejrůznějším celním a registračním překážkám, je zásobování léky druhé linie extrémně složité a nestálé.
I když je léčba pacientů s MDR-TB v chudých zemích uskutečnitelná a finančně zajištěná, její výsledky přesto nejsou optimální. MDR-TB může být smrtelná: během léčby zemře 5-20% HIV negativních a 66% HIV pozitivních pacientů. Léčba je dokončena v méně než 50% případů.[6]
Vedle toho nedostatečné výsledky léčby znamenají, že se u mnoha nemocných vyvine chronická a ještě odolnější forma nemoci, extenzivně rezistentní tuberkulóza, která má vysokou míru úmrtnosti a která také může být přenesena na ostatní. XDR-TB byla dosud hlášena nejméně z 37 zemí a výsledky její léčby jsou chatrné.
TBC a HIV: smrtící duo
U většiny lidí infikovaných tuberkulózní mykobakterií se aktivní tuberkulóza nerozvine díky tomu, že jejich imunitní systém udrží nemoc v latentním stavu. Ovšem v případě, že imunitní systém zeslábne, což se děje právě v případě onemocnění HIV/AIDS, tuberkulóza se může reaktivovat.
Podle odhadů je až třetina z 33 milonů HIV pozitivních nakažena také tuberkulózou. V současnosti je proto tuberkulóza nejčastější příčinou úmrtí HIV pozitivních. Bez přístupu k náležité léčbě 90% těch, kteří tuberkulózou onemocní, během několika měsíců umírá.
Současná antituberkulotika ovšem negativně reagují s antiretrovirovými léky používanými na léčbu HIV/AIDS, což činí už tak problematickou léčbu obou onemocnění velice složitou. Musíme přizpůsobit naše strategie, jak čelit této smrtící kombinaci, např.
poskytnutím bezplatných HIV testů pacientům s tuberkulózou, či aktivním vyhledáváním HIV pozitivních, kteří jsou rovněž nakaženi tuberkulózou, a integrací zdravotnických služeb spojených s těmito nemocemi. Potřebujeme také mnohem lepší prostředky pro diagnostiku tuberkulózy u HIV pozitivních pacientů.
Diagnostika se nemůže spoléhat pouze na mikroskop a tak jsou citlivější testy, které by umožnily co nejrychlejší zahájení léčby pacientů, více než potřebné.
Potřeba lepších prostředků
Tuberkulóza byla dlouhá desetiletí na okraji zájmu farmaceutického průmyslu, výzkumníků i politiků, protože neskýtala lukrativní odměny ani finanční pobídky pro výzkum a vývoj.
Financování boje proti tuberkulóze bylo ostudně nízké: roční schodek ve výzkumu a vývoji byl nedávno odhadnut na 800 milionů USD.
[7] Lékaři bez hranic proto stále vyzývají vlády a mezinárodní orgány, aby svou podporu zesílili a znovu začali investovat do této smrtonosné nemoci.
Po desetiletích prakticky žádného pokroku v oblasti léčiv vítáme dnes existenci řetězce přibližně 40 pracovišť, které se vývoji nových možností léčby věnují.
Je ovšem jenom malá šance, že se díky tomu objeví větší počet nových způsobů léčby, vzhledem k tomu, že při hledání nových protiinfekčních léků zpravidla uspěje pouze asi 1 z 20 pracovišť.
[8]Vzhledem k tomu, že léky proti tuberkulóze by měly být podávány pouze v kombinacích, aby se zabránilo vzniku dalších rezistentních kmenů nemoci, je nutné co nejdříve do celého úsilí zapojit dalších přibližně 60 čelních pracovišť. Nic menšího nezabrání další eskalaci jedné z největších zdravotnických pohrom dneška.[9]
Jenom několik pracovišť je už v klinické fázi vývoje. Některé z těchto preparátů se ukázaly být efektivní i vůči kmenům MDR-TB in vitro a tedy potenciálně mohou být účinné i proti MDR-TB u lidí.
Nicméně je stále naléhavě potřeba pokroku v oblasti klinických zkoušek léků proti tuberkulóze, aby se celý proces vývoje těchto nových prostředků urychlil a aby je bylo možné co nejdříve doručit k pacientům.
Lékaři bez hranic a tuberkulóza
Lékaři bez hranic začali bojovat proti tuberkulóze hned na začátku své činnosti před více než 30 lety a v roce 2006 léčili zhruba 29 000 pacientů ve 40 zemích světa.
Podmínky, v nichž Lékaři bez hranic poskytují léčbu tuberkulózy, se velmi liší. Patří sem oblasti trvalého konfliktu, např. Čečensko; uprchlické tábory v Čadu nebo v Thajsku; vězeňská zařízení v Kyrgyzstánu.
Zaměření těchto projektů se rovněž liší: některé se soustředí na kombinaci TBC a HIV/AIDS, např. v Jihoafrické republice či v Keni; jiné nabízejí léčbu pacientům trpícím rezistentní tuberkulózou, např.
v Uzbekistánu či v Gruzii; některé se snaží dosáhnout na konkrétní populaci, která má omezený přístup ke zdravotní péči, jako jsou např. přistěhovalci v Thajsku.
Lékaři bez hranic se snaží zefektivnit diagnostiku všech pacientů s tuberkulózou tím, že zavádějí kultivaci a další prostředky všude, kde to je možné, a posuzují využitelnost dalších diagnostických metod.
Co se týče léčby, Lékaři bez hranic v současnosti zkoumají několik různých způsobů, jak zajistit, aby pacient při léčbě vydržel, a ve svých programech prosazují používání pevných kombinací léků s garantovanou kvalitou.
Lékaři bez hranic se rovněž všude, kde to je možné, snaží integrovat zdravotnické služby spojené s TBC a HIV, a léčit rezistentní tuberkulózu ve vhodném prostředí.
- Co je nutné udělat?
- Zoufale potřebné jsou:
- ■ nové diagnostické metody, které by byly jednoduché, spolehlivé a přizpůsobené podmínkám rozvojových zemí;■ lepší léky, které by zkrátily dobu léčby, byly by efektivní proti rezistentním kmenům tuberkulózy a umožňovaly by integrovanou léčbu pacientů se současným onemocněním TBC a HIV/AIDS;■ účinné vakcíny.
- Do té doby:
■ se musí vlády a farmaceutické společnosti zavázat, že budou financovat výzkum a vývoj, který se snaží tyto potřeby uspokojit;■ farmaceutické společnosti musí aktivně participovat na snaze WHO identifikovat zdroje garantovaných pediatrických preparátů, streptomycinu a léků druhé linie.
Přístup k těmto garantovaným lékům by měl být zajištěn prostřednictvím dodavatelských agentur;■ výroba a zprostředkování léků druhé linie by se měly zjednodušit, aby byly zajištěny trvalé a jednoduše dosažitelné zásoby léků pro rezistentní tuberkulózu;■ WHO – Stop TB Partnership nesmí přestat bít na poplach: tuberkulóza není dosud pod kontrolou a je potřeba dalších zdrojů a sílícího odhodlání.
[1] Zdroj: Global tuberculosis control: surveillance, planning, financing (March 2005), WHO.[2] Např. TLA (Thin Layer Agar – kultivace na agaru) či MODS (Microscopically Observed Drug Sensitivity – mikroskopicky pozorovaná reakce na léky).[3] Viz: http://mednet3.who.int/prequal/[4] Zdroj: Draft Strategic Plan 2006-2015, Stop TB Working Group on DOTS-Plus for MDR-TB, dostupný na: http://www.stoptb.org/gpstb.[5] Source: Stop TB Working Group on DOTS-Plus for MDR-TB, op.cit.[6] Mitnick CD, Castro KG, Harrington M, Sacks LV, Burman W (2007), Randomized trials to optimize treatment of multidrug-resistant tuberculosis. PLoS Med 4(11): e292.[7] Zdroj: TAG report, 2nd ed.; dostupný na: http://www.aidsinfonyc.org/tag/tbhiv/tbrandd2.pdf[8] Payne DJ, Gwynn MN, Holmes DJ, Pompliano DL (2007), Drugs for bad bugs: Confronting the challenges of antibacterial discovery. Nat Rev Drug Discov 6: 29-40.[9] Casenghi M, Cole ST, Nathan CF (2007), New approaches to filling the gap in tuberculosis drug discovery. PLoS Med 4(11): e293.
Pro diagnostiku tuberkulózy
Fakultní Thomayerova nemocnice s poliklinikou získala grant z Norských fondů v celkové výši 19 milionů korun. Dokoupila za ně dvacet nejmodernějších přístrojů pro diagnostiku a léčbu této zákeřné nemoci.
Jediné komplexní Centrum pro diagnostiku a léčbu tuberkulózy a multirezistentní tuberkulózy v České republice při Pneumologické klinice FTN představilo nakoupené přístroje 15. července představitelům zainteresovaných ministerstev financí a zdravotnictví zástupci norského velvyslance Kjetil Aaslandovi.
Mezi novinkami se objevila sono-video-bronchoskopická sada, digitální pojízdný rentgen, holmiový laser a cystoskopy.
„Díky nové technice tak nyní umíme stanovit diagnózu TBC hlavně v těch případech, kdy je onemocnění obtížně zjistitelné nebo ještě není pokročilé, a tím pro své okolí i zvýšeně nakažlivé,“ zdůraznila primářka Pneumologické kliniky Martina Vašáková.
Nové přístroje významným způsobem přispívají k rychlé diagnostice jak tuberkulózy plicní, tak urogenitální.
Za jeden z nejdůležitějších nových přístrojů ve výbavě odborného centra ve FTN označila lékařka Pneumologické kliniky Václava Bártů digitální pojízdný rentgen, který je umístěn přímo v pavilonu pro pacienty s tuberkulózou. Sníží se tím riziko nákazy jiných pacientů. Druhou unikátní sadou přístrojů je endoskopická soustava, k níž patří přístroje k vyšetření průdušek a odebrání vzorků z jejich sliznice. Unikátní endoskopický ultrazvuk lékařům pomůže podívat se i na to, co je za sliznicí, případně odhalit nádory.
Náměstek ředitele nemocnice pro léčebně preventivní péči Tom Philipp vysvětlil, proč při hledání alternativních způsobů financování přístrojů mimo standardní rozpočet FTN padla volba právě na Norské fondy.
Jak uvedl, léčba a diagnostika tuberkulózy je vhodným tématem pro mezinárodní spolupráci, proto se Norské fondy zdály být nejvhodnější. Samotné přístroje stály 15 milionů korun, zbývající čtyři byly využity na další činnosti spojené s aktivitami grantu.
Jak potvrdila tisková mluvčí FTN Martina Štanclová, kromě zahraniční finanční pomoci Norských fondů podpořily nákup také granty ministerstva zdravotnictví a financí.
Jakkoli má výskyt tuberkulózy v ČR meziročně klesající tendenci, v posledních letech je u nás hlášeno kolem tisícovky nových případů a recidiv ročně.
Jen v Praze bylo v roce 2007 zaznamenáno 137 případů tohoto onemocnění, což spolu s jižní Moravou řadí hlavní město k regionům ČR s největším výskytem nově nakažených tuberkulózou na 100 000 obyvatel.
Celosvětově zůstává tuberkulóza velmi vážným nebezpečím, protože ročně onemocní průměrně 8 milionů lidí, z toho čtvrtina na následky této nemocí zemře. Světová zdravotnická organizace proto TBC označila za „globální ohrožení“ a současně vyhlásila plán boje proti této nemoci.
Ani Česká republika rizika nepodceňuje. Kvůli zvýšené migraci se totiž mezi nově diagnostikovanými případy ve stále větší míře objevují cizinci pocházející z východní Evropy nebo Asie. Navíc přibývá lidí s obtížně až těžce léčitelnými formami tuberkulózy rezistentními na veškerá antibiotika.
Radní hlavního města Prahy pro zdravotnictví Milan Pešák proto 24. března právě na Světový den boje proti tuberkulóze představil unikátní projekt nazvaný „Prevence vzniku nových onemocnění tuberkulózou u zdravotnických pracovníků v hl. m. Praze“.
Preventivní program se bude realizovat v pražských zdravotnických zařízeních, protože zdravotníci jsou infekci tuberkulózy vystaveni v největší míře.
ÚMČ Praha 12
KORONAVIRUS ON-LINE: V Evropě se nakazil už milion lidí, v ČR se daří nákazu krotit
20:58 Šestapadesátiletý Michal Pečenka bojoval v pražské Nemocnici na Bulovce tři týdny o život. Nakažená byla i jeho partnerka, bratr a oba rodiče. Michalovo vyléčení považují jeho blízcí i lékaři za zázrak. Jenže doma mu museli říct krutou pravdu. Jeho otec takové štěstí neměl.
20:55 Aktuální situace ohledně koronavirové nákazy ve světě: V USA se nemocí COVID-19 nakazilo už téměř 757 tisíc lidí. Dnes přibylo 1115 úmrtí, celkově nemoci v zemi podlehlo přes 40 tisíc lidí.
Ve Španělsku se nakazilo 196 tisíc lidí a podlehlo jí 20 453 lidí, za dnešek zemřelo 410 pacientů. V Itálii dnes zemřelo 433 lidí. Koronavirové nákaze v zemi podlehlo téměř 24 tisíc ze 179 tisíc nakažených.
Ve Francii se nakazilo téměř 153 tisíc lidí a zemřelo už téměř 20 tisíc pacientů.
20:42 Moravskoslezská policie zaznamenala o víkendu na 200 přestupků souvisejících s porušením nařízení vlády. Většinu policisté vyřešili domluvou. Osm desítek bude mít dohru ve správním řízení. Nejčastěji lidé neměli roušky či se nedovoleně shromaždovali. ČTK to řekla mluvčí moravskoslezské policie Soňa Štětínská.
20:20 Aktuální situace ohledně koronavirové nákazy: ve světě se celkově nakazilo 2 388 942 lidí. V důsledku COVID-19 jich zemřelo přes 164 tisíc a z nákazy se vyléčilo přes 613 tisíc lidí. Čísla stále rostou.
19:58 I na Vyškovsku policisté kontrolovali dodržování vládních nařízení. Krásné počasí vylákalo ven mnoho lidí. Většina dodržovala povinnost nosit roušky.
Lidé využili tepla k procházkám, sportu a hlavně jízdě na kole. Během pátečního odpoledne a soboty však policisté ve Vyškově narazili i na 4 osoby, které neměly nasazené roušky.
Správnímu orgánu také oznámí skupinku tří osob, která posedávala a popíjela v centru Vyškova.
19:39 Nových případů nákazy koronavirem ve státě New York začalo poprvé ubývat, oznámil dnes guvernér Andrew Cuomo. New York je přitom ve Spojených státech ohniskem infekce. Úřady ale varují, že bude záležet na dalším postupu a teprve pak bude možné říci, zda příznivý vývoj vydrží.
19:20 Turecko aktuálně registruje 86 306 potvrzených případů nakažení koronavirem SARS-CoV-2. Oznámil to dnes ministr zdravotnictví Fahrettin Koca.
Agentura Reuters poznamenala, že Turecko se tak stalo zemí s nejvyšším množstvím nakažených mimo Evropu a Spojené státy.
Nejnovější přírůstek 3977 infekcí potvrzených v Turecku testy během uplynulých 24 hodin je vyšší než denní přírůstek v Číně, odkud se koronavirus začal na přelomu roku šířit do světa.
19:15 Prezident Miloš Zeman se na počátku května sejde s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) kvůli státnímu rozpočtu.
Bude apelovat na to, aby se zasadila o úspory v rozpočtu, navrhuje přitom zrušit podporu pro solární elektrárny, řekl dnes na Frekvenci 1.
Schillerová dnes řekla, že bude navrhovat zvýšení deficitu letošního rozpočtu na 300 miliard z nyní schválených 200 miliard korun. Před pandemií vláda plánovala schodek 40 miliard korun.
18:42 Úřady od pondělí obnovují činnost. Končí i omezení úředních hodin.
Za přísnějších hygienických podmínek, ale naplno! Úřady od pondělí obnovují činnost. Končí i omezení úředních hodin. Stále však platí: pokud můžete, použijte pro komunikaci s úředníkem e-mail, telefon či datovku. #spolutozvladneme
Podrobnosti zde: https://t.co/fxXy70EqBS
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 19, 2020
18:36 Itálie dnes oznámila další pokles denního počtu nových obětí koronavirové nákazy. Zatímco v sobotu bylo úmrtí 482, dnes jich úřad italské civilní ochrany oznámil 433.
Celkem tak v zemi dosud zemřelo 23 660 pacientů, informovala agentura Reuters. Od soboty se také v Itálii zvýšil počet potvrzených případů nákazy koronavirem.
Za den jich přibylo 3047, na Apeninském poloostrově tak už zaregistrovali celkem 178 972 infikovaných lidí.
18:29 Hranice by měly být uzavřené jeden rok, řekl prezident Miloš Zeman. Lidem doporučil vychutnat si krásy české krajiny. Sám bude opět na Vysočině.
18:18 Počet smrtelných obětí koronavirové nákazy ve Francii vzrostl proti sobotě o 395 a dosáhl 19 718. Oznámilo to dnes francouzské ministerstvo zdravotnictví. V sobotu úřady hlásily, že za den zemřelo v souvislosti s koronavirem 642 lidí.
Pátým dnem pak ve Francii klesá počet hospitalizovaných s nákazou. Situace se zlepšuje, ale krize ještě není zažehnána, řekl dnes francouzský premiér Édouard Philippe.
18:00 Přibližně 1000 nizozemských zdravotníků dostane placebo a další tisícovka bude očkována proti TBC. Podle vakcinologa Petra Berana byla vakcína původně určena proti kravské tuberkulóze. Předpokládá se, že očkovaní zdravotníci budou schopni lépe zvládat kontakt s koronavirem.
17:49 Aktuální situace ohledně koronavirové nákazy v krajích: Smutné prvenství si podle aktualizovaných dat na webu Ministerstva zdravotnictví drží Praha, kde je 1580 potvrzených případů nákazy COVID-19.
Ve Středočeském kraji je 815 potvrzených případů. V Moravskoslezském kraji se nakazilo už 822 lidí a v Olomouckém kraji 620. V Plzeňském kraji se nákaza potvrdila u 551 lidí. Ústecký kraj hlásí 426 případů a Jihomoravský kraj 389.
Ve Zlínském kraji se doposud odhalilo 281 lidí s nákazou COVID-19.
17:44 V Polsku od soboty přibylo 340 lidí, kteří se nakazili koronavirem SARS-CoV-2, potvrzených případů infekce je tak v zemi nyní registrováno 9082. Informovalo o tom dnes Ministerstvo zdravotnictví.
17:28 Aktuální situace ohledně koronavirové nákazy v ČR: Z údajů na webu Ministerstva zdravotnictví aktuálně vyplývá, že se v ČR počet potvrzených případů dnes zatím zvýšil o 47 – na 6654, z toho 5285 je stále nemocných. Celkově se už vyléčilo 1298 lidí a 186 nákaze podlehlo, dnes přibylo pět úmrtí.
17:25 V britských nemocnicích za poslední den zemřelo dalších 596 lidí s nemocí, kterou způsobuje nový typ koronaviru. Oznámilo to dnes britské ministerstvo zdravotnictví. Celkem už má země 16 060 lidí, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem. Nárůst počtu úmrtí je výrazně nižší než v předchozí denní bilanci, kdy jich bylo 888.
17:20 Evropské zdravotnictví se kvůli koronaviru ocitlo pod extrémním tlakem. EU proto mobilizovala další 3,08 miliardy eur na podporu zdravotnických systémů jednotlivých států. Unie je podpořila, aby byly nadále schopné zajišťovat péči všem pacientům, kteří ji potřebují.